OSHO 4 C 39/2025-79

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Svačinovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Anonymizováno bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Anonymizováno bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o vypořádání společného jmění manželů

I. Ze zaniklého společného jmění žalobkyně a žalovaného se do výlučného vlastnictví žalobkyně přikazují:

1) pozemek parc. č. hodnota – zastavěná plocha a nádvoří – o výměře 566 m2, jehož součástí je budova č. p. Anonymizováno (rod. dům), která je na něm postavena,

2) pozemek parc. č. hodnota – zahrada – o výměře 500 m2,

3) pozemek parc. č. hodnota – zastavěná plocha a nádvoří - o výměře 138 m2, jehož součástí je stavba bez č. p./č. e, (zem. stav), která je na něm postavena,

4) pozemek parc. č. Anonymizováno – ostatní plocha – o výměře 40 m2, to vše zapsané na listu vlastnickém č. hodnota pro obec a katastrální území adresa vedeném u právnická osoba pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště adresa;

5) dluh vůči panu jméno FO, nar. datum, bytem adresa, ve výši 2 523 795,78 Kč z titulu uhrazení společného závazku účastníků ze Smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření a dodatku ke smlouvě o stavebním spoření a o zřízení účtu č. hodnota, reg. č. Anonymizováno ze dne 13. 8. 2020, uzavřené s právnická osoba.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na vypořádání zaniklého společného jmění účastníků částku 234 552,11 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vypořádání společného jmění manželů (dále jen „SJM“). Uvedla, že manželství účastníků bylo rozvedeno bylo rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 16. 9. 2022, č. j. 5 C 168/2022-18, který nabyl právní moci dne 6. 10. 2022. Předmětem vypořádání žalobkyně učinila nemovité věci (pozemek parc. č. hodnota – zastavěná plocha a nádvoří – o výměře 566 m2, jehož součástí je budova č. p. AnonymizovánoAnonymizováno(rod. dům), která je na něm postavena, pozemek parc. č. hodnota – zahrada – o výměře 500 m2, pozemek parc. č. hodnota – zastavěná plocha a nádvoří - o výměře 138 m2, jehož součástí je stavba bez č. p./č. e, (zem. stav), která je na něm postavena, pozemek parc. č. Anonymizováno – ostatní plocha – o výměře 40 m2, to vše zapsané na listu vlastnickém č. hodnota pro obec a katastrální území adresa vedeném u právnická osoba pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště adresa), které manželé nabyli kupní smlouvou ze dne 22. 3. 2021. Kupní cena byla z části ve výši 2 352 000 Kč financována prostřednictvím úvěru poskytnutého právnická osoba. dle smlouvy ze dne 13. 8. 2020 a z části ve výši 20 000 Kč z vlastních prostředků. Úvěr nebyl manželi řádně a včas splácen, ale byl zaplacen otcem žalobkyně panem jméno FO, a to ve výši 2 523 795,78 Kč po rozvodu manželství dne 18. 10. 2022. Tím vznikl dluh obou manželů vůči jméno FO, který taktéž žádala manželka vypořádat.

2. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil a po celou dobu řízení byl zcela nečinný.

3. Mezi účastníky řízení tak nebyla nesporná tvrzení. Soud proto ve věci provedl dokazování, ze kterého zjistil následující skutkový stav.

4. Podle rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 16. 9. 2022, č. j. 5 C 168/2022-18, který nabyl právní moci dne 6. 10. 2022, bylo manželství účastníků uzavřeno dne 6. 6. 2020 a rozvedeno dne 6. 10. 2022 (zjištěno z předmětného rozsudku).

