OSFM 40 C 80/2017-223
- Soud:
- Okresní soud ve Frýdku-Místku
- Spisová značka:
- 40 C 80/2017-223
- Datum rozhodnutí:
- 2022-11-28
- ECLI:
- ECLI:CZ:OSFM:2022:40.C.80.2017.1
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Vlčkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená opatrovníkem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou titul jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení částky 100 000 Kč - náhrada škody
I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 100 000 Kč, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 19 602 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.
1. Žalobou doručenou soudu dne 3. 4. 2017 ve spojení s doplněním žaloby č.l. 43 a doplněním žaloby opatrovníka žalobkyně ze dne 5. 9. 2002 se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 100 000 Kč. Svou žalobu odůvodnila tak, že na základě usnesení název soudu ze dne 10. 6. 2013 č. j. číslo jednací bylo nařízeno její vyklizení z bytu číslo na ulici ulice a číslo ve obec. Dne 16. 6. 2014 byla exekutorem (nebo jeho pracovníky) a žalovaným protizákonně vyklizena, aniž by k tomu byla předem uvědomena. Její věci měly být vyklizeny do přístřeší, avšak nebyly, ale byly vyklizeny za přítomnosti žalovaného, ale žalobkyně nevěděla kde, ani klíče od jejích věcí jí žalovaný nedal a nechtěl dát. O tom, že všechny její věci, nábytek včetně oblečení, nádobí, léků, dokladů a dalších důležitých věcí potřebných k životu, se dozvěděli až 7. 7. 2014, kdy jí po urgencích žalovaný klíče dal, ale předat nové věci jí bylo odmítnuto, takže teprve až od této doby mohli užívat její věci v přístřeší, které však vůbec přístřeší neodpovídalo. Až 7. 7. 2014 zjistili, že všechny její věci byly vyházeny do garáže, která patří žalovanému, a to až ke stropu a k vratům garáže jako šrot. Asi v první polovině dubna 2015, když se vrátila od své dcery ze země, zjistila, že všechen její matek a všechny její věci včetně oblečení a všechny věci, které potřebovala k životu, si žalovaný vzal, i když ho vyzvala, aby jí její věci vydal nebo zaplatil za všechny věci náhradu škody 100 000 Kč, vůbec na to nereagoval.
2. Usnesením ze dne 4. 7. 2017 č. j. 40 C 80/2017-30 byl žalobkyni dle § 29 odst. 3 o.s.ř. ustanoven opatrovník. Tento žalobu žalobkyně doplnil (č.l. 211) tak, že se žalobkyně žalobou domáhá náhrady škody ve výši 100 000 Kč, když tvrdí, že byla nezákonně vyklizena, přičemž nebyla ze strany žalovaného zajištěna podmínka poskytnutí přístřeší. K vyklizení došlo dne 16. 6. 2014 z družstevního bytu ve vlastnictví žalovaného. Pokud se jedná o porušení právní povinnosti, tak ze strany žalovaného nebylo poskytnuto žalobkyni přístřeší minimálně v kvalitě, která by vedla k zachování lidské důstojnosti žalobkyně. Tím, že žalovaný nezajistil odpovídající přístřeší v kvalitě, které by nenarušovalo důstojnost žalobkyně, je dána příčinná souvislost mezi jednáním žalovaného, který v průběhu měsíce dubna 2015 všechny movité věci žalobkyně umístěné do garáže zlikvidoval, z části prodal a vznikem škody, kdy žalobkyně o všechny movité věci přišla. Movité věci, o něž žalobkyně přišla, specifikoval v podání ze dne 12. 1. 2018 Tyto byly v jejím osobním vlastnictví a hodnota těchto věcí odpovídá výši žalované částky.
