OSKI 25 C 132/2019-184

Okresní soud v Karviné rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Chowaniece a přísedících Soni Virguľové a Milana Kučery ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_005⟫ sídlem adresa, PSČ obec ⟪LB:lb_006⟫ o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru podle § 52 písm. e) zákoníku práce

I. Určuje se, že výpověď z pracovního poměru ze dne 29. 4. 2019 dle § 52 písm. e) zákoníku práce je neplatná.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení 23 792 Kč k rukám JUDr. jméno příjmení, advokátky se sídlem adresa.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Karviné náklady řízení 29 699,50 Kč do tří dnů do právní moci rozsudku.

1. Žalobou došlou soudu dne 4. 6. 2019 se žalobce domáhal určení neplatnosti z pracovního poměru ze dne 29. 4. 2019 podle § 52 písm. e) zákoníku práce z důvodu obecného onemocnění. Žalobce s výpovědním důvodem nesouhlasil, když měl za to, že důvodem skončení pracovního poměru byl následek po pracovním úrazu ze dne 22. 3. 2018.

2. Podaná žaloba směřovala proti žalovanému právnická osoba, IČO se sídlem adresa.

3. Usnesením č. j. 25 C 132/2019-175 ze dne 13. 5. 2021 soud rozhodl tak, že návrhu žalobce, aby namísto dosavadní žalované právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, anonymizována dvě slova, IČO se sídlem adresa žalované, a to podle § 107a odst. 1 a 2 o. s. ř. Usnesení nabylo právní moci dnem 4. 6. 2021.

4. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Žalobci byl dne 6. 3. 2019 na základě lékařské prohlídky vystaven lékařský posudek, z jehož závěrů vyplývá, že žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost z výkonu své původní profese, a to pro pracovní úraz ze dne 22. 3. 2018. S ohledem na skutečnost, že žalovaný neevidoval žádný pracovní úraz ze dne 22. 3. 2018, který by byl v příčinné souvislosti se zdravotním stavem žalobce, podal žalovaný proti tomuto posudku návrh na jeho přezkoumání. Poskytovatel pracovnělékařských služeb následně, dne 22. 3. 2019 vydal nový posudek, s posudkovým závěrem, že žalobce dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost pro obecné onemocnění, odlišné od nemoci z povolání, ohrožení nemocí z povolání nebo pracovního úrazu, nebude-li dalším šetřením zjištěna nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání nebo následek pracovního úrazu. Na základě lékařského posudku ze dne 22. 3. 2019 dala původní žalovaná žalobci skutečně výpověď z pracovního poměru, která byla žalobci předána 10. 5. 2019, a to podle § 52 písm. e) zákoníku práce z důvodu jiného – obecného onemocnění, odlišného od nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání nebo pracovního úrazu. Žalobce podal proti lékařskému posudku ze dne 22. 3. 2019 návrh na jeho přezkoumání, poskytovatel pracovnělékařských služeb jej postoupil k dalšímu posouzení a rozhodnutí krajskému úřadu. Krajský úřad tento návrh žalobce zamítl a lékařský posudek v části posudkového závěru o pozbytí dlouhodobé zdravotní způsobilosti k práci žalobce potvrdil a současně část posudkového závěru v rozsahu uvedeného hlavních a podstatných důvodů změny zdravotní způsobilosti zrušil a vrátil zpět poskytovateli pracovnělékařských služeb k vydání nového posudku a určení, zda je onemocnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Žalovaná ukončila pracovní poměr se žalobcem na základě lékařského posudku, který uvedl, že podstatným důvodem změny zdravotní způsobilosti k výkonu práce žalobce je jiné (obecné) onemocnění odlišné od nemoci nebo ohrožení nemoci z povolání nebo pracovního úrazu. Současně žalovaná uvedla, že dne 22. 3. 2018 skutečně došlo ke geomechanickému jevu – konkrétně ve 22:16 hod. Tento jev se dle pozdějšího zkoumání žalované projevil toliko akusticky. Žalovaná přitom nepopírala, že by mohlo dojít k mírnému chvění důlního díla, avšak epicentrum otřesu bylo vzdáleno od místa porubu, ve kterém se žalobce nacházel, přibližně 160 m. S ohledem na sílu otřesu, se jev v tomto místě projevil pouze slyšitelnou ránou. O tom, že by došlo ke zvednutí počvy, žalovaná nemá žádné zprávy ani podklady, přitom případné změny na důlním díle, pohyby počvy či jakoukoliv deformaci, musí hlásit obvodnímu báňskému úřadu, který následně jev šetří a je sepsán protokol. Žádný ze zaměstnanců žalované však jakýkoliv jev tohoto typu nenahlásil. Nedošlo tak k žádnému zranění (úrazu) žalobce či dalších zaměstnanců žalované, které by mohlo nasvědčovat pohybu počvy, jak tvrdí žalobce ve své žalobě, či dokonce důlnímu otřesu. K přivolání lékařského výjezdu došlo hodinu po události (ráně) ve 23:42 hod (jak vyplývá ze záznamu o lékařském výjezdu HBZS obec ze dne datum), a to pouze z důvodu apatického stavu žalobce a obav jeho spolupracovníků o jeho zdraví. Pokud žalobce trpí psychickými obtížemi, se kterými navštěvuje psychiatra, tak původní žalovaná tvrdila, že je to z jiných příčin, než důvodu souvisejících s událostí ze dne 22. 3. 2018.

