OSBR 107 C 33/2018-283

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristinou Pavlisovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovaným: 1. celé jméno žalovaného, datum narození ⟪LB:lb_004⟫ bytem adresa žalovaného a žalované ⟪LB:lb_005⟫ 2. celé jméno žalované, datum narození ⟪LB:lb_006⟫ bytem adresa žalovaného a žalované ⟪LB:lb_007⟫ oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_008⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_009⟫ o zaplacení 108 035,74 Kč s přísl.

I. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně po žalovaných domáhala zaplacení částky ve výši 108 035,74 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 108 035,74 Kč od 22. 9. 2017 do zaplacení, zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným náhradu nákladů řízení 157 955 Kč, k rukám zástupce žalovaných do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Berouně náklady státu, ve výši, která bude specifikována v samostatném usnesení, v rozsahu 100% nákladů státu, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Berouně dne 10.9.2018 se žalobkyně domáhala po žalovaných zaplacení částky ve výši 108 035,74 Kč společně s úrokem z prodlení z částky 108 035,74 Kč od 22.9.2017 ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů do zaplacení, a to do tří dnů od nabytí právní moci rozsudku. Uvedla, že dne 25.11.2015 uzavřela jako zhotovitel s žalovanými jako objednateli Smlouvu o dílo číslo ve znění dodatku č. 1 z téhož dne, který upřesnil materiál zdiva, jejímž předmětem byla výstavba rodinného domu jméno, s místem stavby na pozemku parc. číslo územní celek, katastrální uzemí. Byla sjednána cena za dílo ve výši 2 822 376 Kč včetně DPH a termín plnění byl sjednán do 7 měsíců od předání staveniště. Žalobkyně sjednané dílo řádně provedla a po jeho dokončení vystavila dne 11.7.2017 konečnou fakturu č. vf 2017 znějící na částku 108 036,74 Kč. Dále vyzvala žalované k řádnému převzetí dokončeného díla a posléze byl sjednán termín předání díla na den 11.9.2017. Žalovaní se k předání díla nedostavili a předávací protokol byl z jejich strany podepsán dne 21.9.2017 a bez vědomí žalobkyně do něj vložili„ Závěr“, kde uvedli, že vzájemné pohledávky jsou vyrovnané. Žalovaní po převzetí díla a po podepsání protokolu o předání díla neproplatili shora specifikovanou fakturu vystavenou žalobkyní, tudíž žalobkyně žalované písemně vyzvala k její úhradě. Na tuto výzvu žalovaní reagovali vyjádřením ze dne 24.10.2017, v němž zdůvodnili, proč z jejich strany nedojde k proplacení faktury. Žalobkyně následně, již prostřednictvím svého právního zástupce, vyzvala žalované k zaplacení předmětné faktury, a to formou předžalobní výzvy, nicméně ani poté žalovaní fakturu neuhradili.

2. Ve věci byl dne 17.10.2018 vydán Okresním soudem v Berouně vydán platební rozkaz pod č.j. 107 C 33/2018-27, který byla žalovaným uložena povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 108 035,74 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 108 035,74 Kč od 22.9.2017 do zaplacení a rovněž i náhrada nákladů řízení ve výši 23 007,50 Kč, a to společně a nerozdílně.

3. Proti výše specifikovanému platebnímu rozkazu podali žalovaní dne 1.11.2018 odpor, kterým nárok žalobkyně neuznávali. Uvedli, že není pravdou, že by žalobkyně řádně a včas dílo provedla. Vady díla žalobkyni žalovaní vytkli do předávacího protokolu, který byl podepisován za účasti zástupce žalobkyně, se kterým bylo vše projednáno, a to včetně vad váznoucích na díle. K odstranění vad nedošlo a žalovaní žalovanou částku žalobkyni vrátili a spolu s tímto vyčíslili i část škody, která jim v důsledku prodlení žalobkyně s dokončením díla vznikla.

4. Závěrem pak žalovaní navrhli zamítnutí žaloby, poukázali na skutečnost, že nebyli povinni hradit 50% ze závěrečné faktury, pokud dílo bude převzato s nedodělky a vadami. Dále poukázali na skutečnost, že žalovaní nebyli seznámeni se soupisem provedených prací číslo i na zjevné rozpory v rozpočtu a v soupisech provedených prací, kdy neměli hradit částku 10 785,35 Kč bez DPH, částku 4 683,24 Kč bez DPH. S tím, že k převzatí díla ze strany žalovaných došlo podmíněně.

5. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaní jsou vlastníky pozemku p. číslo na němž stojí stavba adresa – rodinný dům, vše zapsané u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Beroun na list vlastnictví pro katastrální uzemí, územní celek.

6. Soud ve věci provedl dokazování a zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti

7. Ze Smlouvy o dílo číslo ze dne 25.11.2015, dodatku č. 1 včetně nákresu ze dne 25.11.2015 soud zjistil, že mezi žalovanými na straně objednatelů a žalobkyní na straně zhotovitele byla dne 25.11.2015 uzavřena smlouva o dílo, na základě níž se žalobkyně zavázala pro žalované provést stavbu rodinného domu – jméno na pozemku parc. číslo v k.ú. část obce u obec, a to podle projektové dokumentace, v rozsahu stanoveném v podepsaném rozpočtu, který tvořil součást smlouvy. Žalobkyně se zavázala provést dílo do 7 měsíců od předání staveniště žalovanými, a to v kvalitě, rozsahu a lhůtách dle smlouvy za cenu 2 822 376 Kč vč. DPH. Základní rozpočtové náklady činily celkem 2 379 240 Kč, doplňkové náklady částku 50 000 Kč a náklady na umístění stavby částku ve výši 25 000 Kč. V čl. V. smlouvy byly účastníky sjednány platební podmínky s tím, že žalovaní se zavázali zaplatit žalobkyni 1. platbu ve výši 50 000 Kč a DPH při podpisu Smlouvy o dílo, dále měsíční fakturace dle podepsaného soupisu skutečně provedených prací z rozpočtu a závěrečnou fakturu ve výši 5% z ceny díla vystavenou do 3 dnů po převzetí díla a s tím, že lhůta splatnosti faktur byla sjednána na 7 dní od doručení elektronické faktury. V čl. V. bod 3. pak bylo dále účastníky sjednáno pro případ předání a převzetí díla s vadami a nedodělky, právo žalovaných pozastavit proplacení 50% ze závěrečné faktury, ne však déle než 7 dnů od převzatí poslední odstraněné vady a nedodělku ze zápisu o předání a převzatí díla. Účastníci dále sjednali možnost doplňovat text smlouvy pouze formou písemných číslovaných dodatků. Dodatkem č. 1 ke smlouvě ze dne 25.11.2015 se žalobkyně zavázala provést nad rámec shora specifikované smlouvy veškeré příčky v domě a způsob jejich provedení.

