OSCV 45 C 61/2023-24

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Koubovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 ⟪LB:lb_002⟫ o zaplacení 17 669,48 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 581 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 581 Kč od 5. 10. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně zaplacení částky 7 088,48 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 15 539,11 Kč od 30. 1. 2022 do 4. 10. 2022, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 958,11 Kč od 5. 10. 2022 do zaplacení a úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 15 539,11 Kč od 30. 1. 2022 do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 13. 10. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 17 669,48 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 17. 3. 2021 prostřednictvím elektronického bankovnictví smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 15 000 Kč, které se žalovaný zavázal uhradit v měsíčních 45 C 61/2023 splátkách spolu s úrokem z úvěru v sazbě 29,90 % ročně, kdy výše měsíční splátky činila 553 Kč. Dále bylo dohodnuto, že žalovaný zaplatí žalobkyni vyúčtované poplatky, a to za přijetí a vyhodnocení žádosti o úvěr ve výši 1 900 Kč a za pojištění pro případ nemožnosti splácení částku ve výši 60 Kč. Žalobkyně v souladu se zákonem ověřila úvěruschopnost žalovaného a tento byl vyhodnocen jako úvěruschopný. Žalovaný podal žádost o úvěr prostřednictvím klientského call centra. Žalovaný uvedl příjem 11 290 Kč, což bylo ověřeno z potvrzení o příjmu vystaveného zaměstnavatelem. Žalobkyně provedla lustraci žalovaného a jeho zaměstnavatele v insolvenčním rejstříku. Žalovaný uvedl výdaje 0 Kč, proto žalobkyně stanovila životní výdaje kombinací informací od žalovaného a interních informací, včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení, na částku 5 677 Kč. Ukazatel maximálního splátkového zatížení činil 12,71 %. Žalovaný v žádosti neuvedl žádné další závazky. Žalobkyně dotazem do CCB zjistila spotřebitelský úvěr u žalobkyně s měsíční splátkou 732 Kč, kontokorentní úvěr u žalobkyně s limitem 5 000 Kč a orientační splátkou 150 Kč. Nové splátkové zatížení po poskytnutí nového úvěru činilo 1 435 Kč. Žalovanému mělo zbýt k pokrytí nákladů 9 855 Kč. Žalovaný uhradil splátky za měsíce duben 2021 až srpen 2021. Celkem žalovaný zaplatil do splatnosti celého úvěru částku 4 419 Kč. Žalobkyně žalovaného upomínala k zaplacení dlužných splátek upomínkami ze dne 24. 5. 2021, 27. 7. 2021, 28. 8. 2021, 23. 10. 2021, 28. 12. 2021 a 29. 01. 2022. Žalovaný na upomínky nereagoval. Dne 19. 9. 2022 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu do 4. 10. 2022 s tím, že zůstatek úvěru se stal splatným dne 29. 1. 2022. Ani poté žalovaný svou povinnost nesplnil. Celková dlužná částka sestává z jistiny ve výši 15 000 Kč, smluvních úroků 3 848,40 Kč, nákladů upomínání 3 000 Kč (2 x 900 Kč, 4 x 300 Kč), poplatku za pojištění 201 Kč (od března 2021 do ledna 2022, měsíčně 60 Kč), poplatku za vyhodnocení žádosti o úvěr 1 900 Kč a zákonných úroků z prodlení, po odečtení provedených úhrad ve výši 4 419 Kč.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila. Žalovaný se, ač řádně a včas předvolán, k jednání soudu nedostavil. Soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.

4. Ze Smlouvy o úvěru ze dne 17.3.2021 bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr nejpozději do 17. 2. 2025 formou 47 pravidelných měsíčních splátek jistiny úvěru a úroků ve výši měsíční splátky 553 Kč. Roční úroková sazba byla dohodnuta ve výši 29,90 %, roční procentní sazba nákladů na úvěr v době uzavření smlouvy činila 34,90 %. Výše celkové částky, kterou měl žalovaný zaplatit, činila 25 644 Kč. Žalobkyně dále předložila Ceník pro účelový úvěr účinný dnem 6.9.2017.

