OSBI 33 C 14/2023-370

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Evou Liškovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: ⟪LB:lb_002⟫ Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalovanému: ⟪LB:lb_005⟫ Jméno žalovaného., IČO: IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_006⟫ o zaplacení 84 750 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 24 258 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 20. 9. 2022 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 60 492 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 20. 9. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 31 537 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice-Okresnímu soudu Brno-venkov náklady řízení ve výši 1 517,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice-Okresnímu soudu Brno-venkov náklady řízení ve výši 7 154,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou dne 19. 9. 2022 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 84 750 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 20. 9. 2022 do zaplacení. V žalobě uvedla, že je výlučným vlastníkem mj. pozemku p. č. Anonymizováno a p. č. Anonymizováno v k. ú. adresa, které nabyla v dražbě, a to usnesením o příklepu ze dne 15. 3. 2017, č. j. spisová značka, které nabylo právní moci dne 1. 4. 2017. Přinejmenším od dubna 2017 převážnou část těchto pozemků, a to část o výměře 565 m² užívá žalovaná především k zásobování svých provozoven v těsném sousedství pozemků, a to na pozemcích p. č. hodnota, p. č. hodnota, p. č. hodnota a p. č. Anonymizováno v k. ú. adresa, pro přístup a příjezd k těmto provozovnám, aniž by jí k tomu svědčil jakýkoliv právní titul. Užíváním části pozemků se tak žalované dostává plnění bez právního důvodu a vzniká jí tak bezdůvodné obohacení, které je povinna žalobkyni vydat. Protože vydání bezdůvodného obohacení není dost dobře možné, jelikož záleží ve výkonech, má žalobkyně nárok na peněžitou náhradu ve výši obvyklého nájemného z obdobných pozemků v dané lokalitě. Žalobkyně považuje za přiměřené nájemné částku 300 Kč/m2/rok. S ohledem na skutečnost, že i žalobkyně dané pozemky užívala a užívá v podstatě ve stejném rozsahu jako žalovaná, požaduje náhradu za užívání části pozemků o výměře 565 m² ve výši poloviny obvyklého nájemného, tj. částku 150 Kč/m2/rok (12,50 Kč/m2/měsíc). Za období od dubna 2017 do září 2022 (tj. 66 měsíců) vzniklo žalované na úkor žalobkyně bezdůvodné obohacení ve výši 466 125 Kč. Žalovaná byla opakovaně vyzývána k vydání tohoto bezdůvodného obohacení, žalovaná však tento nárok odmítá a dosud žalobkyni ničeho nezaplatila. S ohledem na běh a trvání promlčecích lhůt se žalobkyně domáhá vydání bezdůvodného obohacení pouze za období od září 2019 do srpna 2020 (tj. za 12 na měsíců), v celkové výši 84 750 Kč (565 × 12,5 × 12). Žalobkyně se domáhá rovněž zaplácení úroku z prodlení, a to v zákonné výši ode dne následujícího po podání žaloby.

2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, proti němuž podala žalovaná řádně a včas odpor, v němž uvedla, že nepopírá, že užívá část pozemku p. č. Anonymizováno v k. ú. adresa, a to v ploše vnitrozávodní účelové komunikace pro zásobování provozovny ve svém vlastnictví na pozemcích na pozemcích p. č. st. Anonymizováno, p. č. st. Anonymizováno a p. č. st. Anonymizováno, stejně tak tuto vnitrozávodní účelovou komunikaci užívá i žalobkyně a ostatní subjekty, které se v daném areálu nachází nebo do tohoto areálu zajíždějí. Historicky je situace taková, že pozemky v daném areálu vlastnil pouze státní podnik Anonymizováno, po roce 1989 došlo k transformaci společnosti i daného areálu a tento byl následně rozprodáván dalším zájemcům. Protože tento prodej se uskutečňoval většinou formou exekučních dražeb, tak soudní exekutor neměl žádný zájem na tom, aby nějak upravoval poměry mezi subjekty, které v daném areálu působí. Vnitrozávodní komunikace vede po pozemcích více vlastníků. Žalobkyně při užívání této komunikace a otáčení vozidel užívá část pozemku p. č. Anonymizováno ve vlastnictví žalované. Žalovaná má za to, že část pozemku p. č. Anonymizováno v rozsahu vnitrozávodní účelové komunikace užívá zcela legálně a je k tomu oprávněna z titulu mimořádného vydržení věcného břemene (služebnosti) dle zákona č. 89/2012 Sb. Žalovaná je vlastníkem průmyslových budov na pozemcích p. č. st. Anonymizováno, st. Anonymizováno a st. Anonymizováno (a dále je vlastníkem pozemků p. č. hodnota, Anonymizováno a Anonymizováno). Všechny tyto nemovitosti získala převzetím společnosti Anonymizováno vnitrostátní fúzí sloučením s touto společností. U všech výše popsaných budov se jedná o jeden celek s pozemky kolem těchto průmyslových budov, v těchto průmyslových budovách žalovaná provozuje svoji podnikatelskou činnost v oboru strojírenství a zaměstnává cca 35 zaměstnanců. Předchozí majitel průmyslových budov – firma Anonymizováno vznikla rozdělením obchodního majetku ze společnosti právnická osoba., která vznikla delimitací základního závodu adresa od státního podniku Anonymizováno v roce 1992. Žalovaná nabyla věcné právo pozemkové služebnosti na základě přeměn obchodních korporací, a to odštěpením společnosti Anonymizováno od společnosti právnická osoba., na základě notářského zápisu Anonymizováno ze dne 24. 8. 2018 pak došlo k převodu celého obchodního jmění na žalovanou, a to se všemi právy a povinnostmi.