8. Z krycího listu rozpočtu včetně rozpočtu a rozsahu prací a dodávek soud zjistil, že krycí list byl zpracován dne 15.10.2015, žalovaný s tímto byl seznámen dne 25.11.2015, seznámeni byli i se stavebním rozpočtem včetně rozsahu prací dodávek. Stavební rozpočet čítá celkem 52 položek za celkovou cenu 2 379 240 Kč za základní rozpočtové náklady, doplňkové náklady byly sjednány na cenu 50 000 Kč, náklady na umístění stavby pak na 25 000 Kč. Rozsah prací a dodávek pak obsahuje popis 20. bodů.

9. Z výzvy k převzetí díla ze dne 12.9.2017 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalované k převzetí dokončeného díla. Termín podpisu měl být datován ke dni 11.9.2017. S tím, že žalovaným byl zaslán předávací protokol k podpisu.

10. Z předávacího protokolu ze dne 21.9.2017 soud zjistil, že předávací protokol byl datován dnem 21.9.2017, je podepsán nejen zástupci žalobkyně, ale i žalovanými. Žalovaní stvrdili převzetí díla, tj. rodinný dům-Helena, p.p. číslo k.ú. část obce u ulice anonymizováno s tím, že práce byly provedeny v souladu se schválenou projektovou dokumentací, dle uzavřené výše specifikované Smlouvy a požadavky žalovaných. Žalovaní pak převzali od žalobkyně práce do plného užívání s výhradami, tedy se zjištěnými vadami a nedodělky, v podobě posuvných garážových vrat, nestejnorodé zrnitosti fasády, křivě osazených svodů, vysoké kanalizační šachty. Na předávacím protokolu byl rukou dopsán bod 5, dle nějž měl objednatel prohlásil, že vzájemné pohledávky jsou srovnané. Objednatel ani zhotovitel nic nepožaduje a objednatel RD v daném stavu přebírá.

11. Z Výzvy k úhradě – poslední výzvě před podáním žaloby ze dne 9.10.2017 soud zjistil, že žalobkyně žalované vyzvala k úhradě faktury č. vf 2017 do termínu 20.10.2017 s tím, že v případě neuhrazení přistoupí žalobkyně k vymáhání částky soudní cestou.

12. Z vyjádření žalovaných ze dne 24.10.2017 soud zjistil, že žalovaní žalobkyni (jejího zástupce) informovali o nedokončených požadovaných prací, o nedostatečné kvalitě provedených prací.

13. Z popisu nedodělků stavby RD část obce u ulice anonymizováno p. číslo ze dne 22.12.2017 soud zjistil, že žalovaní a Ing. jméno příjmení, autorizovaný inženýr pro pozemní stavby, adresovali právnímu zástupci žalobkyně popis nedodělků stavby. Jednalo se o vnější fasádu a sokl, která vykazovala nestejnorodost finální struktury, poškození garážových vrat, kdy pravá spodní část vrat byla promáčknuta, nedokončení omítek v garáži a nedokončení SDK, nerovnost osazení dešťového svodu, který byl kotven trny a vysokou kanalizační šachtu, která byla osazena minimálně 500 mm nad budoucím terénem. Dílo považovali za nedokončené s tím, že neviděli závazek hradit zaslanou fakturu.

14. Z prohlášení o probíhající reklamaci zak. číslo ze dne 27.2.2018 soud zjistil, že ohledně reklamace garážových vrat bylo ze strany právnická osoba a.s., se sídlem obec sděleno, že vyřízení reklamace bude prodlouženo z důvodu dodání od subdodavatele s tím, se čeká na dodání nové lamely.

15. Ze sdělení ve věci ze dne 1.3.2018 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně kontaktoval žalované ve věci neuhrazené faktury č. číslo rok. Žalobkyně uznala vady fasády a navrhla slevu ve výši 5%. K poškození garážových vrat sdělila, že probíhá reklamace u dodavatele RI OKNA. K nedokončení omítek v garáži žalobkyně sdělila, že vyhotovení omítek nefakturovala, neprováděla je. K nedokončení SDK pak žalobkyně neobdržela informaci o problému. Nerovnost svodu nemohla posoudit. K vysoké kanalizační šachtě poukázala, že při realizaci stavby bylo dohodnuta úprava výšky potrubí, resp. seříznutí kanalizační roury po dokončení stavby a finální výšce terénu. Žalovaní byli upozorněni, že reklamační závady nemají vliv na splatnost faktury a povinnost hradit poslední fakturu poníženou o slevu 5% s tím, že žalovaní byli vyzváni k bezodkladné úhradě částky ve výši 102 634 Kč. Pro případ neuhrazení této částky ve stanovené byli upozorněni na soudní vymáhání pohledávky.

16. Z Žádosti o úhrady nezaplacené faktury – předžalobní výzvy ze dne 20.11.2017 včetně podací stvrzenky ze dne 23.11.2017 soud zjistil, že žalobkyně, prostřednictvím svého právního zástupce, vyzvala žalované k úhradě dlužné částky vyplývající z faktury č. číslo rok do 10 dnů od obdržení výzvy.

