OSCH 11 C 326/2024-90
- Soud:
- Okresní soud v Chebu
- Spisová značka:
- 11 C 326/2024-90
- Datum rozhodnutí:
- 2025-05-30
- ECLI:
- ECLI:CZ:OSCH:2025:11.C.326.2024.1
Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem JUDr. Stanislavem Brabcem, LL.M., ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení 102 707 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 102 707 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 858 Kč od 28. 12. 2022 do zaplacení, z částky 5 766 Kč od 12. 2. 2023 do zaplacení, z částky 7 254 Kč od 12. 4. 2023 do zaplacení, z částky 4 095 Kč od 18. 1. 2023 do zaplacení, z částky 4 485 Kč od 8. 2. 2023 do zaplacení, z částky 6 825 Kč od 3. 5. 2023 do zaplacení, z částky 6 825 Kč od 7. 6. 2023 do zaplacení, z částky 11 718 Kč od 14. 6. 2023 do zaplacení, z částky 6 630 Kč od 16. 8. 2023 do zaplacení, z částky 7 605 Kč od 21. 9. 2023 do zaplacení, z částky 9 579 Kč od 27. 9. 2023 do zaplacení, z částky 6 175 Kč od 6. 12. 2023 do zaplacení a dále ve výši 14,75 % ročně z částky 4 810 Kč od 3. 1. 2024 do zaplacení a z částky 6 882 Kč od 17. 1. 2024 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 17 467,40 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení příspěvku placeného vlastníkem a provozovatelem vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti za újmu z provozu vozidla, když žalovaný dle žalobkyně vlastnil/provozoval v období od 12. 5. 2022 do 11. 11. 2022 vozidlo reg. zn. SPZ se zdvihovým objemem válců nad 2 500 cm3 (nároky 1 a 3), dále v období od 5. 8. 2022 do 4. 8. 2023 vozidlo reg. zn. SPZ se zdvihovým objemem válců nad 2 500 cm3 (nároky 2, 8, 11 a 14), dále v období od 15. 7. 2022 do 14. 7. 2023 vozidlo reg. zn. SPZ se zdvihovým objemem válců od 1 850 cm3 do 2 500 cm3 (nároky 4, 6, 9 a 13) a dále v období od 29. 7. 2022 do 28. 7. 2023 vozidlo reg. zn. SPZ se zdvihovým objemem válců od 1 850 cm3 do 2 500 cm3 (nároky 5, 7, 10 a 12), aniž by měl uzavřeno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem těchto vozidel, čímž mu vznikla povinnost uhradit v případě prvého vozidla (reg. zn. SPZ) příspěvek ve výši 17 112 Kč, v případě druhého vozidla (reg. zn. SPZ) příspěvek ve výši 33 945 Kč, v případě třetího vozidla (reg. zn. SPZ) příspěvek ve výši 23 725 Kč, v případě čtvrtého vozidla (reg. zn. SPZ) příspěvek ve výši 23 725 Kč a kromě toho též poplatky za každý jednotlivý případ mimosoudního uplatnění práva na příspěvek v souhrnné výši 4 200 Kč, vše se splatností odvozenou od zaslaných výzev.
Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
Z listin navržených žalobkyní důkazu vyplynulo, že žalovaný byl v rozhodné době vlastníkem i provozovatelem motorových vozidel shora uvedených, což je zřejmé ze sdělení právnická osoba v Anonymizováno ze dne 1. 4. 2025. Výzvami ze dne 13. 10. 2022, ze dne 26. 1. 2023, ze dne 28. 11. 2022, ze dne 30. 3. 2023, ze dne 13. 7. 2023, ze dne 2. 11. 2022, ze dne 3. 11. 2022, ze dne 16. 2. 2023, ze dne 1. 6. 2023, ze dne 21. 9. 2023, ze dne 24. 11. 2022, ze dne 23. 3. 2023, ze dne 7. 7. 2023 a ze dne 19. 10. 2023 ve spojení s následnými upomínkami o úhradu příspěvku a s informací České pošty s.p. o stavu doručování zásilek bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k doložení sjednání povinného pojištění odpovědnosti za újmu z provozu uvedených vozidel a pro případ, že pojištění sjednáno nebylo, k zaplacení příspěvků za období a ve výši shora uvedené do 30 dní od doručení každé výzvy.
Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti sjednat pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla zapsaného v registru silničních vozidel. Z listin předložených k důkazu přitom plyne, že žalovaný je v registru silničních vozidel evidován jako vlastník shora uvedených vozidel a jako vlastníkovi mu ze zákona vznikla povinnost k pojištění odpovědnosti ve vztahu ke každému z vozidel. Naopak žalovaný v řízení netvrdil, ani neprokazoval, že by pojištění odpovědnosti za újmu z provozu vozidla ve vztahu k výše uvedeným vozidlům sjednal, ani jiné skutečnosti, které by vylučovaly důvodnost uplatněného nároku. Podle ustanovení § 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb. pak výše denní sazby příspěvku u osobního vozidla se zdvihovým objemem válců nad 2 500 cm3 činí 93 Kč/den, tedy v tomto případě částku 51 057 Kč za prvé a druhé výše uvedené vozidlo. Výše denní sazby příspěvku u osobního vozidla se zdvihovým objemem válců od 1 850 cm3 do 2 500 cm3 činí 65 Kč/den, tedy v tomto případě částku 47 450 Kč za třetí a čtvrté shora uvedené vozidlo. Paušalizovaná výše nákladů na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek pak činí dle ustanovení § 2a citované vyhlášky 300 Kč za každý jednotlivý případ uplatnění, kdy v daném případě je zřejmé, že vzhledem k plynutí lhůt pro uplatnění a množství vozidel lze akceptovat postupné uplatnění nároku. Soud tedy žalobě zcela vyhověl, včetně požadavku na zaplacení úroku z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění stanovené v každé jednotlivé výzvě žalobkyně.
Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého zcela úspěšné žalobkyni náleží náhrada (pouze) účelně vynaložených nákladů řízení. Přitom náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 109 Kč, odměny zástupkyně žalobkyně ve výši 10 440 Kč podle ustanovení § 7 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby), paušální náhrady hotových výdajů za dva úkony právní služby celkem ve výši 600 Kč podle ustanovení § 13 odst. 3 advokátního tarifu a dále náhrady 21% DPH (ustanovení § 151 odst. 2 občanského soudního řádu) ve výši 2 318,40 Kč. Plnění povinnosti uhradit náklady řízení pak bylo žalovanému v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 občanského soudního řádu uloženo k rukám zástupkyně žalobkyně, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.
Předžalobní výzvu zástupkyně žalobkyně nelze považovat za účelný úkon v situaci, kdy k dobrovolnému splnění pod hrozbou soudního uplatnění nároku již předtím vyzvala žalovaného sama žalobkyně v rámci jejích opakovaných upomínek (tj. po samotné výzvě k zaplacení poplatku následují vždy ještě minimálně dvě další upomínky samotné žalobkyně s upozorněním na možnost uplatnění nároku před soudem). Již předchozími upomínkami přitom lze mít účel předžalobní výzvy za dokonale splněný a zasílání dalších výzev představuje pouze neúčelné navyšování nákladů daného řízení. K ustanovení § 142a občanského soudního řádu dlužno doplnit, že toto ustanovení bylo včleněno do českého právního řádu zákonem č. 396/2012 Sb., přičemž jím byla sledována primárně ochrana majetkových zájmů dlužníků (žalovaných) před neúčelným navyšováním nákladů řízení (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 11. 2013, sp. zn. 5 Cmo 368/2013), k němuž mělo docházet v době před uvedenou novelou. Nelze tudíž dle názoru nalézacího soudu aplikovat ustanovení § 142a občanského soudního řádu způsobem, v jehož důsledku by dlužník měl na nákladech řízení hradit částku vyšší, než by hradil před jeho přijetím (srov. usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 6. 1. 2025, č. j. 14 Co 270/2024-26, usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 14. 5. 2025, č. j. 14 Co 125/2025-74). Povinnost respektovat shora uvedený účel vložení předmětného ustanovení pak vyplývá z jednoznačné judikatury vrcholných soudů soustavy (př. nález Ústavního soudu ČR ze dne 1. 7. 2016, sp. zn. I. ÚS 2178/15). Pro úplnost lze doplnit, že předžalobní výzvu k plnění nelze považovat za kvalifikovanou výzvu ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu v těch případech, kdy taková výzva neobsahuje žádný relevantní právní či skutkový rozbor (což je koneckonců i případ prezentované předžalobní výzvy zástupkyně žalobkyně) a kdy hlavně s ohledem na banální povahu takové věci a absenci jakékoliv obrany protistrany není pro takové „rozbory“ místo (půjde nanejvýše o tzv. prostou výzvu k plnění dle odst. 2 písm. h) cit. ustanovení, ovšem za splnění dalších zde uvedených předpokladů). Jakýkoliv úkon právní služby a jakýkoliv náklad s ním spojený podléhá, bez ohledu na jeho formální značení, obligatorní korekci představované zákonným kritériem účelnosti (§ 142 odst. 1 občanského soudního řádu), které představuje poslední racionální brzdu současné masové praxe bezduchého kopírování a vršení textů a listin zcela odtržených od reálného obsahu a smyslu (právě na hromadných podáních žalobkyně lze vcelku výstižně demonstrovat kopírování rozsáhlých textových pasáží, které nereflektuje konkrétní skutkový stav a běžně tak v minulosti docházelo k uplatňování zjevně nepravdivých skutečností). Co bylo uvedeno o předžalobní výzvě, platí pochopitelně i o dalších podáních žalobkyně, kterými byly pouze dodatečně odstraňovány nedostatky důkazní.
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Chebu. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo soudního exekutora.