OSFM 10 C 230/2020-281

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Špokovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně právnická osoba. zahraniční osoba registrovaná pod č. číslo se sídlem Adresa žalobkyně, adresa zastoupená advokátem Jméno advokáta A se sídlem Novodvorská 994/138, Praha ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované se sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B se sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 12 586,19 EUR s příslušenstvím

I. Žaloba žalobkyně, aby žalované byla uložena povinnost k zaplacení částky 12 586,19 EUR s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 20 900 EUR od 28.9.2018 do 17.4.2019 a z částky 12 586,19 EUR od 18.4.2019 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 40 EUR, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 143 457,60 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky 12 586,19 EUR s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku, představující doplatek kupní ceny za hydraulický nakládací jeřáb produkt, který žalobkyně žalované dodala dne 8.8.2018 dle objednávky z 19.2.2018. Žalobkyně kupní cenu za dodané zboží žalované vyúčtovala fakturou č. hodnota z 23.8.2018 ve výši 20 900 EUR se splatností 27.9.2018. Žalovaná však žalobkyni i přes upomínky zaplatila pouze částku 8 313,81 EUR dne 17.4.2019 a zbytek dosud nezaplatila, s odůvodněním, že žalobkyně předmět koupě dodala opožděně (termín dodávky byl sjednán do 5/2018, dodáno bylo 8/2018), čímž se rovněž žalovaná dostala do prodlení vůči svému smluvnímu subjektu (Česká republika, Hasičský záchranný sbor Hlavního města Prahy) a v důsledku tohoto prodlení byla povinna zaplatit tomuto svému dalšímu smluvnímu partnerovi smluvní pokutu, kterou následně započetla oproti pohledávce žalobkyně na doplatek kupní ceny.

2. Žalovaná potvrdila, že dne 19.2.2018 objednala u žalobkyně předmětný jeřáb s tím, že sjednaná cena byla 20 900 EUR s termínem dodání do května 2018. Předmětný jeřáb jí byl předán až 8.8.2018 a cena vyúčtována fakturou z 23.8.2018 se splatností 27.9.2018. Výzvou z 5.9.2018 hlavní smluvní partner žalované – Česká republika, Hasičský záchranný sbor Hlavního města Prahy (dále ČR), vyzval žalovanou k zaplacení smluvní pokuty za pozdní dodávku požárního kontejnerového nosiče ve výši 324 723,75 Kč (smluvní pokuta ve výši 323 523,75 Kč a náklady spojené s uplatněním této pohledávky ve výši 1 200 Kč). Žalovaná měla totiž s ČR dne 7.3.2018 uzavřenou smlouvu na dodávku 1 ks požárního kontejnerového nosiče s dodáním do 5 měsíců od nabytí účinnosti smlouvy, přičemž jednotlivé součásti požárního nosiče měly být dodány od subdodavatelů, a doba plnění byla ujednána za účelem poskytnutí dostatku času žalované na provedení všech potřebných prací při kompletaci nosiče, včetně certifikací, revizí, zkoušek, přičemž posledním dnem řádného splnění závazku bylo datum 7.8.2018. Tím, že žalobkyně dodala 1 z komponentů (jeřáb) žalované až 8.8.2018, nemohla žalovaná splnit termín dodávky vůči hasičskému záchrannému sboru do 7.8.2018, když v návaznosti na dodávku tohoto komponentu musela být provedena montáž včetně dalších navazujících revizí a zkoušek, proto byl požární kontejnerový nosič dodán ČR až 23.8.2018. Prodlení žalované s dodávkou požárního kontejnerového nosiče vůči hlavnímu smluvnímu partnerovi ČR bylo způsobeno zpožděním dodávky předmětného jeřábu ze strany žalobkyně, který měl být na tento kontejnerový nosič namontován. V příčinné souvislosti s nedodržením sjednaného termínu dodávky jeřábu ze strany žalobkyně vůči žalované do konce května 2018 a v návaznosti na toto prodlení nedodržení sjednaného termínu dodávky kontejnerového nosiče s namontovaným jeřábem ze strany žalované vůči ČR do 7.8.2018, byla žalovaná povinna uhradit svému smluvnímu partnerovi (ČR) smluvní pokutu ve výši 323 523,75 Kč (0,5% denně z celkové ceny za každý den prodlení) a náklady spojené s uplatněním této smluvní pokuty ve výši 1 200 Kč. Proto žalovaná výzvou z 30.1.2019 uplatnila u žalobkyně nárok na náhradu škody ve výši 324 723,75 Kč se stanovenou lhůtou splatnosti do 15.2.2019, kterou však žalobkyně odmítla s tím, že nárok na náhradu škody je neprokázaný a ničím nepodložený. Následně žalovaná dne 9.4.2019 tuto škodu jednostranně uplatnila k započtení oproti pohledávce žalobkyně do výše 12 586,19 EUR (324 723,75 Kč), čímž nárok žalobkyně zanikl v této části, a dne 17.4.2019 zaplatila žalovaná žalobkyni doplatek kupní ceny ve výši 8 313,81 EUR, čímž závazek žalované vůči žalobkyni zanikl zcela.