17. Z faktury- daňového doklad č. číslo, faktury- daňového doklad č. číslo, faktury- daňového doklad č. číslo, faktury- daňového doklad č. číslo, faktury- daňového doklad č. číslo rok, faktury- daňového doklad č. číslo rok, faktury- daňového doklad č. číslo rok, faktury- daňového doklad č. číslo rok, faktury- daňového doklad č. číslo rok, faktury – daňového dokladu č. číslo rok, soud zjistil, že žalobkyně vystavila dne 27.11.2015 fakturu č. číslo znějící na částku 57 500 Kč (včetně DPH) dne 27.11.2015 s datem splatnosti 4.12.2015 jakožto první platbu díla. Dne 19.8.2016 vystavila fakturu č. číslo znějící na částku 340 318 Kč za práce dle soupisu prací číslo s datem splatnosti 26.8.2016. Dne 22.11.2016 vystavila fakturu č. číslo znějící na částku 208 775 Kč za práce dle soupisu prací číslo s datem splatnosti 29.11.2016. Dne 6.12.2016 vystavila fakturu č. číslo znějící na částku 258 151 Kč za práce dle soupisu prací číslo s datem splatnosti 13.12.2016. Dne 12.1.2017 vystavila fakturu č. číslo rok znějící na částku 334 102 Kč za práce dle soupisu prací číslo s datem splatnosti 19.1.2017. Dne 2.3.2017 vystavila fakturu č. číslo rok znějící na částku 169426 Kč za práce dle soupisu prací číslo s datem splatnosti 9.3.2017. Dne 4.4.2017 vystavila fakturu č. číslo rok znějící na částku 258 556 Kč za práce dle soupisu prací číslo s datem splatnosti 11.4.2017. Dne 27.4.2017 vystavila fakturu č. číslo rok znějící na částku 329 947 Kč za práce dle soupisu prací číslo s datem splatnosti 4.5.2017. Dne 25.5.2017 vystavila fakturu č. číslo rok znějící na částku 221 510 Kč za práce dle soupisu prací číslo s datem splatnosti 1.6.2017. Dne 11.7.2017 pak žalobkyně vystavila žalovaným fakturu znějící na částku ve výši 108 036 Kč (včetně DPH), a to za stavební práce na rodinném domě jméno, k.ú. část obce u obec dle soupisu prací číslo s datem splatnosti 18.7.2017.

18. Ze soupisu provedených prací č. 1, č.2, č. 3, č. 4, č. 5, č. 6, č. 7, č. 8, č. 9, č. 10, přehledu fakturace, soupisu nefakturovaných položek. soud zjistil, že soupisem č. 1 bylo sepsáno celkem 7 položek za celkovou cenu 340 317,54 Kč. Soupisem č. 2 byly sepsány 4 položky za celkovou cenu 264 355,79 Kč, soupisem č. 3 1 položka za cenu 308 775 Kč, soupisem č. 4 - 5 položek za cenu 258 150,71 Kč, soupisem č. 5 - 1 položka za 334 102,14 Kč, soupisem číslo položky za 169 426,05 Kč, soupisem č. 7 – 7 položek za 258 556,45 Kč, soupisem č. 8 – 5 položek za 329 946,53 Kč, soupisem č. 9 – 4 položky za 221 509,55 Kč, soupisem č. 10 vystaveným 7.7.2017 – 3 položky (podhled sádrokartonový, omítka vnitřního zdiva a opláštění WC sádrokartonovou konstrukcí) za celkovou cenu 108 035,74 Kč Žalobkyně celkem fakturovala celkem 2 593 175,5 Kč (včetně DPH), z toho vícepráce 510 319,4 Kč, tedy bez víceprací 2 082 856,10 Kč. Žalobkyně pak nefakturovala, neprovedla práce za 730 498,27 Kč (včetně DPH), celkem 30 položek.

19. Z poštovní poukázky A soud zjistil, že žalovaní uhradili částku 264 355,79 Kč.

20. Ze záznamů ze stavebního deníku listu číslo až číslo soud zjistil, že dne 11.7.2016 bylo předáno staveniště objednatelem (žalovanými) zhotoviteli (žalobkyni). Dne 18.7.2016 pak byly zahájeny výkopové práce, práce probíhali průběžně až do 15.8.2016, kdy došlo k vylití základové desky, která tuhla do 18.9.2016. Dne 1.12.2016 došlo k přerušení prací z důvodu neuhrazených prací ve výši 308 775 Kč, k uhrazení došlo 6.3.2017.

21. Ze záznamu ze stavebního deníku č. listu číslo ze dne 14.9.2017 soud zjistil, že dne 12.9.2017 byli vyzváni investoři k převzetí díla. Dílo bylo dle záznamu dokončeno ve stavu dohodnutém s objednateli (žalovanými). S tím, že tímto dnem jsou pozastaveny práce na stavbě.

22. Z emailové komunikace ze dne 13.7.2017, 14.7.2017 mezi Ing. příjmení a zástupci žalované soud zjistil, že dne 13.7.2019 Ing. příjmení vyzval žalobkyni k odstranění 10 uvedených„ závad“.

23. Z emailové komunikace ze dne 14.7.2017 mezi žalovanou a Ing. příjmení soud zjistil, že žalovaná příjmení příjmení sdělila, že pan příjmení předal soupis prací č. 10 paní příjmení k fakturaci, která jí ji zaslala. příjmení příjmení fakturu žalované zaslala v úterý přesto, že žalovaní neviděli soupis prací. Ten chtěl předat pan příjmení ve středu.

24. Z emailové komunikace ze dne 11.7.2020 mezi žalovanou a jméno příjmení týkající se fakturace soud zjistil, že žalovaný byla tento den zaslána faktura za stavební práce dle soupisu prací číslo – ve výši 108 036 Kč.

