OSFM 16 C 203/2021-15

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Mařádkem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částky 10 260 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 260 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 260 Kč za dobu od 12. 12. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. jméno příjmení, evidenční číslo ČAK: číslo.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částek specifikovaných výrokem I. jakožto uznaného dluhu na základě uznání dluhu ze dne 28. 4. 2020 co do částky 12 260 Kč, již se žalovaná zavázala žalobkyni splácet v měsíčních splátkách, avšak nezaplatila splátky číslo což vedlo k zesplatnění dluhu ve výši 10 260 Kč podle dohody účastníků.

2. Žalovaná se k věci nevyjádřila, ač ji k tomu soud vyzval a poskytl jí k vyjádření lhůtu 8 dnů. Nepopřela tedy skutková tvrzení žalobkyně a neučinila je spornými (§ 6 první věta zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění zákonů č. 588/2020 Sb., 38/2021 Sb. a číslo Sb. (dále„ o. s. ř.“). To sice neznamená, že by byla nesporná, přesto soud k pasivitě žalované podpůrně přihlédl.

3. Soud rozhodl bez ústního jednání na základě § 115a o. s. ř. Skutkový stav byl totiž objasněn důkazy předloženými žalobkyní, která rozhodnutí bez nařízení jednání navrhla v žalobě. Soud vyzval žalovanou, aby se k této možnosti do 8 dnů od doručení výzvy také vyjádřila s upozorněním, že pokud se nevyjádří, bude soud předpokládat její souhlas (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná nereagovala, přestože jí výzva byla účinně doručena.

4. Soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním. Dne 28. 4. 2020 žalovaná písemně uznala co do důvodu a výše dluh vůči žalobkyni ve výši 12 260 Kč, který se jí zavázala splnit v 11 měsíčních splátkách po 1 000 Kč a dvanácté ve výši 1 260 Kč, splatných počínaje dnem 13. 5. 2020, konče dnem 13. 4. 2021, přičemž si účastníci sjednali ztrátu výhody splátek s tím, že žalobkyně mohla přivodit splatnost celého zůstatku dluhu oznámením odeslaným žalované poté, kdy by se dostala do prodlení se zaplacením nejméně dvou splátek (uznání dluhu). Tak žalobkyně učinila v dopise ze dne 3. 12. 2020 (zesplatnění dluhu). Je obecně známo, že doporučeně odeslané dopisy bývají svému adresátovi doručeny nejpozději třetí pracovní den po svém odeslání. Výše zmíněné důkazy soud vyhodnotil jako zákonné, pro výsledek řízení závažné a věrohodné. Důkazy byly ve vzájemném souladu. Z ostatních důkazů nevyplynulo nic podstatného pro výsledek řízení. Další důkazy soud neprovedl, protože nebyly navrženy ani nevyplynuly ze spisu a nebyly potřebné ke zjištění skutkového stavu.

5. Soud tedy založil rozsudek především na následujícím skutkovém stavu. Dne 28. 4. 2020 žalovaná písemně uznala co do důvodu a výše dluh vůči žalobkyni ve výši 12 260 Kč, který se jí zavázala splnit v 11 měsíčních splátkách po 1 000 Kč a dvanácté ve výši 1 260 Kč, splatných počínaje dnem 13. 5. 2020, konče dnem 13. 4. 2021, přičemž si účastníci sjednali ztrátu výhody splátek s tím, že žalobkyně mohla přivodit splatnost celého zůstatku dluhu oznámením odeslaným žalované poté, kdy by se dostala do prodlení se zaplacením nejméně dvou splátek. Tak žalobkyně učinila v dopise ze dne 3. 12. 2020. Je obecně známo, že doporučeně odeslané dopisy bývají svému adresátovi doručeny nejpozději třetí pracovní den po svém odeslání.

6. Soud právně kvalifikoval vztah mezi účastníky jako právní povinnost žalované splnit žalobkyni uznaný dluh (§ 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění zákona č. 171/2018 Sb., dále„ o. z.“). Žalovaná totiž písemně a co do důvodu i výše dluh uznala. Právním následkem uznání byl vznik vyvratitelné právní domněnky existence dluhu v okamžiku uznání (§ 2053 první věta obč. zák.). To znamená, že pokud by žalovaná chtěla existenci dluhu popřít, musela by jeho neexistenci tvrdit a prokázat. To nestalo. Dnem následujícím po dni splatnosti, tedy od 12. 12. 2020 v návaznosti na lhůtu určenou v oznámení o zesplatnění, kterou soud pokládá za odpovídající lhůtě„ bez zbytečného odkladu“ (§ 1958 odst. 2 o. z.), se tak žalovaná ocitla v prodlení a vznikla jí tak povinnost zaplatit i úrok z prodlení (§ 1970 první věta o. z.). Výši úroku žalobkyně vyčíslila v souladu se zákonem (§ 1970 druhá věta o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 184/2019 Sb. ve znění nařízení č. 434/2017 Sb.). Žalobkyně tedy prokázala vznik a splatnost žalované pohledávky. Vzhledem k pasivitě žalované proto soud vyšel z právní domněnky jejího trvání ke dni vyhlášení rozsudku (§ 154 odst. 1 o. s. ř.) Z těchto důvodů soud žalobkyni výrokem I. přiznal celou žalovanou částku.