3. V návaznosti na rozhodnutí krajského soudu, který zrušil první rozsudek okresního soudu mj. z důvodu potřeby provedení označených důkazů ohledně vzniku a existence pohledávky žalované z titulu náhrady škody, kterou uplatnila k započtení, vyzval soud žalovanou k doplnění tvrzení nejen ohledně vzniku a výše její pohledávky uplatněné k započtení, ale rovněž k předvídatelnosti žalobkyně ohledně hrozící škody (smluvní pokuty), když ve vztahu k těmto tvrzením nebylo řízení zkoncentrováno.

4. Žalovaná k předvídatelnosti žalobkyně ohledně smluvní pokuty, která hrozila žalované v případě prodlení s dodávkou pro ČR dále doplnila, že žalobkyně si musela být vědoma následků porušení smlouvy z důvodu prodlení, spočívajících ve smluvní pokutě, neboť obě strany měly již v minulosti více obdobných společných dodávek pro ČR, a žalobkyní muselo být známo, mj. i z veřejně dostupných smluv (zákonné registrace smluv ČR přístupná veřejnosti) i z její praxe, týkajících se státních zakázek, že ve smlouvách se státem je běžnou praxí ujednání o smluvní pokutě při porušení smluvních povinností, navíc i v době prodlení žalobkyně s dodávkou jeřábu pro žalovanou, strany o hrozící smluvní pokutě z předmětné státní zakázky intenzivně jednaly.

5. Žalobkyně k těmto doplněným tvrzením namítala, že v době akceptace předmětné objednávky v 2/2018 nevěděla o tom, že ve smlouvě mezi žalovanou a ČR, která byla uzavřena až v následujícím měsíci dne 7.3.2018, bude sjednána pro případ prodlení s dodávkou smluvní pokuta ve výši 0,5 % denně a stejně žalobkyně nevěděla, že se mělo jednat o subdodávku žalované pro další subjekt – ČR. Dále poukazovala na skutečnost, že žalovaná neučinila žádná opatření, jimiž by se snažila předmětnou smluvní pokutu snížit, popř. se státem jednat o jejím snížení, když tato byla vyšší, než v jiných obdobných smlouvách se státem.

6. Mezi stranami nebylo sporné, že na kupní cenu 20 900 EUR žalovaná žalobkyni zaplatila částku 8 313,81 EUR, ale spornou otázkou mezi stranami zůstal vznik a existence pohledávky žalované vůči žalobkyni ve výši 324 723,75 Kč, která žalované měla vzniknout v souvislosti se zaplacením smluvní pokuty a spojených nákladů jejímu dalšímu smluvnímu partnerovi z důvodu pozdní dodávky, jejíž příčinou bylo opožděné dodání předmětu koupě ze strany žalobkyně, a dále zánik závazku žalované k zaplacení doplatku kupní ceny z důvodu jednostranného započtení této pohledávky ze strany žalované.

