OSJI 9 C 5/2026-27

ROZSUDEK ⟪LB:lb_001⟫ JMÉNEM REPUBLIKY ⟪LB:lb_002⟫ Okresní soud v Jihlavě rozhodl soudcem Mgr. Milanem Vařekou ve věci ⟪LB:lb_003⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená Jméno Zástupce, advokátkou sídlem Anonymizováno ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_006⟫ pro 16 032,90 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 032,90 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 16 032,90 Kč od 15. 5. 2025 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 822 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Jihlavě doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet soudu č. č. účtu, variabilní symbol var. symbol.

1. Žalobkyně se proti žalovaném domáhala zaplacení částky 16 032,90 Kč a zákonného úroku z prodlení. Tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba., jako úvěrující (dále jen „původní věřitelka“) a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne 16. 12. 2024 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, kterou se původní věřitelka zavázala poskytnout žalovanému úvěr 35 090 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit a zaplatit úrok. Původní věřitelka postupnými platbami žalovanému poskytla celkem 35 090 Kč. Žalovaný však úvěr řádně nesplácel, proto došlo 14. 5. 2025 k zesplatnění úvěru. Dosud uhradil celkem 19 057,10 Kč. Původní věřitelka postoupila pohledávku za žalovaným společnosti právnická osoba., která ji dále postoupila žalobkyni. Žalovaný žalovanou částku neuhradil, přestože mu byla zaslána předžalobní výzva.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas již v návrhu. Žalovaný byl vyzván k vyjádření, zda s tímto postupem souhlasí, na výzvu však nereagoval. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas žalovaného předpokládal a rozhodl bez nařízení jednání.

4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:

5. Původní věřitelka a žalovaný si dne 16. 12. 2024 prostředky komunikace na dálku potvrdili uzavření smlouvy o úvěru č. hodnota, kterou se původní věřitelka zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení, bezúčelový, nezajištěný, s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru (revolvingový úvěr) až do výše 16 090 Kč na bankovní účet č. č. účtu a žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit v měsíčních splátkách spolu s úrokem 1,25 % denně (po dobu prvních 30 dnů byl sjednán úrok 0 %) (smlouva o spotřebitelském úvěru). Bankovní účet uvedený ve smlouvě patří žalovanému (přehled pohybů na bankovním účtu Anonymizováno). Původní věřitelka poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 35 090 Kč převodem na účet uvedený ve smlouvě (přehled pohybů na bankovním účtu Anonymizováno, potvrzení o provedené platbě 16 000 Kč ze dne 16. 12. 2024, potvrzení o provedené platbě 3 090 Kč ze dne 21. 12. 2024, potvrzení o provedené platbě 4 500 Kč ze dne 21. 12. 2024, potvrzení o provedené platbě 8 500 Kč ze dne 21. 12. 2024, potvrzení o provedené platbě 3 000 Kč ze dne 10. 3. 2025). Žalovaný dosud vrátil 19 057,10 Kč (tvrzení žalobkyně, které je v zájmu žalovaného a které žalovaný nerozporoval). Dne 14. 5. 2025 původní věřitelka sdělila žalovanému, že úvěr se stal téhož dne předčasně splatným (záznam interního systému původní věřitelky). Původní věřitelka postoupila pohledávku za žalovaným společnosti právnická osoba. (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 9. 6. 2026 vč. seznamu pohledávek), která ji dále postoupila žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 10. 6. 2026, ujednání o úplatě za postoupení pohledávek vč. seznamu pohledávek). Původní věřitelka postoupení pohledávky na žalobkyně žalovanému oznámila (oznámení o postoupení pohledávky ze dne 28. 6. 2026 vč. potvrdenie o podaji doporučenej zásielky). Žalovanému byla dne 30. 6. 2025 zaslána předžalobní výzva (výzva k úhradě před podáním žaloby vč. potvrdenie o podaji doporučenej zásielky).

6. Původní věřitelka před uzavřením smlouvy nezkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet, nezjišťovala a neověřovala jeho příjmy a výdaje ani dluhovou minulost. Žalobkyně tyto skutečnosti ani netvrdila, ačkoliv si svých povinností jako profesionální poskytoval spotřebitelských úvěrů byla vědoma, nýbrž pro ten případ navrhla, aby jí soud žalovanou částku přisoudil jako bezdůvodné obohacení.

7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném k 16. 12. 2024 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto:

13. Původní věřitelka a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 2395 o. z., která se současně řídí zákonem o spotřebitelském úvěru.

14. Původní věřitelka porušila povinnosti vyplývající z § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, protože před uzavřením smlouvy řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného, nezjistila a neověřila jeho příjmy a výdaje, způsob plnění dosavadních dluhů ani jiné údaje o jeho finanční a ekonomické situaci. Smlouva o úvěru je proto podle § 87 odst. 1 věty první a druhé zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná.

15. Jelikož původní věřitelka poskytla žalovanému 35 090 Kč a žalovaný dosud vrátil pouze 19 057,10 Kč, je žalovaný podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru povinen zbytek poskytnuté jistiny ve výši 16 032,90 Kč (Anonymizováno) vrátit žalobkyni, na kterou pohledávka v souladu s § 1879 a násl. o. z. přešla. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 16 032,90 Kč (výrok I.).

16. Jelikož nebyla uzavřena platná smlouva, žalobkyně nemá právo na smluvní úrok ani jiné poplatky a sankce. Žalobkyně nemá právo ani na úrok z prodlení, neboť žalovaný dosud není v prodlení s vrácením jistiny (§ 1970 o. z.). Soud se ztotožnil s názorem Nejvyššího soudu z rozsudku ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, podle kterého právo na úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení s vrácením jistiny v době přiměřené možnostem spotřebitele. Žalovaný tedy bude v prodlení, až když nevrátí jistinu úvěru ve lhůtě stanovené tímto rozsudkem, kterou soud považuje vzhledem k výši jistiny za přiměřenou. Soud proto žalobu ve zbývající části zamítl (výrok II.).

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 822 Kč (výrok III.), přičemž tato částka představuje 72,88 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 86,44 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 13,56 %). Při výpočtu poměru úspěchu ve věci soud zohlednil i výši příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku. Náklady žalobkyně sestávají ze soudního poplatku v částce 1 000 Kč (včetně doplatku dle výroku IV.) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 032,90 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení žalobkyně k rukám jejího zástupce. Lhůta k plnění vyplývá z § 160 odst. 1 věty první před středníkem o. s. ř.

18. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, soud proto doměřil žalobkyni soudní poplatek podle Položky 2 bodu 2 ve spojení s Položkou 1 bodu 1 písm. a) Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Soudní poplatek činí 1 000 Kč, dosud bylo na poplatku uhrazeno 800 Kč, zbývá tedy doplatit 200 Kč (výrok IV.).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo v exekuci.

Nezaplatí-li žalobkyně doplatek soudního poplatku, bude pohledávka po 30 dnech od uplynutí lhůty k zaplacení předána k vymáhání příslušnému celnímu úřadu.