OSBK 11 C 225/2025-249

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Richterovou v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce., narozený dne Datum narození žalobce ⟪LB:lb_002⟫ bytem Adresa žalobce ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátem Jméno advokáta A ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému: Anonymizováno Jméno žalovaného, IČO IČO žalovaného ⟪LB:lb_007⟫ sídlem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_008⟫ zastoupený advokátem Jméno advokáta B ⟪LB:lb_009⟫ sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_010⟫ o nahrazení projevu vůle

I. Jméno žalovaného, jednající jménem Anonymizováno jako převodce, spravuje ve smyslu zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „zákon o půdě“), mimo jiné též tyto pozemky ve vlastnictví státu:

‒ pozemek parc. č. Anonymizováno nacházející se v katastrálním území adresa, obec adresa;

‒ pozemek parc. č. Anonymizováno nacházející se v katastrálním území adresa, obec adresaAnonymizováno

‒ pozemek parc. č. Anonymizováno nacházející se v katastrálním území adresa, obec adresa;

‒ pozemek parc. č. hodnota, Anonymizováno nacházející se v katastrálním území adresa, obec adresa;

‒ pozemek parc. č. Anonymizováno nacházející se v katastrálním území adresa, obec adresa;

‒ pozemek parc. č. Anonymizováno nacházející se v katastrálním území adresa v Anonymizováno Anonymizováno, obec adresa vše zapsané na LV č. hodnota.

(dále jen jako „pozemky“).

II. Řízení se v části, v níž se žalobce domáhal nahrazení projevu vůle žalovaného, jímž souhlasí s uzavřením smlouvy o převodu pozemku p.č. hodnota v k.ú. adresa a pozemku p.č. hodnota v k.ú. právnická osoba, zastavuje.

Nárok nabyvatele vůči převodci na převod jiného pozemku dle zákona o půdě činí ke dni uzavření této smlouvy částku částka (Anonymizováno ⟪LB:lb_001⟫ - pravomocného rozhodnutí datum.

IIIAnonymizováno

Převodce převádí na nabyvatele nemovitosti – pozemky specifikované v článku I. této smlouvy, včetně součástí a příslušenství, se všemi právy a povinnostmi, a nabyvatel je do svého výlučného vlastnictví přijímá. Vlastnické právo k pozemkům přechází na nabyvatele vkladem do katastru nemovitostí na základě této smlouvy.

IV. Smluvní strany shodně prohlašují, že jim nejsou známy žádné skutečnosti, které by uzavření smlouvy bránily. Nabyvatel dále prohlašuje, že mu je znám stav převáděných pozemků a tyto pozemky do svého výlučného vlastnictví přijímá tak, jak je uvedeno v článku III. této smlouvy.

V.

1) Smluvní strany se dohodly, že jakékoliv změny a doplňky této smlouvy jsou možné pouze písemnou formou na základě dohody účastníků smlouvy.

2) Tato smlouva nabývá účinnosti dnem podpisu této smlouvy smluvními stranami.

VI. Smluvní strany po přečtení smlouvy prohlašují, že s jejím obsahem souhlasí a že tato smlouva je shodným projevem jejich vážné a svobodné vůle a na důkaz toho připojují své podpisy.

V Praze dne …………… V Praze dne ……………….

…………………………… ………………………………

Anonymizováno – Jméno žalovaného Jméno žalobce

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právnická osoba.

1. převáděných na obce nebo kraje podle § 3 odst. 2, § 7 nebo § 10 odst. 1 nebo 2,

2. převáděných se souhlasem obce nebo kraje na osoby, které mají podle schválené stavební dokumentace uskutečnit výstavbu podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů,

3. převáděných se souhlasem obce nebo kraje směnou za jiné nemovité věci nebo

4. určených platnou územně plánovací dokumentací nebo již využitých ke zřízení technické infrastruktury; v případě pochybností vydá na základě žádosti Státního pozemkového úřadu vyjádření příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností jako úřad územního plánování,

5. Provedeným dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav.

6. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce je právním nástupcem původní oprávněné osoby podle zákona o půdě (tituly před jménem jméno FO) na základě rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy – Pozemkového úřadu hlavního města Prahy ze dne datum, zn. Anonymizováno, a že jeho restituční nárok činí vzhledem k celku odňatých pozemků jednu ideální čtvrtinu. Rovněž bylo nesporné, že hodnota náhradních pozemků uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku činí částka. Tyto skutečnosti vyplynuly rovněž z níže uvedených listinných důkazů.

