OSJE 3 C 83/2021

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Davidem Novotným ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ o 27.606,44 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 2.981 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2.981 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 847,39 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se částečně zamítá co do částky 5.981,44 Kč s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 5.372,66 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku ve výši 2.921,38 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2.391,66 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 700 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1.858,23 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žaloba se částečně zamítá co do částky 17.944 Kč s úrokem ve výši 28 % ročně z částky 10.961,20 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku ve výši 6.180,90 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10.261,20 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhá: 1) zaplacení částky 8.962,44 Kč (dlužné jistiny ve výši 5.372,66 Kč, zbytku jako dlužného poplatku) s příslušenstvím, které sestává z kapitalizovaného úroku ve výši 2.921,38 Kč (při sazbě 29 % ročně z částky 5.372,66 Kč od 17. 3. 2018 do 20. 1. 2020), kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 847,39 Kč (ve výši 8,5 % z částky 5.372,66 Kč od 24. 3. 2018, tj. od marného uplynutí sedmidenní lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do 20. 1. 2020), úroku ve výši 29 % ročně z částky 5.372,66 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5.372,66 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne 5. 5. 2017 uzavřené mezi společností právnická osoba (dále též„ Právní předchůdkyně“) a žalovanou; 2) zaplacení částky 18.644 Kč (dlužné jistiny ve výši 10.961,20 Kč a zbylé částky jako dlužného poplatku) s příslušenstvím, které sestává z kapitalizovaného úroku ve výši 6.180,90 Kč (při sazbě 28 % ročně z částky 10.961,20 Kč od 26. 1. 2018 do 20. 1. 2020), kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1.858.23 Kč (ve výši 8,5 % z částky 10.961,20 Kč od 2. 2. 2018, tj. od marného uplynutí sedmidenní lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do 16. 11. 2017), úroku ve výši 28 % ročně z částky 10.961,20 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10.961,20 Kč od 21. 11. 2020 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne 1. 12. 2016 uzavřené mezi Právní předchůdkyní a žalovanou. Právní předchůdkyně prověřila schopnost žalované splácet spotřebitelské úvěry na základě dokladů a informací získaných od žalované. Žalovaná neplnila podmínky smluv a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutých úvěru, přičemž dle splátkového kalendáře byla povinna uhradit poslední splátku do 16. 3. 2018, resp. do 25. 1. 2018, jde-li o smlouvu o zápůjčce ze dne datum. Žalovaná uhradila na zápůjčku ze smlouvy ze dne datum celkem 5.019 Kč, na zápůjčku ze smlouvy ze dne datum celkem 20.300 Kč.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila a k řádně nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. Soud tak jednal v její nepřítomnosti v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jako „o. s. ř.“)

