OSKH 7 C 258/2020

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní JUDr. Dagmar Grenarovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno jméno ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ o náhradu škody

I. Žaloba o uložení povinnosti žalované, spočívající v odtěžení 10 000 m3 bahenního sedimentu ze dna rybníku Lázeňka, pozemek parc. číslo rybník – vodní plocha, zapsáno na list vlastnictví, pro k. ú. obec u Potěh, obec Bratčice, katastrální pracoviště Kutná Hora, katastrální úřad pro Středočeský kraj, a uložení tohoto sedimentu na pozemcích zajištěných žalovanou, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 23 375,99 Kč k rukám zástupce žalované advokáta Mgr. jméno jméno, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou dne datum se žalobce po žalované domáhal náhrady škody spočívající v odtěžení 10 000 m3 bahenního sedimentu ze dna rybníka anonymizováno, pozemek parc. číslo rybník – vodní plocha, zapsáno na list vlastnictví, pro k. ú. obec u anonymizováno, obec Bratčice, katastrální pracoviště Kutná Hora, katastrální úřad pro Středočeský kraj, a uložení tohoto sedimentu na pozemcích zajištěných žalovanou, to vše z titulu porušení povinnosti při provozu závodu, nebo jiného zařízení sloužícího k výdělečné činnosti. Žalobce uvedl, že žalovaná je výlučným vlastníkem, a provozuje svou podnikatelskou činnost – chov ryb, na rybníku Pastušský, pozemek číslo rybník – vodní plocha, v k. ú. obec u anonymizováno, obec Bratčice, zapsaným katastrálním pracovištěm Kutná Hora, katastrálním úřadem pro Středočeský kraj na list vlastnictví, přičemž odtok vody z rybníka anonymizováno je jediným zdrojem vody pro rybník anonymizováno, který má žalobce na základě práva věcného břemene v užívání. Žalobce dále uvedl, že v roce 2007 provedl celkovou obnovu rybníka anonymizováno, včetně odtěžení 35 000 m3 bahenního sedimentu, čímž se stal rybník plně funkčním a bez závad. Žalovaná v roce 2016 provedla, za účelem výlovu rybí obsádky, vypuštění rybníka anonymizováno a minimálně do jara roku 2017 ponechala otevřené výpustní zařízení – stavidlo, čímž došlo k zanesení rybníka anonymizováno bahenním sedimentem, a způsobením škody žalobci. Žalobce tuto skutečnost zjistil při výlovu svého rybníka anonymizováno dne datum; rozsah způsobené škody poté zjistil z technické zprávy o geofyzikálním měření na určení objemu rybničních sedimentů ze dne datum, jež provedla právnická osoba obec spol. s.r.o., ulice a číslo, obec a číslo. Žalobce se domnívá, že žalovaná svou provozní činností na rybníce anonymizováno, který využívá ke své výdělečné činnosti, způsobila zanesení rybníka anonymizováno cca 10 867 m3 bahenního sedimentu, když tomuto mohla jednoduše zamezit vložením tzv. dluží (příčného vodorovně uloženého prkna, či prken) do výpustního zařízení rybníka anonymizováno. S ohledem na shora uvedené zvolil žalobce jako způsob náhrady škody naturální restituci – uvedení do předešlého stavu.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí v celém rozsahu, když dle jejího mínění žalobce pracuje s nerelevantními daty a nepřesnými údaji, z nichž nelze zjistit, kdy přesně došlo k uložení sedimentů v rybníce anonymizováno. Nadto žalovaná konstatuje, že ve správním řízení žalobce datoval vznik části škody na přelom let 2015 a 2016, kdy s ohledem na běh promlčecí lhůty by měl být tento nárok již promlčen. Žalovaná uvedla, že vypuštění rybníka anonymizováno a následný volný průtok vody, je běžná situace, stejně jako„ letnění“ a„ zimování“, jež jsou obvyklým hospodářským postupem, který se na rybnících provádí. Žalovaná dále uvedla, že sedimenty uložené v rybníce anonymizováno nevznikají v anonymizováno rybníku, a nemají souvislost s činností žalované, ale nese je po celé své délce vodní tok anonymizováno, který má velmi vodné povodí o ploše zhruba 27 km2, z velké části zemědělsky využívané a svažité, tedy erozně výrazně ohrožené. Do rybníků obou účastníků se dostává srovnatelné množství sedimentů, avšak s ohledem na menší plochu rybníka anonymizováno, a zároveň jeho větší hloubku v prostoru výpusti, se zde erozní materiál hromadí. Žalovaná konstatovala, že neporušila žádné právní předpisy, ani rozhodní správních orgánů, což bylo ostatně prokázáno v rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 7. 3. 2019, č. j. 172398/2018/KUKS.

3. Soud vzal v souladu s ustanovením § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), za svá nesporná tvrzení účastníků, která učinili při soudním jednání dne datum, konkrétně, že v roce 2010 došlo ke kompletnímu odbahnění rybníka Pastušský.

4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:

5. Z částečného výpisu z katastru nemovitostí – informacích o pozemku pro list vlastnictví v k. ú. obec u anonymizováno, obci obec, bylo zjištěno, že vlastníkem pozemku parc. číslo rybník, o výměře 20 877 m2, je jméno příjmení příjmení, bytem adresa, přičemž výkon vlastnického práva je omezen věcným břemenem užívání.

