OSKO 19 C 113/2021

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu titul Markem Jägerem, titul za jménem, jako samosoudcem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ zastoupená údaje o zástupci ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení 36 909, částka s příslušenstvím

I. Řízení se zčásti zastavuje co do částky 367, částka s úrokem z prodlení ve výši

8, 25 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 20 099, částka s úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni 22 812, částka s úrokem ve výši 24, 88 % p.a. z částky 35 245, částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % p.a. z částky 16 841, částka od datum do zaplacení.

IV. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení 36 909, částka s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že jako úvěrující uzavřela se žalovanou jako úvěrovanou dne datum smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši částka a žalovaná se je zavázala vrátit společně s úrokem ve výši 24, 88 % p.a., a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2, 71 % z ujednaného úvěrového rámce. Žalovaná však tyto dluhy splnila jen zčásti do výše částka. V důsledku prodlení žalované s jejich splněním dospěly na základě výzvy žalobkyně dne datum jako celek. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni celkem 36 909, částka, z toho 32 245, částka na jistině pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, částka na poplatcích za odeslané upomínky a částka na smluvní pokutě za prodlení žalované s plněním ujednaných splátek, které dospěly dne datum, dne datum, dne datum a dne datum. Příslušenstvím pohledávek žalobkyně za žalovanou je 5 635, částka na úroku za období do datum a úrok ve výši 24, 88 % p.a. z částky 35 245, částka od datum do zaplacení a dále 734, částka na úroku z prodlení za období od datum do datum a úrok z prodlení v zákonné výši 8, 25 % p.a. z částky 36 909, částka od datum do zaplacení. Ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení, zástupce žalobkyně žalovanou vyzval dopisem ze dne datum, avšak bezvýsledně.

2. Podáním ze dne datum žalobkyně vzala žalobu zčásti zpět co do žalobního požadavku na zaplacení částka jako poplatků za odeslané upomínky spolu s úrokem z prodlení ve výši 7, částka za období do datum a ve výši 8, 25 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku v uvedeném rozsahu řízení zastavil, aniž by se vyhledával souhlas žalované s částečným zpětvzetím žaloby (§ 96 odst. 1 a 4 o.s.ř.).

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Z výpisu žalobkyně ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vedeného Českou národní bankou soud zjistil, že žalobkyně je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr.

5. Ze smlouvy o úvěru, kterou dne datum uzavřely žalobkyně jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná, soud zjistil, že žalobkyně se touto smlouvou zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky jako revolvingový úvěr v úvěrovém rámci ve výši částka a žalovaná se je zavázala vrátit společně s ujednaným úrokem ve výši 24, 88 % p.a., a to v pravidelných měsíčních splátkách po částka. V případě prodlení s plněním ujednaných splátek měla být žalovaná povinna zaplatit žalobkyni„ náklady spojené s upomínáním“ ve výši částka a smluvní pokutu ve výši částka. Tato smlouva dále odkazovala na úvěrové podmínky žalobkyně.

6. Z úvěrových podmínek žalobkyně účinných od datum, na které odkazovala uzavřená smlouva o úvěru, soud zjistil, že žalobkyně mohla žádat splnění dluhů založených smlouvou o úvěru jako celku, ocitla-li se žalovaná v prodlení se splněním dvou splátek nebo její prodlení se splněním ujednané splátky trvalo déle než tři měsíce (čl. 6 odst. 6.1 úvěrových podmínek žalobkyně).

7. Z potvrzení o provedené platbě ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně poukázala dne datum žalované částka.

8. Z dopisu žalobkyně žalované ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění dluhů založených smlouvou o úvěru jako celku, a to do datum. Tuto výzvu odeslala žalované dne datum, jak vyplývá z poštovního podacího archu.

9. Z dopisu zástupce žalobkyně žalované ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci. Tuto výzvu zástupkyně žalobkyně odeslala žalované dne datum, jak vyplývá z poštovního podacího archu.

