OSJN 15 C 48/2019-545

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Hankovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně:; celé jméno žalobkyně, narozená dne datum ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované:; Česká republika – název žalované, IČ: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_007⟫ sídlem adresa žalované ⟪LB:lb_008⟫ zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení ⟪LB:lb_009⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_010⟫ o nahrazení projevu vůle žalované uzavřít smlouvu o bezúplatném převodu pozemků

I. Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít s žalobkyní tuto smlouvu o převodu pozemků:

Česká republika – název žalované, IČ: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované (dále jen„ převodce“) a celé jméno žalobkyně, datum narození, rodné číslo bytem adresa žalobkyně (dále jen„ nabyvatelka“) uzavírají podle ust. §11a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, v platném znění (dále jen„ zákon o půdě“), tuto:

Smlouvu o převodu pozemků:

I.

Česká republika – název žalované jako převodce spravuje mimo jiné nemovitosti (dále jen„ pozemky“): ⟪LB:lb_001⟫ -) parc. číslo zapsané na list vlastnictví pro k.ú. obec, územní celek, u stát. instituce, stát. instituce; ⟪LB:lb_002⟫ -) parc. číslo zapsané na list vlastnictví pro k.ú. obec, územní celek, u stát. instituce, stát. instituce; ⟪LB:lb_003⟫ -) parc. číslo zapsané na list vlastnictví pro k.ú. obec, územní celek, u stát. instituce, stát. instituce; ⟪LB:lb_004⟫ -) parc. číslo zapsané na list vlastnictví pro k.ú. obec, územní celek, u stát. instituce, stát. instituce.

II.

Nabyvatelce vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle ust. § 11a zákona o půdě. Nárok nabyvatelky podle § 11a zákona o půdě vyplývá z rozhodnutí Okresního úřadu v obec – referátu Pozemkového úřadu č.j. P číslo ze dne datum rozhodnutí, výše restitučního nároku činí částku částka.

III.

Na uspokojení nároku nabyvatelky dle čl. II. této smlouvy převodce převádí do vlastnictví nabyvatelky pozemky uvedené v čl. I. této smlouvy, včetně součástí a nabyvatelka je přijímá do svého výlučného vlastnictví.

Touto smlouvou bude vypořádán restituční nárok nabyvatelky ve výši částka.

IV.

Vlastnické právo k převáděným pozemkům, včetně součástí, přechází na nabyvatelku vkladem do katastru nemovitostí.

Převodce: Nabyvatelka:

Česká republika - název žalované celé jméno žalobkyně

II. V části, v níž se žalobkyně domáhala nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s žalobkyní smlouvu o bezúplatném převodu pozemků: ⟪LB:lb_001⟫ -) parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo zapsaných na list vlastnictví pro k.ú. obec u obec, územní celek, u stát. instituce, stát. instituce; ⟪LB:lb_002⟫ -) parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo zapsaných na list vlastnictví pro k.ú. obec, územní celek nad Nisou, u stát. instituce, stát. instituce; ⟪LB:lb_003⟫ -) parc. číslo parc. číslo zapsaných na list vlastnictví pro k.ú. obec, územní celek, u stát. instituce, stát. instituce, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit České republice – Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou náklady řízení odpovídající odměně a hotovým výdajům soudem ustanoveného znalce, jejichž výše bude specifikována v samostatném usnesení, do tří dnů od právní moci usnesení.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 92 682 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta anonymizováno jméno příjmení.

1. Žalobou ze dne datum podanou původně u název soudu a následně postoupenou dne datum Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou ohledně pozemků, které se nacházejí v katastrální uzemí, se žalobkyně domáhala nahrazení projevu vůle žalované uzavřít bezúplatně se žalobkyní smlouvu o převodu následujících pozemků podle ust. § 11a zákona o půdě k uspokojení jejího nároku plynoucího z rozhodnutí Okresního úřadu v obec č.j. P číslo ze dne datum rozhodnutí, in eventum jí uhradit částku částka: ⟪LB:lb_001⟫ - p. číslo parcelní číslo v k. ú. obec, ⟪LB:lb_002⟫ - p. číslo p. číslo p. číslo p. číslo p. číslo p. číslo p. číslo p. číslo p. číslo parcelní číslo v k. ú. obec u obec, ⟪LB:lb_003⟫ - parcelní číslo, p. osobní údaje žalované číslo p. číslo p. číslo p. číslo p. číslo p. číslo parcelní číslo, p. číslo p. číslo p. číslo p. číslo p. číslo osobní údaje žalované číslo v k. ú. obec, ⟪LB:lb_004⟫ - p. číslo p. číslo p. číslo p. číslo parcelní číslo, p. číslo p. číslo parcelní číslo, p. číslo p. číslo v k. ú. obec nad Nisou a ⟪LB:lb_005⟫ - parcelní číslo v k. ú. obec u obec.

2. Žalobu odůvodnila žalobkyně tím, že je oprávněnou osobou ve smyslu ust. § 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, v platném znění. Restituční nárok žalobkyně odvíjí z rozhodnutí Okresního úřadu v obec – referátu Pozemkového úřadu, který v obnoveném řízení rozhodl rozhodnutím č.j. P číslo ze dne 11. 4. 1996 tak, že žalobkyně není vlastníkem id. ½ pozemků č. pp. č.k. anonymizováno – role o výměře výměra, číslo – role o výměře výměra, anonymizováno – role o výměře výměra, anonymizováno – pastvina o výměře výměra, číslo – role o výměře výměra, to vše v k.ú. ulice anonymizováno a anonymizováno u obec s celkovou výměrou výměra. Dále uvedla, že restituční nárok byl žalovanou vyčíslen oceněním nevydatelného pozemku číslo rok ze dne datum ve výši částka, přičemž žalobkyni náležela ideální polovina tohoto nároku, tedy částka. Žalovaná postupně převedla na žalobkyni pozemky smlouvou o převodu pozemků: číslo ze dne datum o hodnotě částka, číslo ze dne datum o hodnotě částka, číslo ze dne datum o hodnotě částka. Celková hodnota nevypořádaného restitučního nároku žalobkyně činí ke dni podání žaloby částku částka. Žalobkyně uvedla, že žalovaná postupovala při uspokojování nároku žalobkyně svévolně a liknavě tak, že ani po více než anonymizováno letech není restituční nárok zcela vypořádán. Ačkoliv byl nárok žalobkyní uplatněn již na konci roku rok, Pozemkový úřad v obec o restitučním nároku žalobkyně rozhodl poprvé až v roce rok. Z rozhodnutí pozemkového úřadu vyplývá, že žalobkyně v zákonem stanovených lhůtách řádně uplatnila u Pozemkového úřadu v obec restituční nárok. Restituční nárok byl následně pravomocně přiznán výše uvedeným rozhodnutím PÚ s tím, že za pozemky, které nebyly vydány, náleží náhrada, která bude poskytnuta na základě výzvy žalobkyně doručené Pozemkovému fondu v obec. Již tímto aktem byla žalovaná vyzvána k poskytnutí náhrady tak, aby se žalobkyně domohla svých zákonných práv na vydání adekvátních náhradních pozemků. Dále uvedla, že po skončení řízení u pozemkového úřadu v roce rok žalobkyně pravidelně sledovala a též se aktivně účastnila veřejných nabídek pozemků vyhlašovaných žalovanou. Do těchto nabídek však nejsou a v naprosté většině případů nebyly zařazovány takové pozemky, jež by odpovídaly vlastnostem pozemků nevydaných tak, aby byl uspokojen zákonný nárok žalobkyně. Veřejné nabídky v žádném případě nemají, jak předpokládá zákon a judikatura, takové kvalitativní a kvantitativní parametry, aby byla náhrada poskytnuta v co možná nejkratší době a co nejširšímu okruhu oprávněných osob, i přesto se žalobkyně zúčastnila několika veřejných nabídek a nabídkových kol a tímto způsobem se pokusila o vypořádání svého restitučního nároku a získání alespoň nějaké, byť nedostatečné náhrady za pozemky, které jí nebyly navráceny. Žalobkyně tak např. přihláškou do veřejné nabídky: ze dne datum usilovala o vydání jednoho pozemku v k.ú. ulice anonymizováno a dále šesti pozemků v k.ú. anonymizováno o celkové hodnotě částka, ze dne datum usilovala o vydání dvou pozemků v k.ú. anonymizována tři slova o celkové hodnotě částka, ze dne datum usilovala o vydání dvou pozemků v k.ú. anonymizováno o celkové hodnotě částka, ze dne datum usilovala o vydání tří pozemků v k.ú. anonymizována tři slova a jednoho pozemku v k.ú. příjmení příjmení o celkové hodnotě částka. V nabídkových řízeních navazujících na žádosti a přihlášky žalobkyně uspěla pouze třikrát, když její restituční nárok, oceněný na částka, byl uspokojen pouze co do částky částka, což tvoří pouze cca. 23 % hodnoty původního restitučního nároku. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně v několika případech nabídkového řízení uspěla spolu několika dalšími oprávněnými z restitučních nároků a dále s ohledem na to, že o variantu spoluvlastnictví často nebyl mezi ostatními oprávněnými zájem, vlivem následného losování žalobkyně v nabídkových kolech nakonec neuspěla. Z četné korespondence mezi Pozemkovým úřadem a žalobkyní je zcela zřejmé, že žalobkyně vynaložila značné úsilí a dostatečně se snažila o vypořádání svého nároku. Konečně žalobkyně v podané žalobě namítla nesprávnou výši evidovaného restitučního nároku žalobkyně, vyjádřila důvodné pochybnosti o správnosti takového ocenění, neboť pozemky č. pp. č.k. anonymizováno, číslo, anonymizováno, číslo o celkové výměře výměra, to vše k.ú. ulice anonymizováno a anonymizováno u obec, které Československý stát odejmul předchůdcům žalobkyně v roce rok a které žalovaná nevydala, byly odňaty za účelem výstavby sídliště vedoucí podél ulice ulice v obec. Již v této poválečné době existovaly úvahy o zřízení nových obytných ploch na výše uvedených pozemcích v k.ú. anonymizováno a ulice anonymizováno, což je zjevné z tehdejší územně plánovací dokumentace. Pozemky, které žalovanou nebyly vydány, jsou v územním plánu z roku rok vymezeny jako Plochy obytné – anonymizováno a více podlaží, což dle žalobkyně nepochybně svědčí o stavebním charakteru těchto parcel. Žalovaná tedy měla správně ocenit odňaté pozemky sazbou anonymizováno Kč/m2, proto při výměře nevydaných pozemků výměra, má žalobkyně za to, že její restituční nárok činí nejméně částku částka, po částečném plnění ze strany žalované, tedy částku částka.

3. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila, uvedla, že žalobkyně nevyčerpala veškeré možnosti k uspokojení svých nároků tak, jak jí to ukládá zákon. Namítla, že vůči žalobkyni nepostupovala svévolně a liknavě. Poukázala, že žalobkyně se účastnila veřejných nabídek pozemků v roce rok a rok, od té doby se již uspokojení svého nároku aktivně nedomáhala. Dále nesouhlasila s tím, že by byly nevydané pozemky nesprávně posouzeny a ohodnoceny, aktuální evidovaný nárok žalobkyně činí částka a není správný názor žalobkyně, že nevydané pozemky v k.ú. ulice anonymizováno a anonymizováno by měly být oceněny jako pozemky stavební. Pozemky přešly do vlastnictví státu na základě vynuceného darování a oddělení pozemků ze dne datum, v té době byly pozemky součástí zemědělské usedlosti adresa v k.ú. anonymizováno a ulice anonymizováno, kdy tato skutečnost vyplývá z rozhodnutí Okresního úřadu obec ze dne datum rozhodnutí, č.j. P číslo. Tvrzení žalobkyně, že pozemky byly v roce rok, tedy více než po třiceti letech po nabytí státem, v územním plánu označeny jako obytné plochy a zastavěny, je tedy zcela irelevantní. Ve vztahu k požadavku žalobkyně na navýšení ocenění restitučního nároku vznesla žalovaná námitku promlčení, neboť žalobkyně ocenění restitučního nároku akceptovala a přijímala z takto oceněného nároku i plnění. Dále poukázala na to, že pokud se týká rozsahu a kvality veřejných nabídek, pak žalovaná postupuje řádně a v souladu a platnými právními předpisy a nabízí pozemky v dostatečném rozsahu a kvalitě.

