OSCB 36 C 184/2019-225

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem Mgr. Miroslavem Jurmanem v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce:; celé jméno žalobce, narozen dne datum ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa, obec ⟪LB:lb_003⟫ zastoupen anonymizováno jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ advokátem se sídlem adresa, obec ⟪LB:lb_005⟫ proti; ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému:; územní celek, IČO ⟪LB:lb_007⟫ se sídlem adresa, obec ⟪LB:lb_008⟫ zastoupen anonymizováno jméno příjmení ⟪LB:lb_009⟫ advokátkou se sídlem adresa, obec ⟪LB:lb_010⟫ EPR číslo 2019, o zaplacení částky 188 258 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 58 920 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně jdoucím z téže částky od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, v níž se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 129 338 Kč s příslušenstvím, se žaloba zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 85 544 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalovaného.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení částku 11 234 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Českých Budějovicích.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení částku 2 986 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Českých Budějovicích.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou soudu datum se žalobce na žalovaném domáhal zaplacení částky 286 000 Kč s příslušenstvím. K tomu uvedl, že na pokyn žalovaného byl dne datum na pozemku parc. číslo v katastrální uzemí anonymizováno pokácen strom – hraniční dub ve vlastnictví žalobce. Strom byl údajně pokácen v návaznosti na rozhodnutí stát. instituce číslo jednací z datum rozhodnutí, jímž bylo povoleno pokácení 8 kusů vzrostlých stromů na pozemcích částečně sousedících s pozemkem žalobce. Jelikož žalovaný musel vědět, že strom je ve vlastnictví žalobce, byl strom pokácen úmyslně a neoprávněně s úmyslem poškodit žalobce. Tímto jednání žalobci vznikla škoda ve smyslu § 2969 občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb., dále jen „o.z.“) ve výši žalované částky. Výše škody byla co do částky 236 000 Kč stanovena na základě metodiky Agentury ochrany přírody a krajiny s ohledem na výšku, kmen a druh stromu. Částka 50 000 Kč byla uplatněna na základě nemajetkové újmy dle § 2971 o.z., neboť škoda byla způsobena z úmyslné touhy ničit nebo jiné pohnutky zvlášť zavrženíhodné. Žalobce považoval strom za věc zvláštní obliby, protože se k němu vázaly jeho vzpomínky na dětství a zejm. babičku, rodina tento strom před tlaky státních institucí bránila i v minulosti.

2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, proti němuž žalovaný podal včas odpor. V jeho odůvodnění uvedl, že v dané oblasti bylo prováděno kácení většího počtu stromů, a to v návaznosti na výstavbu základní technické vybavenosti v oblasti s plánovanou výstavbou rodinných domů. Ke kácení byly označeny stromy v trase plánované komunikace (v návaznosti na výše uvedené rozhodnutí stát. instituce). Kácení bylo prováděno pod vedením Městského hospodářství obec a vedoucího jméno příjmení, stromy navržené ke kácení byly označeny právnická osoba s.r.o. (na projektu i v terénu), další stromy označil místostarosta žalovaného příjmení příjmení a pan příjmení. Samotné kácení provedl jméno příjmení, přičemž dotčený strom byl na výkresu ke kácení označen již právnická osoba s.r.o. Protože byl kácen jako poslední, musel žalobce vědět jak o samotné přípravě, tak i o skutečnosti, že jeho strom je označen barevně. Jelikož došlo k pokácení některých dřevin nad rámec plánovaného kácení neznámou osobou, podal tehdejší starosta příjmení datum trestní oznámení. Žalovaný dále zpochybnil uplatňovanou výši škody, dle jeho názoru cena veškerého poraženého dřeva byla maximálně 58 501 Kč. V rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 2466/2014 ze dne 30. 3. 2016 Nejvyšší soud konstatoval, že k uplatňování nároku z ekologické újmy je oprávněn pouze stát ve správním řízení. Žalobci tudíž vznikla škoda odpovídající obvyklé hodnotě vytěžené dřevní hmoty.

