OSCV 31 C 397/2020-87

: Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr Janem Zdražilem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ zastoupené údaje o zástupci ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_005⟫ zastoupeného titul. jméno příjmení, advokátkou, sídlem adresa ⟪LB:lb_006⟫ za účasti vedlejšího ⟪LB:lb_007⟫ účastníka: osobní údaje účastníka ⟪LB:lb_008⟫ zastoupeného titul titul. jméno jméno, advokátem, sídlem adresa ⟪LB:lb_009⟫ o určení neplatnosti zástavní smlouvy

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení neplatnosti zástavní smlouvy ze dne 16. 2. 2020, číslo uzavřené mezi právnická osoba, žalovaným a vedlejším účastníkem, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 17 006 Kč a vedlejšímu účastníkovi na straně žalovaného náhradu nákladů řízení ve výši 11 965 Kč k rukám jejich právních zástupců.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala určení neplatnosti zástavní smlouvy ze dne datum, číslo kterou uzavřel žalovaný s vedlejším účastníkem a společností právnická osoba (dále jen„ Zástavní smlouva“) ohledně pozemků parc. číslo vše v katastrálním území Chomutov II, obec Chomutov, zapsaných na listu vlastnictví číslo v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště Chomutov (dále jen„ Nemovitosti“). Žalobkyně uvedla, že po svém manželovi, jméno příjmení, který zemřel dne datum, zdědila pohledávku za jméno celé jméno žalovaného, narozeným datum, ve výši 4 650 000 Kč. Pohledávka vznikla z titulu zápůjčky poskytnuté jméno příjmení jméno celé jméno žalovaného, protože spolu spolupracovali na koupi nemovitostí, které jméno celé jméno žalovaného rekonstruoval a prodával. Žalobkyně uvedla, že Nemovitosti, jejichž vlastníkem je žalovaný, byly žalovaným pořízeny za peníze ze zápůjčky, kterou jméno příjmení poskytl jméno celé jméno žalovaného (otci žalovaného) a že je tedy žalovaný pouze„ formálním vlastníkem“ Nemovitostí. Žalobkyně proto zpochybňovala oprávnění žalovaného uzavřít Zástavní smlouvu a domáhala se určení její neplatnosti.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že není ve věci pasivně legitimován a žalobkyně není aktivně legitimována, protože nebyla smluvní stranou Zástavní smlouvy. Uvedl, že Nemovitosti koupil ještě za života jméno příjmení a i ke vkladu vlastnického práva k Nemovitostem do katastru nemovitostí došlo ještě za jeho života.

3. Vedlejší účastník rovněž navrhl zamítnutí žaloby s tím, že neshledává důvody pro neplatnost Zástavní smlouvy. Uvedl, že žalobkyně netvrdila ani neprokázala, proč by žalovaný neměl být vlastníkem Nemovitostí. Důvod k zamítnutí žaloby také spatřuje v nedostatku naléhavého právního zájmu na žalovaném určení, když žalobkyně neuvedla, v čem by se mělo její právní postavení změnit, nehledě na to, že není možné žalovat na neplatnost smlouvy v okamžiku, kdy lze žalovat na určení konkrétního vztahu.

4. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na datum, ke kterému se dostavili oba účastníci i vedlejší účastník. Žalobkyně byla vyzvána k doplnění tvrzení ohledně existence naléhavého právního zájmu na požadovaném určení neplatnosti smlouvy. Žalobkyně uvedla, že naléhavý právní zájem spatřuje v tom, že u Okresního soudu v Chomutově probíhá související řízení o určení vlastnického práva k Nemovitostem a probíhá prověřování v rámci trestního řízení.

5. Z usnesení Okresního soudu v Chomutově ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, bylo zjištěno, že žalobkyně zdědila po zesnulém jméno příjmení mimo jiné pohledávku za jméno celé jméno žalovaného z titulu půjček peněžních prostředků v celkové výši 7 050 000 Kč. Z kupní smlouvy ze dne datum, číslo bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel s anonymizována dvě slova – anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno, kupní smlouvu ohledně Nemovitostí. Dle výpisů z katastru nemovitostí je jako vlastník Nemovitostí evidován žalovaný, přičemž na Nemovitostech vázne zástavní právo ve prospěch příjmení příjmení a na základě zástavní smlouvy k nemovitým věcem ze dne datum, číslo bylo zřízeno i zástavní právo ve prospěch společnosti právnická osoba, přičemž smluvními stranami, vedle této společnosti jakožto zástavního věřitele byly dále žalovaný jako zástavce a vedlejší účastník. Důkazy úředním záznamem Policie ČR, výpisem z účtu, přehledem finančních závazků, trestním oznámením a návrhem na vklad práva do katastru nemovitostí soud pro jejich nadbytečnost neprovedl, neboť skutkový stav byl pro účely rozhodnutí soudu dostatečně zjištěn z ostatních (výše uvedených) důkazů.

6. Na základě provedených důkazů, které byly hodnoceny jak jednotlivě, tak i ve své vzájemné souvislosti, lze po skutkové stránce uzavřít, že jméno příjmení měl pohledávku ze smluv o zápůjčce za jméno příjmení a tuto pohledávku zdědila po jméno příjmení žalobkyně. Žalovaný je na základě kupní smlouvy uzavřené s anonymizována dvě slova vlastníkem Nemovitostí, na kterých dle zástavní smlouvy vázne předmětné zástavní právo zřízené napadenou Zástavní smlouvou, jejímiž smluvními stranami jsou právnická osoba, žalovaný a vedlejší účastník.