7. Rozhodnutím Magistrátu hlavního města Prahy – Pozemkového úřadu hlavního města Prahy ze dne datum, zn. Anonymizováno bylo rozhodnuto podle § 9 odst. 4 zákona o půdě tak, že tituly před jménem jméno FO, k id. ½, tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, k id. ¼, a jméno FO, k id. ¼, se nestávají vlastníky pozemků dle PK p.č. hodnota, Anonymizováno část Anonymizováno v k.ú. adresa, nyní k.ú. adresa, a těmto oprávněným osobám přísluší náhrada dle § 11 odst. 2 a § 17, příp. § 16, zákona o půdě. V odůvodnění pozemkový úřad uvedl, že předmětné pozemky přešly na čs. stát výměry adresa., rozhodnutím o výkupu dle § 1 odst. 3 zákona č. 46/48 Sb., což odpovídá § 6 odst. 1 písm. b) zákona o půdě, přičemž tyto pozemky nelze vydat podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě, neboť jsou zastavěny stavbami letiště a nebo se jedná o plochy bezprostředně se stavbou související a nezbytně nutné k provozu stavby. V uvedených rozhodnutích adresa úřad konstatuje, že adresát rozhodnutí jméno FO je spoluvlastníkem půdy sloužící k zemědělské výrobě, na této půdě sám trvale nepracuje, půda je trvale pronajata, proto je třeba toto vlastnictví považovat za spekulační. Původními vlastníky nevydaných pozemků byli jméno FO a jméno FO, a z potvrzení Obvodního soudu pro adresa sp. zn. spisová značka bylo zjištěno, že dědické řízení po jméno FO bylo zastaveno, neboť nezanechala majetek, a jako dědici ze zákona by přicházeli do úvahy tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, a jméno FO. Z přehledu nároků a plnění nároků oprávněné osoby – žalobce bylo zjištěno, že žalovaný eviduje jeho restituční nárok ve výši částka, přičemž z kupní smlouvy č. Anonymizováno z datum bylo zjištěno, že žalovaný prodal žalobci spoluvlastnický podíl na nemovitostech v katastrálním území adresa, čímž byl restituční nárok žalobce (který zdědil podle rozhodnutí Obvodního soudu pro adresa č.j. spisová značka, po tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem) uspokojen co do částky částka. Žalobce se opakovaně domáhal přecenění jeho restitučního nároku (žádost ze datum, datum, datum, reakcí z datum), žalovaný setrvává na stanovisku sděleném žalobci v dopise ze dne datum a uváděném i v tomto řízení a odmítl a odmítá restituční nárok žalobce přecenit.

8. K ocenění nevydaných pozemků žalobce předložil znalecký posudek č. hodnota ze dne datum vypracovaný znaleckou kanceláří právnická osoba., který stanovil cenu nevydaných pozemků podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., ke dni nabytí účinnosti zákona o půdě, tj. k datum, podle stavu (charakteru) oceňovaných pozemků k datu jejich odnětí státem ve výši částka (částka za 1 m2); znalecký posudek obsahuje doložku podle § 127a o. s. ř. právnická osoba ocenila nevydané pozemky jako pozemky stavební podle § 14 odst. 1 vyhlášky, přičemž vycházela i z následujících podkladů. Z Návrhu přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro civilní letiště a jeho okolí na částech území adresa, Anonymizováno, Anonymizováno, adresa Anonymizováno roku 1932, který byl schválený Státní regulační komisí pro Prahu a okolí a potvrzen Ministerstvem veřejných prací (rozhodnutí Ministerstva veřejných prací z datum, č.j. Anonymizováno) bylo zjištěno, že nevydané pozemky byly určeny k zastavění letiště. Tento závěr je uveden i ve znaleckém posudku a vychází z porovnání mapy lokality (str. 19 posudku) a regulačního a zastavovacího plánu. V regulačním a zastavovacím plánu jsou vyznačeny žluté a zelené plochy, nevydané pozemky p.č. hodnota, Anonymizováno, Anonymizováno se nacházejí v zelené ploše, pozemky p.č. hodnota, Anonymizováno mimo regulovanou část území, přičemž v textové části plánu (rozhodnutí Ministerstva veřejných prací z datum) je uvedeno, že „ je úkolem státní regulační komise připravit regulační a zastavovací plán pro celé území, a jedním z těchto dílčích plánů je nyní potvrzený plán pro civilní letiště v adresa s nejbližším okolím, ve které se vedle precizování plochy budoucího letiště řeší také komunikace v tomto územním úseku a celý zájmový obvod regulační“. Přitom podle textu projednání tohoto návrhu má příčinu hlavně v tom, že se jednotliví majitelé pozemků snaží v okolí budoucího letiště zastavět jednotlivá území. Z adresa celkové výstavby pro letiště adresa z datum je zjištěno, že celá lokalita, v níž se nacházejí nevydané pozemky, byla určena pro stavbu areálu letiště (přičemž podle výslechu znalce plán s ohledem na politickou situaci tehdy podléhal vysokému stupni utajení a není v něm zakresleno vše, pouze plánovaná výstavba staveb, objektů, ranvej, ale ty ostatní plochy, se kterými se počítalo, tam zakresleny nejsou, výstavba se podle plánu plánovala v 6 časových úsecích až do roku 1958). Z Územního rozhodnutí z datum, č.j. č. účtu-, výřezů z archivní mapy zeměměřičského úřadu, a dopisu právnická osoba z datum bylo zjištěno, že rozšíření letiště adresa bylo realizováno ve stejné podobě, v jaké bylo naplánováno Regulačním a zastavovacím plánem z roku 1932, a nevydané pozemky jsou nyní součástí areálu letiště.

9. Z kopie soupisu půdy podle zákona ze dne datum o nové pozemkové reformě z datum bylo zjištěno, že jméno FO uvedla, že „pozemky č. kat. Anonymizováno jsou ve vyvlastňovacím řízení nebo k tomu řízení určeny pro účely letiště adresa, a tudíž výkup pozemků pro zemědělské účely u parcel určených pro účel letiště by byl zbytečným zatěžováním administrativy.