3. V návaznosti na soudem daná poučení žalobce podáním z datum doplnil svá skutková tvrzení ohledně jeho osobního vztahu k předmětnému stromu – sedával zde s babičkou, když se o něj v mládí často starala, příslušné pozemky byly v rodinném vlastnictví od předcházejícího století, i proto si na nich následně postavil dům. Pod dub žalobce chodil hledat vnitřní klid a psychickou pohodu poté, co se jeho manželka neúspěšně pokusila o sebevraždu a přišla o nenarozené dítě. Naopak ve veselém duchu žalobce s prvorozenou dcerou vtipkoval, že bude nevěsta s jedním dubem. Pod stejným stromem sedával i s dědečkem, jenž mu vyprávěl o bojích na Pijavě. Od smrti žalobcova otce v roce 2016 se představitel žalovaného p. příjmení snažil žalobce přesvědčit k odprodeji pozemků, později vyhrožoval jejich vyvlastněním, také požadoval uhrazení podílu na zhotovení komunikace. Již od roku 2016 žalobce věděl o záměrech obce vybudovat komunikaci k plánované příjmení příjmení, nevěděl však o tom, že by měl být jeho strom pokácen. Pan anonymizováno velmi dobře věděl o vztahu žalobce k předmětným pozemkům a stromu, současně pak věděl, že toto je cesta, jak se mu pomstít za to, že se nepodvolil jeho nátlaku a poukazoval na jeho chyby.

4. Usnesením z 12. 5. 2021, č.j. 36 C 184/2019-168, soud v návaznosti na částečné zpětvzetí žaloby a souhlas žalovaného řízení zastavil co do částky 97 742 Kč.

5. Strany před zahájením dokazování učinily nesporným, že předmětný strom byl poražen osobou, kterou si za účelem kácení najal žalovaný.

6. Soud ve věci provedl následující důkazy a z nich plynoucí skutková zjištění:

7. Výpisem z katastru nemovitostí je prokázáno, že vlastníkem pozemku parc. číslo v k.ú. obec o výměře 18 m² (ostatní – manipulační plocha) je žalobce. Vlastníkem se stal na základě smlouvy darovací a smlouvy o zřízení věcného břemene z datum. Umístění pařezu po předmětném dubu v rámci tohoto pozemku bylo prokázáno jednak fotodokumentací žalobce a jednak místním šetřením. Červené kolíky na fotografiích představují hranice pozemku.

8. Z potvrzení o přijatém oznámení z datum vyplývá, že se žalobce s žádostí o prošetření neoprávněného kácení obrátil na Policii ČR. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení z datum na obvodním oddělení Policie ČR v obec vyplývá, že starosta příjmení ve svém vysvětlení poukázal na šetření obec inspekce životní prostředí a zejména skutečnost, že bylo pokáceno významně více stromů, než bylo k pokácení povoleno ve správním řízení. Ve vztahu ke stromu ve vlastnictví žalobce uvedl, že o nutnosti jeho pokácení žalobce nemohl nevědět, strom pokácen být musel, neboť byl na hraně předpokládané silnice.

9. Z předžalobní výzvy k úhradě dluhu z datum je prokázáno, že žalobce před zahájením soudního řízení vyzval žalovaného k úhradě částky 286 000 Kč a nákladů právního zastoupení.

10. Žalobce původně opíral svou žalobu o ocenění stromu dle metodiky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR ve verzi 2017 v částce 236 000 Kč, v návaznosti na níže uvedený znalecký posudek vyžádaný soudem pak vzal žalobu částečně zpět co do částky 97 742 Kč.

11. Nabídkou na těžbu a přiblížení dubů bylo prokázáno, že na ústní žádost pana příjmení učinil nabídku zpracování a výkupu dřeva žalobci pan jméno příjmení, což bylo potvrzeno i výslechy obou (viz dále). Z vyjádření zpracovatele projektové dokumentace kácení – právnická osoba ze dne datum se podává, že vyhotovili podklad pro provedení kácení stromů, které se nacházely v trase budoucí komunikace pro příjmení příjmení a ve výkresu byly označeny symbolem červeného křížku. Ve výkresu je strom žalobce označen křížkem (současně uveden test: označený dub 70).

