OSJE 11 C 50/2021-36

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Procházkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o 52 181,76 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 47 279 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 4 902,76 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 5 190,48 Kč, co do úroku ve výši 22,68% ročně z částky 49 671,21 Kč od datum do zaplacení, co do úroku z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 52 181,76 Kč od datum do datum a z částky 4 902,76 Kč od datum do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 5 798 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne datum a postupně v řízení doplněným se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky 52 181,76 Kč s úrokem ve výši 22,68% ročně z částky 49 671,21 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 52 181,76 Kč od datum do zaplacení. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny úvěru ve výši 49 671,21 Kč, ze smluvního úroku kapitalizovaného ke dni zesplatnění úvěru ve výši 5 190,48 Kč, z nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši 700 Kč, ze smluvní pokuty za prodlení s úhradou splatných splátek ve výši 942 Kč a z dlužného pojistného za pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 868,55 Kč a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum, číslo uzavřené mezi právnická osoba anonymizována tři slova příjmení anonymizováno, číslo anonymizováno, země, zapsané v obchodním rejstříku vedeném Obchodním soudem v anonymizováno pod č. tel. číslo (číslo), jednající v České republice prostřednictvím právnická osoba, odštěpného závodu, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdkyně“) a žalovaným. Žalovaný na smlouvu uhradil před zahájením řízení částku ve výši 2 500 Kč.

2. Žalovaný se k návrhu ve věci samé nevyjádřil, a ač byl řádně a včas předvolán, bez omluvy se nedostavil k jednání soudu.

3. Rámcovou smlouvou č číslo ze dne datum bylo prokázáno, že právní předchůdkyně a žalovaný se dohodli, že právní předchůdkyně bude dle aktuální nabídky poskytovat žalovanému na jeho žádost služby jako úvěr, revolvingový úvěr, běžný účet, spořící účet, platební služby, debetní kartu, úvěrovou kartu, pojištění, internetové bankovnictví, případně další bankovní produkty a služby a žalovaný se seznámil s obchodními podmínkami právní předchůdkyně.

4. Smlouvou o revolvingovém úvěru číslo bylo prokázáno, že tato smlouva byla právní předchůdkyní a žalobcem podepsána dne datum, a to na základě rámcové smlouvy číslo. Dle textu listiny se právní předchůdkyně zavázala umožnit žalovanému čerpat úvěr až do výše 50 000 Kč. Žalovaný se dle znění uvedené smlouvy zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky v měsíčních splátkách ve výši 5% z čerpané částky, nejméně však 500 Kč, splatných vždy k 17. dni v měsíci, přičemž první splátka byla splatná až v měsíci následujícím po měsíci, kdy došlo k prvnímu čerpání úvěru. Žalovaný při podpisu smlouvy uvedl, že bydlí v nájmu, jeho měsíční náklady domácnosti činí 7 000 Kč a jeho měsíční příjmy činí částka, a uvedl, že dále má závazky (splátky hypoték, úvěrů, úvěrových karet apod.) ve výši 3 000 Kč.

5. Výpisem z účtu bylo prokázáno, že žalovaný čerpal z úvěru tyto peněžních prostředky: částku 8 779 Kč dne datum, částku 13 000 Kč dne datum, částku 20 000 Kč dne datum, částku 8 000 Kč dne datum, tedy celkem částku ve výši 49 779 Kč, přičemž uhradil: částku 1 000 Kč dne datum, částku 500 Kč dne datum, částku 1 000 Kč dne datum, tedy celkem částku ve výši 2 500 Kč.

6. Smlouvou o postoupení pohledávek číslo ze dne datum by prokázáno, že žalobkyně jakožto postupník a právní předchůdkyně jako postupitelka podepsaly téhož dne dohodu, dle jejíhož obsahu postupitelka postupuje své pohledávky ze smluv specifikovaných v příloze 1 smlouvy, a to včetně případných nároků z bezdůvodného obohacení a s účinností k zaplacení úplaty za postoupení, na žalobkyni.