6. Ze smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne datum uzavřené mezi jméno příjmení, rodné číslo, jméno jméno, rodné číslo, jméno příjmení, rodné číslo, jméno příjmení, rodné číslo a jméno příjmení, rodné číslo, jako vlastníky rybníka anonymizováno na pozemku parc. číslo o výměře 20 877 m2 – vodní plocha, rybník v k. ú. obec u anonymizováno a obci obec, zapsaným v katastru nemovitostí na list vlastnictví pro k. ú. obec u anonymizováno a obec Bratčice, na straně jedné, a žalobcem jako oprávněným, na straně druhé, bylo zjištěno, že žalobci bylo úplatně zřízeno věcné břemeno výlučného užívání a hospodaření na shora citovaném rybníce anonymizováno, a to na dobu 40 let ode dne podpisu smlouvy.

7. Z částečného výpisu z katastru nemovitostí – informacích o pozemku pro list vlastnictví v k. ú. obec u anonymizováno, obci obec, bylo zjištěno, že vlastníkem pozemku parc. číslo rybník, o výměře 77 782 m2, je žalovaná.

8. Z výpisu údajů zveřejněných na stránkách Ministerstva financí bylo zjištěno, že žalovaná je plátcem DPH, a to od datum.

9. Z výpisu z obchodního rejstříku ze dne datum a z výpisu z veřejného rejstříku ARES ze dne datum, bylo zjištěno, že žalovaná je osobou podnikající v zemědělské výrobě, mimo jiné se zaměřením na chov ryb, vodních živočichů a pěstování rostlin na vodní ploše na pozemcích vlastních, pronajatých nebo užívaných na základě jiného právního důvodu.

10. Z fotografií doložených žalobcem a rozhodnutí Městského úřadu Čáslav, odboru životního prostředí, č. j. ŽP číslo, ze dne datum, bylo zjištěno, že žalobci bylo povoleno k trvalému užívání stavby odbahnění a rekonstrukce objektů rybníka anonymizováno parc. číslo rybník v k. ú. obec u anonymizováno a obci obec, zapsaným v katastru nemovitostí na list vlastnictví pro k. ú. obec u anonymizováno a obec Bratčice. Současně byl žalobci schválen manipulační řád pro rybník anonymizováno, a rybník zařazen do IV. kategorie z hlediska technickobezpečnostního dohledu. Z citovaného rozhodnutí bylo dále zjištěno, že došlo k odbahnění cca 29 250 m3 sedimentu, rekonstrukci hráze, úpravě bezpečnostního přelivu, spodní výpustě a odpadního potrubí.

11. Z hydrologických dat Českého hydrometeorologického ústavu ze dne 25. 9. 2008, č. j. 936/08, bylo zjištěno, že obvyklé roční maximum průtoku vodního toku anonymizováno v profilu hráze rybníka anonymizováno je 2,30 m3/s. U pětileté vody se jedná o průtok o hodnotě 7,21 m3/s a pro případ desetileté vody o průtok 10,4 m3/s.

12. Ze spisového materiálu Městského úřadu Čáslav, nazvaného přestupek 2008 – anonymizováno, soud zjistil, že proti žalobci bylo dne datum zahájeno řízení ve věci přestupku dle § 118 odst. 1 písm. a) a § 119 odst. 1 písm. a) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, spočívající v porušení povinnosti vlastníka vodního díla dle § 59 odst. j písm. a), b), kterého se měl dopustit nedodržením bodu A2.3 Manipulačního řádu – vytažením dluží spodní výpusti naplno, čímž došlo k navýšení odtokového množství vody, a tím i ke zvýšenému posunu sedimentů a odtékání sedimentu z rybníka do níže položeného vodního toku. Předmětné řízení bylo usnesením ze dne datum zastaveno, neboť vodoprávní úřad dospěl k závěru, že nastalá situace byla způsobena havarijním stavem na výpustném zařízení, které se stalo neovladatelným z důvodu zanesení sedimentem, a pro jeho zprovoznění musela být použitá technická zařízení s tlakovou vodou. Přičemž vodoprávní úřad byl ve svém odůvodnění přesvědčen, že na rybníku anonymizováno docházelo k posunu sedimentu z tohoto rybníka do rybníka anonymizováno a způsobilo poškození výpustného zařízení – havarijní stav na rybníku Lázeňka, kdy následně nemohlo být s výpustným zařízení manipulováno v souladu s manipulačním řádem.

13. Z kolaudačního rozhodnutí Městského úřadu Čáslav, odboru životního prostředí, č. j. ŽP číslo, ze dne datum, bylo zjištěno, že žalované bylo v souladu s ust. § 8 odst. 1 písm. a) bod 2 zákona o vodách vydáno povolení k nakládání s povrchovými vodami na rybníku anonymizováno, par. číslo v k. ú. obec u anonymizováno, obec Bratčice, na vodním toku anonymizováno – k jejich vzdouvání a akumulaci.

14. Z Manipulačního a provozního řádu rybníka anonymizováno, schváleného Městským úřadem Čáslav, odbor životního prostředí, dne datum, č. j. ŽP číslo, zejm. ze str. 8 kapitola C.1. bylo zjištěno, že vypouštění rybníka anonymizováno je možno provádět podle potřeby pro odlov rybí osádky nebo pro pravidelnou údržbu a revizi objektů a hráze jedenkrát za jeden až dva roky. Dle ČSN číslo nemá denní pokles hladiny přesáhnout 1 m a průtok pod rybníkem nesmí způsobit škody (maximální průtok při vypouštění rybníka je stanoven na Qmax = 1m3/s). Vody z rybníka se vypouštějí do otevřeného koryta potoka pod rybníkem. Vypouštění běžných průtoků z rybníka je zajišťováno požerákovou částí sdruženého funkčního objektu. Dále bylo zjištěno, že v zimním období není uvažována manipulace odlišná od jiných období roku. Rychlost vypouštění rybníka má být přizpůsobena požadavku na zamezení nebo omezení strhávání nánosů ze zdrže rybníka do vodoteče. Každé vypouštění rybníka má být oznámeno 14 dnů předem Obci obec a uživateli rybníka anonymizováno.

