OSHK 12 C 43/2019-167

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudcem JUDr. Milanem Plhalem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ o nahrazení souhlasu s vydáním věci ze soudní úschovy

I. Žalovaný je povinen souhlasit s vydáním motorového vozidla tovární značky Mercedes Benz Sprinter, registrační značka, VIN kód, ze soudní úschovy, sp. zn. 0 Sd 29/2019, Okresního soudu v Hradci Králové.

II. Vzájemný návrh, kterým se žalovaný domáhal uložení povinnosti žalobci souhlasit s vydáním motorového vozidla tovární značky Mercedes Benz Sprinter, registrační značka, VIN kód, ze soudní úschovy, sp. zn. 0 Sd 29/2019, Okresního soudu v Hradci Králové žalovanému, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Hradci Králové soudní poplatek 2 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1 Žalobce se domáhal nahrazení souhlasu žalovaného (v době podání žaloby s právnická osoba anonymizována dvě slova) s vydáním motorového vozidla tovární značky Mercedes Benz Sprinter, registrační značka, VIN kód (dále jen„ vozidlo“) ze soudní úschovy s tím, že je jeho vlastníkem. Vozidlo koupil od příjmení jméno jméno kupní smlouvou a nestihl podat žádost o zápis změny vlastníka. jméno příjmení mu vozidlo odcizil a prodal žalovanému. Žalobce v žalobě dále požadoval, aby soud rozhodl o určení neplatnosti kupní smlouvy, kterou vozidlo koupil žalovaný, a určení, že žalobce je vlastníkem vozidla. Soud žalobu posoudil podle jejího obsahu, kdy se žalobci jednalo o nahrazení souhlasu žalovaného s vydáním vozidla ze soudní úschovy, a otázky platnosti smlouvy a vlastnictví vozidla řešil jako otázky předběžné a požadavku na uvedené určení nerozhodoval.

2 Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl a uplatnil vzájemný návrh na vydání vozidla z úschovy jemu. Popsal, že vozidlo koupil v dobré víře a je zapsán jako jeho vlastník v technickém průkazu vozidla. Vozidlo nabyl do svého vlastnictví na základě ústně sjednané kupní smlouvy uzavřené s předchozím vlastníkem příjmení jméno jméno, za něhož na základě písemné plné moci s úředně ověřeným podpisem zmocnitele při uzavření kupní smlouvy jednal jméno příjmení. Vlastnické právo příjmení jméno jméno k vozidlu vyplývalo ze zápisu v technickém průkazu. Dobrá víra při nabytí vlastnického práva žalovaného je založena na zápisu příjmení jméno jméno jako řádného vlastníka zapsaného v technickém průkazu k vozidlu, který je veřejnou listinou vedenou státním orgánem, a tudíž se jeho obsahová správnost předpokládá, a dále z plné moci udělené jméno příjmení příjmení jméno jméno k prodeji a přepisu vozidla, v níž byl podpis zmocnitele úředně ověřen. Ověření podpisu rovněž zakládá presumpci, že listina obsahuje pravý podpis osoby, jejíž podpis je ověřen. Navíc zmocněnec jméno příjmení předal žalovanému vozidlo, klíče od vozidla a technický průkaz k vozidlu. Žalovaný byl na základě všech těchto skutečností důvodně přesvědčen, že vozidlo kupuje řádně od předchozího vlastníka. Žalovaný v době koupě vozidla o existenci celé jméno žalobce neměl sebemenší tušení a dozvěděl se o něm až v rámci následného trestního řízení.

3 Následně žalovaný korigoval svá skutková tvrzení tak, že jméno příjmení při prodeji vozidla žalovanému jednal jako zmocněnec prodávajícího příjmení jméno jméno na základě plné moci udělené příjmení jméno jméno žalobci a na základě plné moci udělené žalobcem jméno příjmení. Na obou plných mocích byly úředně ověřené podpisy zmocnitele. Pokud žalovaný dříve tvrdil, že jméno příjmení jednal na základě plné moci udělené příjmení jméno jméno přímo jemu, pak žalovaný plné moci vnímal ve svém souhrnu jako jedno zmocnění a pro odstup času už si nebyl jist, zda se jednalo o jednu či dvě plné moci.

