OSKI 21 C 126/2026-60

ROZSUDEK ⟪LB:lb_001⟫ JMÉNEM REPUBLIKY ⟪LB:lb_002⟫ Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Babuškovou ve věci ⟪LB:lb_003⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_006⟫ o 327 848,04 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 276 725,74 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

A pro případ prodlení se zaplacením této částky pak i s úrokem z prodlení jdoucím z této dlužné částky nebo její nesplacené části ode dne následujícího po její splatnosti až do zaplacení, a to ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení s úhradou částky, zvýšené o osm procentních bodů.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení:

a) částky 14 706,20 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 755,08 Kč, úroku ve výši 11,5 % ročně z částky 105 658,40 Kč od 2. 12. 2025 do zaplacení, úroku ve výši 11,5 % ročně z částky 2 058,80 Kč od 2. 12. 2025 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 14 706,20 Kč od 2. 12. 2025 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 95 867 Kč od 2. 12. 2025 do splatnosti částky uložené žalovanému zaplatit žalobkyni v odstavci I. výroku tohoto rozsudku.

b) částky 21 761,80 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 727,72 Kč, úroku ve výši 11,5 % ročně z částky 104 011,20 Kč od 2. 12. 2025 do zaplacení, úroku ve výši 11,5 % ročně z částky 2 026,60 Kč od 2. 12. 2025 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 21 761,80 Kč od 2. 12. 2025 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 86 803,74 Kč od 2. 12. 2025 do splatnosti částky uložené žalovanému zaplatit žalobkyni v odstavci I. výroku tohoto rozsudku.

c) částky 14 654,30 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 724,96 Kč, úroku ve výši 11,5 % ročně z částky 103 844,90 Kč od 2. 12. 2025 do zaplacení, úroku ve výši 11,5 % ročně z částky 2 023,40 Kč od 2. 12. 2025 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 14 654,30 Kč od 2. 12. 2025 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 94 055 Kč od 2. 12. 2025 do splatnosti částky uložené žalovanému zaplatit žalobkyni v odstavci I. výroku tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 44 021 Kč, jejíž výše bude určena v písemném vyhotovení rozsudku, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit státu doplatek soudního poplatku ve výši 3 279 Kč na účet Okresního soudu v adresa do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala vůči žalovanému zaplacení celkové částky 327 848,04 Kč s příslušenstvím z titulu tří pohledávek vzniklých ze spotřebitelských úvěrů původně poskytnutých společností právnická osoba., které na žalobkyni přešly na základě smlouvy o postoupení pohledávek účinné od 1. 12. 2025.

První úvěr byl sjednán dne 12. 11. 2024 na částku 100 000 Kč, který byl veden na úvěrovém účtu č. úvěrovému účtu č. č. účtu. Žalovaný na něj podle tvrzení žalobkyně uhradil celkem 13 196,26 Kč. Ke dni postoupení pohledávky činila dlužná částka 110 293,26 Kč, z čehož neuhrazený zůstatek úvěru představoval 104 011,20 Kč, úrok z úvěru 2 026,60 Kč, úrok z prodlení 1 727,72 Kč a poplatky 2 527,74 Kč. Žalobkyně požaduje zaplacení částky 108 565,54 Kč představující jistinu a poplatky.

Druhý úvěr byl sjednán dne 27. 2. 2025 na částku 100 000 Kč a byl veden na úvěrovému účtu č. č. účtu. Žalovaný podle tvrzení žalobkyně uhradil celkem 5 945 Kč. Ke dni postoupení pohledávky činila pohledávka 110 434,26 Kč, z čehož neuhrazený zůstatek úvěru činil 103 844,90 Kč, úrok z úvěru 2 023,40 Kč, úrok z prodlení 1 724,96 Kč a poplatky 2 841 Kč. Žalobkyně požaduje zaplacení částky 108 709,30 Kč představující jistinu a poplatky.

Třetí úvěr byl sjednán dne 2. 3. 2025 na částku 100 000 Kč, který byl veden na úvěrovém účtu č. č. účtu. Žalovaný podle tvrzení žalobkyně uhradil celkem 4 133 Kč. Ke dni postoupení pohledávky činila pohledávka 112 328,28 Kč, z čehož neuhrazený zůstatek úvěru činil 105 658,40 Kč, úrok z úvěru 2 058,80 Kč, úrok z prodlení 1 755,08 Kč a poplatky 2 856 Kč. Žalobkyně požaduje zaplacení částky 110 573,20 Kč představující jistinu a poplatky.