25. Z výpovědi svědka jméno příjmení, který byl v minulosti zaměstnancem žalobkyně, soud zjistil, že na stavbě dělal stavebního technika, jeho nadřízeným byl jméno příjmení. Byl přesvědčen, že veškeré fakturované práce byly provedeny. V průběhu stavby žalobkyně žalovaným vycházela vstříc, na jejich„ přání“ se dodatečně montovaly žaluzie, vyráběly vchodové dveře, dům se zateploval zvenku. Z důvodu prodlení s úhradou faktury byla stavba pozastavena. S žalovanými komunikoval telefonicky, byli i v osobním kontaktu. Komunikoval i se stavebním dozorem - Ing. příjmení. Základní stavba byla postavena dle rozpočtu, následně se rozpočet začal měnit. Svědek byl přítomen předání díla. V předávacím protokole, který připravil a podepsal, byly uvedeny vady díla na kterých se svědek s Ing. příjmení shodli, a to prohlubeň na spodním pravém rohu garážových vrat, která dle jeho názoru nebránila funkčnosti vrat, vada fasády pod parapety, kdy žalovaní požadovali kamenné parapety, které byly dolepeny až po vyhotovení fasády, v této době Ing. příjmení nebyl technickým dozorem. Domníval se, že omítky v garáži nebyly hotové. Řešily se i křivé svody. Neměl povědomí o dohodě mezi účastníky řízení o způsobu odstranění vad. Žalobkyně zhotovila podlahu v garáži, která se tzv.„ nepovedla“. Dle svědka předání díla inicioval Ing. příjmení.

26. Z výpovědi svědka jméno příjmení soud zjistil, že svědek je zaměstnancem žalobkyně, byl zmocněn k vyřizování běžných pracovních záležitostí. Byl nadřízeným jméno příjmení. Svědek s žalovanými sjednával smlouvu o dílo. Po schválení stavebního povolení došlo ke změně zateplení domu na zateplení venkovní. Neměl povědomí, kdo montoval parapety, měl povědomí o problému se zapravením fasády pod parapety. Žalovaní se s případnými vadami na svědka neobrátili. Nebyl u podpisu předávacího protokolu, tento ve dvou paré předal kolegovi. Předmětný předávací protokol podepsal. Po seznámení s předávacím protokolem nepovažoval vady a nedodělky za vady a nedodělky bránící v užívání díla, byl zvolen postup, kdy se čekalo na zaplacení poslední faktury. Domníval se, že uvedené vady a nedodělky jsou pouze věci, které by měly být reklamovány a že tyto budou následně reklamovány. Posuvná garážová vrata byly funkční, řešila se reklamace u subdodavatele, následně se vyměnila lamela. Nestejnorodou zrnitost fasády nebral jako vadu ani nedodělek, tato vznikla procesem a součinností, kdy toto nelze opravit. Bral to jako vyřešenou věc, s nikým to dále neřešil. Žalobkyně se žalovanými neřešila ani křivě osazené svody. Vyšší kanalizační šachta byla ponechána do doby terénních úprav. Nevěděl, kdo inicioval předání díla. Bod 5 na předávacím protokolu byl dopsán až po podpisu protokolu svědkem, svědek jej shledával neplatným. Žalobkyně žalovaným zaslala dvě až tři výzvy k úhradě dlužné částky. Domníval se, že všechny změny, vícepráce, byly písemně odsouhlaseny.

27. Z výpovědi svědka příjmení jméno příjmení soud zjistil, že od července 2017 vykonával technický dozor pro žalované, v té době byla hotová hrubá stavba, omítky, fasáda, rozvody i rozvody elektřiny, dveře, okna, krytina střechy, okapy a svody, částečně sádrokarton, částečně stavebně připraven pro podlahovou krytinu. Dne 13.7.2017 se emailem obrátil na pana příjmení s žádostí o odstranění 10 vad a nedodělků. Dále žalobkyni kontaktoval s upozorněním, že vyfakturované práce, sepsané v soupisu, nebyly provedeny, jednalo se sádrokartony. Byl kontaktován žalobkyní s žádostí o převzetí díla. Předání díla, které proběhlo v kanceláři svědka, byl kromě svědka přítomen pan příjmení a oba žalovaní. Na předávacím protokolu již byl podpis pana příjmení. Do protokolu byly dopsány nedokončené věci, a to„ špatně“ provedenou fasádu, křivé svody. Dopsal i bod 5, kdy o tomto byl telefonicky informován pan příjmení. Domníval se, že vada fasády je neodstranitelnou vadou, kdy žalovaní požadovali slevu případně nové provedení celé fasády. V době, kdy začal vykonávat technický dozor, byl dům osazen parapety, měl fasádu. Garážová vrata byla poškozená ve spodní části, v době předání nebyla napojena na elektriku. Vada v podobě vysoké kanalizační šachty je odstranitelná jejím snížením. Termín odstranění vad nebyl žalovaným žalobkyní sdělen, kdy pan příjmení sdělil, že není kompetentní ke stanovení těchto termínů. Svědek ve„ funkci“ technického dozoru skončil před kolaudací.