4. Ve znění postupných částečných zastavení řízení (viz. usnesení ze dne 13. 12. 2019, č.j. 15 C 48/2019 – 326 a ze dne 11. 3. 2020, č.j. 15 C 48/2019-361) zůstal předmětem žaloby požadavek na převod těchto pozemků: ⟪LB:lb_001⟫ - p. číslo p. číslo p. číslo parcelní číslo v k. ú. obec u obec, ⟪LB:lb_002⟫ - parcelní číslo, parcelní číslo, p. číslo p. číslo p. číslo p. číslo v k. ú. obec, ⟪LB:lb_003⟫ - p. číslo p. číslo p. číslo p. číslo parcelní číslo v k. ú. obec anonymizována dvě slova.

5. Pokud se týká převoditelnosti požadovaných náhradních pozemků, žalovaná ve vztahu k pozemkům v k.ú. obec u obec parc. číslo namítla, že jsou součástí rozsáhlého anonymizována dvě slova, na pozemcích se nachází anonymizováno a anonymizována dvě slova, pozemky jsou součástí anonymizováno obec a s tímto tvoří funkční celek tohoto anonymizováno, dále se jedná o pozemky zcela obklopené pozemky ve vlastnictví třetích osob, bez přímého přístupu a smyslem převodu náhradních pozemků nemá být založení případných dalších soudních sporů či spekulace s převáděnými pozemky v tom směru, že vydané pozemky jsou žalobci vybírány a požadovány do vlastnictví s cílem mnohdy již předjednaným, a to jejich prodeje třetí osobě. Ve vztahu k pozemku parc. číslo žalovaná namítla, že je situován v anonymizováno – anonymizována dvě slova anonymizováno a představuje tak součást rozsáhlého a jedinečného anonymizována dvě slova, vydáním pozemku by byla ohrožena stabilita dané lokality anonymizováno a pozemek by nebylo možno užívat k zemědělské činnosti žalobkyně, dále je tento pozemek zatížen právem třetí osoby, a to věcným břemenem dle listiny, konečně namítla, že pozemek je součástí anonymizováno obec a s tímto vytvářejí funkční celek. U pozemku parc. číslo uvedla, že je součástí rozsáhlého anonymizována dvě slova a je součástí anonymizováno obec a s tímto vytvářejí funkční celek. Ve vztahu k pozemkům v k.ú. obec u obec parc. číslo namítla umístění pozemku v rozsáhlém chráněném území a dále, že pozemek je vodní plochou, zamokřeným územím a nelze jej tak zemědělsky využívat. Ve vztahu k pozemku parc. číslo uvedla, že pozemek je situován v anonymizováno – anonymizováno zóně anonymizováno a představuje tak součást rozsáhlého a jedinečného přírodního celku, pozemek je zatížen právem třetí osoby, a to věcným břemenem chůze a jízdy, na pozemku je umístěna cesta, proto pozemek nemůže reálně sloužit k zemědělské činnosti. K pozemku parc. číslo namítla, že pozemek je součástí rozsáhlého chráněného území. K pozemkům parc. číslo uvedla, že jsou situovány v anonymizováno – anonymizováno zóně anonymizováno a představují tak součást rozsáhlého a jedinečného přírodního celku, vydáním pozemků by byla ohrožena stabilita dané lokality anonymizováno a pozemky by nebylo možné využívat k zemědělské činnosti žalobkyně. K pozemku parc. číslo namítla, že je součástí rozsáhlého chráněného území, dále se jedná o pozemek zcela obklopený pozemky ve vlastnictví třetích osob, a tedy o pozemek bez přímého přístupu, lze tedy pochybovat o jeho zemědělské využitelnosti a účelnosti vydání takového pozemku žalobkyni, neboť smyslem převodu náhradních pozemků nemá být založení případných dalších soudních sporů či spekulace s převáděnými pozemky. Konečně uvedla, že pozemek je neplodnou půdou a nemůže tedy sloužit k zemědělské činnosti. K pozemkům v k.ú. obec souhrnně namítla jejich nevydatelnost, neboť bylo třetí osobou uplatněno právo na nárokový převod na základě podané žádosti o směnu dle ust. § 17 odst. 3 písm. d) zák. č. 229/1991 Sb.

6. Sporné mezi účastnicemi zůstaly tyto právně významné skutečnosti: 1. Zda žalovaná postupovala při uspokojení restitučního nároku žalobkyně liknavě či svévolně, 2. Zda jsou žalobkyní požadované náhradní pozemky převoditelné a 3. Zda žalovaná eviduje restituční nárok žalobkyně ve správné výši, či je namístě jeho přecenění.

7. Soud ve věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů, které hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle ust. § 132 o.s.ř., z nichž zjistil následující skutkový stav věci:

8. Z informací o požadovaných náhradních pozemcích dle katastru nemovitostí má soud za osvědčeno, že Česká republika vlastní pozemek: parc. číslo o výměře výměra - trvalý travní porost v k.ú. obec u obec, územní celek, zapsaný na list vlastnictví, se zapsaným způsobem ochrany: zemědělský půdní fond, rozsáhlé chráněné území, parc. číslo o výměře výměra – trvalý travní porost v k.ú. obec u obec, územní celek, zapsaný na list vlastnictví, se zapsaným způsobem ochrany: anonymizována čtyři slova – anonymizováno zóna, zemědělský půdní fond, s omezením vlastnického práva: věcné břemeno (podle listiny), parc. číslo o výměře výměra - trvalý travní porost v k.ú. obec u obec, územní celek, zapsaný na list vlastnictví, se zapsaným způsobem ochrany: zemědělský půdní fond, rozsáhlé chráněné území, parc. číslo o výměře výměra – trvalý travní porost v k.ú. obec u obec, územní celek, zapsaný na list vlastnictví, se zapsaným způsobem ochrany: zemědělský půdní fond, rozsáhlé chráněné území, parc. číslo o výměře výměra – vodní plocha v k.ú. obec, územní celek, zapsaný na list vlastnictví, se zapsaným způsobem ochrany: rozsáhlé chráněné území, parc. číslo o výměře výměra - ostatní plocha v k.ú. obec, územní celek, zapsaný na list vlastnictví, se zapsaným způsobem ochrany: chráněná krajinná oblast – anonymizováno – anonymizováno zóna, s omezením vlastnického práva: věcné břemeno chůze a jízdy, parc. číslo o výměře výměra - ostatní plocha v k.ú. obec, územní celek zapsaný na list vlastnictví, se zapsaným způsobem ochrany: rozsáhlé chráněné území, parc. číslo o výměře výměra - trvalý travní porost v k.ú. obec, územní celek, zapsaný na list vlastnictví, se zapsaným způsobem ochrany: chráněná krajinná oblast – anonymizováno – anonymizováno zóna, zemědělský půdní fond, parc. číslo o výměře výměra - ostatní plocha v k.ú. obec, územní celek, zapsaný na list vlastnictví, se zapsaným způsobem ochrany: chráněná krajinná oblast – anonymizováno – anonymizováno zóna, parc. číslo o výměře výměra - ostatní plocha v k.ú. obec, územní celek, zapsaný na list vlastnictví, se zapsaným způsobem ochrany: rozsáhlé chráněné území, parc. číslo o výměře výměra - trvalý travní porost v k.ú. obec, územní celek anonymizována dvě slova, zapsaný na list vlastnictví, se zapsaným způsobem ochrany: zemědělský půdní fond, parc. číslo o výměře výměra - ostatní plocha v k.ú. obec, územní celek nad anonymizováno, zapsaný na list vlastnictví, parc. číslo o výměře výměra - ostatní plocha v k.ú. obec, územní celek anonymizována dvě slova, zapsaný na list vlastnictví, parc. číslo o výměře výměra - trvalý travní porost v k.ú. obec, územní celek anonymizována dvě slova, zapsaný na list vlastnictví, se zapsaným způsobem ochrany: zemědělský půdní fond a parc. číslo o výměře výměra - trvalý travní porost v k.ú. obec, územní celek anonymizována dvě slova, zapsaný na list vlastnictví, se zapsaným způsobem ochrany: zemědělský půdní fond. Právo hospodařit s majetkem státu ohledně všech shora požadovaných náhradních pozemků přísluší anonymizována dvě slova anonymizováno.

9. Z přehledu žádostí do veřejných nabídek pozemků podle stavu k datum, že žalobkyně podala platné žádosti o převody náhradních pozemků, a to dne datum, datum, datum, datum, datum, datum a datum.

10. Z přehledu nároků a plnění oprávněné osoby za nevydané pozemky dle zákona č. 229/1991 Sb., a to z rozhodnutí Pozemkových úřadů původní oprávněné, že zůstatková hodnota plnění žalobkyně z rozhodnutí příjmení číslo činí částku částka, původní výše přímého nároku žalobkyně činila částku 175 327 Kč s tím, že nárok žalobkyně byl částečně uspokojen dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka a dne datum ve výši částka. Výše evidovaného restitučního nároku vychází z ocenění nevydatelného pozemku číslo rok Okresního úřadu obec ze dne datum, který tímto podkladem pro ocenění zrušil ve vztahu k celé jméno žalobkyně a jméno příjmení předchozí podklad pozemkového úřadu, neboť v rámci obnovy řízení došlo ke změně výměr nevydávaných pozemků. Jako celková byla stanovena částka částka. Podkladem pro ocenění nevydatelných pozemků byl znalecký posudek číslo ze dne datum.

11. Z listiny Okresního úřadu obec ze dne datum vyplývá, že nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu vznikl na základě pravomocného rozhodnutí Okresního úřadu v obec – Okresního pozemkového úřadu, č.j. P spisová značka ze dne datum rozhodnutí, kterými oprávněné osobě nelze vydat specifikované pozemky v k.ú. anonymizováno a anonymizováno s tím, že obnovou řízení (rozhodnutí č.j. P spisová značka a anonymizováno číslo) se oprávněným osobám vydávají některé označené pozemky, které se původním rozhodnutím č.j. P číslo, respektive č.j. P číslo, nevydávaly.

12. Dne datum uzavřela žalobkyně s žalovanou smlouvu číslo o převodu pozemku parc. číslo v hodnotě částka.

13. Rozhodnutím Okresního úřadu obec ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací bylo rozhodnuto, že oprávněný jméno příjmení a oprávněná celé jméno žalobkyně nejsou vlastníky nemovitostí v k.ú. anonymizováno: č.pp.č.k. číslo role, č.pp.č.k. číslo role, č.pp.č.k. číslo role, č.pp.č.k. anonymizováno role, č.pp.č.k. anonymizováno role, č.pp.č.k. anonymizováno pastvina, č.pp.č.k. číslo role, č.pp.č.k. číslo role, v k.ú. ulice anonymizováno: č.pp.č.k. číslo role s tím, že za nevydané nemovitosti přísluší oprávněným osobám náhrada. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí vyplývá, že původními vlastníky zemědělské usedlosti adresa v k.ú. anonymizováno a ulice anonymizováno byli na základě přídělové listiny Národního pozemkového fondu manželé jméno a jméno příjmení, kteří byli přinuceni darovat část těchto nemovitostí Československému státu zápisem o oddělení části pozemků ze dne datum. Vzhledem k tomu, že manželé příjmení anonymizováno, jsou oprávněnými osobami jejich děti pan jméno příjmení a paní celé jméno žalobkyně.