15. Z fotodokumentace založené žalovanou, z objednávky žalované ze dne datum, ze zprávy příjmení jméno – právnická osoba, IČO, ze dne datum, z faktury číslo ze dne datum, z výkazu o využití stroje Euromach M 900 za měsíc leden 2017, a ze záznamu o provozu vozidla nákladní dopravy ze dne datum bylo zjištěno, že dne datum provedla právnická osoba obec – právnická osoba práce na odbahnění loviště na rybníku anonymizováno, a to na základě objednávky žalované. Práce byly žalované následně fakturovány daňovým dokladem číslo ze dne datum, se splatností ke dni datum, na částku 14 357 Kč.

16. Z technické zprávy o geofyzikálním měření ze dne datum právnická osoba obec spol. s r. o., sídlem adresa, bylo zjištěno, že zjištěný objem rybničních sedimentů ke shora uvedenému datu činil 10 867 m3, průměrná mocnost naplavenin v nádrži 68 cm.

17. Z fotokopie čestných prohlášení jméno příjmení, datum narození, jméno příjmení, datum narození, jméno příjmení, datum narození, jméno celé jméno žalobce, datum narození, jméno příjmení, datum narození a jméno příjmení, datum narození, bylo zjištěno, že žalovaná v roce 2014 provedla vypuštění rybníka anonymizováno za účelem výlovu rybí osádky a poté ponechala otevřené výpustní zařízení do jarních měsíců roku 2015, stejná situace se poté opakovala na přelomu let 2016 a 2017. Problém žalobce se sedimentem v rybníce započal v roce 2015, když k odchodu sedimentu z rybníka žalované docházelo od roku 2014. Dále bylo zjištěno, že v období ledna/února roku 2015 došlo žalovanou k odbahnění loviště rybníka anonymizováno.

18. Z rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 7. 3. 2019, č. j. 172398/2018/KUKS, bylo zjištěno, že rozhodnutí Městského úřadu Čáslav, odboru životního prostředí, č. j. MěÚ/26989/2018, ze dne 1. 11. 2018, ve věci uložení pokuty žalované za přestupek dle § 125d odst. 1 písm. a) a § 125d odst. 4 písm. a) vodního zákona, bylo zrušeno a přestupkové řízení zastaveno, když nebylo prokázáno, že by se žalovaná dopustila žádného z výše uvedených přestupků. Soud dále zjistil, že z odůvodnění předmětného rozhodnutí vyplynulo, že v řízení nebyla zejména prokázána příčinná souvislost mezi jednáním žalované a havarijním stavem rybníka anonymizováno.

19. Z přípisu Městského úřadu Čáslav, odbor životního prostředí, č. j. MěÚ/13412/2021, ze dne 12. 5. 2021, bylo zjištěno, že zimování rybníka nepovoluje vodoprávní úřad, ale spadá do režimu schváleného manipulačního řádu, ve kterém jsou konkretizovány podmínky a parametry vypouštění a následného napouštění rybníka. Rovněž lhůta pro opětovné napuštění rybníka po zimování není stanovena. Dále bylo zjištěno, že odbahnění rybníka spadá do režimu povolení podle § 15a odst. 6 vodního zákona a § 104 odst. 1 písm. j) v souladu s § 104 odst. 2 stavebního zákona, kdy je rozhodující, zda přesun sedimentu uvnitř zátopové oblasti může ohrozit stabilitu vodního díla, zejména hráze. Komplexní odbahnění vodní nádrže bylo ohlášeno vodoprávnímu úřadu a následně vodoprávní úřad vydal souhlas s ohlášením udržovacích prací. Kritérium, zda udržovací práce podléhají ohlášení, či nikoliv, je na zvážení vodoprávního rozsahu dle konkrétního záměru.