28. Ze znaleckého posudku číslo 2019 vypracovaného Ing. jméno příjmení, znalcem v oboru stavebnictví – stavby obytné, průmyslové, dne 14.10.2019, soud zjistil, že vadou se rozumí odchylka zejména v dohodnuté kvalitě a parametrech díla stanovených v předané projektové dokumentaci, smlouvě. Nedodělkem pak je odchylka od kvantitativních podmínek stanoveného rozsahu díla nebo jeho části. Dle ČSN P ISO číslo je kazem jev, který poškozuje vzhled, ale nesnižuje kvalitu, jde tedy o estetickou„ vadu“, která neohrožuje bezpečnost ani zdraví osob, ani statiku (stabilitu) stavby, nezpůsobuje její nefunkčnost. Narušuje však vzhled stavby v daném časovém intervalu stavby a estetiku. V době prohlídky díla znalcem byla poškozená spodní lišta garážových vrat již vyměněna, na druhé liště odspodu zůstaly drobné oděrky. Fasáda pod každým venkovním parapetem u všech venkovních otvorů (12 ks oken) měla hrubší zrnitost. Všechny svody domu byly osazeny ve vzdálenosti cca 7 cm od povrchu fasády, svody v jihovýchodní, jihozápadní a severozápadní části domu se vychylovaly od svislice 2 až 2,5ccm měřeno na přiložené 3 m lati. Kanalizační šachta vyčnívala nad povrch upraveného terénu v rozpětí 17 až 30 cm po seříznutí jednoho prstence při provádění ČTÚ. Znalec na místě shledal nedokončené omítky v prostoru garáže, nedokončený SDK podhled garáže. Co se týče poškozených vrat, byla„ vada“ odstraněna dne 7.2.2019, drobné oděrky na druhé lamele znalec z technického hlediska zhodnotil jako kaz, který lze odstranit retušovací tužkou. Co se týče nestejnorodé zrnitosti fasády, kdy na 2 m lati nebyla zjištěna odchylka od rovnosti větší než 1 mm, tuto znalec z technického hlediska zhodnotil jako neodstranitelný kaz při provádění stavby, který poškozuje vzhled, ale nesnižuje funkčnost a kvalitu, jde o estetickou„ vadu“, která neohrožuje bezpečnost ani zdraví osob, ani statiku (stabilitu) stavby, nezpůsobuje nefunkčnost systému zateplení. Vzhled a estetiku stavby narušuje z rozlišitelné vzdálenosti. Křivé osazení dešťových svodů je z technického hlediska odstranitelným kazem, který poškozuje vzhled, ale neovlivňuje funkčnost a kvalitu. Vysoká kanalizační šachta je pak z technického hlediska nedodělkem, který může narušit vzhled, který ale neovlivňuje funkčnost a kvalitu kanalizačního vedení. Znalec pak dále shledal nedodělek v podobě nedokončených vnitřních omítek v prostoru garáže a nekvalitní betonovou podlahu v garáži, přičemž žalobkyně práce prováděla, nedokončila a nefakturovala. A dále nedodělek v podobě nedokončeného SDK podhledu v prostoru garáže s tím, žalobkyně příjmení konstrukce stropů fakturovala ve svém soupisu číslo číslo v celkové rozloze 167,5 m² SDK, kdy žalobkyně tyto práce prováděla, nedokončila a vyfakturovala.

29. Znalec příjmení příjmení při své výpovědi setrval na svých stanoviscích v písemně podaném znaleckém posudku, kdy doplnil, že co se týče rozlišitelné vzdálenosti, o níž hovořil o viditelnosti nestejnorodé zrnitosti fasády, tak ze vzdálenosti delší než 1,5 m není tato zrnitost fasády rozeznatelná. Ve vzdálenosti v rozmezí 0,5 m až 1 m je pak zřejmá nestejnorodá zrnitost a napojení v místech rohů parapetů. Ohledně postupu napojování fasády znalec poukázal na normu ČSN číslo s tím, že práce nemají být přerušeny, přerušení práce se připouští pouze na hranici stejnobarevné plochy na nároží a jiných vodorovných a svislých hranách. Svody dešťové vody byly zhotoveny a ukotveny před osazením do gajgrů. Výška kanalizační šachty se upravuje po dokončení terénních úprav. Domníval se, že čtyři žalovanými označené„ vady“ nebránily užívání domu. Znalec považoval za neproveditelný navržený postup v odstranění„ vady“ fasády, její seškrábání a nové natažení. Domníval se, že by bylo nutno znovu nanést finální vrstvu na původní vrstvu, kdy cena za 1 m2 bez DPH finální vrstvy fasády byla účastníky sjednána na 330 Kč bez DPH, cena za celou finální vrstvu fasády 49 500 Kč bez DPH. Domníval se, že jsou na díle i místa např. na stěna na garáži, která by nebyla nutná předělávat. Cenu za odstranění křivě osazených svodů odhadl na částku 900 Kč bez DPH a v případě kanalizační šachty na 150 Kč bez DPH.

30. Z účastnické výpovědi žalované soud zjistil, že smlouvu o dílo žalovaní uzavírali s panem příjmení, se kterým se na stavbě sešli pouze v jednom případě. Vše řešili se stavebním dozorem panem příjmení. Poukazovala na nedostatečnou komunikaci se zástupci žalobkyně, např. v otázce parapetů, fasády. Nebyla si vědoma, že by žalobkyní byl vysvětlován technologický postup. Zástupci žalobkyně sdělili, že parapety budou mít delší dobu dodání. Žalovaní byli účastni předání domu, a to v kanceláři Ing. příjmení, kterého si najali v poslední fázi stavby. Termín odstranění vad byl dojednáván mezi Ing. příjmení a panem příjmení.

31. Fotografiemi pak byly soudu doloženy výše specifikované vady stavby.

32. Po takto provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

33. Dne 25.11.20215 byla mezi účastníky uzavřena Smlouva o dílo číslo téhož dne pak písemný dodatek č. 1 smlouvy, na základě níž se žalobkyně zavázala zhotovit pro žalované na pozemku parc. číslo v k.ú. část obce u obec rodinný dům – jméno dle projektové dokumentace. Žalovaní se zavázali uhradit cenu díla 2 822 376 Kč vč. DPH. Účastníky byl sjednán způsob úhrady díla i možnost žalovaných pozastavit proplacení 50% ze závěrečné faktury v případě vad a nedodělků, ne však déle než 7 dnů od převzatí poslední odstraněné vady a nedodělku ze zápisu o předání a převzatí díla. Žalobkyně postupně vystavila 10 soupisů provedených prací, fakturovala celkem 2 593 175,5 Kč (včetně DPH), z toho vícepráce 510 319,40 Kč, tedy bez víceprací 2 082 856,10 Kč. Žalobkyně pak nefakturovala, neprovedla práce za 730 498,27 Kč (včetně DPH), celkem 30 položek. Výzvou ze dne 12.9.2017 byli žalovaní vyzváni k převzetí díla. O předání a převzetí díla byl sepsán dne 21.9.2017 předávací protokol, předání byl přítomen pan příjmení, Ing. příjmení a žalovaní. V předávacím protokole byly žalovanými vytknuty 4 vady a nedodělky, poškozená garážová vrata, nestejnorodá zrnitost fasády, křivě osazené svody, vysoká kanalizační šachta. Žalovaní byli žalobkyní před podáním žaloby vyzváni k úhradě dlužné částky. Ohledně garážových vrat probíhalo reklamační řízení.

34. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ NOZ“), se smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

35. Podle § 2595 NOZ trvá-li objednatel na provedení díla podle zřejmě nevhodného příkazu nebo s použitím zřejmě nevhodné věci i po zhotovitelově upozornění, může zhotovitel od smlouvy odstoupit.

36. Podle § 2623 NOZ není-li dále stanoveno jinak, použijí se na smlouvu o úpravě nemovité věci a na smlouvu o zhotovení, opravě nebo úpravě stavby ustanovení prvního oddílu tohoto dílu.

37. Podle § 2628 NOZ objednatel nemá právo odmítnout převzetí stavby pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují.

38. Podle § 2604 NOZ dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

39. Podle § 2605 odst. 1 NOZ dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad.

40. Podle § 2610 odst. 1 NOZ právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

41. Podle § 574 NOZ na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

42. Po zhodnocení shora provedených důkazů soud v daném případě dospěl k závěru, že žaloba není důvodná a že nelze považovat nárok žalobkyně za oprávněný.

43. V řízení bylo prokázáno, že účastníci řízení uzavřeli smlouvu o dílo, jíž se žalobkyně zavázala zhotovit pro žalované dílo – rodinný dům – typ Helena, žalovaní se pak zavázali za dílo zaplatit sjednanou kupní cenu. Dle shora citovaného ustanovení NOZ vzniká zhotoviteli právo na zaplacení ceny díla provedením díla. Dílo je provedeno, je-li dokončeno a předání. S ohledem na skutečnost, že předmětem díla je nemovitá věc, nemá objednatel právo odmítnout s ohledem na to, nemá objednatel mimo jiné právo odmítnout převzetí stavby pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby esteticky. V daném případě bylo v řízení prokázáno, žádný z účastníků pak tuto skutečnost ani nerozporoval, že dílo předáno s žalovanými vytčenými 4„ vadami“. Zároveň bylo v řízení znaleckým posudkem a výpovědí znalce prokázáno, že vada v podobě poškození garážových vrat, již byla z větší části odstraněna, drobné oděrky lze odstranit retušovacím perem, nejedná se tak o vadu, která by bránila jakkoliv bránila v užívání stavby. Ke stejnému závěru pak soud dospěl i co se týče„ vady či nedodělku“ v podobě křivě osazených svodů či vysoké kanalizační šachty. Tyto„ vady“, které znalec z technického hlediska označil za kazy, jsou„ vadami“ sice estetickými, avšak dle názoru soudu nelze na tyto pohlížet z pohledu § 2628 NOZ, tedy jako na vady, která mohou vyloučit převzetí díla. Navíc soud poukazuje na skutečnost, že tyto vady jsou„ vadami“ z technického hlediska odstranitelnými. Ke stejnému závěru však soud nedospěl, co se týká nestejnorodé zrnitosti fasády. V této otázce znalec dospěl k závěru, že se z hlediska technického jedná o neodstranitelný kaz, zároveň dospěl k závěru, že tento kaz nelze odstranit seškrábáním celé fasády, jak navrhovali žalovaní, ale pouze nanesením další vrstvy fasády. Ačkoliv se jedná„ pouze“ o estetickou záležitost, která nebrání řádnému užívání stavby, ani nezpůsobuje nefunkčnost fasády, má soud za to, že se jedná o„ vadu“, která brání užívání stavby esteticky. Znaleckým posudkem ve spojení s výpovědí znalce má soud za prokázané, že nestejnorodá zrnitost fasády je tzv. viditelná z rozlišitelné vzdálenosti, ze vzdálenosti bližší než 1,5 m. Ačkoliv se může zdát, že se jedná o„ krátkou“ vzdálenost má soud za to, že se jedná již o vzdálenost, ze které bude tato nestejnorodá zrnitost viditelná pokaždé, když žalovaní či kdokoliv jiný bude vstupovat do domu nebo bude pobývat na zahradě apod. přičemž při uzavření smlouvy zcela jistě nebyla účastníky sjednaná takováto zrnitost a v případě, že tento kaz je z technického hlediska kvalifikován jako kaz neodstranitelný, je nutno na tuto vadu pohlížet jako na vadu, která brání estetickému užívání díla, rodinného domu, neboť právě finální fasáda dává domu jeho kabát a je tím, co dělá dům estetickým dílem. Kdy soud nad rámec poukazuje na skutečnost, že v daném případě je třeba na vztah žalobkyně a žalovaných hledět jako na vztah„ odborníka“ a spotřebitele. Pokud k této„ vadě“ došlo špatně zvoleným technologickým postupem, nemůže tato skutečnost jít k tíži žalovaných, neboť to byla žalobkyně, která měla volbu technologického postupu ve svých rukou a měla tak podniknout patřičné kroky, aby k tomuto nedošlo, neboť tyto jí NOZ v rámci úpravy smlouvy o dílo poskytuje. Soud tak dospěl k závěru, že nedošlo k řádnému předání díla, neboť dílo trpí estetickou vadou, která brání řádnému předání a žalovaní tuto vadu v předávacím protokole označili, dílo tak nebylo ani řádně dokončeno, neboť nemá fasádu ve sjednané kvalitě, nebylo tak provedeno ve smyslu § 2604 NOZ a žalobkyni tak nemohlo vzniknout právo na zaplacení dlužné částky, tedy„ doplatku“ ceny díla. Z tohoto důvodu pak byl návrh žalobkyně na zaplacení dlužné částky v celém rozsahu výrokem I. zamítnut.

44. Avšak i v případě, pokud by soud nedospěl k závěru, že žalobkyni dosud nevzniklo právo na zaplacení ceny díla z titulu, že dílo dosud není dokončené, a tedy ani dlužné částky, má soud přesto za to, že by bylo třeba žalobu zamítnout.

