OSVY 7 C 258/2020-54

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr Ilonou Láníkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátem titul titul. jméno příjmení, titul za jménem ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_007⟫ státní příslušník Ukrajiny ⟪LB:lb_008⟫ bytem adresa žalovaného ⟪LB:lb_009⟫ o zaplacení 26.786 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13.476 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2.562 Kč a zákonný úrok z prodlení 8,05% ročně z částky 13.476 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 13.308 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 907,55 Kč, kapitalizovaný úrok 10.306,33 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 4.523,99 Kč od datum do zaplacení a úrok 23,72 % ročně z částky 17.999,99 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem ze dne datum domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 26.784 Kč s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení, a to z titulu smlouvy o půjčce číslo uzavřené dne datum mezi právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba anonymizována tři slova, IČO a žalovaným. Žalobkyně požaduje zaplacení dlužné částky 17.999,99 Kč, smluvního úroku 23,72 % ročně a zákonných úroků z prodlení z dlužné jistiny. Aktivní legitimaci dovozuje žalobkyně ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva, na kterou nereagoval.

2. Žalovaný se na výzvu soudu uloženou usnesením zdejšího soudu ze dne 6. 11. 2020, číslo jednací 7 C 258/2020-39 ve věci nevyjádřil.

3. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.

4. Soud provedl dokazování listinami: kartou zákazníka – hodnocení bonity ze dne datum, souhlasem se zpracováním osobních údajů, smlouvou o půjčce číslo ze dne datum, smluvními podmínkami, smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum včetně seznamu postoupených pohledávek (str. 277 z 312), oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum včetně dokladu o odeslání žalovanému, výzvou k plnění ze dne datum, včetně dokladu o odeslání žalovanému ze dne datum, zprávou Úřadu práce ČR ze dne datum, z nichž zjistil následující skutečnosti a dospěl k závěru o skutkovém stavu:

5. Dne datum uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně příjmení jméno příjmení, anonymizováno smlouvu o půjčce číslo na základě které byla žalovanému poskytnuta finanční částka 18.000 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal vrátit poskytnutou částku s poplatkem ve výši

13.320 Kč. Dále byl smlouvou sjednán poplatek za zařazení do pojišťovacího programu ve výši 464 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit celkovou dlužnou částku ve výši 31.784 v 58 hotovostních týdenních splátkách do rukou oprávněného zástupce právní předchůdkyně žalobkyně. Výše každé splátky byla sjednána ve výši 548 Kč, kdy první splátku byl žalovaný povinen zaplatit nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku až po poslední vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Žalovaný na svůj dluh uhradil 5.000 Kč. V odstavci 1.2 smluvních podmínek je sjednána zápůjční úroková sazba pro celou dobu trvání smlouvy ve výši 23,72 % ročně pro variantu 58 splátek. Pohledávka ze smlouvy číslo byla platně postoupena na žalobkyni. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva.

6. Na základě výslovného ujednání stran obsaženého ve smlouvě se smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovanou řídí zákonem číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákonem číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a smluvními ujednáními.

7. Dle ustanovení § 2390, občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

8. Dle ustanovení § 547 občanského zákoníku právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

9. Podle ustanovení § 1813 občanského zákoníku má se za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem

10. Dle ustanovení § 1879 a § 1880 odstavec 1 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

11. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku (ve znění účinném k prvnímu dni prodlení), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády číslo 351/2013 Sb.

12. Jelikož je předmětná smlouva o zápůjčce smlouvou spotřebitelskou, musí soud z moci úřední posoudit, zda jednotlivá ujednání spotřebitelské smlouvy nejsou bez dalšího zakázaná, či nezakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Pokud se jedná o ujednání o výši poskytnutého úvěru a ceně za toto poskytnutí není tyto možné posuzovat pomocí testu nepřiměřenosti ujednání, pokud byly spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Ve vztahu ke sjednanému úroku z poskytnutých peněžních prostředků dospěl soud k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla ve smlouvě sjednána jako úplata (odměna) za užívání poskytnuté částky, kterou měl právní předchůdce žalobkyně obdržet celkem, v souvislosti s poskytnutím zápůjčky, a to bez ohledu na řádné a včasné plnění dlužníka či jeho prodlení, částka 2.520 Kč, dále úrok 23,72 % ročně a administrativní poplatek 3.600 Kč, což při přepočtu na smluvní úroky z úvěru představuje 54,20% ročně (neboť zápůjčka byla poskytnuta na 58 týdnů). K ujednání o úhradě administrativního poplatku za poskytnutí úvěru 3.600 Kč soud konstatuje, že ze smlouvy nevyplývá, za jaké služby je tato úhrada sjednána, jakou činnost na základě tohoto ujednání věřitel za úplatu vykoná. Soud má za to, že se dle obsahu jedná o odměnu věřitele za poskytnutí finančních prostředků dlužníkovi, tedy ekvivalent pojmu úrok.