5. Manželé v průběhu manželství kupní smlouvou ze dne 22. 3. 2021 nabyli nemovitosti, a to pozemek parc. č. hodnota – zastavěná plocha a nádvoří – o výměře 566 m2, jehož součástí je budova č. p. Anonymizováno (rod. dům), která je na něm postavena, pozemek parc. č. hodnota – zahrada – o výměře 500 m2, pozemek parc. č. hodnota – zastavěná plocha a nádvoří - o výměře 138 m2, jehož součástí je stavba bez č. p./č. e, (zem. stav), která je na něm postavena, pozemek parc. č. Anonymizováno – ostatní plocha – o výměře 40 m2, to vše zapsané na listu vlastnickém č. hodnota pro obec a katastrální území adresa vedeném u právnická osoba pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště adresa – dále jen „předmětné nemovitosti“, do společného jmění manželů (zjištěno z kupní smlouvy ze dne 22. 3. 2021, dodatku číslo 1 ke kupní smlouvě ze dne 26. 3. 2021, výpis z katastru nemovitostí LV číslo hodnota).

6. Na zaplacení kupní ceny manželé čerpali úvěr od právnická osoba dle smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření a dodatku ke smlouvě o stavebním spoření a o zřízení účtu ze dne 13. 8. 2020 uzavřené mezi zástavním věřitelem a žalovaným, který byl zajištěn zástavní smlouvou původního vlastníka předmětných nemovitostí – zástavce jméno FO (smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitosti ze dne 10. 8. 2020, potvrzení o zániku pohledávky zajištěné zástavním právem ze dne 18. 10. 2022) a dále byl zajištěn zástavním právem k nemovitostem ve vlastnictví zástavce jméno FO, adresa, a to pozemkům p.č. st. Anonymizováno a p.č. hodnota, v k. ú. adresa (smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitosti ze dne 10. 8. 2020, výpis z katastru nemovitostí LV číslo hodnota). Dluh z této smlouvy zanikl dne 18. 10. 2022 splněním, když byl zaplacen zůstatek na účtu ve výši 2 523 795,78 Kč a zaniklo taktéž zástavní právo (potvrzení právnická osoba o zániku pohledávky zajištěné zástavním právem ze dne 18. 10. 2022, potvrzení právnická osoba ze dne 13. 7. 2022).

7. Žalobkyně se pokusila s manželem dohodnout o vypořádání společného jmění manželů, ale bezúspěšně (předžalobní výzva ze dne 25. 7. 2024).

8. Hodnota předmětných nemovitostí byla stanovena částkou ve výši 2 992 900 Kč (stanovení tržní ceny ze dne 29. 9. 2025 realitní kanceláří právnická osoba). Tato stanovená hodnota odpovídá obvyklé tržní ceně, kdy byl realizován prodej nemovitostí v roce 2024 a to pozemků s rodinným domem, zahradou, stavbou bez č.p. a č.e. v částce 3 500 000 Kč (kupní smlouva ze dne 9. 1. 2024), a dále byly inzerovány prodá rodinných domů Anonymizováno za částku 2 990 000 Kč, 3 890 000 Kč, 3 290 000 Kč (inzeráty na prodej rodinného domu ve Anonymizováno).

9. Shora uvedené důkazy soud hodnotil jako zcela věrohodné, nebyly proti nim žádné námitky a žalovaný se nijak neohradil ani proti stanovení hodnoty předmětných nemovitostí realitní kanceláří. Soud proto nezadal znalecký posudek, když hodnota nemovitostí byla zjištěna ze shora uvedeného důkazu.

10. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že manželství mezi účastníky bylo uzavřeno 6. 6. 2020 a rozvedeno dne 6. 10. 2022, kdy po tuto dobu nabývali majetek do SJM. Nabyli tak předmětné nemovitosti, na jejichž kupní cenu čerpali úvěr, který byl splacen až po rozvodu manželství panem jméno FO ve výši 2 523 795,78 Kč. Do společného jmění manželů tak patří předmětné nemovitosti a dluh ve výši 2 523 795,78 Kč. Soud tak v souladu s platnou judikaturou (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2881/2008) zahrnul do vypořádání pouze ten majetek, který účastníci výslovně učinili předmětem vypořádání do tří let od zániku společného jmění manželů.