3. Další námitky žalované směřovaly ke způsobu vyčíslení bezdůvodného obohacení. Žalovaná namítla, že stanovení velikosti plochy o výměře 565 m² neodpovídá skutečně využívané velikosti vnitrozávodní účelové komunikace na p. č. Anonymizováno, neboť žalovaná využívá pro zásobování pouze část odpovídající šířce nákladního vozidla, což je cca 2,5 m, a to v celkové délce 71 m. Využívaná plocha je tedy 178 m², nikoliv 565 m². Dále namítla, že žalobkyně ve svém stanovení náhrady používá sazbu za nájemné, nezohlednila však intenzitu a rozsah využívání části pozemku vnitrozávodní účelové komunikace, ani skutečnost, že tuto komunikaci nevyužívá žalovaná sama, ale užívá jí mnoho dalších subjektů za účelem zásobování daného areálu. Žalovaná využívá část této komunikace pouze v pracovní dny, a to cca pro dva nákladní automobily denně v délce cca 10 minut při vyložení a naložení materiálu nebo výrobků, a tři dodávková vozidla s nosností do 3,5 tuny, rovněž v délce vykládání či nakládání cca 10 minut. Dále namítla, že rovněž žalobkyně užívá bez právního důvodu část jejího pozemku p. č. Anonymizováno, kdy se jedná o část pozemku v rozsahu cca 60 m² jako komunikace, a to v rozsahu cca tři nákladní vozidla, převážně kamiony při odjezdu od jejich skladu na p. č. st. Anonymizováno. Dále žalobkyně rovněž bez právního důvodu využívá pozemky žalované p. č. Anonymizováno, p. č. hodnota a p. č. hodnota jako cesty, kudy chodí někteří její zaměstnanci po panelové cestě v šířce 3 m a délce 120 m. Ze stejného výpočtu, jak použila žalobkyně, je rozsah využití cesty v délce 120 m a šířce 3 m, tj. 360 m² × 150 Kč/ /m2 = 43 200 Kč. Žalovaná tedy jako kompenzační námitku uvádí tyto dva nároky.

4. U prvního jednání ve věci dne 24. 7. 2023 dále žalobkyně doplnila, že plánek znázorňující, kterou část pozemků ve vlastnictví žalobkyně žalovaná užívá, byl zpracován podle geometrického plánu č. hodnota vyhotoveného společností právnická osoba., který byl přílohou žaloby v řízení o povolení nezbytné cesty vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 14 C 270/2018 a rovněž přílohou žaloby v řízení o určení existence pozemkové služebnosti vedeném u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 29 C 32/2020. Dále žalobkyně doplnila, že specifikovanou část pozemků žalobkyně užívá žalovaná nejenom k zásobování, ale i pro manipulaci s vlastním materiálem skladovaným na vedlejším pozemku žalované p. č. 383/2. V dalším průběhu řízení (u jednání dne 20. 9. 2023) bylo žalobkyní doplněno, že na pozemku p. č. Anonymizováno v k. ú. adresa se nachází průmyslový objekt ve vlastnictví manželů jméno FO, který je pronajímán žalobkyni.

5. Přílohou podání ze dne 24. 7. 2024 (č. l. 332) doložila žalovaná soudu tabulku ploch a výměr věcného břemene dle geometrického plánu společnosti Anonymizováno, kde je celková výměra pozemků p. č. Anonymizováno a p. č. Anonymizováno uvedena ve výši 466,5 m2, u jednání dne 3. 3. 2025 učinila žalobkyně nesporným, že dle geometrického plánu č. hodnota vyhotoveného společností právnická osoba. zasahuje nezbytná cesta do pozemků p. č. Anonymizováno a p. č. Anonymizováno v rozsahu 466,50 m2.

6. Podáním doručeným soudu dne 18. 6. 2024 oznámil jméno FO svůj vstup do řízení s poukazem na skutečnost, že má právní zájem na výsledku řízení. Žalobkyně vyslovila se vstupem jméno FO do řízení nesouhlas. Usnesením Okresního soudu Brno-venkov ze dne 29. 7. 2024, č. j. 33 C 14/2023–336 ve znění opravného usnesení ze dne 19. 9. 2024, č. j. 33 C 14/2023-343 a ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 12. 11. 2024, č. j. 17 Co 195/2024-352 bylo rozhodnuto tak, že nebyl připuštěn vstup jméno FO do řízení jako vedlejšího účast účastníka na straně žalované.