20. Ze znaleckého posudku číslo vypracovaného soudní znalkyní v oboru vodního hospodářství, celé jméno znalkyně, bylo zjištěno, že na povodí vodního toku anonymizováno, kam spadá i nádrž anonymizováno a anonymizováno, je patrná eroze na zemědělské půdě; v celém povodí nad nádrží je teoreticky 5 - 7 tun materiálu, který se během roku vlivem vodní eroze transportuje ze zemědělské půdy. Sedimenty o objemu cca 10 000 m3, které přitékají do nádrže anonymizováno, se nemohly v tomto objemu splavit z bezprostředního okolí nádrže. Sedimenty přináší tok anonymizováno z povodí, materiál je postupně ukládán v místech zpomalení toku, tedy převážně v jednotlivých nádržích; přesné množství sedimentů přitékající z povodí do nádrže nebylo možné určit. Znalkyně však uvedla, že manipulace na nádrži anonymizováno ovlivňuje nádrž anonymizováno, když při zimování anonymizováno rybníka, při vyjmutí všech dluží ve výpustném zařízení, dochází k volnému průtoku, a tedy i pohybu splavenin do toku pod nádrží, a následně do nádrže anonymizováno; při odbahňování loviště, a při současném vydlužení výpustného zařízení, může dojít ke zvýšení množství sedimentu v odtékající vodě z nádrže anonymizováno do nádrže anonymizováno. Zimování je ovšem běžným způsobem hospodaření na rybochovných nádržích, jehož podstatou je ponechání dna bez vody a vystavení materiálu mrazům a povětrnostním vlivům. Při tomto procesu dochází k ozdravení prostředí, dezinfekci dna, v menší míře k tlumení rozvoje některých přemnožených druhů ryb a vláknitých řas. Vypouštění nádrže při zimování se řídí schváleným manipulačním řádem, v případě nádrže anonymizováno je 14. dnů předem ohlašováno obci obec a žalobci; k zimování není třeba povolení vodoprávního úřadu. Shodně tak letnění a odbahnění jsou běžným způsobem hospodaření na rybnících. Odbahnění, či čištění loviště u rybochovných nádrží patří k pravidelnému udržování řádného stavu nádrže tak, aby byla schopna plnit své funkce. Odbahnění lze financovat z různých dotačních programů. Ze znaleckého posudku bylo dále zjištěno, že ponechání 2-3 dluží ve výpustném objektu na nádrži, může transformovat část odcházejících splavenin, avšak tento efekt není dlouhodobý, trvá jen do momentu, kdy se prostor za dlužemi naplní sedimentem do výšky dluží, poté opět následuje odtok vody, včetně nesených splavenin. Dle manipulačního řádu je výška dluže 8 cm, při ponechání třech dluží by výška zadržení byla 24 cm, prostor loviště by byl zanesen do výšky 24 cm, objem usazeného sedimentu by činil 486 m3. Dobu, za jakou dojde k zaplnění prostoru loviště, nelze objektivně stanovit, když tento proces je ovlivněn řadou faktorů v nádrži, i mimo nádrž. Proces eroze a pohyb erozního materiálu povodím je však přirozený, lze proti němu užít organizačních, agrotechnických či biotechnických opatření. Povodí je hydrologicky uzavřená oblast, kde veškeré srážky odtékají jedním – závěrovým profilem, v případě povodí průtočné nádrže jde o místo křížení hráze s korytem toku. Erozní materiál vzniká v povodí na několika místech toku (v ploše povodí i v korytě toku), a je ovlivněn řadou dalších faktorů. Z posudku také vyplynulo, že pokud by nádrž anonymizováno nad nádrží anonymizováno neexistovala, sediment nesený tokem by se ukládal v nádrži anonymizováno, přičemž nyní se část materiálu ukládá v nádrži anonymizováno. Opatřeními, které mohou výše popsanému vlivu rybníka anonymizováno na rybník anonymizováno zabránit, jsou např. vybudování předsazené nádrže, vymezení části konce zátopy oddělením průceznou hrázkou a vytvoření prostoru pro prvotní sedimentaci neseného materiálu, či vložení dluží.

21. Z výslechu svědka jméno příjmení, soud zjistil, že svědek bydlí přímo u splavu rybníka anonymizováno a dle potřeby příležitostně vypomůže, vypustí vodu, poseká hráz, vše bez nároku na odměnu. Svědek uvedl, že zhruba 200 m pod anonymizováno rybníkem se nachází rybník anonymizováno, což je nově udělaný rybník s betonovým boxem uvnitř, který se používá na lovení ryb, a který je plný bahna. Dle svědka bahno odchází z hořejších rybníků vždy, když se rybník vypouští, anebo zůstane vypuštěn s malým průtokem vody. Běžně když je malý průtok, tak sediment neodchází, a když je velký průtok, tak odchází více sedimentu, což se stává u všech rybníků. Svědek dále uvedl, že žalobce má skutečně v rybníku velké množství bahna, protože když se rybník snažil vypustit, takto nešlo, a musel volat hasiče, následkem čehož vniklo velké množství bahna do potoka, který patří povodí anonymizováno, a na žalobce byla z těchto důvodů podána žaloba. Dle svědka žalobce nesmí ve svém rybníku ani lovit, protože kdykoliv by ho chtěl vypouštět, znovu by došlo k zanesení potoka. Zimování anonymizováno rybníka svědek považuje za normální, při zimování běžně odtéká sediment (v tomto případě 500 m dlouhou stokou) dále pod rybník, neboť se nedá nikde zachytávat; při zimování nesmějí být v rybníce zábrany. Žalobce má tudíž smůlu, že pod jeho rybníkem se již nenachází další rybník, ale pouze potok. Svědek soudu také sdělil, že nad anonymizováno rybníkem se nachází pstruhové pásmo čáslavských rybářů, které má ve správě povodí anonymizováno, a kde je čistá voda.

22. Z výslechu svědkyně jméno příjmení příjmení, majitelky rybníka anonymizováno, jež bydlí ve mlýně pod anonymizováno rybníkem, soud zjistil, že žalobci propachtovala rybník anonymizováno. Ohledně situace s vypouštěním rybníka, svědkyně sdělila, že v minulosti bylo možné se tam po vypuštění procházet v holínkách, což však od roku 2017 již není možné, když u výpustě rybníka anonymizováno se nachází veliké množství bahna a hrozí propadnutí. Svědkyně si tuto situaci vysvětluje tím, že se jedná o následek vypouštění anonymizováno rybníka. Svědkyně uvedla, že byla svědkem zásahu hasičů při vypouštění rybníka, kteří pomáhali žalobci uvolnit stavidlo, následkem čehož došlo k uvolnění bahenního sedimentu do potoka. Svědkyně viděla velké množství bahenního sedimentu, ze kterého vznikla v podstatě laguna, a které je tam dodnes spolu s porostem rákosu; svědkyně za účelem vyčištění již oslovila povodí anonymizováno, ti však nepodnikli žádné kroky. Svědkyně se domnívá, že sediment nemůže stékat jen z polí, neboť jsou dost vysoko, a potok nad anonymizováno rybníkem není zdaleka tak zanesen, tudíž musí přitékat z anonymizováno rybníka. Svědkyně dále uvedla, že dle jejího názoru se v průběhu let musel sediment v anonymizováno rybníku nahromadit z přilehlých polí, protože rybník anonymizováno se v době koupě, z důvodu nedostatečné péče, nacházel v podobném stavu; čištění celého rybníka anonymizováno svědkyně neviděla, viděla jen, že se před více než 10 lety čistil na jedné straně.