4 Z úplného výpisu žalovaného z obchodního rejstříku soud zjistil, že ke dni 6. 11. 2019 došlo ke změně obchodní firmy žalovaného z právnická osoba na právnická osoba

5 Z usnesení Policie ČR, OO 2, ulice a číslo, PSČ obec, ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, soud zjistil, že vozidlo bylo uloženo do soudní úschovy a usnesení nabylo právní moci.

6 Ze spisu Okresního soudu v Hradci Králové, sp. zn. 0 Sd 29/2019, soud zjistil, že o vydání vozidla ze soudní úschovy požádal žalobce a žalovaný. Vzájemně nesouhlasili s vydáním vozidla druhému z nich.

7 Z kupní smlouvy ze dne 26. 2. 2015 soud zjistil, že příjmení jméno jméno prodal vozidlo žalobci za 78 000 Kč.

8 Ze spisu stát. instituce soud zjistil, že právnická osoba podala 10. 11. 2016 žádost o zápis změny vlastníka vozidla příjmení jméno jméno na žalovaného. K žádosti přiložila plnou moc z 15. 6. 2016, kterou jí k přepisu měl zmocnit příjmení jméno jméno a plnou moc ze 7. 11. 2016, kterou jí k tomu zmocnil žalovaný. právnická osoba u úřadu jednal jméno příjmení na základě zmocnění ze dne 22. 6. 2016. Spis obsahuje technický průkaz vozidla, podle kterého registrovaným vlastníkem v době přepisu byl příjmení jméno jméno.

9 Z výpovědi jednatele žalovaného jméno příjmení soud zjistil, že o možnosti koupě vozidla ho informoval jméno příjmení a předložil plnou moc od vietnamského majitele vozidla k přepisu vozidla. Ústně se se dohodli na prodeji za cenu 150 000 Kč. Kupní cenu uhradil jméno příjmení v hotovosti oproti dokladům k vozidlu, klíčům a plné moci k přepisu vozidla. Jednatel dále vypověděl, že jméno příjmení předložil i plnou moc od vietnamského majitele vozidla, na základě které byl oprávněn vozidlo prodat.

10 Z výpovědi svědka jméno příjmení bylo zjištěno, že vozidlo vyzvedl v obec a převezl do obec. Následně se osobně setkal s jméno příjmení, který mu předal dohodnutou částku oproti dokladům a klíčům od vozidla. Svědek vypověděl, že žalobce mu předal doklady k vozidlu a klíče. Kupní cenu následně předal žalobci. U prvého výslechu dne 10. 12. 2019 svědek uvedl, že s ohledem na odstup času si vše pamatuje hůře a odkázal na svoji výpověď v trestním spisu.

11 Po korekci tvrzení žalovaného svědek u druhého výslechu dne 1. 2. 2021 sdělil, že při prodeji vozidla žalovanému jméno příjmení předložil plnou moc, kterou udělil příjmení jméno jméno k přepisu vozidla. příjmení jméno jméno plnou moc k přepisu vozidla na žalovaného přímo svědkovi neudělil. Svědek jednal za žalobce na základě písemné plné moci, kterou ho zmocnil žalobce k prodeji. Tu nemá ve svém držení, protože ji zanechal ve vozidle.

12 Z výpovědi svědka jméno příjmení soud zjistil, že je jednatelem právnická osoba, která zajišťuje mnoho přepisů vozidel. Svědek si nepamatoval na tento případ, nevěděl nic o tom, zda plnou moc udělil příjmení jméno jméno nebo žalobce jméno příjmení. Uvedl, že úřadům předkládají vždy úředně ověřené plné moci. V případě, že úřad provede přepis bez plné moci, je to chyba úřadu.