5. Účastníci učinili nesporným, že dne 11. 5. 1994 žalobci u žalované vznikl pracovní poměr se zařazením jako horník v tarif. stupni 5-6. Dne 22. 3. 2018 v 22.16 hod. došlo ke geomechanickému jevu v porubu R číslo. Žalobce byl v pracovní neschopnosti od 23. 3. 2018 do 28. 2. 2019. Od 27. 4. 2018 do 9. 5. 2018 byl žalobce hospitalizován na psychiatrickém oddělení anonymizováno obec. Žalovaná dala žalobci výpověď z pracovního poměru ze dne 29. 4. 2019 podle § 52 písm. e) zákoníku práce na základě lékařského posudku z 22. 3. 2019. Žalobce výpověď z pracovního poměru osobně převzal dne 10. 5. 2019. Žalobce žalované zaslal návrh na mimosoudní vypořádání věci ze dne 22. 5. 2019.

6. Soud provedl důkaz lékařským výjezdem HBZS ze dne 22. 3. 2018, záznamem o lékařském výjezdu HBZS ze dne 22. 3. 2018, ambulantním záznamem anonymizováno obec – psychiatrická ambulance ze dne 26. 3. 2018, předběžnou propouštěcí zprávou ze dne 9. 5. 2018, psychiatrickou zprávou ze dne 30. 10. 2018, lékařským posudkem o způsobilosti k práci ze dne 6. 3. 2019, sdělením zaměstnavateli ze dne 6. 3. 2019, lékařským posudkem pro účely posouzení zdravotní způsobilosti k práci ze dne 22. 3. 2019, sdělením žalované ze dne 29. 5. 2019, rozhodnutím Krajského úřadu územní celek ze dne 5. 7. 2019, zákresem průběhu jevů ze dne 22. 3. 2019, výpovědí svědka jméno příjmení, výpovědí žalobce jako účastníka řízení s jeho souhlasem, lékařskou psychiatrickou zprávou ze dne 30. 10. 2018, výpovědí svědka jméno jméno, výpovědí svědka jméno anonymizováno, znaleckým posudkem vypracovaný Ústavem struktury a mechaniky hornin AV ČR, v.v.i., ze dne 12. 5. 2020 a znaleckým posudkem vypracovaným znalkyní příjmení jméno celé jméno znalce z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie ze dne 16. 11. 2020.