12. Ze záznamu o provedení kontrolního úkonu obec inspekce životního prostředí, inspektorátu obec z datum, sp. zn. anonymizováno rok číslo, bylo zjištěno, že předmětem kontroly byl rozsah kácení stromů rostoucích mimo les v k.ú. obec a zjištění, v jakém rozsahu se jednalo o kácení povolené a nakolik nepovolené. Výsledky byly uvedeny v připojené tabulce, strom žalobce je v ní uveden pod číslo. Ve vztahu k němu je uveden rozměr pařezu 70x66 cm, přepočtený obvod v 1,3 m 156cm, dále poznámka – dub na pozemku p. celé jméno žalobce, u skalky, u paty kmene mraveniště rodu příjmení. V části zjištění pak je uveden shodný závěr jako u stromu číslo tj. nepovoleno, město chtělo kácet, uvedeno v náčrtku a označeno sprejem místostarostou, speciálně k tomuto stromu doplněno, že kmen je na hranici pozemku p. celé jméno žalobce (90%) a pozemku číslo – město (10%).

13. Z protokolu o výslechu svědka jméno příjmení sepsaného před ČIŽP – oblastním inspektorátem obec dne datum vyplývá, že tento prováděl pro právnická osoba zaměření stromů, které bude třeba označit k pokácení v souvislosti s komunikací pro příjmení příjmení a následně je i označoval. K výslovnému dotazu ohledně stromu pana celé jméno žalobce uvedl, že jej označil, neboť se nacházel ve vzdálenosti méně než 1 m od projektu. V protokolu téhož úřadu z datum pak svědek příjmení uvedl skutečnosti obdobné jako ve svém svědecké výpovědi před soudem (viz dále).

14. Žalobce dále soudu předložil odborné vyjádření Ing. jméno příjmení, znalce z oboru ekonomika, ceny a odhady pozemků a porostů, oceňování škod způsobených zvěří, ze dne datum, podle něhož výše škody způsobené žalobci činí částku 113 641 Kč. Naopak žalovaný soudu předložil znalecký posudek číslo Ing. jméno příjmení, znalce pro obor ekonomika, ceny a odhady pozemků, trvalých porostů, škod na lesních porostech, a oboru lesní hospodářství, ze dne datum. Dle jeho závěrů činila hodnota stromu žalobce 14 886 Kč a cena dřeva ve variantě palivo 1 800 Kč a ve variantě cenný výřez + palivo 3 660 Kč.

15. Z usnesení číslo ze schůze rady města Zliv konané datum bylo zjištěno, že jím rada po projednání uložila informovat právního zástupce žalobce o návrhu na řešení pro část komunikace k příjmení příjmení – směně pozemků s ním, bez úhrady podílu na realizaci komunikace žalobcem. Ze zápisů a usnesení ze zasedání XXI., XXII. A XXIV. zastupitelstva města Zliv (konaných v průběhu roku 2018) bylo prokázáno, že jejich předmětem bylo mj. i řešení prodeje či směny pozemků s dotčenými vlastníky (včetně žalobce) v rámci přípravy realizace komunikace příjmení příjmení. Se zástupci města jednala v této souvislosti za žalobce jeho tehdejší zástupkyně Mgr. příjmení (prokázáno e-mailovou komunikací).

16. Z otevřeného dopisu starostovi sepsaného dne datum RNDr. jméno příjmení vyplývá, že projekt příjmení příjmení a s ním související kácení vzrostlých stromů, mělo ve městě i své odpůrce.

17. Soud ve věci provedl dne datum místní šetření, v jehož průběhu pořídil fotodokumentaci zaměřenou především na širší kontext místa, kde strom rostl. Shodně s fotodokumentací žalobce z roku 2019 se v bezprostřední blízkosti pařezu nachází hromada kamenů, přičemž strom se nacházel na hranici pozemků v blízkosti současné cesty a tudíž i plánované komunikace k příjmení příjmení. Naopak se zde nenachází nic, z čeho by bylo možné dovozovat zvláštní vztah žalobce k tomuto místu. Pařez nebyl odstraněn, nejsou zřetelné známky případné nové výsadby stromu.

18. Předpokládaná nová zástavba a její zakreslení do současného stavu pak vyplývá z ortofoto mapy a nákresu situace (č.l. 124-6 spisu). Směnnou smlouvou z datum a k ní přináležejícím geometrickým plánem bylo prokázáno, že od původního pozemku parc. číslo v k.ú. obec (ve vlastnicví žalobce) byly odděleny pozemky parc. číslo číslo číslo poslední dva byly převedeny na žalovaného. Pozemek parc. číslo – který se nenachází v trase plánované komunikace příjmení příjmení předmětem směny nebyl.