13 Z výpovědi svědka jméno příjmení, který za právnická osoba zajišťoval přepis vozidla na žalovaného, bylo zjištěno, že si na tento případ nepamatuje.

14 Ze spisu Policie ČR, OO 2, ulice a číslo, PSČ obec, sp. zn anonymizováno číslo soud zjistil, že jméno příjmení podal dne 15. 3. 2017 trestní oznámení na žalobce, který měl vozidlo neoprávněně užívat. V trestním oznámení uvedl, že v říjnu 2016 pro žalovaného zprostředkovával prodej vozidla od žalobce. jméno příjmení je jeho přítelem. K uzavření kupní smlouvy a převodu na žalovaného došlo 10. 11. 2016. Při přepisu vozidla žalobce předložil plnou moc od příjmení jméno jméno, který ji k zajištění převodu udělil právnická osoba, anonymizováno, se sídlem adresa. Po převzetí vozidla žalovaný vytkl jeho vady a žalobce se zavázal, že vozidlo nechá na své náklady opravit. Na pokyn žalobce jméno příjmení okolo 20. 12. 2016 vozidlo dopravil do autorizovaného servisu v obec, kde jej ponechal na opravu. Někdy okolo 7. 1. 2017 jej technik servisu informoval, že vozidlo je opraveno a žalobce neuhradil cenu opravy. Technik servisu však vozidlo následně vydal žalobci, který ho neoprávněně užíval. Policie vozidlo zajistila 17. 5. 2017 v obec, v ulici ulice a číslo. Žalobce v trestním řízení vypověděl, že vozidlo prodat nechtěl. jméno příjmení, s kterým plánovali společné podnikání, předal klíče od vozidla, aby mu ho přivezl. Po jejich dohodě jméno příjmení vozidlo dopravil do autorizovaného servisu v obec, kde jej ponechal na opravu. Ve vozidle byl malý a velký technický průkaz, kupní smlouva, kterou vozidlo koupil od příjmení jméno jméno a plná moc, kterou příjmení jméno jméno udělil právnická osoba, anonymizováno k zajištění převodu. Žalobce zaplatil za opravu a vozidlo v servisu vyzvedl. V jeho bydlišti vozidlo následně zajistila Policie ČR.

15 Z plné moci ze dne 15. 6. 2016 obsažené v uvedeném trestním spisu soud zjistil, že příjmení jméno jméno měl zmocnit právnická osoba k provedení změny majitele vozidla v evidenci vozidel. Listina obsahuje údaj o ověření pravosti podpisu příjmení jméno jméno územní celek. Podle zprávy tohoto„ ověřovatele“, kterou vyžádala Policie ČR, však k ověření ve skutečnosti nedošlo.

16 Ze zprávy Policie ČR. Obvodního oddělení 2 v obec ze dne 13. 4. 2021 soud zjistil, že ve vozidle, které v současnosti stojí na policejním odstavném parkovišti, se žádná plná moc nenachází.

17 Pro rozhodnutí o žalobě o vydání předmětu úschovy dle § 299 z. ř. s. je rozhodující prokázání vlastnického nebo jiného práva k předmětu úschovy. Na základě toho soud vydá předmět úschovy vlastníkovi či osobě, které k předmětu náleží jiné právo. Vlastnické nebo jiné právo k předmětu úschovy se však v tomto řízení řeší jen jako otázka předběžná a projeví se ve výroku rozsudku v podobě "nahrazení projevu vůle". Pravomocný rozsudek soudu, kterým bylo rozhodnuto, že žalovaný "je povinen souhlasit s vydáním předmětu úschovy", zakládá právo, aby mu soud vydal žalobci předmět úschovy; tím bude naplněno jeho právo k majetku, uloženému nebo složenému do úschovy soudu (rozsudek NS ČR sp. zn. 21 Cdo 2127/2014).