45. V řízení bylo smlouvou o dílo prokázáno, že účastníci sjednali způsob úhrady ceny díla, kdy byly v čl. V. výslovně sjednány platební podmínky s tím, že žalovaní se zavázali zaplatit žalobkyni měsíční fakturace dle podepsaného soupisu skutečně provedených prací z rozpočtu a závěrečnou fakturu ve výši 5% z ceny díla vystavenou do 3 dnů po převzetí díla. Zároveň bylo účastníky pro případ předání a převzetí díla s vadami a nedodělky sjednáno právo žalovaných pozastavit proplacení 50% ze závěrečné faktury, ne však déle než 7 dnů od převzatí poslední odstraněné vady a nedodělku ze zápisu o předání a převzatí díla. Účastníci tak při sjednávání podmínek uplatnili smluvní volnost, kterou jim občanský zákoník dává, a sjednali doplňující podmínky, za nichž bude dílo hrazeno. Dané ujednání soud neshledal dané ujednání neplatným z pohledu neplatnosti, kterou je soud povinen zkoumat ex offo, kdy na právní jednání je třeba spíše hledět na platné než jako na neplatné, a kdy dané ujednání soud neshledal jako ujednání, které příčí dobrým mravům, ani jako ujednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. V daném případě bylo prokázáno, že žalovaní v předávacím protokolu vytkli 4„ vady a nedodělky“. Vytknutí vad a nedodělků v předávacím protokolu pak v řízení potvrdil i svědek příjmení, bývalý zaměstnanec žalobkyně a zároveň stavební technik pověřený žalobkyní k provádění díla pro žalované, který byl přítomen i předání díla, které se uskutečnilo v kanceláři Ing. příjmení za účasti žalovaných (prokázáno i výpovědí Ing. příjmení a účastnickou výpovědí žalované). V daném případě se sice nejedná o závěrečnou fakturu, ve smyslu sjednaných ujednání, neboť fakturovaná částka nečinila 5% z ceny díla, a neboť z obsahu předmětné faktury pak jednoznačně vyplývá, že byly fakturovány práce dle soupisu č. 10. Ale pokud nebyla žalobkyní vystavena jiná faktura, je na tuto nutno pohlížet nejen jako na fakturu„ průběžnou“, ale i jako na fakturu závěrečnou a vyžadovat splnění všech podmínek, které ohledně jejich proplácení byly účastníky sjednány. Kdy co se týče závěrečné faktury, jak je shora citováno, bylo účastníky sjednáno právo žalovaných při převzetí díla s vadami a nedodělky pozastavit proplacení 50% ze závěrečné faktury. Jak již soud uvedl shora v odůvodnění odst. 43, v řízení bylo prokázáno, že dílo v době„ předání“ vykazovalo 4 žalovanými vytknuté vady a nedodělky. Znaleckým posudkem bylo prokázáno, že 3 z takto vytnutých vad nebyly v době rozhodování soudu dosud odstraněny. Žalovaným tak vzniklo právo na pozastavení zaplacení faktury v rozsahu 50%. Pokud žalobkyně namítala, že se nejedná o vady či nedodělky, na které se toto právo vztahuje, ale jedná se o vady, které by měli žalovaní u žalobkyně řádně reklamovat, má soud za to, že uplatněním těchto vad v předávacím protokolu došlo k jejich řádnému uplatnění, navíc dosud nedošlo k jejich odstranění. Pokud žalobkyně požadovala po žalovaných jiný postup, měla to být sama žalobkyně, která měla žalované, jakožto slabší stranu smlouvy na tuto skutečnost minimálně upozornit. Výpovědí svědka příjmení i svědka příjmení, kteří v době předávání díla byli oba zaměstnanci žalobkyně, i výpovědi svědka příjmení jméno má pak soud za prokázané, že žalobkyně si vytknutí těchto vad a nedodělků ze strany žalovaných byla plně vědoma. Tato skutečnost pak vyplynula i z emailové i písemné komunikace účastníků. Z tohoto důvodu je pak podaná žaloba v rozsahu 50% podaná předčasně a bylo by třeba ji v tomto rozsahu zamítnout.

46. Dále se pak soud zabýval námitkou žalovaných, že neodsouhlasili soupis č. 10, na jehož základě byla vystavena faktura, která nebyla ze strany žalovaných uhrazena a jejíž zaplacení se žalobkyně v řízení domáhá. Jak již soud uvedl v odůvodnění odst. 44, byly účastníky sjednány podmínky, za kterých docházelo k proplácení jednotlivých faktur. Jednou z těchto podmínek byl podepsaný soupis skutečně provedených prací z rozpočtu. V daném případě byla předmětná faktura vystavena na základě soupisu prací č. 10 a nikoliv jako závěrečná faktura ve výši 5% ze sjednané ceny díla, jak již soud uvedl v odůvodnění odst. 45 a podmínky pro její proplacení by se tak měly řídit i sjednanými podmínkami pro úhradu faktur vyfakturovaných na základě skutečně dovedených prací. V řízení však nebylo prokázáno, že žalovaní byli s tímto soupisem seznámeni, a to přesto, že žalobkyně byla ze strany soudu ve smyslu ustanovení § 118 odst. 1,3 o.s.ř. poučena o nutnosti tvrdit a prokázat i následcích nesplnění této výzvy, že žalovaní byli s tímto soupisem alespoň seznámeni, byť by tento dle sjednaných podmínek měl být žalovanými dokonce podepsán. V řízení bylo emailovou komunikací mezi paní příjmení a žalovanou pouze prokázáno, že paní příjmení dne 11.7.2020 žalované emailem zaslala fakturu za stavební práce dle soupisu prací č. 10. Emailem ze dne 14.7.2017 sice žalovaná sdělovala Ing. příjmení, že pan příjmení předal soupis prací číslo paní příjmení k fakturaci a uvedla doslova„ a ona mi ji zaslala“. Avšak jazykovým i logickým výkladem uvedeného k textu nelze dospět k jinému než závěru, než že paní příjmení zaslala žalované fakturaci, neboť hovoří o„ ní“. S tím, že tuto jim zaslala, ačkoliv neviděli soupis práce. Ten jim měl před pan příjmení ve středy. Z uvedeného tak plyne, že soupis prací nebyl předán ani panem příjmení, ani paní příjmení, navíc i kdyby soupis prací žalovaným zaslán byl, dle sjednaných podmínek měl být tento účastníky podepsán, k čemuž nedošlo a teprve na základě podepsaného soupisu prací mělo dojít k fakturaci. Navíc pak v řízení bylo znaleckým posudkem vypracovaným Ing. příjmení prokázáno, že v předmětném soupisu prací č. 10 byly sepsány práce, které byly následně fakturovány předmětnou neuhrazenou fakturou, která však nebyly ze strany žalobkyně zhotoveny, případně dokončeny, konkrétně se jedná o podhledy SDK (prokázáno znaleckým posudkem). Za této situace by pak soudu i v případě, kdy by nedospěl k závěru uvedenému v odůvodnění odst. 43, nezbylo než žalobu v celém rozsahu zamítnout, neboť podání žaloby je nutno vnímat jako předčasné, když žalovaní dosud neodsouhlasili soupis prací č. 10, na nějž je pak navázána předmětná faktura.