19. Z přípisu stát. instituce z datum a spisu téhož úřadu číslo jednací bylo prokázáno, že k žádosti města bylo rozhodnutím z datum povoleno kácení 8 ks vzrostlých stromů ořešáků a dubů v k.ú. obec, nikoli však na pozemku parc. číslo (později číslo).

20. Ze svědecké výpovědi jméno příjmení - vedoucího Městského hospodářství obec – vyplývá, že společně s místostarostou příjmení v souvislosti s přípravou příjmení příjmení obcházel stromy, které bude třeba pokácet, přičemž v místě, kde se nacházel i strom žalobce, poukázal na nutnost najmout si na kácení odbornou firmu. Některé stromy označoval sám, některé, včetně žalobcova dubu, již označeny byly, pravděpodobně geodetem.

21. Svědek jméno příjmení ve své výpovědi uvedl, že na základě objednávky města prováděl kácení označených stromů v předmětné lokalitě, stromy ke kácení procházel s místostarostou příjmení a p. příjmení. Žalobcův strom byl jako nejrizikovější poražen až jako úplně poslední, následně svědka oslovil žalobce s tím, že se jednalo o kácení neoprávněné. Věc byla dále šetřena i Policií ČR.

22. Soud provedl i důkaz audiozáznamem ze schůzky mezi žalobcem a tehdejším starostou příjmení po pokácení stromu, který byl nahrán bez jeho vědomí. Soud zde vyšel z toho, že p. příjmení se schůzky zúčastnil právě jak představitel obce, a proto soud dal přednost zájmu žalobce při uplatňování jeho práv. V průběhu zaznamenané části žalobce zmiňoval, že měl v souvislosti se stromem řadu vzpomínek číslo let starých, ze strany starosty byl žádán o vyčíslení své představy náhrady škody s tím, že pravděpodobně se věc bude muset řešit soudně.

23. Účastnickou výpovědí bývalého starosty územní celek příjmení bylo zjištěno, že zajišťování přípravy komunikace pro příjmení příjmení byl za jeho starostování pověřen místostarosta p. příjmení. příjmení sám byl na místo kácení předvolán až v souvislosti s ním. příjmení též podával trestní oznámení, věc šetřila i ČIŽP, neboť bylo označeno a pokáceno více stromů, než být pokáceno mělo. S žalobcem se setkal osobně též při podpisu smluv, v nichž se řešily dotčené pozemky. Dle jeho názoru se ze strany města jistě nejednalo o úmysl, pokácet strom pana celé jméno žalobce. Sám jej ale považoval za strom na hranici komunikace, o němž by v budoucnu bylo potřeba jednat.

24. Z účastnické výpovědi místostarosty územní celek příjmení vyplynulo, že strom na pozemku žalobce byl dle jeho názoru pokácen v souvislosti s přípravou příjmení příjmení v dobré víře, že jeho pokácení je nezbytné. Ačkoli nyní k realizaci projektu nejspíše nedojde z důvodu změny postoje odboru životního prostředí, povedou v téže trase inženýrské sítě. Jako místostarosta měl na starosti technické akce města, včetně této, dával tedy pokyn p. příjmení ke kácení (měl začít odzadu a tímto stromem skončit). příjmení příjmení určoval též stromy ke kácení, tento konkrétní strom vybral sám, byl uveden v seznamu stromů, k nimž mělo být žádáno povolení. Dle názoru místostarosty bylo kácení de facto i v zájmu žalobce, naopak o tom, že by měl mít ke stromu zvláštní vztah, slyšel až v průběhu tohoto řízení.

25. Žalobce ve své účastnické výpovědi podrobně popsal svůj vztah k dané lokalitě pozemkům, které jeho dědečkovi odebrali a předali JZD, ač si je pořídil zejména za účelem stavby domu. Žalobcův otec pozemky rozdělil na dvě části. Sám žalobce pak horní část pozemku (špičku), kde měl složené dříví, využíval jako„ takovou trucovnu“ v době, kdy jeho manželka byla po neúspěšném pokusu o sebevraždu v nemocnici a dcera, kterou čekala, nepřežila. Na stejném místě vyprávěl dědeček – p. příjmení, žalobci své zážitky z bojů na Pijavě. Po úmrtí žalobcova otce byl ze strany p. příjmení vyvíjen tlak k odkupu pozemků pro komunikace k příjmení příjmení, návrhy i plánovaná trasa cesty se postupně měnily. Žalobce dále popsal jednání o pozemcích a realizování jím navržené směny pozemků (k nevůli p. příjmení). Pokud jde o hromadu kamení na místě vedle pařezu, ta je na místě již 10 let, měla být určena dceři do základů domu. Žalobce dále popsal, jak zjistil, že ke kácení došlo, i jak postupoval následně.

