OSKI 24 C 255/2024-30

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem JUDr. Milanem Pelikánem, Ph.D., ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované, ⟪LB:lb_004⟫ 733 01 Karviná - Fryštát ⟪LB:lb_005⟫ o 24 480 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 14 520 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši 480 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 15 000 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení, s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 7 procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a dále kapitalizovaný úrok ve výši 9 480 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 23. 5. 2024 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo zaplatit žalobci částku 15 000 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 15 000 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015 ve výši 7,05 %, zákonný úrok z prodlení z částky 15 000 Kč od 1. 1.2016 do 30. 6. 2016 ve výši 7,05 %, zákonný úrok z prodlení z částky 15 000 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016 ve výši 7,05 %, zákonný úrok z prodlení z částky 15 000 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017 ve výši 7,05 %, zákonný úrok z prodlení z částky 15 000 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017 ve výši 7,05 %, zákonný úrok z prodlení z částky 15 000 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 ve výši 7,50%, zákonný úrok z prodlení z částky 15 000 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 ve výši 8 %, zákonný úrok z prodlení z částky 15 000 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 ve výši 8,75%, zákonný úrok z prodlení z částky 15 000 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019 ve výši 9 %, zákonný úrok z prodlení z částky 15 000 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020 ve výši 9 %, zákonný úrok z prodlení z částky 15 000 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25%, zákonný úrok z prodlení z částky 15 000 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25%, zákonný úrok z prodlení z částky 15 000 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 ve výši 7,5 %, zákonný úrok z prodlení z částky 15 000 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022 ve výši 10,75 %, zákonný úrok z prodlení z částky 15 000 Kč od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2022 ve výši 14 %, zákonný úrok z prodlení z částky 15 000 Kč od 1. 1. 2023 do 30. 6. 2023 ve výši 14 %, zákonný úrok z prodlení z částky 15 000 Kč od 1. 7. 2023 do 31. 12. 2023 ve výši 14 % a zákonný úrok z prodlení z částky 15 000 Kč od 1. 1. 2024 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a dále kapitalizovaný úrok ve výši 9 480 Kč od 13. 10. 2006 do 12. 10. 2007. Žalobce tvrdil, že žalovaná dne 13. 10. 2006 uzavřela s právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČ: IČO (dále jen „původní věřitel"), smlouvu o půjčce č. hodnota (dále jen "smlouva"), na základě níž poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy, což potvrdila svým vlastnoručním podpisem na smlouvě. Spolu s jistinou půjčky se žalovaná zavázala původnímu věřiteli splatit i souhrnný poplatek ve výši 9 960 Kč, který představoval smluvně sjednané příslušenství pohledávky. Žalovaná se zavázala původnímu věřiteli splatit celkem částku 24 960 Kč, a to v 52 pravidelných týdenních splátkách. Při řádném splácení půjčky by splatnost poslední splátky připadla na den 12. 10. 2007. Sjednaný souhrnný poplatek představuje příjem plynoucí původnímu věřiteli z poskytnutí peněžních prostředků žalované, a tedy jeho ekonomická funkce je totožná s funkcí úroků, kteréžto jsou příslušenstvím pohledávky. Žalovaná původnímu věřiteli uhradila částku ve výši 480 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem společností Anonymizováno., došlo s účinností ke dni 1. 7. 2015 k postoupení pohledávky na přechodného věřitele (dále jen jako „přechodný věřitel"). Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 25. 6. 2015. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 24 480 Kč a skládala se z nedoplatku jistiny ve výši 15 000 Kč a nedoplatku souhrnného poplatku ve výši 9 480 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 24. 8. 2018 mezi přechodným věřitelem, společností Anonymizováno., a žalobcem Anonymizováno, došlo k témuž dni k postoupení pohledávky na žalobce. Smlouva nabyla platnosti a účinnosti ke dni 24. 8. 2018. Žalovaná byla o změně věřitele informována přípisem ze dne 13. 9. 2018. V příloze – Seznamu postoupených pohledávek – se pohledávka nachází na řádku č. hodnota. Ode dne postoupení pohledávky neuhradila žalovaná na svůj dluh ničeho. Vzhledem k tomu, že smluvně sjednané příslušenství pohledávky bylo žalobci postoupeno v kapitalizované výši, je v žalobním návrhu uplatněno jako kapitalizovaný úrok. Žalobce dále požadoval zákonný úrok z prodlení za období od 2. 7. 2015 (tj. od účinnosti postoupení pohledávky na přechodného věřitele) do zaplacení, a to ve výši určené konečným datem splatnosti celého závazku, tj. 12. 10. 2007 počítaný z žalované jistiny pohledávky.

2. Žalobce je zahraniční právnickou osobou. Příslušnost k projednání věci je dána ve smyslu čl. 18 bod 2 nařízení EU č. 1215/2012, ze dne 12. 12. 2012, bydlištěm žalované, které je na území České republiky.

