OSBV 6 C 163/2024-346

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Darinou Slámovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B ⟪LB:lb_004⟫ o určení vlastnického práva

I. Určuje se, že stavba č. p. Anonymizováno, rodinný dům, která je postavena na pozemku parc. č. Anonymizováno, v katastrálním území adresa, zapsaná u Katastrálního úřadu pro Anonymizováno, Katastrální pracoviště adresa, je ve společném jmění manželů žalobkyně a žalovaného.

II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka, a to k rukám zástupkyně žalobkyně, advokátky Jméno advokátky A.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení státu částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v adresa-Anonymizováno, v. s. Anonymizováno.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne datum domáhala určení, že stavba - budova č. p. Anonymizováno, rodinný dům, která je postavena na pozemku p. č. Anonymizováno v katastrálním území adresa, je ve společném jmění manželů účastníků řízení. Žalobkyně odůvodnila žalobu tím, že s žalovaným dne datum uzavřela manželství, které bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, který nabyl právní moci dne datum. Žalovaný před uzavřením manželství nabyl do svého výlučného vlastnictví pozemek p č. Anonymizováno, na kterém se nacházelo zbořeniště původní budovy č. p. Anonymizováno, a dále pozemky p. č. Anonymizováno a Anonymizováno, vše v katastrálním území právnická osoba to na základě kupní smlouvy ze dne datum. Po uzavření manželství se žalobkyně a žalovaný dohodli, že na pozemku parc. č. Anonymizováno v katastrálním území adresa postaví nový rodinný dům. Žalovaný za tím účelem (zřejmě) v roce Anonymizováno požádal právnická osoba adresa, Anonymizováno (dále jen „Stavební úřad“), o vydání územního/stavebního rozhodnutí. Podstatné je, že stavebníky v občanskoprávním smyslu byli žalobkyně a žalovaný, kteří společně od základu realizovali stavbu nového rodinného domu. Realizace stavby tedy započala po uzavření manželství účastníků. Nejdříve došlo k odklizení zbořeniště původní budovy č. p. Anonymizováno, následně byly vybudovány základy nového rodinného domu a jeho první i druhé nadzemní podlaží. V září nebo v říjnu Anonymizováno bylo ze strany Stavebního úřadu povoleno užívání novostavby rodinného domu a bylo mu přiděleno nové číslo popisné Anonymizováno. Rodinný dům od té doby společně užívají žalobkyně a žalovaný. Žalobkyně v této souvislosti odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2023, sp. zn. 22 Cdo 1135/2005. Žadatelem o vydání územní/stavebního povolení, tedy stavebníkem podle stavebního práva, byl pouze žalovaný, který je také vlastníkem pozemku p. č. Anonymizováno v katastrálním území adresa. Žalobkyni není známo, kdy žalovaný podal návrh na zápis rozestavěné stavby či dokončené stavby do katastru nemovitostí. V současné době je rodinný dům v katastru nemovitostí nesprávně zapsán ve vlastnictví žalovaného jako součást shora uvedeného pozemku, ačkoliv správně má být zapsán jako samostatná nemovitá věc, neboť je součástí společného jmění manželů účastníků. Žalobkyně v době trvání manželství i po jeho rozvodu naléhala na žalovaného, aby byl zápis v katastru nemovitostí v tomto ohledu opraven, ale žalovaný celou záležitost bagatelizoval a žalobkyni ujišťoval, že to není třeba, neboť její vlastnické právo k rodinnému domu nezpochybňuje. Naléhavý právní zájem na určení svého vlastnického práva k rodinnému domu spatřovala žalobkyně v tom, že ze shora uvedených skutečností vyplývá, že stavba rodinného domu vznikla v době trvání manželství účastníků, a zápis v katastru nemovitostí tudíž neodpovídá skutečnosti, neboť rodinný dům je součástí společného jmění manželů účastníků, nikoliv součástí pozemku ve vlastnictví žalovaného. V této souvislosti žalobkyně odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2019, sp. zn. 22 Cdo 1542/2019. Žalobkyně měla po rozvodu manželství snahu se domluvit na vypořádání společného jmění manželů, zejména ohledně předmětného rodinného domu, avšak žalovaný začal popírat, že rodinný dům patří do společného jmění manželů. Kromě toho žalovaný začal podnikat kroky směřující k prodeji rodinného domu a okolních pozemků, proto žalobkyni nezbývá než se žalobou domáhat určení svého vlastnického práva k rodinnému domu.

2. Žalovaný nárok žalobkyně neuznal, namítal, že rodinný dům není ve společném jmění manželů účastníků. Žalovaný označil za nesporné, že s žalobkyní dne datum uzavřeli manželství, které bylo následně rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, který nabyl právní moci dne datum. Žalovaný rovněž označil za nesporné, že před uzavřením manželství nabyl do svého výlučného vlastnictví nemovitosti v katastrálním území právnická osoba to na základě kupní smlouvy ze dne datum. Žalovaný za nemovitosti zaplatil kupní cenu ve výši částka ze svých výlučných finančních prostředků. Žalovaný popřel, že by s žalobkyní uzavřeli dohodu, že na pozemku nyní označeném p. č. Anonymizováno v katastrálním území adresa postaví nový rodinný dům. Žalovaný sám do uzavření manželství prováděl terénní úpravy a přípravné práce pro přestavbu budovy původně označené č. p. Anonymizováno. Z původního domu zůstala zachována celá čelní zeď do ulice včetně okna a dveří, jakož i další stavební prvky, zejména pak základy, připojení na inženýrské sítě, studna atd. Šlo o přestavbu původní budovy, nikoliv o zcela novou stavbu. Náklady na přestavbu předmětné budovy platil zcela ze svého žalovaný, který měl před manželstvím úspory z prodeje nemovitých věcí v katastrálním území adresa, které na základě kupní smlouvy ze dne datum prodal spolu s ostatními spoluvlastníky za kupní cenu částka, přičemž za svůj podíl o velikosti 1/4 obdržel částku částka. Z prodeje nemovitostí v katastrálním území adresa, které vlastnil spolu se svou bývalou manželkou jméno FO, získal částku částka. Žalovaný dále čerpal na přestavbu budovy úvěr. Žalobkyně se nijak na financování přestavby budovy nepodílela. Žalobkyně a žalovaný po dobu manželství nesdružovali finanční prostředky. Za trvání manželství byla dokončena přestavba předmětné budovy tak, že bylo vybudováno pouze přízemí, půda a střecha. Žalobkyně dlouhodobě odmítá pustit žalovaného do přízemní části domu, kterou sama obývá, jedná se o kuchyň, obývací pokoj, ložnici a koupelnu. Žalovaný se musel nastěhovat do podkroví, kde neměl zajištěné základní životní podmínky jako WC či vodu na umývání. Žalovaný si postupně podkroví upravil tak, aby tam mohl přebývat. jméno FO základě všech shora uvedených skutečností měl žalovaný za to, že zápis v katastru nemovitostí ohledně nemovitostí označených na LV č. hodnota pro katastrální území adresa je správný, neboť dům nyní označený č. p. Anonymizováno není součástí již zaniklého a nevypořádaného společného jmění manželů účastníků. Žalovaný měl dále za to, že žalobkyně neprokázala naléhavý právní zájem na určení vlastnictví. Žalovaný proto navrhl, aby byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta.