7. Přílohou 1 smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum bylo prokázáno, že je zde uvedena pohledávka právní předchůdkyně se jménem žalovaného a datem uzavření smlouvy dne datum.

8. Potvrzením o přijetí úplaty za postoupení pohledávek ze dne datum bylo prokázáno, že žalobkyně složila právní předchůdkyni platbu na smlouvu o postoupení pohledávek ze dne datum k datum.

9. Oznámením o postoupení pohledávky právní předchůdkyně ze dne datum, oznámením o postoupení pohledávky žalobkyně ze dne datum a podacím lístkem podací číslo anonymizováno bylo prokázáno, že žalobkyně informovala žalovaného o postoupení pohledávky z titulu předmětné smlouvy o úvěru na žalobkyni.

10. Předžalobní výzvou žalobkyně ze dne datum a podacím lístkem podací číslo anonymizováno bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu vyplývajícího ze shora uvedené smlouvy o úvěru ve lhůtě do datum.

11. Na základě provedeného dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Dne datum podepsali právní předchůdkyně a žalovaný příjmení smlouvu číslo Smlouvou o revolvingovém úvěru číslo Touto smlouvou se právní předchůdkyně zavázala umožnit žalovanému čerpat úvěr až do výše 50 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky v měsíčních splátkách ve výši a se splatností sjednanými ve smlouvě. Žalovaný při podpisu smlouvy uvedl, že má závazky (splátky hypoték, úvěrů, úvěrových karet apod.) ve výši 3 000 Kč, bydlí v nájmu, jeho měsíční náklady domácnosti činí 7 000 Kč a jeho měsíční příjmy činí částka. Žalovaný čerpal z úvěru celkem částku 49 779 Kč a na splátkách zaplatil částku 2 500 Kč. Žalobkyně jakožto postupník a právní předchůdkyně jako postupitelka podepsaly dne datum dohodu, dle jejíhož obsahu postupitelka postupuje žalobkyni své pohledávky ze smluv specifikovaných v příloze 1 smlouvy, a to včetně případných nároků z bezdůvodného obohacení a s účinností k zaplacení úplaty za postoupení, v příloze smlouvy byla uvedena žalovaná pohledávka právní předchůdkyně za žalovaným, k zaplacení úplaty za postoupení došlo dne datum. Oznámeními odeslanými dne datum pak žalobkyně i právní předchůdkyně informovaly žalovaného o postoupení pohledávky a vyzvaly jej k placení žalobkyni. Žalobkyně pak vyzvala žalovaného k placení dluhu ze smlouvy předžalobní výzvou ze dne datum s tím, že mu poskytla lhůtu k placení do datum číslo.

S ohledem na to, že výše uvedená skutková zjištění postačují ke konstatování neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru, nezabýval se soud dalšími předloženými důkazy a skutkovými okolnostmi, když z nich nemůže plynout nic, co by tento závěr mohlo změnit.

12. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval níže uvedená ustanovení právních předpisů:

Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/, ve znění pozdějších předpisů (dále též„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

Podle čl. 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

Podle § 86 z. s. ú. odst. 1 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

Podle § 86 z. s. ú. odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

Podle § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

13. Právní předchůdkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě úvěru dle § 2395 a násl. o. z. ve spojení s § 2 odst. 1 z. s. ú. Ten den se totiž právní předchůdkyně zavázala umožnit žalovanému čerpat peněžní prostředky do určité částky, kterou se žalovaný zavázal vrátit ve sjednaných splátkách. Není sporu o tom, že žalovaný v době uzavření smlouvy vystupoval jako spotřebitel, což se podává ze smlouvy. Zato právní předchůdkyně vystupovala při poskytnutí úvěru jako podnikatelka.