10. Žalovaná tedy jako úvěrovaná uzavřela dne datum se žalobkyní jako úvěrující smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované částka a žalovaná se zavázala je žalobkyni vrátit a zaplatit úrok ve výši 24, 88 % p.a., a to v pravidelných měsíčních splátkách po částka. Žalovaná se ocitla v prodlení se splněním tohoto dluhu, a proto ji žalobkyně vyzvala ke splnění dluhů založených smlouvou o úvěru jako celku. Zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k jejich splnění rovněž dopisem ze dne datum.

11. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.

12. Soud zamítl návrh žalobkyně na provedení důkazu sdělením právnická osoba, neboť skutkové zjištění, že žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši částka, vyplývá z již provedených důkazních prostředků.

13. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

15. Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel podle § 2048 o.z. požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

16. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

17. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.

18. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

19. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

21. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Bez zřetele k povinnosti žalované jako spotřebitele poskytnout žalobkyni úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení její schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod číslo).

23. Žalobkyně skutkově tvrdila, že vycházela z údajů sdělených žalovanou o jejích příjmech ve výši částka čistého měsíčně, příjmech dalších osob, se kterými žalovaná žije v rodinné domácnosti, ve výši částka čistého měsíčně, výdajích na bydlení ve výši částka měsíčně a výdajích žalované na plnění jiných dluhů ve výši částka měsíčně. Dále přihlédla k výši životního minima pro další osobu v rodinné domácnosti žalované ve výši částka Vedle toho prověřila údaje, které jí o svých pravidelných výdajích sdělila žalovaná, na základě výpisů žalované z registru příjmení a z nebankovního registru klientských informací.

24. Z toho vyplývá, že žalobkyně vůbec neprověřila údaje, které jí žalovaná před uzavřením smlouvy o úvěru sdělila, s výjimkou výše jiných dluhů žalované. Již z tohoto důvodu nemohla žalobkyně s vynaložením odborné péče posoudit úvěruschopnost žalované. Mimoto žalobkyně nenavrhla důkazní prostředky o svém skutkovém tvrzení, že údaje o výši jiných dluhů žalované prověřila na základě výpisů žalované z registru příjmení a z nebankovního registru klientských informací. Se zřetelem k tomu, že se jednání konaného dne datum žalobkyně neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř.

25. Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může podle

§ 586 odst. 1 o.z. vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.

26. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání podle § 586 odst. 2 o.z. za platné.

27. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

28. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřené smlouvy o úvěru s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek. Žalovaná námitku neplatnosti uzavřené smlouvy o úvěru z uvedeného důvodu rovněž nevznesla.

29. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008 číslo o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

30. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.

31. Se zřetelem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.

32. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo).

33. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí lhůtě (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo).

34. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

35. Odtud vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

36. Smlouva o úvěru, kterou účastnice řízení uzavřely dne datum, je tedy neplatná, protože žalobkyně porušila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

37. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

38. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

39. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

40. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

41. Žalobkyni proto ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení plněním bez právního důvodu ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalované, tj. ve výši částka. Se zřetelem k tomu, že žalovaná zaplatila žalobkyni částka, jak skutkově tvrdila žalobkyně, má žalobkyně za žalovanou pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši částka na jistině (částka – částka). Splatnost této pohledávky se pak pojí s výzvou žalobkyně žalované ze dne datum ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, v níž žalobkyně určila žalované lhůtu do datum.

42. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovanou je úrok z prodlení ve výši 8, 25 % p.a. z částky částka od datum do datum, tj. 391, částka, a od datum zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob).

43. Soud naopak žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalované domáhala částky převyšující 20 099, částka s příslušenstvím, tj. co do 22 812, částka s úrokem ve výši 24, 88 % p.a. z částky 35 245, částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % p.a. z částky 16 841, částka od datum do zaplacení.

44. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.

45. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 46 % a žalovaná v rozsahu 54 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení 20 099, částka s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl a řízení v důsledku procesního zavinění žalobkyně zčásti zastavil co do částky v celkové výši 23 179, částka s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalované by tak příslušelo vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši

8 %. Žalované však v řízení nevznikly žádné náklady, jejichž náhradu by mohl žádat, a proto soud rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.