14. Rozhodnutím Okresního úřadu obec ze dne datum byla nařízena obnova řízení ve věci restituce zemědělského majetku uvedeného v pravomocném rozhodnutí pozemkového úřadu č.j. P číslo ze dne 20. 12. 1993, neboť vyšlo dodatečně najevo, že některé z původně nevydaných pozemků (č. pp. číslo) by mohly být vydány.

15. Rozhodnutím Okresního úřadu obec ze dne datum rozhodnutí, č.j. P číslo bylo rozhodnuto, že oprávněný jméno příjmení a oprávněná celé jméno žalobkyně jsou vlastníky nemovitostí v k.ú. ulice anonymizováno a anonymizováno, které jsou specifikovány identifikací parcel Katastrálního úřadu v obec č.zak. číslo ze dne datum (dle stavu podle katastru: č.pp. číslo č.pp. číslo č.pp. osobní údaje žalované číslo) a dále že shora uvedení nejsou vlastníky nemovitostí pp.č.k. anonymizováno, č.pp.č.k. číslo, pp.č.k. anonymizováno, pp.č.k. anonymizováno, č.pp.č.k. číslo, č.pp.č.k. číslo a č.pp.č.k. číslo.

16. Dopisem ze dne datum sdělila žalovaná žalobkyni, že po vyhodnocení 6. nabídkového kola, které proběhlo v době od anonymizováno – datum, žalobkyně v tomto kole o poskytnutí náhradního pozemku p.č. rok v k.ú. anonymizována tři slova neuspěla.

17. Dopisem ze dne datum sdělila žalovaná žalobkyni, že po vyhodnocení nabídkového kola, které proběhlo v době od datum – datum, žalobkyně v tomto kole o poskytnutí náhradního pozemku p. číslo v k.ú. anonymizována tři slova uspěla s dalšími 5 oprávněnými osobami a neuspěla ohledně pozemku p.p.č číslo.

18. Dopisem ze dne datum sdělila žalovaná žalobkyni, že po vyhodnocení nabídkového kola, které proběhlo v době od datum – datum, žalobkyně v tomto kole o poskytnutí náhradních pozemků v jejích žádostech neuspěla.

19. Dopisem ze dne datum sdělila žalovaná žalobkyni, že po vyhodnocení nabídkového kola, které proběhlo v době od datum – datum, žalobkyně v tomto kole o poskytnutí náhradního pozemku p.p. číslo v k.ú. anonymizována dvě slova obec neuspěla a dále, že uspěla společně s další oprávněnou osobou ohledně pozemku p.p. číslo v k.ú. anonymizováno u obec.

20. Dopisem ze dne datum sdělila žalovaná žalobkyni, že po vyhodnocení nabídkového kola, které proběhlo v době od 4. 9. – datum, žalobkyně v tomto kole o poskytnutí náhradních pozemků v jejích žádostech neuspěla.

21. Dopisem ze dne datum sdělila žalovaná žalobkyni, že po vyhodnocení nabídkového kola, které proběhlo v době od 30. 5. – datum, žalobkyně v tomto kole o poskytnutí náhradních pozemků p. číslo v k.ú. anonymizováno a p. číslo v k.ú. ulice anonymizováno neuspěla.

22. Kupní smlouvou ze dne datum převedl jméno příjmení a jméno příjmení stavebnímu podniku anonymizováno pozemky v k.ú. anonymizováno č. parc. číslo, č. parc. číslo.

23. Dopisem ze dne datum uplatnila celé jméno žalobkyně a jméno příjmení nárok na zemědělský majetek adresa anonymizováno, a to polí a pastvin v k.ú. ulice anonymizováno p. číslo polí a pastvin v k.ú. anonymizováno p. číslo kdy tento majetek byl vlastníkům odejmut ve prospěch anonymizováno ulice anonymizováno dne datum.

24. Přihláškou k veřejné nabídce pozemků ze dne datum uplatnila žalobkyně požadavek na převod šesti pozemků v k.ú. ulice anonymizováno a anonymizováno, přihláškou k veřejné nabídce pozemků ze dne datum uplatnila žalobkyně požadavek na převod dvou pozemků v k.ú. anonymizována tři slova, přihláškou ze dne datum uplatnila žalobkyně požadavek na převod dvou pozemků v k.ú. anonymizováno, přihláškou ze dne datum uplatnila žalobkyně požadavek na převod čtyř pozemků v k.ú. anonymizována tři slova a příjmení příjmení.

25. Dopisem ze dne datum sdělila žalovaná žalobkyni, že dohoda či návrh o podmínkách bezúplatného převodu jiných pozemků ze dne datum, a to vydání p. číslo v k.ú. anonymizováno komise k vydání nedoporučila.

26. Dopisem ze dne datum sdělila žalovaná žalobkyni, že dohoda či návrh o podmínkách bezúplatného převodu jiných pozemků ze dne datum, a to vydání p. číslo v k.ú. anonymizováno komise k vydání nedoporučila.

27. Dne datum vydal Odbor územního plánování a architektury MěstNV v obec rozhodnutí o přípustnosti stavby – sídliště – stavba anonymizována dvě slova, obec a číslo a výstavby občanského vybavení, a to k žádosti anonymizována dvě slova anonymizováno ze dne datum, na pozemcích vymezených územním rozhodnutím ze dne datum.

28. Dne datum vydal Odbor územního plánování a architektury MěstNV v obec stavební povolení na výstavbu bytových jednotek v obec anonymizováno v ulici ulice, a to k žádosti anonymizována dvě slova v obec ze dne datum, na pozemcích vymezených územním rozhodnutím ze dne datum.

29. Z listinných důkazů vztahujících se k jednotlivým požadovaným náhradním pozemkům soud zjistil následující skutkový stav:

30. Ve vztahu ke všem požadovaným náhradním pozemkům v k. ú. obec u obec (pozemky parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo) provedl soud důkaz snímky katastrální mapy, snímky ortofotomap, leteckými snímky a informacemi z katastru nemovitostí.

Z vyjádření Krajského pozemkového úřadu pro územní celek ze dne datum vyplývá, že veškeré shora uvedené pozemky jsou převoditelné.

Z pachtovní smlouvy číslo, že byla uzavřena dne datum mezi žalovanou a anonymizována čtyři slova, na základě které propachtovatel přenechal pachtýři pozemky, a to mimo jiné pozemky parc. číslo parc. číslo parc. číslo za účelem provozování zemědělské činnosti – sekání trávy, provozování lyžařského vleku + zabezpečení ochrany přírody.

Nájemní smlouvou ze dne datum uzavřenou na dobu neurčitou přenechal anonymizována dvě slova země nájemci anonymizována dvě slova anonymizováno nemovitosti uvedené v příloze číslo smlouvy do užívání za účelem zemědělské výroby a u parcel označených„ VLEK“ k provozování lyžařských vleků a příslušných sjezdovek, a to mimo jiné pozemek parc. číslo označený jako„ vlek“ a pozemek parc. číslo označený jako„ vlek“.

Ve vztahu k pozemku parc. číslo vyplývá z informativního výpisu z katastru nemovitostí, že tento pozemek je zcela obklopen pozemky ve vlastnictví třetích osob, a to pozemky parc. číslo.

Ve vztahu k pozemku parc. číslo vyplývá z informativního výpisu z katastru nemovitostí, že tento pozemek je zcela obklopen pozemky ve vlastnictví třetích osob, a to pozemky parc. číslo.

Z informace z katastru nemovitostí, že pozemky parc. číslo jsou ostatními komunikacemi a vlastnická práva k těmto pozemkům svědčí anonymizována tři slova.

Ze sdělení právnická osoba ze dne datum, že na pozemku parc. číslo se nachází sjezdová trať, na pozemku parc. číslo se nachází anonymizována dvě slova a přilehlá sjezdová anonymizováno, v roce rok bylo vyřešeno oddělení sjezdových tratí z parc. číslo o výměře výměra a číslo o výměře výměra, kdy v současné době se na těchto parcelách anonymizováno nenacházejí.

Ze sdělení stát. instituce ze dne datum vyplývá, že pozemek parc. číslo není z převodu vyloučen dle ust. § 6 písm. b) zák. č. 503/2012 Sb. Pozemek parc. číslo je částečně určen k zastavění stavbou anonymizována dvě slova.

Ze sdělení stát. instituce ze dne datum vyplývá, že pozemek parc. číslo není z převodu vyloučen dle ust. § 6 písm. b) zák. č. 503/2012 Sb. Pozemek parc. číslo je částečně určen k zastavění stavbou anonymizována dvě slova.

Ze znaleckého posudku celé jméno znalce číslo rok, že ⟪LB:lb_001⟫ - pozemek parc. číslo byl oceněn podle § 14 odst. 4 vyhl. č. 316/1990 Sb., zjištěná cena činí částku částka. Jedná se o pozemek charakteru trvalý travní porost, dle platné územně plánovací dokumentace je pozemek zahrnut do ploch SN – plochy specifické, nezastavěného území. Na pozemku není plánována VPS (veřejně prospěšná stavba), pozemek netvoří funkční celek s žádnou stavbou, pozemek se nachází v příjmení příjmení anonymizováno. ⟪LB:lb_002⟫ - pozemek parc. číslo byl oceněn podle § 14 odst. 4, porosty podle § 17 vyhl. č. 316/1990 Sb., zjištěná cena činí částku částka. Jedná se o pozemek charakteru trvalý travní porost, pozemek je přístupný přes další pozemky z místní komunikace, dle platné územně plánovací dokumentace je pozemek zahrnut do ploch SN – plochy specifické, nezastavěného území. Na pozemku není plánována VPS (veřejně prospěšná stavba), pozemek netvoří funkční celek s žádnou stavbou, pozemek se nachází v příjmení příjmení anonymizováno. ⟪LB:lb_003⟫ - pozemek parc. číslo byl oceněn podle § 14 odst. 4, porosty podle § 17 vyhl. č. 316/1990 Sb., zjištěná cena činí částku částka. Jedná se o pozemek charakteru trvalý travní porost, pozemek je přístupný přes další pozemky z místní komunikace, dle platné územně plánovací dokumentace je pozemek zahrnut do ploch SN – plochy specifické, nezastavěného území. Na pozemku není plánována VPS (veřejně prospěšná stavba), pozemek netvoří funkční celek s žádnou stavbou, pozemek se nachází v příjmení příjmení hory. ⟪LB:lb_004⟫ - pozemek parc. číslo byl oceněn podle § 14 odst. 4, porosty podle § 17 vyhl. č. 316/1990 Sb., zjištěná cena činí částku částka. Jedná se o pozemek charakteru trvalý travní porost, pozemek je přístupný přes další pozemky z místní komunikace, dle platné územně plánovací dokumentace je pozemek zahrnut do ploch SN – plochy specifické, nezastavěného území. Část pozemku je zahrnuta do ploch LP – plochy lesní, lesní porost se nachází na ploše výměra Na pozemku není plánována VPS (veřejně prospěšná stavba), pozemek netvoří funkční celek s žádnou stavbou, pozemek se nachází v příjmení příjmení anonymizováno.

Z výslechu znalce celé jméno znalce při jednání soudu dne datum soud zjistil, že znalec při zpracování znaleckého posudku vycházel i z textové části územního plánu územní celek anonymizována dvě slova, pro účely stanovení ceny požadovaných náhradních pozemků znalec vycházel z hlavního využití těchto pozemků dle územního plánu, znalec se nezabýval zastavěností pozemků vleky, neboť se jedná o liniové stavby, vleky by měly relevanci pouze, pokud by byly jako stavby zapsány v katastru nemovitostí, liniové stavby nemají dle vyhlášky č. 316/1990 Sb. vliv na výslednou cenu. Setrval na svém závěru, že veškeré oceňované pozemky v k.ú. obec u obec jsou nezastavitelné, konečně poukázal, že obecně pozemky v obec jsou průběžně oceňovány již mnoho let, a to stále stejným způsobem, tedy jako pozemky nezastavitelné.

