OSJI 18 C 320/2024-57

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Pipkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného trvale hlášený Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o 45 606 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 9 000 Kč od 15. 6. 2024 do zaplacení, částku 5 150 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 5 150 Kč od 15. 6. 2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 20 071 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 370 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 477,63 Kč, s úrokem ve výši 21,69 % ročně z částky 12 000 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 000 Kč od 30. 4. 2024 do 14. 6. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 000 Kč od 15. 6. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 9 000 Kč od 15. 6. 2024 do zaplacení, v částce 11 385 Kč, s úrokem 20,94 % ročně z částky 10 506,12 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 501,50 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 138,40 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 506,12 Kč od 30. 4. 2024 do 14. 6. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 356,12 Kč od 15. 6. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 5 150 Kč od 15. 6. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 45 606 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně (společností právnická osoba) ve dnech datum a datum dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně tvrdila, že její předchůdkyně před uzavřením každé smlouvy řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného a dospěla k závěru, že žalovaný je v obou případech schopen poskytnutý úvěr řádně splácet. Dne datum byla uzavřena smlouva o úvěru č. číslo smlouvy, na základě které předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou jistinu spolu s poplatkem ve výši 20 071 Kč sestávajícím z úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 12 088 Kč (s úrokovou sazbou 21,69 % ročně), poplatku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 143 Kč v pravidelných 78 týdenních (sedmidenních) splátkách po 450 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den datum. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně, uhradil pouze 6 000 Kč, přičemž poslední platba byla provedena dne datum. Ke dni stanovené poslední splátky úvěru datum činila dlužná jistina částku 12 000 Kč a dlužný poplatek částku 17 071 Kč. Dne datum pak byla mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně uzavřena smlouva o úvěru č. číslo smlouvy, na základě které předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému rovněž 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal kromě poskytnuté jistiny uhradit také poplatek ve výši 11 385 Kč sestávající z úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 5 535 Kč (s úrokovou sazbou 20,94 % ročně), poplatku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 010 Kč, to vše v pravidelných 78 týdenních (sedmidenních) splátkách po 339 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den datum. Žalovaný však ani v tomto případě nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední splátku uhradil dne datum a zaplatil pouze 9 850 Kč. Ke dni datum činila dlužná jistina úvěru částku 10 506,12 Kč a dlužný poplatek částku 6 028,88 Kč.

2. Pohledávky za žalovaným z obou smluv o úvěru byly na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupeny na žalobkyni s účinností k témuž dni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Ze smlouvy ze dne datum byla postoupena pohledávka v celkové výši 43 775,39 Kč, ze smlouvy ze dne datum pak pohledávka ve výši 29 616,10 Kč. V obou případech postoupenou pohledávku tvořilo i navýšení účtované předchůdkyní žalobkyně, které však žalobkyně touto žalobou neuplatňuje. Po postoupení pohledávek žalovaný již ničeho neuhradil. Žalobkyně tedy požaduje (ze smlouvy ze dne datum) úhradu částky 29 071 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 12 000 Kč a poplatku v neuhrazené výši 17 071 Kč a dále (ze smlouvy ze dne datum) úhradu částky 16 535 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 10 506,12 Kč a dlužného poplatku ve výši 6 028,88 Kč. Jako příslušenství pohledávky žalobkyně požaduje kapitalizovaný úrok ve výši 3 477,63 Kč (úrok ve výši 21,69 % ročně z dlužné jistiny ve výši 12 000 Kč za období od datum do datum), kapitalizovaný úrok ve výši 3 138,40 Kč (úrok ve výši 20,94 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10 506,12 Kč za období od datum do datum), kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2 370 Kč (úrok ve výši 15 % ročně z jistiny ve výši 12 000 Kč od datum do datum), kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 501,50 Kč (úrok ve výši 15 % ročně z jistiny ve výši 10 506,12 Kč od datum do datum), úrok ve výši 21,69 % ročně z jistiny ve výši 12 000 Kč od datum do zaplacení, úrok ve výši 20,94 % ročně z jistiny ve výši 10 506,12 Kč od datum do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z jistiny ve výši 12 000 Kč od datum do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z jistiny ve výši 10 506,12 Kč od datum do zaplacení.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Žalobkyně svoji účast při jednání řádně omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodnul v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků.

4. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. číslo smlouvy ze dne datum soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaný se dohodli, že žalovanému budou poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Podpis smluv oběma stranami osvědčuje, že tyto prostředky byly žalovanému poskytnuty v hotovosti právě oproti podpisu. Z této listiny dále vyplývá, že žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně s úrokem ve výši 12 088 Kč, poplatkem za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatkem za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 143 Kč (když částka za komfortní poskytnutí a splácení činila 1 713 Kč a částka flexibilního splácení 2 430 Kč). Žalovaný se současně zavázal uhradit doplňkové pojištění ve výši 2 340 Kč (zařazení žalovaného do pojistného programu vyplývá z předloženého stejnojmenného dokumentu podepsaného žalovaným a předchůdkyní žalobkyně dne datum). Celkem měl žalovaný na smlouvu uhradit částku 35 071 Kč v 78 týdenních splátkách po 450 Kč (s poslední splátkou ve výši 421 Kč) s první splátkou splatnou 5. dne po uzavření smlouvy. Úroková sazba byla ujednána ve výši 88 % ročně jako pevné pro celou dobu trvání smlouvy.

5. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. číslo smlouvy ze dne datum soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaný se dohodli, že žalovanému budou poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Podpis smluv oběma stranami osvědčuje, že tyto prostředky byly žalovanému poskytnuty v hotovosti právě oproti podpisu. Z této listiny dále vyplývá, že žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně s úrokem ve výši 5 535 Kč, poplatkem za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatkem za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 010 Kč. Žalovaný se současně zavázal uhradit doplňkové pojištění ve výši 2 340 Kč (zařazení žalovaného do pojistného programu vyplývá z předloženého stejnojmenného dokumentu podepsaného žalovaným a předchůdkyní žalobkyně dne datum). Celkem měl žalovaný na smlouvu uhradit částku 96 385 Kč v 78 týdenních splátkách po 339 Kč (s poslední splátkou ve výši 282 Kč) s první splátkou splatnou 5. dne po uzavření smlouvy. Úroková sazba byla ujednána ve výši 44 % ročně jako pevné pro celou dobu trvání smlouvy.

6. Ze zákaznické karty ze dne datum soud zjistil, že se fakticky jedná o žádost o spotřebitelský úvěr. Žalovaný žádal o poskytnutí úvěru ve výši 15 000 Kč, který by mohl splácet v 52 týdenních splátkách. Z uvedených údajů o poměrech žalovaného bylo zjištěno, že v době žádosti o úvěr byl svobodný, jeho nejvyšší dosažené vzdělání bylo učňovské, žil v nájmu, měl jednu vyživovací povinnost, nebyl majitelem auta a důvodem žádosti o úvěr byly běžné výdaje domácnosti. Žalovaný měl v době žádosti o úvěr příjem ze zaměstnání jako název u společnosti právnická osoba ve výši částka čistého měsíčně. Jiný příjem žalovaný neměl. Z karty dále vyplývá, že mezi měsíční výdaje žalovaného byly uvažovány splátky jiného úvěru u předchůdkyně žalobkyně ve výši 1 492 Kč a výdaje žalovaného v odhadované výši částka. V kartě byla zaškrtnuta políčka, dle kterých měly být žalovaným uváděné informace ověřovány oproti předloženým výpisům z bankovního účtu žalovaného za duben a květen datum a oproti dvěma výplatním páskám za duben a květen datum.

7. Ze zákaznické karty ze dne datum soud zjistil, že žalovaný žádal o poskytnutí úvěru ve výši 50 000 Kč, který by mohl splácet v 21 měsíčních splátkách. Z uvedených údajů o poměrech žalovaného bylo zjištěno, že v době žádosti o úvěr byl svobodný, jeho nejvyšší dosažené vzdělání bylo učňovské, žil v nájmu, měl jednu vyživovací povinnost, nebyl majitelem auta a důvodem žádosti o úvěr byly běžné výdaje domácnosti. Žalovaný měl v době žádosti o úvěr příjem ze zaměstnání jako název u společnosti právnická osoba ve výši částka čistého měsíčně. V úvahu byl brán také další příjem domácnosti žalovaného ve výši částka čistého měsíčně. Pokud jde o výdaje, byly uvažovány pouze měsíční výdaje žalovaného v odhadované výši částka. V kartě nebyla zaškrtnuta žádná políčka s uvedením, oproti kterým dokladům by byly ověřovány žalovaným uváděné údaje.

8. Z tabulky umoření týkající se smlouvy ze dne datum soud zjistil, že žalovaný vyčerpal úvěr v plné výši 15 000 Kč dne datum. Žalovaný uhradil pouze 6 splátek v celkové výši 6 000 Kč. Na jistině úvěru zůstal dluh ve výši 12 000 Kč. Z tabulky umoření týkající se smlouvy ze dne datum soud zjistil, že žalovaný vyčerpal úvěr v plné výši 15 000 Kč dne datum. Na tento úvěr žalovaný uhradil pouze 14 splátek v celkové výši 9 850 Kč. Na jistině úvěru zůstal dluh ve výši 10 506,12 Kč.

