33 Cdo 2087/2023- I.

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Pavla Horňáka ve věci žalobkyně M. K., bytem XY, zastoupené Mgr. Petrem Horáčkem, LL.M., advokátem se sídlem v Praze 2, Na Zbořenci 276/14, proti žalované ČSOB stavební spořitelně, a. s., se sídlem v Praze 5, Radlická 333/150, o přezkum rozhodnutí finančního arbitra, vedené u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 7 C 213/2019, o návrhu žalobkyně na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. 11. 2022, č. j. 47 Co 109/2022-277, takto:

Návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. 11. 2022, č. j. 47 Co 109/2022-277, se zamítá.

V záhlaví označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil rozsudek ze dne 6. 5. 2022, č. j. 7 C 213/2019-232, ve znění opravného usnesení ze dne 16. 5. 2022, č. j. 7 C 213/2019-241, jímž Okresní soud v Jičíně zamítl návrh na nahrazení nálezu finančního arbitra sp. zn. FA/SU/1548/2016.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož součástí byl i návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, který odůvodnila závažným ohrožením svých práv. Uvedla, že je starobní důchodkyní bez dalších příjmů a neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí by jí hrozila závažná újma. Naproti tomu žalovaná nebude odložením vykonatelnosti nijak ohrožena.

Podle § 243 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit: a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.

Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, uvedl, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu výše citovaného ustanovení, patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že:

1/ dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně);

2/ podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci,

3/ neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech,

4/ podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné,

5/ odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů tzv. „třetí osoby“).

Na podkladě takto ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu dovolatelky na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud v této věci uzavřel (i v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16), že není splněn předpoklad v bodě 4/. O tom, že dovolání bude pravděpodobně úspěšné, lze hovořit tehdy, jestliže dosavadní poznatky podle obsahu spisu umožňují (bez prejudice ve vztahu k vlastnímu rozhodnutí o dovolání) pravděpodobnostní úsudek ve prospěch závěru o možné důvodnosti dovoláním uplatněného dovolacího důvodu, případně ve prospěch závěru o možné existenci vad, k nimž Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 o. s. ř.). Uvedený předpoklad však v daném případě splněn není, neboť podle obsahu spisu je nepravděpodobné, že dovolání bude úspěšné.

Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší soud žádost dovolatelky na odklad vykonatelnosti zamítl.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 14. 8. 2023 JUDr. Pavel Krbek předseda senátu