47. S ohledem na zamítnutí žaloby v celém rozsahu se pak soud z důvodu nadbytečnosti nezabýval obranou žalovaných ohledně peněžitých částek ani obranou v podobě dohody stran o vypořádání vzájemných nároků.

48. O nákladech řízení mezi účastníky pak soud rozhodl výrokem II. ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalovaným, kteří byli ve věci zcela úspěšní, přiznal v plné výši právo na jejich náhradu v celkové částce 157 955 Kč (po zaokrouhlení). Náklady řízení žalovaných jsou představovány zálohou na znalecký posudek ve výši 5 000 Kč, odměnou za zastupování advokátem ve výši 113 919 Kč dle § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen„ vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a), d), g), h) vyhlášky za 13 úkonů právní služby po 5 460 Kč za každého z žalovaných, ponížení o 20% dle ustanovení § 12 odst. 4 vyhlášky, tj. celkem 8 763 Kč za jeden úkon za oba žalované (počítáno z tarifní hodnoty 108 035,74 Kč - § 8 odst. 1) (převzetí a příprava věci, odpor, účast u jednání soudu dne 12.12.2018, vyjádření z 9.1.2019, účast u jednání dne 13.2.2019 (počítáno jako dva úkony), účast u jednání dne 18.3.2019 (počítáno jako tři úkony), účast ohledání nemovitosti dne 10.10.2019, účast jednání dne 26.2.2020, závěrečný návrh, účast u jednání dne 7.8.2020), když ze strany soudu nebyli žalovaným přiznán úkon v podobě vyjádření ze dne 6.5.2019, které bylo zasláno Obvodnímu soudu pro Prahu 6 a nikoliv Okresnímu soudu v Berouně, kterému bylo zasláno až posléze se značným zpožděním), náhradou hotových výdajů ve výši 7 800 Kč za 26 úkonů právní služby po 300Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky, dále náhradou za promeškaný čas ve smyslu § 14 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž celková výše činí 1 600 Kč (tj. za 16 započatých půlhodin po 100 Kč) a náhradou cestovních výdajů dle § 13 odst. 1 a 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejichž celková výše činí 3 739 Kč, a to jednak dle vyhlášky č. 463/2017 Sb. v částce 694 Kč za účast na jednom jednání v roce 2018 při sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel za 1 km jízdy dle § 1 písm. b) ve výši 4,0 Kč a při průměrné ceně pohonných hmot za 1 litr benzinu automobilového 95 oktanů dle § 4 písm. a) (dle technického průkazu vozidla) ve výši 30,50 K, při cestě obec – obec a zpět a ujetí 95 km, a dále dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. v částce 2 063 Kč (tj. 2x731 Kč, 1x 601 Kč) za účast na dvou jednání a účast na ohledání nemovitosti v roce 2019 při sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel za 1 km jízdy dle § 1 písm. b) ve výši 4,10 Kč a při průměrné ceně pohonných hmot za 1 litr benzinu automobilového 95 oktanů dle § 4 písm. a) (opět dle technického průkazu vozidla) ve výši 33,10 Kč, při cestě obec – obec a zpět a ujetí 95 km a při cestě na ohledání obec – obec a zpět a ujetí 78 km a dále dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. v částce 982 Kč (tj. 1x499 Kč, 1x 483 Kč) za účast na dvou jednání v roce 2020 při sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel za 1 km jízdy dle § 1 písm. b) ve výši 4,20 Kč a při průměrné ceně pohonných hmot za 1 litr benzinu automobilového 95 oktanů dle § 4 písm. a) (opět dle technického průkazu vozidla) ve výši 32 Kč, při cestě obec – obec a zpět a ujetí 66 km, a to vyjma poslední jízdy vždy za použití osobního automobilu tov. zn. Mercedes Benz SLK 350 A, registrační značka číslo číslo, s průměrnou spotřebou pohonné hmoty 10,1 l /100 km (dle technického průkazu vozidla) a poslední jízda za použití osobního automobilu Nissan Murano, registrační značka, s průměrnou spotřebou pohonné hmoty 10,9 l /100 km; vše (vyjma cestovného a zálohy na znalecký posudek) zvýšené o náhradu za 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o.s.ř., představovanou částkou 25 897 Kč (po zaokrouhlení), neboť zástupce žalovaných jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Třídenní lhůta k plnění ve výroku II. pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal důvody pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. Ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalobkyně povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalované v řízení zastupoval.

49. Výroku III. je pak odůvodněn ustanovením § 148 odst. 1 o.s.ř., dle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Jelikož byla žalobkyně v řízení neúspěšný a protože v tomto řízení stát vynaložil v tomto řízení náklady na svědečné a dále na znalečné, uložil soud ve sporu neúspěšné žalobkyni v souladu s § 148 odst. 1 a § 151 odst. 1 o.s.ř. povinnost tyto náklady státu nahradit, přičemž výše těchto celkových nákladů nebyla v době vydání rozhodnutí známa, z tohoto důvodu bude určena až samostatným usnesením (výrok III. rozsudku). I v tomto případě soud stanovil lhůtu k plnění v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. jako zákonnou třídenní, neboť ani zde neshledal důvody pro jiné rozhodnutí.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze se sídlem adresa, prostřednictvím Okresního soudu v Berouně se sídlem adresa, písemně ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon tohoto rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.