7. Nebyla mezi stranami tedy sporná objednávka žalované ze dne 19.2.2018 na dodávku jeřábu žalobkyní za kupní cenu 20 900 EUR se sjednaným termínem dodávky do 5/2018, žalobkyně jeřáb žalované dodala až 8.8.2018 a vyúčtovala kupní cenu se splatností do 27.9.2018. Kupní cena ve lhůtě splatnosti nebyla uhrazena. Předmětná dodávka jeřábu byla subdodávkou žalované, neboť tato uzavřela s ČR dne 7.3.2018 smlouvu na dodávku 1 ks požárního kontejnerového nosiče dle zveřejněného zadávacího řízení s dobou plnění 5 měsíců od nabytí účinnosti smlouvy a se sjednanou smluvní pokutou pro případ prodlení s dodávkou ve výši 0,5 % denně z celkové ceny zboží včetně DPH a s její splatností do 14 kalendářních dnů ode dne jejího uplatnění, což bylo zjištěno jak z návrhu smlouvy zadávacích podmínek č. adresa – č. účtu smluvní stranou Česká republika – adresa, tak z výpovědí jednatele žalované, který potvrdil, že žalobkyně věděla od samého počátku, že je subdodávkou pro hlavní zakázku žalované se státem, znala obsah hlavní smlouvy se státem, neboť podmínky jsou uveřejněné ještě před veřejnou soutěží a žalobkyně se žalovanou spolupracovala již od roku 2009 a tato spolupráce spočívala v tom, že kupovali od žalobkyně hydraulická nakládací zařízení a žalovaná zajišťovala kompletaci, zkoušky a následně i servis pro finální zákazníky ČR. Žalobkyně jako subdodavatel žalované vždy znala podmínky dodávek pro hasiče – ČR předem, neboť žalovaná již při přihlášením do veřejné soutěže musela doložit i seznam většinových subdodavatelů včetně jejich nabídek, takže subdodavatelé znali specifikaci každé dodávky, podmínky i obsah hlavní smlouvy, navíc se jednalo o státní uveřejňované zakázky. Po výhře ve veřejné soutěži ohledně předmětné zakázky pro ČR zaslal jednatel žalované žalobkyni objednávku, žalobkyně připravila smlouvu na subdodávku, následoval podpis smlouvy s ČR a poté se podepisovaly smlouvy s jednotlivými subdodavateli, a to podle podmínek uváděných před vyhlášením soutěže. Z těchto důkazů je zřejmé, že žalobkyně ještě před objednávkou věděla, že v hlavní smlouvě s ČR je smluvní penále pro případ prodlení s dodávkou, dokonce smluvní pokuta byla v daném případě sjednána i v její kupní smlouvě se žalobkyní, která byla podepsána v písemné formě, což bylo zjištěno jak z výslechu jednatele žalované, tak z listiny nazvané Kúpno – predajná zmlúva 18 005 s datem 6.3.2018, kterou připravovala žalobkyně včetně ujednání o smluvní pokutě pro případ nedodržení termínu dodávky do 27.5.2018 ze strany prodávajícího ve výši 1,75 % z kupní ceny za každý den prodlení. Z výslechu jednatele žalované však bylo dále zjištěno, že žalobkyně při řešení jejího prodlení s dodávkou jeřábu pro žalovanou a hrozící smluvní pokuty pro žalovanou ze strany ČR i smluvní pokuty z jejich subdodavatelské smlouvy, zpochybnila platnost předmětné subdodavatelské písemné smlouvy z důvodu nedostatku plné moci osoby k podpisu smlouvy za žalobkyni, přičemž tato skutečnost je zřejmá již z obsahu samotné žaloby, v níž žalobkyně odvozuje svůj nárok od akceptované objednávky z února 2018 a nikoliv z písemné kupní smlouvy s datem. 6.3.2018. Žalovaná neměla k dispozici plnou moc k podpisu smlouvy za žalobkyni osobou, která písemnou smlouvu podepsala, proto neuplatnila smluvní pokutu vůči žalobkyni z této smlouvy. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že žalobkyně od samého počátku věděla, že je subdodavatelem žalované v rámci dodávky pro ČR včetně hrozící smluvní pokuty pro případ nedodání předmětu smlouvy ve lhůtě 5 měsíců od podpisu smlouvy ve výši 0,5 % denně při prodlení, znala podmínky i smluvní vztahy, zadávací materiály od hasičů, rozsah i finální cenu vozidla pro stát. Po dodání předmětného jeřábu byla v průběhu 15 dnů žalovanou provedena montáž na podvozek a řada odborných zkoušek, což bylo zjištěno jednak z výpovědí jednatele žalované a jednak z protokolu o zkoušce statické příčné stability a zkoušce hmotnosti VTÚ s. p. z 17.8.2018, zprávy o revizi elektrického zařízení z 16.8.2018, certifikátu Technického ústavu požární ochrany s datem 23.8.2018, pro požární kontejnerový nosič na podvozku Volvo s nákladním jeřábem produkt, vážního lístku právnická osoba s. r. o. z 15.8.2018, velkého technického průkazu z 23.8.2018 pro vozidlo zvláštního určení. Z předávacího protokolu s datem 23.8.2018 bylo dále zjištěno, že žalovaná předala ČR kontejnerový nosič vozidlo Volvo, jehož součástí byl předmětný jeřáb a žalovaná vyúčtovala adresa dle kupní smlouvy HSAA – 12886-17/2017 dodávku 1 ks požárního kontejnerového nosiče kupní cenu v částce 4 313 650 Kč, což bylo zjištěno z faktury č. hodnota z téhož dne. Dopisem ze dne 5.9.2018 byla žalovaná smluvním partnerem – ČR vyzvána k zaplacení smluvní pokuty a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 324 723,75 Kč z důvodu pozdní dodávky kontejnerového nosiče dle kupní smlouvy č. číslo za dobu od 8.8.2018 do 23.8.2018 v celkové výši 323 523,75 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč do 14 dnů od doručení této výzvy na účet pod VS: var. symbol. Z potvrzení o provedení transakce u ČSOB a. s. bylo dále zjištěno, že dne 27.9.2018 zaplatila žalovaná na účet České republiky částku 324 723,75 Kč pod VS: var. symbol. Dále bylo z nesporných tvrzení účastníků a z výzvy právního zástupce žalované zjištěno, že dne 30.1.2019 uplatnila žalovaná písemně u žalobkyně nárok na náhradu škody z titulu zaplacené smluvní pokuty a nákladů spojených s uplatněním pohledávky v celkové výši 324 723,75 Kč, kterou žalované vyúčtovala Česká republika za pozdní dodávku požárního kontejnerového nosiče způsobeného zpožděním dodávky hydraulického nakládacího jeřábu produkt strany žalobkyně, který měl být na požární kontejnerový nosič namontován s odůvodněním, že nebýt prodlení ze strany žalobkyně, nárok na smluvní pokutu vůči hasičskému záchrannému sboru by nevznikl a vyzvala žalobkyni k zaplacení této částky do 15.2.2019. Žalobkyně nic nezaplatila. Následně dne 9.4.2019 žalovaná jednostranně uplatnila k započtení smluvní pokutu včetně nákladů na vymáhání této pohledávky vůči kupní ceně, tedy konkrétně částku 12 586,19 EUR vůči kupní ceně 20 900 EUR a zůstatek kupní ceny ve výši 8 313,81 EUR dne 17.4.2019 žalobkyni zaplatila. Z dopisu právního zástupce žalobkyně z 29.4.2019 bylo dále zjištěno, že žalobkyně odmítla započtení ze strany žalované pro jeho neúčinnost, s odůvodněním, že uplatněný nárok na náhradu škody není prokázaný a ničím podložený, žalobkyni nebyly předloženy žádné podklady k důvodnosti a výši částky 324 723,75 Kč. Jak bylo již výše uvedeno, z výslechu jednatele žalované bylo zjištěno, že z důvodu námitky neplatnosti subdodavatelské smlouvy vznesené žalobkyní z důvodu nedostatku plné moci k podpisu takové smlouvy ze strany žalobkyně, žalovaná vůči žalobkyni nenárokovala smluvní pokutu z této smlouvy, ale uplatnila vůči žalobkyni nárok na náhradu škody, která žalované vznikla tím, že z jediného důvodu, a to konkrétně pro pozdní dodávku jeřábu ze strany žalobkyně se žalovaná dostala do prodlení, a musela zaplatit smluvní pokutu ČR, protože další dodavatelé z této předmětné zakázky dodali žalované veškeré komponenty včas, jen žalobkyně dodala jeřáb až v srpnu a žalovaná musela zařídit následnou montáž na podvozek včetně všech zkoušek, a poté ve velmi krátkém termínu hasičům podle smlouvy svůj závazek splnila. Dále soud provedl důkazy dalšími kupními smlouvami, uzavřenými mezi žalovanou a ČR na obdobné dodávky, z nichž byla zjištěna ujednání o smluvní pokutě pro případ prodlení s dodávkou v nižší výši než předmětná státní zakázka žalované.