K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně tvrdila, že právní předchůdce získal informace o jeho rodinných, majetkových, pracovních a dalších poměrech. U úvěrů ze dne 27. 2. 2025 a 2. 3. 2025 měla banka vycházet zejména z výpisu z běžného účtu č. č. účtu. U úvěru ze dne 12. 11. 2024 žalobkyně tvrdila, že žalovaný uvedl, že je zaměstnán u společnosti právnická osoba, jeho čistý měsíční příjem činí 30 807 Kč, je svobodný a nemá vyživovací povinnost; příjem měl být doložen potvrzením zaměstnavatele. Na základě těchto údajů banka uzavřela, že schopnost žalovaného splácet úvěry je dostatečná.

2. Žalovaný se vyjádřil tak, že si nejprve vzal úvěr u právnická osoba pouze ve výši 100 000 Kč, další dvě půjčky za něho nejspíš uzavřela bývalá přítelkyně. Dále připustil, že s přítelkyní žil ve společné domácnosti až do nástupu do výkonu trestu. Přítelkyně měla podle vyjádření žalovaného zřízeno dispoziční oprávnění k jeho účtu. Ve výkonu trestu je žalovaný od 14. 5. 2025.

3. Ze smlouvy o úvěru ze dne 12. 11. 2024 soud zjistil, že mezi právnická osoba. a žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva k úvěrovému účtu č. č. účtu, na jejímž základě se banka zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 100 000 Kč. Splácení bylo sjednáno v 96měsíčních splátkách po 2 008 Kč, první splátka měla být uhrazena dne 20. 12. 2024. Součástí smluvní dokumentace byly všeobecné obchodní podmínky právnická osoba a ceník.

4. Ze smlouvy o úvěru ze dne 27. 2. 2025 soud zjistil, že mezi právnická osoba. a žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva k úvěrovému účtu č. č. účtu, na jejímž základě se banka zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 100 000 Kč. Splácení bylo sjednáno v 96měsíčních splátkách po 1 839 Kč, první splátka měla být uhrazena dne 20. 3. 2025. Součástí smluvní dokumentace byly všeobecné obchodní podmínky právnická osoba a ceník. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetového bankovnictví George s využitím bezpečnostní metody George klíč.

5. Ze smlouvy o úvěru ze dne 2. 3. 2025 soud zjistil, že mezi právnická osoba. a žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva k úvěrovému účtu č. č. účtu, na jejímž základě se banka zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 100 000 Kč. Splácení bylo sjednáno v 96měsíčních splátkách po 1 860 Kč, první splátka měla být uhrazena dne 22. 4. 2025. Součástí smluvní dokumentace byly všeobecné obchodní podmínky právnická osoba a ceník. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetového bankovnictví George s využitím bezpečnostní metody George klíč.

6. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 30. 8. 2025 soud zjistil, že právnická osoba., vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky o splatnosti, a to k produktu Hotovostní úvěr: č. účtu.

7. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 30. 8. 2025 soud zjistil, že právnická osoba., vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky o splatnosti, a to k produktu Hotovostní úvěr: č. účtu.

8. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 30. 8. 2025 soud zjistil, že právnická osoba., vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky o splatnosti, a to k produktu Hotovostní úvěr: č. účtu.

9. Z dopisu ze dne 1. 10. 2025 soud zjistil, že právnická osoba, vyzvala žalovaného k okamžitému splacení celého dluhu jako pohledávky ze smlouvy k úvěrovému účtu č. č. účtu.

10. Z dopisu ze dne 1. 10. 2025 soud zjistil, že právnická osoba, vyzvala žalovaného k okamžitému splacení celého dluhu jako pohledávky ze smlouvy k úvěrovému účtu č. č. účtu.

11. Z dopisu ze dne 1. 10. 2025 soud zjistil, že právnická osoba, vyzvala žalovaného k okamžitému splacení celého dluhu jako pohledávky ze smlouvy k úvěrovému účtu č. č. účtu.

12. Z výpisu z úvěrového účtu č. č. účtu za období od 12. 11. 2024 do 31. 12. 2024 soud zjistil, že dne 12. 11. 2024 byl na uvedeném úvěrovém účtu založen úvěr ve výši 100 000 Kč a téhož dne byla částka 100 000 Kč vyčerpána převodem na účet žalovaného č. č. účtu.

13. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 15. 12. 2025 soud zjistil, že právnická osoba., oznámila žalovanému, že pohledávky ze smlouvy o úvěru č. 7400894113, ze smlouvy o úvěru č. 7400546143 a ze smlouvy o úvěru č. 7343625143 byly postoupeny žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávky s účinností k 01.12.2025.

14. Z výzvy k plnění ze dne 29. 1. 2026 soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužných částek ze smlouvy o úvěru č. 7400894113, ze smlouvy o úvěru č. 7400546143 a ze smlouvy o úvěru č. 7343625143.

15. Z obratové historie a dokumentu Stav úvěru v minulosti soud zjistil, že dne 12. 11. 2024 byla vyplacena částka 100 000 Kč a na tento úvěr bylo uhrazeno dne 20. 12. 2024 částka 2 008 Kč a poplatek 111 Kč, dne 20. 1. 2025 částka 2 008 Kč a poplatek 176 Kč, dne 20. 2. 2025 částka 2 008 Kč a poplatek 176 Kč, dne 20. 3. 2025 částka 2 008 Kč a poplatek 176 Kč, dne 22. 4. 2025 částka 2 008 Kč a poplatek 176 Kč, dne 22. 5. 2025 částka 2 008 Kč a dne 20. 6. 2025 poplatek 157,26 Kč, celkem 13 196,26 Kč.

16. Z obratové historie a dokumentu Stav úvěru v minulosti soud zjistil, že dne 27. 2. 2025 byl čerpán úvěr ve výši 100 000 Kč a na tento úvěr byla uhrazena dne 20. 3. 2025 částka 1 839 Kč a poplatek 14 Kč, dne 22. 4. 2025 částka 1 839 Kč a poplatek 207 Kč, dne 20. 5. 2025 poplatky 142,59 Kč a 64,41 Kč a dne 22. 5. 2025 částka 1 839 Kč, celkem 5 945 Kč.

17. Z obratové historie a dokumentu Stav úvěru v minulosti soud zjistil, že na tento úvěr byla dne 2. 3. 2025 vyplacena částka 100 000 Kč a byla uhrazena dne 22. 4. 2025 částka 1 860 Kč a poplatek 203 Kč, dne 20. 5. 2025 poplatek 168,59 Kč, dne 22. 5. 2025 poplatek 41,41 Kč a částka 1 860 Kč, celkem 4 133 Kč.

18. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 11. 2025, potvrzení o zaplacení úplaty, seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že právnická osoba. postoupila s účinností od 1. 12. 2025 na žalobkyni Jméno žalobkyně. pohledávky za žalovaným ze smluv o úvěru vedených pod úvěrovými účty č. č. účtu, č. č. účtu a č. č. účtu. V seznamu postoupených pohledávek byly tyto pohledávky evidovány pod ID 18465, 18517 a 18519. Žalovanému bylo postoupení pohledávek oznámeno doporučenou zásilkou.

19. Ze žádosti o poskytnutí úvěrového produktu ze dne 12. 11. 2024 a potvrzení zaměstnavatele ze dne 11. 11. 2024 o výši příjmu soud zjistil, že žalovaný uvedl zaměstnání u společnosti právnická osoba, čistý měsíční příjem 30 807 Kč, rodinný stav svobodný a absenci vyživovací povinnosti.

20. Z dokumentu „Posouzení úvěruschopnosti klienta“ k úvěru č. č. účtu soud zjistil, že žalovaný podal dne 12. 11. 2024 žádost o úvěr prostřednictvím pobočkové sítě právnická osoba. V žádosti uvedl měsíční příjem ve výši 30 807 Kč, který banka ověřila z potvrzení o příjmu vystaveného zaměstnavatelem. Žalovaný uvedl výdaje ve výši 0 Kč a nájemné ve výši 8 000 Kč. Banka stanovila životní výdaje částkou 13 197 Kč. Z dokumentu dále vyplývá, že banka prověřovala insolvenční rejstřík, Centrální evidenci exekucí, informace z CBCB a vlastní evidenci klientů. V době podání žádosti banka neevidovala žádný další úvěr žalovaného. Splátka nového úvěru činila 2 008 Kč, ukazatel splátkového zatížení po poskytnutí úvěru 6,52 % a po odečtení splátkového zatížení od příjmů mělo žalovanému zbývat 28 799 Kč.