10. Při výslechu tituly před jménem jméno FO dále uvedl, že celá vesnice adresa byla začleněna pod Prahu až v roce 1960, ale podle zákona o půdě se to zařazuje do území Prahy. V roce 1951, kdy byly pozemky odňaty, je lze považovat za stavební, protože se nacházely v areálu plánovaného letiště. Na plánu z roku 1948 pozemky, které byly původně v zelených plochách na plánu z roku 1932 nenajdeme, protože plán z roku 1948 je zaměřen na hlavní část, což byla žlutě vyznačená plocha v plánu z roku 1932, ale když se letiště takto rozšiřuje, jako v plánu z roku 1948, musí tomu adekvátně odpovídat i rozšíření dalších letištních ploch. Na základě toho dospěla znalecká kancelář k závěru, že nevydané pozemky tam musely být také zahrnuty. Při realizaci plánu z roku 1948 si znalec neumí představit, že by ty předmětné pozemky do areálu letiště nezapadaly, konkrétně se jedná o ty pozemky, co jsou v zelených plochách v plánu z roku 1932, ty určitě by do areálu letiště musely zapadat, protože letiště potřebuje nejen přistávací plochy, odletové plochy ale i manipulační. Pokud se jedná o pozemky, které byly mimo zelenou plochu plánu z roku 1932, tak byť se ty pozemky jako zemědělské v roce 1951 užívaly, tak on už by je nemohl ocenit jako zemědělské, protože se s nimi počítalo pro výstavbu a rozšíření toho letiště. Územně plánovací dokumentace pro dané území v období roku 1951 se zřejmě podle znalce nedochovala, a proto vycházel z těch plánů co jsou uvedeny ve znaleckém posudku. Už v plánu z roku 1948 se počítá s nějakou etapou po roce 1958, což znamená, že nebylo jasně stanoveno, jak to letiště bude vypadat v roce 1958 nebo jak bude definitivně vypadat po roce 1958, pořád se rozšiřovalo. Tzn. že se s určitým územím počítá jako s budoucím letištěm, ale po nějakou dobu se pozemky užívaly jako zemědělské, aby neležely ladem.

11. Z výpisu ze zápisu ze seznamů znalců bylo zjištěno, že k datum právnická osoba., zaniklo oprávnění vykonávat znaleckou činnost, kdy kancelář byla uznána vinnou, že nevykonává znaleckou činnost s odbornou péčí, nezávisle, nestranně, ve sjednané nebo stanovené době nebo osobně. Z dopisu právnická osoba z datum bylo zjištěno, že po ukončení činnosti znalecké kanceláře jsou jí vypracované znalecké posudky platné a jejich hodnocení je na soudu.

12. Znalecký posudek č. hodnota ze dne datum vypracovaný znaleckou kanceláří právnická osoba., obsahuje všechny náležitosti, je přezkoumatelný, obsahuje všechna podstatná zjištění, je dostatečně odůvodněný a objektivně není žádný důvod pochybovat o nestrannosti znalce. K námitkám žalovaného se znalec vyjádřil jak u výslechu u Okresního soudu v adresa dne datum, tak ve vyjádření ze dne datum, a soud neshledává žádný důvod, proč by neměl ze znaleckého posudku nadále vycházet. Přitom u Okresního soudu v adresa byl znalec (zpracovatel tituly před jménem jméno FO) vyslechnut k témuž znaleckému posudku v řízení mezi týmiž účastníky, a je proto podle názoru soudu zcela nadbytečné a nehospodárné, vyslýchat znalce opětovně k téže věci, když obě řízení se liší pouze ohledně požadovaných náhradních pozemků, výslechu byli přítomny obě strany a obě strany měly možnost klást znalci otázky. Znalecký ústav všechny své závěry podrobně odůvodnil, uvedl, co ho k nim vedlo, jaké použil podklady. Soud není oprávněn přezkoumávat odborné závěry znalce, soud je pouze oprávněn přezkoumat způsob, jakým znalec ke svým závěrům dospěl, jeho přesvědčivost, postup, a úplnost znaleckého posudku ve vazbě na zadání, což bylo v daném případě beze zbytku splněno. Pokud si znalec své postupy obhájí, soud dospěje volnou úvahou k závěru o vhodnosti jeho postupu a dále již do této odborné otázky nezasahuje. Hodnocení důkazu znaleckým posudkem tedy spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2025, sp. zn. 27 Cdo 747/2025).

13. Žalovaný žádné konkrétní námitky proti odborným závěrům znalce neuvedl, omezil se na obecné abstraktní výtky vůči posudku, a poukazoval na zproštění znaleckého oprávnění právnická osoba., ale bez jakékoli konkrétní souvislosti s danou věcí. Jediná konkrétní námitka týkající se opomenutí aplikace povinných srážek podle přílohy č. hodnota oceňovací vyhlášky byla vyvrácena při výslechu znalce, kdy uvedl, že se srážkami zabývali, vyhodnocovali je, ale dospěli k závěru, že vzhledem k tomu, že letiště je jeden celek a pozemky do něj zahrnuté jsou taky jeden celek, tak už nelze řešit přístupnost jednotlivých parcel v rámci tohoto celku např. ke komunikaci apod., tudíž neshledali žádný důvod pro jakoukoli srážku u žádného pozemku a došli k závěru, že cena všech pozemků v rámci letiště je 250 Kčs za 1 m2 a že není důvod pro jakoukoliv srážku. Letiště v adresa bylo už v roce 1951 s Prahou srostlé, i když administrativně bylo začleněno do Prahy až v roce 1960, a znalecká kancelář má za to, že tak, jak ta výstavba letiště probíhala, byla ucelená a byla srostlá s Prahou. Přitom vycházela z leteckých snímků, i z té další dokumentace, ze které vyplývá, že i hlavní dopravní tepna z Prahy navazovala na to letiště. Ta strategická poloha letiště je z mapových podkladů skutečně zřejmá.