31. Ve vztahu ke všem požadovaným náhradním pozemkům v k.ú. obec (pozemky parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo) provedl soud důkaz snímky katastrální mapy, snímky ortofotomap a informacemi z katastru nemovitostí.

Z vyjádření Krajského pozemkového úřadu pro územní celek ze dne datum vyplývá, že veškeré shora uvedené pozemky jsou převoditelné.

Ze smlouvy o zřízení věcného břemene číslo spisová značka, že byla uzavřena dne datum mezi žalovanou a paní jméno příjmení, žalovaná touto smlouvou zřídila ve prospěch oprávněné věcné břemeno na pozemcích p.p. číslo v k.ú. obec, kterému odpovídá právo chůze a jízdy oprávněné, jakožto vlastníka nemovitosti č.e. číslo na st. p. číslo v obci obec. Právo odpovídající věcnému břemeni bylo zřízeno na dobu neurčitou s tím, že právo z věcného břemene svědčí každému vlastníkovi oprávněné nemovitosti. Rozsah odpovídající věcnému břemeni vyplývá z geometrického plánu číslo.

Ve vztahu k pozemku parc. číslo vyplývá z informativního výpisu z katastru nemovitostí, že tento pozemek je zcela obklopen pozemky ve vlastnictví třetích osob, a to pozemky parc. číslo, číslo a číslo.

Ze smlouvy o zřízení věcného břemene číslo spisová značka, že byla uzavřena dne datum mezi žalovanou a manžely příjmení, žalovaná touto smlouvou zřídila ve prospěch oprávněných věcné břemeno na pozemcích p.p. číslo v k.ú. obec, kterému odpovídá právo chůze a jízdy oprávněných, jakožto vlastníků nemovitosti č.e. číslo na st. p. číslo v obci obec. Právo odpovídající věcnému břemeni bylo zřízeno na dobu neurčitou s tím, že právo z věcného břemene svědčí každému vlastníkovi oprávněné nemovitosti. Rozsah odpovídající věcnému břemeni vyplývá z geometrického plánu číslo.

Ze sdělení stát. instituce ze dne datum vyplývá, že pozemky parc. číslo nejsou z převodu vyloučeny dle ust. § 6 písm. b) zák. č. 503/2012 Sb.

Ze znaleckého posudku celé jméno znalce číslo anonymizováno – rok, že ⟪LB:lb_001⟫ - pozemek parc. číslo byl oceněn podle § 14 odst. 5, porosty podle § 17 vyhl. č. 316/1990 Sb., zjištěná cena činí částku částka. Jedná se o pozemek, který je přístupný z komunikace vedoucí z obec do část obce, dle informace z katastru nemovitostí je pozemek vodní plochou, se způsobem využití zamokřená plocha. Podle územně plánovací dokumentace se pozemek nachází v plochách NS – plochy smíšené, nezastavěného území, na pozemku není plánována žádná veřejně prospěšná stavba. ⟪LB:lb_002⟫ - pozemek parc. číslo byl oceněn podle § 14 odst. 5, porosty podle § 17 vyhl. č. 316/1990 Sb., zjištěná cena činí částku částka. ⟪LB:lb_003⟫ - pozemek parc. číslo byl oceněn jednak podle § 14 odst. 5, část pozemku o výměře výměra byla oceněna podle 14 odst. 1 a porosty podle § 17 vyhl. č. 316/1990 Sb., zjištěná cena činí částku částka. Jedná se o pozemek, který je přístupný přes další pozemky z místní komunikace, dle informace z katastru nemovitostí se jedná o pozemek charakteru ostatní plochy, zeleň. Podle územně plánovací dokumentace se část pozemku o výměře 239 m2 nachází v plochách anonymizováno – na pozemcích s tímto využitím jsou stavby uvažovány, zbytek plochy o výměře 877 m2 se nachází v plochách anonymizováno – plochy přírodní. ulice pozemku je pravděpodobně plánována VPS (vodovod). ⟪LB:lb_004⟫ - pozemek parc. číslo byl oceněn podle § 14 odst. 5, porosty podle § 17 vyhl. č. 316/1990 Sb., zjištěná cena činí částku částka. Jedná se o pozemek, který je přístupný přes další pozemky z místní komunikace, dle informace z katastru nemovitostí se jedná o pozemek charakteru trvalý travní porost, dle územně plánovací dokumentace se pozemek nachází v plochách anonymizováno – plochy smíšené, nezastavěného území a anonymizováno – plochy přírodní, na pozemku není plánována žádná VPS (veřejně prospěšná stavba), pozemek je zahrnut do ploch rezervy pro sportovní využití. ⟪LB:lb_005⟫ - pozemek parc. číslo byl oceněn podle § 14 odst. 5, porosty podle § 17 vyhl. č. 316/1990 Sb., zjištěná cena činí částku částka. Jedná se o pozemek, který je přístupný přes další pozemky z místní komunikace, dle informace z katastru nemovitostí se jedná o pozemek charakteru ostatní plocha, neplodná půda, dle územně plánovací dokumentace se pozemek nachází v plochách NS – plochy smíšené, nezastavěného území a NP – plochy přírodní, na pozemku není plánována žádná VPS (veřejně prospěšná stavba), pozemek je zahrnut do ploch rezervy pro sportovní plochy. ⟪LB:lb_006⟫ - pozemek parc. číslo byl oceněn podle § 14 odst. 5, porosty podle § 17 vyhl. č. 316/1990 Sb., zjištěná cena činí částku částka. Jedná se o pozemek, který je přístupný přes další pozemky z místní komunikace, dle informace z katastru nemovitostí se jedná o pozemek charakteru ostatní plocha, dle územně plánovací dokumentace se pozemek nachází v plochách anonymizováno – plochy přírodní, na pozemku není plánována žádná anonymizováno (veřejně prospěšná stavba).

Při výslechu u jednání dne datum znalec celé jméno znalce uvedl, že pokud se týká pozemku parc. číslo dotazoval se u stavebního a obecního úřadu, kde mu bylo sděleno, že vyznačení vodovodu přes část tohoto pozemku je pouze předběžné. Část pozemku ocenil v cenách pro bydlení venkovské, neboť i pozemky zastavitelné, na které dosud nebylo vydáno územní rozhodnutí, je třeba v souladu s vyhl. č. 316/1990 Sb. ocenit jako pozemky stavební, dostačující je, pokud jsou takové pozemky dle schváleného územního plánu zahrnuty do plochy určené k zastavění.

32. Ve vztahu ke všem požadovaným náhradním pozemkům v k. ú. obec anonymizována dvě slova (pozemky parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo) provedl soud důkaz snímky katastrální mapy, snímky ortofotomap a informacemi z katastru nemovitostí.

Dopisem ze dne datum požádala advokátka anonymizováno příjmení v zastoupení společnosti právnická osoba Krajský pozemkový úřad pro územní celek o směnu pozemků parc. číslo v k.ú. obec.

Dopisem ze dne datum sdělila advokátka Mgr. příjmení Krajskému pozemkovému úřadu pro územní celek, že právnická osoba vstoupila v jednání se žalobcem s cílem dosáhnout dohody umožňující pokračování v přípravě směny, dále požádala o přerušení přípravy směny 9 pozemků v k.ú. obec.

Z dopisu anonymizována tři slova ze dne datum vyplývá, že na poradě ústředního ředitele anonymizována tři slova byl projednán návrh společnosti právnická osoba na směnu pozemků v majetku státu parc. číslo v k.ú. obec za pozemky v k.ú. anonymizováno a k.ú. obec. Návrh byl schválen, ale v mezidobí došlo u některých směnou požadovaných pozemků soudem k nařízení předběžného opatření, proto budou předmětem směny jen ty, pozemky, které nejsou dotčeny předběžným opatřením soudu, předmětem směny mohou být tedy pouze pozemky parc. číslo.

Z územně plánovací informace stát. instituce anonymizována dvě slova ze dne datum vyplývá, že pozemky parc. číslo v k.ú. obec jsou v platném územním plánu zahrnuty ve stabilizovaných plochách s využitím: výroba a skladování – výroba a sklady, s hlavním využitím: výroba a sklady.

Ze sdělení stát. instituce anonymizována dvě slova ze dne datum vyplývá, že pozemek parc. číslo není z převodu vyloučen dle ust. § 6 písm. b) zák. č. 503/2012 Sb., celý pozemek je určen dle schváleného územního plánu ze dne datum k zastavění stavbou (výroba a skladování).

Ze sdělení stát. instituce anonymizována dvě slova ze dne datum, že celé parc. číslo celé parc. číslo celé parc. číslo se nachází v zastavitelném území/zastavitelné ploše a jsou určeny k zastavění stavbou (výroba, sklady).

Ze sdělení stát. instituce anonymizována dvě slova ze dne datum, že parc. číslo se celé nachází v zastavitelném území obce/zastavitelné ploše a celý pozemek je určen k zastavění stavbou (výroba, skladování).

Ze znaleckého posudku celé jméno znalce číslo anonymizována dvě slova 2020, že veškeré oceňované pozemky v k.ú. obec, parc. číslo jsou dle informace o parcele charakteru TTP nebo ostatní plocha, pozemky se dle platné územně plánovací dokumentace nacházejí v plochách výroby a skladování, na těchto plochách se stavby uvažují, na pozemku parc. číslo je plánována VPS (veřejně prospěšná stavba) – kanalizace a vodovod. Přes pozemky parc. číslo vede vysokotlaký plyn, na všech oceňovaných pozemcích je ochranné pásmo, na pozemcích parc. číslo je ochranné pásmo ČOV, na pozemku parc. číslo je ochranné pásmo železniční tratě. ⟪LB:lb_001⟫ - pozemek parc. číslo byl oceněn podle § 14 odst. 1 vyhl. č. 316/1990 Sb., zjištěná cena činí částku částka, ⟪LB:lb_002⟫ - pozemek parc. číslo byl oceněn podle § 14 odst. 1 vyhl. č. 316/1990 Sb., zjištěná cena činí částku částka, ⟪LB:lb_003⟫ - pozemek parc. číslo byl oceněn jednak podle § 14 odst. 1 vyhl. č. 316/1990 Sb., zjištěná cena činí částku částka, ⟪LB:lb_004⟫ - pozemek parc. číslo byl oceněn podle § 14 odst. 1 vyhl. č. 316/1990 Sb., zjištěná cena činí částku částka, ⟪LB:lb_005⟫ - pozemek parc. číslo byl oceněn podle § 14 odst. 1 vyhl. č. 316/1990 Sb., zjištěná cena činí částku částka.

Při výslechu u jednání dne datum znalec celé jméno znalce uvedl, že při ocenění pozemků v k.ú. obec vycházel z územního plánu, ve kterém jsou oceňované pozemky zahrnuty v plochách anonymizováno, s funkčním využitím: výroba a sklady a tedy veškeré oceňované pozemky jsou dle vyhl. č. 316/1990 Sb. pozemky stavební.

33. Soud konečně provedl důkaz snímkem pozemkové mapy vyhotovené dne datum, přehledem nabídek konaných od roku rok do roku rok, přehledem nabídek po letech (rok rok rok), nabídkami pozemků v ceně do částka vyhlášenými v celé ČR, nabídkami pozemků dle výměry od výměra do výměra v územní celek a kompletním přehledem nabídek pozemků dle jednotlivých krajů v ČR obsažených na přílohovém CD nosiči.

34. Po právní stránce je třeba na daný případ aplikovat právní úpravu zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, v platném znění, (dále jen„ zákon o půdě“).

35. Podle ust. § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě pozemky nelze vydat v případě, že pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn; pozemek lze vydat, nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku, nebo jedná-li se o stavbu movitou, nebo dočasnou, nebo jednoduchou, nebo drobnou a nebo stavbu umístěnou pod povrchem země.