21. Z dokumentu „Posouzení úvěruschopnosti klienta“ k úvěru č. č. účtu soud zjistil, že žalovaný podal dne 27. 2. 2025 žádost prostřednictvím internetového bankovnictví. V žádosti uvedl příjem ve výši 38 000 Kč, který banka ověřovala podle příchozích transakcí na účet vedený u právnická osoba. Žalovaný uvedl výdaje ve výši 1 500 Kč a nájemné ve výši 13 000 Kč. Banka stanovila životní náklady částkou 19 985 Kč. Z dokumentu dále vyplývá, že banka prověřovala insolvenční rejstřík, údaje z CBCB a vlastní evidenci klientů. Banka evidovala existující osobní úvěr ze dne 12. 11. 2024 se splátkou 2 008 Kč a revolvingový úvěr mimo právnická osoba s limitem 30 300 Kč a orientační splátkou 1 999 Kč. Součástí hodnocení byly rovněž kreditní karta s limitem 20 000 Kč a orientační splátkou 600 Kč, kontokorentní úvěr s limitem 10 000 Kč a orientační splátkou 300 Kč a revolvingový úvěr v právnická osoba s limitem 20 000 Kč a orientační splátkou 600 Kč. Splátka nového úvěru činila 1 861 Kč, celkové nové splátkové zatížení 7 368 Kč, ukazatel splátkového zatížení 19,39 % a po odečtení splátek od příjmu mělo žalovanému zbývat 30 632 Kč.

22. Z dokumentu „Posouzení úvěruschopnosti klienta“ k úvěru č. č. účtu soud zjistil, že žalovaný podal dne 2. 3. 2025 žádost prostřednictvím internetového bankovnictví v rámci kreditní linky vypočtené z příjmů na účtu vedeném u právnická osoba. Žalovaný uvedl příjem ve výši 38 000 Kč, přičemž dokument obsahuje údaj, že tento příjem odpovídal průměrnému příjmu na účet v měsících předcházejících žádosti. Žalovaný uvedl výdaje ve výši 1 500 Kč a nájemné ve výši 13 000 Kč. Banka stanovila životní náklady částkou 19 985 Kč. Z dokumentu dále vyplývá, že banka prověřovala insolvenční rejstřík, údaje z CBCB a vlastní evidenci klientů. V době žádosti banka evidovala kreditní kartu s limitem 20 000 Kč a orientační splátkou 600 Kč, kontokorentní úvěr s limitem 10 000 Kč a orientační splátkou 300 Kč, spotřebitelský úvěr se splátkou 2 008 Kč, další spotřebitelský úvěr se splátkou 1 839 Kč, revolvingový úvěr v právnická osoba s limitem 20 000 Kč a orientační splátkou 600 Kč a revolvingový úvěr mimo právnická osoba s limitem 30 300 Kč a orientační splátkou 1 999 Kč. Splátka nového úvěru činila 1 861 Kč, nové splátkové zatížení 9 207 Kč, ukazatel splátkového zatížení 21,36 % a po odečtení splátek od příjmu mělo žalovanému zbývat 28 793 Kč.

23. Z výpisu z běžného účtu žalovaného č. č. účtu za období od 26. 9. 2024 do 30. 9. 2024 soud zjistil, že účet byl založen dne 26. 9. 2024. Na účet byl vložen vklad hotovosti ve výši 10 000 Kč. Ke dni 30. 9. 2024 činil zůstatek na účtu 6 419,30 Kč.

24. Z výpisu z běžného účtu za období od 1. 10. 2024 do 31. 10. 2024 soud zjistil, že na účet byly připsány zejména příjmy ze zaměstnání od společnosti právnická osoba ve výši 35 846 Kč, dále platba od jméno FO ve výši 400 Kč a platba od jméno FO ve výši 2 500 Kč. Celkem bylo na účet připsáno 38 746 Kč a ke dni 31. 10. 2024 činil zůstatek na účtu 2 349,63 Kč.

25. Z výpisu z běžného účtu za období od 1. 11. 2024 do 30. 11. 2024 soud zjistil, že na účet byla připsána záloha na mzdu od společnosti právnická osoba ve výši 2 000 Kč a mzda ve výši 40 413 Kč. Dále byla dne 11. 11. 2024 připsána částka 5 500 Kč od společnosti právnická osoba. označená jako „Váš FlexiFin úvěr“, dne 12. 11. 2024 částka 100 000 Kč z úvěrového účtu č. č. účtu a další platby ve výši 3 000 Kč a 607 Kč. Celkem bylo na účet připsáno 151 520 Kč a ke dni 30. 11. 2024 činil zůstatek na účtu 34 892,70 Kč.