8. Po provedeném dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, že dle objednávky z 19.2.2018 se žalobkyně zavázala dodat žalované do 5/2018 (tedy nejpozději do 31.5.2018) hydraulický nakládací jeřáb a žalovaná se zavázala zaplatit kupní cenu 20 900 EUR. Předmětná akceptace objednávky byla potvrzena rovněž písemnou smlouvu s datem 6.3.2018 potvrzující předmětný smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovanou, kterou žalobkyně následně napadla námitkou neplatnosti z důvodu nedostatku plné moci osoby k podpisu písemné smlouvy za žalobkyní, přičemž součástí této písemné smlouvy bylo rovněž ujednání o smluvní pokutě při prodlení s dodávkou ve výši 1,75 % denně. Dodávka jeřábu byla subdodávkou žalované, která uzavřela s ČR dne 7.3.2018 smlouvu na dodávku 1 ks požárního kontejnerového nosiče dle zveřejněného zadávacího řízení s dobou plnění 5 měsíců od nabytí účinnosti smlouvy, t.j, do 7.8.2018 a se sjednanou smluvní pokutou pro případ prodlení s dodávkou ve výši 0,5 % denně z celkové ceny zboží, kterou rovněž znala, přičemž tato skutečnost byla od samého počátku rovněž známa i žalobkyni. Žalobkyně jeřáb žalované dodala až dne 8.8.2018 a vyúčtovala kupní cenu 20 900 EUR fakturou č. hodnota se splatností 27.9.2018. Žalovaná ve lhůtě splatnosti žalobkyni nezaplatila a v průběhu nastávajících 15 dnů provedla montáž a všechny potřebné odborné technické zkoušky a předmět zakázky předala ČR dne 23.8.2018. Za pozdní dodávku státu zaplatila žalovaná ČR dne 27.9.2018 smluvní pokutu 323 523,75 Kč včetně nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši 1 200 Kč a dopisem z 30.1.2019 informovala žalobkyni o tom, že z důvodu nedodržení sjednaného termínu dodávky do konce května 2018, musela žalovaná dne 27.9.2018 uhradit svému smluvnímu partnerovi – České republice, hasičskému záchrannému sboru Hlavního města Prahy smluvní pokutu ve výši 323 523,75 Kč a 1 200 Kč jako náklady spojené s uplatněním této pohledávky, a to za pozdní dodávku požárního kontejnerového nosiče způsobeného zpožděním dodávky hydraulického nakládacího jeřábu ze strany žalobkyně, který měl být na požární kontejnerový nosič namontován. Žalovaná uplatnila vůči žalobkyní nárok na náhradu škody a vyzvala žalobkyni k zaplacení částky 324 723,75 Kč se lhůtou do 15.2.2019. Žalobkyně tuto nezaplatila, proto žalovaná v dopise z 9.4.2019 tuto pohledávku v celkové výši 324 723,75 Kč uplatnila k jednostrannému započtení oproti pohledávce žalobkyně z titulu kupní ceny ve výši 20 900 EUR (v přepočtu částka 539 220 Kč). V dopise právního zástupce žalobkyně z 29.4.2019, adresovaném žalované, žalobkyně odmítla její započtení pro jeho neúčinnost z důvodu neexistence zákonných podmínek na započtení s tím, že uplatněný nárok na náhradu škody není prokázaný a podložený, žalobkyni nebyly předloženy žádné podklady k důvodnosti a výši pohledávky žalované v částce 324 723,75 Kč, přitom žalobkyně znala obsah hlavní smlouvy včetně výše smluvní pokuty pro případ prodlení, sjednaný termín dodávky i celkovou cenu předmětné státní zakázky. Žalovaná zaplatila žalobkyni na předmětnou kupní cenu dne 17.4.2019 částku ve výši 8 313,81 EUR.

