OSDO 9 C 102/2023-275

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Petrou Goeslovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobců: a) Jméno žalobce A, narozená Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A ⟪LB:lb_002⟫ b) Jméno žalobce B, narozený Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B ⟪LB:lb_003⟫ oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalovanému: právnická osoba, IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_006⟫ pro vydání náhradního pozemku společne s návrhem na nařízení předběžného opatření

I. Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít s žalobci a) a b) tuto smlouvu o převodu pozemků.

Převodce: právnická osoba, se sídlem Adresa žalovaného, IČ IČO žalovaného, a

Nabyvatel č. tel. číslo: jméno FO, narozena Datum narození žalobce A, bytem Adresa žalobce A

Nabyvatel č. tel. číslo: jméno FO, rodné číslo RČ, narozen Datum narození žalobce B, bytem adresa

(nabyvatel č. čísloa nabyvatel č. číslo, dále společně jako nabyvatelé)

A.

Jméno žalovaného jednající jménem České republiky jako převodce spravuje ve smyslu zákona č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku ve znění pozdějších předpisů mimo jiné níže uvedené pozemky ve vlastnictví státu.

B.

Nabyvatelům vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků ve vlastnictví státu podle ustanovení § 11a zákona o půdě. Tento nárok vyplývá z pravomocného rozhodnutí právnická osoba, č. j. spisová značka ze dne datum.

C

Převodce k uspokojení nároku nabyvatelů touto smlouvou bezúplatně převádí Nabyvatelům tyto pozemky a jejich části:

 Pozemek parcelní číslo hodnota, nacházející se v Katastrálním území adresa, obec adresa, kraj Plzeňský, zapsaný na LV. č. hodnota.

 Pozemek parcelní číslo číslo, nacházející v Katastrálním území adresa, obec adresa, kraj Plzeňský, zapsaný na LV č. hodnota.

 Pozemek parcelní číslo hodnota, nacházející se v Katastrálním území adresa, obec adresa, adresa, kraj Plzeňský, zapsaný na LV č. hodnota.

Vše zapsáno u právnická osoba pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště adresa a Nabyvatelé tyto pozemky do svého podílového spoluvlastnictví přijímají, a to Nabyvatel č. číslospoluvlastnický podíl ve výši id ½ k pozemkům a Nabyvatel č. číslospoluvlastnický podíl ve výši id ½ k pozemkům.

Pozemky byly oceněny částkou 269 572,28 Kč.

II. Žalovaný je povinen uhradit žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši 294 084,37 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

III. Žalovaný je povinen uhradit státu – České republice – Okresnímu soudu v Domažlicích, náhradu nákladů státu ve výši 20 007 Kč, a to do tří dnů od právního rozsudku na účet č. č. účtu a pod VS var. symbol.

1. Žalobci se žalobou, soudu doručenou dne datum, domáhali vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uzavřít s nimi ve smyslu ust. § 11 a násl. zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o půdě“) smlouvu o převodu ve výroku I. tohoto rozsudku specifikovaných pozemků.