26. Z výpisu z běžného účtu za období od 1. 12. 2024 do 31. 12. 2024 soud zjistil, že na účet byla dne 13. 12. 2024 vložena hotovost ve výši 60 000 Kč, dne 16. 12. 2024 byla připsána mzda od společnosti právnická osoba ve výši 38 099 Kč a dne 18. 12. 2024 platba od jméno FO ve výši 100 Kč. Celkem bylo na účet připsáno 98 199 Kč a ke dni 31. 12. 2024 činil zůstatek na účtu 27 218,83 Kč.

27. Z výpisu z běžného účtu za období od 1. 1. 2025 do 31. 1. 2025 soud zjistil, že na účet byla dne 16. 1. 2025 připsána mzda od společnosti právnická osoba ve výši 32 990 Kč a dne 30. 1. 2025 částka 1 079 Kč od ČSOB Pojišťovny, a.s. Celkem bylo na účet připsáno 34 069 Kč a ke dni 31. 1. 2025 činil zůstatek na účtu 3 161,75 Kč.

28. Z výpisu z běžného účtu za období od 1. 2. 2025 do 28. 2. 2025 soud zjistil, že na účet byla dne 13. 2. 2025 připsána částka 20 000 Kč, dne 17. 2. 2025 mzda od společnosti právnická osoba ve výši 37 281 Kč, dne 20. 2. 2025 byl proveden vklad hotovosti ve výši 40 000 Kč a dne 27. 2. 2025 byla připsána částka 100 000 Kč odpovídající čerpání úvěru č. č. účtu. Celkem bylo na účet připsáno 197 281 Kč a ke dni 28. 2. 2025 činil zůstatek na účtu 139 383,28 Kč. Současně soud zjistil, že s účinností od 1. 2. 2025 byl k uvedenému účtu zřízen kontokorentní úvěr se sjednaným limitem 10 000 Kč.

29. Soud tedy učinil skutkový závěr, že žalovaný uzavřel s právnická osoba., tři smlouvy o spotřebitelském úvěru, na jejichž základě mu byly poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 300 000 Kč. Na jednotlivé úvěry uhradil celkem 13 196,26 Kč, 5 945 Kč a 4 133 Kč. Pohledávky z těchto úvěrů byly následně postoupeny žalobkyni, která se v tomto řízení domáhá zaplacení celkem 327 848,04 Kč s příslušenstvím.

30. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého se úvěrující zavazuje poskytnout úvěrovanému na jeho žádost peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky.

31. Současně se jednalo o smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle kterého je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Smlouva byla uzavřena v písemné formě prostřednictvím elektronických prostředků, neboť byla sjednána prostřednictvím internetových stránek původního věřitele (§ 561 odst. 1 o. z.).

32. Smlouvy ze dne 27. 2. 2025 a ze dne 2. 3. 2025 žalovaný podepsal elektronickým podpisem prostřednictvím elektronického bankovnictví.

33. Předchůdce žalobkyně postoupil pohledávky žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek; oznámení o postoupení bylo žalované doručeno nejpozději spolu s touto žalobou (§ 1879 o. z.), a žalobkyně tak byla aktivně legitimována k uplatnění nároku.

34. Soud se z úřední povinnosti zabýval rovněž tím, zda poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy řádně posoudil úvěruschopnost žalované podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele soud přezkoumává i tehdy, bylli úvěr po určitou dobu splácen (rozsudek Soudního dvora EU ze dne 11. 1. 2024, C755/22, Nárokuj). Banka při posuzování úvěruschopnosti vycházela z pohybů na běžném účtu žalovaného. Z výpisů z účtu však vyplývá, že vedle pravidelných příjmů ze zaměstnání byly na účet připisovány také prostředky pocházející z úvěrů (100 000 Kč v listopadu 2024 a 100 000 Kč v únoru 2025), hotovostních vkladů (60 000 Kč a 40 000 Kč) a dalších jednorázové platby. Z předložených podkladů nevyplývá, že by banka tyto jednotlivé příjmové položky důsledně rozlišovala a hodnotila pouze pravidelné a udržitelné zdroje příjmů žalovaného. Podle soudu pak nebyly dostatečně ověřeny ani výdaje žalovaného. Soud proto uzavřel, že úvěruschopnost žalovaného nebyla posouzena důkladně.

35. Vzhledem k tomu, že poskytovatel úvěru porušil povinnost stanovenou v § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, nastal následek předvídaný v § 87 odst. 1 tohoto zákona, tedy neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru.