7. Po provedeném dokazování z hlediska skutkového stavu bylo soudu prokázáno, že dne 11. 5. 1994 žalobci u původní vznikl pracovní poměr se zařazením jako horník v tarifním stupni 5-6. Dne 22. 3. 2018 v 22:16 hod. došlo ke geomechanickému jevu v porubu R číslo. Dne 22. 3. 2018 byl lékařský výjezd HBZS v 23.41 hod. Ze záznamu o tomto lékařském výjezdu bylo zjištěno, že událost byla popsána takto:„ Psychické trauma pracovníka po stropní ráně v rubání celé jméno žalobce po ošetření převezen domů“. Žalobce byl v pracovní neschopnosti od 23. 3. 2018 do 28. 2. 2019. Ze záznamu anonymizováno obec – psychiatrická ambulance ze dne 26. 3. 2018 bylo zjištěno, že žalobce byl psychiatricky vyšetřen dne 26. 3. 2018 na psychiatrické ambulanci, byla zjištěna diagnóza:„ porucha přizpůsobení – reakce na otřes v dole.“ Od 27. 4. 2018 do 9. 5. 2018 byl žalobce hospitalizován na psychiatrickém oddělení anonymizováno obec. Během hospitalizace byla u žalobce zjištěna diagnóza posttraumatická stresová porucha. Z psychiatrické zprávy ze dne 30. 10. 2018, bylo zjištěno, že pracovní neschopnost trvala od 23. 3. 2018 v souvislosti s důlním otřesem. Na základě lékařského posudku pro účely posouzení zdravotní způsobilosti k práci vydaný právnická osoba, ze dne 6. 3. 2019 bylo rozhodnuto, že žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu práce horník – zámečník vybavování a likvidace pro pracovní úraz ze dne 23. 3. 2018. Žalobce byl uznán neschopen práce v dole, schopen s omezením – mimo nadměrnou psychickou zátěž, neschopen řízení motorových vozidel, neschopen obsluhy rotačních strojů a zařízení pod elektrickým napětím, neschopen práce s otevřeným ohněm a neschopen nočních směn. S ohledem na skutečnost, že původní žalovaná neevidovala žádný pracovní úraz ze dne 22. 3. 2018, podal žalovaný proti tomuto posudku návrh na jeho přezkoumání. Poskytovatel pracovnělékařských služeb následně dne 22. 3. 2019 vydal nový posudek s posudkovým závěrem, že žalobce dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost výkonu práce horníka – zámečníka vybavování a likvidace pro jiné (obecné) onemocnění odlišné od nemoci z povolání, ohrožení nemoci z povolání nebo pracovního úrazu nebude-li dalším šetřením zjištěna nemoc z povolání, ohrožení nemoci z povolání nebo následek pracovního úrazu. Psychiatr MUDr. jméno jméno vydal žalobci potvrzení, ve kterém tento psychiatr potvrdil, že v souvislosti s důlním neštěstím byl žalobce v pracovní neschopnosti od 23. 3. 2018 do 28. 2. 2019. Na základě lékařského posudku ze dne 22. 3. 2019 dala původní žalovaná žalobci výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. e) zákoníku práce z důvodu jiného – obecného onemocnění odlišného od nemoci z povolání, nebo ohrožení nemoci z povolání nebo pracovního úrazu. Žalobce tuto výpověď převzal osobně dne 10. 5. 2019. Žalobce žalované zaslal návrh na mimosoudní vypořádání věci ze dne 22. 5. 2019. Rozhodnutím Krajského úřadu územní celek ze dne 5. 7. 2019, správní orgán návrh žalobce zamítl a napadený lékařský posudek v části posudkového závěru o pozbytí dlouhodobé zdravotní způsobilosti k práci vystavený dne 22. 3. 2019 MUDr. jméno příjmení, oddělením pracovnělékařských služeb anonymizována tři slova, a.s., potvrdil. Současně správní orgán na základě návrhu žalobce zrušil část posudkového závěru lékařského posudku ze dne 22. 3. 2019 v rozsahu uvedení hlavních a podstatných důvodů změny zdravotní způsobilosti: pro jiné (obecné) onemocnění odlišné od nemoci z povolání, ohrožení nemoci z povolání nebo pracovního úrazu, nebude-li dalším šetřením prokázána nemoc z povolání, ohrožení nemoci z povolání nebo následek pracovního úrazu, vrátil věc poskytovateli pracovnělékařských služeb k vydání nového lékařského posudku pro účely pracovněprávních vztahů pro určení, zda je onemocnění způsobilé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