3. Žalobce se z nařízeného jednání omluvil, souhlasil s tím, aby soud rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalovaná se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavila. Soud v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Smlouvou o půjčce č. hodnota uzavřenou dne 13. 10. 2006 bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce právnická osoba, IČ: IČO, poskytl žalované částku ve výši 15 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit i se souhrnným poplatkem ve výši 9 960 Kč, celkem tedy částku 24 960 Kč, v 52 týdenních splátkách po 480 Kč, s tím, že první splátka byla splatná 7. dne od uzavření smlouvy. Žalovaná potvrdila, že uvedenou částku převzala v hotovosti. Smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy, uzavřenou dne 19. 6. 2015 mezi právnická osoba, IČO IČO, a společností Anonymizováno, a následně smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi touto společností a žalobcem ze dne 24. 8. 2018 bylo prokázáno, že žalobci byla postoupena pohledávka za žalovanou z výše uvedené půjčky. Oznámení o postoupení pohledávek ze dne 25. 6. 2015, týkající se první smlouvy o postoupení, bylo žalované odesláno dne 30. 7. 2015. Oznámení o postoupení pohledávek ze dne 13. 9. 2018, týkající se druhé smlouvy o postoupení, bylo žalované odesláno dne 19. 9. 2018. Výzva před podáním žaloby ze dne 25. 4. 2024 byla žalované odeslána dne 26. 4. 2024. Z poskytnutých tvrzení vyplynulo, že žalovaná uhradila předchůdci žalobce částku ve výši 480 Kč.

5. Předmětem řízení je závazek ze smlouvy o půjčce uzavřené přede dnem 1. 1. 2014, a proto soud na skutkový stav aplikoval ve smyslu § 3028 odst. 3 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) dosavadní právní předpisy, tedy zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“).

6. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

7. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

8. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

9. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

10. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

11. Podle § 451 odst. 2 obč. zák. bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

12. Listinami bylo prokázáno, že mezi předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce (§ 657 obč. zák.), na základě které žalovaná (spotřebitel) od předchůdce žalobce (podnikatele) převzala částku ve výši 15 000 Kč, kterou měla vrátit i se souhrnným poplatkem ve výši 9 960 Kč v 52 týdenních splátkách. Žalovaná uhradila předchůdci žalobce částku ve výši 480 Kč.

13. Závazky ze smluv uzavíraných se spotřebitelem (spotřebitelské smlouvy) nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry (k tomu viz Švestka, J., Jehlička, O., Škárová, M., Spáčil, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 10. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, str. 387) znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran (§ 56 odst. 1 obč. zák.). Ustanovení § 55 odst. 2 obč. zák. ve znění účinném do 31. 7. 2010 (tedy v době uzavření smlouvy) stanovilo (v rozporu s úvodními ustanoveními a zejména čl. 3 a čl. 5 Směrnice Rady ES č. 93/13/EHS ze dne 5. 4. 1993), že neplatnosti ujednání v rámci spotřebitelských smluv je třeba se dovolat (relativní neplatnost). S účinností od 1. 8. 2010 (zákon č. 155/2010 Sb.) bylo ustanovení § 55 odst. 2 obč. zák. změněno tak (v souladu s uvedenou směrnicí), že ujednání ve spotřebitelských smlouvách demonstrativně vymezená v § 56 obč. zák. jsou neplatná. Absolutní neplatnost je povinen soud zkoumat z úřední moci, a to, jak z výše uvedeného vyplývá, i ve vztahu ke smlouvám uzavřeným před 1. 8. 2010.

14. Půjčka byla žalované poskytnuta obchodní společností v rámci její podnikatelské činnosti, jejímž smyslem je vytváření zisku. V této souvislosti je sjednaný souhrnný poplatek nutno postavit na roveň úroku (§ 658 odst. 1 obč. zák.), jakožto ceny za dočasně poskytnuté peněžní prostředky. Dohodnutou výši souhrnného poplatku, který přesahuje 60 % poskytnuté částky, soud vyhodnotil jako nepřiměřené ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy (§ 3 odst. 1 obč. zák.), a tedy neplatné (§ 39 obč. zák.). Neplatnost pro rozpor s dobrými mravy soud shledal nejen k sjednané výši souhrnného poplatku, ale s ohledem na adhezní povahu smlouvy, kdy je zřejmé, že bez sjednání poplatku by předchůdce žalobce (původní věřitel) smlouvu s žalovanou neuzavřel, ve vztahu k celé smlouvě.

15. Soud dospěl k závěru, že žalobě lze z titulu bezdůvodného obohacení (§ 451 obč. zák.) ve vztahu k jistině částečně vyhovět, a proto zavázal žalovanou vydat žalobci z poskytnutých peněžních prostředků nevrácenou částku, která činí 14 520 Kč (15 000 Kč – 480 Kč). V průběhu řízení žalobce neprokázal, že by žalovanou požádal o plnění (nebyla prokázána výzva žalobce k vydání bezdůvodného obohacení, jež by byla doručena do dispozice žalované – odeslání výzvy bez dalšího neprokazuje její doručení do dispozice adresátovi), a proto soud určil lhůtu k plnění do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 563 obč. zák.). Vzhledem k tomu, že dosud nenastala splatnost pohledávky, nevznikl žalobci nárok na zákonné úroky z prodlení.

16. Ve zbytku soud žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši 480 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 15 000 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení, s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 7 procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a dále kapitalizovaný úrok ve výši 9 480 Kč zamítl (výrok II.).

17. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto tak, že žádnému z účastníků nebylo právo na jejich náhradu přiznáno. Žalobce byl v řízení převážně neúspěšný a žalované, jak z obsahu spisu vyplývá, žádné náklady spojené s tímto řízením nevznikly (§ 142 odst. 1 občanského soudního řádu).

Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné ke Krajskému soudu v Ostravě.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.).