36. Podle ust. § 14 odst. 1 zákona o půdě oprávněné osobě náleží náhrada za obytné budovy, hospodářské budovy a jiné stavby, které podle tohoto zákona nelze vydat nebo které zanikly nebo byly převedeny na osobu, která není povinna je vydat. Obdobně oprávněné osobě náleží náhrada za pozemek, který se podle tohoto zákona nevydá a za který nebyl poskytnut jiný pozemek.

37. Podle ust. § 11a odst. 1 zákona o půdě oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový fond jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. příjmení, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním, se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.

38. Podle ust. § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě pozemky nelze vydat v případě, že pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn; pozemek lze vydat, nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku, nebo jedná-li se o stavbu movitou, nebo dočasnou, nebo jednoduchou, nebo drobnou a nebo stavbu umístěnou pod povrchem země.

39. Na základě výše uvedených zjištění lze uzavřít, že žalobkyně je osobou oprávněnou ve smyslu ust. § 4 odst. 1 zákona o půdě. Žalovaná tuto skutečnost ani nesporovala.

40. Pro překážky uvedené v § 11 odst. 1 zákona o půdě bylo rozhodnuto o nevydání původních odňatých pozemků.

41. Soud jako otázku předběžnou musel nejprve vyřešit, zda pozemky odňaté tehdejším manželům jméno a jméno příjmení dne datum na základě darování části pozemků, které byly součástí tehdejší zemědělské usedlosti adresa v k.ú. anonymizováno a ulice anonymizováno, k nimž nabyl vlastnické právo Československý stát zápisem o oddělení, žalovaná řádně ocenila, kdy žalovaná ocenila odňaté pozemky jako pozemky zemědělské, či zda je namístě jejich přecenění jako pozemků stavebních, jak žalobkyně požadovala, tedy zda je správná evidovaná výše restitučního nároku žalovanou.

42. Ustálená rozhodovací praxe dovolacího soudu (k tomu viz. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 10. 2016, sp.zn. 28 Cdo 1992/2015) zabývající se otázkou ocenění pozemků, které nemohly být oprávněné osobě vydány, vyslovila a odůvodnila závěr, podle nějž náleží oprávněné osobě náhrada odpovídající charakteru, který měl pozemek v době přechodu na stát, i když se cena vypočítává podle cenového předpisu platného ke dni účinnosti zákona o půdě. Cena náhradního pozemku má být ekvivalentní ceně pozemku, který byl oprávněné osobě odebrán; pokud byl odebrán zemědělský pozemek, jakým je pole, louka, pastvina apod., náleží náhrada odpovídající charakteru, který měl v době přechodu na stát. Jinými slovy, pokud byl oprávněné osobě odňat zemědělský pozemek, má nárok na náhradu za zemědělský pozemek (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 18. 8. 2003, sp. zn. 28 Cdo 101/2003, ze dne 21. 2. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1518/2007, a ze dne 26. 11. 2009, sp. zn. 28 Cdo 2699/2008 (ústavní stížnost proti tomuto rozhodnutí byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 492/10)), tedy má být zachována identita v charakteru pozemků tak, že rozhodný je jejich charakter a tedy i hodnota ke dni odnětí státem. V posledně citovaném rozsudku Nejvyšší soud dovodil, že přitom může být cenově zohledněno i určení zemědělského pozemku pro výstavbu, ovšem v souladu s tehdy platnými předpisy, na něž odkazuje vyhláška č. 182/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů (§ 28a zákona o půdě), tj. na základě správního rozhodnutí existujícího ke dni odnětí pozemku. Pojem pozemek určený pro stavbu, resp. samo toto určení, musí mít určité kvalifikované znaky, dané uvedenými předpisy, a nelze je ztotožňovat s pouhým záměrem později učinit kroky k přeměně pozemku na stavební, a poukázal v něm i na to, že zásada ekvivalence pozemku odňatého a pozemku náhradního byla pregnantně vyjádřena v zákoně o půdě v době jeho přijetí až do datum, kdy byla zákonem č. 131/2006 Sb. přijata nová koncepce pro převody náhradních pozemků, jež je dnes obsažena v ustanovení § 11a zákona o půdě. Podle ustanovení § 11 odst. 2 platného v době přijetí zákona o půdě platilo, že oprávněné osobě náleželo právo bezúplatného převodu pozemků ve vlastnictví státu v přiměřené výměře a kvalitě, jako byly její původní pozemky. Původním pozemkem oprávněné osoby pak nesporně je míněn pozemek v době, kdy přešel na stát nebo právnickou osobu. Pokud dnes, ve znění platném od 14. 4. 2006, není toto hledisko výslovně zdůrazněno v ustanovení § 11a odst. 1 zákona o půdě, jde zřejmě o zažitou praxi, podle níž na tomto základě se běžně a dlouhodobě postupuje při oceňování původních pozemků oprávněných osob pro účely převodů náhradních pozemků. Ve prospěch oprávněné osoby tudíž nelze počítat s navýšením hodnoty pozemku, k němuž došlo v důsledku jeho zastavění po přechodu na stát bez přičinění původního vlastníka (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1518/2007, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2014, sp. zn. 28 Cdo 3631/2013, a ze dne 1. 9. 2015, sp. zn. 28 Cdo 1227/2015). V judikatuře dovolacího soudu pak bylo dále poukázáno na to, že při hodnocení povahy odňatých pozemků mohou soudy brát v potaz rozmanité okolnosti, které se v kontextu projednávaného případu pro posouzení této otázky jeví relevantní, a že mezi skutečnostmi, jež připadají v úvahu, však zpravidla bude mít značnou váhu obsah územně plánovací dokumentace, determinující funkční využití dotčených nemovitostí ke dni jejich přechodu na stát (podrobněji viz. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 9. 2015, sp. zn. 28 Cdo 1227/2015).

43. V posuzovaném případě bylo zjištěno, že pozemky přešly na Československý stát dne datum. Žalovaná přechod pozemků k tomu datu na Československý stát nesporovala. Žalovaná vyšla při ocenění odňatých pozemků z jejich zemědělského charakteru, jak vyplývá ze znaleckého posudku jméno příjmení ze dne datum. Žalobkyně namítla nesprávnou výši evidovaného restitučního nároku, neboť nevydané pozemky byly v územním plánu z roku rok vymezeny jako plochy obytné a dle žalobkyně již v poválečné době existovaly úvahy o zřízení nových obytných ploch na nevydaných pozemcích v k.ú. anonymizováno a ulice anonymizováno. Bylo tedy na žalobkyni, aby prokázala stavební charakter odňatých pozemků ke dni přechodu na stát. Žalobkyně byla v tomto smyslu ze strany soudu poučena dle ust. § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. (viz. protokol o jednání ze dne datum). Po provedeném dokazování se však žalobkyni nepodařilo prokázat, že odňaté pozemky přešly do vlastnictví Československého státu za účelem výstavby, neboť soud má z provedených důkazů za prokázané, že k realizaci výstavby došlo až na základě rozhodnutí o přípustnosti stavby – sídliště anonymizováno ze dne datum, a to na pozemcích vymezených územním rozhodnutím ze dne datum a dále na základě stavebního povolení ze dne datum na výstavbu bytových jednotek v ulici ulice na poz. parcelách číslo v k.ú. anonymizováno, tedy až po přechodu odňatých pozemků na stát. Žalobkyně tedy neprokázala, že již v době přechodu odňatých pozemků na stát existovalo jakékoli územní rozhodnutí o umístění stavby na odňatých pozemcích. Z provedených důkazů tedy vyplývá, že prvé prokazatelné úvahy o zastavění pozemků se objevily až v roce rok, respektive v roce rok, kdy ve shora uvedených konkrétních listinách je poprvé hovořeno o záměru budoucí výstavby, a to ještě aniž by bylo zřejmé, kdy pak fakticky došlo k zastavění těchto pozemků na základě vydaných stavebních povolení. Data zahájení výstavby sídliště podél ulice ulice nejsou známa ani stát. instituce, jak vyplývá z jeho vyjádření ze dne datum, ve kterém vyslovil předpoklad, že stavby byly zahájeny po nabytí právní moci stavebních povolení. Stavební charakter pozemků odňatých ke dni přechodu na Československý stát v roce rok nemohou v žádném případě prokázat ani snímky pozemkových map z roku rok, které žalobkyně předložila. Lze tedy jednoznačně uzavřít, že v době přechodu odňatých pozemků na stát tedy nebylo jisté, že budou odňaté pozemky skutečně zastavěny, neboť prvé konkrétní záměry o jejich zastavění pochází až z let rok a rok, tedy zhruba až po anonymizováno až anonymizováno letech po jejich odnětí, proto tedy nelze ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. dovodit, že předmětné pozemky byly určeny pro stavbu. V judikatuře Nejvyššího soudu je zdůrazněno (např. sp.zn. 28 Cdo 3631/2013), že ve prospěch oprávněné osoby nelze počítat s cenovým navýšením pozemku, k němuž došlo po změně jeho charakteru v důsledku jeho zastavění po přechodu na stát nebo právnickou osobu bez přičinění původního vlastníka, oprávněná osoba může dostat zpět jen co pozbyla, zatímco skutkové změny na nemovitostech, ke kterým došlo po jejich odnětí, nemají význam, pokud byly způsobeny subjektem, který s nemovitostmi nakládal jako s vlastními. Rozhodovací praxe dovolacího soudu je rovněž ustálena v závěru, že pozemky, které byly v době přechodu na stát evidovány jako pozemky zemědělské, nicméně byly určeny k výstavbě (v době prodeje existující územně plánovací dokumentace, vykoupení za účelem výstavby, bezprostřední realizace výstavby, existence územního rozhodnutí o umístění stavby), je třeba ocenit jako pozemky určené pro stavbu ve smyslu ust. § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. (k tomu např. srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2015, sp.zn. 28 Cdo 2956/2014, ze dne 3. 4. 2014, sp.zn. 28 Cdo 444/2014).

44. V posuzovaném případě však byly odňaté pozemky v době přechodu na Československý stát, tj. datum, pozemky zemědělskými a takový charakter si zachovaly minimálně až do roku rok, respektive rok. Žalobkyni se nepodařilo prokázat, že již v době přechodu pozemků na stát existovala územně plánovací dokumentace či územní rozhodnutí o umístnění stavby, či že by odňaté pozemky přešly na stát za účelem výstavby. Realizace výstavby započala až na základě stavebního povolení ze dne datum a datum. Lze rovněž upozornit, že sama žalobkyně v dopise Okresnímu úřadu obec ze dne datum označila odňatý majetek adresa v k.ú. anonymizováno jako majetek zemědělský, který byl původním vlastníkům odejmut ve prospěch anonymizováno ulice anonymizováno.

45. K tomu soud dále uvádí, že se bez dalšího neodmítl zabývat námitkou žalobkyně o nesprávné evidované výši restitučního nároku za situace, kdy žalovaná vznesla námitku promlčení ve vztahu k požadavku žalobkyně na navýšení ocenění restitučního nároku. Soud k tomuto odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu ČR (viz. např. usnesení ze dne 24. 1. 2018, sp.zn. 28 Cdo 4173/2017, ze dne 10. 4. 2019, sp. zn. 28 Cdo 595/2019), ze které vyplývá, že„ samotný požadavek na přecenění hodnoty pozemku, který nebyl oprávněné osobě vydán pro překážky stanovené zákonem o půdě, a to za účelem určení výše restitučního nároku odpovídající příslušným právním předpisům, nepředstavuje samostatné majetkové právo, jež by podléhalo promlčení.“ Proto soud neshledal námitku promlčení práva žalobkyně na přecenění uplatněného restitučního nároku, vznesenou žalovanou, za důvodnou.