8. Z výpovědi žalobce jako účastníka řízení s jeho souhlasem bylo zjištěno, že žalobce na směně dne 22. 3. 2018 pracoval jako horník. Směna začala v 18:00 hod. a měla trvat do 1:00 hod. Nadřízeným žalobce byl jméno příjmení, směnový předák, revírníkem byl jméno jméno. Spolupracovníkem žalobce byl celé jméno svědka, se kterým byli na stejné pracovní úrovni. Tento den likvidovali TH výztuže. Když měli práci připravenou, šli do trafostanice, kde čekali, až sjede kombajn dolů a budou moci pokračovat v práci. V tom došlo k ráně. Žalobce tvrdil, že pod nohama jim praskla počva. Žalobce následek stropní rány vyhodil asi 1 m až 1,5 m do vzduchu. Nebylo nic vidět. Prášilo se. Spolupracovník mu sdělil, že mu spadla přilba a tlaková vlna ho porazila. Žalobce si vzal věci a šel na lávky asi 300 m. Jak tam seděl, začalo to znovu praskat. Žalobce šel po trati dál, potkal požárníka, kterému na dotaz sdělil, že jde domů. Telefonicky oznámil revírníkovi jméno jméno, že jde domů. jméno mu přidělil doprovod v osobě jméno anonymizováno k šachtě. Tam si žalobce převzali záchranáři. Sanitka HBZS žalobce odvezla domů. Žalobce tvrdil, že v době jak ho vyhodilo do vzduchu v důsledku stropní rány, viděl zaměstnance, který zemřel 10 let zpětně při otřesu. Tvrdil, že jak ho uviděl, tak musel ze šachty jít pryč.

9. Z výpovědi svědka jméno příjmení bylo zjištěno, že u OKD svědek pracuje od r. 1989 po vyučení. Naposledy byl zařazen jako mechanik rubání, a to od r. 2000. Na směně 22. 3. 2018, na které pracoval žalobce, svědek nebyl přítomen. Svědek nastoupil 22. 3. 2018 do práce ve 21:00 hod. v rámci služby mechaniků. V 21:30 svědkovi volal jméno jméno, revírník, že došlo k geomechanickému jevu v porubu R číslo, a že žalobce sdělil jméno jméno, že na dole nebude, a že odchází k výtahu. jméno jméno na této směně vykonával funkci revírníka, který byl přímým nadřízeným žalobce. Dále mu jméno jméno sdělil, že došlo k seismickému jevu, při kterém se vyvrátily TH výztuže, a požární bedna podskočila. jméno jméno poslal žalobce na lavičky, aby nebyl v bezprostředním prostoru porubu. Poté, co jméno jméno musel profárat pracoviště, mu žalobce sdělil, že vyjede na povrch za pomocí záchranářů. Na výjezdním patře svědek viděl poprvé žalobce, který byl v roztřeseném stavu, byl zdezorientovaný. Když vyšli z lampovny, žalobce si sedl na zem, položil přilbu na podlahu a řekl, že už nebude fárat. Svědek se snažil ho uklidnit. Žalobce se šel umýt, záchranáři mu pomáhali a následně se dostavil lékař báňské záchranné služby. Žalobce na této směně dojel vlastním autem a se jméno jméno se domluvili, že mu toto vozidlo odveze domů. Žalobce pohodil klíče od auta a doklady od vozidla a řekl, ať si s tím děláme, co chceme. Byl otřesen. Dle svědka žalobce nebyl tělesně, po psychické stránce na tom byl špatně. Svědek uvedl, že v dole byla prasklina, počva pracovala, došlo k prasklině asi 5 metrů. Toto viděl až na následující směně. V den otřesu na pracovišti nebyl. Žádný další pracovník neměl tělesné poškození, poranění při otřesu a ani žádný další pracovník neměl psychické problémy.