2. K žalobě žalobci uvedli, že jsou osobami oprávněnými podle zákona o půdě jako právní nástupci. Jde o náhradu za pozemky, které nebylo možno žalobcům vydat, přičemž náhrada nebyla v plné výši dosud poskytnuta, neboť žalovaný nepřiznává i přes výzvu žalobců náhradu ve správně výši. Restituční nárok byl přiznán žalobcům rozhodnutím Ministerstva zemědělství – Pozemkový úřad adresa č.j. spisová značka ze dne datum a to mj. za nevydaný pozemek p.č. dle PK č. hodnota, role, výměra 216 m2, pozemek p.č. dle PK č. hodnota, role, výměra 207 m2, p.č. dle PK č. hodnota, role, výměra 43 m2 (dle KN část par. č. číslo, celá parc. č. číslo) dosud vedené u právnická osoba, Katastrální pracoviště adresa, LV č. hodnota, číslo pro adresa, k.ú. adresa. Tímto rozhodnutím bylo určeno, že žalobci nejsou vlastníky těchto nemovitostí a tyto nemovitosti nelze vydat, protože jsou zastavěny. Původními vlastníky nemovitostí byly manželé tituly před jménem právnická osoba a jméno FO, přičemž žalobci jsou jejich právními nástupci. Vlastnictví nemovitostí dle PK parc. č. hodnota, číslo přešlo na čs. stát rozhodnutím právnická osoba o výkupu podle § 10 odst. 1 zák. č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě, bez náhrady. Vlastnictví nemovité věci dle PK parc. č. hodnota přešlo na čs. stát na základě darovací nabídky bezplatného odevzdání majetku původních vlastníků ze dne datum přijaté finančním odborem rady právnická osoba ze dne datum pod č.j. číslo. Dále byl žalobcům přiznán restituční nárok rozhodnutím Ministerstva zemědělství – Pozemkový úřad adresa č.j. spisová značka ze dne datum a to mj. za nevydaný pozemek p.č. dle PK číslo, výměra číslo (dle KN části parc. č. hodnota) nyní dle KN vedena u právnická osoba, Katastrální pracoviště adresa na LV č. hodnota pro obec adresa – katastrální území adresa. Tímto rozhodnutím bylo určeno, že žalobci nejsou vlastníky těchto nemovitosti a tuto nemovitost nelze vydat, protože je zastavěna. Původními vlastníky nemovitostí byly manželé tituly před jménem právnická osoba a jméno FO, přičemž žalobci jsou jejich právními nástupci. Vlastnictví nemovitosti parc. č. číslo v katastrálním území adresa došlo způsobem uvedeným v ustanovení § 6 odst. 1 písm. r) zákona, tj. převzetím nemovitosti v důsledku politické perzekuce. Dne datum byla rozhodnutím právnická osoba zn. spisová značka zavedena na veškerý zemědělský majetek jméno FO (právních předchůdců žalobců) národní správa podle dekretu presidenta č. 5/1945. Rozhodnutím právnická osoba ze dne datum a dohodou ze dne datum došlo k záboru půdy o výměře přesahující 42 hektarů. Dne datum byl rozhodnutím rady právnická osoba zn. spisová značka uvalen povinný pacht na zemědělský majetek rodiny právnická osoba to zpětně od datum. Dne datum podepsali právní předchůdci žalobců nabídku bezplatného odevzdání majetku do vlastnictví státu. Dne datum vydal právnická osoba rozhodnutí zn. spisová značka, kterým podle vládního nařízení č. 15/1959 Sb., o opatřeních týkajících se některých věcí užívaných o organizacemi socialistického sektoru převedli prakticky kompletní výčet původního majetku manželů jméno FO v katastrálním území adresa do vlastnictví Československého státu, do správy státního statku v adresa. Dále byl přiznán žalobcům restituční nárok rozhodnutím právnická osoba č.j. spisová značka ze dne datum a to mj. za nevydaný pozemek p. č. dle číslo o výměře 14 259 m2 k.ú. adresa ((po roce 1991 dle KN Anonymizováno.) zapsaných dosud u právnická osoba pro název města, Katastrální pracoviště adresa na listech vlastnictví č. hodnota pro obec adresa – katastrální území adresa. (dle srovnávacího sestavení o změně hranic mezi k.ú. adresa nově PK číslo, role o výměře 14259 m2 k.ú. adresa). Původními vlastníky nemovitostí byly manželé tituly před jménem právnická osoba a jméno FO, přičemž žalobci jsou jejich právními nástupci. Tímto rozhodnutím bylo určeno, že žalobci nejsou vlastníky nemovitosti. Pozemek číslo k.ú. adresa přesel na čs. stát na základě výměru právnická osoba ze dne datum zn. spisová značka podle zák. č. 46/48 Sb., o nové pozemkové reformě. Jednalo se o přechod ve smyslu dikce ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) zákona.

3. K uspokojení nároků žalobců doposud v plném rozsahu nedošlo, neboť mají za to, že některé uvedené pozemky, jež nebyly žalobcům vydány, měly být oceněny jako pozemky stavební. Žalovaný stanovil celkovou výši nároku žalobců na částku 48 070,53 Kč s čímž žalobci nesouhlasí a požadují celkovou náhradu za nevydané pozemky ve výši 3 178 850 Kč. V případě pozemku dle PK parc. č. hodnota v k.ú. adresa byl oceněn jako pozemek zemědělský. Žalobci však mají za to, že tento pozemek měl být oceněn jako pozemek stavební v název města, neboť byl začleněn regulačním plánem obce název města jako místní komunikace. V případě pozemku dle PK parc. č. číslo v k.ú. adresa byl oceněn jako pozemek zemědělský. Žalobci však mají za to, že měl být oceněn jako pozemek stavební na území název města, když v době přechodu na stát byl zastavěn. Stejně tak mají žalobci za to, že i pozemek číslo v k.ú. adresa v rozsahu 12 301 m2 by měl být oceněn jako pozemek stavební, nikoliv zemědělský, neboť tato část pozemku byla podle regulačního plánu pro obec adresa z roku 1932 určena k zastavění a následně k zastavění došlo. Výše nároků uplatněných žalobou vyplývá ze znaleckého posudku znalce tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem Žalobci tak nesouhlasí s oceněním svého nároku ze strany žalovaného, což žalovanému sdělili a domáhali se jejich přecenění svojí výzvou k přecenění nevydaných pozemků ze dne datum. V nesprávném ocenění pozemků spatřují žalobci svévolný a liknavý postup, a proto se podanou žalobou domáhají nahrazení projevu vůle žalovaného s převodem náhradních pozemků – parc. č. hodnota, k.ú. a obec adresa, kraj Plzeňský, parc. č. číslo k.ú. adresa, obec adresa, kraj Plzeňský, parc. č. hodnota, k.ú. adresa, obec adresa, adresa, kraj Plzeňský.

4. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Uvedl, že žalobci jsou osobami oprávněným z předmětných restitučních nároků, avšak tyto nároky byly již zcela vyčerpány a uplatňují tak pouze domnělé nároky. Žalobci se obrátili na žalovaného se žádostí o přecenění nevydaných pozemků. Žalovaný jim na jejich žádost reagoval dopisem ze dne datum, kde uvedl, že veškeré nároky žalobců vyplývající z rozhodnutí již byly zcela vypořádány, a že tyto nároky na náhradu za nevydané pozemky oprávněnými osobami nebyly do jejich vypořádání nijak zpochybňovány. Zároveň byli žalobci vyrozuměni o tom, že žalovaný považuje jejich žádost o navýšení nároků na náhrady za promlčené. Dále se žalovaný vyjádřil k předloženému znaleckému posudku tak, že jej považuje za nesprávný, když jsou nevydané pozemky posuzované dle regulačního a zastavovacího plánu pro území adresa, potvrzeným datum. Do uvedeného regulačního plánu nebyly správně identifikovány nevydané části pozemků jako p.č. hodnota, který není zahrnut v regulačním plánu, nevydaná část pozemku p.č. číslo, která se nachází v nezastavitelné ploše a rovněž cca 50 % nevydaného pozemku p.č. číslo se nachází v nezastavitelných plochách. Žalovaný tak v rámci vyjádření k žalobě zcela rozporuje správnost výpočtu žalobců, kdy odebrané a nevydané pozemky v název města nebyly v době jejich přechodu na stát součástí název města. Z tohoto důvodu setrval žalovaný na správnosti svých výpočtů, jakož i na skutečnosti, že nároky vyplývající z rozhodnutí byly žalobci plně vyčerpány.

5. Na jednání konaném dne datum soud připustil v souladu s ust. § 95 odst. 1 o.s.ř. změnu žaloby spočívající ve skutečnosti, že žalobci uplatňují nadále svůj nárok pouze z restitučního nároku PÚ číslo ze dne datum.

Skutková zjištění

6. Mezi účastníky byly nesporné tyto skutečnosti: ⟪LB:lb_001⟫ - žalobci jsou podle rozhodnutí právnická osoba ze dne datum, sp. zn. spisová značka ze dne datum, sp. zn. spisová značka ze dne datum sp. zn. spisová značka osobami disponujícími restitučními nároky ⟪LB:lb_002⟫ - nároky žalobců vyplývající z jednotlivých PÚ byly v rozsahu ocenění, které provedl pozemkový úřad uspokojeny ⟪LB:lb_003⟫ - dopisem ze dne datum požádali žalobci žalovaného o přecenění svých nároků ⟪LB:lb_004⟫ - sdělením ze dne datum žalovaný obeznámil žalobce, že nároky byly vypořádány a přeceněny nebudou

(nesporná tvrzení učiněná v rámci jednání dne datum) ⟪LB:lb_001⟫ - ceny níže uvedených vydávaných pozemků podle vyhlášky č. 182/1988 Sb. o pozemek parc. č. číslo nacházející se v katastrálním území adresa, obec adresa, kraj Plzeňský v částce 23 203,05 Kč (učiněno nesporným na jednání konaném dne datum) o pozemek parc. č. hodnota nacházející se v katastrálním území adresa, obec adresa, adresa, kraj Plzeňský v částce 177 856,23 Kč (učiněno nesporným na jednání konaném dne datum) o pozemek parc. č. hodnota, nacházející se v katastrálním území adresa, obec adresa, kraj Plzeňský v částce 68 513 Kč (učiněno nesporným na jednání konaném dne datum) ⟪LB:lb_002⟫ - vydatelnost pozemků žalobcům parc. č. číslo nacházející se v katastrálním území adresa, obec adresa, kraj Plzeňský, parc. č. hodnota nacházející se v katastrálním území adresa, obec adresa, adresa, kraj Plzeňský (učiněno nesporným na jednání konaném dne datum)

7. Mezi účastníky zůstalo sporné, zda pozemek par. č. hodnota nacházející se v katastrálním území adresa, obec adresa, kraj Plzeňský, je převoditelný na žalobce, když žalovaný setrval na svém postoji, že je zde dána překážka převoditelnosti, když proběhla změna v územně plánovací dokumentaci obce, kdy pozemek se dle aktuálního územního plánu obce adresa nachází v zastavěném území obce.

8. Dále zůstalo mezi účastníky sporné, zda mají být v případě pozemku p.č. číslo v k.ú. adresa použity při ocenění srážky za nesrostlost obce s název města ve výši 60 %, za nepřipojení na veřejný vodovod a kanalizaci ve výši 5 % a 7 % a právní posouzení věci.

9. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

10. Z rozhodnutí právnická osoba ze dne datum, č.j. spisová značka, soud zjistil, že žalobci nejsou spoluvlastníky – každý s podílem ve výši id. ½ - těchto nemovitostí – dle PK parc. č. číslo o výměře 14 259 m2 v k.ú, adresa (dle srovnávacího sestavení o změně hranic mezi k.ú adresa nově PK číslo o výměře 14 259 m2 k.ú. adresa). Vlastnické právo k předmětnému pozemku nabyl Českoslovaný stát na základě výměru adresa ze dne datum zn. spisová značka. podle zák. č. 46/48 Sb., o nové pozemkové reformě. Jednalo se o přechod ve smyslu dikce ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) zákona 229/1991 Sb. Rozhodnutí nabylo právní moci dne datum

