OSBN 12 C 174/2022-81

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Jun Liškovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ zastoupena advokátem anonymizováno jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_007⟫ bytem adresa žalovaného ⟪LB:lb_008⟫ zastoupen advokátem anonymizováno jméno příjmení ⟪LB:lb_009⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_010⟫ o určení vlastnického práva

I. Žaloba o určení, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. číslo v katastrální uzemí, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku částka, ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalovaného příjmení jméno příjmení, advokáta sídlem adresa.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne datum ve znění jejího doplnění ze dne datum, podanou k Obvodnímu soudu pro Prahu 5, domáhala určení vlastnictví k několika nemovitostem, mimo jiné i pozemku parc. číslo v katastrální uzemí (dále jen„ Pozemek“). Žalobu odůvodnila tím, že nemovitosti, včetně Pozemku, byly nesprávně vydány neoprávněným osobám nad rámec jejich restitučního nároku. K tomu došlo v důsledku spáchání nedbalostního trestného činu zaměstnanců Pozemkového úřadu České republiky při vydání správních rozhodnutí, ve kterých byly tyto osoby uvedeny jako osoby oprávněné s nárokem na vydání náhradních pozemků. Vydáním náhradních pozemků došlo k přečerpání restitučního nároku oprávněných osob. Oprávněné osoby (jméno anonymizováno, jméno celé jméno žalovaného, celé jméno žalovaného, jméno příjmení a jméno příjmení) zastoupené celé jméno žalovaného na základě Smlouvy o sdružení nároků ze dne datum, se bezdůvodně obohatily, neboť jejich restituční nárok byl maximálně ve výši částka. Žalovaný v návaznosti na vydaná správní rozhodnutí s nárokem na vydání náhradních pozemků podal řadu civilních žalob proti Pozemkovému fondu České republiky (dále jen„ Pozemkový fond“) na nahrazení projevu vůle k uzavření smluv k bezúplatnému převodu náhradních pozemků. Na základě rozhodnutí Okresního soudu v Benešově ze dne datum rozhodnutí, č.j. spisová značka, který se týká Pozemku, který je předmětem žaloby projednávané zdejším soudem, a řady dalších rozsudků, byly oprávněným osobám vydány náhradní pozemky v celkové hodnotě anonymizována tři slova, částka. Došlo tak k přečerpání restitučního nároku oprávněných osob a vzniku bezdůvodného obohacení. Na žalovaného, jakožto oprávněnou osobu, byl převeden na základě soudního rozhodnutí, které bylo podkladem pro katastrální úřad pro vklad vlastnického práva, i Pozemek, který je předmětem této žaloby. Žalobkyně proto žádala po žalovaném vydání pozemků (včetně Pozemku), které mají celkovou administrativní hodnotu částka, přičemž vrácením těchto pozemků státu nedojde k nápravě celého bezdůvodného obohacení, neboť nárok oprávněných osob byl přečerpán o částka.

2. Pravomocné rozsudky ukládající prohlášení vůle nahrazují toto prohlášení (§ 161 odst. 3 o. s. ř.), že účinkem rozsudku ukládajícího prohlášení vůle je nahrazení projevu vůle žalovaného a že rozsudek ukládající povinnost uzavřít přesně označenou smlouvu má za následek, že dnem právní moci rozsudku je smlouva uzavřena.

3. Jde-li o smlouvu o převodu nemovitostí, nemá nahrazení vůle žalovaného soudním rozhodnutím za následek převod vlastnického práva; k takovému přechodu je třeba vkladu práva do katastru nemovitostí.“