23. Z výslechu svědka jméno příjmení soud zjistil, že žije v těsné blízkosti anonymizováno rybníka (cca 200 m) a byl svědkem jeho vypouštění v roce 2016. Svědek uvedl, že naposledy byl anonymizováno rybník vypouštěn v roce 2020. Svědek dále uvedl, že rybníky anonymizováno a anonymizováno jsou od sebe vzdáleny cca 100 m, a když při výlovu nechali otevřená stavidla anonymizováno rybníka, tak pod hrází tekla černá voda, a vše nateklo do anonymizováno. Svědek uvedl, že při výlovu v roce 2016 bylo v rybníce anonymizováno minimum bahna, mohli tam normálně chodit v holínkách, rok na to již skrze velké množství bahna museli ve výlovišti používat vysoké holínky. Svědek dále uvedl, že při vypouštění rybníka anonymizováno se otevřela stavidla luže a voda se nechala volně odtékat, zpočátku tam bylo pouze malé koryto, postupem času 3 metrové, což znamená, že odtamtud odtékal bahenní sediment. Odbahnění anonymizováno rybníka se, dle svědka, provádělo kolem roku 2017, přičemž vytěžené bahno z výloviště se odváželo cca 50 m a sypalo zpátky do anonymizováno rybníka; podobný postup viděl svědek pouze jednou u obec a také mu přišlo zvláštní, neboť i v tomto případě z rybníka odtékala bahnitá voda. Odbahnění rybníka prováděla právnická osoba obec.

24. Z výslechu svědka jméno celé jméno žalobce, vzdáleného příbuzného žalobce, soud zjistil, že svědek pomáhá žalobci s prací okolo rybníka anonymizováno, když sám podniká v oboru aquakultury. Svědek uvedl, že v roce 2017 byl spolu s dobrovolnými hasiči u vypouštění vody z rybníka anonymizováno, přičemž při vypouštění nešla zvednout odpouštěcí prkna, a bylo třeba je za účelem odbahnění„ prošťouchnout“ hasičskou cisternou s krtkem z druhé strany rybníku, aby se snížil tlak, a bylo možno s prkny hnout. Tuto skutečnost si vysvětlovali tak, že bahno muselo přijít z rybníka nad nimi, protože okolo anonymizováno jsou pouze obydlí a zahrady, a nadto byl předtím výlov rybníka anonymizováno, kdy tam byla stavidla zvednutá asi čtyři měsíce a voda s bahnem odtamtud proudila přímo do anonymizováno; zpočátku se jednalo o úzký proud, postupně to byla zhruba 3 metrová strouha s hloubkou cca 1 metr; bylo vidět, že do odtoku bahna bylo zasahováno. Svědek dále uvedl, že poté, co byla anonymizováno dána do pořádku, byla vyčištěna a odbahněna, tak tam při výlovu nebylo žádné bahno, mohli tam být v normálních holínkách, přičemž momentálně je tam takový nános, že se sotva hnou. Svědek se domnívá, že anonymizováno rybník je silně zabahněn, protože v létě jsou rybám vidět až hřbety a nepamatuje si, že by byl odbahňován; bahno tam přitéká nejspíše po proudu.

25. Z výslechu svědka jméno příjmení, soud zjistil, že bydlí vedle rybníku anonymizováno, tudíž byl svědkem jeho poctivého odbahnění cca v roce 2006, 2007. Svědek uvedl, že v minulosti bylo možné jít po prvním výlovu do rybníka jen v holínkách, kdežto teď je v rybníku velký nános bahna. Svědek se domnívá, že bahno do rybníku muselo přitéci z horního rybníka, protože okolo anonymizováno není žádné pole, pouze zahrádky a travnatá plocha. Svědek také při vypouštění anonymizováno rybníka, jenž je nad anonymizováno, viděl bahno odtékající z anonymizováno rybníka; při dočišťování anonymizováno rybníka, byl svědkem toho, že vytěžené bahno vyváželi o 50 m dál k výtokové strouze, a tam ho vysypávali, odtamtud se dle svědka dostává dále. Svědek dále uvedl, že si pamatuje veliké plošné čištění rybníka anonymizováno, které se konalo až poté, co byla hotová anonymizováno.