10. Z výpovědi svědka jméno jméno bylo zjištěno, že svědek u původní žalované je zařazen jako revírník. Byl nadřízeným žalobce. Dne 22. 3. 2018 svědek byl na směně od 18:00 hod. do 2:00 hod. Na této směně byl i žalobce. Žalobce pracoval ve skupině dvou pracovníků se celé jméno svědka. Asi ve 22:16 hod. došlo ke stropní ráně, pracoviště bylo zastaveno, byla nařízena kontrola pracoviště, kterou svědek provedl. Zjistil, že všichni pracovníci, kteří byli na směně, byli zdravotně v pořádku. Nikdo neměl zdravotní újmu včetně žalobce. Stropní rána je něco, jako dle svědka hrom po blesku, došlo k zvíření prachu, je to zvukový jev. Dále došlo k rozpráskání počvy v délce 10 m o 20 cm, kolem energovlaku asi 20 m před porubem. Žalobce se při stropní ráně nacházel těsně vedle svědka, seděli s žalobcem a celé jméno svědka na dřevěné půlkulatině vedle energovlaku. Nedošlo k vypnutí elektřiny, nebyla tma. Po stropní ráně se zvířil prach. Došlo ke snížení viditelnosti. Vedle nich byla rozpraskaná počva. Po stropním jevu došlo k odvětrání prašného prachu. Odvětrání trvá do 20 vteřin. Po provedené kontrole dostali povolení k další práci. Žalobce svědek poslal asi 100 m od porubu na stanoviště, kde se provádí rozdělení práce před směnou. celé jméno svědka šel se svědkem do porubu. Z preventivních a bezpečnostních důvodů svědek poslal žalobce mimo pracoviště. Pokračovali v práci a asi za 1 hod. mu žalobce zavolal, že se necítí dobře, že má strach a že odchází k jámě na výjezd. Svědek za ním zašel a snažil se zjistit, jak na tom je. Žalobce byl viditelně otřesený. Neustále opakoval, že tam nebude, a že je to jeho poslední směna. Přidělil mu doprovod v osobě jméno anonymizováno na výjezdní místo na 10. patře. O celém stavu informoval inspekční službu a požádal o lékařský výjezd báňské záchranné služby. Událost zapsal do knihy revírníků.

11. Z výpovědi svědka jméno anonymizováno bylo zjištěno, že u OKD pracuje 18 let, a to od r. 2003 jako horník. Dne 22. 3. 2018 byl na směně od 18:00 do 1:00 hod. Revírníkem na směně byl jméno jméno. Svědek pracoval ve skupině s žalobcem. Když došlo k stropní ráně, tak si šli odpočinout do rubání. Spolu s nimi byl i revírník jméno jméno. Byla to rána a zvířil se prach. Svědek nevěděl, co se stalo s počvou. Při stropní ráně to s nimi škublo. Na žalobce neviděl, když na pracovišti se zvířil prach, přitom žalobce stál proti němu. jméno jméno pověřil svědka, aby vyjel s žalobcem na povrch. Žalobce mu nic neříkal. Nechtěl se s ním bavit. Po výjezdu na ně čekali záchranáři, kteří si převzali žalobce.

12. Ze znaleckého posudku ze dne 12. 5. 2020 vypracovaného Ústavem struktury a mechaniky hornin AV ČR, v.v.i., bylo zjištěno, že geomechanický jev z 22. 3. 2018 ve 22:16 hod. nebyl výjimečně nebezpečný a neměl katastrofický charakter. Energie seizmického jevu je sice podstatným parametrem (2,9E3 J), nikoliv však jediným, který rozhoduje o účincích seismického jevu. Velkou roli hraje vzdálenost od ohniska, jeho poloha vůči místu pozorování a místní geologická situace. Dále je třeba zvážit, že v průběhu seismického otřesu nemohou horníci vědět, zda se jedná o slabší otřes (jako v tomto případě) nebo zda jde o silný otřes, který může mít fatální následky (jak už se v hornické praxi mnohokrát stalo). Úlek je proto přirozená a adekvátní reakce na takový jev. K předmětnému seismickému otřesu skutečně došlo, jev byl však příliš slabý na to, aby bylo možno ze seismické sítě určit jeho magnitudo, hloubku a další parametry. Seismický jev o uvedené energii v uvedené vzdálenosti může mít následky, které popisují svědci ve spisu, tj. silný akustický efekt, zvíření prachu a citelný seismický efekt (zhoupnutí). Do odborné kompetence tohoto ústavu nepatří posuzování psychického účinku jevu. Lze jen konstatovat, že horníci jsou si vědomi, že důlní otřesy se na dole anonymizováno vyskytují, a že silné důlní otřesy mohu mít katastrofické následky.

