OSJE 10 C 125/2024-24

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Reslovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o 16 050 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ve zbývající části, kdy se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 6 050 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, úroků z prodlení z částky 13 250 Kč za dobu od 18. 9. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částek uvedených ve výroku rozsudku s odůvodněním, že účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce dne 18. 8. 2023 a žalobce poskytl žalovanému 8 000 Kč, dne 18. 8. 2023 na základě žádosti žalovaného byla zápůjčka navýšena dne 19. 8. 2023 o další částku 2 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit poplatek ve výši 3 250 Kč, jistina a poplatek byly splatné dne 17. 9. 2023, žalovaný však nezaplatil ničeho. Žalovaný dluží žalobci jistinu 10 000 Kč, poplatek 3 250 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky 2 500 Kč za písemné výzvy po 500 Kč za výzvu ze dne 24. 9. 2023, 1. 10. 2023, 8. 10. 2023, 17. 10. 2023 a 1. 11. 2023. Dále žalobce požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 10 000 Kč ode dne 18. 9. 2023 do 24. 6. 2024 ve výši 2 800 Kč a úrok z prodlení s z částky 13 250 Kč za dobu od 18. 9. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně. Přes výzvu soudu žalobce nepředložil žádné doklady prokazující, že před uzavřením smlouvy o zápůjčce prověřil úvěruschopnost žalovaného.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se žádný z účastníků nedostavil, soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků § 101 odst. 3 o. s. ř.

3. Smlouva o zápůjčce prokazuje, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne 18. 8. 2023 dohodu, ve které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému částku 8 000 Kč na účet číslo č. účtu, žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s poplatkem ve výši 2 600 Kč do 17. 9. 2023.

4. Dodatek ke smlouvě uzavřený mezi žalobcem a žalovaným dne 18. 8. 2023 prokazuje, že uvedeného dne se účastníci dohodli, že žalobce se zavazuje poskytnout žalovanému dodatečné peněžní prostředky ve výši 2 000 Kč, celková výše zápůjčky tak bude činit 10 000 Kč, žalovaný se zavazuje zaplatit žalobci poplatek za navýšení zápůjčky ve výši 650 Kč, celkový poplatek tak činí 3 250 Kč, dodatečná zápůjčka a poplatek jsou splatné dne 17. 9. 2023.

5. Zpráva Air bank a. s. a výpis z účtu žalobce prokazují, že dne 18. 8. 2020 byla z účtu číslo č. účtu zaplacena dne 18. 8. 2023 částka 8 000 Kč a dne 19. 8. 2023 částka 2 000 Kč na účet číslo č. účtu, pod variabilním symbolem shodujícím se s rodným číslem žalovaného, majitelem účtu číslo č. účtu je žalovaný.

6. Upomínky ze dne 24. 9. 2023, 1. 10. 2023, 8. 10. 2023, 17. 10. 2023 a 1. 11. 2023 prokazují, že žalobce vyhotovil v uvedené dny upomínky s výzvou žalovanému k zaplacení dlužné částky.

7. Předžalobní výzva spolu s podacím lístkem ze dne 24. 5. 2024 prokazují, že výzvou ze dne 24. 5. 2024 odeslanou téhož dne zástupce žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky do tří dnů s tím, že pokud tak žalovaný neučiní, bude podána žaloba.

8. Z dalších provedených důkazů soud nečinil žádná relevantní skutková zjištění.

9. Ve věci bylo zjištěno, že dne 18. 8. 2023 účastníci podepsali smlouvu, kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému částku 8 000 Kč na účet žalovaného a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit nejpozději do 17. 9. 2023 spolu s poplatkem ve výši 2 600 Kč. Dodatkem ke smlouvě uzavřeným dne 18. 8. 2023 se účastníci dohodli, že žalobce se zavazuje poskytnout žalovanému dodatečné peněžní prostředky ve výši 2 000 Kč, celková výše zápůjčky bude činit 10 000 Kč, žalovaný se zavazuje zaplatit žalobci poplatek za navýšení zápůjčky ve výši 650 Kč, celkový poplatek tak činí 3 250 Kč a vše je splatné nejpozději do 17. 9. 2023. Žalobce převedl na účet žalovaného č. č. účtu dne 18. 8. 2023 částku 8 000 Kč a dne 19. 8. 2023 částku 2 000 Kč. Dne 24. 9. 2023, 1. 10. 2023, 8. 10. 2023, 17. 10. 2023 a 1. 11. 2023 žalobce vyhotovil upomínky s výzvou žalovanému k zaplacení dlužné částky. Předžalobní upomínkou ze dne 24. 5. 2024 odeslanou téhož dne zástupce žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky do tří dnů s upozorněním na soudním řízení a vymáhání pohledávky. Žalovaný na dluh nezaplatil ničeho. Přes výzvu soudu žalobce neoznačil žádný důkaz prokazující, že před poskytnutím zápůjčky a dodatečné zápůjčky ověřil poměry žalovaného na straně příjmů či výdajů nebo provedl jiné ověření úvěruschopnosti žalovaného.