11. Ze znaleckého posudku č. číslo a jeho doplnění ze dne datum, č. č. účtu, vypracovaného tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem soud zjistil, že pozemek par. č. číslo je začleněn v Návrhu přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro území obce adresa, číslo, schválený Státní regulační komisí a potvrzený Ministerstvem veřejných prací dne datum, jako plocha určená pro zastavění, částečně jako plocha nezastavitelná. Celková výměra pozemku činí 14 259 m2. Velikost plochy nezastavitelné činí 1 958 m2. Znalec pak uvedl, že část pozemku, jež je nezastavitelná, musí být oceněna jako zemědělská půda. Ve zbylé části má být pozemek oceněn jako pozemek zastavitelný na území název města. Cena pozemku tak byla stanovena znalcem na částku 3 096 300 Kč. Dále pak znalec uvedl, že katastrální území adresa se stalo součástí název města, a to na základě ustanovení § 19 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/1967 Sb., o právnická osoba. Znalec k otázkám účastníků v rámci doplnění znaleckého posudku, jež nahrazoval výslech znalce při jednání, výslovně uvedl, že nebyly při ocenění užity srážky dle přílohy č. hodnota vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., neboť nebyly žádné indicie pro jejich aplikaci, důvody ke snížení ceny pozemku neexistují. Shodně ohledně charakteru odňatého pozemku parc. č. číslo vypovídal znalec i v rámci řízení u Okresního soudu v název města sp. zn. spisová značka, což soud zjistil z protokolu o provedeném výslechu před dožádaným soudem ze dne datum.

12. Z technické zprávy zhotovené jméno FO k identifikaci regulačního plánu z obce adresa z roku 1932 na mapy KN a PK soud zjistil, že tyto pozemky byly dle dobové územně plánovací dokumentace určeny k zastavění. Tato skutečnost pak vyplývá i z návrhu přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro území obce adresa (č.l. 109-110 a č.l. 112, 113).

13. Dopisem ze dne datum požádali žalobci žalovaného o přecenění restitučního nároku, neboť mají za to, že pozemek dle PK parc č. číslo v katastrálním území adresa z převážné části by měl být oceněn jako stavební na území název města. Správně tak odňatý pozemek měl být oceněn částkou 250 Kč/m2.

14. Dopisem ze dne datum žalovaný sdělil, že s přeceněním pozemků nesouhlasí a nároky byly oprávněnými osobami vypořádány dle údajů evidence SPÚ – z rozhodnu č.j. spisová značka za nevydaný pozemek p. č. číslo byly nároky na náhradu vypořádány převodem jiných pozemků již v r. 2011 a 2015. Dále pak žalovaný uvedl, že má za to, že případný nárok na přecenění restitučních nároků podléhá promlčení, neboť zvěčňování právních nároků není přípustné.

15. Z výpisů z katastru nemovitostí (č.l. 7-9) soud zjistil, že pozemky uvedené ve výroku I. rozsudku jsou ve vlastnictví České republiky a příslušný hospodařit s nimi je žalovaný.

16. Z jednotlivých vyjádření obcí soud zjistil, že náhradní pozemky uvedené ve výroku I. rozsudku nejsou vyloučeny z převodu.

Právní zhodnocení věci

17. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobci jsou oprávněnými osobami ve smyslu zákona o půdě, kterým nebyl vydán odňatý pozemek z důvodu překážek uvedených v § 11 odst. 2 zákona o půdě.

18. Předmětem sporu mezi účastníky bylo to, zda existuje nárok žalobců na vydání náhradních pozemků, kolik činí dosud nevypořádaný nárok žalobců, zda si žalovaný při uspokojování nároku žalobců nepočínal svévolně či liknavě a dále pak otázka promlčení. Žalovaný v průběhu řízení ustoupil ze svého stanoviska, že pozemek parc. č. PK číslo by měl být v celém rozsahu oceněn jako zemědělský pozemek a začal brojit proti ceně stanovené znaleckým posudkem tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem v tom směru, že při stanovení ceny znalec nezohlednil srážku za nesrostlost obce s název města ve výši 60 %, srážky za nepřipojení na veřejný vodovod a kanalizaci ve výši 5 % a 7 %, neboť tyto inženýrské sítě v dané době v lokalitě nebyly.

Ocenění odňatého pozemku

19. Nesprávné ocenění restitučního nároku lze považovat za liknavý či svévolný postup ze strany žalovaného zakládající možnost domáhat se převodu vhodného pozemku i mimo veřejnou nabídku (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, podle kterého lze postup žalovaného označit za přinejmenším liknavý v případě, že i přes aktivní přístup žalobců bez ospravedlnitelného důvodu ztěžoval jejich uspokojení zásadně předpokládaným postupem (tj. prostřednictvím veřejné nabídky pozemků) nesprávným oceněním restitučních nároků, následkem čehož se ocitl v mnohaletém prodlení s uspokojením restitučního nároku.

20. Předmětem ocenění byl odňatý pozemek, který přešel na stát na základě výměru právnická osoba ze dne datum zn. spisová značka. podle zákona č. 46/48 Sb., o nové pozemkové reformě, tj. v době, kdy byly adresa samostanou obcí, která byly byla připojena k název města od datum na základě ust. § 19 odst. 1 písm. b) zák. č. 111/1967 Sb., o název města. Žalobci ocenili část pozemku jako stavební na základě znaleckého posudku cenou 250 Kč/m2 a část pozemku jako zemědělský. Fixace hladiny cen ke dni účinnosti zákona o půdě zajišťuje, že jsou odňaté nemovitosti i náhradní pozemky oceňovány dle stejných cenových měřítek, čímž je zajištěna ekvivalentnost náhradního plnění v poměru k ceně odňatého pozemku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Odňatý pozemek v k. ú. adresa proto má být oceněn v částce 250 Kč za m2 podle § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb., jelikož se ke dni účinnosti zákona o půdě nacházel na území název města. Rozhodující je tedy skutečný stav (charakter) pozemků ke dni odnětí státem původním vlastníkům.