18 V daném případě žádali o vydání vozidla z úschovy žalobce i žalovaný. Soud proto posuzoval, zda některému z nich svědčí vlastnické či jiné právo k vozidlu. Žalobce i žalovaný tvrdili, že vlastnické právo nabyli smlouvou, žalobce kupní smlouvou od příjmení jméno jméno ze dne 26. 2. 2015 a žalovaný kupní smlouvou uzavřenou ústně s žalobcem, kterého zastupoval jméno příjmení. Prokázání těchto tvrzení bylo rozhodující a následný přepis v evidenci vozidel již měl význam jen podpůrný, protože titulem pro nabytí vlastnického práva může být mj. smlouva, nikoliv zápis v evidenci vozidel.

19 Soud vzal za prokázané, že vlastníkem vozidla byl příjmení jméno jméno, což nebylo mezi stranami sporné a vyplývá z technického průkazu. příjmení jméno jméno prodal vozidlo 26. 2. 2015 žalobci, jak dokládá kupní smlouva z tohoto data. Tuto skutečnost žalovaný nezpochybňoval. Žalobce se tudíž na základě kupní smlouvy stal vlastníkem vozidla. Žalobce a jméno příjmení se vzájemně znali a žalobce jméno příjmení předal klíče od vozidla, což dokládají jejich výpovědi v trestním spisu. jméno příjmení vozidlo následně předal žalovanému, který mu zaplatil 150 000 Kč oproti vydání dokladů a klíčů od vozidla. Tyto závěry soud opírá o výpověď jméno příjmení a jednatele žalovaného. jméno příjmení následně vozidlo dopravil do servisu v obec, žalobce zde vozidlo vyzvedl a Policie ČR je v jeho bydlišti zajistila, což dokládá obsah trestního spisu. Ze spisu stát. instituce je zřejmé, že právnická osoba podala 10. 11. 2016 žádost o zápis změny vlastníka vozidla příjmení jméno jméno na žalovaného. K žádosti přiložila plnou moc z 15. 6. 2016, kterou jí k přepisu měl zmocnit příjmení jméno jméno a plnou moc ze 7. 11. 2016, kterou jí k tomu zmocnil žalovaný. Spis obsahuje technický průkaz vozidla, podle kterého v době přepisu byl registrovaným vlastníkem příjmení jméno jméno. Žalobce tvrdil, že jméno příjmení neoprávněně prodal vozidlo žalovanému. Žalovaný oproti tomu, že jméno příjmení byl zmocněn žalobcem k prodeji vozidla. Je to žalovaný, koho tížila povinnost prokázat, že žalobcovo vlastnické právo k vozidlu bylo převedeno na něho, což se mu nezdařilo.

20 V řízení se žalovanému nepodařilo prokázat, že jméno příjmení byl oprávněn jednat za žalobce jako vlastníka ve věci prodeje vozidla žalovanému. Žalovaný původně tvrdil, že jméno příjmení mu předkládal plnou moc, kterou mu k převodu udělil příjmení jméno jméno a následně, že takovou plnou mocí jméno příjmení vybavil žalobce. Žádná z těchto plných mocí v tomto řízení předložena nebyla. Samotné tvrzení jméno příjmení a jednatele žalovaného, že takovou plnou moc příjmení jméno jméno nebo žalobce vystavil, k prokázání nestačí. příjmení jméno příjmení a jednatelem žalovaného panuje přátelský vztah a svědectví jméno příjmení dokládá snahu žalovanému v řízení pomoci. U prvního svého výslechu svědek uvedl, že si na prodej hůře pamatuje a odkázal na obsah své výpovědi v trestním spisu. Podle trestního spisu při prodeji vozidla žalovanému jednal na základě plné moci, kterou udělil příjmení jméno jméno a o žádné další písemné plné moci udělené mu žalobcem k prodeji vozidla žalovanému se nezmiňoval. Svoji výpověď změnil v reakci na korekci tvrzení žalovaného a překvapivě si vzpomněl na písemnou plnou moc, kterou ho měl k prodeji zmocnit žalobce. Zásadním důkazem o tom, že žádná taková plná moc ve skutečnosti neexistovala, je obsah spisu stát. instituce, podle kterého úřad vyhověl žádosti o přepis vozidlo pouze na základě plné moci udělené příjmení jméno jméno právnická osoba, anonymizováno a na základě plné moci žalovaného pro tuto společnost. V případě, že by jméno příjmení tvrzenou plnou mocí disponoval, nepochybně by ji žalovanému pro potřebu přepisu předal.

