OSBN 4 C 366/2025-38

Okresní soud v Benešově rozhodl soudcem Mgr. Petrem Šimkem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ sídlem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátem Jméno advokáta ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované ⟪LB:lb_007⟫ trvale bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení částky 5 896,34 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka spolu s 11,75 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum, s 11 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum, s 10,5 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum a za dobu od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroku z prodlení závislá, na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbylé části se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou ze dne datum se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) dne datum smlouvu o půjčce č. hodnota, na jejímž základě jí právní předchůdkyně žalobkyně poskytla půjčku ve výši částka v hotovosti při podpisu smlouvy o půjčce. Žalovaná se ve smlouvě o půjčce zavázala půjčku vrátit spolu s poplatkem v týdenních splátkách, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas. Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo marným uplynutím lhůty pro úhradu poslední splátky právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části dlužné částky. Pohledávka byla dne datum postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno. Na dlužnou částku doposud nebylo ničeho žalobkyni uhrazeno, a to ani přes předžalobní upomínku jejího právního zástupce. Žalovaná tak žalobkyni dluží jistinu ve výši částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do datum, zákonný úrok z prodlení ve výši 11 % ročně z částky částka od datum do datum, zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení.

2. Dále uvedla, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) dne datum smlouvu o půjčce č. hodnota, na jejímž základě jí právní předchůdkyně žalobkyně poskytla půjčku ve výši částka v hotovosti při podpisu smlouvy o půjčce. Žalovaná se ve smlouvě o půjčce zavázala půjčku vrátit spolu s poplatkem v týdenních splátkách, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas. Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo marným uplynutím lhůty pro úhradu poslední splátky právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části dlužné částky. Pohledávka byla dne datum postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno. Na dlužnou částku doposud nebylo ničeho žalobkyni uhrazeno, a to ani přes předžalobní upomínku jejího právního zástupce. Žalovaná tak žalobkyni dluží jistinu ve výši částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do datum, zákonný úrok z prodlení ve výši 11 % ročně z částky částka od datum do datum, zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila, ani z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, ačkoliv byla soudem řádně v dostatečném předstihu předvolána, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v její nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím závěrům ohledně skutkového stavu věci: Žalobkyně je právnickou osobou, zapsanou v obchodním rejstříku (z výpisu z obchodního rejstříku). Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela dne datum smlouvu o půjčce č. hodnota, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované půjčku částka, kterou se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni spolu se souhrnným poplatkem ve výši částka, a to ve 40 týdenních splátkách po částka s tím, že první splátku uhradí 7. den od data uzavření smlouvy. Svým podpisem potvrdila převzetí půjčky ve výši částka v hotovosti. Nedílnou součástí byly dle ujednání stran též Smluvní podmínky smlouvy o půjčce uvedené na zadní straně formuláře smlouvy (ze smlouvy o půjčce č. hodnota). Dle článku 1 smluvních podmínek činí RPSN v případě splatnosti půjčky 40 týdnů 294,10 %. V článku 5 smluvních podmínek bylo stanoveno, že splátky se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po jeho úplném uhrazení na vlastní částku půjčky (ze smluvních podmínek smlouvy o půjčce). Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely datum smlouvou o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka žalované uvedená v Příloze č. hodnota „Seznam postoupených pohledávek“ této smlouvy postoupena na žalobkyni s účinností ke dni datum, o čemž byla žalovaná informována (ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek). Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne datum (z dopisu ze dne datum a z poštovního archu z datum).

5. Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela dne datum smlouvu o půjčce č. hodnota, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované půjčku částka, kterou se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni spolu se souhrnným poplatkem ve výši částka, a to ve 40 týdenních splátkách po částka s tím, že první splátku uhradí 7. den od data uzavření smlouvy. Svým podpisem potvrdila převzetí půjčky ve výši částka v hotovosti. Nedílnou součástí byly dle ujednání stran též Smluvní podmínky smlouvy o půjčce uvedené na zadní straně formuláře smlouvy (ze smlouvy o půjčce č. hodnota). Dle článku 1 smluvních podmínek činí RPSN v případě splatnosti půjčky 40 týdnů 294,10 %. V článku 5 smluvních podmínek bylo stanoveno, že splátky se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po jeho úplném uhrazení na vlastní částku půjčky (ze smluvních podmínek smlouvy o půjčce). Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely datum smlouvou o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka žalované uvedená v Příloze č. hodnota „Seznam postoupených pohledávek“ této smlouvy postoupena na žalobkyni s účinností ke dni datum, o čemž byla žalovaná informována (ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek). Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne datum (z dopisu ze dne datum a z poštovního archu z datum).

6. Dále bylo zjištěno, že proti žalované je vedeno několik exekučních řízení s ohledem na neplnění uložených povinností (z výpisu věcí vedených Okresním soudem v Benešově proti žalované).

7. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaná sjednala s právní předchůdkyní žalobkyně dne datum smlouvu o půjčce, podle níž při jejím podpisu převzala částku částka. Smlouva obsahovala ujednání, podle něhož byla žalovaná povinna zaplatit v souvislosti s půjčkou též souhrnný poplatek ve výši částka. Žalovaná se zavázala půjčku vrátit ve 40 týdenních splátkách. Žalovaná dle tvrzení žalobkyně zaplatila na úhradu poskytnuté půjčky pouze částka, následně již neuhradila ničeho. Předmětná pohledávka právní předchůdkyně za žalovanou byla dne datum postoupena na žalobkyni, což právní předchůdkyně žalované oznámila. Ani žalobkyni přes výzvu k plnění žalovaná již ničeho neuhradila.

8. Žalovaná sjednala s právní předchůdkyní žalobkyně taktéž dne datum smlouvu o půjčce, podle níž při jejím podpisu převzala částku částka. Smlouva obsahovala ujednání, podle něhož byla žalovaná povinna zaplatit v souvislosti s půjčkou též souhrnný poplatek ve výši částka. Žalovaná se zavázala půjčku vrátit ve 40 týdenních splátkách. Žalovaná dle tvrzení žalobkyně zaplatila na úhradu poskytnuté půjčky pouze částka. Předmětná pohledávka právní předchůdkyně za žalovanou byla dne datum postoupena na žalobkyni, což právní předchůdkyně žalované oznámila. Ani žalobkyni přes výzvu k plnění žalovaná již ničeho neuhradila.

9. S ohledem na okamžik vzniku předmětného závazku (uzavření smlouvy) soud v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), posuzoval danou věc po právní stránce za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do datum (dále jen „obč. zák.“), a dále dle ustanovení zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění účinném do datum (ustanovení § 23 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, čl. II bodu 2 zákona č. 43/2013 Sb.).

10. Podle ustanovení § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

11. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. je-li dlužník v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Tímto předpisem je s ohledem na dobu prodlení žalovaného nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění platném a účinném do datum, a odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 7 procentních bodů (v souladu s čl. II bodu 1 nařízení vlády č. 180/2013 Sb. a § 19 odst. 1 nařízení vlády č. 361/2013 Sb.).

12. Podle ustanovení § 39 odst. 1 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

13. Podle ustanovení § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

14. Podle ustanovení § 56 odst. 2 obč. zák. ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění.

15. Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byly uzavřeny písemné smlouvy o půjčce ve smyslu § 657 obč. zák. (které byly současně spotřebitelským úvěrem dle § 2 zákona č. 321/2001 Sb.), na jejímž základě přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku částka a částka a žalované vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky vrátit. Z obsahu smluv o půjčce je zřejmé, že „souhrnný poplatek“ v souvislosti s poskytnutím půjčky představoval úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, či Anonymizováno v komentáři k § 658 v Anonymizováno, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, adresa, s. Anonymizováno). O tom, že se jednalo o úplatu za půjčení peněz, svědčí i skutečnost, že poplatek nebyl, a to ani zčásti, složen z žádných dílčích položek, které by vyjadřovaly úplatu za poskytnutí určité zvláštní služby (případně vymezení, že se například jedná za poplatek za zpracování, případně správu půjčky a podobně). Nejedná se proto o ujednání o ceně služeb, na které by nedopadal požadavek přiměřenosti a které by nepodléhalo soudnímu přezkumu ve smyslu shora citovaného § 56 odst. 2 obč. zák. Na základě uvedeného je proto nutné konstatovat, že tzv. souhrnný poplatek svou podstatou představoval kapitalizovaný úrok. V této souvislosti lze pak odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka (dostupný z www.nsoud.cz), dle něhož při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.