5. Z listin Detailu zadané operace – přihlášení, jednoduchý přístup ze dne 19.3.2021, Detail zadané operace – virtuální pobočka, podepsání dokumentu ze dne 19.3.2021 (09:47:52 hod.), Detail zadané operace – Anonymizováno – zaslání ze dne 19.3.2021, Detail zadané operace – Potvrzení, žádost o použití bezpečnostní metody ze dne 19.3.2021, Detail zadané operace – Dokumenty, podepsání dokumentů ze dne 19.3.2021, Detail zadané operace – virtuální pobočka, podepsání dokumentu 19.3.2021 (09:48:16 hod.) a Detail zadané operace – potvrzení, použití bezpečnostní metody ze dne 19.3.2021 bylo zjištěno, že žalobkyně zaznamenala operace provedené v elektronickém bankovnictví v systému Anonymizováno, kdy se měl žalovaný dne 19. 3. 2019 přihlásit a podepsat dokumenty po autorizaci za použití klíče.

6. Ze Záznamu o poskytnutí a vysvětlení předsmluvních informací ze dne 17.3.2021 bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému informace o věřiteli, základních vlastnostech spotřebitelského úvěru, souvisejících nákladech apod. spisová značka

7. Z Výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 24.5.2021 bylo zjištěno, že žalobkyně vyhotovila výzvu adresovanou žalovanému s upozorněním na částku ve výši 553 Kč po splatnosti, a to ke dni vyhotovení výzvy.

8. Z Výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 27.7.2021 bylo zjištěno, že žalobkyně vyhotovila výzvu adresovanou žalovanému s upozorněním na částku ve výši 909 Kč po splatnosti, a to ke dni vyhotovení výzvy.

9. Z Výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 28.8.2021 bylo zjištěno, že žalobkyně vyhotovila výzvu adresovanou žalovanému s upozorněním na částku ve výši 853 Kč po splatnosti, a to ke dni vyhotovení výzvy.

10. Z Výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 23.10.2021 bylo zjištěno, že žalobkyně vyhotovila výzvu adresovanou žalovanému s upozorněním na částku ve výši 553 Kč po splatnosti, a to ke dni vyhotovení výzvy

11. Z Výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 3.12.2021 bylo zjištěno, že žalobkyně vyhotovila výzvu adresovanou žalovanému s upozorněním na částku ve výši 2 306 Kč po splatnosti, a to ke dni vyhotovení výzvy.

12. Z Poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 28.12.2021 a poštovního podacího archu ze dne 31.12.2021 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu na úvěru po splatnosti ke dni 28. 12. 2021 ve výši 3 759 Kč, nejpozději do 29. 1. 2022, s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru.

13. Z Rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 29.1.2022 bylo zjištěno, že žalobkyně úvěr na úvěrovém účtu č. č. účtu ke dni 29. 1. 2022 zesplatnila. Dlužná částka byla vyčíslena na 17 670 Kč.

14. Z Výzvy k zaplacení před podáním žaloby ze dne 19.9.2021 a kopie obálky k zásilce odeslané dne 21.9.2021 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě pohledávky před podáním žaloby.

15. Z Výpisu z úvěrového účtu č. č. účtu za období 19.3.2021-31.12.2021 bylo zjištěno, že žalovanému byl dne 19. 3. 2021 poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaný na úvěr vrátil částku v celkové výši 4 419 Kč.

16. Z Podkladů pro soudní jednání k úvěru č. hodnota bylo zjištěno, že žalovanému byl dne 19. 3. 2021 poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaný na úvěr vrátil částku v celkové výši 4 419 Kč.

17. Z Potvrzení o výši příjmu ze dne 22.2.2021 bylo zjištěno, že žalovaný byl od 24. 7. 2020 zaměstnán u společnosti Anonymizováno právnická osobaAnonymizováno, na dobu neurčitou, jako koordinátor, s čistým měsíčním příjmem 11 290 Kč. Zaměstnavatel dále potvrdil, že žalovaný není ve výpovědní lhůtě, ze mzdy nejsou prováděny žádné srážky a mzda je žalovanému vyplácena v hotovosti.

18. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaný uzavřel dne 19. 3. 2021 s žalobkyní smlouvu o úvěru. V souvislosti s touto smlouvou čerpal bezhotovostně 15 000 Kč, které se zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 29,90 % ročně a poplatky v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 553 Kč. Žalobkyně se při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalovaného splácet úvěr tak, že vycházela z údajů poskytnutých žalovaným a z údajů zjištěných z potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu. Žalovaný měl pravidelný čistý měsíční příjem ze zaměstnání ve výši 11 290 Kč. Žalovaný v posuzované době čerpal další úvěry od žalobkyně. Jelikož žalovaný nehradil splátky předmětného úvěru řádně a včas, žalobkyně prohlásila úvěr za splatný ke dni 29. 1. 2022, kdy byla celková dlužná částka vyčíslena na 17 670 Kč. Žalovaný 45 C 61/2023 žalobkyni vrátil celkem 4 419 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 21. 9. 2021 předžalobní upomínku s výzvou k zaplacení dlužné částky.

19. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Dle § 1958 odst. 1 občanského zákoníku je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

23. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

24. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

25. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

26. Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že je obecný soud povinen se shora 45 C 61/2023 uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti úvěrujícího při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, pak soudu nezbude než shledat smlouvu absolutně neplatnou.

27. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen zčásti. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně s žalovaným měla uzavřít dne 19. 3. 2021 smlouvu o úvěru dle § 2395 občanského zákoníku, na jejímž základě žalovaný obdržel od žalobkyně bezhotovostně částku ve výši 15 000 Kč. Soud se zabýval otázkou, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřila schopnost žalovaného splácet úvěr. Vzhledem k negativnímu zjištění v tomto směru, shledal soud smlouvu o spotřebitelském úvěru neplatnou. Žalobkyně sice formálně zjišťovala příjmy a výdaje žalovaného, kdy tvrzenou výši čistého měsíčního příjmu 11 290 Kč ověřila z potvrzení o výši příjmu žalovaného, u výdajů pak stanovila čisté měsíční výdaje na částku 5 677 Kč, když žalovaný sám neuvedl žádné měsíční výdaje. Žalobkyně si nezjistila všechny potřebné informace především o osobních poměrech žalovaného a jeho skutečných výdajích, a následně takto neúplně zjištěné informace správně nevyhodnotila a neučinila z nich odpovídající kvalifikovaný závěr, když z předložených listin nelze učinit závěr, že by byl žalovaný schopen dostát svých závazků ze smlouvy o úvěru. V době poskytnutí úvěru měl žalovaný další závazky u žalobkyně, a to osobní úvěr ve výši 30 000 Kč s měsíční splátkou 732 Kč a kontokorentní úvěr s úvěrovým rámcem 5 000 Kč. Ve vztahu k prověření úvěruschopnosti žalobkyně předložila soudu pouze potvrzení o výši příjmu. Žalobkyně tedy neunesla břemeno tvrzení a důkazní břemeno ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Svojí neúčastí u jednání se žalobkyně vzdala možného poučení v smyslu § 118a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř. Lze tedy uzavřít, že se žalobkyně jako profesionál v daném případě zodpovědně a s náležitou péčí nezabývala schopností žalovaného v postavení spotřebitele poskytnutý úvěr splácet. Vzájemný vztah účastníků řízení tak byl vypořádán dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení.

28. Pokud pak bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému 15 000 Kč a žalovaný vrátil pouze 4 419 Kč, je třeba na rozdíl v obou částkách ve výši 10 581 Kč pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť mu bylo plněno na základě neplatné smlouvy, tedy bez právního důvodu a je tedy povinen takové obohacení žalobkyni vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu nejdříve výzvou k zaplacení před podáním žaloby ze dne 19. 9. 2022, k jejímuž doručení došlo v souladu s § 573 občanského zákoníku třetí pracovní den po jejím odeslání (21. 9. 2022), tj. dne 26. 9. 2022. Žalobkyně ve výzvě stanovila žalovanému lhůtu k plnění do 4. 10. 2022. Jelikož pak žalovaný bez zbytečného odkladu neplnil, je od 5. 10. 2022 v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku).

29. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud žalobu důvodnou co do zaplacení 10 581 Kč a zákonného úroku z prodlení z této částky jdoucích od 5. 10. 2022 do zaplacení a žalobě v této části vyhověl. Povinnost k zaplacení úroku z prodlení vyplývá z § 1970 občanského zákoníku a jejich výše pak z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co do zbývajícího žalobou uplatněného nároku nezbylo soudu než žalobu zamítnout.

30. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř., když účastníci měli ve věci přibližně stejný úspěch (žalobkyně 49,9 %, žalovaný 50,1 %).

31. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.