21 Soud nevyhověl návrhu žalovaného na opakovaný výslech jméno příjmení a jméno příjmení a výslech příjmení jméno jméno k tomu, proč stát. instituce na základě plné moci příjmení jméno jméno provedl přepis vozidla na žalovaného a zda jim k tomu dal pokyn zmocnitel, nebo někdo jiný a z jakého titulu. Žalovaný současně žádal, aby svědkům soud předložil plnou moc a byli dotázáni na důvody a okolnosti přepisu vozidla na žalovaného. jméno příjmení a jméno příjmení soud vyslechl prostřednictvím dožádaného soudu a oba jednoznačně vysvětlili, že si na tento případ nepamatují a právnická osoba, anonymizováno zajišťuje velké množství přepisů. jméno příjmení popsal, že neví o tom, zda plnou moc udělil příjmení jméno jméno nebo žalobce jméno příjmení. Žalovaný ke vzniku svého vlastnického práva tvrdil, že žalobce jako vlastníka vozidla při prodeji zastupoval jméno příjmení na základě písemné plné moci, kterou mu žalobce vystavil. Žádný z účastníků netvrdil a v řízení nevyšlo najevo, že by sepisu plné moci či prodeji žalovanému byl přítomen příjmení jméno jméno, a proto jeho svědectví toto tvrzení prokázat nemohlo. Plná moc udělená příjmení jméno jméno právnická osoba, anonymizováno obsahuje údaj o ověření pravosti podpisu příjmení jméno jméno územní celek. Podle zprávy tohoto„ ověřovatele“, kterou vyžádala Policie ČR, však k ověření nedošlo. Soud tuto plnou moc považuje příjmení jméno jméno za nepodepsanou, protože v případě, že by ji příjmení jméno jméno podepsal, nebylo by zapotřebí falšovat ověření podpisu. Plná moc byla vytvořena pro potřebu převodu vozidla. Městský úřad v obec na základě ní a na základě plné moci žalovaného udělené právnická osoba přepis nesprávně provedl. Tyto skutečnosti soud považuje za jednoznačně prokázané a tvrzení, která hodlal žalovaný pomocí opakovaných výslechů svědků a výslechem příjmení jméno jméno prokázat, za nerozhodné.

22 Žalovaný se dovolával ustanovení § 984 odst. 1 o. z. a uváděl, že o jeho vlastnictví k vozidlu svědčí zápis v registru vozidel.

23 Podle § 984 odst. 1 o. z. platí, že není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. Dobrá víra se posuzuje k době, kdy k právnímu jednání došlo; vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného seznamu, pak k době podání návrhu na zápis.

24 Ustanovení § 984 odst. 1 o. z. však v dané věci použitelné není. Lze je totiž aplikovat pouze při nabytí věcného práva k věci zapsané ve veřejném seznamu. Judikatura (srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 20. 9. 2017, sp. zn. 22 Cdo 5330/2015) však již dospěla k jednoznačnému závěru, že registr silničních vozidel není veřejným seznamem.

25 Otázku, zda žalovaný v důsledku jednání jméno příjmení nabyl vlastnické právo k vozidlu, které není zapsáno ve veřejném seznamu, musí být tedy posouzena dle ustanovení § 1109 a násl. o. z., upravujících nabytí vlastnického práva od neoprávněného.