26. Z výslechu znalkyně celé jméno znalkyně, soud zjistil, že pokud se při zimování ponechá v požerákové výpusti několik dluží, může se tím zamezit odtoku sedimentu, avšak pouze do výše dluží, následně nastane opětovné přetékání vody i se sedimentem; množství sedimentu a jeho odtoku záleží na okolnostech, např. na srážkách v celém povodí, nejen na nádrži. Žalovaná tedy odtoku sedimentu mohla zamezit pouze na určitou dobu, a pouze do výšky dluží, nadto, i když jsou dluže nasazeny plně, tak neodtéká zcela čistá voda, ale stále i rozvířený sediment. Pokud by se nezimovalo, a rybník by byl napuštěn, tak sediment primárně zůstává u dna. Zimování je však běžným postupem údržby rybníka, a u nádržích pro chov ryb je to i žádoucí, neboť se tím ozdravuje dno rybníka; zimování je v souladu s manipulačním řádem rybníka, a i při zimování vodoprávní úřad nařizuje zachovat minimální zůstatkový průtok z nádrže. Při odbahňování loviště současně většinou nedochází k žádné destabilizaci, jsou to běžné udržovací práce; každý provozovatel vodního díla má povinnost ze zákona dílo udržovat v řádném stavu. Znalkyně uvedla, že v písemném vyhotovení znaleckého posudku došlo u odpovědi číslo k překlepu, když tam při uvedené výšce dluží má být 36 m2 místo uvedených 486 m2. Znalkyně soudu dále sdělila, že nelze určit, kolik sedimentu přiteče do nádrže za určité období, neboť se jedná o dlouhodobý kontinuální proces, který není konstantní a závisí na mnoha faktorech. Znalkyně dále uvedla, že manipulační řád rybníka nespecifikuje, za jakou dobu musí být hladina napuštěna na požadovanou kvótu, nádrž se běžně napouští v jarních měsících, kdy se očekává větší přítok (vlivem tání sněhu, deště); leden a únor jsou nejsušší měsíce, pokud není zamrznuto, přijdou dešťové srážky a pozemky jsou neobhospodařované, tak dochází k odtoku sedimentu. Na nádrži anonymizováno docházelo k normálnímu hospodaření na rybochovné nádrži, když účelem této nádrže není zadržování sedimentu, tudíž pokud z nádrže unikl sediment, který samozřejmě mohl ohrozit hospodaření dalšího rybníka, jedná se o běžnou situaci u všech rybníků na kaskádách. Sediment zanesen do rybníka anonymizováno však není pouze z anonymizováno rybníka, ale i z dalších rybníků na kaskádě, a z okolních hospodářských pozemků; primárním zdrojem je většinou povrchový odtok, který splachuje svrchní části půdy z povodí, zdrojem může být také eroze v rámci koryta toku; vzhledem k objemu nádrže je pohyb v lovišti anonymizováno pro anonymizováno nevýznamný. V povodí jsou převážně zemědělské plochy (orná půda), množství sedimentu ovlivňuje sklonitost terénu, způsob obhospodařování půdy, geologické vlastnosti a srážky. Na povodí je patrná eroze na zemědělské půdě. Stran georadarového měření mocnosti sedimentu v rybníku anonymizováno znalkyně uvedla, že se jedná o metodu užívanou ke stanovení výšky sedimentu v nádržích, kdy v rámci toho průzkumu se zjistí vrstva sedimentu oproti původnímu rostlému dnu. V případě odbahnění anonymizováno v roce 2010, a za předpokladu, že bylo obnoveno původní dno té nádrže, měření v roce 2018 odhalilo množství nového sedimentu; znalkyně však nedokázala říci, zda by šlo zjistit v jakém období, a v jaké výši, přitekly jednotlivé vrstvy.

27. Soud pro nadbytečnost neprovedl výslech jednatele žalované, Ing. jméno příjmení, neboť skutkový stav věci byl již náležitě zjištěn.

28. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud ke zjištění následujícího skutkového stavu:

29. Žalobce má v užívání na základě práva věcného břemene rybník anonymizováno, pozemek parc. číslo o výměře 20 877 m2, rybník v k. ú. obec u anonymizováno a obci obec, zapsaným katastrálním pracovištěm Kutná Hora, katastrálním úřadem pro Středočeský kraj na list vlastnictví pro k. ú. obec u anonymizováno a obec Bratčice. V roce 2007 provedl žalobce celkovou obnovu rybníka anonymizováno, včetně odtěžení bahenního sedimentu.

30. Žalovaná je osobou podnikající v zemědělské výrobě, mimo jiné se zaměřením na chov ryb, vodních živočichů a pěstování rostlin na vodní ploše na pozemcích vlastních, pronajatých nebo užívaných na základě jiného právního důvodu, přičemž je výlučným vlastníkem rybníka anonymizováno, pozemek parc. číslo o výměře 77 číslo, rybník v k. ú. obec u anonymizováno, obec Bratčice, zapsaným katastrálním pracovištěm Kutná Hora, katastrálním úřadem pro Středočeský kraj na list vlastnictví pro k. ú. obec u anonymizováno a obec Bratčice, kde provozuje svou podnikatelskou činnost.

31. Dne datum provedla právnická osoba obec – právnická osoba práce na odbahnění loviště na rybníku anonymizováno.

32. Ke dni datum činil objem rybničních sedimentů v rybníce anonymizováno, zjištěný právnická osoba obec spol. s r. o., sídlem adresa, 10 867 m3, průměrná mocnost naplavenin byla 68 cm.

33. V povodí vodního toku anonymizováno, kam spadá i nádrž anonymizováno a anonymizováno, se převážně nachází zemědělské plochy (orná půda), přičemž je zde patrná eroze na zemědělské půdě. Erozní materiál vzniká v povodí na několika místech toku (v ploše povodí i v korytě toku), a je ovlivněn řadou dalších faktorů (sklonitost terénu, způsob obhospodařování půdy, geologické vlastnosti, srážky). Primárním zdrojem sedimentu je většinou povrchový odtok, který splachuje svrchní části půdy z povodí. Proces eroze a pohyb erozního materiálu povodím je přirozený, lze proti němu užít organizačních, agrotechnických či biotechnických opatření.