46. K problematice převodu jiných (náhradních) pozemků za pozemky nevydané Pozemkovým úřadem oprávněným osobám se vyjádřil Nejvyšší soud ČR v rozsudku velkého senátu občanskoprávního kolegia NS ze dne 9. 12. 2009 sp. zn. 31 Cdo 3767/2009 uveřejněný pod č. 62/2010 Sb., soudních rozhodnutí a stanovisek, ve kterém formuloval závěr, že důvodnost žaloby není třeba – při liknavém postupu soudu – vázat na podmínku předchozího zahrnutí pozemku do veřejné nabídky žalované a rozhodnutí soudu, v němž bude Pozemkovému fondu ČR (jehož nástupkyní je od 1. 1. 2013 žalovaná, jejíž práva a povinnosti vykonává název žalované; srov. § 22 odst. 1 zák. č. 503/2012 Sb.) uložena povinnost uzavřít s osobou oprávněnou smlouvu o bezúplatném převodu vlastnického práva ke konkrétním pozemkům, i když tyto nebyly uveřejněny ve veřejné nabídce, nelze pokládat za diskriminující ve vztahu k ostatním oprávněným osobám, a že takové rozhodnutí je v souladu s principem soukromého práva, že každý si má střežit svá práva. K uspokojení nároku způsobem, který se vymyká zákonem předpokládanému postupu podle § 11a zákona o půdě je výjimečně podmíněné zjištěními vedoucími k závěru, že postup Pozemkového fondu ČR (nyní žalované) lze kvalifikovat jako liknavý, svévolný či diskriminační; uspokojení nároku převodem pozemku nezahrnutého do veřejné nabídky je namístě tehdy, kdy se oprávněná osoba přes svůj aktivní přístup nemůže dlouhodobě domoci svých práv (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 6. 2015, sp.zn. 28 Cdo 5389/2014, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 8. 2015, sp. zn. 28 Cdo 117/2015).

47. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně má nárok na vydání náhradních pozemků, neboť její nárok nebyl dosud dlouhodobě uspokojen i přes aktivní přístup žalobkyně. Žalobkyně (ročník narození rok) disponuje přímým restitučním nárokem, žalobkyně se svých práv podle restitučních předpisů domáhá od roku rok, jak vyplývá z listiny adresované žalobkyní a jméno příjmení Okresnímu úřadu obec, ve věci uplatnění nároku na zemědělský majetek ze dne datum. Z přehledu žádostí klientů do veřejných nabídek pozemků je zřejmé, že žalobkyně se zúčastnila celkem 7 kol veřejných nabídek na převod pozemků v k.ú. ulice anonymizováno, příjmení jméno, příjmení příjmení, anonymizována čtyři slova a anonymizováno u obec, a to v letech rok a rok. Z dopisů Pozemkového fondu České republiky ze dne datum vyplývá, že i v roce rok se žalobkyně domáhala vydání náhradních pozemků v k.ú. anonymizováno, které komise k vydání žalobkyni nedoporučila. Jako svévolný postup žalované, zahrnující prvky libovůle soud shledává postup žalované, spočívající v tomto konkrétním případě ve skutečnosti, že žalovaná po podání žaloby nejprve tři z pozemků označených v žalobě (parc. číslo v k.ú. obec, par. číslo v k.ú. obec u obec) převedla na třetí osoby, v důsledku čehož soud nařídil usnesením ze dne 5. 3. 2019, č.j. 15 C 48/2019-235 předběžné opatření a dále i v dalším průběhu řízení žalovaná převedla na třetí osoby pozemky parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo v k.ú. obec u obec, v důsledku čehož soud usnesením ze dne 13. 12. 2019, č.j. 15 C 48/2019-326 řízení částečně zastavil. Tím tedy žalovaná jednoznačně upřednostnila třetí osoby před uspokojením restitučního nároku oprávněné osoby. Žalovaná tedy po podání žaloby převedla pozemky na třetí osoby mimo veřejnou nabídku, aniž by vyčkala pravomocného soudního rozhodnutí, ačkoli z konstantní judikatury Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu ČR vyplývá, že žalovaná má zákonnou povinnost převádět náhradní pozemky v co možná nejkratší době a co možná nejširšímu okruhu oprávněných osob a nesmí fakticky mařit uspokojení svých věřitelů z pohledávek, například tím, že se vhodného majetku k upokojení oprávněných osob zbavuje. Libovůle či liknavost při přidělování náhradních pozemků je protiprávní a žaloba domáhající se vydání konkrétního pozemku může představovat prostředek proti libovůli. K tomu viz. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 12. 2009, sp.zn. 31 Cdo 3767/2009, ve kterém dovolací soud mimo jiné shledal, že jednání žalované, která v průběhu řízení převedla jeden z požadovaných pozemků na třetí osobu, lze nepochybně označit za liknavé, a především svévolné, a nároku žalobce je třeba poskytnout soudní ochranu. Nad rámec shora uvedeného soud uvádí, že pokud by soud předběžným opatřením nezatížil pozemky v k. ú. obec, pak by velmi pravděpodobně žalovaná i tyto pozemky v průběhu řízení převedla směnou na společnost právnická osoba

48. K výjimečnému způsobu uspokojení restitučního nároku mimo veřejnou nabídku lze podle ustálené judikatury Nejvyššího i Ústavního soudu přistoupit toliko tehdy, jsou-li prokázány okolnosti, na jejichž základě je možné postup žalované (resp. Pozemkového fondu České republiky) kvalifikovat jako liknavý, svévolný či diskriminační, přičemž se oprávněná osoba i přes své aktivní přičinění nemůže dlouhodobě domoci svých práv (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2015, sp. zn. 28 Cdo 5389/2014, i jeho usnesení ze dne 6. 10. 2015, sp. zn. 28 Cdo 1787/2015, a ze dne 6. 10. 2015, sp. zn. 28 Cdo 1540/2015, nebo nálezy Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 495/02, a ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 495/05, bod 29).

49. S ohledem na shora uvedené tedy dospěl soud k závěru, že u žalobkyně je dán nárok na přímé uspokojení jejího nároku na vydání náhradních pozemků mimo systém veřejných nabídek, žalobkyně se aktivně domáhala uspokojení restitučního nároku opakovanou účastí v systému veřejných nabídek pozemků, naopak z jednání žalované je zřejmá svévole při uspokojování restitučního nároku žalobkyně (viz. odstavec 47. rozsudku). Pokud žalobkyně v žalobě poukázala, že žalovaná nabízí pozemky, které nemají kvalitativní a kvantitativní parametry, aby byla náhrada poskytnuta v co možná nejkratší době a co nejširšímu okruhu oprávněných osob, pak je třeba poukázat, že žalovaná doložila přehled nabídek po letech (rok rok rok), nabídky pozemků v ceně do částka vyhlášených v celé ČR, nabídky pozemků dle výměry od výměra do výměra v územní celek a seznamy pozemků zařazených do veřejných nabídek na území ČR dle jednotlivých krajů od roku rok, respektive roku rok. Z těchto seznamů nelze bez dalšího uzavřít, že by nabídka pozemků žalované byla nedostatečná či nekvalitní.

50. Pokud se týká převoditelnosti požadovaných náhradních pozemků, odkazuje soud na závěry dosavadní judikatury Nejvyššího soudu ČR, jež jako podmínku pro vyhovění žalobě na uložení povinnosti bezúplatně převést zemědělský pozemek oprávněné osobě za nevydaný pozemek požaduje, aby šlo o pozemek k převodu vhodný, tedy pozemek, jenž by byl - nebýt liknavého postupu Pozemkového fondu ČR, potažmo žalované - do veřejné nabídky takto zařaditelný (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 6. 2017, sp. zn. 28 Cdo 5368/2015, ze dne 6. 12. 2017, sp. zn. 28 Cdo 4447/2017 a usnesení téhož soudu ze dne 2. 5. 2016, sp. zn. 28 Cdo 4400/2015 a ze dne 7. 10. 2010, sp. zn. 28 Cdo 2420/2010). Při posuzování vhodnosti pozemku k převodu oprávněné osobě jako pozemku náhradního (§ 11a odst. 1 zákona o půdě) nutno hodnotit, zda převodu nebrání zákonné výluky uvedené v § 11 odst. 1 zákona o půdě a § 6 zákona č. 503/2012 Sb., či zda nejde o pozemek zatížený právy třetích osob (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 7. 2011, sp. zn. 28 Cdo 1568/2011), zda jeho převod není z jiného důvodu zapovězen zákonem (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 1. 2011, sp. zn. 28 Cdo 99/2010, ve vztahu k pozemkům v zastavěném území obce), zda jej lze zemědělsky obhospodařovat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. 12. 2013, sp. zn. 28 Cdo 592/2013), zda nevzniknou jiné problémy při hospodaření s takovým pozemkem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 9. 2014, sp. zn. 28 Cdo 2462/2014), případně zda nejde o pozemek zastavěný či tvořící součást areálu (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 11. 2017, sp. zn. 28 Cdo 2364/2017 a ze dne 6. 12. 2017, sp. zn. 28 Cdo 4447/2017). Tato hlediska je přitom vždy nutno zkoumat se zřetelem k individuálním skutkovým okolnostem případu a předpoklady pro vydání (popřípadě pro nevydání) každého takového pozemku posuzovat zcela samostatně, byť s přihlédnutím k širším souvislostem konkrétní věci (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 5. 2017, sp. zn. 28 Cdo 5045/2015, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 4. 2007, sp. zn. 28 Cdo 220/2005). Tedy ani oprávněná osoba, vůči níž Pozemkový fond (žalovaná) postupoval liknavě, svévolně či diskriminujícím způsobem (a jež může uspokojit své právo i převodem pozemku nezahrnutého do veřejné nabídky podle § 11a zákona o půdě), se nemůže neomezeně domáhat převodu jakéhokoliv zemědělského pozemku z vlastnictví státu (a ve správě Státního pozemkového úřadu). V rozsudku ze dne 31. 1. 2018, sp. zn. 28 Cdo 2430/2016 Nejvyšší soud dále uzavřel, že je na soudu, aby v každé jednotlivé věci vždy s ohledem na její konkrétní okolnosti posoudil, zda pozemky vybrané oprávněnou osobou jako náhradní, jsou pro uspokojení jejího restitučního nároku vhodné, a to ke dni vyhlášení jeho rozhodnutí (§ 154 odst. 1 o.s.ř.).

51. Pokud se týká požadovaných náhradních pozemků uvedených ve výroku I. rozsudku, neshledal soud žádné překážky jejich převoditelnosti. Soud zároveň ověřil, že veškeré pozemky, ohledně nichž soud nahradil projev vůle žalované s jejich převodem, jsou ke dni rozhodnutí soudu ve vlastnictví žalované (s právem hospodaření Státního pozemkového úřadu).

52. Ve vztahu k náhradnímu pozemku parc. číslo v k.ú. obec je třeba uvést, že nebylo zjištěno, že by zde existovaly zákonné překážky pro jeho vydání nebo že by pozemek byl pro vydání nevhodný z jiných důvodů. Tvrzená okolnost žalovanou, že pozemek se nachází v rozsáhlém chráněném území, nezakládá překážku jeho převoditelnosti, neboť podle ust. § 6 odst. 1 písm. f) zák. č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu, v platném znění, nelze převádět zemědělské pozemky v národních přírodních památkách, národních přírodních rezervacích a na územích národních parků; dále nelze převádět zemědělské pozemky v přírodních rezervacích a v přírodních památkách, s výjimkou zemědělských pozemků, k jejichž zcizení vydalo souhlas Ministerstvo životního prostředí podle jiného právního předpisu. Pozemek nacházející se v chráněném území není tedy z převodu vyloučen. Pokud se týká námitky, že pozemek je vodní plochou, zamokřeným územím, pak převodu pozemku ani z tohoto důvodu nebrání žádná zákonná překážka ve smyslu ust. § 6 zák. č. 503/2012 Sb., ani judikaturou odvozené překážky převoditelnosti (viz. odstavec 50. rozsudku) a takový charakter pozemku nevylučuje jeho zemědělské obhospodařování. Hodnota požadovaného náhradního pozemku byla určena znaleckým posudkem Ing. celé jméno znalce ve výši částka. Žalovaná vyslovila souhlas s tímto oceněním do protokolu při jednání soudu dne datum.