3. Soud zjistil, že dne datum podepsaly Právní předchůdkyně a žalovaná listinu nazvanou„ SMLOUVA O ZÁPŮJČCE – název jméno příjmení“, číslo smlouvy číslo (v systému CEPR jako číslo). Žalovaná svým podpisem stvrdila, že od Právní předchůdkyně převzala v hotovosti 18.127 Kč jako spotřebitelský úvěr ve formě zápůjčky s tím, že vedle toho poskytnutá částka 2.873 Kč, která jí nebyla vyplacena, bude použita na splacení dosud nezaplacených dlužných částek vyplývajících ze smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené mezi ním a Právní předchůdkyní, přičemž se v dané listině zavázala poskytnutých 21.000 Kč vrátit spolu s poplatky, a to úrokem ve výši 3.620 Kč, částkou za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 4.952 Kč a částkou za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 9.372 Kč v 60 týdenních splátkách po 650 Kč, přičemž poslední splátka splatná měla činit 584 Kč; jako zápůjční úroková míra byla v dané listině uvedena míra 29 % ročně, RPSN 227,07 % (předmětná listina nazvaná SMLOUVA O ZÁPŮJČCE – název jméno příjmení, systém CEPR). Dne datum pak Právní předchůdkyně a žalovaná podepsaly listinu nazvanou„ SMLOUVA O ZÁPŮJČCE – název jméno příjmení“, číslo smlouvy číslo (v systému CEPR číslo). Žalovaná svým podpisem stvrdila, že od Právní předchůdkyně převzala v hotovosti částku 8.000 Kč jako spotřebitelský úvěr ve formě zápůjčky s úrokovou mírou 28 % ročně, přičemž se v dané listině zavázala poskytnutých 8.000 Kč vrátit spolu s poplatky, a to úrokem ve výši 1.065 Kč, částkou za administrativní činnost ve výši 2.276 Kč a částkou za hotovostní režim splátek ve výši 2.678 Kč, to vše ve 45 týdenních splátkách po 312 Kč, přičemž poslední splátka splatná nejpozději do konce dalšího následujícího sedmidenního období měla činit 291 Kč (předmětná listina označená jako SMLOUVA O ZÁPŮJČCE, systém CEPR). V listinách nazvaných„ ZÁKAZNICKÁ KARTA“, opatřených daty 1. 12. 2016 a 5. 5. 2017 žalovaná svým podpisem jako pravdivé a úplné stvrdila údaje vyplněné zprostředkovatelem úvěru, a to adresu trvalého pobytu rodinný dům ulice anonymizováno, obec, adresu výběru ulice a číslo, obec, náhradní kontaktní adresu adresa, že bydlí v nájmu (č. l. 24 a 28 spisu). Ke dni datum byla v invalidním důchodu a pracovala na částečný úvazek jako profese u zaměstnavatel rok v obec, přičemž další čisté příjmy domácnosti, o nichž nebylo nic bližšího uvedeno, činily částka, ohledně rodinného stavu potvrdila, že má partnera/partnerku, dále stvrdila, že odhadované měsíční výdaje – aniž by byly jakkoli vymezeny – činí 8.000 Kč, externí splátky zápůjček 250 Kč, přičemž žádala o zápůjčku z jiných důvodů; zároveň podpisem potvrdila, že k ověření údajů předložila občanský průkaz a pracovní smlouvu na dobu určitou do datum (listina„ ZÁKAZNICKÁ KARTA“ na č. l. 28 spisu). Ke dni datum byla v invalidním důchodu, měla jeden zdroj příjmů, její čistý příjem činil částka, avšak měla i ostatní příjmy – aniž by byly jakkoli specifikovány – ve výši částka, další čisté příjmy domácnosti, o nichž nebylo nic bližšího uvedeno, činily částka, ohledně rodinného stavu potvrdila, že je vdaná, dále stvrdila, že odhadované měsíční výdaje – aniž by byly jakkoli vymezeny – činí 9.000 Kč, interní splátky PF 2.925 Kč, přičemž žádala o zápůjčku z jiných důvodů; zároveň podpisem potvrdila, že k ověření údajů předložila občanský průkaz a výpisy z bankovních účtů za leden, únor a březen 2017 (listina„ ZÁKAZNICKÁ KARTA“ na č. l. 24 spisu). Dne datum podepsaly Právní předchůdkyně a žalobkyně listinu označenou„ Smlouva o postoupení pohledávek“ vymezených v příloze 1 smlouvy (listina nazvaná jako Smlouva o postoupení pohledávek, v CEPR jako anonymizováno), v níž je uvedena pohledávka Právní předchůdkyně za žalovanou ze smlouvy číslo listina označená v systému CEPR jako anonymizováno) a ze smlouvy číslo (listina označená v systému CEPR jako anonymizováno). Postoupení svých pohledávek oznámila Právní předchůdkyně dopisem (oznámení o postoupení pohledávky, v systému CEPR jako číslo číslo) zaslaným žalované prostřednictvím České pošty, s.p. dne 14. 2. 2021 tzv. doporučeně (podací lístek, v systému CEPR číslo číslo), jímž ji současně vyzvala k uhrazení dlužné pohledávky (předmětné oznámení). Předžalobní výzvu (v systému CEPR jako číslo) zaslala žalobkyně žalované prostřednictvím České pošty, s.p. dne 24. 4. 2020 (podací lístek, číslo číslo). Žalovaná uhradila ke smlouvě číslo celkem 20.300 Kč, a sice do 19. 1. 2017 třikrát po 2.600 Kč, 22. 2. 2017 částku 2.000 Kč, 20. 3. 2017 částku 2.600 Kč, 5. 5. 2017 částku 1.900 Kč, 17. 5. 2017 další 2.000 Kč, 20. 7. 2017 částku 1.000 Kč, 15. 9. 2017 částku 2.000 Kč, poslední platba ve výši 1.000 Kč byla provedena 20. 11. 2017 (listina označená jako Tabulka umoření, v CEPR jako číslo); zatímco ke smlouvě číslo celkem 5.019 Kč, poslední platba ve výši 1.000 Kč byla provedena 20. 11. 2017 (listina označená jako Tabulka umoření, v CEPR jako číslo). Právní předchůdkyně je oprávněna poskytovat nebankovní spotřebitelské úvěry na základě povolení od datum (č. l. 14 spisu).