7. Skutková zjištění byla učiněna z provedených listinných důkazů, výpovědi svědka jméno FO a znaleckého posudku znalkyně tituly před jménem jméno FO.

8. Z částečného výpisu z LV č. hodnota pro obec k. ú. adresa bylo zjištěno, že žalobkyně je v katastru nemovitostí zapsána jako vlastník pozemku p. č. Anonymizováno o výměře 642 m², ostatní plocha a pozemku p. č. Anonymizováno o výměře 4 805 m², ostatní plocha. Z výpisu z LV č. hodnota pro obec a k. ú. adresa bylo zjištěno, že žalovaná je v katastru nemovitostí zapsána jako vlastník mj. pozemku p. č. st. Anonymizováno, jehož součástí je prům. objekt bez čp/če, pozemku p. č. st. Anonymizováno, jehož součástí je prům. objekt č. p. Anonymizováno a p. č. st. Anonymizováno, jehož součástí je prům. objekt bez č. p./č. e. Z výpisu z LV č. hodnota pro obec a k. ú. adresa bylo zjištěno, že manželé jméno FO a jméno FO jsou v katastru nemovitostí zapsáni jako vlastníci (v SJM) pozemku p. č. st. Anonymizováno, jehož součástí je stavba č. p. Anonymizováno, výroba, mezi stranami nebylo sporné, že tato stavba je pronajímána žalované.

9. Z usnesení soudního exekutora, Exekutorský úřad Cheb ze dne 15. 3. 2017, č. j. Anonymizováno bylo zjištěno, že žalobkyni jako vydražiteli byl udělen příklep, a to mj. na pozemek p. č. Anonymizováno a p. č. Anonymizováno v k. ú. adresa.

10. Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne 8. 10. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení bezdůvodného obohacení za užívání pozemků p. č. Anonymizováno a Anonymizováno v k. ú. adresa bez právního důvodu, a to ve výši poloviny obvyklého nájemného, tj. 150 Kč/m2/rok, celkem za období od dubna 2017 do října 2021 ve výši 388 437,50 Kč, a to do 15 dnů od doručení výzvy. Z doručenky datové zprávy bylo zjištěno, že tato výzva byla žalované doručena dne 8. 10. 2021.

11. Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne 1. 6. 2022 bylo zjištěno, že žalovaná byla formou předžalobní výzvy vyzvána k zaplacení bezdůvodného obohacení za užívání pozemků p. č. Anonymizováno a Anonymizováno v k. ú. adresa bez právního důvodu, a to ve výši poloviny obvyklého nájemného, tj. 150 Kč/m2/rok, celkem za období od dubna 2017 do května 2022 ve výši 437 875 Kč, a to do 15 dnů od doručení výzvy. Z doručenky datové zprávy bylo zjištěno, že předžalobní upomínka byla žalované doručena dne 1. 6. 2022.

12. Z e-mailu žalované ve dne 12. 6. 2022 bylo zjištěno, že žalovaná neuznala výzvu k vydání bezdůvodného obohacení za oprávněnou s tím, že asfaltová plocha na pozemku p. č. Anonymizováno je uvnitř průmyslového areálu a vždy historicky sloužila jako vnitrozávodní komunikace, o tom je veden v současné době soudní spor.

13. Ze spisu Okresního soudu Brno-venkov sp. zn. 29 C 32/2020 bylo zjištěno, že rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov ze dne 16. 11. 2021, č. j. 29 C 32/2020–118 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 8. 6. 2023, č. j. 13 Co 54/2022–156 bylo ve věci žalobce právnická osoba za účasti vedlejšího účastníka jméno FO proti žalovaným 1) jméno FO a 2) právnická osoba ve vztahu k žalovanému 2) rozhodnuto tak, že byla zamítnuta žaloba na určení existence služebnosti cesty ve prospěch pozemku p. č. st. Anonymizováno, jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., průmyslový objekt, pozemku p. č. st. Anonymizováno, jehož součástí je stavba adresa, průmyslový objekt a pozemku p. č. hodnota, jehož součástí je stavba adresa bez č. p./č. e., průmyslový objekt po stávající vnitrozávodní komunikace, která je vymezena geometrickým plánem číslo hodnota vyhotoveným společností Anonymizováno., který je součástí tohoto rozsudku, zatěžující části pozemku 2) žalovaného vymezené geometrickým plánem číslo hodnota, a to pozemku p. č. Anonymizováno a Anonymizováno v k. ú. adresa. Odůvodnění rozhodnutí bylo založeno na to, že základní podmínkou řádného i mimořádného vydržení, jak podle zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku, tak podle zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku je především držba práva odpovídajícího věcnému břemeni a tato podmínka nebyla v daném případě splněna, neboť držba práva odpovídajícího věcnému břemeni znamená, že držitel vykonává tuto držbu jako věcné právo, to znamená, že je z nějakého důvodu přesvědčen o tom, že užívá cestu na základě věcného práva. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2024, č. j. 22 Cdo 3750/2023–206 bylo odmítnuto dovolání žalobkyně, právnická osoba proti rozsudku odvolacího soudu.