Srážky

21. Předmětem sporu rovněž bylo to, zda u odňatého pozemku mají být uplatněny srážky ve výši 60 % za stavební nesrostlost a 5 % a 7 % za nepřipojení na veřejný vodovod a kanalizaci.

22. V dané věci soud vycházel ze znaleckého posudku a jeho doplnění, kde znalec odpovídal na dotazy účastníků. Znalec výslovně uvedl, že „Vzhledem k tomu, že všechny oceňované pozemky byly ke zpětnému datu datum součástí název města, není příloha č. hodnota tabulky vyhlášky použita. Snížení základní ceny stavebních pozemků pro určení zjištěné ceny pozemků není využitelné.“

23. Žalovaný se domáhal srážek ve výši 60 % za stavební nesrostlost a 5 % a 7 % za nepřipojení na veřejný vodovod a kanalizaci. Na jednání konaném dne datum byl žalovaný poučen dle ust. § 118a o.s.ř., aby své tvrzení prokázal. Zároveň byl žalovaný upozorněn na následky nesplnění výzvy. K výzvě soudu pak žalovaný uvedl, že stát převzal uvedený pozemek na základě Rozhodnutí o výkupu podle § 1 odst. 2 zák. č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě. Jednalo se tedy o přechod zemědělských pozemků, které nebyly vykupovány pro účely výstavby. Toto dále dovodil i z vyjádření právnická osoba, neboť k zastavění uvedeného pozemku došlo až na základě rozhodnutí o umístění dostavby adresa.

24. Soud uzavírá, že má za to, že žalovaný neuvedl tvrzení, ze kterých by jednoznačně vyplynulo, že v daném případě mají být uplatněny shora uvedené srážky ani nepředložil žádné důkazy svědčící ve prospěch tvrzení žalovaného. Naopak znalec jednoznačně uvedl, proč dané srážky nebyly aplikovány a svůj závěr odůvodnil. Soud se pak již s ohledem na rychlost a hospodárnost řízení nezabýval dalším dokazování ohledně případných srážek z ceny oceňovaného odejmutého pozemku, a to z důvodu, že tento pozemek byl znaleckým posudkem oceněn na celkovou částku 3 096 300 Kč. Při aplikaci maximální výše srážek požadovaných žalovaným, tj. ve výši 72 % by částka ocenění činila 866 964 Kč. V rámci tohoto řízení jsou vydávány pozemky v celkové hodnotě 269 572,28 Kč. Účastníci při jednání shodně uvedli, že o nároku z tohoto restitučního nároku nebylo doposud žádným soudem rozhodnuto. I v případě uplatnění maximálních požadovaných srážek je hodnota restitučního nároku zcela dostačující pro hodnotu vydávaných pozemků. Nárok žalobců tak není vyčerpán, a pro účely tohoto řízení se soud nemusel otázkou srážek zabývat.

Liknavost a svévole

25. Podle stávající soudní praxe, od které nemá soud důvod se odchýlit, se lze proti žalovanému žalobou na nahrazení projevu vůle domáhat uzavření smlouvy o bezúplatném převodu konkrétních náhradních pozemků, kdy při liknavém a svévolném postupu žalovaného není třeba tento převod vázat na podmínku předchozího zahrnutí těchto pozemků do veřejné nabídky podle § 11a zákona o půdě (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

26. Soud uzavírá, že žalovaný nárok žalobců ocenil v nesprávné výši, čímž znemožnil žalobcům řádně uplatnit svůj restituční nárok v celé své výši. Je přitom primárně povinností žalovaného zjistit správnou výši restitučního nároku, aniž by pasivně čekal na výzvu a podklady ze strany restituentů, přičemž k tomu má sám podpůrný aparát a je srozuměn s vývojem relevantní judikatury. Pokud v souladu s touto judikaturou žalovaný nepostupoval – a to ani po upozornění soudu na nález Ústavního soudu ze dne 22. 5. 2024, sp. zn. I. ÚS 2763/23 a dotazu soudu, zda došlo v mezidobí ze strany žalovaného k přecenění pozemků, deklaruje tak svůj neústupný postoj.

27. Účast ve veřejných nabídkách je zpravidla zbytečná v případě, kdy žalovaný odmítá uznat vyšší hodnotu restitučního nároku namítanou oprávněnou osobou a kdy tato oprávněná osoba vyvine aktivitu k tomu, aby stát tuto výši akceptoval (například předložením znaleckých posudků apod. – viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