11. Při právním hodnocení soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Dle ustanovení § 740 o. z. platí, že nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. Dle ustanovení § 742 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. Podle § 1937 odst. 2 o. z. splněním dluhu vstupuje tato osoba do práv věřitele a má právo, aby jí dlužník vyrovnal to, co za něho plnila. Pohledávka věřitele na ni přechází včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s pohledávkou spojených.

12. Předmětem vypořádání SJM účastníků byly předmětné nemovité věci, které žádala přikázat do svého vlastnictví žalobkyně a dluh vůči jméno FO, který taktéž žádala přikázat do vlastnictví. Obvyklá cena předmětných nemovitých věcí byla stanovena částkou 2 992 900 Kč, přičemž soud ve věci aplikoval oceňovací pravidlo stanovené recentní judikaturou, dle které se „při vypořádání společného jmění manželů zaniklého podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zásadně vychází z obvyklé ceny věci a jejího stavu v době rozhodování soudu“ (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2020, sp. zn. 22 Cdo 1205/2019). Ohledně dluhu, který žádala přikázat taktéž žalobkyně, a který přešel na osobu jméno FO podle § 1937 odst. 2 o. z., soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 753/2020 ze dne 29. 6. 2021, dle kterého: „Společný dluh tvořící součást společného jmění manželů v případě, že SJM zaniklo po 1. 1. 2014 a je vypořádáváno na základě aplikace zákona č. 89/2012 Sb., mají soudy zásadně vypořádávat jeho přikázáním oběma manželům rovným dílem. Ve výjimečných případech, ve kterých pro to budou dány okolnosti konkrétní projednávané věci, bude společný dluh náležející do SJM přikázán jen jednomu z manželů. Podmínkou takového postupu bude zpravidla souhlas manžela, jemuž má být celý dluh přikázán, a řádné zdůvodnění mimořádných okolností případu, které přikázání celého dluhu jen jednomu z manželů odůvodňují. V daném případě soud však soud považuje přikázání dluhu jen jednomu z účastníků za vhodné a spatřoval výjimečné důvody, pro které přikázal dluh pouze žalobkyni, neboť je to žalobkyně, které byly přikázány předmětné nemovitosti, žalobkynin otec zaplatil dluh manželů vůči bance a je tak spravedlivé, aby z něho byla vůči otci zavázána zase jen žalobkyně.

13. Celkem tak aktiva SJM představují částku 2 992 900 Kč a pasiva částku 2 523 795,78 Kč.

14. Způsob výpočtu je pak uveden v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2020/2018 takto: 1. Pro zohlednění vnosu je nutné nejprve určit výši celkového majetku (hodnot, věcí a aktiv – dále jen „výchozí částka“) tvořícího součást společného jmění manželů a výši vnosu, resp. vnosů. 2. Způsob určení výše podílu každého z manželů a) Od výchozí částky celkové hodnoty majetku v SJM je nutné odečíst jednotlivé vnosy účastníků. b) Takto zjištěná hodnota je určující pro základní vyčíslení výše podílu pro každého z účastníků; při rovnosti podílů je to polovina uvedené částky. Jde o výchozí částku sníženou o všechny relevantní vnosy – takto je určen podíl každého z účastníků na „čistém“ majetku (tj. majetku po odečtení hodnoty vnosů, avšak prozatím bez zohlednění společných dluhů). c) K podílu každého z účastníků je nutno přičíst výši jím provedeného vnosu (včetně poloviny částky, kterou některý z účastníků plnil z výlučných prostředků po zániku SJM na společný dluh). Součet obou takto zjištěných částek musí dát ve svém souhrnu celkovou hodnotu aktiv společného jmění manželů (tj. výchozí částku). d) Jestliže byl v řízení však některému z účastníků přikázán k úhradě společný dluh, pak – protože i na úhradě dluhu se účastníci (ve vztahu k třetí osobě) podílejí podle dosavadní judikatury stejný dílem – je druhý účastník povinen nahradit protistraně částku odpovídající polovině tohoto dluhu. 3. Konkrétní vypořádací podíl se vypočítá tak, že se základní podíl, který na každého účastníka připadá [bod 2b)], zvýšený o hodnotu jeho vnosu [bod 2c)] a snížený o polovinu společného dluhu, který je přikazován k zaplacení protistraně [bod 2d)], porovná s hodnotou majetku, který je účastníkovi přikazován; je-li mu přikazován majetek o vyšší hodnotě, je třeba mu uložit povinnost vyrovnat takto určenou výši podílů v penězích, má-li dostat majetek o hodnotě nižší, než jaká na něj připadá, musí mu druhý účastník rozdíl doplatit.

