OSBV 16 C 116/2021-58

Soud:
Okresní soud v Břeclavi
Spisová značka:
16 C 116/2021-58
Datum rozhodnutí:
12. 10. 2022
ECLI:
ECLI:CZ:OSBV:2022:16.C.116.2021.1
Jazyk textu:
cs

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Indriškovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částky částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka spolu s úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ohledně úroku z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 8,25 % ročně.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce

Mgr. jméno příjmení, advokáta.

1. Žalobou, podanou u zdejšího soudu dne datum se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku částka spolu s úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnil následovně. Žalobce je podle § 9 odst. 1 zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění, vlastníkem místních komunikací nacházejících se na jeho území. Dle § 19a odst. 1 a § 19b odst. 1 tohoto zákona je žalobce oprávněn odstranit z pozemní komunikace vozidlo, jehož provozovatel neuposlechl opatření obecné povahy silničního správního úřadu o označení místní komunikace nebo její části, na kterých je z důvodu veřejného zájmu dočasně zakázáno stání silničních vozidel, příslušnou dopravní značkou. Na základě pověření primátora územní celek č. j.: spisová značka ze dne datum rozhodnutí a Příkazní smlouvy číslo ze dne datum, ve znění jejích změn a dodatků, je společnost právnická osoba, IČO, oprávněna v rámci výkonu pověření – správy pozemních komunikací na území statutárního města Brna – rovněž zajišťovat odstraňování vozidel při blokovém čištění dle zákona o pozemních komunikacích. Žalovaný je podle výpisu z centrální evidence vozidel provozovatelem osobního motorového vozidla značka automobilu, registrační značka, které bylo žalobcem dne datum odtaženo z ulice ulice v obec za účelem blokového čištění. Uvedená lokalita, z níž bylo vozidlo žalovaného odtaženo, byla v souladu se zákonem o pozemních komunikacích označena dopravní značkou o dočasném zákazu stání. Vzhledem k tomu, že žalovaný uvedené dopravní značení nerespektoval, bylo vozidlo žalovaného prostřednictvím společnosti právnická osoba odtaženo a vráceno na místo odtahu, jak je uvedeno výše. Cena za technický úkon, při odtažení a vrácení zpět do místa odtahu, činí celkově částka a je stanovena usnesením schůze Rady územní celek č. spisová značka ze dne datum rozhodnutí a žalovaný je povinen ji dle § 19b odst. 2 citovaného zákona žalobci uhradit. Žalovaný byl ze strany žalobce vyzván k úhradě dlužné částky, avšak do dnešního na svůj dluh neuhradil ničeho.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a v odporu ze dne datum, podaném proti ve věci vydanému elektronickému platebnímu rozkazu, uvedl, že od února rok byl nepřetržitě ve vyšetřovací vazbě následované výkonem trestu, takže je vyloučeno, aby s jakýmkoli vozidlem mohl kdekoli manipulovat. O přestupku se dozvěděl až při doručení platebního rozkazu. Až do doby jeho uvěznění bylo jeho vozidlo anonymizováno – registrační značka – na opravě v autoservisu v obec. Žalovaný nebyl schopen opravu uhradit a nikomu nedal plnou moc vozidlo vyzvednout nebo jakkoli s ním manipulovat, takže předpokládá, že majitel autoservisu vozidlo vyvezl někam mimo svůj areál, kde bylo vozidlo neznámým pachatelem odcizeno. Na tomto základě proto podal na Policii ČR oznámení o jeho zcizení. Z důvodu neplacení byla na toto vozidlo před časem zrušena zákonná pojistka, takže vozidlo není oprávněno k pohybu na pozemních komunikacích. Do konce trestu žalovanému zbývají anonymizováno roky, již několik let je bezdomovec a kromě zmíněného vozidla, které mu bylo evidentně zcizeno, nemá žádný majetek. V současné době nemá žádný příjem ani finanční prostředky na úhradu pohledávky. V podání doručeném zdejšímu soudu dne datum pak žalovaný uvedl, že dle vyrozumění orgánu Policie ČR, který tuto krádež vyšetřoval, prodal pan jméno příjmení, majitel autoservisu v obec, kde bylo předmětné vozidlo v opravě, toto vozidlo bez vědomí žalovaného novému majiteli, tento prodej se uskutečnil v květnu rok. Nový majitel jméno příjmení se ke koupi vozidla přiznal a přiznal se také jako majitel vozidla i jeho uživatel ke spáchání předmětného přestupku a je ochoten jej uhradit. Žalovaný by souhlasil s nuceným prodejem vozidla v exekuci, bohužel dle sdělení vyšetřujícího orgánu již žalovaný není od února rok jeho majitelem a pachatel projednávaného přestupku vozidlo prý již prodal dalšímu majiteli na země.