13. Ze znaleckého posudku znalkyně z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie MUDr. jméno celé jméno znalce za účasti PhDr. jméno příjmení, znalkyně z oboru zdravotnictví, psychiatrie ze dne 16. 11. 2020 bylo zjištěno, že znalkyně dospěla k závěru, že u žalobce v dole při geomechanickém jevu v porubu R číslo dne 22. 3. 2018 byla přítomná akutní reakce na stres. Projevovala se jako roztřesenost, žalobce nemohl spát, bušilo mu srdce, byl dlouhodobě dle svých slov i dle výpovědí svědků v „ roztřeseném stavu“, byl dezorientovaný, musel pryč, už tam nechtěl být. Ještě v šachtě trpěl posuzovanými zrakovými pseudohalucinacemi, kdy viděl muže, který zemřel před 10 lety při otřesu, při kterém žalobce byl a při kterém zachránil spolupracovníka. Před touto událostí žalobce neměl žádné psychické problémy. Žalobce trpí v příčinné souvislosti s geomechanickým jevem porubu R číslo dne 23. 3. 2018 posttraumatickou stresovou poruchou. U žalobce nejsou přítomny tendence k agravaci a ani simulační tendence. Pracovní neschopnost žalobce v době od 23. 3. 2018 do 28. 2. 2019 je v příčinné souvislosti s geomechanickým jevem v porubu R číslo ze dne 22. 3. 2019. Žalobce k datu 10. 5. 2019 (převzetí výpovědi z pracovního poměru ze dne 29. 4. 2019) pozbyl trvale vzhledem ke svému zdravotnímu stavu schopnost konat dosavadní práci horníka v dole v příčinné souvislosti s geomechanickým dějem v porubu R číslo ze dne 22. 3. 2018 argument, že žalobce má dlouholeté zkušenosti s prací v dole a že geomechanický jev, ke kterému došlo dne 22. 3. 2018, nebyl nijak vážný a jediným projevem byl zvuk, není z psychiatrického a psychologického pohledu podstatný. Žalobce se v době předmětného geomechanického jevu nacházel v dole, nemohl vědět nakolik je událost objektivně nebezpečná, subjektivně ji jako ohrožující vnímal, roli sehrála též zkušenost před deseti lety, kdy byl účastníkem důlního otřesu s úmrtím jednoho a se zraněním druhého spolupracovníka.

14. Dle výpovědi z pracovního poměru ze dne 29. 4. 2019, kterou žalobce převzal 10. 5. 2019, měl pracovní poměr skončit 31. 7. 2019. Žaloba na určení neplatnosti výpovědi byla podána 4. 6. 2019, z čehož vyplývá, že byla podána ve lhůtě dle § 72 zákoníku práce, dle kterého neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí může jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

15. Pracovní poměr může být rozvázán výpovědí (§ 48 odst. 1 písm. b/ zákoníku práce).

16. Výpověď z pracovního poměru musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží (§ 50 odst. 1 zákoníku práce).

17. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně stanoveného v § 52 zákoníku práce (§ 50 odst. 2 zákoníku práce).

18. Dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď (§ 52 zákoníku práce), musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn (§ 50 odst. 4 zákoníku práce).

19. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost (§ 52 písm. e/ zákoníku práce).

20. Předmětná výpověď z pracovního poměru splňuje veškeré formální náležitosti. Byla dána v písemné formě, byla řádně žalobci doručena a dána z důvodu výslovně stanoveného v § 52 písm. e) zákoníku práce a byla náležitě odůvodněna tak, aby ji nebylo možno zaměnit s jiným důvodem.

21. Výpověď z pracovního poměru ze dne 29. 4. 2019 byla dána žalobci ze zdravotních důvodů podle § 52 písm. e) zákoníku práce, když na základě lékařského posudku ze dne 22. 3. 2019 vystaveným oddělením pracovnělékařských služeb anonymizována tři slova, a. s., byl žalobce uznán dlouhodobě zdravotně nezpůsobilým k výkonu dosavadní práce horníka – zámečníka vybavování a likvidace pro jiné (obecné) onemocnění odlišné od nemoci z povolání nebo pracovní úraz, nebude-li dalším šetřením zjištěna nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání nebo následek pracovního úrazu.