16. Za shora popsané situace nelze než uzavřít, že sjednaný kapitalizovaný úrok, označovaný jako „souhrnný poplatek“, byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši více než pětinásobku míry obvyklé v bankovním sektoru (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. spisová značka ze dne datum, publikované v časopise Soudní judikatura pod č. 13/2005 či rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci spis. zn. spisová značka ze dne datum dostupné z Anonymizováno). Ujednání o úrocích tedy soud shledal neplatným dle ustanovení § 39 obč. zák. (k neplatnosti kapitalizovaného úroku označeného jako poplatek za půjčení peněz lze odkázat též na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne datum, sp. zn. spisová značka, dostupný v Evidenci soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů na www.nsoud.cz). Vzhledem k tomu, že ujednání o souhrnném poplatku bylo absolutně neplatné, je třeba jako neplatné vyhodnotit i ujednání na ně navazující, včetně ujednání článku 5 smluvních podmínek, podle něhož měly být splátky započítány nejprve na souhrnný poplatek, neboť v této části nelze ujednání oddělit (§ 41 obč. zák.). V této souvislosti je potřeba podotknout, že ujednání o úrocích je pouze fakultativní součástí smlouvy o půjčce, jeho absence pro jeho absolutní neplatnost tak dle názoru soudu nemá na existenci a platnost smlouvy samotné vliv. I pokud by však bylo možné dospět k jinému závěru (tedy že bez sjednání předmětného úroku by právní předchůdkyně smlouvu o půjčce vůbec s žalovaným neuzavřela a že ujednání o souhrnném poplatku je neoddělitelné od zbývající části smlouvy) bylo by nutné konstatovat absolutní neplatnost celé smlouvy (srov. již shora zmiňované rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka), což by na rozhodnutí zdejšího soudu ohledně žalované jistiny nemělo vliv.

17. Z tohoto důvodu bylo třeba úhrady žalované započítat pouze na dlužnou jistinu půjčky ve výši částka a částka, žalovaná je tedy povinna na jistině půjček zaplatit částku částka. Vzhledem k tomu, že žalovaná povinnost vrátit půjčené peněžní prostředky řádně a včas nesplnila, vznikla jí dle § 517 odst. 1 a 2 obč. zák. též povinnost k úhradě úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla dle ustanovení § 1879 a násl. o. z. pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně k uvedenému dni postoupena na žalobkyni, přičemž postoupení předmětné pohledávky (zejm. pokud jde o způsobilost pohledávky být předmětem postoupení) vyhovovalo též předchozí právní úpravě obsažené v § 524 a násl. obč. zák. Žalobkyně byla tedy aktivně legitimována k uplatnění předmětné pohledávky, a proto soud výrokem I. rozsudku uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu půjčky ve výši částka a současně přiznal žalobkyni i nárok na úrok z prodlení z této částky za dobu, za níž byl žalobou uplatněn.

18. Ve zbylé části, v níž se žalobkyně dále domáhala zaplacení, soud žalobu s ohledem na výše uvedené výrokem II. zamítl, jelikož smluvní ujednání o souhrnném poplatku, o které žalobkyně v tomto rozsahu své nároky opírala, shledal soud absolutně neplatným pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 3 odst. 1 a § 39 obč. zák. S ohledem na výše uvedené proto soud v odpovídajícím rozsahu žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnější žalované podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto rozsudku není možné podat odvolání (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).

Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).