OSKIHA 106 C 203/2022-54

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Hermannovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o 4 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 4 000 Kč od 12. 12. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do ⟪LB:lb_001⟫ -) zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % z částky 4 000 Kč od 14. 7. 2017 do 11. 12. 2021 ⟪LB:lb_002⟫ -) zákonného úroku z prodlení ve výši 1,5 % z částky 4 000 Kč od 12. 12. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 297 Kč, k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno jméno advokáta se sídlem adresa žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Žalobou, jenž byla soudu doručena dne 28. 2. 2022, se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 4 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne

19. 11. 2021 mezi společnosti právnická osoba, jako původním věřitelem a postupitelem a žalobkyní. Původní věřitel uzavřel s žalovaným Smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut dne 13. 5. 2019 úvěr ve výši 4 000 Kč, který měl být splacen nejpozději do 13. 7. 2019. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictví své webové stránky webová adresa, kde se žalovaný zaregistroval zadáním osobních údajů, následně odsouhlasil znění Úvěrové smlouvy a po prověření úvěruschopnosti žalovaného mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní Úvěrové smlouvy. Žalovaný návrh akceptoval a původní věřitel vyplatil žalovanému úvěr dne 13. 5. 2019, když byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet. Úvěr nebyl dosud vrácen, žalovaný byl upomínán, ovšem bezvýsledně. Před poskytnutím úvěru byl žalovaný lustrován ve veřejně dostupných databázích a nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební neschopnosti vůči žalovanému. Právní zástupce žalobkyně pak odeslal žalovanému dne 3. 12. 2021 předžalobní upomínku k plnění.

Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

K jednání, jenž se ve věci konalo dne 16. 8. 2022, se nedostavil žádný z účastníků, žalobkyně svou neúčast omluvila, žalovaný nikoliv. Soud jednal a rozhodl o věci samé vycházeje přitom z obsahu spisu a provedeného dokazování.

Na základě provedeného dokazování činí soud závěry o tomto skutkovém stavu:

Z účtu společnosti právnická osoba, byla odeslána na účet žalovaného vedeného u příjmení příjmení č. účtu bankovní účet dne 13. 5. 2019 částka 4 000 Kč. Platba byla provedena platební bránou ThePay, pod ID transakcí číslo.

Žalovaný byl předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 3. 12. 2021 vyzýván k plnění pohledávky, vyplývající ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne 13. 5. 2019 mezi společnosti právnická osoba, a žalovaným. Výzva byla odesílána dne 3. 12. 2021 a žalovanému byla určena lhůta k plnění do tří dnů.

Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi společnosti právnická osoba, a žalobkyní dne 19. 11. 2021 byla pohledávka za žalovaného postoupena žalobkyni.

Žalobkyně v tomto řízení tvrdila, že uzavřela s žalovaným Smlouvu o úvěru dne 13. 5. 2019, na základě které mu poskytla úvěr ve výši 4 000 Kč. K uzavření smlouvy došlo prostřednictvím webových stránek, na kterých se žalovaný zaregistroval zadáním osobních údajů, následně odsouhlasil znění Úvěrové smlouvy. Zaslal původnímu věřiteli Žádost o poskytnutí konkrétního úvěru a akceptoval navrhované znění Smlouvy. Žalobkyně doložila k tomuto tvrzení pouze listinu označenou Smlouva o spotřebitelském úvěru bez uvedeného data, bez podpisu za žalovaného. Tato listina dle soudu neprokazuje vznik smluvního vztahu mezi účastníky. Žalobkyně se nedostavila k soudnímu jednání, proto jí ze strany soudu nemohlo být dáno poučení ve smyslu ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o potřebě doplnit tvrzení a dokazování ohledně vzniku smluvního vztahu. Poučovací povinnost soudu se váže pouze na jednání. Z doložených listin nevyplývá uzavření smlouvy a smluvní žalobkyně vztah neprokázala ani jiným způsobem. Soud uzavírá, že žalobkyni se nepodařilo prokázat existenci smluvního vztahu, na základě kterého by žalovanému vznikla povinnost k plnění.

Soud se dále zabýval otázkou, zda je zde dán mimosoudní důvod k plnění. Ve věci bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba, provedla úhradu částky 4 000 Kč na účet žalovaného. Toto doložila jednak potvrzením o provedení platby, ale zároveň bylo to prokázáno sdělením banky žalovaného, že je žalovaný majitelem účtu, na který byla částka 4 000 Kč dne 13. 5. 2019 připsána. Toto tvrzení nebylo žádným způsobem rozporováno. Toto plnění je při absenci smluvního vztahu možno považovat za plnění z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného vůči žalobkyni ve smyslu ust. § 2991 o. z. Žalovaný uvedenou částku žalobkyni nenavrátil, neposkytl jí ani žádnou úhradu. Soud proto zavázal žalovaného k zaplacení částky ve výši 4 000 Kč. Splatnost pohledávky je dána od předžalobní výzvy k plnění, která byla odesílána dne 3. 12. 2021 a ve které měl žalovaný lhůtu k plnění stanovenou na tři dny. Ve smyslu ust. § 573 o. z. je možno výzvu považovat za doručenou dne

8. 12. 2021. Pokud měl plnit do tří dnů od doručení výzvy, pak to bylo do 11. 12. 2021 a od

12. 12. 2021 je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Výše příslušenství se pak řídí Nařízením vlády číslo Sb. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z ust. § číslo.

Tak, jak je to uvedeno ve výroku II. rozsudku, byla žaloba v této části zamítnuta. Jedná se o zamítnutí v rozsahu příslušenství, na které žalobkyni nevznikl nárok, neboť do prodlení se dostala až od 12. 12. 2021.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve smyslu ust. § 142 odst. 1 ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně neúspěšný žalovaný je povinen zaplatit procesně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení částku 1 489 Kč, soudní poplatek činí 400 Kč, náklady právního zastoupení dle vyhlášky 170/96 Sb. ust. 14b odst. 1 bod jedna a odst. § 5 v sazbě jednoho úkonu ve výši 200 Kč, byly přiznány tři úkony po 200 Kč (příprava, převzetí, sepis žaloby, sepis předžalobní výzvy), 3x režijní paušál po 100 Kč a 21 % DPH ze všech položek mimo soudního poplatku. Náklady řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám zástupce žalobkyně tak, jak je to uvedeno ve výroku rozhodnutí.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.