26. Na základě výše popsaných důkazů soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru: Žalovaný představovaný zejména místostarostou příjmení prosazoval dlouhodobě záměr výstavby rodinných domů v lokalitě Na Vartě a v souvislosti s tím i komunikace k ní. Žalobce o takovém záměru (i dle svého vyjádření) věděl nejméně od roku 2016. V rámci přípravy komunikace byla oslovena právnická osoba o zaměření situace a označení stromů, které byly v trase předpokládané komunikace. Odbor životního prostředí byl požádán o povolení kácení některých z těchto stromů, přičemž žalobcův strom mezi nimi nebyl. Kácení na základě pokynů p. příjmení a zejm. pana místostarosty příjmení provedl p. příjmení, když není pochyb o tom, že nesprávně a neoprávněně byly označeny a následně pokáceny i stromy v povolení nezahrnuté, z nichž některé byly zahrnuty v nákresu ZESA. Věc byla následně šetřena Policií ČR a ČIŽP. I dle výsledků šetření inspekce je zcela nepochybné, že žalobcův dub byl pokácen na pokyn žalobce („ město chtělo kácet“), v nákresu zpracovatele byl ke kácení určen, protože byl příliš blízko plánované komunikace, a to bez povolení vlastníka. Žalovaný tak žalobci pokácením stromu a odvezením dřeva způsobil škodu.

27. Úmyslná touha ničit či jinak speciálně poškodit žalobce ze strany žalovaného byla v řízení vyvrácena, neboť je zřejmé, že strom žalobce byl ke kácení označen již zpracovatelem projektové dokumentace a v terénu pak v souladu s ní místostarostou. Protože takto nepovoleně a svévolně byly pokáceny i jiné stromy, resp. většina z nich (!), nelze z toho dovozovat snahu poškodit speciálně žalobce.

28. Žalobce popisoval (jiné důkazy než vlastní výpověď v této souvislosti přes opakovaná poučení neučinil), jaké vzpomínky jej ke stromu vázaly, z čehož dovozoval, že se v jeho případě jednalo o věc zvláštní obliby. Soud však na základě jeho výpovědi dospěl k závěru, že vzpomínky se netýkaly bezprostředně konkrétně a výhradně tohoto dubu, ale spíše dané oblasti (pozemků v rodinném vlastnictví). Tomuto závěru svědčí skutečnost, že dub byl sice jediný na pozemku žalobce, ale jinak byl součástí dalšího obdobného porostu (který je tam i nyní) a pozemkové hranice jsou rozeznatelné toliko barevnými kolíky, tj. uměle. Pokud již deset let bezprostředně pod dotčeným stromem měl žalobce složeno kamení pro stavbu dceřina domu, ani to o zvláštní oblibě stromu – k němuž by žalobce rád v současné době chodil - nesvědčí.

29. Podle § 2909 věty první o.z. platí, že škůdce, který poškozenému způsobí škodu úmyslným porušením dobrých mravů, je povinen ji nahradit.

30. Podle § 2951 o.z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

31. Podle § 2969 o.z. se při určení výše škody na věci vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit. Poškodil-li škůdce věc ze svévole nebo škodolibosti, nahradí poškozenému cenu zvláštní obliby.

32. Za účelem stanovení výše náhrady škody soud zadal zpracování znaleckého posudku. celé jméno znalce, znalec v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace pozemků a porostů a škod na nich, v posudku z datum číslo – číslo dle soudem stanovených úkolů konstatoval, že škoda vzniklá pokácením stromu činila celkem částku 138 258 Kč (90 567 je hodnota stromu dle metodiky AOPK, 41 191 Kč částka nutná na kompenzační opatření dle metodiky AOPK a částka 6 500 náklady na odstranění pařezu). Cena obvyklá uvedeného stromu ke dni datum činila částku 58 920 Kč. Znalec se dále vyjádřil ke stavu stromu v den, kdy byl poražen, stejně jako k závěrům znalců příjmení příjmení a Ing. příjmení. Znalec své závěry přesvědčivě odůvodnil a své závěry obhájil též u jednání dne datum. Soud dospěl (stejně jako znalec a z týchž důvodů) k závěru, že strom byl ve vlastnictví žalobce.

