OSBK 11 C 264/2024-63

Soud:
Okresní soud v Blansku
Spisová značka:
11 C 264/2024-63
Datum rozhodnutí:
2024-01-14
ECLI:
ECLI:CZ:OSBK:2024:11.C.264.2024.1

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Richterovou v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce ⟪LB:lb_002⟫ sídlem Adresa žalobce ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátem Jméno advokáta A ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované ⟪LB:lb_007⟫ bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_008⟫ zastoupená advokátem Jméno advokáta B ⟪LB:lb_009⟫ sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_010⟫ o určení

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá určení, že žalovaná nemá ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum, která byla uzavřena mezi žalobcem a žalovanou, nárok na vydání bezdůvodného obohacení, eventuálně, že smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota, která byla uzavřena mezi žalobcem a žalovanou, je právním jednáním platným, se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhá určení, že žalovaná nemá ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum, která byla uzavřena mezi žalobcem a žalovanou, nárok na vydání bezdůvodného obohacení, eventuálně, že smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota, která byla uzavřena mezi žalobcem a žalovanou, je právním jednáním platným, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení uvedeného ve výroku I. tohoto rozsudku částku 12 905,86 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Jméno advokáta B.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení uvedeného ve výroku II. tohoto rozsudku částku 12 905,86 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Jméno advokáta B.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum se žalobce domáhá vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že žalovaná nemá ze smluv o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum a č. hodnota ze dne datum, které byly uzavřeny mezi žalobcem a žalovanou, nárok na vydání bezdůvodného obohacení, eventuálně, že smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota a č. hodnota, které byly uzavřeny mezi žalobcem a žalovanou, jsou právním jednáním platným. Uvedl, že uzavřel s žalovanou smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum a č. hodnota ze dne datum, na základě kterých se žalované zavázal poskytnut standartní neúčelový úvěr, kdy žalobce se zavázal poskytnout žalované peněžité prostředky u každé ze smluv ve výši 30 000 Kč tak, že částku ve výši 27 500 Kč převede na účet zákazníka, čímž mělo dojít k čerpání úvěru ze strany žalované, a zbytek peněžitých prostředků ve výši 2 500 Kč převedl žalobce na účet zprostředkovatele žalované jako jeho provizi. Ve smlouvách dále bylo dohodnuto, že poskytnuté peněžní prostředky společně s úroky dle dohodnuté roční zápůjční úrokové sazby uhradí žalovaná žalobci v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná svůj dluh ze smlouvy č. hodnota zcela uhradila dne datum a závazek ze smlouvy č. hodnota řádně splácí a není v prodlení s úhradou splátek. Žalobce před uzavřením obou smluv o úvěru zkoumal řádně úvěruschopnost žalované, kdy žalovaná žalobci prokázala, že její příjmy jsou dostačující a úvěr ze smluv je schopna řádně splácet. Žalobci byla ze strany žalované doručena námitka neplatnosti obou smluv o úvěru s výzvou k vydání bezdůvodného obohacení ze dne datum. Vzhledem k této námitce žalované je vztah ze smluv o úvěru pro žalobce nejistý, kdy žalovaná plnila či plní svůj závazek ze smlouvy o úvěru a ze strany žalobce tedy nelze spor řešit případnou žalobou na plnění, a žalovaná se v rámci jí učiněné námitky dožaduje vrácení bezdůvodného obohacení, a tedy toto lze vyjasnit toliko touto žalobou na určení, kterou se žalobce touto žalobou domáhá. U žalobce je tedy dán naléhavý právní zájem na žalobě, neboť tento je obecně dán zejména tam, kde bez tohoto určení by bylo ohroženo právo žalobce nebo kdy by se bez tohoto určení stalo jeho právní postavení nejistým, kdy toto je právě tento esenciální případ, kdy v této věci to byla žalovaná, která u žalobce vyvolala svými námitkami neplatnosti nejistotu, kdy v tomto okamžiku určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Řízení u finančního arbitra bylo jednak zahájeno až po podání této žaloby, přičemž i v případě, že by bylo podání k arbitrovi učiněno dříve, což ani není tento případ, není zde zákonný důvod s ohledem na spornost nároku, ještě k tomu vyvolanou žalovanou, aby žalovaná žalobci upírala jeho právo na soudní ochranu.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že nárok uplatněný žalobou neuznala a navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout. Uvedla, že je pravdou, že uzavřela se žalobcem dne datum a dne datum smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota a č. hodnota, na základě kterých byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 2 x 30 000 Kč (27 500 Kč na účet žalované a 2 500 Kč zprostředkovateli úvěru), přičemž obě smlouvy byly uzavřeny v intencích zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaná má za to, že žaloba trpí procesním nedostatkem, neboť v tomto případě absentuje u žalobce naléhavý právní zájem na podání určovací žaloby. Požadavek naléhavého právního zájmu je odrazem té skutečnosti, že určovací žaloba je svou povahou prostředkem ultima ratio. Naléhavý právní zájem je obecně dán zejména tam, kde bez tohoto určení by bylo ohroženo právo žalobce nebo kdy by se bez tohoto určení stalo jeho právní postavení nejistým. Určovací žaloba je tak preventivního charakteru a má místo tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení, neboť žaloba na určení by nesloužila praktickým potřebám života a vedla by pouze ke zbytečnému rozmnožování soudních sporů. Tak tomu je i v daném případě, neboť oba žalobní požadavky mají povahu otázky předběžné a naléhavý právní zájem tak zde není dán. Na základě návrhu žalované jakožto navrhovatelky na zahájení řízení před finančním arbitrem ze dne datum je vedeno proti žalobci řízení u finančního arbitra, kdy v tomto řízení bude jako otázka předběžná posouzena otázka platnosti či neplatnosti smlouvy či nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Žalobce žalobu podává pouze účelově a jeho snahou je docílit zastavení řízení u finančního arbitra a vyhnout se tak postupu, dle kterého je nejprve na základě návrhu navrhovatele zahájeno řízení u finančního arbitra proti instituci a ta má následně právo, v případě, že s rozhodnutím finančního arbitra nesouhlasí, bránit se proti rozhodnutí finančního arbitra u soudu žalobou proti rozhodnutí správního orgánu podle části páté o.s.ř. Druhým důvodem pro zamítnutí žaloby je pak skutečnost, že ze strany žalobce nebyla splněna zákonná povinnost řádné posoudit úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy, a výše uvedená smlouva je tedy absolutně neplatná.