3. Z provedených důkazů zjistil soud následující skutečnosti.

4. Z výpovědi svědkyně jméno FO bylo zjištěno, že je sestrou žalobkyně, žalovaný je bývalý manžel její sestry, všichni ho měli moc rádi. Zpočátku bylo jejich manželství krásné, stavěl se dům, oni tam pomáhali, byl tam i její bratr, který pomáhal v době, kdy se dům stavěl od základů. Syn žalobkyně vypomáhal se stavbou podkroví v roce Anonymizováno. Byli za to moc rádi, protože ani žalovaný neměl v té době kde bydlet, takže si tehdy říkali, že bude pěkné, že budou mít účastníci zajištěné společné bydlení. V té době tam byla zeď s metalovými dveřmi, žádná okna tam nebyla, zeď byla napojena na ulici a sousedící domy. Asi uprostřed těchto pozemků se nacházela šopka, nejednalo se o žádnou budovu, při stavbě rodinného domu se odstranila, byl tam naházen nepořádek. Žalobkyně i žalovaný se na stavbě domu podíleli vlastní prací i finančně. Stavbu financovali ze společných prostředků, finančně přispěl i tatínek žalobkyně. Stavba byla realizována za účelem společného bydlení žalobkyně a žalovaného. Žalobkyně usilovala o změnu zápisu v katastru nemovitostí, aby byl dům evidován jako nemovitost ve společném jmění manželů účastníků, žalovaný jí však řekl, že to nevadí, že to mají napůl a není třeba provádět změnu zápisu.

5. Z výpovědi svědkyně jméno FO bylo zjištěno, že žalovaný je její bratr a žalobkyně je její bývalá švagrová. Do Anonymizováno jezdí již asi 30 let, jezdí tam za bratrem. Žalovaný tam koupil pozemek, kde se začal stavět rodinný dům, neví, kdy se dům začal stavět, ale řekla by, že už před uzavřením manželství. Žalovaný je velmi pracovitý, měl takový svůj sen mít vlastní dům. Žalobkyně jí byla představena až později poté, co se vrátili z dovolené v Chorvatsku. Poté, co zemřela jejich matka, všichni sourozenci dostali asi půl milionu, jeden jejich bratr byl darebák, dělal dluhy, proto všichni dali peníze dohromady, platily se za něj exekuce, žalovaný platil větší částky, ona platila menší částky, dělalo se to z důvodu toho, aby se dům mohl prodat. Žalobkyně se finančně podílela na stavbě tím, že pořídila nábytek, na stavbě domu se nepodílela, alespoň ji tam neviděla. Žalobkyně se zaměřovala na interiér domu. Byl tam také bratr žalobkyně, který udělal koupelnu a obklad v kuchyni. Rodinný dům budovali účastníci společně, chtěli tam bydlet, oba se na to těšili.

6. Z výpovědi svědkyně jméno FO bylo zjištěno, že žalovaný je její bratr a žalobkyně je jeho bývalá manželka. Bydlí v Anonymizováno, jezdila je navštěvovat asi jednou za půl roku, nyní již do domu nejezdí, protože se to nedá, žalobkyně ovládla celý dům a bratr se chodí koupat do řeky. Pozemky v Anonymizováno koupil žalovaný za peníze, které získal vypořádáním se svou bývalou manželkou, jméno FO. Pozemky koupil ještě před uzavřením manželství s žalobkyní, v té době žalobkyni ještě neznala. V době, kdy byla na stavbě, na ní nikdo nebyl, nikoho tam neviděla, nedokáže proto říct, kdo se na stavbě podílel. Stavbu financoval žalovaný z peněz, které získal z vypořádání dědictví po jejich zemřelé matce. Bratr získal celkem asi částka.

7. Z výpovědi svědkyně jméno FO bylo zjištěno, že žalovaný je její bývalý manžel, byli manželé 17 let, žalobkyni nezná. Jedná se o 20 let starou historii, proto si již nepamatuje, komu prodali pozemky v Anonymizováno a za kolik. Ví, že peníze, které žalovaný získal prodejem nemovitostí v jejich společném jmění manželů, použil na nákup nemovitostí v Anonymizováno. Tyto nemovitosti kupoval žalovaný ještě předtím, než se poznal s žalobkyní. Na stavbě pomáhal žalovanému i její syn. Kupní cenu za prodej domu v jejich společném jmění manželů si rozdělili v poměru asi 2/3, které dostala ona, a zbývající asi jednu třetinu kupní ceny potom obdržel žalovaný. Důvodem byla skutečnost, že svědkyně měla družstevní byt ve výlučném vlastnictví, který prodala, a peníze z jeho prodeje použili na rekonstrukci domu v jejich společném jmění manželů.

8. Z výpovědi svědka jméno FO bylo zjištěno, že stavbu rodinného domu č. p. Anonymizováno si vybavuje, jednalo se o stavbu v bídném stavebně technickém stavu, jednalo se o nevyhovující nemovitost, chybělo tam štítové zdivo. Stavba byla spíše vhodná ke zbourání než ke stavebním úpravám, nicméně žalovaný chtěl celou stavbu rekonstruovat. Jednalo se o řadovou stavbu, která směřovala přímo do ulice a byla v řadě s ostatními domy. Vzadu za stavbou se nacházela stavební suť a neudržovaná, zarostlá zahrada. Průvodní zprávu, která je součástí správního spisu, zpracovával on, neví, proč je tam uvedeno, že se jedná o novostavbu. Stavbu projektoval od prosince Anonymizováno. Když tam přijel poprvé, vypadalo to tam strašidelně, byla to stavba bez elektřiny, vody, zatlučená okna, byla to stavba vhodná ke zbourání. V současné době se pro žalovaného snaží zlegalizovat stavbu podkroví. Původní zeď v uliční části byla zachována včetně základů, střecha se dělala úplně nová asi před 10 lety, chybělo tam štítové zdivo.