3. Z vyrozumění Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje, Územní odbor obec, obvodní oddělení policie obec, číslo jednací číslo ze dne datum rozhodnutí soud zjistil, že tímto Police ČR sdělila žalovanému ve věci přestupku proti majetku dle § 8/1a bod 2 zákona č. 251/2016 Sb., který dne datum oznámil, že toto oznámení žalovaného bylo odloženo z důvodu, že věc nelze projednat, protože přestupek byl dle § 30 a) zákona č. 251/2018 Sb. po uplynutí 12 měsíců od doby spáchání promlčen. Provedeným šetřením bylo zjištěno, že jméno příjmení, datum narození, prodal předmětné vozidlo v měsíci květnu rok osobě jméno příjmení, datum narození, trvale bytem adresa, nyní bytem adresa, který vozidlo užíval do měsíce prosince rok. Dne datum prodal vozidlo značka automobilu, rz anonymizováno, osobě jméno příjmení, datum narození, bytem adresa, anonymizováno, za částku částka, že jméno příjmení uvedl, že vozidlo anonymizována dvě slova parkoval dne datum v obec na ulici ulice a že je ochoten uhradit platební rozkaz na částku číslo a že vozidlo odtaženo nebylo.

4. Soud ve věci nařídil jednání na den datum v 8.00 hodin, k němuž se dostavil pouze žalobce, přičemž žalovaný svou nepřítomnost neomluvil (předvolání mu bylo dodáno do jeho datové schránky a soud je považuje za doručené dnem datum). Soud u tohoto jednání provedl dokazování a zjistil následující skutečnosti. Z protokolu o provedení technického úkonu/zpětného odtahu v místě ze dne datum, číslo odtahu číslo, a z žalobcem předložených fotografií soud zjistil, že z ulice ulice v obec bylo dne datum v 8.50 hodin odtaženo vozidlo registrační značka, značka automobilu anonymizováno, tmavě červené až fialové barvy, a to z důvodu údržby komunikace - blokového čištění - společností právnická osoba, že za tento úkon byla účtována částka částka a že v uvedeném místě se tehdy nacházela značka„ zákaz stání z důvodu blokového čištění dne datum“. Z karty vozidla anonymizováno a ze sdělení Městského úřadu Břeclav ze dne datum soud zjistil, že ke dni datum byl jako vlastník a provozovatel vozidla anonymizována dvě slova, v registru silničních vozidlem veden žalovaný. Žalovaný tuto skutečnost ani nerozporoval. Z výpisu z centrální evidence vězňů soud zjistil, že žalovaný byl vězněn od datum do datum. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. EPR číslo soud zjistil, že pod uvedenou spisovou značkou bylo vedeno řízení o podobném nároku žalobce vůči žalovanému z důvodu, že totéž vozidlo bylo z důvodu blokového čištění ulice ulice v obec odtaženo dne datum. V označené věci byl vydán elektronický platební rozkaz číslo jednací, který nabyl právní moci, jelikož žalovaný odpor proti němu podal pozdě, přičemž v odporu uvedl stejné námitky jako v tomto řízení. Z příkazní smlouvy číslo ze dne datum, z pověření správce místních komunikací na území stát. instituce účinného ode dne datum, a z výpisu z usnesení Rady územní celek č. spisová značka ze dne datum rozhodnutí soud zjistil, že společnost právnická osoba byla pověřena s účinností od datum správou místních komunikací na území stát. instituce zahrnující mimo jiné i údržbu a úklid komunikací a že jméno územní celek stanovila dne datum cenu za technický úkon, zpětný odtah v místě, částkou částka. Žalobce zaslal žalovanému na adresu trvalého pobytu datum výzvu k zaplacení nákladů na odstranění vozidla ze dne datum, což soud zjistil z uvedené výzvy, z kopie obálky a z výpisu z centrální evidence obyvatel týkajícího se žalovaného.

5. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, je vlastníkem místních komunikací obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Podle § 19 odst. 1 citovaného zákona v mezích zvláštních předpisů upravujících provoz na pozemních komunikacích a za podmínek stanovených tímto zákonem smí každý užívat pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny (dále jen "obecné užívání"), pokud pro zvláštní případy nestanoví tento zákon nebo zvláštní předpis jinak. Dle § 19a odst. 1 citovaného zákona silniční správní úřad opatřením obecné povahy dočasně zakáže nebo omezí stání nebo zastavení silničních vozidel na místní komunikaci nebo průjezdním úseku silnice nebo na jejich části, je-li to nezbytné z důvodu mimo jiné údržby. Podle § 19b odst. 1 citovaného zákona, je-li to nezbytné pro naplnění účelu dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel podle § 19a, je vlastník pozemní komunikace oprávněn odstranit silniční vozidlo ponechané na pozemní komunikaci v rozporu s tímto zákazem nebo omezením a odstavit je na vhodném místě. Po pominutí důvodů pro odstranění silničního vozidla je vlastník pozemní komunikace povinen vozidlo bez zbytečného odkladu vrátit na místo, odkud bylo odstraněno, nebo na jiné vhodné místo v bezprostředním okolí viditelné z místa, odkud bylo vozidlo odstraněno. Podle § 19b odst. 2 citovaného zákona, bylo-li dopravní značení na pozemní komunikaci umístěno alespoň anonymizováno dní před prvním dnem dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel, nese náklady na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla jeho provozovatel, neplatí, prokáže-li závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo včas odstranit.