7. Výrok II. odpovídá ustanovením § § 137 odst. 1, odst. 2, 142a odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř., protože žalobkyně žalovanému v časovém limitu předvídaném zákonem žalované odeslala předžalobní upomínku a protože byla v řízení plně úspěšná. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč podle Položky 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích ve znění pozdějších předpisů a z nákladů vyčíslených v následující tabulce podle vyhlášky MSp č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve znění pozdějších předpisů (advokátní tarif, dále„ a. t.“). Sazbu mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby až do žaloby včetně soud stanovil podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 1 písm. a) – c), bodu 2., paušální náhradu hotových výdajů podle § 14b odst. 1 písm. a) – c) ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Soud tedy aplikoval snížené sazby, protože je mu z úřední činnosti známo, že v těchto právně i skutkově jednoduchých věcech žalobkyně opakovaně podává stejně formulované žaloby. Protože je advokát žalobkyně plátcem DPH, připočítal soud k nákladům též 252 Kč jako náhradu za DPH (§ 137 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 151 odst. 2 druhou větou o. s. ř. a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb.). Celková náhrada tudíž činí 2 252 Kč. Žalovaný má povinnost nahradit náklady řízení sice vůči žalobkyni, ale danou částku musí zaplatit advokátovi jako jejímu zástupci (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Soud nesnížil mimosmluvní odměnu za předžalobní výzvu podle vyúčtování předloženého žalobkyní, neboť rozhodování o nákladech řízení podléhá principu oficiality a vyšetřovacímu (§ 151 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.). I kdyby šlo o jednoduchou výzvu k plnění ve smyslu § 11 odst. 2 písm. h) a. t., nelze odměnu snížit na polovinu podle návětí § 11 odst. 2 a. t. Tato část § 11 totiž navazuje na sazby mimosmluvní odměny podle § 7, nikoli § 14b a. t. již proto, že ustanovení § 14b se v a. t. ocitlo později, než § 11 odst. 2. V § 14b a. t. zákonodárce reagoval na obchod s nízkými pohledávkami a zisk, plynoucí nabyvatelům pohledávek spíše než z pohledávky samotné z nákladů soudního řízení. Jeho hlavním cílem tedy bylo snížit v těchto případech odměnu za zastoupení a režijní paušál. Tento cíl splnil stanovením konkrétních cílových částek. To znamená, že co do výše odměny za zastoupení je § 14b komplexní právní úpravou pro dané případy. To plyne především z jeho odst. 3 a 4 a koneckonců i z odst. 2, jehož skutková podstata částečně koliduje se skutkovou podstatou § 11 odst. 2 písm. e). Ustanovení § 14b odst. 6 navíc nepočítá s aplikací § 7, který zakotvuje základní sazby mimosmluvní odměny. Očividně proto, že v oblasti své působnosti § 14b upravuje vlastní, snížené sazby. A vzhledem k tomu, že právě na § 7 navazuje § 11 odst. 2 a. t., nelze naposled zmíněné ustanovení v případech podřízených § 14b aplikovat a odměnu za zastoupení dále snižovat. úkon právní služby; ustanovení a. t.; mimosmluvní odměna; náhrada hotových výdajů; náhrada za DPH převzetí a příprava zastoupení; § 11 odst. 1 písm. a); 300 Kč; 100 Kč; předžalobní upomínka; § 11 odst. 1 písm. d); 300 Kč; 100 Kč; žaloba; § 11 odst. 1 písm. d); 300 Kč; Kč; 252 Kč

8. Lhůty k zaplacení soud ve výrocích I. a II. stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., poněvadž neshledal důvod k jiným lhůtám.

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení účastníkovi, k Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku, ve dvou písemných kopiích. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Ostravě.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené v tomto rozsudku, bude je možné na návrh vymáhat v exekučním nebo v soudním vykonávacím řízení.