9. Z výpovědi svědka tituly před jménem jméno FO bylo zjištěno, že je zaměstnancem právnická osoba adresa, se stavbou se seznámil ve druhé polovině roku Anonymizováno, kdy tam vykonávali kontrolní prohlídku na základě oznámení souseda, při níž zjistili, že tam probíhá novostavba rodinného domu. Stavba byla rozestavěná, v té době už tam byly postaveny obvodové stěny v přízemí a jedna štítová stěna a dělaly se tam stropy nad přízemím. Vyzvali stavebníka k zastavení prací a zahájili řízení o odstranění stavby. Stavebník požádal ve lhůtě 30 dnů o vydání dodatečného stavebního povolení. V místě se nacházejí tři pozemky, rodinný dům č. p. Anonymizováno, který byl zapsán na prostředním pozemku, už se tam nenacházel. Novostavba se stavěla na pozemku hraničícím s ulicí. Z pohledu stavebního úřadu se jednalo o novostavbu. Na základě žádosti žalovaného vydali potvrzení o neexistenci stavby původního rodinného domu č. p. Anonymizováno. On sám nikdy tento dům neviděl, neví, jak to tam vypadalo původně, nikdy předtím tam nebyl. Procesně není rozdíl, zda se jedná o povolení novostavby, nebo o povolení přestavby již existující stavby. Z pohledu stavebního úřadu a stavebního zákona je černá stavba novostavba, i když tam fakticky již dříve něco existovalo. Například pokud mají 50 let starou budovu, u které není žádný doklad o tom, že byla povolena, považují ji za novostavbu.

10. Z výpovědi svědka jméno FO bylo zjištěno, že v minulosti musel řešit problém ohledně toho, že žalovaný bez povolení začal vedle jejich domu stavět rodinný dům, musel volat statika, protože stavba narušovala statiku jejich domu. Komunikace nebyla přátelská, on však sledoval pouze to, aby chránil jejich majetek a bydlení. V Anonymizováno bydlí od narození, konkrétně v domě č. p. Anonymizováno bydlí od roku Anonymizováno. Původně na tom místě bydlel bezdomovec, který neměl žádné sociální vazby, spával tam jako zvíře, na dům byla vedena exekuce. Jako sousedé měli zájem o odkoupení pozemku, ale přeplatili je. Následně koupil pozemek žalovaný. Původně se dům nacházel uprostřed pozemku. Žalovaný se bez jakékoliv komunikace s nimi rozhodl postavit dům v uliční části jako vestavbu. Žalovaný postupoval hodně neomaleně, když dělal základy, podkopal jim dům, v důsledku čehož se jim zbortila štítová zeď. Žádali žalovaného, aby jim předložil stavební povolení, což odmítal. V rámci stavebního řízení vznášeli návrhy a námitky, úřad však stavbu dodatečně povolil a k jejich námitkám nebylo přihlédnuto. V uliční části se původně nacházela zeď s otvorem na okno, ale žádné okno tam nebylo, byla tam pouze díra. Dále se tam nacházely dveře, kterými se vstupovalo na pozemek. Uliční zeď tam byla od nepaměti, stála tam už v době, co se tam přiženil. Byla tam poštovní schránka na dopisy a cedulka s č. p. Anonymizováno. Poštovní schránka byla rozbitá a plechová, nikdo do ní nic nedával. Za zdí byl ohromný bordel, otec toho bezdomovce tam chtěl nejspíš něco přistavět. Nedokáže přesně říct, kdy žalovaný se stavbou začal, dělalo se tam něco neustále. Původní dům č. p. Anonymizováno byl zdemolován, demolici začal již původní majitel a následně s ní pokračoval žalovaný. Už když se nastěhoval, byl původní dům ruina, nebyla tam ani střecha, která byla zborcená, zůstalo tam pouze torzo, dům včetně střechy se zbortil směrem dovnitř. Sousedé mu říkali, že bezdomovec tam má pouze jednu místnost, kterou obývá. Oni s manželkou vůbec netušili, co se tam děje, až když chtěli malovat, zjistili, že štítová zeď jejich domu je stržená. Od té doby to začali řešit. Nedokáže říct, kdo se na stavbě finančně podílel, protože s manželkou chodili přes den do práce. Žalovaný používal materiál, který sehnal někde z demolic jiných staveb. Vždy tam dojelo auto, které tam vysypalo cihly, a následně ty cihly všechny zmizely. Nová byla pouze zeď, která se opírala o jejich zeď. Žalobkyni na stavbě nikdy neviděl, u domu ji viděl až v době, kdy dům již stál.

11. Z účastnické výpovědi žalobkyně bylo zjištěno, že s žalovaným se seznámili na jaře v roce Anonymizováno u VZP, kde oba něco vyřizovali. Když vyšla ven, čekal na ni dole a pozval ji na kafé. Poté spolu byli také na obědě, v kině a na dovolené. Když se vrátili z dovolené, už věděli, co oba chtějí. Ihned po dovolené spolu začali bydlet na adresa v nájmu. Poté se společně domluvili, že budou hledat dům, ale žádný nemohli najít. Nakonec se dohodli, že postaví dům na pozemcích v Anonymizováno. Poprvé tam byla hned poté, co žalovaný pozemek koupil. V té době se tam nacházela zeď, která byla vysoká asi 2 až 3 metry, byla škaredá, byla tam brána, pršelo na to. Uprostřed parcely byl starý dům, který byl napůl zbořený, dále se tam nacházela malá kůlnička, celkově tam byl velký nepořádek. V čelní zdi žádné okno nebylo, bylo zazděné a byl tam patrný záměr původního majitele něco stavět. Žalovaný se stavbou započal až v době, kdy již byli manželé, tj. v roce Anonymizováno. Ona měla nějakou představu, jak by měl rodinný dům vypadat, naplánovala to a žalovaný to tak postavil. Na stavbě pomáhal její bratr a syn a další pracovníci, které neznala a které si přivedl žalovaný. Ona pracovala jako kuchařka 13 až 14 hodin denně, když se vrátila, musela dělat domácí práce. Když se brali, žalovaný neměl žádné peníze, musela platit snubní prstýnky, oblečení, hostinu, žalovaný používal také její peníze. Pokud jde o zůstatek účtu u Anonymizováno z roku Anonymizováno, jedná se o peníze, které žalovaný použil na nákup pozemků v Anonymizováno. Dům budovali od základů společně, ona se také podílela na čištění cihel, vozili je na kolečkách a ona je kladivem čistila. Peníze z domu mizely, ona se žalovaného ptala, kam, a on jí vždycky řekl, na co peníze použil. Dokumenty ke stavbě žádné neviděla, nikdo jí je neukázal. Nějaké peníze jí dával také její otec, zpočátku to byly menší částky, na oslavě jeho 70. narozenin jí dal větší částku, protože se narodila ve stejný den jako on, čímž chtěl vyjádřit, že slaví narozeniny společně. Po uzavření manželství si ponechávali každý své finanční prostředky, ohledně domácnosti se vždy dokázali domluvit. Peníze, které jí dal otec, byly použity na stavbu. Od roku Anonymizováno již žalovanému dávala peníze pouze na ruku a chtěla vědět, na co přesně peníze potřebuje. Například, když se dělala střecha, část peněz získal z úvěru a zbytek mu dala ona.