9. V daném řízení se vyskytl cizí prvek, když žalobkyně je obchodní firmou podnikající na území Slovenské republiky, proto soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českého soudu a jaké bude rozhodné právo.

10. Česká republika a Slovenská republika jsou členy Evropské unie, pravomoc českého soudu je dána dle čl. 4. odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 Sb., dle kterého mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost, žalovány u soudu tohoto členského státu, přičemž podle čl. 63 tohoto Nařízení v případě společností, nebo jiných právnických osob, se bydlištěm rozumí místo, kde mají své sídlo.

11. Pokud se jedná o určení rozhodného práva, soud vycházel z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ČR 23 Cdo 427/2017, který dospěl k závěru, že vznik smluvního vztahu z kupní smlouvy, uzavřené mezi prodávajícím se sídlem ve Slovenské republice a kupujícím se sídlem v České republice, se posoudí podle Úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží, vyhlášené pod č. 160/1991 Sb. (dále už jen Vídeňská úmluva), ledaže účastníci její použití dohodou vyloučili.

12. Podle čl. 11 Vídeňské úmluvy smlouva o koupi nemusí být uzavřena nebo prokazována písemně a nevyžadují se u ní žádné jiné formální náležitosti, lze ji prokazovat jakýmikoli prostředky, včetně svědků.

13. Podle čl. 30 a čl. 33 písm. a) Vídeňské úmluvy prodávající je povinen dodat zboží dne, který je určen ve smlouvě nebo určitelný podle smlouvy, předat jakékoliv doklady, které se k němu vztahují, a vlastnické právo ke zboží, jak vyžaduje smlouva a tato Úmluva za podmínek stanovených smlouvou a Úmluvou.

14. Podle čl. 45 písm. b) Vídeňské úmluvy nesplní-li prodávající některou svou povinnost ze smlouvy o koupi nebo z Úmluvy, může kupující požadovat náhradu škody podle čl. 74 až 77.

15. Podle čl. 74 Vídeňské úmluvy náhrada škody při porušení smlouvy jednou stranou zahrnuje částku odpovídající ztrátě, včetně ušlého zisku, kterou utrpěla druhá strana v důsledku porušení smlouvy. Náhrada škody nesmí přesáhnout ztrátu a ušlý zisk, kterou strana porušující smlouvu předvídala nebo měla předvídat v době uzavření smlouvy s přihlédnutím ke skutečnostem, o nichž věděla nebo měla vědět, jako možný důsledek porušení smlouvy.

16. Podle čl. 77 Vídeňské úmluvy strana, která uplatňuje porušení smlouvy, musí učinit okolnostem případu přiměřená opatření ke zmenšení ztráty, včetně ušlého zisku z porušení smlouvy. Jestliže tak neučiní, může strana, která smlouvu porušila, domáhat se snížení její výše v rozsahu, ve kterém škoda měla být zmenšena.