14. Soud proto ze všech shora uvedených důvodů ze znaleckého posudku č. hodnota ze dne datum dále vycházel a má znaleckým posudkem včetně výslechu znalce a dalšími shora uvedenými listinami za prokázané, že všechny nevydané pozemky byly určeny k zastavění areálu letiště adresa již v době jejich odnětí (bez ohledu na to, zda byly skutečně zastavěny či pouze sloužily jako obslužné či bezpečnostní plochy bez možnosti zastavění soukromými subjekty), jako takové všechny měly sloužit a také slouží k provozu letiště a byly k tomu určeny.

15. Mezi účastníky bylo dále nesporné a bylo prokázáno výpisem z katastru nemovitostí vedeným u právnická osoba pro Jihomoravský kraj - listem vlastnictví č. hodnota, že vlastníkem pozemků p.č. Anonymizováno v katastrálním území adresa, p.č. Anonymizováno v katastrálním území adresa, p.č. Anonymizováno v katastrálním území adresa, p.č. hodnota, Anonymizováno v katastrálním území adresa, p.č. Anonymizováno v katastrálním území adresa, a p.č. Anonymizováno v katastrálním území adresa v Anonymizováno (dále jen „náhradní pozemky“), je Česká republika a právo hospodaření s nimi přísluší Státnímu pozemkovému úřadu, a všechny jsou evidované jako trvalý travní porost.

16. Smlouvami o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene z datum je prokázáno, že jsou uzavřeny mezi žalovaným a Anonymizováno a obcí adresa ohledně pozemku p.č. Anonymizováno v k.ú. adresa za účelem vybudování kanalizační výtlakové stoky a pozemkové služebnosti inženýrské sítě. Z výřezu z územního plánu obce adresa bylo zjištěno, že se pozemek p.č. Anonymizováno nachází v ploše přírodní (NP/NU – přírodní všeobecná) a tvoří součást Anonymizováno v rámci /zemního systému ekologické stability (ÚSES), zároveň bylo zjištěno, že většina pozemku je hospodářsky využívána. Z ortofotomapy pozemku p.č. Anonymizováno k.ú. adresa bylo zjištěno, že okolní pozemky nejsou veřejnými cestami. Ze sdělení obecního úřadu adresa ze dne datum bylo zjištěno, že pozemky p.č. hodnota a p.č. hodnota jsou určeny k realizaci zeleně, veřejně prospěšných opatření anebo již k tomuto účelu využité. Z nahlížení do katastru nemovitostí – katastrální mapy a ortofotomapy bylo zjištěno, že oba pozemky se nacházejí mimo zastavěné území obce adresa, nachází se na nich lesní porost a oba jsou také obklopeny lesem.

17. Obvyklá cena náhradních pozemků byla stanovena znaleckým posudkem č. č. účtu ze dne datum vypracovaným znalkyní tituly před jménem jméno FO (pozemek p.č. Anonymizováno v k.ú. adresa) a znaleckým posudkem č. č. účtu ze dne datum vypracovaným znalcem tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem (ostatní náhradní pozemky) v celkové výši částka a je mezi stranami nesporná.

18. Protokoly o vyhodnocení výzvy ze datum, datum, datum, datum, a datum bylo prokázáno, že se žalobce neúspěšně zúčastnil veřejných nabídek ohledně pozemků p.č. hodnota v k.ú. adresa, p.č. hodnota v k.ú. adresa, p.č. hodnota v k.ú. adresa, p.č. hodnota v k.ú. adresa a p.č.hodnota v k.ú. adresa.

19. Podle § 4 odst. 1, 3 zákona o půdě oprávněnou osobou je státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 způsobem uvedeným v § 6 odst. 1. V případě, že zemřela oprávněná osoba, která uplatnila nárok na vydání majetku před vydáním rozhodnutí podle § 9, přechází nárok na dědice (odst. 4).

20. Podle novely zákona o půdě č. 185/2016 Sb., bylo s účinností od datum zrušeno ustanovení § 11a. Dle přechodných ustanovení se převody pozemků na základě žádostí podaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle § 11a odst. 11 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a převody z veřejných nabídek vyhlášených podle § 11a zákona č. 229/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud byly nejpozději ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona splněny podmínky stanovené zákonem č. 229/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

21. Podle § 11a odst. 1 zákona o půdě oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním, se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.

22. Podle § 11a odst. 2 zákona o půdě pozemkový úřad nezahrne do veřejné nabídky pozemek, jehož převodu brání zákonná překážka, nebo pozemek, ke kterému uplatnila třetí osoba právo na převod podle zvláštního právního předpisu.

23. Podle § 11a odst. 9 zákona č. 229/1991 Sb. požádá-li o nabídnutý pozemek více oprávněných osob, vyzve je pozemkový úřad, aby nabídly za pozemek nárok vyšší, než je cena pozemku stanovená podle odstavce 14. Podle výše nabídek stanoví pozemkový úřad pořadí, podle kterého bude postupně navrhovat oprávněným osobám uzavření smlouvy. Lhůta pro přijetí návrhu činí 14 dnů a po jejím marném uplynutí má právo na uzavření smlouvy oprávněná osoba na dalším místě v pořadí. A dle odstavce 14 tohoto ustanovení se cena pozemků uvedená ve veřejné nabídce stanoví podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., přičemž pozemky určené schválenou územně plánovací dokumentací k zastavění budou oceněny jako stavební. Ustanovení § 6 vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, se nepoužijí. Stejným způsobem se ocení i pozemky převáděné mimo veřejnou nabídku podle odstavce 11.

24. Podle § 14 odst. 1 zákona o půdě oprávněné osobě náleží náhrada za obytné budovy, hospodářské budovy a jiné stavby, které podle tohoto zákona nelze vydat nebo které zanikly nebo byly převedeny na osobu, která není povinna je vydat. Obdobně oprávněné osobě náleží náhrada za pozemek, který se podle tohoto zákona nevydá a za který nebyl poskytnut jiný pozemek.