7. Dle § 1309 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy.

8. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

9. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po stránce právní a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a to ze dvou důvodů, které by k zamítnutí žaloby postačovaly i samostatně, nicméně v dané věci došlo k jejich kumulaci. Prvním důvodem je nedostatek naléhavého právního zájmu na požadovaném určení neplatnosti Zástavní smlouvy a druhým důvodem je absence účastenství (v řízení) všech účastníků napadeného právního jednání.

10. Žalobkyně odůvodnila svůj naléhavý právní zájem na určení neplatnosti Zástavní smlouvy tím, že u Okresního soudu v Chomutově probíhá také řízení o určení vlastnického práva k Nemovitostem a stále probíhá prověřování v rámci trestního řízení, což soud neshledal jako relevantní důvody pro podání žaloby na určení neplatnosti smlouvy ve smyslu § 80 o.s.ř.. K závěru o tom, zda je nebo není dán naléhavý právní zájem na určení neplatnosti Zástavní smlouvy, je nutné nejprve vyřešit otázku, zda by určení neplatnosti smlouvy mohlo uspokojivě vyřešit sporný stav věcí mezi žalobkyní a žalovaným, zejm. zda by na podkladě žalobkyní navrhovaného rozhodnutí soudu mohlo dojít k výmazu předmětného zástavního práva z katastru nemovitostí. Na tuto otázku je třeba odpovědět negativně, neboť případné rozhodnutí soudu o neplatnosti smlouvy není způsobilé takový podklad poskytnout, když neplatnost smlouvy automaticky neimplikuje i neexistenci práva na základě takové smlouvy vzniklého. V projednávané věci žalobkyni nic nebránilo domáhat se takového určení práva (resp. určení jeho neexistence), které by výše zmíněná kritéria splňovalo (k tomu srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2147/99, nebo sp. zn. 26 Cdo 1255/2006). Lze tedy konstatovat, že naléhavý právní zájem žalobkyně na určení neplatnosti Zástavní smlouvy není dán, což je samo o sobě dostatečným důvodem pro zamítnutí žaloby.

11. Dalším samostatným důvodem pro zamítnutí žaloby je absence všech účastníků Zástavní smlouvy jakožto účastníků tohoto řízení, což je v případě daného typu řízení o určení neplatnosti smlouvy třeba považovat za podmínku nezbytnou (condicio sine qua non), k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3659/2008). Žalovaný je tak sice ve věci pasivně legitimován, nikoliv však osamoceně. Žalobkyně v žalobě označila jako žalovaného pouze celé jméno žalovaného, smluvními stranami Zástavní smlouvy nicméně byla také společnost právnická osoba a titul celé jméno vedlejšího účastníka. Uvedenou společnost žalobkyně označila jako vedlejšího účastníka, nicméně postavení vedlejšího účastníka je od postavení účastníka zásadně odlišné. Vedlejší účastník má sice v zásadě stejná práva a povinnosti jako účastník, nicméně pouze po stránce procesní. Může být rozhodnutím soudu zavázán k náhradě nákladů řízení nebo mu naopak náhrada těchto nákladů může být přiznána, je ale vyloučeno, aby mu rozhodnutím ve věci samé bylo přisouzeno právo nebo byla uložena povinnost, jež tvoří předmět sporu ve věci samé (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2000, sp. zn. 26 Cdo 1986/99). Tato společnost navíc neprojevila jakýkoli zájem se řízení účastnit a vedlejším účastníkem se tak nestala, neboť vedlejší účastenství je dle § 93 o.s.ř. závislé na vůli vedlejšího účastníka. titul celé jméno vedlejšího účastníka pak nebyl žalobkyní označen ani jako žalovaný, ani jako vedlejší účastník, do řízení se jako vedlejší účastník připojil z vlastní iniciativy, ohledně jeho postavení pak platí výše uvedené obdobně. Uvedený nedostatek pak vyplývá z hmotného práva, a proto otázka pasivní legitimace resp. toho, kdo všechno a jak má být žalován, nepodléhá poučovací povinnosti soudu o procesních právech.

12. Soud proto s odkazem na výše popsané důvody podanou žalobu ve výroku I. rozsudku zamítl.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 005,70 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé ze dne 4. 1. 2021 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 3 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé ze dne 25. 2. 2021 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 3 100 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 28. 7. 2021 náhrada 454,30 Kč za 45 ujetých km v částce 254,30 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 4,6 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a z náhrady za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a náhrady za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 2 951,40 Kč. Pro úplnost soud podotýká, že zbývající dva úkony, které právní zástupkyně žalovaného uplatnila v rámci svého vyúčtování nákladů řízení, nepovažoval za úkony právní služby v tomto řízení ve smyslu § 11 a. t. (obě vyjádření ze dne 18. 5. 2021 jsou primárně procesním stanoviskem k průběhu řízení, přičemž skutečnosti uvedené k věci samé mohl žalovaný uvést již v předchozích vyjádřeních, neboť mu musely být již známy).

14. Procesně úspěšný byl ve sporu také vedlejší účastník na straně žalovaného, kterému soud přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 11 965 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 3 100 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 28. 7. 2021 náhrada 1 764,15 Kč za 206 ujetých km v částce 1 164,15 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 4,6 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a z náhrady za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na exekuci.