3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním ze dne 10. 11. 2022 a navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu, když žalobkyně se domáhá náhrady škody, kterou jí měl způsobit žalovaný nezákonným vyklizením z družstevního bytu číslo na ul. ulice a číslo ve obec, a dále tím, že žalovaný měl prodat věci žalobkyně vyklizené z uvedeného bytu. Tento nárok neuznává žalovaný jako oprávněný, a to ani částečně, když v prvé řadě namítá, že nebyl osobou, která by provedla vyklizení žalobkyně z družstevního bytu, ani osobou, kterou by prodala věci žalobkyně. Vyklizení i následný prodej vyklizených movitých věcí byly provedeny exekutorem titul jméno příjmení, exekutorský úřad v rámci exekučního řízení č. j. číslo jednací, a to na základě pověření soudu, kdy exekuce byla nařízena usnesením název soudu č. j. číslo jednací ze dne 10. 6. 2013. K tomu doplňuji, že usnesení o nařízení exekuce bylo následně potvrzeno usnesením název soudu č. j. číslo jednací a následně bylo přezkoumáno i Nejvyšším soudem ČR, který svým usnesením č. j. číslo jednací ze dne 25. 5. 2015 odmítl dovolání žalobkyně proti výše citovaným usnesením o nařízení exekuce vyklizením bytu. V rámci vyklizení bylo žalobkyni zajištěno přístřeší formou ubytování v ubytovně na adrese adresa. Vybavení bytu bylo exekutorem uskladněno dle ust. § 341 odst. 3 o.s.ř. v prostorách garáže zajištěné žalovaným. Tyto movité věci byly následně prodány dle ust. § 342 odst. 1 o.s.ř., a to formou exekutorské dražby dle usnesení titul jméno příjmení č. j. číslo jednací ze dne 12. 3. 2015. Pokud tedy žalobkyně namítá nezákonnost svého vyklizení a nakládání s jejími věcmi v rámci exekučního řízení, nemůže toto tvrzení založit vznik odpovědnosti za škodu na straně žalovaného, ale nanejvýš odpovědnost způsobenou nesprávným úředním postupem na straně exekutora. Pokud je žalovanému známo, žalobkyně se přitom nároku na náhradu škody způsobené jí v rámci uvedeného exekučního řízení vůči exekutorovi domáhá, a to v rámci řízení vedeného u název soudu č. j. číslo jednací. Žalovaný rovněž učinil sporným tvrzení žalobkyně o vzniku škody a její výši. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu.
4. Soud provedl dokazování stran posouzení pasivní věcné legitimace žalovaného ve sporu a z provedených důkazů vzal za prokázané: ⟪LB:lb_001⟫ -) Rozsudkem název soudu anonymizována dvě slova část obce anonymizováno část obce ze dne 5. 12. 2007, č. j. číslo jednací ve věci žalobce název žalované a žalované celé jméno žalobkyně, že soud rozhodl o povinnosti žalobkyně vyklidit byt číslo o velikosti 1+3 ve 3. podlaží domu adresa na ulici ulice ve obec do jednoho měsíce od právní moci rozsudku. ⟪LB:lb_002⟫ -) Rozsudkem název soudu ze dne 29. 9. 2008 č. j. číslo jednací byl rozsudek název soudu ze dne 5. 12. 2007 č. j. číslo jednací změněn tak, že žalovaná je povinna vyklidit byt číslo o velikosti 1+3 ve 3. podlaží domu adresa na ulici ulice ve obec do 15 dnů od zajištění přístřeší. Proti tomuto rozhodnutí bylo podáno dovolání, o němž bylo rozhodnuto usnesením Nejvyššího soudu v Brně dne 16. 5. 2022 č. j. číslo jednací tak, že dovolání bylo odmítnuto. ⟪LB:lb_003⟫ -) Spisem vedeným u název soudu pod sp. zn. spisová značka a z něho zejména usnesením ze dne 10. 6. 