25. Podle § 28a zákona o půdě se náhrady podle tohoto zákona, nestanoví-li tento zákon jinak, poskytují v cenách platných ke dni datum.

26. Podle § 6 zákona č. 503/12 Sb., o Státním pozemkovém úřadu, nelze podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, anebo zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, nelze převádět z vlastnictví státu na jiné osoby

a) zemědělské pozemky, na jejichž vydání bylo uplatněno právo podle jiného právního předpisu7) a o jejichž vydání nebylo dosud rozhodnuto,

b) zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infastruktury8) nebo těmito stavbami již zastavěné, s výjimkou zemědělských pozemků

c) zemědělské pozemky určené k řešení podle § 2 zákona č. 139/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, u kterých je v katastru nemovitostí vyznačena poznámka o zahájení pozemkových úprav,

d) majetek, o jehož převodu na jiné osoby bylo rozhodnuto podle jiného právního předpisu10),

e) zemědělské pozemky ve vojenských újezdech11),

f) zemědělské pozemky v národních přírodních památkách, národních přírodních rezervacích a na územích národních parků; dále nelze převádět zemědělské pozemky v přírodních rezervacích a v přírodních památkách, s výjimkou zemědělských pozemků, k jejichž zcizení vydalo souhlas Ministerstvo životního prostředí podle jiného právního předpisu12),

g) pozemky, u nichž bylo Státním pozemkovým úřadem zahájeno správní řízení podle § 3 odst. 3, do doby vydání pravomocného rozhodnutí,

h) pozemky tvořící rezervu státních pozemků podle § 3 odst. 1 písm. b), nebo

i) pozemky tvořící rezervu státních pozemků podle § 3 odst. 1 písm. a) nabyté směnou nebo koupí podle § 3 odst. 2 pro potřeby pozemkových úprav, nebo

j) zemědělské pozemky určené pro dopravní, vodní nebo energetickou infrastrukturu nebo strategické investiční stavby podle příloh č. 1 až 3 k zákonu č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů.

27. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

28. V daném případě je žalobce oprávněnou osobou podle § 4 zákona o půdě, má nárok na náhradu za nevydané pozemky podle § 11 odst. 2, popř. § 16 zákona o půdě, a to v rozsahu jeho id. ¼. Žalovaný je ve vztahu k náhradním pozemkům osobou povinnou, vydání náhradních pozemků nebrání žádná ze zákonem stanovených překážek (§ 11 odst. 1 zák. o půdě a § 6 zák. č. 503/2012 Sb.), k uspokojení nároku žalobce doposud nedošlo (vyjma částky částka).

29. Na základě shora zjištěného skutkového stavu nejprve zkoumal, zda jsou dány individuální podmínky na straně žalobce k připuštění mimořádné náhradové žaloby, a dospěl ke kladnému závěru. V souladu s judikaturou Ústavního i Nejvyššího soudu (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 3767/2009, sp. zn. 28 Cdo 855/2010, 28 Cdo 822/2021 a Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 495/02) je třeba vyjít ze závěru, že žaloba o nahrazení projevu vůle k převodu náhradního pozemku je ve srovnání s účastí ve veřejné nabídce dle § 11a zákona o půdě zcela výjimečným postupem, který musí odůvodňovat výjimečné okolnosti daného případu, přičemž se má zhodnotit dosavadní přístup obou stran, tj. jak dlouhodobá aktivní snaha oprávněné osoby získat náhradní pozemek, tak též nezákonný, liknavý postup žalovaného ve vztahu k této konkrétní oprávněné osobě. Právo na převod náhradního pozemku lze realizovat prostřednictvím žaloby o vydání konkrétního pozemku i tehdy, nebyl-li tento pozemek dříve zařazen do veřejné nabídky, pokud došlo k liknavému postupu Pozemkového fondu ČR (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2143/2014). Zde soud tedy jednak zkoumal, zda se žalobce či jeho právní předchůdce účastnili veřejných nabídek, za jakých podmínek a s jakým výsledkem, a také to, zda stát zařazoval do veřejných nabídek adekvátní pozemky, zda učinil veřejných nabídek dostatečný počet, zda měl žalobce a jeho právní předchůdce rovné podmínky ve vztahu k ostatním restituentům (i z hlediska ocenění jeho nároku žalovaným), a to vše za tím účelem, aby připuštěním tohoto zcela výjimečného procesního prostředku v případě žalobce nedošlo k jeho neoprávněnému zvýhodnění oproti ostatním restituentům.

30. Jako stěžejní se přitom v daném případě jeví otázka ocenění restitučního nároku žalobce, neboť ze závěru o nesprávné výši nároku žalobce evidované žalovaným lze dospět i k závěru o jeho liknavém postupu vůči němu z hlediska adekvátnosti hodnoty pozemků nabízených jako náhradní ve veřejných nabídkách (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka). Judikatura Nejvyššího soudu je ustálena v závěru, že jako přinejmenším liknavý (ba až svévolný) lze kvalifikovat i takový postup žalovaného, jímž bez ospravedlnitelného důvodu ztěžuje uspokojení nároku oprávněné osoby nesprávným ohodnocením nároku, tj. nesprávným určení ceny oprávněné osobě odňatých a nevydaných pozemků (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka) a kdy proto nebylo možno na oprávněné osobě spravedlivě požadovat další účast ve veřejných nabídkách (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka). Nejvyšší soud rovněž aproboval flexibilnější přístup k posuzování původní povahy odňatých pozemků (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka), v rámci něhož soudy podle kontextu každého jednotlivého případu zohledňují různé relevantní okolnosti a neulpívají rigidně jen na vydání územního rozhodnutí jako na podmínce uznání pozemků za stavební, přičemž kritéria uváděná judikaturou pro závěr o stavebním charakteru původních pozemků nejsou taxativními hledisky, jež musí být naplněna současně, ale jde pouze o konkrétní faktory, jež mohou k závěru o stavební povaze pozemku vést.