14. S ohledem na údaje uvedené ve smlouvě o spotřebitelském úvěru (Smlouva o revolvingovém úvěru číslo) je zjevné, že právní předchůdkyně řádně nezkoumala a nevyhodnotila tzv. úvěruschopnost spotřebitele (zde žalovaného) ve smyslu § 86 z. s. ú. Z ničeho se nepodává, že by právní předchůdkyně jakkoliv dále ověřovala tvrzené výdaje žalovaného – zejména pak uvedené výdaje na domácnost a splátky. Takový postup je pak rozporný s povinností právní předchůdkyně řádně ověřit úvěruschopnost žalovaného, jak plyne mimo jiné z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018. Soud k tomu podotýká, že sám termín uvedený ve smlouvě„ náklady na domácnost“ je nejasný, není z něj zřejmé, o jaké náklady by se mělo jednat. Není tedy jasné, zda se jedná o náklady na bydlení (nájem) s případnými platbami na energie, či zda tato položka zahrnuje či nezahrnuje i stravu žalovaného jako součást vedení domácnosti, zda jsou v ní zohledněny případné náklady na údržbu bydlení, ošacení, hygienu, etc. Z údajů uvedených ve smlouvě tedy vůbec není možné samo o sobě usoudit, jaké náklady na živobytí celkově žalovaný v době poskytnutí úvěru měl, a už vůbec nebylo doloženo, že by případná tvrzení žalovaného stran„ nákladů domácnosti“ právní předchůdkyně jakkoliv ověřila, vyjma své úvahy.

15. Soud je vzhledem k výše uvedenému toho názoru, že právní předchůdkyně zanedbala svou povinnost řádně prověřit a zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Z toho důvodu je smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedených částek, absolutně neplatná dle § 588 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 z. s. ú., neboť zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelského úvěru, nesplnění povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost, byla zjevně porušena zákonná ustanovení chránící spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy a své povinnosti tuto okolnost zkoumat odkazuje soud na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C -679/18, s nímž se zcela ztotožňuje. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích.

16. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně poskytla žalovanému částku ve výši 49 779 Kč, z toho žalovaný uhradil 2 500 Kč. Pohledávka z absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni (§ 1879, § 1880 odst. 1 o. z.). Ve smyslu § 2991 a § 2993 věty první o. z. se žalovaný v částce 47 279 Kč bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně, původně právní předchůdkyně.

17. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen co do nároku na zaplacení částky 47 279 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně od datum do zaplacení. V tomto rozsahu tedy soud žalobě vyhověl (výrok I.), ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta (výrok II.). K požadavku na zaplacení úroků z prodlení je třeba dodat, že obohacený je bezdůvodné obohacení povinen vrátit bez zbytečného odkladu k výzvě ochuzeného, neboť splatnost plnění nebyla ujednána (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalobkyně prokázala, že vyzvala žalovaného k zaplacení částek z absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru dopisem zaslaným žalovanému prostřednictvím České pošty s. p. dne datum, na základě § 573 o. z. se má za to, že dopis došel žalovanému dne datum, přičemž mu stanovila lhůtu k zaplacení do datum Lhůtu 12 dnů lze pokládat za přiměřenou, tedy vyhovující právnímu pojmu„ lhůta bez zbytečného odkladu“ ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. Úroky z prodlení z částky, kterou se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, tj. z částky 39 790 Kč, je tak žalobkyně oprávněna požadovat od datum. V té době činila výše úroku z prodlení dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. na základě § 1970 o. z. 8,25%.

18. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně má podle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci (včetně příslušenství) právo na 39% z náhrady nákladů, které v tomto řízení vynaložila. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 088 Kč, z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, sepis žaloby) ve výši 9 660 Kč dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.), z náhrady hotových výdajů advokáta za tyto tři úkony právní služby ve výši 900 Kč dle § 13 a. t. a z náhrady daně z přidané hodnoty ve výši 2 217,60 Kč dle § 137 o. s. ř. Celkem náhrada nákladů řízení žalobkyně činí částku 14 865,60 Kč a soud přiznal žalobkyni 39% z této náhrady, tedy částku ve výši 5 798 Kč.

19. Lhůty k plnění jsou stanoveny podle § 160 odst. 1 v části věty před středníkem o. s. ř., místo plnění pro platbu náhrady nákladů řízení žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu Jeseník. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.