22. Tento lékařský posudek byl vydán poskytovatelem pracovnělékařských služeb. Zaměstnavatel je povinen při zařazování zaměstnanců k práci postupovat podle závěrů lékařských posudků o jejich zdravotní způsobilosti (§ 55 odst. 1 písm. b/ zákona č. 373/2011 Sb.) Lékařský posudek není rozhodnutím, nebo jiným správním aktem, jenž by byl závazný pro zaměstnance a zaměstnavatele, kteří na jeho základě činí právní úkony jednak pro soudy, správní úřady a jiné orgány, které by v řízení před nimi vedenými, posuzovaly právní úkony nebo jiné právní skutečnosti, pro něž bylo podkladem a rozhodnutí příslušného orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, nemá povahu správního rozhodnutí a při jeho vydání postupuje obdobně tak, jako by šlo o vyjádření, osvědčení, ověření nebo sdělení správního orgánu. Jde o dobrozdání o zdravotním stavu posuzované osoby vydané poskytovatelem zdravotních služeb. V případě, že se objeví potřeba znovu a náležitě objasnit zaměstnancův zdravotní stav a příčiny jeho poškození, je třeba v příslušném řízení otázku, zda zaměstnanec nesmí konat práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání, nebo pro ohrožení nemocí z povolání vyřešit dokazováním, zejména prostřednictvím znaleckých posudků.

23. Pokud žalobce trpí psychickými obtížemi, se kterými navštěvuje psychiatra, tak žalovaná tvrdí, že je to z jiných příčin, ne z důvodů souvisejících s geomechanickým jevem v porubu R číslo, ke kterému došlo dne 22. 3. 2018 ve 22:16 hod. a zda je jedinou příčinou těchto žalobcových obtíží.

24. Svědci jméno příjmení, jméno jméno a celé jméno svědka potvrdili, že žalobce na této směně byl přítomen. Byl přítomen v dole, kdy došlo k předmětnému geomechanickému jevu v porubu R číslo. Potvrdili, že došlo ke stropní ráně, kterou doprovázel zvukový jev a zvíření prachu, ke snížení viditelnosti. Žalobce byl roztřesený, dezorientovaný, reagoval tak, že již chce vyjet z dolu a nechce v dole pracovat. Rovněž ze záznamu HBZS byla u žalobce diagnostikována akutní stresová porucha plus porucha přizpůsobení. Žalobce se podrobil psychiatrickému vyšetření 26. 3. 2018 a byl vyšetřen se závěrem porucha přizpůsobení – reakce na otřesy v dole. Od 27. 4. do 9. 5. 2018 byl žalobce hospitalizován na psychiatrickém oddělení v nemocnici v obec, kde byla označena diagnóza posttraumatická stresová porucha. V průběhu hospitalizace byly popsané typické příznaky posttraumatické stresové poruchy, konkrétně roztřesenost, úzkosti, tenze, kolísání psychomotorického tempa, intruzivní vzpomínky, flashbacky, narušení spánku ve smyslu usínání, udržení noční mury se znovuprožíváním trauma-události, vyhýbavé chování spatřováno v nemožnosti aktu návratu do práce. Znalkyně z oboru psychiatrie celé jméno znalce dospěla k závěru, že u žalobce došlo po předmětné události v dole dne 22. 3. 2018 k rozvoji akutní reakce na stres a dále, že u něj došlo v příčinné souvislosti s touto událostí k rozvoji posttraumatické stresové poruchy. Znalecký ústav, a to ústav struktury a mechaniky hornin, AV ČR, v.v.i., potvrdil, že k předmětnému seismickému otřesu skutečně došlo, ale tento jev byl slabý, přesto může mít následky, které popisují svědci, tj. silný akustický efekt, zvíření prachu a citelný seismický efekt (zhoupnutí). Energie seismického jevu je sice podstatným parametrem, nikoli však jediným, který rozhoduje o účincích seismického jevu. Velkou roli hraje vzdálenost od ohniska, jeho poloha vůči místu pozorování a místní geologická situace. Dále dle znaleckého ústavu je nutno zvážit, zda v průběhu seismického otřesu nemohou horníci vidět, zda se jedná o slabší otřes, jako v tomto případě, nebo zda jde o silný otřes, který může mít fatální následky. Úlek je proto přirozená a adekvátní reakce na takový jev. Argument, že žalobce má dlouhodobé zkušenosti s prací v dole a že geomechanický jev, ke kterému došlo dne 22. 3. 2018, nebyl nijak vážný a jediným projevem byl zvuk, není z psychiatrického a psychologického pohledu podstatný. Podstatné je, že žalobce se v době předmětného geomechanického jevu nacházel v dole, nemohl vědět nakolik je událost objektivně nebezpečná, subjektivně ji jako ohrožující vnímal. Žalobce dle znalkyně v době pracovní neschopnosti od 23. 3. 2018 do 28. 2. 2019 byl v příčinné souvislosti s geomechanickým jevem v porubu R číslo ze dne 22. 3. 2018. Znalkyně potvrdila a soud se s tímto závěrem ztotožňuje, že žalobce k datu 10. 5. 2019 (převzetí výpovědi z pracovního poměru ze dne 29. 4. 2019) pozbyl trvale, vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, schopnost konat dosavadní práci horníka v dole v příčinné souvislosti s geomechanickým jevem v porubu R číslo ze dne 22. 3. 2018. Porušením zdraví se rozumí nejen poškození tělesné, ale i psychické (NS ČR Cpj 37/74, R 11/1976, str. 34-35).