53. Ve vztahu k náhradnímu pozemku parc. číslo v k.ú. obec, nebylo zjištěno, že by zde existovaly zákonné překážky pro jeho vydání nebo že by pozemek byl pro vydání nevhodný z jiných důvodů. Pokud se týká námitky žalované, že pozemek je situován v anonymizováno – anonymizováno zóně anonymizováno a představuje tak součást rozsáhlého a jedinečného přírodního celku, pak soud odkazuje na odůvodnění rozsudku v odstavci 52. shora, tedy tato námitka nezakládá překážku převoditelnosti požadovaného náhradního pozemku. Pokud se týká námitky, že pozemek je zatížen právem třetí osoby, a to věcným břemenem chůze a jízdy, není tato okolnost dle názoru soudu překážkou jeho převoditelnosti, věcné břemeno tíží pozemek, a proto změna vlastníka pozemku neovlivní existenci věcného břemene na požadovaném náhradním pozemku a nebrání tedy zemědělskému obhospodařování. Hodnota požadovaného náhradního pozemku byla určena znaleckým posudkem anonymizováno celé jméno znalce ve výši částka. Žalovaná vyslovila souhlas s tímto oceněním do protokolu při jednání soudu dne datum.

54. Ve vztahu k náhradním pozemkům parc. číslo v k.ú. obec soud uvádí, že nebylo zjištěno, že by zde existovaly zákonné překážky pro jejich vydání nebo že by pozemky byly pro vydání nevhodné z jiných důvodů. Žalovaná u obou pozemků vznesla proti jejich převoditelnosti shodné námitky, a to, že jsou situovány v anonymizováno – anonymizováno zóně anonymizováno a představují tak součást rozsáhlého a jedinečného přírodního celku a jejich vydáním by byla ohrožena stabilita dané lokality anonymizováno a pozemky by nebylo možné využívat k zemědělské činnosti. K tomuto soud opětovně odkazuje na odůvodnění rozsudku v odstavci 52. shora, tedy tato námitka nezakládá překážku převoditelnosti požadovaných náhradních pozemků. Hodnota požadovaných náhradních pozemků byla určena znaleckým posudkem anonymizováno celé jméno znalce, pozemek parc. číslo byl ohodnocen částkou částka, pozemek parc. číslo částkou částka. Žalovaná vyslovila souhlas s oceněním obou pozemků do protokolu při jednání soudu dne datum.

55. Pokud se týká požadovaných náhradních pozemků parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo v k.ú. obec u obec, neshledal je soud k převodu vhodnými. Soud se zabýval povahou předmětných pozemků a shledal, že pozemky jsou součástí lyžařského areálu anonymizována dvě slova – příjmení anonymizováno, jak vyplývá z předložených ortofotomap, leteckých snímků, katastrálních map s vyznačenými sjezdovými tratěmi a osami vedení lyžařského vleku. Z pachtovní smlouvy číslo vyplývá, že na parc. číslo parc. číslo parc. číslo je anonymizována dvě slova anonymizováno, anonymizováno provozován mimo jiné lyžařský vlek. Z nájemní smlouvy ze dne datum rovněž vyplývá, že na parc. číslo parc. číslo je provozován vlek. Byť ze sdělení právnická osoba ze dne datum vyplývá, že v roce rok bylo vyřešeno oddělení sjezdových tratí z parc. číslo parc. číslo s tím, že sjezdová trať se nachází na pozemku parc. číslo na pozemku par. číslo se nachází lyžařský vlek a přilehlá sjezdová trať, má soud z katastrální mapy, z ortofotomapy a leteckých snímků za prokázáno, že i pozemky parc. číslo parc. číslo se polohově nachází uvnitř areálu anonymizována dvě slova – příjmení hřeben, jsou tedy součástí uceleného komplexu pozemků v lyžařském areálu střediska obec. Soud vzal v úvahu veřejný zájem na zachování těchto všech požadovaných pozemků ve vlastnictví žalované, neboť se jedná o pozemky zatížené veřejným užíváním. Za prioritní považoval soud vlastnický vztah k areálu coby ucelenému souboru nemovitostí, který nelze dělit. V opačném případě by došlo k porušení některé z funkcí, které lyžařský areál plní (sportovní využití, odpočinek, relaxace, apod.). Oporu pro názor o prioritě vlastnického vztahu k areálu coby ucelenému souboru nemovitostí, který nelze dělit, lze nalézt i v judikatuře Ústavního soudu (srov. např. nález ze dne 14. června 2000, sp. zn. II. ÚS 78/98, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení, svazek 18, číslo), připouští jej též literatura (srov. Průchová, I.: Restituce majetku podle zákona o půdě, C. H. Beck, Praha 1997, str. 186). Při posuzování vhodnosti pozemku k převodu oprávněné osobě je třeba vždy přihlédnout k individuálním skutkovým okolnostem případu a předpoklady pro vydání (popřípadě nevydání) každého pozemku posuzovat zcela samostatně (k tomu viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2017, sp.zn. 28 Cdo 5045/2015). Pozemky parc. číslo plní zároveň svoji funkci v souboru přilehlých nemovitostí, kdy osa lyžařského vleku, která vede přes pozemek parc. číslo vede rovněž přes sousední pozemek parc. číslo pokračuje dále přes pozemek parc. číslo. Osa lyžařského vleku, která vede přes pozemek parc. číslo vede rovněž přes sousední pozemek parc. číslo parc. číslo. Pozemky parc. číslo parc. číslo jsou dále obklopeny pozemky ve vlastnictví třetích osob a jsou zcela bez přímého přístupu z veřejné komunikace. Dle názoru soudu není tedy ani žádoucí, aby vydáním těchto pozemků soud do budoucna založil vznik možných sporů mezi vlastníkem těchto pozemků a vlastníky pozemků, které sousedí s těmito pozemky (např. nutnost zřízení služebnosti nezbytné cesty, nájemní právo). Vzhledem k výše uvedenému tedy soud rovněž shledal, že z důvodu absence přístupu na pozemky parc. číslo parc. číslo by mohly vzniknout žalobkyni jiné shora uvedené problémy při zemědělském obhospodařování těchto pozemků, proto ani z tohoto důvodu soud neshledává pozemky parc. číslo vhodnými k vydání. Soud tedy žalobu ve vztahu ke všem požadovaným pozemkům v k.ú. obec u obec zamítl.

56. Pokud se týká požadovaných náhradních pozemků parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo v k.ú. obec, je třeba poukázat na závěry znalce příjmení celé jméno znalce ve znaleckém posudku číslo 2020, jakož i výslech znalce při jednání dne datum. Znalec veškeré požadované pozemky v k.ú. obec ocenil dle vyhl. 360/1990 Sb. jako pozemky stavební. Znalec vysvětlil, že požadované pozemky jsou pozemky stavební, neboť v územním plánu, z něhož znalec vycházel, jsou zahrnuty v plochách anonymizováno, s funkčním využitím: výroba a sklady. Stejný závěr vyplývá i z územně plánovací informace stát. instituce nad Nisou ze dne datum. Žalobkyně shora uvedené zařazení požadovaných náhradních pozemků v územním plánu nesporovala. Podle ust. § 11a odst. 14 zákona o půdě cena pozemků uvedená ve veřejné nabídce se stanoví podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., přičemž pozemky určené schválenou územně plánovací dokumentací k zastavění budou oceněny jako stavební. Ustanovení § 6 vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, se nepoužijí. příjmení způsobem se ocení i pozemky převáděné mimo veřejnou nabídku podle odstavce 11. Znalec ocenil veškeré požadované náhradní pozemky dle ust. § 14 odst. 1 vyhl. č. 316/1990 Sb., kterou se doplňuje a mění vyhl. č. 182/1988 Sb. Znalec při ocenění pozemků postupoval v souladu se shora citovanou právní úpravou. Rovněž z judikatury vyplývá, že náhradní pozemky je třeba oceňovat v souladu s pravidlem zakotveným v ust. § 154 odst. 1 o.s.ř., tedy podle jejich stavu v době vyhlášení rozhodnutí soudem, a to podle fixace hladiny cen ke dni účinnosti zákona o půdě (k tomu např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 9. 2018, sp.zn. 28 Cdo 2857/2018, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 2. 2020, sp.zn. 28 Cdo 3959/2019). Veškeré požadované náhradní pozemky jsou platnou územně plánovací dokumentací územní celek anonymizována dvě slova určeny k zastavění, neboť se nachází dle územního plánu v plochách: výroba a sklady. Znalec proto postupoval zcela v souladu se shora citovaným ust. § 11a odst. 14 zákona o půdě, pokud požadované náhradní pozemky ocenil jako pozemky stavební, neboť pro aplikaci § 14 odst. 1 vyhl. č. 316/1990 Sb. je dostačující, že tyto pozemky jsou schválenou územně plánovací dokumentací určeny k zastavění (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 3. 2016, sp.zn. 28 Cdo 4792/2014). Soud se tedy neztotožňuje s námitkou žalobkyně, že proto, aby mohly být posuzované pozemky oceněny jako pozemky stavební, je nutná existence konkrétního územního rozhodnutí či stavebního povolení. Ocenění požadovaných pozemků v k.ú. obec v celkové částce částka (jednotlivá ocenění pozemků viz. odstavec 32. rozsudku) je s uvedenými ustanoveními citovaných právních předpisů plně v souladu. Soud po provedeném dokazování není oprávněn na žalobkyni převést ani jeden z požadovaných pozemků v k.ú. obec. Z odůvodnění rozsudku shora (viz. odstavec 42., 43. a 44. rozsudku) vyplývá, že rodičům žalobkyně byly v roce rok odňaty pozemky zemědělské, veškeré požadované pozemky v k.ú. obec jsou s ohledem na jejich územní začlenění pozemky určené pro stavbu. Judikatura Nejvyššího soudu dovodila, že cena náhradního pozemku má být ekvivalentní ceně pozemku, který byl oprávněné osobě odebrán; pokud byl odebrán zemědělský pozemek, jakým je pole, louka, pastvina apod., náleží náhrada odpovídající charakteru, který měl v době přechodu na stát, i když se cena vypočítává podle cenového předpisu platného ke dni účinnosti zákona o půdě, přičemž ve prospěch oprávněné osoby nelze počítat s navýšením ceny pozemku, k němuž došlo po změně jeho charakteru v důsledku jeho zastavění po přechodu na stát nebo právnickou osobu bez přičinění původního vlastníka. Jinými slovy pokud byl oprávněné osobě odňat zemědělský pozemek, má nárok na náhradu za zemědělský pozemek (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 8. 2003, sp. zn. 28 Cdo 101/2003, ze dne 21. 2. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1518/2007, a ze dne 26. 11. 2009, sp. zn. 28 Cdo 2699/2008, ze dne 10. 7. 2019, sp. zn. 28 Cdo 1352/2018), tedy má být zachována identita v charakteru pozemků tak, že rozhodný je jejich charakter a tedy i hodnota ke dni odnětí státem. Vzhledem k tomu, že oprávněné osobě má být navráceno pouze to, co jí (jejím právním předchůdcům) bylo odňato, nezbylo soudu, než žalobu ve vztahu ke všem požadovaným pozemkům v k.ú. obec zamítnout, neboť by vzhledem k charakteru těchto pozemků nebyla zachována ekvivalence mezi pozemky odňatými (pozemky zemědělské) a požadovanými pozemky náhradními (pozemky stavební).