14. Ze spisu Okresního soudu Brno-venkov sp. zn. 14 C 270/2018 bylo zjištěno, že ve věci žalobců jméno FO a jméno FO byla dne 7. 11. 2018 proti žalovaným 1) a 2), kdy žalovaným 1) byla původně společnost právnická osoba. a následně jméno FO a žalovaným 2) byla právnická osoba podána žaloba na povolení nezbytné cesty, a to průjezdu všech motorových vozidel do průmyslového areálu za účelem zajištění zásobování pozemku p. č. st. Anonymizováno, jehož součástí je stavba č. p. Anonymizováno, po stávající vnitrozávodní komunikaci přes části povinných pozemků, a to ve vztahu k žalovanému 2) pozemků p. č. Anonymizováno a p. č. Anonymizováno. Ve věci bylo usnesením Okresního soudu Brno-venkov ze dne 12. 11. 2018, č. j. 14 C 270/2018–29 nařízeno předběžné opatření, kterým bylo ve vztahu k žalované 2) rozhodnuto tak, že žalované 2) uložena povinnost umožnit přístup pro veškerá nákladní vozidla všech druhů, kamionů a všech služebních vozidel, jakož i zaměstnanců, zákazníků a hostů výrobního areálu žalobců za účelem zásobování areálu, který je součástí pozemku, p. č. Anonymizováno, jehož součástí je stavba adresa – stavba pro výrobu a skladování v k. ú. a obci adresa po stávající účelové komunikaci nacházející se na pozemcích p. č. Anonymizováno a p. č. Anonymizováno. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 28. 2. 2019, č. j. 49 Co 27/2019-85 bylo usnesení soudu prvního stupně změněno tak, že návrh žalobců na nařízení předběžného opatření byl zamítnut s tím, že nebylo žalobci doloženo jejich tvrzení o úmyslu žalovaného 2) oplotit areál způsobem znemožňujícím vjezd na pozemek žalobců a nebyl tak splněn základní předpoklad pro nařízení předběžného opatření spočívající v prokázání potřeby zatímní úpravy poměru účastníků.

15. Z protokolu o jednání ve věci vedené u Okresního soudu Brno-venkov sp. zn. 14 C 270/2018 ze dne 11. 2. 2020 bylo zjištěno, že žalobce jméno FO u jednání uvedl, že se vždy jezdilo tímto způsobem, jak je vyznačeno v geometrickém plánu. Pokud by firma Anonymizováno postavila na svém pozemku plot, nebyla by možná manipulace. Frekvence příjezdů nákladních vozidel je asi jedenkrát denně, kamion jezdí zhruba jedenkrát za měsíc, pokud se vykládá zboží, je třeba ještě zachovat manipulační plochu kolem vozidla, neboť se vykládá vysokozdvižným vozíkem.

16. Z podání žalobců jméno FO a jméno FO ze dne 8. 8. 2021 ve věci 14 C 270/2018 bylo zjištěno, že průmyslový objekt žalobců na pozemku p. č. Anonymizováno provozuje výrobní činnost na základě nájemní smlouvy firma právnická osoba, pokud by žalobci ztratili možnost přístupu zásobování nákladními vozidly ke svému průmyslovému objektu na p. č. Anonymizováno tak by to v podstatě znamenalo znemožnění dosavadní podnikatelské činnosti žalobce, ale také rodinné firmy právnická osoba produkcí výroby ve výši cca 50 000 000 Kč, ale také ztráty zaměstnání cca 38 zaměstnanců.

17. Z protokolu o jednání ve věci 14 C 270/2018 ze dne 5. 5. 2022 bylo zjištěno, že v současné době se jezdí vozidly z adresa a žádné problémy v tom nejsou. Žalobce jméno FO opakovaně nabízel firmě Anonymizováno, že je ochoten odkoupit 1/2 pozemku Anonymizováno, neboť polohově přináleží k budově právnická osoba. Převáží se kulatiny, tyče např. o délce 6 m, něco váží i několik tun, je to nakládáno jeřábem. Žalobce jméno FO slyšený jako účastník řízení vypověděl, že do areálu jezdí jednak osobní vozidla zaměstnanců, dodavatelů a zákazníků, také mají dvě dodávky 3,5, tuny. Pokud k nim jezdí auta s materiálem, jsou velká podle potřeby, potom tam ještě jezdí auta, která odvážejí hotové výrobky.

18. Z podání žalobců jméno FO a jméno FO ve věci 14 C 270/2018 ze dne 12. 7. 2022 bylo zjištěno, že tito uvedli, že žalovaní stále nejsou ochotni akceptovat historicky danou a využívanou vnitrozávodní komunikaci a navazující potřeby manipulace s materiálem a reálnými možnostmi jízdy a otáčení vozidel uvnitř areálu. Dále uvedli, že společnost právnická osoba usiluje o znemožnění podnikatelské činnosti žalobců, respektive jejich rodinné firmy právnická osoba, když usiluje o postavení plotu mezi pozemky p. č. Anonymizováno a Anonymizováno v majetku společnosti právnická osoba, kdy postavení plotu by zcela znemožnilo přístup pro zásobování a obsluhu nemovitostí p. č. hodnota, Anonymizováno a Anonymizováno s následkem ukončení výrobní činnosti právnická osoba v těchto průmyslových objektech. Z fotografií bylo zjištěno, že předmětné pozemky jsou využívány nejenom za účelem průjezdu, ale i za účelem stání vozidel, jejich nakládání a vykládání, a to i jeřábem.