31. Jak vyplývá ze shora uvedeného skutkového stavu, bylo v řízení prokázáno, že všechny nevydané pozemky byly určeny k zastavění areálu letiště adresa již v době jejich odnětí v roce 1951 (v roce 1948 probíhalo i vyvlastňovací řízení z důvodu plánovaného zastavění pozemků letištěm), a proto jako jeden funkční celek mají být oceněny jako stavební. K tomuto závěru lze odkázat na rozhodovací praxi Nejvyššího soudu, podle které pokud byly pozemky odejmuty v souvislosti s výstavbou letiště, je třeba je považovat za pozemky určené k výstavbě letiště, bez ohledu na to, jakými stavbami či zda vůbec byly zastavěny, letiště je nutno považovat za jeden funkční celek a pozemky ocenit jako stavební (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 28 Cdo 5487/2017, 28 Cdo 1278/2018, 28 Cdo 4423/2018, 28 Cdo 4318/2018), k ocenění funkčního celku se stavbou např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2249/2018 či sp. zn. 28 Cdo 1649/2014. Podle ustanovení § 36 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, je leteckou stavbou a) dráha ke vzletům a přistávání letadel bez zřetele na její stavebně-technické provedení, b) dráhy a plochy určené k pohybům a stáním letadel souvisejícím s jejich vzlety a přistáváním bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, a c) stavby sloužící k zajištění leteckého provozu.

32. V kontextu této konstantní judikatury se proto závěry znalecké kanceláře ve spojení s příslušnými shora uvedenými listinami o stavebním charakteru nevydaných pozemků jeví jako zcela odůvodněné, když v daném případě nevydané pozemky byly určeny jako jeden funkční celek už od roku 1932 k výstavbě a rozšíření letiště Praha – Ruzyně, a byly a jsou součástí jednoho areálu, v němž jednotlivé pozemky na sebe navzájem navazují, funkčně spolu souvisí (ať už jsou zastavěné letištními stavbami či slouží k jejich obsluze či jako bezpečnostní zóna), a nemohou sloužit samostatně. Rozhodující je totiž to, zda v době odnětí pozemků existovala okolnost, která zvyšovala hodnotu pozemků na hodnotu pozemků stavebních, a tak je tomu v daném případě. V souladu s konstantní judikaturou soud zastává názor, že v případě oprávněného restituenta nelze kategoricky setrvávat na požadavku, aby tento předložil více než 70 let starou dokumentaci a v podstatě suploval činnost žalované. Existenci a platnost dobové územně plánovací dokumentace lze doložit jakýmikoliv písemnostmi, které uvedené skutečnosti prokazují (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Co 3689/2015). Přitom při doložení takovýchto písemností závěr o existenci územně plánovací dokumentace v době odnětí pozemků zcela postačuje pro závěr o jejich stavebním charakteru. právnická osoba se podle názoru soudu zcela vypořádala i s námitkou žalovaného ohledně neaplikace povinných srážek podle přílohy č. 7 vyhlášky č. 182/1988 Sb., k nimž nepřistoupila z důvodu individuálních skutkových okolností této věci, kdy pozemky tvoří jeden funkční celek letiště, letiště srostlé s Prahou už v roce 1951 (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4423/2018, 28 Cdo 2413/2022, 28 Cdo 2457/2023). Za této situace pak soud nadále vycházel z toho, že pozemky odňaté právnímu předchůdci žalobce byly správně a v souladu s listinnými důkazy oceněny jako pozemky stavební a že tedy restituční nárok žalobce značně převyšuje hodnotu předmětných náhradních pozemků.

33. Při závěrech shora pak soud jednoznačně shledává liknavý postup a svévoli ze strany žalovaného vůči žalobci, a to už jen pro zaevidování restitučního nároku žalobce v nesprávné výši, což žalobce vylučuje z účasti v soutěži ve veřejných nabídkách (účast osob ve veřejné nabídce je aukcí, ve které vítězí nejvyšší nabídka). Svévole žalovaného ve vztahu k žalobci však vyplývá i z délky rozhodování o restitučních nárocích rodiny žalobce (od roku 1994 doposud), dodnes uspokojeny jen v částce částka. Pokud má být zohledněn na druhé straně i aktivní postoj žalobce, bylo v řízení prokázáno, že žalobce několik žádostí o přecenění nevydaných pozemků a účastnil se pěti veřejných nabídek, přičemž je třeba přihlédnout i ke shora uvedenému nesprávnému nacenění odňatých pozemků žalovaným, což aktivní účasti žalobce ve veřejných nabídkách zabraňuje. Ačkoliv by závěr o mimořádné přípustnosti žaloby na nahrazení projevu vůle měl vycházet pouze z konkrétních okolností ve vztahu ke konkrétní oprávněné osobě, lze jistě argumentovat i přístupem žalovaného obecně a přihlédnout k upřednostňování úplatných nabídek pozemků nad bezúplatnou, převádění soudně přiznaných pozemků jiným, třetím osobám. Soud neopomíjí judikatorní závěry o postupech v souladu se zájmy oprávněných osob při uplatňování restitučních zákonů, neboť tyto osoby již v minulosti utrpěly újmu, která jim má být v co nejkratším čase a co nejlepším možným způsobem ze strany státu kompenzována. V neposlední řadě o postoji žalovaného konkrétně vůči žalobci ostatně svědčí i to, že ačkoliv náhradní pozemky mají hodnotu jedné třetiny restitučního nároku žalobce ve výši evidované žalovaným, respektive zdaleka této výše nedosahují, žalovaný přesto odmítá jejich vydání, zásadně nepřistupuje ke smírnému řešení věci ani u pozemků, u kterých nenamítá nevhodnost jejich vydání, řízení protahuje a zvyšuje jeho náklady; je pak tedy i otázkou, zda i v tomto směru je jeho hospodaření správné a v zájmu státu. Soud tedy uzavírá, že restituční nárok žalobce činí při odečtení částky částka (v jejímž rozsahu byl na základě restituční smlouvy č. Anonymizováno částečně uspokojen) částku částka.

