OSBV 8 C 248/2025-65

ROZSUDEK ⟪LB:lb_001⟫ JMÉNEM REPUBLIKY ⟪LB:lb_002⟫ Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kowolowskou ve věci ⟪LB:lb_003⟫ žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_006⟫ o 27.356 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci: částku 1.200 Kč,

11,5 % zákonný úrok z prodlení ročně z částky 1.200 Kč od 2. 8. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci:

a) částku 10.868 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1.016,59 Kč kapitalizovaný úrok ve výši 525,13 Kč zákonný úrok z prodlení z částky 4.803,29 Kč ve výši 14,75 % ročně od 21. 2. 2025 do

1. 8. 2025, zákonný úrok z prodlení z částky 3.603,29 Kč ve výši 14,75 % ročně od 25. 7. 2025 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 1.200 Kč ve výši 3,25 % ročně od 2. 8. 2025 do zaplacení,

8 % úrok ročně z částky 4.662,34 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení,

b) částku 15.288 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1.299,61 Kč kapitalizovaný úrok ve výši 678,78 Kč zákonný úrok z prodlení z částky 4.503,08 Kč ve výši 15 % ročně od 21. 2. 2025 do zaplacení,

8 % úrok ročně z částky 4.429,02 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem podaným u soudu dne datum, ve spojení s podáním ze dne datum, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému bylo uloženo zaplatit mu celkem 27.356 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu, uvedl, že právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba. IČ IČO, uzavřel se žalovaným dne 27.11.2022 Smlouvu o úvěru č. hodnota na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 8.000 Kč, které žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy (nárok 1). Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, tj. do 27.1.2024 se žalovaný zavázal zaplatit úrok v pevné výši 406 Kč. Dále se žalovaný zavázal předchůdci žalobce zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 3.920 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 1.702 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti 1.440 Kč. Celkovou částku 14.868 Kč se žalovaný zavázal předchůdci žalobce uhradit v 14 měsíčních splátkách po 1.062 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Dnem následujícím po datu splatnosti poslední sjednané splátky, tj. dne 28.1.2024 byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami. Poslední splátku žalovaný uhradil dne 30.7.2023 ve výši 1.000 Kč. Po lhůtě splatnosti je úvěr úročen sjednanou úrokovou sazbou 8 % ročně. Neuhrazena zůstává dlužná částka sestávající z jistiny ve výši 4.662,34 Kč, úroku ve výši 140,95 Kč, úhrad ve výši 3.264,71 Kč, kapitalizovaného úroku 525,13 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení 1.016,59 Kč. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek vzniklo předchůdci žalobce právo na uhrazení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky, která je vyčíslena za období od 28.2.2023 do 10.2.2025 na částku 4.000 Kč.

2. Dále žalobce, uvedl, že právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba. IČ IČO, uzavřel se žalovaným dne 19.5.2022 Smlouvu o úvěru č. hodnota na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč, které žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy (nárok 2). Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, tj. do 19.7.2023 se žalovaný zavázal zaplatit úrok v pevné výši 761 Kč. Dále se žalovaný zavázal předchůdci žalobce zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 7.350 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 2.077 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti 2.700 Kč. Celkovou částku 27.888 Kč se žalovaný zavázal předchůdci žalobce uhradit v 14 měsíčních splátkách po 1.992 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Dnem následujícím po datu splatnosti poslední sjednané splátky, tj. dne 20.7.2023 byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami. Následně ještě žalovaný uhradil poslední splátku dne 30.7.2023 ve výši 1.000 Kč. Po lhůtě splatnosti je úvěr úročen sjednanou úrokovou sazbou 8 % ročně. Neuhrazena zůstává dlužná částka sestávající z jistiny ve výši 4.429,02 Kč, úroku ve výši 74,06 Kč, úhrad ve výši 3.284,92 Kč, kapitalizovaného úroku 678,78 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení 1.299,61 Kč. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek vzniklo předchůdci žalobce právo na uhrazení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky, která je vyčíslena za období od 20.7.2022 do 20.2.2025 na částku 5.402,37 Kč.

3. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12.3.2025 uzavřené mezi předchůdcem žalobce a žalobcem přešly obě pohledávky za žalovaným na společnost Jméno žalobce. Postoupení pohledávek bylo žalovanému písemně oznámeno. Za období od postoupení pohledávky žalovaný neuhradil ničeho. Před podáním žaloby žalobce vyzval žalovaného k plnění.

4. Žalovaný se k věci nikterak nevyjádřil.

5. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů.

6. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění.

7. K nároku na zaplacení částky 12.068 Kč s příslušenstvím (nárok 1) soud zjistil ze Smlouvy o úvěru (Anonymizováno) č. hodnota ze dne 27.11.2022 uzavřené mezi žalovaným a společností právnická osoba. IČ IČO, že dne 27.11.2022 žalovaný převzal od předchůdce žalobce finanční prostředky ve výši 8.000 Kč. Z přehledu transakcí ke smlouvě číslo hodnota bylo zjištěno, že na tuto smlouvu byly provedeny platby v celkové výši 6.800 Kč. Ze Žádosti o úvěr ze dne 27.11.2022 bylo zjištěno, že žalovaný je svobodný, bydlí u rodičů nemá žádnou vyživovací povinnost a jeho nevyšší dosažené vzdělání je základní. Jediným příjmem žalovaného je sirotčí důchod ve výši 11.048 Kč. Žalovaný ke svým měsíčním výdajům označil náklady na bydlení ve výši 1.000 Kč, ostatní výdaje ve výši 4.250 Kč a měsíční splátku stávající půjčky ve výši 1.992 Kč s tím, že zůstatek z půjčky Anonymizováno činí 16.388 Kč.

8. K nároku na zaplacení částky 15.288 Kč s příslušenstvím (nárok 2) soud zjistil ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru (Anonymizováno) č. hodnota ze dne 19.5.2022 uzavřené mezi žalovaným a společností právnická osoba. IČ IČO, že dne 19.5.2022 žalovaný převzal od předchůdce žalobce finanční prostředky ve výši 15.000 Kč. Z Přehledu transakcí ke smlouvě číslo hodnota bylo zjištěno, že na tuto smlouvu byly provedeny platby v celkové výši 21.100 Kč. Ze Žádosti o úvěr ze dne 19.5.2022 bylo zjištěno, že žalovaný je svobodný, bydlí u rodičů nemá žádnou vyživovací povinnost a jeho nevyšší dosažené vzdělání je základní. Jediným příjmem žalovaného je sirotčí důchod ve výši 8.966 Kč. Žalovaný ke svým měsíčním výdajům označil náklady na bydlení ve výši 1.000 Kč, ostatní výdaje ve výši 4.250 Kč.

9. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12.3.2025 bylo zjištěno, že pohledávky společnosti právnická osoba. za žalovaným ze smlouvy číslo hodnota a ze smlouvy číslo hodnota přešly na žalobce. Z Oznámení o postoupení ze dne 2.4.2025 bylo zjištěno, že postoupení bylo žalované oznámeno.

10. Z Výzvy k plnění ze dne 17.7.2025 bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dluhu z titulu smlouvy o úvěru č. hodnota a smlouvy o úvěru č. hodnota v celkové výši 31.738,22 Kč ve lhůtě nejpozději do 1.8.2025.

11. Ze Smlouvy o úvěru ze dne 27.11.2022 soud dovodil ze, že nárok uplatněný žalobcem v této věci na zaplacení částky 12.068 Kč (nárok 1) je založen na smluvním vztahu podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 96/2022 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu zejména v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie týkajících se unie kapitálových trhů, účinného od 29.5.2022 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

12. Soud dovodil ze Smlouvy o úvěru ze dne 19.5.2022 že nárok uplatněný žalobcem v této věci na zaplacení částky 15.288 Kč (nárok 2) je založen na smluvním vztahu podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 28.5.2022“).

13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 28.5.2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Podle § 1908 odst. 1 o. z., splněním dluhu závazek zaniká.