4. Skutkový stav nebyl mezi účastníky sporný, vyplýval z jejich tvrzení, předložených listin a rozhodnutí soudů.

5. Je nesporné a vyplývá z předložených listin účastníků, jakož i z důkazů provedených Obvodním soudem pro Prahu 10 v řízení vedeném pod spisovou značkou spisová značka a zdejším soudem v řízení vedeném pod spisovou značkou spisová značka, že žalovanému a dalším oprávněným osobám byl přiznán nárok na vydání náhradních pozemků jako oprávněným osobám dle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, a to na základě správních rozhodnutí vydaných Ministerstvem zemědělství – Pozemkovým úřadem Praha, rozhodnutím ze dne datum rozhodnutí číslo jednací, ze dne datum rozhodnutí číslo jednací, ze dne datum rozhodnutí číslo jednací a ze dne datum rozhodnutí číslo jednací. Nárok zde uvedených oprávněných osob byl uspokojen náhradními pozemky, které byly na oprávněné osoby převedeny na základě civilních rozsudků o nahrazení projevu vůle státu při uzavření smlouvy o převodu náhradních pozemků. Jak se posléze ukázalo, správní rozhodnutí byla vydána v důsledku trestného činu zaměstnanců Pozemkového úřadu a byla nesprávná. Žalovaný, jakožto oprávněná osoba, získal Pozemek na základě pravomocného rozhodnutí, a to rozsudku Okresního soudu v Benešově ze dne datum rozhodnutí, č.j. spisová značka, který nabyl právní moci dne datum, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č.j. spisová značka, které nabylo právní moci dne datum. Předmětným rozhodnutím byla Pozemkovému fondu uložena povinnost do 3 dnů od právní moci rozsudku s žalovaným uzavřít smlouvu o převodu Pozemku. Soudu je známo z úřední činnosti (z rejstříku vedeného soudem), že v tomto řízení nebyl podán žádný z mimořádných opravných prostředků.

6. Mezi účastníky je rovněž nesporné, že správní rozhodnutí, na jejichž základě došlo ke vzniku nároku na vydání náhradních pozemků oprávněným osobám, byla vydána v důsledku nedbalostního trestného činu zaměstnanců Pozemkového fondu. Trestní řízení vůči zaměstnancům Pozemkového fondu je vedeno u Městského soudu v Praze pod sp. zn. spisová značka. Vůči anonymizováno jméno příjmení řízení stále běží, vůči anonymizováno jméno příjmení a anonymizováno jméno příjmení bylo řízení již pravomocně skončeno. Již ve správním rozhodnutí ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací bylo konstatováno, že oprávněné osoby, celé jméno žalovaného, jméno celé jméno žalovaného, jméno příjmení, anonymizováno jméno příjmení a jméno příjmení, nejsou oprávněné osoby k majetku, který dříve vlastnil jméno jméno příjmení, neboť se jednalo pouze o závětní dědice po anonymizováno jméno příjmení a jméno příjmení a nikoliv o oprávněné osoby dle § 4 odst. 2 písm. e) zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku.

7. Soud dále provedl důkaz rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, kde byla projednávána žaloba žalobkyně proti žalované právnická osoba vycházející ze stejných tvrzení a skutkového stavu jako žaloba v projednávané věci. Obvodní soud pro Prahu 10 žalobu zamítl s odůvodněním, že došlo-li k zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí na základě pravomocného rozhodnutí soudu, nemůže soud určit neplatnost, nicotnost nebo jiným způsobem odklidit toto pravomocné rozhodnutí, které je závazné jak pro účastníky řízení, tak pro jiné osoby.

8. Další listiny předložené žalobkyní (rodný list paní jméno příjmení datum narození, potvrzení o uzavření manželství pana jméno příjmení datum, rodný list pana jméno příjmení z datum, rodný list pana jméno celé jméno žalovaného z datum, smlouva o sdružení nároků ze dne datum, znalecký posudek obec učení technického v obec ze dne datum, č. C číslo, odevzdací listina Státního notářství sp.zn. spisová značka – odevzdání pozůstalosti po jméno příjmení, a to ve vztahu k dětem paní jméno příjmení, jméno příjmení a jméno příjmení, každému 1/3, rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 č.j. číslo jednací, rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 č.j. číslo jednací, rozsudek Městského soudu v Praze č.j. číslo jednací, rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 7 č.j. číslo jednací, znalecký posudek obec učení technického v obec z datum, anonymizováno, rozsudek Okresního soudu v Kolíně, č.j. číslo jednací, znalecký posudek obec učení technického v obec ze dne datum, anonymizováno, rozsudek Okresního soudu v Berouně, č.j. číslo jednací, rozsudek Okresního soudu v Mladé Boleslavi, č.j. číslo jednací, rozsudek Krajského soudu v Praze, č.j. číslo jednací, rozsudek Okresního soudu v Nymburce, č.j. číslo jednací, rozsudek Krajského soudu v Praze, č.j. číslo jednací, rozsudek Okresního soudu v Rakovníku, č.j. číslo jednací, rozsudek Krajského soudu v Praze č.j. číslo jednací, rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5, č.j. číslo jednací, rozsudek Městského soudu v Praze číslo jednací, rozsudek Městského soudu v Praze č.j. spisová značka ve vztahu k obžalovaným příjmení jméno příjmení, anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno jméno příjmení ze dne datum rozhodnutí, rozsudek Vrchního soudu v Praze spisová značka, rozsudek Vrchního soudu v Praze spisová značka ve vztahu k paní příjmení jméno příjmení, protokol o výslechu svědka, - paní jméno příjmení ze dne datum, protokol o hlavním líčení před Městským soudem v Praze v období od datum datum, smlouva o převodu nemovitostí podle rozsudku Okresního soudu v Mladé Boleslavi z datum rozhodnutí sp.zn. spisová značka ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze z datum rozhodnutí, sp.zn. spisová značka), soud neprováděl, neboť pro rozhodnutí v části žaloby týkající se Pozemku nejsou podstatné. Skutkový stav byl dostatečně zjištěn tak, aby bylo ve věci možné rozhodnout a další provádění důkazů soud vyhodnotil jako nadbytečné a nehospodárné. Pokud soud provedl důkaz listinou, kterou se žalobkyně připojila jako poškozená s nárokem na náhradu škody k trestnímu řízení vedenému za jeho zaměstnanci, pak z této listiny nebyly zjištěny pro rozhodnutí ve věci žádné podstatné informace.