3. Provedeným dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav. Mezi účastníky nebylo sporné, že uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, v níž se žalobce zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 30 000 Kč, a to 27 500 Kč na účet žalované a 2 500 Kč na účet zprostředkovatele smlouvy, což také učinil, žalovaná se zavázala úvěr spolu se sjednaným úrokem splácet měsíčními splátkami po 1 134 Kč, což také učinila a její závazek ze smlouvy byl rovněž splněn. Účastníci dále uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, v níž se žalobce zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 30 000 Kč, a to 27 500 Kč na účet žalované a 2 500 Kč na účet zprostředkovatele smlouvy, což také učinil, žalovaná se zavázala úvěr spolu se sjednaným úrokem splácet měsíčními splátkami po 1 600 Kč, což pravidelně činí a není v prodlení. Předžalobní výzvou ze dne datum vyzvala žalovaná žalobce k vydání bezdůvodného obohacení z obou smluv o úvěru, neboť má za to, že obě smlouvy jsou neplatné z důvodu porušení povinnosti věřitele při posuzování úvěruschopnosti žalované s tím, že nedojde-li ke smírnému řešení věci, obrátí se na finančního arbitra. Návrhem ze dne datum žalovaná navrhla finančnímu arbitrovi, aby vydal nález, jímž bude určeno, že smlouva č. hodnota ze dne datum a smlouva č. hodnota ze dne datum jsou neplatné a že žalobce je povinen zaplatit žalované částku 3 587 Kč a sankci ve výši 15 000 Kč. Usnesením ze dne datum, č.j. Anonymizováno finanční arbitr řízení o návrhu žalované zastavil.

4. Mezi účastníky bylo sporné, zda žalobce před uzavřením obou smluv řádně zkoumal úvěruschopnost žalované či nikoliv, soud se touto otázkou s ohledem na níže uvedené závěry nezabýval.

5. Podle ust. § 80 o.s.ř. se lze žalobou domáhat určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

6. Soud ve smyslu shora uvedeného ustanovení proto nejprve zkoumal, zda žalobce má na určení platnosti úvěrových smluv a toho, že žalovaná nemá právo na vydání bezdůvodného obohacení, naléhavý právní zájem, a dospěl k závěru, že nemá.