57. Konečně soud shledal k převodu nevhodné i pozemky parc. číslo parc. číslo v k.ú. obec. Pokud se týká pozemku parc. číslo byl znalcem oceněn jednak podle § 14 odst. 5, část pozemku o výměře výměra byla oceněna podle 14 odst. 1 vyhl. č. 316/1990 Sb. Ocenění části pozemku dle § 14 odst. 1 znalec odůvodnil tím, že podle územně plánovací dokumentace se část pozemku o výměře výměra nachází v plochách BV (bydlení venkovské). Za situace, kdy byť i část pozemku parc. číslo je dle platné územně plánovací dokumentace zahrnuta v plochách bydlení venkovské, nelze s odkazem na zachování ekvivalence mezi pozemky odňatými a požadovaným pozemkem náhradním tento pozemek vydat, neboť rodičům žalobkyně nebyly odňaty pozemky, které by byť částečně měly stavební charakter (blíže viz. odstavec 56. rozsudku). K tomu soud nad rámec shora uvedeného uvádí, že byť má pouze část předmětného pozemku stavební charakter (výměra výměra)) a zbývající část se nachází v plochách přírodních, nelze uvažovat ani o vydání zbývající části pozemku oddělené např. geometrickým plánem, neboť takový postup je zapovězen judikaturou Ústavního soudu ČR (k tomu srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 5. 1. 2021, sp.zn. III. ÚS 3804/19). Tyto okolnosti tedy vedly soud k tomu, že žalobu ve vztahu k tomuto pozemku zamítl. Dalším samostatným důvodem, pro který nelze pozemek vydat, je okolnost patrná jednak z přílohy znaleckého posudku číslo rok (výřez územního plánu obce a připojená legenda), ze které je zřejmé, že pozemek číslo je dotčen vedením vodovodu, který je dle legendy k územnímu plánu označen jako veřejně prospěšná stavba. Znalec ve znaleckém posudku uvedl, že na okraji pozemku je pravděpodobně plánována VPS (vodovod), byť v rámci svého výslechu doplnil, že vedení vodovodu zakreslené v příloze znaleckého posudku je pouze předběžné. Podle § 6 odst. 1 písm. b) zák. č. 503/2012 Sb. nelze převádět z vlastnictví státu na jiné osoby zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infastruktury nebo těmito stavbami již zastavěné. Pokud se týká pozemku parc. číslo přisvědčil soud obraně žalované, která namítla, že pozemek je zcela obklopen pozemky ve vlastnictví třetích osob a je zcela bez přímého přístupu. Z výpisu z katastru nemovitostí, z ortofotomapy, z leteckého snímku a ze znaleckého posudku vyplývá, že pozemek parc. číslo je obklopen pozemky ve vlastnictví třetích osob, a to pozemky parc. číslo, číslo a číslo a přístup k němu je výlučně přes ostatní pozemky. Dle názoru soudu není žádoucí, aby vydáním tohoto pozemku soud do budoucna založil vznik možných sporů mezi vlastníkem tohoto pozemku a vlastníky pozemků, které sousedí s tímto pozemkem (např. nutnost zřízení služebnosti nezbytné cesty, nájemní právo). Vzhledem k výše uvedenému tedy soud rovněž shledal, že z důvodu absence přístupu na pozemek parc. číslo by mohly vzniknout žalobkyni jiné problémy při jeho zemědělském obhospodařování, proto z tohoto důvodu soud neshledává tento pozemek vhodným k vydání a soud tedy žalobu ve vztahu k tomu pozemku rovněž zamítl.

58. Soud provedl rovněž důkaz listinami vztahujícími se k navrhované směně pozemků v k.ú. obec mezi žalovanou a společností právnická osoba (žádost o směnu pozemků ze dne datum, výpis z obchodního rejstříku, pachtovní smlouva číslo sdělení stát. instituce ze dne datum, sdělení stát. instituce ze dne datum, kupní smlouva, smlouva o smlouvě budoucí). Tyto důkazy však byly pro rozhodnutí soudu nepodstatné.

59. V souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu je pro úspěch žaloby o uložení povinnosti vydat náhradní pozemky rozhodující mimo jiné otázka stávající výše nároku oprávněné osoby a hodnoty požadovaného náhradního pozemku; tyto otázky soud řeší jako otázky předběžné (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2008, sp. zn. 28 Cdo 4949/2007). Ocenění požadovaných náhradních pozemků nebylo mezi účastnicemi sporné. Při posledním jednání soudu dne datum zástupci účastnic uvedli, že aktuální evidovaná výše restitučního nároku žalobkyně činí částku částka, v žádném paralelně vedeném soudním řízení vycházejícím z téhož restitučního nároku žalobkyně, nebyla žalobkyně ani částečně uspokojena, neboť všechna ostatní řízení jsou přerušena do rozhodnutí Okresního soudu v Jablonci nad Nisou. Žalobkyně byla převodem pozemků specifikovaných ve výroku I. rozsudku uspokojena co do částky částka, vydáním těchto pozemků tedy nedojde k přečerpání restitučního nároku žalobkyně.

60. Podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Výsledek řízení znamená, že nákladová povinnost vůči státu se uloží tomu z účastníků, komu vznikne povinnost k náhradě nákladů řízení druhému účastníkovi (k tomu viz. BÍLÝ, Martin. § 148 (Právo státu na náhradu nákladů řízení). In: SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, ŠÍNOVÁ, Renáta. Občanský soudní řád. 2. vydání. obec: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 621.). Vzhledem k tomu, že nákladová povinnost vznikla žalované vůči žalobkyni (viz. odstavec 61. a násl. rozsudku – níže), uložil soud žalované povinnost nahradit státu náklady znalečného. Soudem ustanovenému znalci byla na základě usnesení ze dne 15. 12. 2020, č.j. 15 C 48/2019-499, které nabylo právní moci dne 5. 1. 2021, přiznána a následně vyplacena odměna a náhrada hotových výdajů v celkové výši částka. Po vyhlášení meritorního rozhodnutí byla znalci usnesením ze dne 30. 6. 2021, č.j. 15 C 48/2019-536 přiznána odměna ve výši částka, toto usnesení tedy nenabylo ke dni vyhlášení rozhodnutí ve věci právní moci, proto soud využil úpravy v § 155 odst. 1 o.s.ř. a výrokem III. rozhodl jen o základu náhrady těchto nákladů řízení s tím, že jejich výši určí v samostatném usnesení. Náklady státu tedy budou sestávat ze součtu pravomocně přiznaných částek znalečného.

61. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy žalobkyně byla v řízení úspěšná co do základu nároku. Pokud jde o rozsah uspokojení tohoto nároku vydáním náhradních pozemků, je nutné vzít v úvahu, že jde o řízení, v němž soud není vázán žalobním návrhem ve smyslu ust. § 153 odst. 2 o.s.ř. a pokud by se v průběhu řízení prokázalo, že vybraný pozemek není k převodu způsobilý, ať již pro zákonnou překážku či pro nevhodnost převodu z jiného důvodu, lze žalobě vyhovět i převodem jiného vhodného pozemku, a proto částečná zastavení řízení nelze zohlednit jako procesní neúspěch žalobkyně, přičemž procesní zavinění na částečném zastavení řízení ze dne 13. 12. 2019, č.j. 15 C 48/2019-326 leží výlučně na straně žalované, neboť pozemky, ohledně kterých soud řízení částečně zastavoval, žalovaná po zahájení řízení převedla na jiné třetí osoby, proto je žalovaná podle ust. § 146 odst. 2 o.s.ř. povinna hradit náklady řízení související s tímto částečným zastavením řízení (viz. odstavec 62. rozsudku). Žalobkyni vznikly náklady řízení za zastoupení advokátem, přičemž vzhledem k tomu, že předmět řízení lze ocenit, je třeba při určení odměny za úkon právní služby vycházet z tarifní hodnoty určené podle ust. § 8 odst. 1 zák. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), tj. z hodnoty vydaného náhradního pozemku (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 9. 2017, sp.zn. 28 Cdo 2040/2017). Cena vydaných náhradních pozemků byla učiněna účastnicemi za nespornou, žalobkyně získala náhradní pozemky v celkové hodnotě částka.

62. Soud tedy straně žalující přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši, sestávající z odměny advokáta stanovené podle ust. § 8 odst. 1, § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách za poskytování právních služeb (dále jen advokátní tarif), za tyto úkony právní služby (při výši náhrady 5 020 Kč za 1 úkon právní služby): ⟪LB:lb_001⟫ - převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, ⟪LB:lb_002⟫ - podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, ⟪LB:lb_003⟫ - podání návrhu na nařízení předběžného opatření ze dne datum dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, ⟪LB:lb_004⟫ - 2x účast na jednání soudu dne datum přesahující 2 hodiny dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, ⟪LB:lb_005⟫ - účast na jednání soudu dne datum dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, ⟪LB:lb_006⟫ - písemné podání ze dne datum dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, ⟪LB:lb_007⟫ - písemné podání (částečné zpětvzetí žaloby) doručené soudu dne datum dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, ⟪LB:lb_008⟫ - účast na jednání soudu dne datum dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, ⟪LB:lb_009⟫ - účast na jednání soudu dne datum dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, ⟪LB:lb_010⟫ - 2x účast na jednání soudu dne datum přesahující 2 hodiny dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, ⟪LB:lb_011⟫ - 2x účast na jednání soudu dne datum přesahující 2 hodiny dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu.

63. Náhrada nákladů řízení dále zahrnuje 14 paušálních náhrad hotových výdajů dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu po 300 Kč, tedy v celkové výši 4 200 Kč.

64. Náhrada nákladů řízení zahrnuje rovněž cestovní náklady advokáta za cesty k celkem šesti jednáním na trase obec - obec a zpět (zjištěná vzdálenost trasy ze sídla advokátní kanceláře zástupce žalobkyně do sídla soudu činí dle internetového vyhledávače webová adresa 12,1 km a trvá 19 minut) osobním vozidlem jméno příjmení, registrační značka, při kombinované spotřebě vozidla 6,7 litru číslo km a při ceně motorové nafty v roce 2019 33,60 Kč/litr, určené dle § 4 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 333/2018 Sb., (tj. 48,4 km v roce 2019 za celkem 2 cesty k jednání), tj. 109 Kč. K tomu náleží základní náhrada za použití motorového vozidla, která dle § 1 uvedené vyhlášky činí 4,10 Kč/km, tj. 198 Kč. Dále žalobkyni přísluší náhrada za ujetých 72,6 km v roce 2020 za celkem 3 cesty k jednání, určené dle § 4 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 358/2019 Sb., při ceně motorové nafty v roce 2020 31,80 Kč/litr, tj. 155 Kč. K tomu náleží základní náhrada za použití motorového vozidla, která dle § 1 uvedené vyhlášky činí 4,20 Kč/km, tj. 305 Kč. Konečně soud přiznal žalobkyni náhradu za ujetých 24,2 km v roce 2021 za jednu cestu k jednání podle § 4 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 589/2020 Sb., při ceně motorové nafty v roce 2021 27,20 Kč/litr, tj. 44 Kč. K tomu náleží základní náhrada za použití motorového vozidla, která dle § 1 uvedené vyhlášky činí 4,40 Kč/km, tj. 106 Kč. K tomu dále náleží náhrada za ztrátu času podle § 14 odst. 1 písm. a) odst. 3 advokátního tarifu ve výši 1 200 Kč za celkem 12 započatých půlhodin po 100 Kč cestami k šesti jednáním z obec do obec a zpět. Celkem tedy byla náhrada jízdného a náhrada za ztrátu času přiznána ve výši 2 117 Kč.

65. K tomu soud přiznal 21% DPH z odměny advokáta a paušálních náhrad hotových výdajů, cestovného a náhrady promeškaného času ve výši 16 085 Kč (tj. 21% z částky 76 597 Kč), celkem tedy částku 92 682 Kč.

66. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

67. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

68. Žalobkyně je v řízení osvobozena od úhrady soudního poplatku podle ust. § 11 odst. 2 písm. j) zák. č. 549/1991 Sb., žalovaná je v řízení osvobozena od úhrady soudního poplatku podle ust. § 11 odst. 2 písm. a) zák. č. 549/1991 Sb., proto soud žádné z účastnic povinnost k úhradě soudního poplatku neuložil.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka Liberec prostřednictvím Okresního soudu v Jablonci nad Nisou.