9. Mezi účastníky zůstalo tedy sporné právní posouzení věci, resp. to, zda jsou dány podmínky pro určení toho, že vlastníkem v žalobě označeného Pozemku je žalobce, tedy stát.

10. Pro posouzení nároku žalobkyně je podstatný tento skutkový stav: Žalovaný nabyl Pozemek na základě pravomocného rozsudku o nahrazení projevu vůle žalobkyně (státu) vydaného Okresním soudem v Benešově dne datum rozhodnutí, č.j. spisová značka, jež nabyl právní moci dne datum a na jehož základě byl proveden vklad vlastnického práva žalovaného k Pozemku do katastru nemovitostí. K vydání Pozemku žalovanému došlo v důsledku nedbalostních trestných činů, resp. v důsledku nesprávných správních rozhodnutí, neboť byť je tak v nich nesprávně uvedeno, nejednalo se o oprávněné osoby dle zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku.

11. Na daný vztah účastníků soud aplikoval zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ obč. zák.“), neboť k tvrzenému bezdůvodnému obohacení žalovaného i k převodu Pozemku mělo dojít za účinnosti tohoto právního předpisu, tj. v roce 2012.

12. Dle ustanovení § 451 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat (odst. 1). Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů (odst. 2).

13. Dle § 100 odst. 2 obč. zák. se promlčují všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického. Tím není dotčeno ustanovení § 105. Zástavní práva se nepromlčují dříve, než zajištěná pohledávka.

14. Dle § 132 obč. zák. lze vlastnictví věci nabýt kupní, darovací nebo jinou smlouvou, děděním, rozhodnutím státního orgánu nebo na základě jiných skutečností stanovených zákonem (odst. 1). Nabývá-li se vlastnictví rozhodnutím státního orgánu, nabývá se vlastnictví dnem v něm určeným, a není-li určen, dnem právní moci rozhodnutí (odst. 2).

15. Nejvyšší soud České republiky v usnesení ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka uvedl, že:

„ 1. Pravomocný rozsudek, jímž soud vyhověl žalobě o uložení povinnosti organizaci (povinné osobě) uzavřít s oprávněnou osobou dohodu o vydání věci ve smyslu zákona č. 403/1990 Sb., nebo zákona č. 87/1991 Sb., nahrazuje projev vůle povinné osoby směřující k uzavření této dohody v navrženém znění (§ 161 odst. 3 o. s. ř.).

16. Dále soud vycházel z ustanovení § 159a o. s. ř., dle kterého nestanoví-li zákon jinak, je výrok pravomocného rozsudku závazný jen pro účastníky řízení (odst. 1). V rozsahu, v jakém je výrok pravomocného rozsudku závazný pro účastníky řízení a popřípadě jiné osoby, je závazný též pro všechny orgány (odst. 2).

17. Z právního hlediska se soud zabýval nejprve námitkou promlčení, kterou vznesl žalovaný. Promlčení představuje významný občanskoprávní institut, který využívá účinky uplynutí času jako objektivní právní skutečnosti. Jeho účelem je odstranění nejistoty v existenci dlouhotrvajících právních vztahů, v nichž oprávněný neprojevuje zájem o realizaci svých práv. Námitku promlčení vznesl žalovaný ve vztahu k žalobkyní uváděnému bezdůvodnému obohacení při přečerpání restitučního nároku oprávněnými osobami. Je však nutné zdůraznit, že předmětem žaloby je určení vlastnického práva k nemovitosti. Podle § 100 odst. 2 obč. zák. se vlastnické právo nepromlčuje a námitka žalovaného tak nemohla obstát.