12. Z účastnické výpovědi žalovaného bylo zjištěno, že pozemek získal v dědickém řízení, zaplatil zálohu realitní kanceláři. Jednalo se o totálně zanedbanou nemovitost, měl však o ni zájem, protože je rybář a teritorium dobře zná, má tam rodinu. jméno FO mu měl vyřídit stavební povolení, měl za to, že vše vyřídil a že vše probíhá, potom však přišel pan jméno FO, který mu řekl, že vše dělá bez stavebního povolení. Poté se dozvěděl, že tyto věci dělá pan tituly před jménem jméno FO, který projektuje stavby, ale bylo těžké ho sehnat, sháněl ho půl roku. V současné době bydlí v podkroví. Pokud jde o původní stavbu, která se nacházela uprostřed pozemku, když pozemek kupoval, vypadalo to tam skutečně tak, jak popisoval svědek jméno FO. V uliční části se nacházela zeď, v době, kdy ten pozemek koupil, tam již byly nachystané patky na betonáž. jméno FO mu ukazoval pouze jednu prasklinu ve stropě a říkal mu, že to je od něj, on má přitom zeď vyboulenou do jeho stavby, to, že má tedy pan jméno FO zborcenou štítovou zeď, není z důvodu jeho stavby. Problém byl, že žalobkyně je Anonymizováno a podnikala dvouměsíční výlety na Anonymizováno, které on nemohl ovlivnit, proto nechtěl, aby byla zapsána na listu vlastnictví, protože by si mohla kdykoliv a kdekoliv vzít úvěr, který by zajistila pozemky v Anonymizováno. On se jí pouze snažil vytvořit skvělé podmínky k životu a bydlení, protože žalobkyně je nemocná. S žalobkyní se poznali po smrti jeho matky, bylo to ještě před nákupem pozemků v Anonymizováno. Pozemky kupoval, aby tam postavil rodinný dům na důchod a na bydlení a také chtěl zhodnotit své peníze. Když se rozhodl, že tam budou mít s žalobkyní společné bydlení, byli již manželé. Bylo to v době, kdy mu žalobkyně udělala výtržnost, zavolala policii a tvrdila, že ji škrtil. V té době jí nabídl, aby doinvestovala stavbu domu v Anonymizováno, ona zařídila vybavení kuchyně a koupelny. Stavbu financoval pouze on, žalobkyně pouze jednou pomohla nosit cihly, pomáhal mu také její syn, kterému by tu práci klidně zaplatil. Dělal tam podlahy, plovoucí podlahu a kompletoval nábytek. Nábytek zařizovala žalobkyně, byl financován z jejích úspor. Kupovala také dveře a světla a financovala dodělávku domu. Bratr žalobkyně tam byl pouze jednou vozit cihly, hned mu za to zaplatil, protože se vracel na Anonymizováno. Pokud jde o hospodaření s žalobkyní, on financoval týdenní nákup potravin, účet neměl, ten si založil, až když měl pravidelný příjem, do té doby s žalobkyní hospodařili samostatně. Se svou výplatou hospodařila žalobkyně sama. Jediné, na čem se dohodli, bylo to, že každý bude platit 50 % nájmu bytu, nyní platí napůl zálohy na elektřinu. Když dům koupil, bylo již započato s demolicí a částečně se začalo se stavbou domu do ulice. Čelní zeď byla rozestavěná a byly tam umístěné patky na zdi. Nedokáže však přesně říct, co stihl za období od uzavření kupní smlouvy do uzavření manželství s žalobkyní. Kanalizace i přípojka vody tam byly, musel žádat pouze o přípojku elektřiny, která tam nebyla. Z jeho rodiny mu pomáhal jeho syn, nicméně většinu stavby dělal on. Má pouze jeden účet vedený u Anonymizováno asi od roku Anonymizováno. Když začal stavět, už žádné peníze neměl, vše dával do stavby. Na stavbu také musel použít dary od lidí, kteří mu darovali materiál.

13. Z oddacího listu má soud za prokázané, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne datum.

14. Z rozsudku Okresního soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, bylo prokázáno, že manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, který nabyl právní moci dne datum.

15. Z e-mailové komunikace bylo zjištěno, že se jedná o emailovou komunikaci zástupkyň účastníků ohledně možného mimosoudního vyřešení věci s tím, že zástupkyně žalovaného v odpovědi na email zástupkyně žalobkyně sdělila, že původní stavba byla přestavována, byla zachována celá čelní zeď původního domu, další stavební prvky, původní inženýrské sítě, část domu se dostavěla. Jednalo se tedy o přestavbu, a žalobkyně má proto právo pouze na polovinu investic za trvání manželství.

16. Z výpisu z katastru nemovitostí ohledně nemovitostí evidovaných na LV č. hodnota v katastrálním území adresa k datu datum a k datu datum bylo prokázáno, že ke dni datum i ke dni datum byl v katastru nemovitostí jako výlučný vlastník pozemku parc. č. Anonymizováno, jehož součástí je stavba č. p. Anonymizováno, rodinný dům, pozemku parc. č. Anonymizováno a pozemku parc. č. Anonymizováno v katastrálním území adresa evidován žalovaný.