25. Za této situace soud dospěl k závěru, že výpověď z pracovního poměru ze dne 29. 4. 2019 podle § 52 písm. e) zákoníku práce je neplatná.

26. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a o. s. ř.. Žalobce měl ve věci plný úspěch a vznikly mu náklady řízení za právní zastoupení, a to za 6 úkonů právní služby po 2 500 Kč za úkon (příprava a převzetí, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, zastupování u jednání 13. 8. 2019 od 7:30 do 8:35 hod., 9. 9. 2019 od 12:30 do 13:25 hod. a dne 5. 8. 2021 od 9:15 do 9:50 hod), za režijní paušál 6 x 300 Kč, za ztrátu času v souvislosti s jednáním soudu dne 13. 8. 2019, 9. 9. 2019 a 5. 8. 2021 6 x 100 Kč, za cestovné zástupce žalobce k jednání 13. 8. 2019 a 9. 9. 2019 vozidle o průměrné spotřebě 6,7 l nafty číslo km za cestu z obec do obec a zpět při ujetí 48 km za jednu cestu náhrada za použití vozidla činí 394 Kč při sazbě 4,10 Kč/km a náhrada za pohonné hmoty činí 216 Kč při ceně nafty dle vyhlášky 33,60 Kč za litr. Náhrada za použití vozidla dne 5. 8. 2021 činí 211 Kč při sazbě 4,40 Kč/km a náhrada za pohonné hmoty činí 87 Kč při ceně nafty dle vyhlášky 27,20 Kč za litr. Celkem odměna advokáta představuje částku 18 308 Kč. Advokátka JUDr. jméno příjmení je plátcem daně z přidané hodnoty, která činí 21 %, čemuž odpovídá částka 3 845 Kč. Pak odměna advokáta včetně daně z přidané hodnoty představuje částku 22 153 Kč. Žalobci dále vznikly náklady řízení za zaplacený soudní poplatek 2 000 Kč Celkem žalobci v souvislosti s tímto sporem vznikly náklady řízení ve výši 24 153 Kč.

27. Soud v souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř., dle kterého stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u něj nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, zavázal žalovaného k zaplacení nákladů řízení placených z rozpočtových prostředků soudu ve výši 29 699,50 Kč, a to za svědečné vyplacené svědkovi jméno příjmení ve výši 2 868 Kč, za svědečné vyplacené svědkovi jméno jméno ve výši 2 647 Kč, za znalečné Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR, v.v.i., ve výši 6 434,50 Kč a za znalečné vyplacené znalkyni jméno celé jméno znalce ve výši 17 750 Kč.

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné ke Krajskému soudu v Ostravě.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.