34. Pokud jde o vhodnost náhradních pozemků k jejich vydání, při posuzování „vhodnosti“ pozemku k převodu oprávněné osobě jako pozemku náhradního (§ 11a odst. 1 zákona o půdě) nutno hodnotit, zda převodu nebrání zákonné výluky uvedené v § 11 odst. 1 zákona o půdě a § 6 zákona č. 503/2012 Sb., či zda nejde o pozemek zatížený právy třetích osob (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1568/2011), zda jeho převod není z jiného důvodu zapovězen zákonem (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 99/2010), zda jej lze zemědělsky obhospodařovat (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 592/2013), zda nevzniknou jiné problémy při hospodaření s takovým pozemkem (např, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2462/2014), případně zda nejde o pozemek zastavěný či tvořící součást areálu (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4447/2017). Tato hlediska je přitom vždy nutno zkoumat se zřetelem k individuálním skutkovým okolnostem případu a předpoklady pro vydání (popřípadě pro nevydání) každého takového pozemku posuzovat zcela samostatně, byť s přihlédnutím k širším souvislostem konkrétní věci (např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 5045/2015, sp. zn. 28 Cdo 220/2005). Tedy ani oprávněná osoba, vůči níž žalovaný postupoval liknavě, svévolně či diskriminujícím způsobem (a jež může uspokojit své právo i převodem pozemku nezahrnutého do veřejné nabídky podle § 11a zákona o půdě), se nemůže neomezeně domáhat převodu jakéhokoliv zemědělského pozemku z vlastnictví státu (a ve správě Státního pozemkového úřadu); takto jí nelze přiřknout ani pozemky, jejichž převodu brání nedostatek vhodnosti jejich zařazení do veřejné nabídky podle zákona o půdě (např. rozhodnutí sp. zn. 28 Cdo 3773/2017). V rozsudku ze dne 31. 1. 2018, sp. zn. 28 Cdo 2430/2016, Nejvyšší soud dále uzavřel, že je na soudu, aby v každé jednotlivé věci vždy s ohledem na její konkrétní okolnosti posoudil, zda pozemky vybrané oprávněnou osobou jako náhradní, jsou pro uspokojení jejího restitučního nároku vhodné, a to ke dni vyhlášení jeho rozhodnutí.

35. V daném případě byla mezi účastníky shoda, že neexistuje žádná zákonná překážka bránící vydání žalobcem požadovaných náhradních pozemků, jejichž hodnota činí částka, přičemž u pozemků p.č. Anonymizováno v k. ú. adresa, p.č. hodnota, Anonymizováno v k. ú. adresa, p.č. Anonymizováno v k. ú. adresa a p.č. Anonymizováno v k. ú. adresa v Anonymizováno, žalovaný nenamítal žádné jiné okolnosti, pro které by tyto pozemky neměly být vhodné k vydání jako náhradní, a žádné takové okolnosti nebyly v řízení ani zjištěnyAnonymizováno

36. Pokud jde o pozemek p.č. Anonymizováno nacházející se v katastrálním území adresa žalovaný spatřoval nevhodnost jeho vydání v tom, že se podle územního plánu obce nachází v ploše přírodní (NP/NU – přírodní všeobecná) a současně tvoří součást nadregionálního biocentra Anonymizováno v rámci Územního systému ekologické stability, pozemek není určený k zastavění či intenzivnímu hospodářskému využití. Tyto okolnosti podle názoru soudu vydání pozemku nijak nebrání, nejde o žádnou zákonnou překážku vydání, ani o žádnou judikaturou dále zohledňovanou skutečnost, umístění pozemku v ploše přírodní a z toho případně vyplývající omezení s nakládáním s tímto pozemkem nejsou okolnostmi, které by činily pozemek k převodu nevhodný. Skutečnost, že pozemek není určen k zastavění, a další žalovaným zmiňované okolnosti mají vliv a promítly se pouze do obecné ceny tohoto pozemku a na vhodnost k vydání nemají vliv (přičemž v řízení bylo prokázáno, že přes tvrzení žalovaného je vetší část pozemku hospodářsky využívána).

37. Pozemek p.č. 501/1 nacházející se v katastrálním území adresa, obec adresa, není podle žalovaného vhodný k vydání, protože k němu nevede přístupová cesta. Ani v této skutečnosti soud nespatřuje překážku vydání tohoto pozemku žalobci, když nedostatek spojení s veřejnou cestou nebrání jeho převoditelnosti (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka a sp. zn. spisová značka) a jako takový se zohlední v ceně pozemku.