10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „z. s. ú.“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

11. Dle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění do 31. 12. 2023, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

(2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Dle § 87 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Dle § 588 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

14. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

15. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

17. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne 18. 8. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě zápůjčky ve smyslu § 2 odst. 1 z. s. ú. ve spojení s § 2390 o. z., když se v této smlouvě žalobce zavázal poskytnout žalovanému 8 000 Kč, kdežto žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit s poplatkem, dodatkem ke smlouvě uzavřeným dne 18. 8. 2023 se účastníci dohodli, že žalobce se zavazuje poskytnout žalovanému dodatečné peněžní prostředky ve výši 2 000 Kč, celková výše zápůjčky tak bude činit 10 000 Kč. Není sporu o tom, že žalobce jednal jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel. Žalovaný peníze od žalobce obdržel. Povinností žalobce bylo před poskytnutím spotřebitelského úvěru náležitě s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr dle § 86 z. s. ú., a to jak na stránce příjmů, tak na stránce výdajů, k čemuž však žalobce nepředložil jediný doklad. Žalobce tak neprokázal, že před poskytnutím spotřebitelského úvěru řádně zkoumal a vyhodnotil tzv. úvěruschopnost spotřebitele (zde žalovaného) ve smyslu § 86 z. s. ú. a rozhodovací praxe Ústavního soudu (srov. nález ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18) a Nejvyššího soudu (srov. rozsudek ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobce domáhá zaplacení shora uvedených částek, je tak absolutně neplatná dle § 588 věty první o. z. ve spojení s § 86 a § 87 z. s. ú., neboť zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelského úvěru, tedy zanedbáním povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele, byla zjevně porušena zákonná ustanovení chránící spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. K povinnosti zkoumat prověření úvěruschopnosti spotřebitele u úřední povinnosti soud odkazuje na rozsudek SDEU ze dne 5. března 2020 ve věci C-679/18 OPR-Finance. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném poplatku, smluvní pokutě a dalších poplatcích. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru má proto žalobce právo na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a § 2993 o. z., a to ve výši toho, o co se žalovaný obohatil, tedy poskytnuté jistiny 10 000 Kč. K požadavku na zaplacení úroků z prodlení soud odkazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, a rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci, ze dne 31. 10. 2023, sp. zn. 75 Co 252/2023-100, podle kterého § 87 z. s. ú. je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Dohoda mezi účastníky řízení o době splatnosti nebyla žádným z účastníků tvrzena, natož prokázána, a proto ji určil soud. Jelikož žalovaný netvrdil v průběhu řízení žádné skutečnosti, které by soud vedly k tomu, aby se odchýlil od obecné lhůty k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř., rozhodl soud tak, že žalovaný je povinen dlužnou jistinu vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší. Nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. tak v době rozhodování soudu dán nebyl.

18. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Pro posouzení míry úspěchu vyčíslil soud i požadované úroky z prodlení. Žalobce byl ve věci úspěšný co do částky 10 000 Kč, neúspěšný co do částky 6 050 Kč, co do požadovaných nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, dále co do požadovaných úroků z prodlení z částky 13 250 Kč ve výši 15 % ročně, které činí za dobu od 18. 9. 2023 do dne vyhlášení rozsudku 28. 3. 2025 částku 3 038,42 Kč, celkem tedy byl neúspěšný co do 11 588,42 Kč, z čehož je patrno, že převážný úspěch ve věci měl žalovaný, kterému však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Jeseníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.