7. Předpokladem úspěšnosti žaloby o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, jsou po procesní stránce skutečnosti, že na určení je naléhavý právní zájem. Naléhavý právní zájem na určení je dán tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by bez tohoto určení jeho právní postavení se stalo nejistým. Určovací žaloba má preventivní povahu, a žaloba domáhající se určení není zpravidla opodstatněná tam, kde lze žalovat na splnění povinnosti. Určovací žaloby nemohou vést ke zbytečnému rozmnožování sporů. Nedostatek naléhavého právního zájmu je důvodem pro zamítnutí žaloby.

8. V daném případě žalobce nemá naléhavý právní zájem ani na jednom z požadovaných určení. Otázka platnosti úvěrových smluv je neoddělitelně spojena i s otázkou nároku žalované na vydání bezdůvodného obohacení z důvodu případného závěru o neplatnosti smluv, a obě musí být řešeny jako otázky předběžné v řízení o plnění ze smluv o úvěru, bez ohledu na to, kterou stranou by bylo zahájeno, tj. ať už by se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované splnit svůj závazek ze smlouvy o úvěru č. hodnota ze datum, kde její závazek nadále trvá (či případně nějakého dalšího nároku ze smlouvy o úvěru č. hodnota z datum), či ať už by se žalovaná domáhala nároku na vydání bezdůvodného obohacení na základě neplatnosti uzavřené smlouvy o úvěru. To ostatně žalovaná i činí v řízení u finančního arbitra a je zjevné, že se svého nároku hodlá i nadále domáhat. Ať už by o žalobě na plnění rozhodoval jakýkoli orgán (soud či finanční arbitr), musí si žalobcem položené otázky zodpovědět, a právo žalobce tudíž nijak ohroženo není a ani jeho postavení není nejisté, neboť v daném řízení bude mít možnost se adekvátně procesně zúčastnit a také se dle své vůle patřičně procesně bránit. Právo na ochranu mu tudíž není nijak odepřeno, nadto pravomocné rozhodnutí finančního arbitra může být předmětem soudního přezkumu podle §§ 244 a následujících občanského soudního řádu (NSS sp. zn. 2 Afs 176/2006 z 19. 4. 2007). Žalobcem požadovaná určení vztah mezi účastníky neřeší s konečnou platností a nemohou zabránit případným dalším budoucím sporům.

9. Soud proto žalobu pro nedostatek naléhavého právního zájmu zamítl (výrok I. a II.).

10. Výrok III. a IV. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když v daném případě byla žalovaná ve sporu plně úspěšná, proto soud uložil žalobci, aby žalované, která byla zastoupena advokátem, zaplatil náklady řízení.

11. Zástupce žalované učinil v obou věcech uvedených ve výroku I. i II. (původní sp. zn. spisová značka) tohoto rozsudku 3 úkony právní služby ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření k žalobě, účast u jednání dne datum), přičemž podle ust. § 9 odst. 3 písm. a) a § 7 činí sazba mimosmluvní odměny za první dva úkony částku 2 500 Kč, za úkon účasti u jednání 3 700 Kč (z tarifní hodnoty 65 000 Kč ve znění vyhlášky účinném od datum), celkem odměna v obou řízeních činí 8 700 Kč. Dle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. dále žalované náleží náhrada hotových výdajů za první 2 výše uvedené úkony právní služby po 300 Kč, tj. 600 Kč, za úkon účasti u jednání 450 Kč (ve znění po datum), přičemž tento úkon náleží v každém řízení ½, neboť byl učiněn již v obou spojených řízeních; žalované tak náleží náhrada hotových výdajů v každém z řízení ve výši 825 Kč. Náklady žalované dále sestávají z náhrady za promeškaný čas strávený cestou k jednání soudu dle ust. § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění po datum, celkem za 6 půlhodin, tj. 900 Kč, cestovného k jednání soudu (adresa a zpět, tj. 174 km) osobním vozidlem Toyota RZ SPZ při spotřebě 6 litrů na 100 km při ceně benzinu 35,80 Kč za litr dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., kdy cestovné činí 1 382 Kč, přičemž náhrada za promeškaný čas a cestovné byly v každém z řízení vynaloženy jednou polovinou, tj. částkou 450 Kč a 691 Kč, a jelikož zástupce žalované je plátce DPH, zvyšuje se celková odměna včetně režijních paušálů, náhrady za promeškaný čas, a cestovného v souladu s ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. o 21 % DPH, tj. o částku 2 239,86 Kč. V každém z obou spojených řízení má tedy žalovaná právo na náhradu nákladů řízení ve výši 12 905,86 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Blansku, a to ve dvou písemných vyhotoveních.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.

OSBK 11 C 264/2024-63