4. Z jiných než shora uvedených důkazů nezjistil soud skutečnosti významné pro posouzení této věci, a proto z oněch jiných důkazů neučinil žádná skutková zjištění. Pravost ani správnost provedených listin nebyla v řízení zpochybněna, soud o nich neměl důvodu pochybovat, a proto z nich vycházel při zjišťování skutkového stavu.

5. Na základě provedeného dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně, oprávněná k poskytování nebankovních spotřebitelských úvěrů od datum, a žalovaná podepsaly dne datum listinu nazvanou„ SMLOUVA O ZÁPŮJČCE – název v hotovosti“, číslo dne 5. 5. 2017 pak listinu stejného názvu, označenou však číslo. Svým podpisem žalovaná stvrdila, že na základě první z nich od Právní předchůdkyně převzala v hotovosti 18.127 Kč s tím, že s tím, že vedle toho poskytnutá částka 2.873 Kč, která jí nebyla vyplacena, bude použita na splacení dosud nezaplacených dlužných částek vyplývajících ze smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené mezi ním a Právní předchůdkyní; na základě druhé z nich převzala v hotovosti 8.000 Kč; a to vždy jako spotřebitelský úvěr ve formě zápůjčky s úrokovou mírou 29 % ročně v případě první z nich, 28 % ročně druhé z nich, přičemž se v obou listinách zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s poplatky, a to úroky ve výši 3.620 Kč, potažmo 1.065 Kč, částkami za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 4.952 Kč, potažmo 2.276 a částkou za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 9.372 Kč, potažmo 2.678 Kč, to vše ve 60 týdenních splátkách dle první, resp. 45 dle druhé listiny, po 650 Kč (poslední splátka 584 Kč) dle první, 312 Kč (poslední splátka 291 Kč) dle druhé listiny. V listinách nazvaných„ ZÁKAZNICKÁ KARTA“ ze dne 1. 12. 2016 a 5. 5. 2017 žalovaná svým podpisem jako pravdivé a úplné stvrdila údaje vyplněné zprostředkovatelem úvěru: adresu trvalého pobytu rodinný dům ulice anonymizováno, obec, adresu výběru ulice a číslo, obec, náhradní kontaktní adresu adresa. Ke dni 1. 12. 2016 ještě tyto údaje: byla v invalidním důchodu a pracovala na částečný úvazek jako profese u zaměstnavatel rok v obec, přičemž další čisté příjmy domácnosti, o nichž nebylo nic bližšího uvedeno, činily částka, ohledně rodinného stavu potvrdila, že má partnera/partnerku, dále stvrdila, že odhadované měsíční výdaje – aniž by byly jakkoli vymezeny – činí 8.000 Kč, externí splátky zápůjček 250 Kč, přičemž žádala o zápůjčku„ z jiných důvodů“, zároveň podpisem potvrdila, že k ověření údajů předložila občanský průkaz a pracovní smlouvu na dobu určitou do datum. Ke dni datum již byla jen v invalidním důchodu, přestože měla jen jeden zdroj příjmů, dosahovala vedle příjmu ve výši částka, i ostatních příjmů – aniž by byly jakkoli specifikovány – ve výši částka; další čisté příjmy domácnosti, o nichž nebylo nic bližšího uvedeno, činily částka, byla vdaná, o zápůjčku opět požádala z„ jiných důvodů“; změnily se i její výdaje, neboť (aniž by byl jakkoli vymezeny) činily 9.000 Kč, interní splátky PF 2.925 Kč. K ověření údajů předložila občanský průkaz a výpisy z účtu za leden až březen 2017. Dne datum podepsaly Právní předchůdkyně a žalobkyně listinu označenou jako„ Smlouva o postoupení pohledávek“, které byly vymezeny v příloze 1 smlouvy, kde jsou uvedeny pohledávky Právní předchůdkyně za žalovanou. Postoupení svých pohledávek oznámila Právní předchůdkyně dopisem zaslaným žalované tzv. doporučeně prostřednictvím České pošty, s. p. dne 14. 2. 2020, přičemž v tomto dopise žalovanou i vyzvala k zaplacení dlužných částek. Žalovaná Právní předchůdkyni uhradila celkem 20.300 Kč k první smlouvě, 700 Kč ke druhé smlouvě.

6. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval níže uvedená ustanovení právních předpisů:

Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. s. ú.“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

Dle § 86 odst. 1, 2 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

Dle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Po právní stránce soud věc posoudil takto: Právní předchůdkyně a žalovaná uzavřely dne datum a datum smlouvy o spotřebitelských úvěrech v podobě zápůjček dle § 2390 o. z. ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. V ty dny totiž Právní předchůdkyně poskytla žalované částku 21.000 Kč (jistinu, zápůjčku) – s tím, že žalovaná převzala v hotovosti 18.127 Kč, zbylých 2.837 Kč bylo použito na splacení její dřívější zápůjčky poskytnuté Právní předchůdkyní; následně (5. 5. 2017) žalovaná převzala ještě dalších 8.000 Kč; v dané dny se zároveň zavázala poskytnuté částky vrátit se sjednanou úplatou a se sjednanými poplatky v ujednaných 60 a 45 týdenních splátkách po 650 Kč a 312 Kč. Není sporu o tom, že žalovaná v době uzavření smluv vystupovala jako spotřebitelka, což se podává jak ze smluv o zápůjčkách, tak z karet zákazníka. Právní předchůdkyně vystupovala při poskytnutí zápůjček jako podnikatelka, o čemž svědčí i skutečnost, že v dané době byla oprávněna poskytovat spotřebitelské úvěry (§ 264 z. s. ú., č. l. 14 spisu).