15. Z celkové hodnoty SJM ve výši 2 992 900 Kč činí podíl každého z manželů polovina z této částky, tj. 1 496 450 Kč, když podíly obou účastníků jsou shodné, žádný z nich důvody pro uplatnění disparity netvrdil, ani vnosy či jiné součásti SJM. Předmětné nemovitosti byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobkyně, když žalovaný o ně zájem neprojevil. Žalobkyni byl také přikázán společný dluh ve výši 2 523 795,78 Kč, jehož polovinu by byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni, tj. 1 261 897,89 Kč. Žalobkyni se tak dostává 469 104,22 Kč, z toho má zaplatit ½ žalovanému, tj. 234 552,11 Kč, žalovaný by měl nárok na polovinu aktiv, tj. 1 496 450 Kč, ale z toho by měl nahradit žalobkyni z titulu společného dluhu 1 261 897,89 Kč, měl by tak nárok na částku 234 552,11 Kč.

16. Žalované se tak dostalo více, než činí její vypořádací podíl, proto musí zaplatit žalovanému částku 234 552,11 Kč.

17. Ohledně lhůty k plnění soud rozhodl podle § 160 o. s. ř. ve spojení s návrhem žalobkyně, která žádala lhůtu 3 dnů, v níž je schopna vypořádací podíl zaplatit.

18. Ohledně práva na náhradu nákladů řízení rozhodl soud tak, že žádný z účastníků na ně nemá právo, a to ve smyslu § 142 a § 150 o. s. ř. V souladu s rozhodnutím Ústavního soudu I. US 262/20 (posledního v řadě týkajícího se dané problematiky), dle kterého je potřeba § 142 o. s. ř v dané věci interpretovat tak, že plný úspěch a neúspěch procesních stran ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. lze poměřovat pouze tehdy, zamítá-li soud návrh na zrušení spoluvlastnictví. Jinak, vyhoví-li návrhu na zrušení spoluvlastnictví a rozhoduje-li o způsobu jeho vypořádání, je na procesní úspěch jednotlivých účastníků, majících v řízení s povahou jud. duplicis totožné postavení žalobce i žalovaného, je potřeba pohlížet jako na částečný (stejný) a zásadně nepřiznat náhradu nákladů řízení žádnému z účastníku podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Ledaže konkrétní okolnosti věci výjimečně odůvodňují postup podle § 142 odst. 3 o. s. ř. a odůvodňuje mimo jiné tím, že: vyvolání řízení je svobodnou volbou navrhovatele ("žalobce"), do jehož majetkové sféry nemusel nikdo zasáhnout, a ani jej k podání žaloby přimět. Stejně tak je svobodnou volbou jiného spoluvlastníka ("žalovaného") neuzavřít navrženou mimosoudní dohodu a požadovat určitý způsob vypořádání, neboť i na jeho straně jde o výkon ústavně zaručeného vlastnického práva. Žádná z procesních stran navíc výsledkem řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví po finanční stránce neztrácí, obě odcházejí od soudu s majetkovou hodnotou (pomineme-li rozdílný vývoj inflační hodnoty nemovitostí a peněz), se kterou do něj vstoupily (ať už dobrovolně, či vynuceně). Nikdo z hlediska objemu majetku nezískává nic navíc, nikdo nic netratí; majetkovou ztrátu utrpí každý z účastníků "pouze" ve vynaložených nákladech řízení, byť jde často o značné částky. V dané věci soud žádné konkrétní okolnosti odůvodňující takový postup neshledal, proto soud rozhodl, tak jak je uvedeno ve výroku III.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 01 Hodonín. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.