17. Při právním posouzení věci soud dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně není důvodná. Žalobkyně jako prodávající nedodala jeřáb žalované jako kupující ve sjednaném termínu nejpozději do konce května 2018, ale až 8.8.2018. Pouze z důvodu pozdního dodání jeřábu, dostala se žalovaná do prodlení s dodávkou celého požárního kontejnerového nosiče, jehož nezbytnou součástí byl pozdě dodaný jeřáb. Žalovaná měla celou státní zakázku dodat do 7.8.2018, ale z důvodu dodání jeřábu dne, 8.8.2018 nemohl být předmět státní zakázky předán, neboť žalovaná musela provést montáž jeřábu na nosič a navazující nezbytné technické zkoušky, které žalovaná zajistila v nadcházejících 15 dnech, proto předala požární kontejnerový nosič až dne 23.8.2018. Z důvodu prodlení žalované od 8.8.2018 do 23.8.2018 uplatnila ČR nárok na smluvní pokutu včetně nákladů na uplatnění pohledávky ve výši 324 723,75 Kč a žalovaná tuto částku zaplatila a následně podle ustanovení čl. 45 Úmluvy uplatnila právo na náhradu škody, spočívající v zaplacení smluvní pokuty a nákladů spojených s uplatněním pohledávky vůči žalobkyni. Ujednání o smluvní pokutě je běžným způsobem zajištění plnění závazku v obdobných kupních smlouvách, popř. smlouvách o dílo, ve stavebnictví, apod., které lze předvídat. Tuto škodu musela žalobkyně tedy nejen objektivně předvídat z typu smlouvy, ale předvídatelnost byla u žalobkyně naplněna i ze subjektivního hlediska, neboť žalobkyně o hrozící škodě ve formě smluvní pokuty věděla již v době před předmětnou objednávkou, znala obsah smlouvy žalované jako prodávající pro ČR jako kupující na specifický předmět dodávky státu, byla subjektem znalým v oblasti státních zakázek, jejímiž součástí bývají ujednání o smluvní pokutě, kterou mimochodem měla i žalobkyně sjednanou pro případ prodlení s dodávkou jeřábu v písemné smlouvě se žalovanou, kterou následně napadla neplatností, když nelze přehlédnout ani výši této smluvní pokuty, kterou sama žalobkyně připravila při vyhotovení smlouvy pro případ prodlení s dodávkou a která převyšovala výši smluvní pokuty se státem (smluvní pokuta 1,75 % denně oproti 0,5 % denně). Tímto opatřením mohla být pro žalovanou dostatečně zajištěna škoda pro případ prodlení s dodávkou pro stát. Navíc nelze pominout skutečnost, že žalobkyně je osobou zkušenou i v oblasti veřejných zakázek. Nebýt prodlení žalobkyně, žalovaná by se do prodlení nedostala, když měla zajištěn dostatečný časový prostor pro včasné splnění své povinnosti z hlavního závazku, konkrétně měla více než 2 měsíce od sjednaného termínu dodávky jeřábu na montáž a potřebné zkoušky ke kompletaci celé státní zakázky a v řízení bylo zjištěno, že pokud by žalobkyně dodala subdodávku včas, tj. do konce 5/2018, byla by schopna splnit svůj hlavní závazek do 8.8.2018, když žalobkyně byla schopna všechny potřebné úkony k předání zakázky státu realizovat ve lhůtě 15 dnů. Žádné jiné důvody prodlení žalované s dodávkou pro stát nebyly v řízení tvrzeny a ani prokázány. Žalobkyně tedy věděla, že žalované hrozí vysoká smluvní pokuta v důsledku jejího prodlení, když znala obsah smlouvy žalované s ČR. Žalovaná sice nežádala stát o snížení smluvní pokuty, když tato jednání ani s ohledem na státní zakázku není běžné, žalovaná nemohla předvídat s ohledem na dostatečný prostor ke své činnosti v rámci státní zakázky, že by se vůbec do prodlení dostala, a navíc pro tento případ měla i v písemné formě smlouvy se žalobkyní k zajištění škody sjednanou další smluvní pokutou, tedy učinila dostatečná opatření k tomu, aby jí škoda - majetková újma, ve formě vysoké smluvní pokuty a poplatků nevznikla. Žalobkyně tedy z důvodu porušení smlouvy se žalovanou, konkrétně pro prodlení s dodávkou, odpovídá za škodu, která žalované vznikla v její majetkové sféře, neboť v příčinné souvislosti s tímto porušením smlouvy, musela žalovaná uhradit částku 324 723,75 Kč a žalobkyně tedy za škodu žalované pro výše uvedené odpovídá. Žalované tedy vznikla vůči žalobkyni pohledávka z titulu náhrady škody, spočívající v zaplacení smluvní pokuty a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, jež měly základ jednak ve smlouvě a jednak ve vládním nařízení č. 351/2013 Sb. (§3). Splatnost předmětné škody nastala uplynutím lhůty, kterou žalovaná stanovila žalobkyni k zaplacení této škody v písemné výzvě se lhůtou plnění do 15.2.2019.