9. Z listiny označené jako smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum a seznamu postupovaných pohledávek, jež je přílohou smlouvy, bylo zjištěno, že mezi předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem bylo ujednáno postoupení mimo jiné i pohledávky za žalovaným vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. číslo smlouvy a číslo smlouvy.

10. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024 soud zjistil, že žalovaný byl informován o postoupení pohledávek a změně věřitele, kdy byl vyzván k úhradě postoupených dlužných částek ve výši 43 775,39 Kč a 29 616,10 Kč žalobkyni nejpozději do 10 dnů od doručení dopisu. Z přiloženého podacího lístku je zřejmé, že dopis byl podán k přepravě žalovanému prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne 30. 5. 2024.

11. Z výzvy k plnění ze dne 29. 7. 2024 bylo zjištěno, že žalovaný byl žalobkyní vyzván naposledy před podáním žaloby k zaplacení dlužných částek nejpozději do 13. 8. 2024. Podací lístek osvědčuje odeslání výzvy žalovanému dne 29. 7. 2024.

12. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaný a předchůdkyně žalobkyně uzavřeli dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to dne datum a datum. Na základě obou smluv byly žalovanému v hotovosti oproti podpisu každé smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Tyto prostředky měl žalovaný vrátit společně s úrokem ve výši 12 088 Kč, resp. 5 535 Kč, poplatkem za zpracování úvěru v obou případech ve výši 1 500 Kč a poplatkem za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 143 Kč, resp. 2 010 Kč. V obou případech se žalovaný zavázal uhradit jistinu a poplatek v 78 týdenních splátkách, přičemž splatnost úvěru dle smlouvy ze dne datum byla stanovena na datum a splatnost úvěru ze smlouvy ze dne datum na den datum. Žalovaný však ani v jednom případě nehradil sjednané splátky řádně a včas. Na smlouvu ze dne datum uhradil poslední splátku dne datum a uhradil pouze 6 000 Kč. Na smlouvu ze dne datum uhradil poslední splátku dne datum, přičemž zaplatil pouze 9 850 Kč. Obě pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni ke dni 29. 4. 2024, o čemž byl žalovaný písemně informován se současnou výzvou k úhradě dluhu. Z důvodu pasivity žalovaného byl opětovně vyzván k zaplacení dluhu předžalobní upomínkou ze dne 29. 7. 2024.

13. Před uzavřením každé smlouvy předchůdkyně žalobkyně zjišťovala osobní a majetkové poměry žalovaného. Poměry žalovaného byly v době obou žádostí o úvěru téměř shodné. Byl svobodný, jeho nejvyšší dosažené vzdělání bylo učňovské, žil v nájmu, měl jednu vyživovací povinnost, nebyl majitelem auta, důvodem žádosti o úvěru byly běžné výdaje domácnosti a měl příjem ze zaměstnání. V případě první uváděné žádosti jeho čistý měsíční příjem činil částka, přičemž to byl jediný příjem žalovaného, v druhém případě činil částka a k tomu byl uvažován další příjem domácnosti žalovaného ve výši částka měsíčně. V obou případech pak mezi měsíční výdaje žalovaného byla zahrnuta částka částka jako odhadovaná výše jeho nákladů (v případě žádosti ze dne datum byly do výdajů zahrnuty i splátky předchozího úvěru). Zjišťované informace byly ověřeny oproti výplatním páskám a výpisům z účtu žalovaného, ale pouze v případě žádosti ze dne datum.

14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 237/2020 Sb., tj. účinném od 1. 1. 2021 do 30. 9. 2021 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru se věřitelem rozumí poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru se poskytovatelem rozumí ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

17. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

18. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na předmětný závazkový vztah je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla úvěry v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jeho označení v hlavičce smluv), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěr měl souviset s podnikatelskou činností žalovaného. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, kdy věřitel nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem, ale tato tvrzení si sám prověří, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, č. j. 33 Cdo 2178/2018).

