OSCH 15 C 344/2021-15

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Vladimírem Doležalem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 22 900 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 2 450 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % z této částky za období od 15. ledna 2020 do zaplacení.

II. Soud zamítá žalobu na zaplacení částky 20 450 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % z této částky za období od 15. ledna 2020 do zaplacení.

III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 22 900 Kč, představující nedoplatek pohledávky složené v poměru 56,49 % z nevráceného úvěru a ve zbytku ze souhrnného poplatku, to vše ze smlouvy účastníků o úvěru, uzavřené datum. Podle této smlouvy měl být žalované poskytnut úvěr 25 tis. Kč, který se žalovaná měla zavázat splácet a zaplatit souhrnný poplatek 20 450 Kč po 758 Kč týdně, nejpozději od sedmého dne po podpisu smlouvy. Při porušení povinnost řádně úvěr splácet se stal zbylý dluh včetně příslušenství splatný v termínu následující splátky. Žalovaná, při svých platbách v celkové výši jen 22 550 Kč, nezaplatila žalobkyni žalovanou částku, přičemž žalobkyně právně hodnotila splatnost pohledávek dne 14. ledna 2020 a počátek prodlení ke dni 15. ledna 2020. Stejnou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení podle výroků I. a II.

Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání před soudem, nařízenému ne den 9. května tr., se nedostavila žádná z účastnic, když pouze neúčast žalobkyně byla předem omluvena.

Soud při posouzení věci vycházel z právních názorů, vyjádřených v rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 9. června 2021, čj. 25 Co 128/2021-45, jakožto soudu odvolacího v obdobné věci stejné žalobkyně vedené před zdejším soudem pod sp. zn. 15 C 55/2020. Soud po dokazování z písemnosti obsahující předmětné ujednání účastnic zjistil, že žalované byla předána částka 25 tis. Kč jako úvěr, který se zavázala žalobkyni uváděným způsobem splácet spolu s dalšími platbami, jež dosáhly výše 20 450 Kč.

Ohledně právního posouzení soud vycházel z právního názoru odvolacího soudu (viz výše uváděné rozhodnutí) o tom, že ujednání účastníků je neplatné podle § 580 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ OZ“) neboť důvodem neplatnosti je rozpor sjednané odměny za poskytnutí úvěru s dobrými mravy. I v této vědci se jednalo o stejně formulovaný závazkový vztah se stejnými dopady na žalovaného spotřebitele. Vztah účastníků je proto třeba posoudit podle ustanovení o bezdůvodném obohacení ve smyslu § 2991 OZ, jak odvolací osud v obdobné věci také uzavřel.

Pokud tedy žalobkyně poskytla žalované částku 25 000 Kč a částka 22 550 Kč měla být žalovanou již zaplacena, pak činí bezdůvodné obohacení žalované, které je podle § 2991 odst. 1 OZ povinna žalobkyni vydat, jen 2 450 Kč. Ohledně této částky proto soud žalobě výrokem I. vyhověl a ve zbytku, tj. ohledně částky 20 450 Kč, bylo nutné žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

Protože se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu ve výši 2 450 Kč, který byl splatný ve sjednané lhůtě, je podle § 1970 OZ povinna zaplatit žalobkyni z této částky také úrok z prodlení, jehož žalovaná výše odpovídá § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Výrokem I. proto soud vyhověl žalobě také v tomto rozsahu. Ve zbytku žalovaného úroku z prodlení pak byla žaloba výrokem II. zamítnuta, neboť k prodlení žalované s placením takto úročené jistiny nedošlo.

Výrokem II. soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 OSŘ nepřiznal žádné z účastnic právo na náhradu nákladů řízení, neboť na straně převážně procesně úspěšné žalované žádné náklady řízení neshledal.

Proti tomuto rozhodnutí je možné podat odvolání ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím soudu zdejšího do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí (§ 204 odst. 1 OSŘ).