OSBI 8 C 281/2020-64

Soud:
Okresní soud Brno-Venkov
Spisová značka:
8 C 281/2020-64
Datum rozhodnutí:
2021-04-12
ECLI:
ECLI:CZ:OSBI:2021:8.C.281.2020.1

Okresní soud Brno-venkov v Brně rozhodl soudkyní JUDr Soňou Nedbalovou v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce:; název žalobkyně, IČ: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ se sídlem adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený titul. jméno příjmení, advokátem ⟪LB:lb_004⟫ se sídlem adresa, obec ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému:; celé jméno žalovaného, datum narození ⟪LB:lb_007⟫ bytem adresa, obec, okres okres ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení částky 3 048 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 3 048 Kč s úrokem z prodlení 10 % ročně ⟪LB:lb_001⟫ - z částky 1 524 Kč za dobu od 26. 2. 2020 do zaplacení ⟪LB:lb_002⟫ - z částky 1 524 Kč za dobu od 29. 2. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení 1 489 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám titul. jméno příjmení, advokáta v obec.

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 3 048 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 524 Kč za dobu od 26. 2. 2020 do zaplacení a z částky 1 524 Kč za dobu od 29. 2. 2020 do zaplacení. Tvrdí, že žalovaný se ve dvou případech, a to ve dnech 25. 2. 2020 a 28. 2. 2020, přepravoval v dopravních prostředcích žalobce, kterými žalobce provozuje přepravu cestujících ve veřejné linkové dopravě, přičemž v prvním případě se prokázal neplatnou elektronickou jízdenkou a ve druhém případě neměl žádný jízdní doklad. V obou případech byl o tomto vyhotoven zápis o provedené přepravní kontrole a žalobce požaduje za každý případ jízdné 24 Kč a přirážku k jízdnému 1 500 Kč, což však žalovaný neuhradil ani po upomínce žalobce.

2. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalovanému doručovány postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalovaný tak nevyužil svého práva tvrdit rozhodující skutečnosti a k jejich prokázání označovat důkazy na svoji obranu.

3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti. Žalobce je od roku rok zapsán v obchodním rejstříku a do jeho předmětu podnikání patří provozování tramvajové dráhy a silniční motorová doprava osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu více než devíti osob, včetně řidiče. Dne 25. 2. 2020 cestoval žalovaný v autobusu žalobce linky číslo v úseku zastávky ulice v obec ve údaj o čase hodin byl kontrolován revizorem žalobce číslo který zjistil, že žalovaný se prokázal neplatnou elektronickou jízdenkou a nemá jiný platný jízdní doklad. O přepravní kontrole byl revizorem sepsán zápis číslo který podepsal jak revizor tak žalovaný. V zápisu byla žalovanému předepsána k úhradě přirážka 1 500 Kč a jízdné 24 Kč. Dne 28. 2. 2020 žalovaný cestoval v autobusu žalobce linky číslo v úseku zastávky ulice v obec v údaj o čase hodin byl kontrolován revizorem žalobce číslo který zjistil, že žalovaný nemá žádný jízdní doklad. O přepravní kontrole byl revizorem sepsán zápis číslo který podepsal jak revizor tak i žalovaný. I v tomto zápisu byla žalovanému předepsána k úhradě přirážka 1 500 Kč a jízdné 24 Kč. V obou případech byla totožnost žalovaného zjištěna z jeho číslo obč. průkazu anonymizována dvě slova. Výše přirážky k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu je stanovena v čl. 8 odst. 4 smluvních přepravních podmínek Pražské integrované dopravy ve znění platném od 29. 6. 2019, podle něhož cestující, který se nemůže prokázat platným jízdním dokladem, zaplatí jízdné a přirážku 1 500 Kč. Druhy jízdních dokladů a ceny jízdného jsou stanoveny v Tarifu Pražské integrované dopravy, jehož součástí je ceník jízdného. V době obou přepravních kontrol byl účinný ceník ve znění platném od 25. 3. 2017, v němž cena jednorázové jízdenky pro jednotlivou jízdu v pásmu 4 - obec s platností na 30 minut činí 24 Kč. Dopisem z 24. 4. 2020 vyzval žalobce prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k zaplacení žalované částky 3 048 Kč za obě výše uvedené jízdy žalovaného bez platné jízdenky. Dopis byl odeslán žalovanému prostřednictvím České pošty dne 24. 4. 2020, žalovaný doposud žalobci ničeho neuhradil.

4. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil takto. Mezi žalovaným a žalobcem vznikl v obou případech právní poměr, vyplývající ze smlouvy o přepravě osoby, kterou se ve smyslu § 2550 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Ohledně podrobnější úpravy osobní přepravy odkazuje ust. § 2578 občanského zákoníku na jiné právní předpisy, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství.

5. Žalovaný se přepravoval v obou případech v autobusu. Podmínky pro přepravu autobusem upravuje zákon č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě. Ust. § 18a odst. 1 písm. c) citovaného zákona umožňuje osobě pověřené dopravcem, tedy žalobcem, vyzvat cestujícího, tedy žalovaného, který se neprokázal platným jízdním dokladem, k zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, anebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Z téhož ustanovení vyplývá povinnost cestujícího, tedy žalovaného, prokázat se takové osobě jízdním dokladem a v opačném případě zaplatit jízdné s přirážkou k jízdnému. Výše přirážky přitom nesmí podle § 18a odst. 3 citovaného zákona přesáhnout částku 1.500 Kč a dopravce si ji stanoví v přepravních podmínkách.

6. Žalovaný se ve vozidlech žalobce přepravoval vždy bez platné jízdenky, a proto ve smyslu § 7 odst. 6 vyhlášky 175/2000 Sb., o přepravním řádu se považuje za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem, což opravňuje dopravce, tedy žalobce, žádat po žalované zaplacení přirážky k jízdnému 1 500 Kč podle smluvních přepravních podmínek a jízdného 24 Kč podle ceníku jízdného, a to za každou jízdu.

7. Pokud jde o příslušenství pohledávky, tedy požadovaný úrok z prodlení, vycházel soud z toho, že jízdné je splatné vždy již v době přepravy, tedy v době každé jízdy žalovaného v dopravních prostředcích žalobce. Přirážka je splatná při jejím uložení osobou pověřenou žalobcem. Z toho vyplývá, že jak jízdné, a tak i přirážka k jízdnému, byly splatné v den přepravní kontroly, tedy 25. 2. 2020 a 28. 2. 2020. Žalovaný se dostal do prodlení podle § 1968 občanského zákoníku vždy dnem následujícím, tedy 26. 2. 2020 a 29. 2. 2020. Od těchto dnů žalobci vzniklo v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku právo na úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena v § 2 vládního nařízení 351/2013 Sb. a činí 10 % ročně. Jinou sazbu úroku z prodlení si účastníci neujednali.

8. Na základě výše uvedených skutečností považuje soud žalobu žalobce za důvodnou, a proto jí plně vyhověl.

9. Žalobce měl ve sporu plný úspěch, a soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal žalobci plnou náhradu nákladů řízení 1.489 Kč. Přihlédl též k tomu, že žalobce ve smyslu § 142a o.s.ř. vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky s příslušenstvím více než 7 dní před podáním žaloby výše citovaným dopisem. Náklady žalobce se skládají z následujících položek. Soudní poplatek z žaloby činí 400 Kč, odměna za právní zastoupení představuje 600 Kč za 3 úkony právní pomoci po 200 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 1 a odst. 4 vyhlášky 177/1996 Sb. - advokátního tarifu za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu se základním skutkovým a právním rozborem a sepis žaloby. Ke každému z těchto 3 úkonů náleží paušál režijních výloh po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu Poslední složkou nákladů řízení je částka 189 Kč, odpovídající 21% dani z přidané hodnoty vypočtené z odměny a z paušálů.

10. Ke stanovení výše odměny za právní zastoupení soud ještě uvádí, že postupoval podle citovaného § 14b advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Soud zjistil z evidence soudních řízení, že žalobce kromě této žaloby podal ještě k podepsanému soudu desítky dalších žalob, které mají podobu využitého vzoru a odlišují se jen v minimální míře, aby mohla být žaloba co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizována. Základ právní argumentace včetně stylizace a formálního vyjádření je totožný.

11. Odůvodnění rozsudku obsahuje v souladu s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.

Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím částku 10.000 Kč (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).

Nesplní-li povinná strana dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná strana domáhat soudního výkonu rozhodnutí či exekuce.

OSBI 8 C 281/2020-64