18. Soud se tedy dále zabýval samotným vlastnickým právem k Pozemku a shodně jako Obvodní soud pro Prahu 10 v řízení vedeném pod spisovou značkou spisová značka, s jehož názorem se plně ztotožňuje, dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. K zápisu vlastnického práva žalovaného k Pozemku do katastru nemovitostí došlo na základě pravomocného rozhodnutí soudu, které je nabývacím titulem a jedná se tak o specifický, originární způsob nabytí vlastnického práva. Soud se neztotožnil s argumentací žalobce, že je to smlouva, která je obsahem soudního rozhodnutí, a která je tedy podkladem pro zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí, neboť v daném případě nelze přehlédnout, že je tato smlouva inkorporována do pravomocného soudního rozhodnutí. Dle výše citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu přitom platí, že rozsudek ukládající povinnost uzavřít přesně označenou smlouvu má za následek, že dnem právní moci rozsudku je smlouva uzavřena. Nabývacím titulem a podkladem pro zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí proto není smlouva, ale již samotné pravomocné rozhodnutí soudu. V řízení o určení vlastnictví však soudu nepřísluší takovýto nabývací titul, pravomocné rozhodnutí soudu, jakkoli přezkoumávat, posuzovat jeho platnost či neplatnost a dovozovat, že žalovaný i přes existenci pravomocného rozhodnutí vlastnické právo nenabyl a nemá. V daném případě je jedinou možností, jak nabývací titul odklidit a tedy zpochybnit vlastnické právo žalovaného, postupovat cestou řádných či mimořádných opravných prostředků, nikoli však v probíhajícím řízení, ale v původním řízení vedeném zdejším soudem pod spisovou značkou spisová značka. Pravomocné rozhodnutí soud v probíhajícím řízení nemůže určit neplatným, nicotným či jinak odklidit. Pokud existuje tento titul, nahrazení projevu vůle k uzavření smlouvy o převodu Pozemku, v podobě pravomocného rozsudku, pak provádět přezkum takového pravomocného rozhodnutí jsou oprávněny pouze soudy vyšších stupňů v rámci daného řízení. Zdejší soud revidovat rozhodnutí ze dne datum rozhodnutí, č.j. spisová značka, které nabylo právní moci dne datum, oprávněn není – naopak, je jím dle ustanovení § 159a odst. 3 o. s. ř. vázán, a to bez ohledu na vývoj událostí, tj. zjištění, že rozhodnutí bylo vydáno na podkladě nesprávných správních rozhodnutí vydaných v důsledku trestných činů zaměstnanců Pozemkového fondu. Ani přes to není možné z pozice soudu prvního stupně pravomocné rozhodnutí rušit, měnit či jinak revidovat, případně je překonat tím, že by nyní bylo žalobě vyhověno.

19. Soud má tak za to, že pravomocným rozsudkem, kterým soud vyhověl žalobě žalovaného o nahrazení projevu vůle Pozemkového fondu uzavřít s ním smlouvu o převodu Pozemku, je nahrazením projevu vůle státu a rozsudek ukládající povinnost uzavřít konkrétní kupní smlouvu má za následek, že dnem právní moci rozsudku je smlouva uzavřena. Žalovaný nabyl Pozemek na základě pravomocného rozhodnutí, které bylo právním titulem pro zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí. Nyní známá skutečnost, že správní rozhodnutí, na jejichž základě došlo k bezdůvodnému obohacení oprávněných osob, byla chybná, nemůže sama o sobě vést ke zrušení (zneplatnění či ignorování) pravomocného rozsudku, který byl na základě těchto správních rozhodnutí vydán.

20. Na základě výše uvedeného soud žalobu výrokem I. zamítl, neboť dospěl k závěru, že nejsou dány zákonné podmínky pro určení, že žalobkyně je vlastníkem žalovaného příjmení. Hlavním důvodem pro zamítnutí žaloby je skutečnost, že k převodu vlastnického práva na žalovaného došlo na základě pravomocného rozhodnutí nahrazujícího projev vůle státu a tento právní titul nebyl odklizen. Zdejší soud není oprávněn tento titul k převodu nemovitostí rušit, měnit či přezkoumávat, k tomu by mohly sloužit pouze jiné procesní nástroje v příslušném řízení o nahrazení projevu vůle.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „Advokátní tarif”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 Advokátního tarifu, včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 Advokátního tarifu - převzetí a příprava právního zastoupení, vyjádření k žalobě a účast při ústním jednání soudu dne datum). K nákladům řízení dále náleží daň z přidané hodnoty, jejímž je právní zástupce žalovaného plátcem, ve výši 21 % z částky částka, tj. ve výši částka.

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.

Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zák. č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).