38. Pozemky p.č. hodnota a 1335 v katastrálním území adresa jsou podle žalovaného nevhodné k vydání, protože jsou dle sdělení obecního úřadu určeny k realizaci zeleně, veřejně prospěšných opatření, anebo již k těmto účelům využité. Veřejná zeleň však podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka (příp. ze dne datum, sp. zn. spisová značka) sama o sobě překážku převoditelnosti pozemku nepředstavuje, jedná-li se jinak o pozemek zemědělsky využitelný. V daném případě jde o pozemky nacházející se mimo zastavěné území obce v souvislé ploše lesa, žádný důvod, který by bránil jejich vydání, soud proto neshledal.

39. V daném případě se tedy žalobce jako oprávněná osoba k uplatnění restitučních nároků podle zákona o půdě zcela odůvodněně domáhá nahrazení projevu vůle žalovaného a převodu náhradních pozemků, které jsou ve vlastnictví žalovaného, přičemž hodnota těchto pozemků nepřevyšuje jeho restituční nárok (doposud nebylo o nároku žalobce v jiných soudních řízeních ohledně dalších náhradních pozemků byť nepravomocně rozhodnuto). Soud proto dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro uzavření dohody o bezúplatném převodu podle § 11 odst. 2 zákona o půdě, a proto žalobě v rozsahu, v němž nebylo řízení zastaveno, vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

40. Nad rámec výše uvedeného dále soud konstatuje, že i kdyby dospěl k závěru, že nevydané pozemky žalovaný správně neoceňuje jako stavební, i v takovém případě by bylo žalobě vyhověno, neboť hodnota náhradních pozemků částka nedosahuje výše restitučního nároku žalobce evidované žalovaným v částce částka.

41. Řízení o uspokojení nároku převodem náhradních pozemků oprávněným osobám je svojí povahou řízením o určitém způsobu vypořádání vztahů mezi účastníky ve smyslu ustanovení § 153 odst. 2 OSŘ. Nárok oprávněných osob tu lze uspokojit vícero způsoby a soud v řízení není žalobním návrhem vázán (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka). Ukáže-li se v průběhu řízení, že oprávněnými osobami vybraný pozemek není k převodu způsobilý, lze žalobě vyhovět i převodem jiného vhodného pozemku, především z nabídky právnická osoba ČR, za předpokladu, že s takovým plněním oprávněné osoby souhlasí. Soud tedy na žalobce v tomto řízení pohlíží jako na plně úspěšného ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 OSŘ, a proto mu náleží plná náhrada nákladů řízení. I pokud by soud považoval zastavení řízení u pozemku p.č. hodnota v k.ú. právnická osoba ve smyslu § 146 odst. 2 o.s.ř. za procesní neúspěch žalobce, který si neověřil, že žalovaný není k jeho vydání pasivně legitimován (na rozdíl od pozemku p.č. hodnota v k.ú. adresa, u nějž nelze ve smyslu ust. § 153 odst. 2 o.s.ř. pohlížet jako na procesní neúspěch žalobce), pak by byla rovněž žalobci přiznána plná náhrada nákladů řízení, neboť z 20 požadovaných náhradních pozemků by představoval tento jediný pozemek jen nepatrný neúspěch žalobce (§ 142 odst. 3 o.s.ř.).

42. Soud proto uložil žalovanému, aby žalobci, který byl zastoupen advokátem, zaplatil náklady řízení v částce částka. Zástupce žalobce učinil ve věci 6 úkonů právní služby ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a přípravu zastoupení, žaloba, písemná podání z datum a datum, účast u jednání dne datum, písemný závěrečný návrh). Při určení výše odměny za právní zastoupení má být postupováno podle § 8 odst. 1, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., kdy tarifní hodnotou je cena věci nebo práva, jichž se právní služba týká, tj. hodnota požadovaných náhradních pozemků (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Podle ust. § 7 vyhlášky sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty částka činí částka, celkem tedy za 6 úkonů právní služby náleží žalobci částka částka. Dle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. dále žalobci náleží náhrada hotových výdajů za 6 výše uvedených úkonů právní služby po částka, tj. celkem částka. Náklady žalobce dále sestávají z náhrady za promeškaný čas strávený cestou k jednání soudu dle ust. § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. celkem za 12 půlhodin, tj. částka, cestovného k jednání soudu (adresa a zpět, tj. 470 km) osobním vozidlem jméno FO RZ SPZ při spotřebě 6,4 litrů na 100 km při ceně benzinu částka za litr dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., kdy cestovné činí částka, a jelikož zástupce žalobce je plátce DPH, zvyšuje se celková odměna včetně režijních paušálů a náhrady za promeškaný čas v souladu s ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. o 21 % DPH ve výši částka. Z náhrady cestovného nelze přiznat DPH tak jako v případě odměny za právní zastoupení, režijních paušálů a náhrady za ztrátu času, neboť DPH je obsažena již v nákupní ceně automobilu použitého k cestě na soud, jakož i v ceně pohonných hmot, a pokud by DPH byla přiznána i z nákladů cestovného, ve svém důsledku by to vedlo k tomu, že tato daň by byla placena dvakrát, což je nepřípustné (rozsudek Krajského soudu v Brně ze datum, č.j. spisová značka).Součástí nákladů řízení žalobce jsou i náklady na vypracování znaleckého posudku č. hodnota-12-2021 z datum vypracovaný právnická osoba., které doposud nebyly uplatněny ani částečně v jiném řízení, v žalobcem doložené výši částka.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Blansku.

Nebude-li povinnost stanovená tímto vykonatelným rozhodnutím splněna dobrovolně, lze podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.