OSHO 6 C 113/2022-19

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Olgou Houžvičkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 1 484,82 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 484,82 Kč s úrokem z prodlení v částce 94,27 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 484,82 Kč s příslušenstvím z titulu dlužných televizních poplatků za měsíce září 2020 až září 2021. Žalovaný, který se stal držitelem televizního přijímače, a tím mu vznikla povinnost platit televizní poplatky ve výši 135 Kč měsíčně, televizní poplatky za uvedené období nezaplatil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Oba účastníci souhlasili s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání.

3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil a vzal za prokázané, že žalovaný přihlásil televizní přijímač k evidenci v březnu 2010 (potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků). Televizní poplatky za období září 2020 až září 2021 však žalovaný zcela nezaplatil (výzvy k zaplacení dlužných poplatků včetně inventarizace pohledávky) a dluží tak žalobkyni částku 1 484,82 Kč. Předžalobní upomínka byla žalovanému zaslána.

4. Podle § 3 odst. 2 věta první zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Podle § 6 zákona č. 348/2005 Sb. činí výše poplatku částku 135 Kč.

5. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že se žalovaný stal jako fyzická osoba držitelem televizního přijímače a přihlásil se k evidenci poplatníků televizních poplatků. V důsledku neplnění povinnosti platit televizní poplatky v období září 2020 až září 2021 vznikl žalovanému dluh ve výši 1 484,82 Kč. Protože žalovaný dlužnou částku za jednotlivé měsíce neuhradil ve lhůtách splatnosti, uložil soud žalovanému podle § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. povinnost zaplatit žalobkyni vedle plnění i úrok z prodlení, jehož výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a který žalobkyně kapitalizovala k datu vyhotovení žaloby, tj. 15. 12. 2021, částkou 94,27 Kč Počátek prodlení žalovaného je datován od 16. dne příslušného kalendářního měsíce, neboť podle § 7 odst. 2 zákona 348/2005 Sb. je televizní poplatek fyzické osoby splatný nejpozději do 15-tého dne každého kalendářního měsíce. Lze uzavřít, že žalobkyně listinnými důkazy prokázala svůj nárok, proto soud vyhověl žalobě v plném rozsahu.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 484,82 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč Tyto náklady žalobkyně má soud za účelně vynaložené.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.