2013 č. j. číslo jednací, že název soudu rozhodl ve věci oprávněného Stavební bytového družstvo obec proti povinné celé jméno žalobkyně, datum narození o návrhu na nařízení exekuce tak, že nařídil podle pravomocného a vykonatelného rozsudku název soudu pod č. j. číslo jednací ze dne 15. 12. 2007 ve spojení s rozsudkem název soudu ze dne 29. 9. 2008 č. j. číslo jednací k vynucení povinnosti povinné, a to vyklizení povinné z bytu číslo o velikosti 1+3 ve 3. podlaží domu adresa na ulici ulice ve obec, exekucí na majetek povinné s tím, že exekuce bude provedena po právní moci tohoto usnesení tak, že z vyklizovaného bytu budou odstraněny věci patřící povinné a příslušníkům její rodiny jakož i věci, které sice patří někomu jinému, ale jsou se souhlasem povinné umístěny ve vyklizovaném bytě a bude vykázána povinná a všichni, kdo se v bytě zdržují na základě práva povinné do zajištění přístřeší, a to pokoje v druhém podlaží ubytovny na adrese adresa, anonymizována tři slova. Provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor titul jméno příjmení, se sídlem Exekutorského úřadu, ulice ulice a číslo, PSČ obec. Toto usnesení nabylo právní moci 27. 3. 2014. ⟪LB:lb_004⟫ -) Usnesením název soudu ze dne 23. 1. 2014 č. j. číslo jednací, že název soudu jakožto soud nadřízený rozhodoval o odvolání povinné proti usnesení název soudu ze dne 10. 6. 2013 č. j. číslo jednací tak, že usnesení Okresního soudu bylo potvrzeno. Proti tomuto rozhodnutí podala povinná dovolání, které bylo na základě usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 5. 2015 č. j. číslo jednací odmítnuto. Na základě podané ústavní stížnosti povinné rozhodoval Ústavní soud České republiky, a to rozhodl usnesením ze dne 14. 12. 2015 sp. zn. ústavní nález tak, že ústavní stížnost byla odmítnuta. ⟪LB:lb_005⟫ -) Z potvrzení o zajištění přístřeší právnická osoba anonymizováno ze dne 24. 10. 2011 vyplývá, že tato společnost prohlásila, že na základě dohody uzavřené s oprávněným Stavebním bytovým družstvem obec poskytne pro účely výkonu vyklizení povinné celé jméno žalobkyně přístřeší. Z vyrozumění o provedení vyklizení exekutorský úřad, soudního exekutora titul jméno příjmení ze dne 19. 5. 2014, že soudní exekutor vyrozuměl povinnou celé jméno žalobkyně o provedení vyklizení, a to dne 16. 6. 2014 v 8:30 hodin z bytu číslo o velikosti 1+3 ve 3. podlaží domu adresa na ulici ulice ve obec. ⟪LB:lb_006⟫ -) Z protokolu o vyklizení povinného a všech, kdo s ním bydlí na základě jeho práva odstranění věci patřící povinnému a příslušníkům jeho domácnosti, případně věci se zde nalézající, s jejím souhlasem ze dne 16. 6. 2014 proběhlo vyklizení povinné z bytu číslo na ulici ulice a číslo, a to soudním exekutorem titul jméno příjmení, exekutorský úřad, za přítomnosti právní zástupkyně žalovaného, technika žalovaného, pana příjmení a hlídky Policie ČR. Vyklizení byla přítomna povinná, která odmítla předložit doklad totožnosti. Z protokolu vyplývá, že exekutor přikročil k odstranění věci z vyklizovaného objektu do určené bytové náhrady, když v bytě nebyly zde nalezeny žádné postižitelné movité věci. Odstraněné movité věci nebyly přestěhovány do bytové náhrady. Z protokolu dále vyplývá, že se povinná zabarikádovala v bytě, byt byl zpřístupněn, po příjezdu hlídky Policie ČR byl byt vyklizen. Povinná odmítla vše podepsat a odstěhovat se do bytové náhrady a všechny adresy jí byly napsány na papír.