8. S ohledem na údaje uvedené v tzv. kartách zákazníka, které žalobkyně předložila k výzvě soudu k doplnění tvrzení ohledně řádného přezkoumání úvěruschopnosti žalované příjmení předchůdkyní (č. l. 20), a platební morálku žalované (podrobněji dále) je zjevné, že Právní předchůdkyně řádně nezkoumala a nevyhodnotila tzv. úvěruschopnost spotřebitelky (zde žalované) ve smyslu § 86 z. s. ú. a rozhodovací praxe Ústavního soudu (srov. nález ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18) a Nejvyššího soudu (srov. rozsudek ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Právní předchůdkyně se vůbec nepozastavila nad tím, jaká byla v době poskytnutí prvního spotřebitelského úvěru (1. 12. 2016) výše a struktura příjmů v porovnání s výdaji žalované, o nichž ale nebylo nic bližšího uvedeno a ani Právní předchůdkyni nebyly předloženy žádné listiny, které by osvědčovaly jejich výši. Ohledně výdajů se Právní předchůdkyně spolehla jen na údaje tvrzené žalovanou, aniž by je prověřila. Pochybnosti však musela mít rovněž o tvrzených příjmech žalované, neboť údaj o dalších čistých příjmech domácnosti ve výši částka ke dni 1. 12. 2016, následně dokonce částka ke dni 5. 5. 2017 není vůbec relevantní, jelikož tyto další příjmy žalovaná vůbec nespecifikovala ani nedoložila. Ke dni 1. 12. 2016 nadto žila jen v druhovském poměru, a tak není patrné, na základě jakého titulu by si činila nárok na další příjmy domácnosti. Ke dni 5. 5. 2017 sice již byla vdaná, a tak se případné příjmy manžela stávaly součástí společné jmění manželů, avšak údaje o příjmech zpochybňuje to, že ač měla jediný zdroj příjmu – invalidní důchod –, měla ještě dosahovat jakéhosi dalšího příjmu ve výši částka O příjmech žalované musela mít Právní předchůdkyně pochybnosti též proto, že k osvědčení svých příjmů ke dni 1. 12. 2016 (invalidní důchod a příjem z částečného pracovního poměru) měla předložit pouze pracovní smlouvu – dokonce uzavřenou jen do datum, tedy ani ne na celou dobu trvání zápůjčky –, nikoli výplatní pásky. Právní předchůdkyně nemohla při řádném splnění své povinnosti posoudit schopnost žalované splácet spotřebitelské úvěry dojít k závěru, že je tyto žalovaná schopna splácet, neboť od 1. 12. 2016 byla žalovaná povinna za měsíc celkem splácet 2.850 Kč (250 Kč jako externí splátky + 4* 650 Kč), od 5. 5. 2017 pak 4.173 Kč (2.925 Kč jako interní splátky + 4* 312 Kč), nicméně jí po zaplacení všech nutných výdajů, které hradila, mělo od 1. 12. 2016 zbývat jen 2.200 Kč (po odečtení splátek převyšovaly její výdaje příjmy o 650 Kč); od datum pak jen 5.522 Kč (k jiným příjmů ze shora uvedených důvodů přihlíženo být nemohlo), byť její výdaje činily nejméně 9.000 Kč. Je otázkou, proč vůbec datum poskytla Právní předchůdkyně další spotřebitelský úvěr, když žalovaná řádně nesplácela ani svůj předcházející spotřebitelský úvěr, jak se podává z tzv. tabulky umoření ohledně prvního poskytnutého spotřebitelského úvěru, který však již byl částečně použit na úhradu předchozího spotřebitelského úvěru poskytnutého žalované též Právní předchůdkyní. V té souvislosti nelze ani opominout, že žalovaná požádala o oba úvěry z tzv. jiných důvodů. I to mohlo být signálem pro závěr, že poskytnuté úvěry nebude schopna splácet, neboť peněžní prostředky žalovaná nezbytně potřebovala pro své běžné životní výdaje, které nebyla schopna (při současném splácení poskytnutých spotřebitelských úvěrů) hradit. Nadto žalobkyně netvrdila ani neprokázala, že by Právní předchůdkyně ověřovala, zda v době poskytnutí spotřebitelských úvěrů měla žalovaná další závazky či zda proti ní nebyla vedena exekuční řízení (toto se z karet zákazníka nepodává). Soud proto s ohledem na vše uvedené dospěl k závěru, že Právní předchůdkyně zanedbala svou povinnost zkoumat úvěruschopnost žalované. Z toho důvodu jsou obě smlouvy o spotřebitelském úvěru, na jejichž základě se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedených částek, absolutně neplatné dle § 588 věty první o. z. ve spojení s § 86 a § 87 z. s. ú., neboť zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelských úvěrů, tedy zanedbáním povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele, byla zjevně porušena zákonná ustanovení chránící spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. Námitka žalobkyně, že ustanovení § 87 z. s. ú. stanovuje za porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost sankci v podobě relativní neplatnosti, je lichá. I přes znění předmětného ustanovení je nutno neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť zákonem č. 257/2016 Sb. mělo dojít k implementaci předpisů Evropské unie – zejm. směrnice 2008/48/ES –, vydaných na ochranu spotřebitele, které vyžadují zajištění posouzení úvěruschopnosti spotřebitele na základě dostatečných informací a stanovení účinných, přiměřených a odrazujících sankcí pro případ porušení takové povinnosti. K otázce absolutní neplatnosti odkazuje soud též na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci sp. zn. C -679/18, s nímž se zcela ztotožňuje. Ohledně žalobkyní předloženého rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích jako soudu odvolacího ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 Co 231/2020-97, soud předně zdůrazňuje, že jím není vázán. Věc po právní stránce posoudil jinak, což zdůvodnil výše. Navíc jsou v této věci skutkové okolnosti jiné, neboť žalovaná např. nepředložila výplatní pásky, k prokázání svého příjmu; dle tzv. zákaznické karty předložila jen pracovní smlouvu; dále je zjevné, že její finanční situace nebyla příznivá, jak soud rozebral výše, výdaje žalované nebyly vůbec vymezeny, k jejich osvědčení žalovaná nepředložila žádné listiny – Právní předchůdkyně se bez dalšího spolehla na údaje poskytnuté žalovanou.