6. Provozovatelem vozidla je dle § 2 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, provozovatel vozidla je vlastník nebo jiná osoba, která je jako provozovatel zapsána v registru silničních vozidel podle zvláštního právního předpisu nebo obdobné evidenci jiného státu.

7. Na základě zjištěných skutečností a citovaných ustanovení právních předpisů soud dospěl k závěru, že předmětem řízení je nárok vlastníka místní komunikace na úhradu nákladů za odstranění silničního vozidla vůči evidovanému provozovateli vozidla, jehož vozidlo přes značku zákaz stání z důvodu blokového čištění se nacházelo na místě, jehož se zákaz stání týkal, pročež toto vozidlo muselo být z komunikace odstraněno osobou pověřenou vlastníkem správou komunikace.

8. Pokud se týká námitek žalovaného, že v období blokového čištění byl ve vězení a nemohl jakkoli s vozidlem manipulovat a toto vozidlo mu bylo odcizeno, pak soud konstatuje, že ve vězení byl žalovaný pouze vlastním zaviněním, neboť se dopustil protiprávního jednání, a pokud právě z tohoto důvodu se on sám či prostřednictvím osoby, která jím mohla být k nakládání s vozidlem zmocněna, nepostaral o to, aby s tímto vozidlem nemanipuloval a nenakládal neoprávněně někdo jiný, jde to pouze k tíži žalovaného. Nelze totiž důsledky protiprávního jednání žalovaného, pro které byl omezen na osobní svobodě, přičítat k tíži žalobce, neboť dle názoru soudu nelze po vlastníkovi komunikací spravedlivě požadovat, aby zjišťoval, kdo fakticky vozidlo žalovaného v uvedeném období a ke konkrétnímu dni používal, kdo byl jeho vlastníkem či faktickým provozovatelem a kdo jej nechal stát na místě, kde to bylo zakázáno. Pokud se týká námitky žalovaného, že jméno příjmení policii sdělil, že předmětný den uvedený automobil na v žalobě uvedeném místě parkoval on, tedy jméno příjmení, a že je ochoten žalovanou částku uhradit, pak soud konstatuje, že takové sdělení nemá formu uznání konkrétního dluhu vůči žalobci, jelikož jméno příjmení zároveň popřel, že by vozidlo bylo odtaženo, a že pouze na základě uvedeného sdělení nelze dospět k závěru, že jmenovaná osoba byla skutečně provozovatelem uvedeného automobilu ve smyslu zákona, jelikož jako provozovatel byl stále evidován žalovaný. Pokud by chováním třetích osob v době, kdy žalovaný byl ve vězení, vznikla žalovanému škoda, je na žalovaném, aby on sám náhradu škody po těchto osobách požadoval.

9. S ohledem na výše uvedená zjištění a závěry má soud za to, že žalobce žalobou uplatněný nárok i jeho výši vůči žalovanému prokázal, proto žalobě ohledně žalované částky částka vyhověl a zároveň žalobci přiznal i úrok z prodlení z této částky, na který má žalobce právo podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne datum, což je den následující po dni, kdy žalovanému byla doručena žaloba a kdy se žalovaný poprvé dozvěděl a dozvědět mohl, že po něm žalobce žalovanou částku požaduje. Úrok z prodlení byl žalobci přiznán v zákonné sazbě 8,25 % ročně platné k uvedenému dni dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a ohledně požadovaného úroku z prodlení z žalované částky za předcházející období soud žalobu zamítl.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř., tak, že přiznal žalobci, jenž měl v řízení pouze nepatrný neúspěch, nárok na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení v celkové částce částka představující jím zaplacený soudní poplatek ve výši částka, paušální náhradu účastníka nezastoupeného advokátem ve výši částka za dva úkony po částka (převzetí zastoupení a podání žaloby, včetně jejího doplnění) dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. a za 1 úkon ve výši částka dle § 2 odst. 3 citované vyhlášky a v náhradě cestovného z obec do obec a zpět značka automobilu v souvislosti s jednáním dne datum ve výši částka (ujetých 120 km při průměrné spotřebě motorové nafty 5,9 l číslo km při ceně motorové nafty částka dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění účinném od datum, a při sazbě základní náhrady na 1 km jízdy podle uvedené vyhlášky částka). Tyto náklady považuje soud za účelně vynaložené k uplatnění nároku žalobce vůči žalovanému u soudu. V daném případě se totiž jedná o nárok statutárního města, které má zřízeno majetkový odbor s oddělením právních služeb, do jehož náplně patří i zastupování města před soudem ve věcech, kam patří agenda vymáhání pohledávek (zjištěno z webových stránek žalobce). V této souvislosti soud odkazuje na nález Ústavního soudu č. III. ÚS 2984/09 ze dne datum, dle kterého lze u statutárních měst presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy bez toho, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, a to podle §202 odst. 2 o.s.ř.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo na exekuci.