19. Z rozsudku Okresního soudu Brno-venkov ze dne 19. 8. 2022, č. j. 14 C 270/2018–381 ve znění rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 8. 6. 2023, č. j. 13 Co 285/2022–46 bylo zjištěno, že ve vztahu k žalovanému 2) byla zamítnuta žaloba o povolení nezbytné cesty (vymezené geometrickým plánem č. hodnota vyhotoveným společností právnická osoba) přes pozemky p. č. Anonymizováno a p. č. Anonymizováno ve prospěch pozemku p. č. Anonymizováno v k. ú. adresa.

20. Z výpovědi svědka jméno FO bylo zjištěno, že je vlastníkem prostoru nákladní vrátnice při vjezdu do areálu. Vypověděl, že na vrátnici deník, kam se zapisuje, která vozidla vjíždí do areálu a kam jedou, byl vyzván k jejímu předložení, této výzvě však nevyhověl s tím, že se mu vjezdy ta rozhodné období nepodařilo dohledat.

21. Ze znaleckého posudku znalkyně tituly před jménem jméno FO ze dne 18. 6. 2024 bylo zjištěno, že obvyklé nájemné za 1 m² pozemku p. č. Anonymizováno a p. č. Anonymizováno činí 104 Kč/m2/ rok. Znalkyně v posudku uvedla, že realitní kanceláře se nezabývají pronájmem pozemků, které slouží jako manipulační plocha, neboť se na ně veřejnost v těchto věcech neobrací. Jediným, kdo by pozemek mohl využít, jsou vlastníci budov v areálu. To je důvod, proč podobné pozemky stojí mimo trh, nebo tvoří zvláštní segment trhu. V podobných případech pronajímatel nemůže vyhledat nájemce, nemůže si vybrat z nejvýhodnější nabídky. Má předem určeného nájemce, a to vlastníka budov v areálu. Postavení stran v daném případě není tedy srovnatelné s případem, na který lze aplikovat tržní mechanismus. Ke způsobu stanovení obvyklého nájemného znalkyně uvedla, že optimálním způsobem zjištění obvyklého nájemného je cenová komparace, a to buď porovnání údajů o ceně nájemného, nebo výpočet nájemného z ceny pozemku s tím, že v posuzovaném případě činí obvyklé nájemné 5 % z ceny pozemku. Znalkyně uvedla kritéria, podle nichž vyhledávala pozemky srovnatelné s oceňovaným pozemkem s tím, že k těmto náleží: zastavěnost lokality, napojení, resp. dostupnost IS a ostatních služeb, dopravní dostupnost lokality, omezení a příležitosti podle ÚP, fyzické parametry pozemku (velikost, tvar, možnost zástavby), geografické parametry (sklonitost, orientace, geologické poměry), pozitivní a negativní účinky okolí, omezení užívání.

22. Soud neprovedl výslech znalkyně k připomínkám žalované ze dne 24. 7. 2024 (č. l. 332), neboť tyto připomínky zpochybňovaly způsob zadání znaleckého posudku, nikoli závěry znaleckého posudku. Žalovaná měla za to, že pro účely rozhodnutí ve věci jsou relevantní závěry znaleckého posudku znalce tituly před jménem právnická osoba vyhotoveného ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 34 C 35/2021, který stanovil nikoli výši obvyklého nájemného, ale cenu za průjezd pozemkem v konkrétním rozsahu a intenzitě dle výsledků dokazování. Soud však uzavřel, že pro právní posouzení věci je podstatné zjistit výši obvyklého nájemného, a to z důvodů, které jsou uvedeny níže v části odůvodnění obsahující právní posouzení věci.

23. Ze znaleckého posudku číslo hodnota znalce tituly před jménem právnická osoba ze dne 6. 12. 2022 (ve věci vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 34 C 35/2021) bylo zjištěno, že úkolem znalce bylo stanovit obvyklou cenu za průjezd pozemkem p. č. 3325v k. ú. adresa k pozemku p. č. st. Anonymizováno, jehož součástí je stavba č. l. Anonymizováno, v období od 23. 1. 2018 do 11. 12. 2020 při celkové intenzitě průjezdu zahrnujícího 3× denně průjezd vysokozdvižného vozíku, 1× denně průjezd dodávky, 1× denně průjezd nákladního automobilu, občasný průjezd návštěvy a 1× ročně průjezd automobilu k nakládce stroje, obvyklou cenou stanovil znalce částkou 3 110 Kč, zjištěnou cenu pak částkou 2 280 Kč.