26 Podle § 1109 písm. c/ o. z. vlastníkem věci se stane ten, kdo získal věc, která není zapsána ve veřejném seznamu, a byl vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře v oprávnění druhé strany vlastnické právo převést na základě řádného titulu, pokud k nabytí došlo za úplatu od někoho, komu vlastník věc svěřil.

27 Pro nabytí vlastnického práva v tomto případě však zákon vyžaduje, aby nabyvatel byl vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře v oprávnění druhé strany vlastnické právo převést na základě řádného titulu. Míra dobré víry potřebné pro nabytí od neoprávněného musí vycházet z okolností, které svědčí pro to, že převodce je oprávněným k převodu. Pro usuzování na nedostatek dobré víry na straně nabyvatele postačí i jeho lehká nedbalost. Navíc je obecně známou skutečností, že prodej vozidel je z důvodu vyššího výskytu krádeží rizikové. Při zkoumání dobré víry je proto na každém kupujícím nutno vyžadovat větší míru opatrnosti, tedy aktivní činnost směřující k vyvrácení jakéhokoliv podezření.

28 V tomto případě jméno příjmení ujišťoval žalovaného, že je k prodeji vozidla pověřen žalobcem. jméno příjmení spolu s vozidlem předal žalovanému technický průkaz, osvědčení o registraci a klíče k vozidlu a plnou moc vystavenou příjmení jméno jméno, která zmocňovala právnická osoba, anonymizováno k provedení změny majitele vozidla v evidenci vozidel. Žalovaný však věděl, že v registru vozidel je jako vlastník zapsán příjmení jméno jméno. Byl-li žalovaný vskutku ujištěn, že jméno příjmení je k prodeji pověřen žalobcem, pak za absence jakéhokoliv listinného oprávnění jméno příjmení jednat za žalobce nebo příjmení jméno jméno nemohl být v dobré víře, že nabývá vozidlo od vlastníka. Zákonné podmínky pro nabytí vlastnického práva žalovaného dle ustanovení § 1109 o. z. proto splněny nejsou.

29 Soud dále zvažoval, zda se žalovaný nestal vlastníkem vozu na základě tzv. obecné klauzule zakotvené v ustanovení § 1111 o. z.

30 Podle § 1111 o. z. platí, že získal-li někdo movitou věc za jiných okolností, než které stanoví § 1109 nebo 1110, stane se vlastníkem věci, pokud prokáže dobrou víru v oprávnění převodce převést vlastnické právo k věci. To neplatí, pokud vlastník prokáže, že věc pozbyl ztrátou nebo činem povahy úmyslného trestného činu.

31 Dle tohoto ustanovení by stačila prostá dobrá víra žalovaného v oprávnění jméno příjmení převést vlastnické právo k věci. Druhá věta tohoto ustanovení ovšem umožňuje vlastníku, aby odvrátil nabytí vlastnictví nabyvatelem tím, že prokáže, že věc pozbyl ztrátou nebo činem povahy úmyslného trestného činu.

32 Nedostatek jakéhokoliv listinného oprávnění jméno příjmení jednat za příjmení jméno jméno nebo žalobce nedovolují přijmout závěr ani o prosté dobré víře žalovaného v oprávnění jméno příjmení převést vlastnické právo k vozidlu.

33 Soud proto uzavřel, že žalobce v důsledku jednání jméno příjmení vlastnické právo k vozidlu nepozbyl. Žalobě proto vyhověl a vzájemný návrh žalovaného zamítl.

34 Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce v řízení zcela uspěl, avšak náklady nevynaložil.

35 Soud žalobce osvobodil od placení soudních poplatků a žalobě vyhověl. Poplatková povinnost proto přešla na žalovaného (§ 2 odst. 3, § 5 zákona č. 549/1991Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů a položka 4 odst. 1 písm. c/sazebníku).

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím Okresního soudu v Hradci Králové.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.