33. Pro stanovení náhrady škody v tomto sporu považuje soud za relevantní cenu obvyklou (jak byla stanovena v odpovědi na druhou otázku), neboť metodika Agentury ochrany přírody a krajiny (užitá při odpovědi na první otázku) směřuje primárně k nahrazování a napravování ekologických škod. To v daném případě není na místě, neboť další stromy v místě i nadále jsou (tj. ráz místa se pokácením tohoto jednoho stromu významně nezměnil) a na dotčeném velmi malém žalobcově pozemku (navíc se složenou hromadou kamení) o kompenzačních opatřeních v tomto smyslu ani hovořit nelze. Současně soud dospěl k závěru, že pouhá náhrada hodnoty dřevní hmoty by rovněž neodpovídala spravedlivému řešení sporu.

34. Soud proto žalobě vyhověl toliko v části, v níž se žalobce domáhal uhrazení obvyklé ceny stromu dle zpracovaného znaleckého posudku (58 920 Kč). Jelikož byl žalovaný v prodlení s úhradou peněžitého dluhu vůči žalobci, je povinen uhradit též úrok z prodlení, jak vyplývá z § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění vyplývá z § 160 odst. 1 o.s.ř.

35. Soud žalobu zamítl v části, v níž se žalobce na žalovaném domáhal částky převyšující obvyklou cenu stromu, tj. 79 338 Kč a dále v části, v níž se domáhal náhrady nemajetkové újmy v částce 50 000 Kč, neboť případné zvláště zavrženíhodné pohnutky žalovaného pro pokácení žalobcova stromu byly v řízení vyvráceny (viz výše).

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalovaný byl úspěšný co do 79 %, žalobce co do 21%, žalovaný má proto právo na náhradu 58% nákladů řízení. Žalovanému vznikly náklady řízení sestávající z nákladů jeho zastoupení ve výši 147 490,20 Kč. Výši odměny zástupkyně žalovaného stanovil soud podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen„ AT“. Zástupkyně žalované učinila v řízení 8 úkonů právní služby podle §11/1 AT (příprava a převzetí zastoupení, odpor proti platebnímu rozkazu a jeho odůvodnění, 2 vyjádření ve věci, 4 účasti na jednání před soudem), kdy za jeden úkon jí náleží odměna podle § 7 odst. 5 AT ve výši 9 460 Kč (tarifní hodnota ve výši 286 000 Kč), dále 4 úkony právní služby podle §11/1AT (1 vyjádření ve věci, 2 účasti na jednání před soudem, 1 účast na místním šetření), kdy za jeden úkon jí náleží odměna podle § 7 odst. 5 AT ve výši 8 660 Kč (tarifní hodnota ve výši 188 258 Kč). Dále jí náleží paušální náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 4 AT ve výši 3 600 Kč za 12 úkonů právní služby po 300 Kč, náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a) ve výši 2 800 Kč za celkem 28 půlhodin promeškaného času, náhrada cestovních výdajů za cesty na jednáni před soudem a zpět do sídla advokátní kanceláře (12 x 60 km) a cestovních výdajů za cestu na místní šetření a zpět do sídla kanceláře (2 x 93 km) podle § 13 odst. 5 AT ve výši 5 173 Kč, a náhrada za 21 % DPH z odměny za zastupování a náhrad ve výši 25 597 Kč dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Celkem tedy žalovanému vznikly náklady řízení ve výši 147 490 Kč, z toho 58% činí 85 544 Kč. Soud uložil žalobci nahradit náklady řízení ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám zástupkyně žalovaného (§149 odst. 1 o.s.ř.).

37. O nákladech státu bylo rozhodnuto v souladu s § 148 odst. 1 o.s.ř., přičemž stranám bylo uloženo uhradit státu znalečné (celkem vyplaceného v částce 14 220 Kč) v poměru podle výsledku řízení, tj. žalobce 79% a žalovaný 21%.

Proti tomuto rozsudku lze do 15 dnů od jeho doručení podat odvolání, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu okresního.

Nebude-li splněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, může být podán návrh na jeho soudní výkon či exekuci.