24. Z vyjádření znalce tituly před jménem jméno FO ze dne 18. 9. 2023 bylo zjištěno, že znalec k požadavku žalobce provedl obhlídku nemovitosti pozemku p. č. Anonymizováno v k. ú. adresa a odhaduje, že obdobné pozemky se obchodují v rozpětí 2 500 Kč až 3 500 Kč/m2, tržní hodnotu pozemku proto odhadl 3 000 Kč/m2. V místě a čase obvyklé nájemné obdobných zpevněných pozemků určených k parkování se dle používaných standardů pohybuje kolem 5 % tržní hodnoty, tj. 150 Kč/ m2/rok.

25. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaná v období od 1. 9. 2019 do 31. 8. 2020 bez právního důvodu užívala část pozemků p. č. Anonymizováno a p. Anonymizováno v k. ú. adresa v rozsahu 466,50 m2, obvyklé nájemné vynakládané za užívání stejné nebo obdobné věci v daném místě, čase a za obdobných podmínek činilo 104 Kč/m2/rok.

26. Podle § 2991 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

27. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

28. Podle § 2999 odst. 1 věta první o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

29. Podanou žalobou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení bezdůvodného obohacení za užívání části pozemků ve vlastnictví žalobkyně, a to pozemků p. č. Anonymizováno a p. č. Anonymizováno v k. ú. adresa v období od 1. 9. 2019 do 31. 8. 2020. Mezi stranami nebylo sporné, že část pozemků, která je předmětem sporu, má podobu části komunikace v rámci areálu jako funkčního celku.

30. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby primárně s odkazem na tvrzení, že má právní titul k užívání, neboť část pozemku p. č. Anonymizováno v rozsahu vnitrozávodní účelové komunikace užívá zcela legálně a je k tomu oprávněna z titulu mimořádného vydržení věcného břemene (služebnosti) dle zákona č. 89/2012 Sb. Tato procesní obrana žalované nemůže být důvodná, neboť pod sp. zn. 29 C 32/2020 bylo u Okresního soudu Brno-venkov vedeno řízení o určení existence služebnosti cesty, kdy žalobkyní byla právě společnost právnická osoba, která se ve vztahu k žalovaným 1) jméno FO a 2) Jméno žalobkyně. domáhala určení existence služebnosti cesty ve prospěch pozemku p. č. st. Anonymizováno, jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., průmyslový objekt, pozemku p. č. st. Anonymizováno, jehož součástí je stavba adresa, průmyslový objekt a pozemku p. č. hodnota, jehož součástí je stavba adresa bez č. p./č. e., průmyslový objekt po stávající vnitrozávodní komunikaci, která je vymezena geometrickým plánem číslo hodnota vyhotoveným společností Anonymizováno zatěžující části pozemku žalované 2) vymezené geometrickým plánem číslo hodnota, a to pozemku p. č. Anonymizováno a Anonymizováno v k. ú. adresa a její žaloba byla rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov ze dne 16. 11. 2021, č. j. 29 C 32/2020-118 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 8. 6. 2023, č. j. 13 Co 54/2022-156 zamítnuta s tím, že dovolání podané proti rozsudku Krajského soudu v Brně bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2024, č. j. 22 Cdo 3750/2023-206. Otázka existence služebnosti, tedy existence právního důvodu k užívání pozemků ve vlastnictví žalobkyně je tak pravomocně vyřešena a soud je výroky rozsudků ve věci 29 C 32/2020 vázán (§159a o. s. ř) a nemůže je posuzovat znovu. Je tak najisto postaveno, že žalovaná užívá část uvedených pozemků ve vlastnictví žalobkyně bez právního důvodu.

31. Pokud pak v dalším průběhu řízení, a to v podání ze dne 17. 6. 2024 bylo jméno FO namítáno, že pozemek p. č. Anonymizováno v k. ú. adresa je zatížen věcným břemenem práva cesty k budově ve vlastnictví manželů jméno FO na pozemku p. č. Anonymizováno v k. ú. adresa, pak jde o skutkové tvrzení, které bylo uplatněno po koncentraci řízení, která nastala 1 měsíc po konání prvního jednání, tj. dne 24. 8. 2023 a soud proto tuto procesní obranu nemohl zohlednit. Ze stejného důvodu soud nerozhodoval o přerušení řízení do skončení řízení vedeného pod sp. zn. 43 C 380/2023 na základě žaloby podané žalobci jméno FO a jméno FO proti žalovaným 1) jméno FO a 2) Jméno žalobkyně. na určení existence věcného břemene pozemkové služebnosti práva cesty k pozemku p. č. Anonymizováno přes části pozemků p. č. Anonymizováno a Anonymizováno v k. ú. adresa.