36. Nejvyšší soud v souvislosti s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru judikoval, že poskytnutím úvěru bez řádného posouzení úvěruschopnosti vzniká poskytovateli nárok pouze na vrácení nesplacené jistiny bez smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti odpovídající možnostem spotřebitele; zákonný úrok z prodlení vzniká až s prodlením spotřebitele s vrácením této části jistiny (rozsudek NS ze dne 23. 7. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Tento výklad je podporován i důvodovou zprávou k § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a dále rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2023, č. j. 23 Cdo 101/2023, který zdůraznil, že spotřebitel musí mít možnost vracet jistinu v čase odpovídajícím jeho možnostem a při splácení dle těchto možností se nemůže dostat do prodlení. Jestliže je smlouva absolutně neplatná, neexistuje ujednaná doba splatnosti, a postup podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je ve vztahu k § 1958 odst. 2 o. z. speciální. Spotřebitel je proto povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, nikoli ihned. Ve smyslu § 87 odst. 2 téhož zákona určí soud na návrh některé ze stran dobu přiměřenou možnostem spotřebitele, pokud mezi stranami vznikne spor o to, jaká tato doba je.

37. Podle § 153 odst. 1 o. s. ř. soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci. Podle 153 odst. 2 o. s. ř. soud může překročit návrhy účastníků a přisoudit něco jiného nebo více, než čeho se domáhali, jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky.

38. S ohledem na uvedené soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dosud nevrácenou jistinu 276 725,74 Kč (vyplaceno 3 × 100 000 Kč a vráceno (4 133 + 13 196,26 Kč +5 945 Kč) ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku.

39. Žalobkyně se rovněž domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení za dobu prodlení až do zaplacení. Úrok z prodlení je příslušenstvím pohledávky (§ 513 o. z.) a povinnost jej hradit vyplývá přímo ze zákona. Nárok na zákonný úrok z prodlení vzniká tehdy, je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého dluhu a jsou-li splněny podmínky § 1970 o. z. Právo na úrok z prodlení proto náleží i tehdy, není-li ve smlouvě výslovně sjednáno. Stejně tak vzniká i při prodlení s vrácením peněžitého plnění poskytnutého na základě neplatné smlouvy.

40. Podle § 154 odst. 2 zákona č. 99/1964 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), jde-li o opětující se dávky, lze uložit povinnost i k plnění dávek, které se stanou splatnými teprve v budoucnu.

41. Podle právní věty stanoviska Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2006 čj. Cpjn 202/2005 úroky z prodlení, které se stanou splatnými teprve v budoucnu po vyhlášení (vydání) soudního rozhodnutí, jsou svou povahou opětující se dávkou ve smyslu ustanovení § 154 odst. 2 o. s. ř.

42. Soud žalobkyni přiznal nárok na vrácení dosud nesplacené jistiny a v souladu s § 87 zákona o spotřebitelském úvěru určil lhůtu, do kdy je žalovaná povinna tuto dlužnou částku žalobkyni zaplatit. Soud proto zamítl žalobu také v části, v níž se žalobkyně domáhala úroku z prodlení za období před uplynutím lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem. Do té doby totiž žalovaný nemohl být s vrácením jistiny v prodlení. Žalobkyni proto náleží zákonný úrok z prodlení pouze za dobu, po kterou bude žalovaný v prodlení se splněním povinnosti uložené tímto rozsudkem, tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění až do zaplacení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

43. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta.

44. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 13 114 Kč. Jelikož však soud v projednávané věci elektronický platební rozkaz nevydal, činí poplatková povinnost žalobkyně podle položky 2 bodu 2 ve spojení s položkou 1 bodu 1 Sazebníku soudních poplatků (příloha k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) částku 16 393 Kč. Soud proto uložil žalobkyni podle § 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích povinnost doplatit soudní poplatek ve výši 3 279 Kč.

45. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 44 021 Kč, přičemž tato částka představuje 42,82 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 71,41 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 28,59 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 16 393 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 327 848,04 Kč sestávající z částky 9 620 Kč za každý z sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 924,12 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 27. 7. 2026 částka 308,04 Kč představující jednu polovinu z náhrady za 33 ujetých km v částce 316,08 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 10,6 l/100 km a 5,90 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 25. 8. 2026 náhrada 616,08 Kč za 33 ujetých km v částce 316,08 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 10,6 l/100 km a 5,90 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 71 414,12 Kč ve výši 14 996,97 Kč, což činí celkem 44 020,72 Kč a po zaokrouhlení 44 021 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.