34. Vypouštění rybníka anonymizováno lze provádět dle potřeby pro odlov rybí osádky, nebo pro pravidelnou údržbu a revizi objektů a hráze, jedenkrát za jeden až dva roky. Denní pokles hladiny nesmí přesáhnout 1 m a průtok pod rybníkem nesmí způsobit škody. Vody z rybníka se vypouštějí do otevřeného koryta potoka pod rybníkem. Rychlost vypouštění rybníka má být přizpůsobena požadavku na zamezení nebo omezení strhávání nánosů ze zdrže rybníka do vodoteče. Každé vypouštění rybníka musí být oznámeno 14 dnů předem Obci obec a uživateli rybníka anonymizováno.

35. Vzhledem k blízkosti obou rybníků dochází k jejich vzájemnému ovlivnění, manipulace na nádrži anonymizováno má vliv na nádrž anonymizováno, když odtok vody z rybníka anonymizováno je jediným zdrojem vody pro rybník anonymizováno. Při zimování anonymizováno rybníka, kdy jsou vyjmuty všechny dluže ve výpustném zařízení, dochází k volnému průtoku, a tedy i pohybu splavenin do toku pod nádrží a následně do nádrže anonymizováno; při odbahňování loviště a při současném vydlužení výpustného zařízení, může dojít ke zvýšení množství sedimentu v odtékající vodě z nádrže anonymizováno do nádrže anonymizováno.

36. Účelem nádrže anonymizováno není zadržování sedimentu; posun sedimentu povodím a následné usazování v nádržích je běžnou situací u rybníků na kaskádách.

37. Zimování, letnění, a odbahňování je běžný způsob hospodaření na rybochovných nádržích, jehož podstatou je udržování řádného stavu nádrže tak, aby byla schopna plnit své funkce.

38. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

39. Podle § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

40. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

41. Dle § 2924 o. z. kdo provozuje závod nebo jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti, nahradí škodu vzniklou z provozu, ať již byla způsobena vlastní provozní činností, věcí při ní použitou nebo vlivem činnosti na okolí. Povinnosti se zprostí, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo.

42. Žalobce se domáhal náhrady škody z titulu porušení povinnosti při provozu závodu dle ust. § 2924 o. z.. Dotčené pravidlo vychází z toho, že provoz zařízení sloužícího k výdělečné činnosti je obecně dovolený, je s ním však spojeno vyšší riziko vzniku újmy, kterému lze zpravidla při dodržení příslušných předpisů předejít. K újmě musí dojít z provozu, a to jedním ze tří způsobů: vlastní provozní činností, věcí použitou při provozní činnosti, nebo vlivem provozní činnosti na okolí.

43. Soud se v prvé řadě zabýval, zda se činností žalované provozované na rybníku anonymizováno rozumí provoz závodu, či nikoliv. Soud uzavřel, že nemá pochybnosti, že v případě rybochovné činnosti žalované se jedná o provoz závodu ve smyslu ust. § 502 o. z. (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26. 6. 2013, sp. zn. 25 Cdo 1661/2012).

44. Soud konstatuje, že na rozdíl od právní úpravy dle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, kde byla povinnost hradit újmu způsobenou provozní činností upravena bez ohledu na zavinění škůdce, spolu s malým množstvím liberačních důvodů, může, dle aktuálně platné právní úpravy, tj. podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, ke zproštění provozovatele dojít, pokud prokáže, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby k újmě nedošlo. Aktuální pojetí odpovědnosti za vznik škody z provozní činností tedy není odpovědností absolutní, když prokáže-li provozovatel, že vynaložil veškerou péči, kterou lze na něm rozumně požadovat, odpovědnosti se zprostí. Zde je patrný rozdíl od škody způsobené provozu zvlášť nebezpečného, neboť u prosté provozní činnosti se předpokládá, že hrozbě vzniku škody lze čelit; zákon vyžaduje vynaložení veškeré péče, tj. přijetí všech možných a dostupných opatření, aby škoda nevznikla. (srov. příjmení, jméno. Občanský zákoník. Komentář. Svazek VI (§ číslo, relativní majetková práva 2. část), Wolters Kluwer (ČR), obec a číslo, převzato ze systému ASPI).

45. Vzhledem ke shora uvedenému konceptu odpovědnosti za škodu z provozní činnosti bylo na žalovaném, aby prokázal, že vynaložil veškerou péči, tj. učinil vše, co po něm lze rozumně požadovat, aby zabránil vzniku škody. Z provedeného dokazování, zejména ze znaleckého posudku Ing. celé jméno znalkyně, rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 7. 3. 2019, č. j. 172398/2018/KUKS, a z přípisu Městského úřadu Čáslav, odbor životního prostředí, č. j. MěÚ/13412/2021, ze dne 12. 5. 2021 soud zjistil, že činnost žalované při provozu rybochovného rybníka, tj. odbahnění, vypouštění, zimování, je běžnou činností na rybnících tohoto typu, a že žalovaná postupovala zcela v souladu s manipulačním řádem rybníka, a běžnými postupy údržby rybochovných rybníků. V souvislosti se shora citovanými zákonnými ustanoveními soud upozorňuje na skutečnosti, že provozovatel je povinen vynaložit veškerou péči, kterou po něm lze rozumně požadovat, aby zabránil vzniku škody, ale současně na provozovatele nemohou být kladeny nepřiměřené požadavky, musejí odpovídat tomu, co se od jednajícího v daném oboru očekává jako opatrné jednání podle dosažené úrovně poznání a obecné zkušenosti. Rozumně požadovat tedy neznamená požadovat to nejlepší (nemusí použít nejvyspělejší technologii), v úvahu je třeba brát i ekonomickou racionalitu opatření (srov. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 číslo), 1. vydání, 2014, s. číslo - číslo: příjmení příjmení).