17. Z kupní smlouvy ze dne datum bylo zjištěno, že se jedná o kupní smlouvu uzavřenou mezi jméno FO jako kupujícím a žalovaným a jméno FO jako prodávajícími, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k objektu k bydlení v Anonymizováno č. p. Anonymizováno, umístěného na pozemku parc. č. Anonymizováno, a pozemku parc. č. Anonymizováno v katastrálním území adresa za sjednanou kupní cenu částka.

18. Z kupní smlouvy ze dne datum má soud za prokázané, že tuto smlouvu uzavřeli jméno FO, žalovaný, jméno FO, jméno FO, jméno FO, jméno FO a jméno FO jako prodávající a manželé jméno FO a jméno FO jako kupující. Předmětem smlouvy byl převod vlastnického práva k budově č. p. Anonymizováno na parcele č. hodnota, způsob využití rodinný dům, pozemku parc. č. hodnota a pozemku parc. č. Anonymizováno v katastrálním území adresa za sjednanou kupní cenu částka.

19. Z kupní smlouvy ze dne datum bylo zjištěno, že se jedná o smlouvu uzavřenou mezi jméno FO, jméno FO a jméno FO jako prodávajícími a žalovaným jako kupujícím, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k budově č. p. Anonymizováno, objekt bydlení, který se nachází na pozemku parc. č. Anonymizováno, k pozemku parc. č. Anonymizováno pozemku parc. č. Anonymizováno a pozemku parc. č. Anonymizováno v katastrálním území adresa za sjednanou kupní cenu částka.

20. Z výpisu z katastru nemovitostí ohledně nemovitostí evidovaných na LV č. hodnota v katastrálním území adresa k datu datum má soud za prokázané, že ke dni datum byl v katastru nemovitostí jako výlučný vlastník budovy č. p. Anonymizováno, objekt bydlení, která se nachází na pozemku parc. č. Anonymizováno, pozemku parc. č. Anonymizováno, pozemku parc. č. Anonymizováno a pozemku parc. č. Anonymizováno v katastrálním území adresa evidován žalovaný.

21. Ze snímku letecké mapy pořízeného na mapy.cz (období Anonymizováno) a ze snímku letecké mapy pořízeného na mapy.cz (aktuální) bylo zjištěno, že z porovnání těchto dvou snímků vyplývá, že zatímco v současné době se na pozemku parc. č. Anonymizováno nachází budova se střechou, na snímku letecké mapy z období Anonymizováno se žádná budova se střechou na pozemku parc. č. Anonymizováno (dříve parc. č. Anonymizováno) nenacházela.

22. Ze smlouvy o advokátní úschově ze dne datum bylo prokázáno, že tato smlouva byla uzavřena v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy ze dne datum, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k budově č. p. Anonymizováno na parcele č. hodnota, způsob využití rodinný dům, pozemku parc. č. hodnota a pozemku parc. č. Anonymizováno v katastrálním území adresa za kupní cenu částka. Podle bodu 4) smlouvy o advokátní úschově měla být žalovanému vyplacena část kupní ceny v celkové výši částka.

23. Z připojeného spisu právnická osoba adresa sp. zn. Anonymizováno č. účtu, konkrétně z oznámení o zahájení řízení o nařízení odstranění stavby ze dne datum, č. j. Anonymizováno č. účtu a z fotodokumentace nepovolené stavby bylo prokázáno, že dne datum bylo adresa, Anonymizováno, vydáno oznámení o zahájení řízení o nařízení odstranění novostavby rodinného domu na pozemku parc. č. Anonymizováno v katastrálním území adresa, neboť stavba byla prováděna bez povolení stavebního úřadu. Na fotografiích pořízených z místního šetření se nachází rozestavěná budova bez střechy a oken, hotová byla pouze štítová zeď. Z protokolu z kontrolní prohlídky ze dne datum vyplývá, že žalovaný v průběhu místního šetření uvedl, že práce na stavbě provádí svépomocí postupně v průběhu posledních dvou let. Část obvodového zdiva byla provedena předchozím majitelem (čelo a část boku), stropy provedl žalovaný v loňském roce a štítovou zeď postavil v průběhu srpna Anonymizováno. Z informace o parcele parc. č. Anonymizováno v katastrálním území adresa ke dni datum bylo zjištěno, že pozemek parc. č. Anonymizováno dříve tvořil část pozemku parc. č. Anonymizováno v katastrálním území právnická osoba pozemek nyní označený parc. č. Anonymizováno vznikl z části pozemku parc. č. Anonymizováno a pozemku parc. č. Anonymizováno v katastrálním území adresa.

24. Z připojeného spisu právnická osoba adresa sp. zn. Anonymizováno č. účtu, konkrétně z žádosti o dodatečné stavební povolení ze dne datum a rozhodnutí o dodatečném povolení stavby ze dne datum, č. j. Anonymizováno č. účtu bylo zjištěno, že na základě žádosti žalovaného bylo adresa vydáno rozhodnutí o dodatečném povolení stavby – novostavby rodinného domu včetně přípojky NN na pozemcích parc. č. Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno a Anonymizováno v katastrálním území adresa. Ve výpisu z katastru nemovitostí ohledně nemovitostí na LV č. hodnota v katastrálním území adresa prokazující stav evidovaný k datu datum je červeně podtržen pozemek parc. č. Anonymizováno v katastrálním území právnická osoba je u něj ručně dopsáno nutný výmaz z KN.

25. Z průkazu energetické náročnosti budovy, průvodní zprávy a dodatku technické zprávy č. hodnota bylo zjištěno, že se jedná o dokumentaci ke stavbě rodinného domu v Anonymizováno s tím, že ve veškeré dokumentaci je uvedeno, že se jedná o novostavbu rodinného domu. V dodatku technické zprávy č. hodnota se dále uvádí, že vodovodní a kanalizační přípojka je stávající, plně funkční. Byla využívána pro rodinný dům č. p. Anonymizováno. Po odstranění rodinného domu zůstaly tyto přípojky zachovány a budou využívány pro dodatečně povolenou novostavbu rodinného domu.

26. Z rámcové smlouvy č. hodnota ze dne datum, dodatku č. hodnota k rámcové smlouvě číslo hodnota ze dne datum, dodatku č. hodnota k rámcové smlouvě číslo hodnota ze dne datum, dodatku č. hodnota k rámcové smlouvě číslo hodnota ze dne datum, dodatku č. hodnota k rámcové smlouvě číslo hodnota ze dne datum bylo prokázáno, že žalovaný čerpal na základě rámcové smlouvy č. hodnota uzavřené s právnická osoba. dne datum neúčelový, nezajištěný úvěr ve výši částka, jehož výše byla následnými dodatky navýšena až na konečných částka.