5. Na základě provedeného dokazování soud stran posouzení pasivní legitimace žalovaného ve sporu zjistil následující skutkový stav:
Na základě rozsudku název soudu ze dne 5. 12. 2007 č. j. číslo jednací ve spojení s rozsudkem název soudu ze dne 29. 9. 2008 č. j. číslo jednací bylo rozhodnuto o povinnosti povinné vyklidit byt číslo o velikosti 1+3 ve 3. podlaží domu adresa na ulici ulice ve obec, a to do 15 dnů ode dne zajištění přístřeší. Rozhodnutím název soudu ze dne 10. 6. 2013 č. j. číslo jednací ve spojení s rozhodnutím název soudu ze dne 23. 1. 2014 č. j. číslo jednací bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení exekuce tak, že byla nařízena exekuce k vynucení povinnosti povinné, a to vyklizení povinné z bytu číslo o velikosti 1+3 ve 3. podlaží domu adresa na ulici ulice ve obec, když exekuce bude provedena po právní moci tohoto usnesení tak, že z vyklizovaného bytu budou odstraněny věci patřící povinné a příslušníkům její rodiny, jakož i věci, které sice patří někomu jinému, ale jsou se souhlasem povinné umístěny ve vyklizovaném bytě a bude vykázána povinná a všichni, kdo se v bytě zdržují na základě práva povinné do zajištěného přístřeší, a to pokoje v druhém podlaží ubytovny na adrese adresa, anonymizována tři slova. Provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor titul jméno příjmení, se sídlem Exekutorského úřadu, ulice ulice a číslo, PSČ obec. Žalovaná byla o tomto vyklizení vyrozuměna podáním ze dne 19. 5. 2014. Soudním exekutorem titul jméno příjmení bylo za součinnosti Policie ČR provedeno vyklizení žalované, a to dne 16. 6. 2014 s tím, že vyklizení provedl vykonavatel soudního exekutora jméno příjmení spolu s asistentem vykonavatele jméno příjmení za přítomnosti p. příjmení – technik SDB, právní zástupkyní žalované, dále prostřednictvím stěhovací firmy název a hlídky Policie ČR. Dále je zde záznam o tom, že odstraněné movité věci byly pouze z části přestěhovány do bytové náhrady a nebyly zde nalezeny žádné postižitelné movité věci. Vyklizení bylo ukončeno dne 16. 6. 2014 v 15:25 hodin.
Věcná legitimace představuje hmotněprávní vztah účastníka ke konkrétní projednávané věci (předmětu řízení). Věcnou legitimaci tak má v řízení o žalobě ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se právní vztah nebo právo týká.
Věcná legitimace je předmětem dokazování a její nedostatek je důvodem pro zamítnutí žaloby.
V projednávané věci se soud nejprve, aniž by věc posuzoval věcně, zabýval otázkou věcné legitimace účastníků sporu. Pasivně věcně legitimován je u žaloby o náhradu škody subjekt, který se vytýkaného jednání, které je způsobilé založit nárok na náhradu škody, dopustil. Z provedeného dokazování stran posouzení pasivní věcné legitimace ve sporu jednoznačně vyplývá, že vyklizením žalované na základě výše citovaných rozsudku byl pověřen a následné vyklizení žalované a prodej vyklizených věci byl proveden exekutorem titul jméno příjmení, a to na základě pověření soudu (viz usnesení název soudu ze dne 10. 6. 2013, č. j. číslo jednací), který prováděl exekuční úkony v rámci exekučního řízení pod č. j. číslo jednací název žalované, tedy žalovaný, byl ve věci toliko a jen oprávněným z exekuce, tudíž není ve sporu pasivně věcně legitimován. Zákon výslovně určuje, kdo je či není ve sporu pasivně věcně legitimován, žalovaný však takovéto postavení v tomto sporu nemá, a tudíž proti této osobě nemůže žalobkyně uplatňovat žalobu o náhradu škody. Soud tedy žalobu jako nedůvodnou z důvodu nedostatku pasivní věcné legitimace žalovaného ve sporu v celém rozsahu výrokem I. rozsudku zamítl.
6. Výrokem II. rozsudku pak soud rozhodl o náhradě nákladů řízení. Dle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve sporu byl plně úspěšný žalovaný, kterému byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 19 602 Kč. Tato částka představuje odměnu za tři úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě právního zastoupení, sepisu vyjádření k žalobě a účast u jednání soudu dne 28. 11. 2022, když jeden úkon právní služby činí dle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 5 100 Kč, tedy 3 x 5 100 Kč, tj. 15 300 Kč, k těmto náleží 3 režijní paušály po 300 Kč, tj. 900 Kč dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH ze všech částek ve výši 3 402 Kč Náklady řízení je pak žalobkyně povinna zaplati k rukám právního zástupce žalovaného ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř., a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř.
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.