32. Pokud jde o rozsah užívání pozemků p. č. Anonymizováno a Anonymizováno v k. ú. adresa, pak žalobkyně tvrdila, že žalovaná užívá tyto pozemky v rozsahu 565 m2 podle geometrického plánu č. hodnota vyhotoveného společností právnická osoba., který byl přílohou rozsudků vydaných v řízení o povolení nezbytné cesty vedeném u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 14 C 270/2018 a v řízení o určení existence pozemkové služebnosti vedeném u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 29 C 32/2020 s tím, že tento geometrický plán nechala vyhotovit právě žalovaná. Z důkazů provedených v těchto řízeních a tvrzení žalované v těchto řízeních (tak, jak jsou uvedena shora v odstavcích 13 až 19) dovodil soud, že je prokázáno tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaná v rozhodném období, tj. v době od 1. 9. 2019 do 31. 8. 2020 užívala část pozemků ve vlastnictví žalobkyně právě v tom rozsahu, v jakém nezbytná cesta dle vyhotoveného geometrického plánu zasahovala do těchto pozemků. Pokud tedy žalovaná v tomto řízení tvrdila, že užívá pouze část pozemku p. č. Anonymizováno odpovídající šířce nákladního vozidla v celkové délce 71 m, tj. toliko 178 m2, pak soud vycházel z toho, že v předcházejících řízeních to byla sama žalovaná, kdo tvrdil, že pozemky potřebuje užívat a užívá v rozsahu nezbytné cesty dle geometrického plánu. Bylo tak uzavřeno, že užívá jak v geometrickém plánu vymezenou část pozemku p. č. Anonymizováno, tak v geometrickém plánu vymezenou část pozemku p. č. Anonymizováno a to např. za účelem manipulace s materiálem, otáčení vozidel apod. Strany se shodly na tom, že dle geometrického plánu č. hodnota vyhotoveného společností právnická osoba. zasahuje nezbytná cesta do pozemků p. č. Anonymizováno a p. č. Anonymizováno v rozsahu 466,50 m2.

33. Vzhledem k tomu, že žalovaná užívala pozemky bez právního důvodu, je třeba právo uplatněné v řízení posoudit jako právo na vydání bezdůvodného obohacení (§ 2991 o. z.), kdy předmět obohacení nelze vydat, a proto musí být poskytnuta peněžitá náhrada (§ 2999 odst. 1 věta první o. z.). Peněžitá náhrada musí být poskytnuta ve výši obvyklého nájemného vynakládaného za užívání stejné nebo obdobné věci v daném místě, čase a za obdobných podmínek (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 1999, sp. zn. 25 Cdo 2578/98, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 53/2000, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2010, sp. zn. 28 Cdo 2562/2010).

34. Z komentářové literatury (Komentář C. H. Beck, Občanský zákoník, 2. vydání, 3. aktualizace, 2024, Petrov, Výtisk, Beran a kol.). zároveň vyplývá, že pokud určitá osoba bez náležitého právního důvodu vykonává postavení detentora nemovitosti s tím, že ji učiní přístupnou jen pro sebe, pak se bezdůvodně obohacuje na úkor vlastníka takové nemovitosti, a to bez ohledu na to, jak intenzivně danou nemovitost skutečně užívá (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 3. 2018, sp. zn. 28 Cdo 651/2017). Je-li takových osob v postavení detentora více, jsou povinny vydat bezdůvodné obohacení ochuzenému společně a nerozdílně (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 3. 2018, sp. zn. 28 Cdo 651/2017). Ke stejným závěrům dospěl Nejvyšší soud rovněž v rozsudku ze dne 24. 10. 2002, sp. zn. 33 Odo 542/2002, usnesení ze dne 5. 8. 2014, sp. zn. 28 Cdo 1941/2014, usnesení ze dne 3. 3. 2020, sp. zn. 28 Cdo 4334/2018, nebo usnesení ze dne 14. 11. 2020, sp. zn. 28 Cdo 2899/2023. Výši bezdůvodného obohacení proto není možné stanovit tak, jak navrhovala žalovaná, tedy se zohledněním konkrétní míry a rozsahu užívání (tedy vycházet z toho, kolikrát denně a jaké auto po pozemcích projede).

35. Pro posouzení výše uplatněného nároku bylo třeba stanovit výši obvyklého nájemného vynakládaného za užívání stejné nebo obdobné věci v daném místě, čase a za obdobných podmínek. Protože jde o odbornou otázku, zadal soud vyhotovení znaleckého posudku, který zpracovala znalkyně tituly před jménem jméno FO. Při vyhotovení znaleckého posudku vycházela znalkyně z porovnání srovnatelných pozemků nabízených k pronájmu, nebo k prodeji s tím, že znalkyně se v posudku přesvědčivě vyjádřila k tomu, které pozemky a podle jakých kritérií považovala za srovnatelné s oceňovanými pozemky. Pokud proto znalkyně dospěla k závěru, že obvyklé nájemné v rozhodném období činilo 104 Kč/m2/rok, neshledává soud žádného důvodu, proč by z tohoto závěru neměl vycházet.