18. Vídeňská úmluva, jíž se řídí kupní smlouva i náhrada škody, nemá výslovnou úpravu započtení a tento nedostatek je řešen prostřednictvím národního práva určeného kolizní normou. V dosahu členských států EU se jedná o čl.17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (nařízení Řím I.). Kupní smlouva se řídí právem země, v níž má prodávající obvyklé bydliště (čl. 4 bod 1 písm. a) Nařízení Řím I) a dle čl. 17 tohoto Nařízení ve vztahu k započtení platí, že pokud se strany na započtení nedohodly, řídí se právem rozhodným pro pohledávku, vůči které se uplatňuje započtení. Prodávající žalobkyně má sídlo na území Slovenské republiky, rozhodným právem pro započtení je tedy slovenské právo, konkrétně zákon č. 513/1991 Z.z. (obchodný zákoník) ve spojení se zákonem č. 40/1964 Z.z. (občanský zákoník).

19. Podle § 358 obchodného zákoníku k započtení jsou způsobilé pohledávky, které je možno uplatnit u soudu, a podle § 362 obchodního zákoníku i znějící na různé měny, pokud jsou tyto volně směnitelné, což v daném případě lze. Zánik závazku započtením je upraven rovněž v § 580 a následujících občanského zákoníku (zákona č. 40/1964 Z.z.) tak, že pokud věřitel a dlužník mají vzájemné pohledávky stejného druhu a některý z účastníků uplatní vůči druhému projev vůle směřující k započtení, zánik nastane ke dni, kdy se střetly pohledávky způsobilé k započtení. Podle výše uvedených ustanovení slovenského práva je tedy zánik závazku započtením přípustný.

20. Započtení je jedním ze způsobu zániku závazku mezi stranami, přičemž započíst lze i jednostranně. V daném případě žalovaná uplatnila k započtení pohledávku, která byla jistá, žalobkyně věděla o výši škody, která žalované v souvislosti se zaplacením smluvní pokuty vznikla, znala důvod jejího vzniku, věděla, v čem má spočívat povinnost žalobkyně k zaplacení škody jako započítávané pohledávky. Při posuzování neurčitosti a nejistoty aktivní pohledávky je vždy třeba vzít v úvahu i to, zda vychází obě pohledávky ze stejného právního vztahu, přičemž v daném případě byly obě dodávky zboží vázáné na jediného konečného zákazníka, o čemž obě strany věděly, nejednalo se o 2 nezávislé kontrakty. ale závazky vzájemně propojené a navazující. Žalovaná tudíž řádně uplatnila svoji pohledávku na náhradu škody vůči pohledávce na zaplacení kupní ceny, zůstatek kupní ceny zaplatila, čímž závazek žalované zanikl a nárok žalobkyně na zaplacení zůstatku kupní ceny tudíž není důvodný.

21. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném řízení měla zcela úspěch žalovaná, a proto soud zavázal žalobkyni zaplatit jí požadované náklady řízení ve výši 143 457,60 Kč, jež představují náklady právního zastoupení (tarifní hodnota přepočtena dle kursu ČNB ke dni realizace úkonu, tj. za 5 úkonů právní pomoci po 9 580 Kč - 2 vyjádření z 17.1.2024 a 27.3.2024 a za 3 jednání dne 26.2.2024, 20.5.2024, 8.8.2024, 4 úkony právní pomoci po 9 540 Kč za odvolání z 13.10.2022 a 3 jednání dne 30.8.2022, 18.12.2023, 6.2.2023, 2 úkony právní pomoci po 9 620 Kč za vyjádření z 24.11.2021 a účast u jednání dne 12.4.2021, a 1 úkon právní pomoci ve výši 9 660 za vyjádření z 15.9.2020, vše dle § 7 bod 6 vyhl. 177/1996 Sb., včetně 12 režijních paušálů po 300 Kč za tyto úkony dle § 13, odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb., to vše včetně 21 % DPH, přičemž lhůta k plnění má pak zde oporu v ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., když důvody pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek soudem shledány nebyly. Určené platební místo, k rukám právního zástupce žalované, pak vychází z ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.