19. Soud má za to, že před poskytnutím spotřebitelského úvěru ze smlouvy č. hodnota (nárok 1) nebyl předchůdcem žalobce učiněn správný závěr o schopnosti žalovaného řádně a včas poskytnuté finanční prostředky splácet, a to v důsledku podhodnocení měsíčních výdajů žalovaného. Měsíční výdaje žalovaného byly označeny ve výši 4.250 Kč, což odpovídá toliko částce životního minima, a náklady na bydlení byly vyčísleny na částku 1.000 Kč z čehož je patrné, že jak v běžných výdajích, tak v otázce zajištění bydlení je žalovaný zcela závislý na podpoře ze strany rodiče, u kterého bydlí. V době podání žádosti o tento úvěr měl žalovaný vůči předchůdci žalobce nesplacený ve výši měsíční splátky 1.992 Kč. Po navýšení výdajů o další splátku z požadovaného spotřebitelského úvěru ve výši 1.062 Kč pak znamená zvýšení dluhové zátěže žalovaného přesahující hranici 27 % jeho příjmu. Povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je přitom shora citovaným zákonem o spotřebitelském úvěru uložena věřiteli (původnímu žalobci), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy, přičemž v případě smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne 27.11.2022 sankce absolutní neplatnosti smlouvy při porušení této povinnosti vyplývá přímo z ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru (§ 87 odst. 1, věta prvá a druhá). Žalovaný od předchůdce žalobce obdržel částku 8.000 Kč, na kterou uhradil 6.800 Kč, a je tak povinen vrátit žalobci 1.200 Kč. V důsledku prodlení s plněním dluhu je žalovaný povinen zaplatit žalobci i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky (§ 1970 o. z.) a to ve výši 11,75 % ročně ode dne 2.8.2025, neboť prodlení žalovaného mohlo nastat nejdříve uplynutím lhůty k plnění určené v předžalobní výzvě, prokazatelně odeslané dne 17.7.2025. Ve zbytku soud nárok žalobce na zaplacení částky 12.068 Kč s příslušenstvím zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. a) tohoto rozsudku.

20. Rovněž v případě poskytnutí spotřebitelského úvěru na základě smlouvy č. hodnota (nárok 2) má soud má za to, že před jeho poskytnutím nebyl předchůdcem žalobce učiněn správný závěr o schopnosti žalovaného řádně a včas poskytnuté finanční prostředky splácet. Měsíční výdaje žalovaného byly označeny ve výši 4.250 Kč a náklady na bydlení byly vyčísleny na částku 1.000 Kč z čehož je patrné, že jak v běžných výdajích, tak v otázce zajištění bydlení je žalovaný zcela závislý na podpoře ze strany rodiče, u kterého bydlí. Příjem žalovaného ve výši 8.966 Kč může pokrýt jeho běžné výdaje (strava, hygiena, ošacení, mobilní poplatky) a částečný podíl na nákladech bydlení sdílejícího se svým rodičem, avšak již nedává prostor pro zatížení měsíční splátkou požadovaného spotřebitelského úvěru ve výši 1.992 Kč.

21. Povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je přitom shora citovaným zákonem o spotřebitelském úvěru uložena věřiteli (původnímu žalobci), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy. V případě smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne 19.5.2022 je takto stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlížet již z úřední povinnosti, což vyplývá z judikatury Ústavního soudu, který ve svém nálezu ze dne 6.10.2021 sp. zn. Pl. ÚS 3/20, uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o spotřebitelském úvěru musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Z absolutně neplatné smlouvy nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti a oba si tak jsou povinni vrátit, co si vzájemně plnili (§ 2991 o. z.). Žalovaný obdržel částku 15.000 Kč, na kterou v období od 20.5.2022 do 14.7.2023 uhradil 21.100 Kč. Žalovanému tak splněním dluh vůči původnímu věřiteli zanikl. Ke dni uzavření smlouvy o postoupení pohledávek, tj. dne 12.3.2025 již neměl původní věřitel vůči žalovanému z titulu poskytnutí částky 15.000 Kč platnou pohledávku, která by mohla být na žalobce postoupena. Soud nemohl nároku žalobce na zaplacení částky 15.288 Kč s příslušenstvím vyhovět, a proto v rozsahu uvedeném ve výroku II. b) tohoto rozsudku žalobu zamítl.

22. Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V této věci byl úspěch žalobce menší, než činil jeho neúspěch, protože však žalované v řízení účelně vynaložené náklady na bránění svého práva nevznikly, soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna řádně a včas, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.