13. V rámci předmětného smluvního typu je možné, aby byly úroky sjednány (v procentuální nebo pevné výši). Věřitel je tedy obecně oprávněn požadovat i zaplacení úroku. Jelikož byl úrok, tedy odměna za tutéž službu - poskytnutí úvěru, ve smlouvě sjednán dvojím způsobem, a to pevnou částkou (2.520 Kč a 3.600 Kč) a současně i roční procentuální sazbou (23,72 % ročně), považuje soud ujednání o úroku za absolutně neplatné pro neurčitost a nesrozumitelnost. Žalovaný byl v daném závazkovém právním vztahu v postavení spotřebitele, tj. slabší strany, nebyl před ani při uzavírání smlouvy jasným a srozumitelným způsobem seznámen s výší úroků, které zaplatí za užívání finanční částky.

14. Pro podnikatele jakožto profesionály nastavují právní předpisy náročnější standard schopností, s cílem chránit slabší stranu – spotřebitele proti zneužití. V předmětné věci pak využití nepřesnosti a nejasnosti smluvních ujednání s přihlédnutím k téměř nulové vyjednávací pozici na straně žalovaného při uzavírání smlouvy, vedlo k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech smluvních stran. Soud tedy shledal ujednání o ceně za poskytnutí úvěru jako neurčité a nesrozumitelné, které zakládá významnou nerovnováhu práv a povinností stran, a tato nerovnováha jde k tíži spotřebitele. Soud má za to, že ujednání o úroku ze zápůjčky ve smlouvě uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným jako smlouvě spotřebitelské, je zakázaným ujednáním ve smyslu ustanovení § 1813 občanského zákoníku a tedy absolutně neplatné pro neurčitost a nesrozumitelnost.

15. Poplatek na hotovostní inkaso splátek sjednaný ve smlouvě má krýt náklady související se službou právního předchůdce žalobkyně, kdy jím zmocněná osoba se pro vyzvednutí příslušné splátky dostaví do místa doručovací adresy dle smlouvy, zpravidla bydliště dlužníka (žalovaného). Hotovostní inkaso splátek bylo v daném případě zpoplatněno částkou 7.200 Kč. Při počtu 58 splátek se jedná o poplatek za vyzvednutí splátky v místě bydliště dlužníka ve výši cca 124 Kč splátka (x 58 splátek). Tento poplatek v podstatě nahrazuje náklady, které by žalovaný při splácení úvěru musel jinak hradit provozovateli poštovních služeb či bance. V případě platby prostřednictvím poštovních poukázek by se jednalo o zpoplatnění částkou cca 40 Kč, v případě bankovního převodu u tuzemských plateb nebývá tato služba zpravidla zpoplatněna vůbec. Vzhledem k uvedenému má soud za to, že ujednání o splátkách ve výši nad 100 Kč na jednu splátku, v daném případě ve výši 124 Kč na jednu splátku, je podle ustanovení § 1 odst. 2 a § 588 občanského zákoníku absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy.

16. Poplatek za životní pojištění ve výši 464 Kč byl shledán jako oprávněný nárok žalobkyně. Soud neshledal, že by tento poplatek byl sjednán v nepřiměřené výši, při zohlednění výše zápůjčky, délky smluvního vztahu, počtu splátek a charakteru poskytnuté služby.

17. Žalovanému byla poskytnuta částka 18.000 Kč dne datum Smlouvou byl platně sjednán poplatek za pojištění 464 Kč. Žalovaný z poskytnuté zápůjčky uhradil částku 5.000 Kč. Žalovaný toto skutkové tvrzení žalobkyně nepopřel, žalobkyně tuto skutečnost uvedla přímo v žalobě. K úhradě tak zůstává částka 13.476 Kč, soud tuto částku žalobkyni přiznal. Soud rovněž přiznal žalobkyni požadovaný zákonný úrok z prodlení z přiznané částky 13.476 Kč od datum do zaplacení, který za období od datum do datum kapitalizoval částkou 2.562 Kč. Ve zbývající části byla žaloba, jako nedůvodná zamítnuta.

18. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala zaplacení 26.784 Kč, úspěšná byla co do částky 13.476 Kč, tj. 0,63 % (čistý úspěch). Vzhledem k tomu, že žalobkyně měla úspěch pouze v nepatrné části, soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

19. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 odstavec 1 občanského soudního řádu.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.