27. Z darovací smlouvy ze dne datum bylo zjištěno, že se jedná o darovací smlouvu uzavřenou mezi jméno FO jako dárkyní a žalovaným jako obdarovaným, jejímž předmětem bylo darování zbytků materiálu ze stavby rekreačního objektu.

28. Z potvrzení o výplatě příjmu z příležitostné činnosti ze dne datum soud zjistil, že žalovaný uhradil v hotovosti panu jméno FO za pomocné práce provedené v období listopadu a prosince Anonymizováno částku částka.

29. Z žádosti o záznam do katastru nemovitostí, z potvrzení o neexistenci stavby ze dne datum, neměřického záznamu ze dne datum a z kopie katastrální mapy bylo prokázáno, že právnická osoba adresa, Anonymizováno, vydal dne datum na základě předchozí žádosti žalovaného potvrzení o neexistenci stavby na pozemku KN parc. č. Anonymizováno v katastrálním území adresa, neboť stavba rodinného domu č. p. Anonymizováno byla odstraněna.

30. Z usnesení Anonymizováno ze dne datum, č. j. spisová značka má soud za prokázané, že tímto usnesením byla schválena dohoda dědiců o vypořádání dědictví po zemřelé jméno FO, narozené datum, zemřelé datum, na jejímž základě mimo jiné nabyli jméno FO, jméno FO, jméno FO, jméno FO, Jméno žalovaného, jméno FO, jméno FO a jméno FO do podílového spoluvlastnictví budovu č. p. Anonymizováno na parcele č. hodnota, způsob využití rodinný dům, pozemek parc. č. hodnota a pozemek parc. č. Anonymizováno v katastrálním území adresa, a to každý id. 1/8 těchto nemovitostí.

31. Ze svěřenské smlouvy bylo zjištěno, že se jedná o smlouvu uzavřenou mezi notářkou tituly před jménem jméno FO jako správkyní majetku, jméno FO jako složitelkou svěřovaného majetku a žalobkyní a žalovaným jako oprávněnými k převzetí svěřovaného majetku, která byla uzavřena z důvodu uzavření smlouvy o smlouvě budoucí kupní ohledně nemovitostí zapsaných na LV č. hodnota v katastrálním území adresa. Podle čl. III písm. b) měla notářka z notářské úschovy vydat z dohodnuté kupní ceny částka ve prospěch žalovaného částku částka a ve prospěch jméno FO částku částka.

32. Z potvrzení o zůstatku účtu ze dne datum má soud za prokázané, že ke dni datum činil zůstatek na účtu č. č. účtu, jehož majitelem byl žalovaný a který byl veden u Anonymizováno, celkem částka. Kromě majitele účtu měla oprávnění disponovat s účtem i žalobkyně.

33. Z fotografií domu v Anonymizováno bylo prokázáno, že se jedná o fotografie domu v Anonymizováno zachycující jeho postupnou výstavbu. První fotografie vlevo nahoře zachycuje zeď z uliční části a je z ní patrné vybudování štítového zdiva. Pro řízení je podstatná zejména fotografie nacházející se vpravo nahoře, která pochází z roku Anonymizováno, která zachycuje zeď z dvorního pohledu a je z ní patrné, že za zdí se žádný objekt nenachází, okno ve zdi je zazděno a nebyla zde postavena žádná střecha ani štítové zdivo.

34. Z fotografií původního stavu domu v Anonymizováno zaslané tituly před jménem jméno FO bylo zjištěno, že jde o fotografie zachycující postup prací na stavbě domu v Anonymizováno, které pocházejí z roku Anonymizováno. Z fotografií vyplývá, že v té době již byly vybudovány základy domu, obvodové zdivo, štítové zdivo, stavba však nadále neměla žádnou střechu.

35. Z fotografií podkroví bylo zjištěno, že se jedná o fotografie podkroví domu v Anonymizováno z března Anonymizováno.

36. Z fotografií podkroví domu v Anonymizováno zaslané tituly před jménem jméno FO soud zjistil, že se jedná o fotografie podkroví domu v Anonymizováno z roku Anonymizováno.

37. Soud neprovedl dokazování úředním záznamem o podaném vysvětlení ze dne datum a spisy Anonymizováno sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka a spisová značka, neboť tyto důkazy byly účastníky řízení označeny k prokázání skutečností, které neměly souvislost s předmětem řízení, resp. nebyly podstatné pro rozhodnutí soudu ve věci samé. Soud dále z důvodu nadbytečnosti neprovedl dokazování výslechem svědka jméno FO, neboť skutečnost, že stavba domu byla realizována společně oběma účastníky za účelem zajištění jejich společného bydlení, již byla prokázána jinými provedenými důkazy. Dotazem na žalobkyni bylo dále zjištěno, že svědek by se nebyl schopen vyjádřit k tomu, jak to na pozemcích v Anonymizováno vypadalo v době, kdy žalovaný nemovitosti koupil, neboť svědek se podílel až na následné stavbě domu.

38. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný před uzavřením manželství s žalobkyní nabyl do svého výlučného vlastnictví pozemek p. č. Anonymizováno, na kterém se nacházelo zbořeniště původní budovy č. p. Anonymizováno, a dále pozemky p. č. Anonymizováno a Anonymizováno, vše v katastrálním území právnická osoba to na základě kupní smlouvy ze dne datum. Sporné mezi účastníky bylo naopak to, zda dům č. p. Anonymizováno, jež je nyní v katastru nemovitostí evidován jako součást pozemku parc. č. Anonymizováno v katastrálním území adresa, který je ve výlučném vlastnictví žalovaného, je novostavbou, nebo se jedná o přestavbu původní budovy č. p. Anonymizováno, která stála na pozemku parc. č. Anonymizováno, a dále zůstávalo sporné to, zda dům byl vybudován žalobkyní a žalovaným společně. Provedeným dokazováním přitom bylo zjištěno, že v době, kdy žalovaný pozemky v Anonymizováno koupil, se na pozemku nyní označeném jako pozemek parc. č. Anonymizováno nacházela pouze uliční zeď bez okna a střechy, původní dům č. p. Anonymizováno se nacházel asi uprostřed pozemků, a to na pozemku parc. č. Anonymizováno (nyní část pozemku parc. č. Anonymizováno), přičemž již v době, kdy žalovaný pozemky koupil, se jednalo o polorozpadlou budovu, s jejíž demolicí započal již původní majitel a následně ji dokončil žalovaný. Tento skutkový závěr vyplývá zejména z výpovědí svědka jméno FO a svědkyně jméno FO, účastnických výpovědí žalobkyně a žalovaného a dále z fotografie nacházející se vpravo nahoře na č. l. 167 spisu, která zachycuje uliční zeď z dvorního pohledu z doby před uzavřením manželství žalobkyně a žalovaného. Z této fotografie je zřejmé, že se jednalo skutečně pouze o zeď bez střechy a okna. Těmito důkazy byly současně vyvráceny svědecké výpovědi obou sester žalovaného, jméno FO a jméno FO, které shodně v rámci svých výpovědí tvrdily, že se jednalo o přestavbu původního domu, který měl mít dokonce i střechu. Pokud jde o výpověď svědka tituly před jménem jméno FO, ten byl očividně se stavbou seznámen až v roce Anonymizováno, přičemž ze samotných fotografií, které tento svědek předložil a které pocházejí právě z roku Anonymizováno, je zřejmé, že ani v roce Anonymizováno dům č. p. Anonymizováno střechu neměl, postavena byla v té době pouze štítová zeď. Svědek nejspíše vycházel z mylného předpokladu, že se jedná o původní objekt č. p. Anonymizováno, vyloučeno není ani to, že mu skutečnost, že se jedná o přestavbu původního objektu, sdělil sám žalovaný. To samé platí pro výpověď pracovníka stavebního úřadu, tituly před jménem jméno FO, který rovněž popisoval stav domu v roce Anonymizováno, kdy ho poprvé viděl v rámci místního šetření, dříve dům neviděl, a proto nemohl popsat, jak dům vypadal v době, kdy ho žalovaný koupil. Skutečnost, že původní dům č. p. Anonymizováno byl odstraněn, vyplývá rovněž z dokumentace ke stavbě domu č. p. Anonymizováno, v níž je všude uvedeno novostavba, přičemž dodatek technické zprávy č. hodnota výslovně uvádí, že původní stavba č. p. Anonymizováno byla odstraněna. Z protokolu o kontrolní prohlídce ze dne datum pak vyplývá, že žalovaný v rámci tohoto místního šetření uvedl, že práce na stavbě provádí průběžně v posledních dvou letech, tj. že se stavbou bylo započato někdy ve druhé polovině roku Anonymizováno, což koresponduje s výpovědí žalobkyně, která uvedla, že se stavbou domu se začalo až po uzavření manželství. Provedeným dokazováním bylo rovněž prokázáno, že stavba byla budována společně žalobkyní a žalovaným za účelem zajištění jejich společného bydlení, což vyplynulo z výpovědí svědkyně jméno FO, žalobkyně i svědkyň jméno FO a jméno FO. Na stavbě se rovněž podíleli svou prací rodinní příslušníci žalobkyně, zejména její syn a jednou také její bratr, což potvrdil ve své výpovědi i sám žalovaný. Žalobkyně pak přispívala na stavbu finančně a podílela se na jeho vybavení nábytkem a na jeho dokončení. Soud tedy dospěl k závěru, že rodinný dům č. p. Anonymizováno je novostavbou, která byla postavena za trvání manželství účastníků za účelem zajištění jejich společného bydlení.

39. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

40. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud se nejdříve zabýval tím, zda žalobkyně prokázala, že má na určovací žalobě naléhavý právní zájem. V řízení bylo mezi účastníky nesporné, že v katastru nemovitostí je jako výlučný vlastník rodinného domu č. p. Anonymizováno, který je součástí pozemku parc. č. Anonymizováno v katastrálním území adresa, evidován žalovaný. Žalobkyně se přitom žalobou domáhá určení, že tento rodinný dům je ve společném jmění manželů účastníků, a tedy zápis v katastru nemovitostí není v souladu se skutečným právním stavem. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 20. 9. 2017, sp. zn. 22 Cdo 3245/2017 (dostupné na www.nsoud.cz), dovodil, že v případě, že se jeden z bývalých manželů domáhá určení, že nemovitost je v zaniklém, ale doposud nevypořádaném společném jmění manželů, přičemž v katastru nemovitostí je jako vlastník nemovitosti evidován pouze jeden z bývalých manželů, je v takovém případě s ohledem na změnu právní úpravy a princip materiální publicity zápisu do veřejného seznamu zakotvený v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dán naléhavý právní zájem na podání určovací žaloby. Pro posouzení důvodnosti žaloby byla zásadní otázka, zda dům č. p. Anonymizováno představuje novostavbu, která byla nově zřízena až za trvání manželství účastníků, nebo se jednalo o přestavbu původní budovy č. p. Anonymizováno, která byla dříve v katastru nemovitostí evidovaná jako budova postavená na pozemku parc. č. Anonymizováno, přičemž v takovém případě by byl rodinný dům č. p. Anonymizováno součástí pozemku parc. č. Anonymizováno, který je ve výlučném vlastnictví žalovaného. Touto otázkou se své judikatuře zabýval Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 28. 2. 2001, sp. zn. 20 Cdo 931/99 (dostupné na www.nsoud.cz), v němž dospěl k závěru, že „Nadzemní stavba zaniká a přestává být věcí v právním smyslu tehdy, není-li již patrno dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží původní stavby, tj. zpravidla destrukcí obvodového zdiva pod úroveň stropu nad prvním podlažím obvykle při současném odstranění zdiva příček; objem nově zbudovaných konstrukcí na místě – základech – původní stavby je v této souvislosti nerozhodný.“ Později Nejvyšší soud dovodil, že u staveb obytných a staveb občanských tato zásada platí bezvýjimečně. Ve stejném rozhodnutí dospěl Nejvyšší soud k závěru, že „z hlediska posouzení zániku původní stavby přitom není rozhodující objem nově zbudovaných konstrukcí, neboť původní stavba buď zanikla a nově vybudovaná konstrukce tvoří součást stavby nové nebo nezanikla a nově vybudované konstrukce tvoří součást stavby původní. Pro posouzení zániku stavby původní je tedy v těchto případech významné to, co bylo odstraněno, nikoli to, co bylo nově vybudováno, přičemž pro závěr o zachování dispozičního řešení prvního nadzemního podlaží je rozhodující, zda došlo k úplné nebo částečné destrukci obvodových zdí prvního nadzemního podlaží. Při úplné destrukci těchto obvodových zdí je nepochybné, že původní stavba zanikla. Při částečném zbourání těchto zdí je nutno posoudit míru těchto zásahů“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2003, sp. zn. 22 Cdo 2088/2001, dostupné na www.nsoud.cz). Pokud tyto závěry použijeme na posuzovaný případ, je nepochybné, že rodinný dům č. p. Anonymizováno je novostavbou, neboť vznikl z uliční zdi, která však představovala to jediné, co bylo z původního objektu zachováno. Původní rodinný dům č. p. Anonymizováno byl zdemolován, což ve své výpovědi potvrdil i sám žalovaný. Tento dům přitom nebyl nijak propojen s uliční zdí, jak naznačoval žalovaný, což vyplývá mimo jiné z fotografie nacházející se vpravo nahoře na č. l. 167 spisu, která pochází z doby před uzavřením manželství účastníků. Soud tedy dospěl k závěru, že se v daném případě nejednalo o přestavbu původního objektu č. p. Anonymizováno, neboť tento objekt se jednak nacházel na úplně jiném místě, než se nachází dům č. p. Anonymizováno, a současně z původní uliční zdi, z níž byl rodinný dům č. p. Anonymizováno vybudován, nebylo patrné dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží, což znamená, že původní objekt nacházející se na místě, kde v současné době stojí dům č. p. Anonymizováno, zanikl a přestal být věcí v právním smyslu, a to dokonce ještě dříve, než pozemky v Anonymizováno koupil žalovaný. Tuto skutečnost potvrdil ve své výpovědi svědek jméno FO, který mimo jiné uvedl, že uliční zeď tam stála již od doby, co se přistěhoval, tj. od roku Anonymizováno. Současně bylo v řízení prokázáno, že se stavbou bylo započato až ve druhé polovině roku Anonymizováno, tedy až za trvání manželství účastníků řízení. Vzhledem k tomu, že v řízení bylo rovněž prokázáno, že stavbu rodinného domu realizovali oba účastníci společně za účelem zajištění společného bydlení (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1135/2005, dostupné na www.nsoud.cz), dospěl soud k závěru, že okamžikem, kdy bylo zřejmé dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží této stavby, vznikla nová věc v právním smyslu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1135/2005, dostupné na www.nsoud.cz), která se stala součástí společného jmění manželů účastníků, neboť se tak stalo za trvání manželství účastníků a na základě jejich společné vůle postavit nový rodinný dům (§ 143 odst. 1 písm. a) zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, ve spojení s § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014). Otázka, jakou měrou se účastníci řízení podíleli na stavbě domu, nebyla pro toto řízení relevantní. Tato otázka bude řešena až v případném sporu o vypořádání zaniklého společného jmění manželů účastníků. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně, a proto jí ve výroku I. tohoto rozsudku v plném rozsahu vyhověl.

41. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. b), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do datum (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení na základě plné moci ze dne datum dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky částka za podání žaloby ze dne datum dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky částka za vyjádření k vyjádření žalovaného ze dne datum dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky částka (2 x částka) za účast na jednání soudu dne datum (9:00 – 11:42 a 12:35 – 13:45 hodin) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. a z částky částka za doplnění skutkových tvrzení a důkazů ze dne datum dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 a. t., ve znění účinném od datum, z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka (2 x částka) za účast na jednání soudu dne datum (9:00 – 12:15 hodin) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. a z částky částka (2 x částka) za účast na jednání soudu dne datum (9:00 – 12:30 hodin) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t., ve znění účinném od datum, v souvislosti s cestou realizovanou dne datum za účelem účasti na jednání náhrada cestovních výdajů v částce částka (cesta adresa a zpět při ujetí celkem hodnota km, při ceně pohonných hmot částka za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce částka (zahrnuje i náhradu za ztrátu času ve výši částka za přerušení jednání, které trvalo déle než 30 minut – jednání přerušeno od 11:42 do 12:35 hodin) podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum za účelem účasti na jednání náhrada cestovních výdajů v částce částka (cesta adresa a zpět při ujetí celkem hodnota km, při ceně pohonných hmot částka za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t., ve znění účinném od datum, a v souvislosti s cestou realizovanou dne datum za účelem účasti na jednání náhrada cestovních výdajů v částce částka (cesta adresa a zpět při ujetí celkem hodnota km, při ceně pohonných hmot částka za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t., ve znění účinném od datum, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.

42. Soud pro úplnost uvádí, že přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za účast na jednání dne datum pouze ve výši odměny a náhrady hotových výdajů odpovídající dvěma úkonům právní služby, neboť celková délka jednání po odečtení doby, po kterou bylo jednání přerušeno a která přesáhla dobu 30 minut, takže se z tohoto důvodu do celkové doby trvání jednání nezapočítala, činila 3 hodiny a 52 minut. Za dobu, po kterou bylo jednání přerušeno, byla zástupkyni žalobkyně přiznána náhrada za promeškaný čas v částce částka (doba přerušení činila 53 minut, tj. 2 půlhodiny po částka). Soud dále nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za podání ze dne datum, neboť toto podání je pouze doplněním předchozího podání ze dne datum, které neobsahuje žádnou novou skutkovou či právní argumentaci, která by již nebyla obsahem předchozích podání žalobkyně. Soud rovněž nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za písemný závěrečný návrh. Závěrečný návrh je většinou činěn ústně na jednání a v takovém případě je součástí úkonu účast na jednání. V případě, že soud účastníkům umožní zaslat závěrečný návrh písemně, nejedná se podle názoru soudu o podání ve věci samé, neboť závěrečný návrh je v podstatě pouze shrnutím skutkové a právní stránky věci a nejpodstatnějších argumentů účastníků řízení, jako takový jej proto nelze považovat za úkon právní služby podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., za který by měla být účastníkovi řízení přiznána náhrada nákladů řízení.

43. O povinnosti žalovaného nahradit státu náklady řízení, které mu v tomto řízení vznikly, bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o. s. ř. Státu vznikly v tomto řízení náklady v souvislosti s vyplacením svědečného svědkovi jméno FO ve výši částka, svědkovi tituly před jménem jméno FO ve výši částka a svědkyni jméno FO ve výši částka, celkem tedy státu v tomto řízení vznikly náklady ve výši částka, které je povinen státu nahradit v plné výši žalovaný, neboť byl v řízení zcela neúspěšný.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Nebude-li náhrada nákladů řízení státu uhrazena do 30 dnů po marném uplynutí lhůty splatnosti, bude pohledávka předána k vymáhání místně příslušnému celnímu úřadu.