28. Pokud žalovaný tento postup zastává i poté, co je zahájeno soudní řízení, pak nelze než konstatovat jeho svévolný postup. Soud má za to, že výzva ze strany žalobců vůči žalovanému k přecenění pozemků byla výzvou zcela marnou. Žalovaný by měl plnit své povinnosti a rovněž by měl respektovat nálezy Ústavního soudu, jež jsou pro něj stejně jako pro ostatní závazné; v rozporu s výše uvedeným nálezem žalovaný v průběhu řízení trval na svém stanovisku, že nároky žalobců byly plně vyčerpány. K posunu došlo až v průběhu řízení, kdy žalovaný již netrval na svém správném ocenění a počal brojit pouze výši ocenění restitučního nároku s poukazem na nutnost užít srážky za nesrostlost obce a nepřipojení na kanalizaci a vodovod. Vědomým nerespektováním nálezu, který byl následně potvrzen dalšími nálezy Ústavního soudu (ze dne 5. 3. 2025, sp. zn. II. ÚS 1186/24 a ze dne 21. 1. 2025, sp. zn. III. ÚS 3111/23) žalovaný jen podtrhuje svévolný postup vůči žalobcům. Dlouhodobé neuspokojení nároků žalobců proto jde na vrub jen a pouze žalovaného a nikoliv žalobců, které zpočátku svůj restituční nárok skutečně aktivně řešili a jestliže následně jejich aktivita byla na několik let utlumena, pak to bylo pouze tím, že se v důsledku chybného postupu žalovaného domnívali, že jejich nárok byl plně uspokojen. Z hlediska liknavosti žalovaného také nelze přehlédnout celkovou délku řízení, tedy to, že žalobci nemají svůj restituční nárok zcela uspokojen ani 16 let poté, co co bylo rozhodnuto o tom, že jsou osobami oprávněnými z daného restitučního nároku, a to zejména v návaznosti na to, že žalovaný odmítá správně ocenit jejich restituční nárok.

29. Lze konstatovat, že osoba oprávněná by měla mít důvěru v to, že rozhodnutí organizační složky státu je věcně správné. Byl to žalovaný, kdo svojí nečinností tím, že včas a řádně nepřezkoumal, zda o výši nároku žalobců bylo rozhodnuto správně, způsobil, že žalobci v důsledku nesprávného ocenění svého nároku fakticky nemohli platně uplatňovat své nároky. Vzhledem k odmítání žalovaného přecenit v souladu s argumentací žalobců určení ceny nevydaných pozemků se žalobci nemohli řádně ve zbývající části svého nároku účastnit veřejných nabídek a domáhat se vydání náhradních pozemků.

30. V daném případě jsou proto splněny podmínky pro uzavření smlouvy o bezúplatném převodu konkrétních náhradních pozemků, aniž by tento převod byl vázán na veřejnou nabídku.

Promlčení

31. Soud vyhodnotil námitku promlčení žalovaným jako zcela nedůvodnou. V tomto směru lze v první řadě uvést, že řízení o žalobách na vydání náhradního pozemku totiž představují řízení ve věcech týkajících se vlastnického práva k náhradním pozemkům (usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka), ve kterých výše dosud neuspokojeného restitučního nároku jest toliko jednou z rozhodných skutkových okolností (a nikoliv samostatným majetkovým právem, jež by bylo takto uplatňováno), jež odůvodňují vyhovění žalobě na vydání požadovaného náhradního pozemku (opodstatňuje-li výše neuspokojeného restitučního nároku vydání zvolené pozemkové náhrady) a které musí být žalobcem tvrzeny a prokazovány.

32. Z uvedeného důvodu také rozhodovací praxe dovolacího soudu dovodila, že samotný požadavek na „přecenění“ hodnoty pozemku, který nebyl oprávněné osobě vydán pro překážky stanovené zákonem o půdě, nepředstavuje samostatné majetkové právo, jež by podléhalo promlčení (usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka

33. Soud jen dodává, že jestliže žalobci v roce 2021 vyzvali žalovaného k přecenění nároku a žalovaný jim dopisem ze datum sdělil, že jejich žádost shledává nedůvodnou a restituční nárok má za zcela vypořádaný, pak se teprve tímto okamžikem žalobci seznámili s tím, že žalovaný nehodlá jejich restituční nárok žádným způsobem uspokojit. Jestliže byla žaloba podána datum, pak ani neuplynula tříletá promlčecí doba podle § 629 o. z., ve které je oprávněná osoba oprávněna domáhat se práva převodu náhradních pozemků.

Náhradní pozemky

34. Žalovaný nijak nenamítal překážky pro vydání náhradních pozemků parc. č. číslo, k.ú. adresa a u pozemku parc. č. hodnota, k.ú. adresa. Vznesl však námitku nevydatelnosti pozemku parc. č. hodnota v k.ú. adresa. K tomuto uvedl, že pozemek není vhodný k převodu na žalobce, neboť podle zákona o půdě se v rámci restitucí poskytují pozemky zemědělské. Předmětný pozemek parc. č. hodnota v k.ú. adresa se dle aktuálního územního plánu obce adresa nachází v zastavěném území obce. Z náhledu do katastru nemovitostí soud zjistil, že daný pozemek je veden jako trvalý travní porost, vedený v zemědělském půdním fondu. Z vyjádření obce, jež bylo součástí znaleckého posudku k ocenění předmětného pozemku (první znalecký posudek k ocenění tohoto pozemku) vyplývá, že zde nejsou překážky pro vydání tohoto pozemku. Soud má tak za to, že pozemek je vhodný k vydání jako náhradní pozemek a neshledal důvod, pro který by být vydán nemohl.

