OSKIHA 115 C 175/2022-56

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Aleksandrou Zubkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ pro 17 780,74 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobkyni částku 17 780,74 Kč s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 5 294,48 Kč za dobu od 18. 3. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 286,22 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 294,48 Kč za dobu od 18. 3. 2022 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 19. 5. 2022 a doplněnou dne 7. 7. 2022 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 17 780,74 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně - společnost právnická osoba uzavřela s žalovanou dne 2. 7. 2017 smlouvu číslo na základě které předala žalované v hotovosti částku 15 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatky a úrokem v celkové výši 14 650 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit celkovou částku 29 650 Kč v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná dosud uhradila částku 21 169,26 Kč. Součástí smluvních ujednání byla smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z hodnoty splátek, se kterými se žalovaná ocitla v prodlení. Žalobkyně dále uvedla, že její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy řádně, když vycházela z karty zákazníka, v rámci které žalovaná dne 2. 7. 2017 uvedla, že její pravidelný měsíční příjem je ve výši 18 169 Kč a její měsíční výdaje jsou ve výši 13 000 Kč. Dále žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně lustrovala žalovanou v dostupných databázích dlužníků. Žalobkyně doložila smlouvu o postoupení pohledávek včetně části její přílohy – seznamu postoupených pohledávek.

2. Žalovaná se nevyjádřila k žalobě, k jednání soudu dne 26. 8. 2022 se nedostavila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána, svou neúčast neomluvila.

3. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění.

4. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaná sdělila právnická osoba anonymizováno dne 2. 7. 2017 (tj. den podpisu smlouvy) tyto informace o své majetkové situaci: bydlí v nájmu, je vdaná a má jedno dítě, pobírá invalidní důchod. Dále uvedla, že má pravidelný měsíční příjem ve výši 13 769 Kč a ve výši 4 400 Kč, o jaké příjmy se jedná, neupřesnila. Žalovaná uvedla, že její pravidelné měsíční výdaje činí 13 000 Kč, z toho 1 500 Kč představuje splátka na jiný úvěr žalované.

5. Ze smlouvy o zápůjčce číslo (dále jen„ Smlouva“) soud zjistil, že byla uzavřena dne 2. 7. 2017 mezi právnická osoba anonymizováno a žalovanou. Tato společnost na základě smlouvy poskytla žalované částku 15 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tuto částku navýšenou o 14 650 Kč (tj. úrok ve výši 4 944 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 5 576 Kč a poplatek za hotovostní režim splátek ve výši 4 130 Kč) v 23 měsíčních splátkách ve výši 1 236 Kč a poslední 24. splátce ve výši 1 222 Kč s tím, že prvá splátka je splatná 7. den od data uzavření smlouvy. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí hotovosti 15 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce uvedené na zadní straně formuláře. Podle smluvních podmínek výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání Smlouvy, uplatňuje se jako roční úroková sazba a její výše je 29 %.

6. Dle přehledu splácení žalovaná dosud uhradila na závazek ze Smlouvy částku 21 169 Kč.

7. Z dopisu ze dne 10. 2. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky ze Smlouvy do 17. 3. 2022, v opačném případě se celý úvěr stane ke dni 17. 3. 2022 splatným.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 soud zjistil, že společnost právnická osoba postoupila pohledávky uvedené v příloze číslo žalobkyni se všemi právy s nimi spojenými ke dni podpisu smlouvy. Žalovaná pohledávka figuruje v seznamu postoupených pohledávek pod pořadovým číslo.

9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba oznámila žalované postoupení pohledávky ze Smlouvy na žalobkyni a vyzvala ji k zaplacení dlužné částky ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení výzvy. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že dne 11. 2. 2022 byla žalované zaslána poštovní zásilka.

10. Z dopisu ze dne 21. 3. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě dluhu ze Smlouvy a upozornila ji na podání žaloby v případě nezaplacení. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že předžalobní výzva byla zaslána žalované dne 23. 3. 2022.

11. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba předala dne 2. 7. 2017 žalované částku 15 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem a poplatky v celkové výši 14 650 Kč. Žalovaná nehradila dluh řádně a včas. Pohledávka byla postoupena ze společnosti právnická osoba na žalobkyni. Žalobkyně nepředložila soudu důkazy na podporu tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalované, tj. neprokázala finanční situaci žalované v době uzavření předmětné smlouvy.

12. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“) (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle § 78 ZoSÚ (1) poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. (2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

14. Podle § 87 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

15. Podle článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru (dále jen„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

16. Podle článku 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

17. Po právní stránce soud hodnotí věc takto. Aktivní legitimace žalobkyně je dána písemně uzavřenou smlouvou o postoupení pohledávek, na základě které žalobkyně nabyla žalovanou pohledávku od právnická osoba Financial v souladu s § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalované oznámeno v souladu s § 1882 o. z. Smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou měla charakter smlouvy o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zároveň se jedná o smlouvu spotřebitelskou podle § 1810 o. z., neboť žalovaná byla při uzavření smlouvy v pozici spotřebitele, právní předchůdkyně žalobkyně jí poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Soud se zabýval otázkou, zda právní předchůdkyně žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalované. Dle názoru soudu poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen přistupovat při posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr vždy individuálně, tj. přímo od žadatele úvěru zjistit, jaká je jeho aktuální majetková situace a následně tyto informace ověřit (např. pracovní smlouvou, výplatním lístkem, potvrzením o výši nákladů na bydlení). Tyto podklady vztahující se k posuzování úvěruschopnosti spotřebitele je poskytovatel úvěru povinen podle § 78 ZoSÚ mít uchovány. Dále je nezbytné, aby poskytovatel úvěru nahlédl do veřejně přístupných databází dlužníků (např. příjmení, insolvenční rejstřík) a tímto si sám ověřil, zda žadatel o úvěr není nadměrně zadlužen. Podle § 87 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. K prokázání tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením Smlouvy žalobkyně předložila pouze dva důkazy – výpis z Centrální evidence exekucí a kartu zákazníka. Z těchto důkazů nelze určit pravidelné měsíční příjmy a výdaje žalované. Žalovaná v den uzavření Smlouvy uvedla v rámci karty zákazníka své měsíční příjmy ve výši 13 769 Kč a 4 400 Kč bez jejich přesnější specifikace a dále uvedla své pravidelné měsíční výdaje ve výši 13 000 Kč, přičemž 1 500 Kč měla žalovaná splácet na jiný úvěr, žalovaná ke dni sepisu karty zákazníka tak tvrdila, že má dalšího věřitele. Dle názoru soudu poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen informace od žalované ověřit z dalších zdrojů (rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu, pracovní smlouva, výplatní pásky, listina prokazující výši nájemného, listina prokazující obvyklé měsíční výdaje jako platba za elektřinu, plyn, vodu atd.) a tyto listiny je povinen si uschovat. Krom výpisu z Centrální evidence exekucí žalobkyně nepředložila soudu žádné další důkazy na podporu tvrzení o lustrací žalované v dostupných databázích dlužníků (SOLUS, NRKI, insolvenční rejstřík atd.). Soud nepřipustil žalobkyni navrhovaný důkaz svědeckou výpovědí jméno příjmení, narozeného dne 18. 12. 1967, který měl se žalovanou sepisovat zákaznickou kartu a informace od žalované měl ověřovat z dalších zdrojů. Dle názoru soud tento svědek jednal s žalovanou před 5 lety, tudíž nelze předpokládat, že by byl schopen vypovědět přesně, jaké listiny potvrzovaly pravidelné měsíční příjmy a výdaje žalované. Nadto v případě, že žalovaná tyto listiny doložila právní předchůdkyni žalobkyně, pak je tato povinna je uschovat a následně tyto listiny by mohly sloužit k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením Smlouvy. Žalobkyně ani k výzvě soudu učiněné usnesením ze dne 22. 6. 2022, č. j. 115 C 175/2022-27, nepředložila žádné další důkazy na podporu tvrzení o řádném zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením Smlouvy. Z uvedeného má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnost danou jí § 86 ZoSÚ a článkem 8 Směrnice, tj. neposoudila s odbornou péčí schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr, a proto je smlouva o úvěru neplatná. V rámci řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 15 000 Kč a žalovaná dosud na tuto částku uhradila 21 169,26 Kč, tj. více než od právní předchůdkyně žalobkyně dostala. Z toho důvodu zde nelze hovořit o bezdůvodném obohacení žalované na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. po postoupení žalobkyně podle § 2991 o. z. a soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož plně procesně úspěšné žalované dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově, písemně, ve dvojím vyhotovení.