OSJN 13 C 5/2021-25

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Kupkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně:; právnická osoba, IČO ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátem Mgr. jméno jméno ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému:; celé jméno žalovaného, narozený dne datum ⟪LB:lb_007⟫ bytem adresa žalovaného ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení 5 833 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 5 833 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů soudního řízení.

1. Žalobou podanou k soudu ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne datum se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí pohledávku v celkové výši 5 833 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne 3. 6. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila žalobkyně tím, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 7. 2019 uzavřené mezi žalobkyní a právnická osoba se stala novým věřitelem shora uvedené pohledávky za žalovaným. Tato vznikla v důsledku neuhrazení faktur za dodávku komodit, a to plynu ve výši 3 494 Kč a elektřiny ve výši 2 339 Kč, které právní předchůdkyně žalobkyně dodávala žalovanému dle písemné smlouvy o sdružených službách dodávky na sjednané adrese. Splatnost uvedených nároků nastala dle žalobkyně nejpozději dne 9. 8. 2018.

2. Soud se v projednávané věci zabýval nejdříve otázkou, zda je u žalobkyně dána aktivní legitimace a naopak u žalovaného legitimace pasivní, přičemž vycházel z žalobkyní předložených a soudem provedených listinných důkazů. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 4. 2020 postoupila právnická osoba své pohledávky za dlužníky uvedené v Příloze 1 smlouvy na žalobkyni. Účinnost smlouvy byla odložena do okamžiku zaplacení úplaty. Průkaz o zaplacení úplaty a tedy nabytí účinnosti smlouvy žalobkyně nepředložila. Z Přílohy č. 1 pak vyplývá, že právnická osoba postupovala na žalobkyni pohledávku za žalovaným plynoucí z konečné faktury v částce 2 339 Kč, z konečné faktury v částce 3 494 Kč a z poplatku za upomínku ve výši 200 Kč. Dle ujednání stran ve smlouvě o postoupení pohledávek mělo být postoupení oznámeno jednotlivým dlužníkům postupníkem, tj. žalobkyní. Takové oznámení k důkazu předloženo nebylo. Žalobkyně doložila toliko oznámení vyhotovené právnická osoba ze dne 2. 6. 2020, kterým oznamovala žalovanému postoupení pohledávky za jeho osobou v celkové výši 200 Kč na žalobkyni. Odeslání oznámení zůstalo rovněž neprokázáno. Žalobkyně doložila pouze podací lístek ze dne 2. 6. 2020, kdy odesílatelem byl právní zástupce žalobkyně, a tento se tak vztahoval k jím vyhotovené výzvě k plnění ze shodného dne. Z obsahu výzvy není současně nijak zřejmé, že by byla odeslána s jakoukoliv přílohou.

3. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1882 odst. 1 o.z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

4. Notifikační povinnost postupitele ve smyslu § 1882 odst. 1 o.z. má pro dlužníka zásadní význam, neboť jejím splněním nastává účinnost cesse vůči dlužníku (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. února 2011, sp. zn. 32 Cdo 4511/2009). Oznámení postupitele dlužníkovi o tom, že došlo k postoupení jeho pohledávky za ním (notifikace), je skutečností, na kterou právo váže vznik povinnosti dlužníka plnit postupníkovi; jde tedy o právní skutečnost, a protože jde současně o skutečnost volní, jde o jednostranné právní jednání (stejně viz Občanský zákoník. Komentář. Panorama Praha 1987, díl I., s. 241). Poté již dlužník musí plnit postupníkovi, nikoliv původnímu věřiteli. Oznámení o postoupení pohledávky je adresovaným úkonem, proto musí být dlužníkovi řádně doručeno, bez doručení dlužníkovi není oznámení perfektní a nevyvolává žádné právní následky. Z hlediska postoupení pohledávky má notifikace významné právní následky, protože teprve okamžikem oznámení o postoupení se postupní smlouva stává účinnou vůči dlužníkovi v tom smyslu, že je povinen poskytnout plnění novému věřiteli. Do doby, než je dlužník o postoupení pohledávky postupitelem vyrozuměn, anebo je mu postoupení postupníkem prokázáno, není dlužník povinen plnit postupníkovi, ale postupiteli.

5. Velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu v rozsudku ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007, publikovaném pod č. 61/2010 Sb. dále dospěl k závěru, že oznámením o postoupení pohledávky, které je adresované dlužníku, postupitel vyvolá změnu osoby oprávněné přijmout plnění a také na sebe bere riziko vyplývající z toho, že i v případě neplatnosti (či dokonce neexistence, např. pokud by šlo o nicotný právní úkon) smlouvy o postoupení pohledávky splní dlužník dluh třetí osobě (postupníkovi) s účinky i pro postupitele.

6. V projednávané věci nemá soud na základě žalobkyní předložených důkazů především za prokázáno, že ve vztahu k žalovanému došlo ze strany žalobkyně, potažmo její právní předchůdkyně, k řádné notifikaci. Žalobkyně doložila toliko oznámení o postoupení pohledávky za žalovaným ve výši částka za poplatek na upomínku. Tento nárok však předmětem žaloby není. Žalobkyně taktéž neprokázala, že by jakékoliv oznámení o postoupení pohledávek žalovanému vůbec odeslala. Ani předžalobní výzva právního zástupce žalobkyně žalovaného o postoupení pohledávky neinformuje. Stejně tak žalobkyně nedoložila ve vztahu k žalované pohledávce zaplacení úplaty a tím pádem nabytí účinnosti postupní smlouvy. Za takových okolností soud nemohl dospět k závěru, že se žalobkyně stala v projednávané věci postupníkem a je oprávněna zaplacení pohledávky soudně uplatňovat.

7. Žalobkyně ani její právní zástupce se k jednání nedostavili, nemohli být proto soudem poučeni podle § 118a odst. 3 o.s.ř. o tom, k jakým tvrzených skutečnostem jsou povinni označit důkazy, a o následcích nesplnění povinnosti důkazní. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 21 Cdo 4314/2008 poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. plní soud při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008, ve kterém Nejvyšší soud uzavřel, že jestliže se řádně předvolaný účastník nedostaví k soudu, pak takové jeho chování znamená, že tento účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu § 118a odst. 3 o. s. ř. skýtá, nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky. Právní zástupce žalobkyně se z jednání omluvil s tím, že nepožádal o odročení jednání a naopak navrhl, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Možnosti poučení soudem se tak svým postojem vdal. Jelikož tedy soud nemá aktivní legitimaci žalobkyně ve věci za prokázanou, žalobu s ohledem na shora uvedené zamítl.

8. Ve věci úspěšný účastník má dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva. V projednávané věci je úspěch zcela na straně žalovaného. Tomu však v souvislosti se soudním řízením žádné náklady nevznikly, soud proto jejich náhradu žádnému z účastníků nepřiznal.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).