35. Celkem byly žalobcům převedeny pozemky v celkové ceně 269 572,28, přičemž tato cena byla mezi účastníky nesporná.

36. Soud konstatuje, že se nezabýval přesnou výší restitučního nároku, neboť byla podána žaloba o nahrazení projevu vůle, a nikoliv na určení výše restitučního nároku, přičemž v rámci řízení o žalobě o nahrazení projevu vůle je postačující zjištění, zda cena náhradních pozemků nepřesáhne výši restitučního nároku. V daném případě soud vyhověl žalobě co do převodu pozemků v celkové hodnotě 269 572,28 Kč. Restituční nárok žalobců měl být oceněn v části pozemku, jež je stavební částkou ve výši 250 Kč/m2. Ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem po ocenění pozemku dle jeho skutečného charakteru, tj. po rozdělení tohoto pozemku na části – plocha určená k zastavení a částečně jako plocha nezastavitelná činí ocenění 3 096 300 Kč. Znalec neshledal žádné důvody pro uplatnění případných srážek z ceny pozemku a žádné srážky tedy neaplikoval. Soud se pak zabýval námitkou žalovaného o aplikaci srážky 60 % za stavební nesrostlost a dospěl k závěru, že není na místě srážku aplikovat a zcela se ztotožnil se závěry znalce, kdy k otázkám účastníkům vysvětlil důvod proč tuto srážku nelze aplikovat. Soud pak vycházel i z odůvodnění znalce ohledně nemožnosti aplikovat další srážky a to za absenci vodovodu a kanalizace ve výši 5 % a 7 %. Soud shledal, že i v případě, kdy by byly aplikovány srážky dle požadavku žalovaného v plné výši, pak by hodnota vydávaných náhradních pozemku i tak nepřekročila výši restitučního nároku.

37. Na základě výše uvedeného soud tedy uzavírá, že žalobci mají právo na to domáhat se uzavření smlouvy o vydání jimi zvolených pozemků žalobou vůči žalovanému, protože ten při uspokojování jejich nároků ze zákona o půdě jednal liknavě. Z provedeného dokazování vyplývá, že cena pozemků zvolených žalobci nepřevyšuje dosud neuspokojené nároky žalobců a že vydání zvolených pozemků žalobcům nebrání žádná zákonná překážka. Z tohoto důvodu soud žalobě vyhověl.

38. Pro úplnost soud uvádí, že ve výroku neuvedl další v petitu požadované smluvní ujednání, neboť nejsou nezbytnou náležitostí smlouvy o převodu nemovitých věcí; účastníci uzavírají smlouvu na základě zákona o půdě a judikatury Nejvyššího soudu a Ústavního soudu a občanský zákoník upravuje instituty ve výroku nezmíněné (např. změny smlouvy apod.). Podle názoru soudu ani nemá význam upravovat účinnost smlouvy, když je navázána na právní moc rozhodnutí (§ 161 odst. 3 o. s. ř.) nebo proklamaci o svobodné a vážné vůli, když žalobci podali žalobu a za žalovaného vyslovil souhlas soud. Soud podle judikatury není v řízení o nahrazení projevu vůle s převodem pozemků zcela vázán žalobním návrhem v celém rozsahu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno), ale pouze co do specifikace náhradových pozemků, přičemž ani zjištění, že požadované pozemky nelze na žalobce převést, nejsou důvodem pro zamítnutí žaloby, ale soud má povinnost zjišťovat, zda by žalobce souhlasil s převodem jiných pozemků, aby byl restituční nárok uspokojen.

39. Soud nenahradil ani projev vůle žalovaného v požadavku, že celkový nárok žalobkyň činí 3 130 779,47 Kč. Žaloba byla podána za účelem uspokojení restitučního nároku převodem náhradních pozemků, který je soudem chráněn a v případě liknavého či svévolného postupu žalovaného při plnění svých zákonných povinnosti lze na žalobce převést i pozemky mimo veřejnou nabídku, jestliže se jinak nemohou dlouhodobě domoci svých práv. Nejedná se však o žalobu na určení výše restitučního nároku, ale jeho nesprávné stanovení ze strany žalovaného je pouze skutkovou okolností svědčící o nesprávném postupu žalovaného a předběžnou otázkou pro rozhodnutí soudu. Ve formě smluvního ujednání ve smlouvě by takové ustanovení ani nebylo závazné pro jiná soudní řízení či samotné účastníky. K tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, podle kterého není řešení předběžných otázek pro soud závazné navzdory tomu, že formálně je hodnota nároku oprávněné osoby a (někdy i) hodnota vydávaného pozemku (pozemků) technicky součástí výroku rozhodnutí. Jím je však autoritativně rozhodováno (toliko) o vlastnictví oprávněné osoby, nikoliv o výši restitučního nároku či hodnotě náhradních pozemků, jimiž má být restituční nárok takto saturován. Ocenění náhradních pozemků v řízeních o nahrazení projevu vůle k uzavření smlouvy o bezúplatném převodu vlastnického práva oprávněné osobě podle zákona o půdě je tak předběžnou (prejudiciální) otázkou, která ovšem není řešena jako věc hlavní (tou je převod vlastnického práva k věci). Řešením této otázky tak nemohou být soudy v jiném řízení vázány a nemusejí z něho vycházet ani s ohledem na ustanovení § 135 odst. 2 o. s. ř. [k tomu přiměřeně srovnej Lavický, Petr a kol. Občanský soudní řád (§ 1 až 250l). Řízení sporné. Praktický komentář. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2016, s. 666, marg. č. 6.].