36. Pokud žalovaná vznesla kompenzační námitky s tím, že rovněž žalobkyně užívá část pozemků ve vlastnictví žalované, pak k tomu soud uvádí následují. Pohledávky žalované z bezdůvodného nejsou splatné, neboť žalovaná tyto pohledávky řádně nevyčíslila a zejména žalobkyni k zaplacení požadovaného bezdůvodného obohacení nikdy nevyzvala. Jedná se o pohledávky z bezdůvodného obohacení, které jsou splatné na výzvu věřitele ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. Žádná taková výzva nebyla nikdy učiněna. Pohledávky se tak nestaly splatnými a žalovaná nebyla oprávněna namítat je k započtení. Tento závěr odpovídá ustálené rozhodovací praxi dovolacího soudu, podle níž úkon započtení pohledávky splatné na požádání věřitele nemá žádné právní účinky, jestliže jej věřitel učinil, aniž předtím vyzval dlužníka k zaplacení pohledávky. Takový kompenzační projev účinků nenabude ani v okamžiku, kdy se pohledávka později stane splatnou. K tomu soud odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2018, sp. zn. 33 Cdo 1534/2018.

37. Protože žalobkyně uplatnila podanou žalobou nárok na zaplacení bezdůvodného obohacení za užívání části pozemků p. č. Anonymizováno a p. č. Anonymizováno v k. ú. adresa žalovanou, a to v rozsahu jedné poloviny tohoto bezdůvodného obohacení s tím, že rovněž žalobkyně tyto pozemky užívá, a to ve stejném rozsahu jako žalovaná, vycházel soud při výpočtu výše přiznané částky z toho, že: 1) výše bezdůvodného obohacení činí 104 Kč/m2/rok, 2) žalobkyni náleží bezdůvodného ve výši jedné poloviny této částky, tj. 52 Kč/m2/rok a 3) žalovaná užívá plochu v rozsahu 466,50 m². Soud proto přiznal žalobkyni částku 24 258 Kč a ve zbytku žalobu zamítl.

38. Pokud se žalobkyně podanou žalobou domáhala zaplacení úroků z prodlení z dlužné částky počínaje dnem 20. 9. 2022, je její nárok na zaplacení úroků z prodlení důvodný, neboť žalovaná byla v prodlení již na základě výzvy k zaplacení bezdůvodného obohacení ze dne 8. 10. 2021. Soud proto v souladu s § 1970 o. z. a nař. vl. č. 351/ 2013 Sb. přiznal žalobkyni právo na zaplacení úroků z prodlení z částky 24 258 Kč ve výši 15 % ročně od 20. 9. 2022 do zaplacení.

39. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 o. s. ř. stanovena v trvání 3 dnů.

40. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle 142 odst. 2 o. s. ř. a § dle § 142 odst. 3 o. s. ř., kdy soud jednak vycházel z toho, že žalobkyně byla v řízení částečně úspěšná co do základu nároku (náleží jí bezdůvodné obohacení za užívání pozemků v jejím vlastnictví v rozsahu 466,50 m², nikoli 565 m², tedy její úspěch činí 82,5 % a neúspěch 17,5 %) a co výše plnění vycházelo rozhodnutí ze znaleckého posudku. Žalobkyni proto náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 65 % a při výpočtu nákladů řízení je třeba vycházet z přisouzené částky.

41. Náklady řízení žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 3 390 Kč, záloha na znalecký posudek ve výši 15 000 Kč, náhrada nákladů právního zastoupení za 8 úkonů právní služby dle § 7, § 8 z tarifní hodnoty 24 258 Kč dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen AT) ve výši 8× 2 100 Kč, tj. 16 800 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní výzva, účast u jednání dne 24. 7. 2023, dne 20. 9. 2023, dne 1. 11. 2023, dne 17. 4. 2024 a dne 3. 3. 2025), odměna za 4 půl úkony právní služby ve výši 4× 1 050 Kč, tj. 4 200 Kč (vyjádření k návrhu na přerušení řízení ze dne 7. 12. 2023, námitka proti vstupu vedlejšího účastníka ze dne 3. 7. 2024, vyjádření k odvolání proti nepřipuštění vedlejšího účastníka ze dne 9. 10. 2024 a účast u vyhlášení rozsudku dne 12. 3. 2025) ), 10× režijní paušál 300 Kč dle 13 odst. 4 AT ve znění do 31. 12. 2024 za úkony do 31. 12. 2024, 2× režijní paušál 450 Kč dle § 13 odst. 4 AT za úkony po 1. 1. 2025 a 21% DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 5 229 Kč. Celkem tak náklady řízení žalobkyně dosáhly částky 48 519 Kč a z této částky náleží žalobkyni 65 %, tj. částka 31 537 Kč. Žalobkyni nenáleží odměna za podání ze dne 24. 8. 2023, které obsahovalo skutková tvrzení, která měla být již součástí podané žaloby.

42. Výroky IV a V. bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o. s. ř. o náhradě nákladů řízení státu, které představuje znalečné přiznané znalkyni tituly před jménem jméno FO usnesením ze dne 29. 7. 2024, č. j. spisová značka, které byly do výše 15 000 Kč hrazeny ze zálohy složené žalobkyní a ve výši 8 672 Kč ze státních prostředků. K jejich zaplacení jsou účastníci povinni podle míry procesního úspěchu, tj. žalobkyně je povinna zaplatit 17,5 % těchto nákladů a tedy částku 1 517,60 Kč a žalovaná 82,5 % těchto nákladů, tedy částku 7 154,40 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.