46. Soud má za prokázané, že žalovaná vynaložila dostatečnou péči, kterou po ní lze v tomto případě požadovat, když postupovala zcela v souladu se schváleným manipulačním řádem, příslušnými právními předpisy, obvyklými postupy vodního hospodářství a hospodaření na rybochovných nádržích. Skutečnost, že se rybník žalobce nachází na konci kaskády rybníků, a tudíž je více ovlivněn ukládáním bahenního sedimentu než rybník žalované, nelze přičítat žalované k tíži.

47. V řízení nadto nebyla prokázána existence příčinné souvislosti mezi vznikem způsobené škody a činností žalované, či vlivem její činnosti na okolí. V řízení bylo zjištěno, že celé povodí dotčeného vodního toku anonymizováno, na němž se nachází rybníky žalobce a žalované, je silně erozně ohrožené, v důsledku čehož se do vodního toku dostává velké množství sedimentů. Sedimenty se do povodí dále dostávají i ze samotného koryta vodního toku a dalšími přírodními jevy a lidskou činností. Posun sedimentu povodím a jeho následné usazování je poté opět odvislé od velkého množství přírodních jevů. Lze uzavřít, že dotčeným povodím se pohybuje velké množství sedimentu, avšak předmětný sediment se ukládá jak v rybníce žalobce, tak v rybníce žalované; množství uloženého sedimentu je poté odvislé od mnoha faktorů (poloha rybníku na kaskádě, jeho velikost, počasí v povodí, vzdálenost od další nádrže na kaskádě, a mnoho dalších), nelze tedy konstatovat, že bahenní sediment v rybníce žalobce má původ v provozní činnosti žalované. Naopak v případě, kdy by nad rybníkem žalobce neexistoval rybník žalované, bylo by dle znaleckého posudku množství usazeného sedimentu v rybníce žalobce několikanásobně větší.

48. Pro úplnost soud uvádí, že žalovanou uplatněnou námitku promlčení ve vztahu ke vzniku škody na přelomu let 2015 a 2016, považoval za irelevantní, když žalobce se v žalobě domáhal náhrady škody – odtěžení bahenního sedimentu, zaneseného do rybníka anonymizováno po zimování rybníka anonymizováno na přelomu let 2016 a 2017, kterou žalobce zjistil při výlovu rybníka anonymizováno dne datum. Žaloba byla podána dne datum a soud má za to, že v souladu s ust. § 619 odst. 1, odst. 2 o. z. a ust. § 620 odst. 1 o. z. nebyl nárok v době podání žaloby promlčen, když zákonná promlčecí lhůta začala žalobci běžet nejdříve po datum.

49. S ohledem na výše uvedená skutková zjištění a jejich právní hodnocení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji zamítl.

50. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř.. Žalovaná měla ve věci plný úspěch, byla jí proto přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 23 375,99 Kč. Náhradu nákladů řízení tvoří odměna advokáta stanovená podle ust. § 7 a § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif”), z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč, sestávající z částky 1 500 Kč za každý z šesti úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d), g) advokátní tarifu (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, účast na jednání soudu dne datum, datum, datum, datum a datum) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátní tarifu, náhrada za promeškaný čas ve výši 3 200 Kč za 32 započatých půlhodin po 100 Kč (cesta obec – obec a zpět) dle § 14 odst. 1 a 3 advokátní tarifu, náhrada cestovného ve výši 2 476 Kč (2 x 1 238 Kč) za použití osobního automobilu tov. zn. MAZDA 3 BK dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., za cestu na jednání soudu dne datum a dne datum na trase obec – obec a zpět (2 x 98 km) při průměrné spotřebě 6,9 l číslo km, ceně benzinu 27,8 Kč a základní sazbě náhrady 4,40 Kč za 1 km jízdy, náhrada cestovného ve výši 1320 Kč za použití osobního automobilu tov. zn. MAZDA 3 BK dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., za cestu na jednání soudu dne datum na trase obec – obec a zpět (2 x 98 km) při průměrné spotřebě 6,9 l číslo km, ceně benzinu 33, 80 Kč a základní sazbě náhrady 4,40 Kč za 1 km jízdy, náhrada cestovného ve výši 1 523 Kč za použití osobního automobilu tov. zn. MAZDA 3 BK dle vyhlášky č. 237/2022 Sb., za cestu na jednání soudu dne datum na trase obec – obec a zpět (2 x 98 km) při průměrné spotřebě 6,9 l číslo km, ceně benzinu 44, 50 Kč a základní sazbě náhrady 4,70 Kč za 1 km jízdy, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 19 319 Kč ve výši 4 056,99 Kč, neboť zástupce žalované je plátcem DPH.

51. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za 2 úkony právní služby – vyjádření k doplnění žaloby ze dne datum, neboť podstatou tohoto podání je pouze opakovaná reakce žalované na vyjádření žalobkyně, nikoliv nová skutková tvrzení, a vyjádření žalované ke znaleckému posudku ze dne datum, kdy podstatou tohoto podání je pouhé konstatování výsledků znalecké činnosti a pohled žalované na provedený posudek, nejedná se tak o úkon svou povahou a účelem nejbližší úkonům právní služby vymezeným v ustanovení § 11 odst. 1 a 2 advokátního tarifu a nejedná se tak o úkon právní služby, za který přísluší náhrada odměny za zastoupení.

52. O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám zástupce žalované a o splatnosti náhrady nákladů státu soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

53. Povinnost k plnění stanovil soud v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v obecné pariční lhůtě 3 dnů.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kutné Hoře. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.