40. Na základě výše uvedeného soud tedy uzavírá, že žalobci mají právo na to domáhat se uzavření smlouvy o vydání jimi zvolených pozemků žalobou vůči žalovanému, protože ten při uspokojování jejich nároků ze zákona o půdě jednal liknavě. Z provedeného dokazování vyplývá, že cena pozemků zvolených žalobci nepřevyšuje dosud neuspokojené nároky žalobců a že vydání zvolených pozemků žalobcům nebrání žádná zákonná překážka. Z tohoto důvodu soud žalobě vyhověl.

Náklady řízení

41. Žalobce je nutno považovat za plně úspěšné, když dosáhli plného úspěchu spočívajícího v tom, že jejich doposud neuspokojený restituční nárok byl uspokojen vydáním všech tří náhradních pozemků, jejichž vydání se domáhali, a jejich nárok byl snížen celkovou částku 269 572,28 Kč.

42. Žalobcům tedy přísluší plná náhrada nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. sestávající z odměny za zastoupení advokátem dle ustanovení § 6 odst. 1, § 7, § 8 odst. 1, § 11 a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „a. t.“). Soud při výpočtu tarifní hodnoty vycházel z hodnoty pozemků, který byly žalobkyním vydány jako náhradní, tj. z částky 269 572,28 Kč.

43. Odměna za úkony učiněné do datum je posouzena podle a. t. ve znění do datum.

44. Výše odměny činí 7 504 Kč (0,8 x 9 380 Kč) za každou zastupovanou osobu a úkon. Do datum byly učiněny tyto úkony: příprava a převzetí zastoupení, žaloba ze dne datum, vyjádření ze dne datum, ze dne datum, datum, ze dne datum a účast na jednání dne datum a dne datum tj. 16 úkonů. Dále pak náleží žalobcům odměna za 2 půl úkony - sepsání vyjádření k odvolání proti usnesení o nařízení předběžného opatření ze dne datum (2 x 3 752 Kč) Celkem jde o částku 16 úkonů a 2 půl úkony x 2 (dva žalobci) x 7 504 Kč = 127 568 Kč.

45. Dále náleží žalobkyním 16 paušálních náhrad spojených s výše uvedenými úkony právní služby a 2 paušální náhrady za 2 půl úkony právní služby v celkové výši 5 400 Kč podle § 13 odst. 3 a. t. (18 x 300 Kč).

46. V souvislosti s cestou realizovanou dne datum náleží žalobcům náhrada 3 020,05 Kč za 304 ujetých km v částce 2 220,05 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,4 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t.

47. V souvislosti s cestou realizovanou dne datum náleží žalobcům náhrada 3 020,05 Kč za 304 ujetých km v částce 2 220,05 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,4 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t.

48. Celkem jde o částku za období do datum ve výši 139 008,10 Kč (120 064 + 7 504 + 5 400 Kč + 3 020,05 + 3 020,05 Kč).

49. Odměna za úkony učiněné po datum je posouzena podle a. t. ve znění od datum.

50. Výše odměny činí 9 380 Kč za prvního žalobce a 7 504 Kč za druhého žalobce. Od datum byly učiněny tyto úkony: vyjádření ze dne datum ke znaleckému posudku, ze dne datum a ze dne datum, účast jednání dne datum a datum tj. 5 úkonů právní služby. Celkem jde o částky 5 x 9 380 Kč + 5 x 7 504 Kč = 84 420 Kč.

51. Dále náleží žalobcům 10 paušálních náhrad spojených s výše uvedenými úkony právní služby v celkové výši 4 500 Kč podle § 13 odst. 3 a. t. (10 x 450 Kč).

52. V souvislosti s účastní na jednání dne datum a dne datum náleží žalobcům cestovní náhrada, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 3 427,35 Kč za 304 ujetých km v částce 2 227,35 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,4 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t.

53. V souvislosti s cestou realizovanou dne datum náleží žalobcům náhrada 3 427,35 Kč za 304 ujetých km v částce 2 227,35 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,4 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 18 034,80 Kč ve výši 3 787,31 Kč. Celkem jde o částku za úkony učiněné od datum ve výši 95 774,85 Kč (84 420 Kč + 4 500 Kč + 3 427,35 + 3 427,35 Kč).

54. Dále pak žalobci uplatnili účelně vynaložené náklady na znalecký posudek č. 2492/25/2020, vypracovaného dne datum, tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, za účelem doložení hodnoty odejmutého pozemku a výše restitučního nároku, a to ve výši 10 000 Kč. Svůj nárok doložili fakturou č. číslo

55. Cellem náklady řízení činí bez DPH 234 782,95 Kč, s DPH ve výši 21 % částku 294 084,37 Kč.

56. Celkem byla žalobcům přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 294 084,37 Kč, která je splatná podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobců, a to v běžné třídenní lhůtě běžící od právní moci tohoto rozsudku dle ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.

57. Dle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

58. V daném řízení byla přiznána odměna znalci tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem za podání písemného znaleckého posudku, jež nahrazoval výslech znalce u soudu, a to ve výši 20 007 Kč – usnesením Okresního soudu v Domažlicích, č.j. 9 C 102/2023-202. Usnesení nabylo právní moci dne datum.

59. Soud proto v souladu s ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. rozhodl o nákladech státu tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, mohou se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.