19. V projednávané věci si předchůdkyně žalobkyně pro posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr v obou případech obstarala minimum relevantních informací, a to přímo od žalovaného. Tyto informace však byly jednoznačně nedostatečné, případně zkreslující. Nedostatečné hodnocení poměrů žalovaného soud spatřuje především ve výdajové stránce. V případě osobních výdajů žalovaného předchůdkyně žalobkyně vycházela pouze z odhadované výše částka měsíčně, což dle obecné znalosti soudu nemůže být částka, která je reálně způsobilá pokrýt měsíční výdaje dospělého člověka (navíc za situace, kdy žalovaný žil v nájmu a měl vyživovací povinnost). V případě žádosti ze dne datum bylo doloženo, že předchůdkyně žalobkyně měla žalovaným tvrzené informace ověřovat oproti výplatním páskám a výpisům z účtu, ale tyto dokumenty soudu předloženy nebyly a soud pak nemůže libovolně dovodit pravdivost těchto údajů (v případě žádosti ze dne datum údajně nebyly doklady ověřovány vůbec). Podle názoru soudu předchůdkyně žalobkyně nepostupovala dostatečně obezřetně a pečlivě. Měla přistoupit k bližšímu zkoumání zejména výdajové, ale také příjmové stránky hospodaření žalovaného s finančními prostředky. Pokud žalobkyně argumentovala tím, že žalovaný podpisem zákaznické karty stvrdil pravdivost uváděných údajů, prokázáním poměrů byl nepřípustně zatížen sám žalovaný. Soud tedy uzavírá, že takovéto zkoumání schopnosti žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr považuje za zcela nedostatečné a nenaplňující účel tohoto institutu, kterým je nejen ochrana spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti splácet, ale zprostředkovaně i ochrana společnosti jako celku (viz ustálená judikatura). Předchůdkyně žalobkyně postupovala v rozporu s odbornou péčí.

20. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně neúčastnila nařízeného jednání, nemohla být ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. vyzvána k doplnění důkazů a splnění důkazní povinnosti. Žalobkyně tedy neunesla důkazní břemeno ohledně povinnosti její předchůdkyně s odbornou péčí ověřit úvěruschopnost žalovaného.

21. S ohledem na výše uvedené soud učinil závěr, že předchůdkyně žalobkyně nesplnila svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet předmětné úvěry, a proto soud posoudil smlouvy o úvěru uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyní a žalovaným jako neplatné dle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem zákona o spotřebitelském úvěru je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C-679/18. Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku, poplatcích či smluvní pokutě tak, jak vyplývají ze smluv.

22. Povinností žalovaného podle zákona o spotřebitelském úvěru (§ 87 odst. 1) bylo vrátit poskytnutou jistinu úvěru. Žalobkyně prokázala, že poskytla žalovanému částky ve výši 15 000 Kč a 15 000 Kč. Žalovaný nárok žalobkyně nijak nezpochybnil, ani netvrdil a neprokázal, že by předchůdkyni žalobkyně (příp. žalobkyni, na kterou byla pohledávka řádně postoupena) uhradil více, než žalobkyní tvrzené částky 6 000 Kč a 9 850 Kč. Tyto částečné úhrady pak nelze z důvodu absolutní neplatnosti smluv započíst způsobem uplatňovaným žalobkyní, tj. částečně na jistinu a na poplatky, nýbrž pouze na jistinu úvěru. Na jistině úvěru tak zbývá dluh ve výši 9 000 Kč, resp. 5 150 Kč. Právě tyto částky soud žalobkyni přiznal společně s úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo v souladu s § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný se dostal do prodlení s plněním svého závazku. Pokud jde o povinnost žalovaného vrátit poskytnuté jistinu, byl k tomu ze strany žalobkyně poprvé vyzván oznámením o postoupení pohledávky ze dne 29. 4. 2024. Výzva byla odeslána dne 30. 5. 2024, žalovanému mohla být na základě fikce doručení podle § 573 o. z. doručena nejdříve dne 4. 6. 2024. V oznámení byla žalovanému poskytnuta lhůta k plnění do 10 dnů od doručení výzvy (tuto lhůtu soud považuje v souladu s § 87 zákona o spotřebitelském úvěru za přiměřenou). Žalovaný však ničeho neuhradil. Od 15. 6. 2024 je tedy žalovaný v prodlení. Soud proto žalobkyni přiznal úrok z prodlení z dlužných částek 9 000 Kč a 5 150 Kč až od 15. 6. 2024 do zaplacení. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil, aby přiznané částky zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

23. Výrokem II. tohoto rozsudku pak soud žalobu z důvodu vyslovené absolutní neplatnosti ve zbývajícím rozsahu zamítnul.

24. O nákladech řízení bylo rozhodnuto postupem podle § 142 odst. 2 o. s. ř. S ohledem na částečné zamítnutí žaloby má žalovaný převažující úspěch ve věci. V úvahu by tedy přicházelo uložení povinnosti žalobkyni zaplatit žalovanému poměrnou náhradu nákladů řízení. Soud však přihlédl k tomu, že žalovaný nebyl v řízení aktivní (nic netvrdil na svoji obranu, neúčastnil se nařízené jednání) a žádné náklady mu tedy nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.

Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.