9. Ke zjevnému narušení dobrých mravů došlo i sjednáním úplaty a poplatků za„ služby“, které ve svém souhrnu přesáhly 85,4 % jistiny (zápůjčky) poskytnuté na základě smlouvy ze dne datum, resp. 75,2 % (smlouva ze dne datum). Nelze opominout ani skutečnost, že z důvodu nesplácení zápůjčky žalovanou nemohla být zcela realizována služba hotovostního inkasa splátek. Poplatky za služby jsou dle názoru soudu skrytým úrokem za poskytnutí peněžité zápůjčky.

10. Shrnuje se, že pro nikoli řádné posouzení úvěruschopnosti jsou obě smlouvy o spotřebitelských úvěrech absolutně neplatné jako celek; absolutně neplatná jsou tak i ujednání o smluvených úrocích a dalších poplatcích (skryté úroky, skryté úplaty). Obě smlouvy, včetně všech vedlejších ujednáních, by byly absolutně neplatné jako celek i jen pro ujednání o úplatě (vč. skryté úplaty), které i svou výší zjevně odporují dobrým mravům. Neplatnost smlouvy jako celku je odůvodněna tím, že nelze předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez ujednání o úrocích, rozpoznala-li by strana neplatnost tohoto ujednání včas (§ 576 o. z.). Pro svou neplatnost nevyvolala ani jedna smlouva o spotřebitelském úvěru (zápůjčce) žádné právní následky.

11. V řízení bylo prokázáno, že Právní předchůdkyně poskytla žalované dne 1. 12. 2016 částku 21.000 Kč, přičemž žalovaná uhradila celkem 20.300 Kč; dne 5. 5. 2017 pak částku 8.000 Kč, přičemž žalovaná uhradila celkem 700 Kč. Pohledávky z absolutně neplatných smluv o spotřebitelských úvěrech – zápůjček byly smlouvou o postoupení pohledávek postoupeny na žalobkyni (§ 1879, § 1880 odst. 1 o. z.). Ve smyslu § 2991 a § 2993 věty první o. z. se žalovaná v rozsahu částek 2.981 Kč (8000-5019) a 700 Kč (21000-20300) bezdůvodně obohatila na úkor žalobkyně, potažmo Právní předchůdkyně, která své pohledávky (byť jako pohledávky z platných smluv o zápůjčce) postoupila na žalobkyni.

12. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen co do žalobního žádání na zaplacení částky 2.981 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2.981 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 847,39 Kč, jakož i na zaplacení částky 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 700 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1.858,23 Kč V tomto rozsahu tedy soud žalobě vyhověl (výroky I. a III.), ve zbylém rozsahu žalobu zamítl pro nedůvodnost (výroky II. a IV.). Soud dodává, že nárok na úroky z prodlení z dlužných částek má žalobkyně v souladu s § 1970 o. z.

13. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Z větší části úspěšné žalované žádné náklady řízení nevznikly, pročež soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Je zjevné, že žalovaná byla úspěšná více než z 50 %, jelikož žalobě bylo vyhověno jen co do částek specifikovaných shora – ke dni vydání rozhodnutí celkem co do částky 7.176,32 Kč –, kdežto žaloba byla zamítnuta co do částky 5.981,44 Kč s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 5.372,66 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku ve výši 2.921,38 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2.391,66 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a co do částky 17.944 Kč s úrokem ve výši 28 % ročně z částky 10.961,20 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku ve výši 6.180,90 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10.261,20 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení – ke dni vydání rozhodnutí celkem co do částky 45.669,22 Kč.

14. Lhůty k plnění jsou stanoveny podle § 160 odst. 1 v části věty před středníkem o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Jeseníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu, popř. zahájení exekuce.