OSKO 6 C 48/2018-251

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Teslíkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ zastoupená advokátem titul jméno příjmení ⟪LB:lb_005⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_006⟫ o zaplacení 950 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 950 000 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,05% od 11.3.2015 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 166 131 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta titul jméno příjmení.

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne 9.3. 2018 domáhá na žalované zaplacení částky 950 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% od 11.3. 2015 do zaplacení. Uvedl, že s žalovanou, svou tehdejší manželkou, uzavřel dne 10.3. 2015 kupní smlouvu, kterou měl v úmyslu na žalovanou převést vlastnické právo k domu adresa postavenému na stavební parcele p. číslo v katastrální uzemí za částku 2 350 000 Kč. Část kupní ceny ve výši 950 000 Kč měla žalovaná zaplatit žalobci v hotovosti, což neučinila, žalobce ji proto dopisem ze dne 5.3. 2018 vyzval k úhradě této částky. V kupní smlouvě není sjednán termín splatnosti této částky a žalovaná ji odmítá uhradit s tím, že smlouva obsahuje prohlášení, že tuto část kupní ceny již žalovaná uhradila v hotovosti. Text obsažený v odstavci III.1. smlouvy o tom, že kupující (žalovaná) zaplatila na úhradu kupní ceny 950 000 Kč ve čtyřech splátkách není pravdivý. Žalovaná žádnou částku na úhradu kupní ceny neuhradila, tento text není pravdivý, stejně tak jako případná potvrzení o úhradě částky. Účastníci byli v době uzavření kupní smlouvy manželé a kupní smlouva byla uzavřena proto, aby žalovaná mohla čerpat úvěr, kterým by účastníci zaplatili dluhy váznoucí na předmětných nemovitostech, pro které hrozil prodej nemovitostí v dražbě, čímž by účastníci přišli o své tehdejší rodinné bydlení. Žalovaná na uhrazení této části kupní ceny neměla ani finanční prostředky. Žalobce má za to, že předmětná kupní smlouva je absolutně neplatná, protože podle ní měl žalobce převést pouze dům bez pozemkové parcely, na které se nachází a bez sousedního pozemku číslo který je zahradou. Účastníci tedy učinili předmětem kupní smlouvy věc, která samostatně nemůže být předmětem převodu, protože s účinností zákona č. 89/2012 Sb. se rodinný dům stal součástí stavební parcely. Žalovaná však dosáhla vkladu vlastnického práva nejen k rodinnému domu, ale i ke stavební parcele a zahradě. Žalobce s tím nesouhlasí a svá práva uplatnil u soudu prostřednictvím žaloby na určení svého vlastnického práva k předmětným nemovitostem.

2. Soud usnesením ze dne 19.3. 2018, č.j. 6 C 48/2018 – 25 řízení přerušil do skončení řízení vedeného u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. spisová značka.

3. Z rozsudku Okresního soudu v Kolíně ze dne 13.8. 2018, č.j. spisová značka, který nabyl právní moci dne 17.12. 2019, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 8.10. 2019, č.j. číslo jednací bylo zjištěno, že oba soudy shledaly kupní smlouvu uzavřenou mezi účastníky dne 10.3. 2015 za platnou a návrh žalobce na určení, že je vlastníkem pozemkové parcely st. p. číslo zastavěná plocha a nádvoří jejíž součástí je stavba adresa a pozemkové parcely číslo zahrada, vše v k.ú. obec zapsané u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, stát. instituce na list vlastnictví byl zamítnut. Usnesením ze dne 16.1. 2020 č.j. 6 C 48/2018 – 35 pak soud rozhodl o pokračování v řízení.

4. V průběhu řízení žalobce žalobu doplnil. Uvedl, že na nákup předmětných nemovitostí čerpal finanční prostředky z půjčky od právnická osoba, která dne 30.6. 2013 úvěr zesplatnila a zahájila řízení o prodeji nemovitostí v dražbě. Dražba se měla uskutečnit 29.10.2014. Účastníkům se společně podařilo na poslední chvíli zajistit peněžní prostředky z krátkodobého úvěru u právnická osoba s.r.o., IČO, ze kterého žalobce uhradil své závazky vůči právnická osoba Protože nebylo v možnostech žalobce ani žalované uhradit závazky vůči právnická osoba s.r.o., navrhla žalovaná, že by závazky žalobce vůči této společnosti uhradila z úvěru u právnická osoba, avšak s tím, že na ni musí žalobce převést předmětné nemovitosti, přesněji pouze rodinný dům. Žalovaná pak přes zprostředkovatele zajistila listiny, které dala žalovanému k podpisu. Jednalo se o kupní smlouvu ze dne 10.3. 2015 a potvrzení o zaplacení části kupní ceny ve čtyřech splátkách. Žalobce uvedl, že pokud by on nebo žalovaná v té době disponovali jakýmikoliv finančními prostředky, použili by je na zaplacení závazku i právnická osoba s.r.o., žádné takové prostředky však neměli. Žalovaná byla v letech 2007 až 2010 a 2011 až 2014 na rodičovské dovolené. Potvrzení o zaplacení čtyř záloh na kupní cenu žalobce podepsal na žádost žalované, která je údajně potřebovala pro zprostředkovatele úvěru, který čerpala na doplacení části kupní ceny ve výši 1 400 000 Kč. Tato potvrzení jsou pouze fiktivní, část kupní ceny ve výši 1 290 000 Kč měla být poukázána právnická osoba s.r.o., která ji měla zajištěnou zástavním právem na nemovitostech. příjmení 110 000 Kč měla být podle žalované uhrazena zprostředkovateli úvěru. Žalobce byl následně vyrozuměn o výmazu zástavního práva váznoucího na nemovitostech. Pokud se týká skutečnosti, že žalovaná měla předat žalobci celkem částku 950 000 Kč, žalovaný uvedl, že žalovaná ani její matka a babička takové prostředky nikdy neměly. Matka žalované pocházela ze skromných poměrů, žalovaná měla čtyři sourozence, rodina nikdy nedisponovala žádným větším majetkem.

5. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě ze dne 27.4. 2020 uvedla, že nárok žalobce neuznává, neboť částku 950 000 Kč žalobci uhradila v plné výši. Potvrdila uzavření kupní smlouvy dne 10.3. 2015 s tím, že vklad vlastnického práva k nemovitostem, a to budově č.p číslo na pozemku parc. č. st. 997, pozemkům parc.č.st. 997a parc. číslo v k.ú. obec byl ve prospěch žalované proveden dne 15.7. 2015, přičemž žalobce proti tomu nevznesl žádné námitky. Z kupní smlouvy vyplývá, že účastníci sjednali kupní cenu ve výši 2 350 000 Kč, přičemž se zde výslovně uvádí, že částku 950 000 Kč zaplatila kupující ve čtyřech splátkách v hotovosti, a to dne 2.1. 2015 částku 250 000 Kč, dne 4.1. 2015 částku 200 000 Kč, dne 6.1. 2015 částku 250 000 Kč a dne 8.1. 2015 částku 250 000 Kč. Zbývající část kupní ceny byla hrazena z úvěru. Žalobce svým podpisem na kupní smlouvě potvrdil, že k úhradě části kupní ceny došlo zde uvedeným způsobem, mimo to však žalované vystavil příjmové doklady označené jako splátka za koupi nemovitosti. Ve svém dalším vyjádření ze dne 27.7.2020 žalovaná uvedla, že většinu z uhrazené částky dostala od své babičky z matčiny strany, tyto prostředky nebyly součástí společného jmění manželů, protože je žalovaná nabyla před vznikem manželství. Manželé měli režim zúženého společného jmění z důvodu závislosti žalobce na hře na výherních automatech, díky které mu vznikly dluhy. Na úhradu těchto dluhů nechtěla žalovaná použít vlastní prostředky, neboť jí bylo jasné, že žalobce by se svou závislostí nic nedělal a ona by přišla o veškeré své úspory. V dalším průběhu řízení žalovaná své vyjádření podáním ze dne 3.9. 2020 opravila tak, že peníze byly našetřené její babičkou, ale fyzicky je získala až od své matky, když se jí svěřila s potřebou vyplatit svého bývalého manžela. Matka jí sdělila, že jí její matka, tj. babička žalované před svou smrtí darovala větší obnos finančních prostředků a z nich jí matka darovala část odpovídající žalované částce. Rozpor mezi oběma vyjádřeními není zásadní, vznikl patrně nesprávným pochopením informací žalované jejím právním zástupcem. Podáním ze dne 2.9. 2021 žalovaná vznesla námitku promlčení nároku žalobce, neboť žalobce odvozuje svůj nárok z příjmových dokladů, které podepsal, a mohl tak právo na zaplacení jednotlivých částek uplatnit již den po jejich podpisu, tedy 3.1. 2015, 5.1. 2015, 7.1. 2015 a 9.1. 2015. Vzhledem k tomu, že promlčecí doba je tříletá a žaloba byla podána až 9.3. 2018, nárok žalobce je promlčen.

6. Z výpovědi žalobce bylo zjištěno, že s žalovanou byli manželé do dubna 2016, společně bydleli v domě adresa v obec anonymizováno. Dům byl ve výlučném vlastnictví žalobce, který ho koupil před uzavřením manželství v roce 2009. V roce 2012 žalobce nastoupil do jiného zaměstnání, hůře placeného, žalovaná byla v té době na mateřské dovolené a žalobce měl potíže se splácením hypotéky na dům. Bral si půjčky, až se dostal do dluhové pasti, v roce 2014 měl i exekuce na plat i na dům. Požádal spořitelnu, u které měl hypotéku o odklad splátek, ale ten mu nebyl povolen, nedoplatek úvěru byl přibližně 980 000 Kč a spořitelna dala dům do dražby. Už v té době chtěli účastníci situaci vyřešit tak, že žalovaná by si vzala úvěr, z kterého by doplatili hypotéku na dům. Žalovaná měla poradce, který ji zprostředkovával úvěr, ale musela za něj něčím ručit, proto na ni žalobce převedl dům kupní smlouvou. Žalovaná si pak vzala úvěr, ale žalobce žádné peníze nedostal. Peníze byly rozděleny na dluh u spořitelny a zaplacení prostředníka. Tento nový úvěr platili účastníci ze společných příjmů, neboť v roce 2014 žalovanému skončily exekuce, finančně mu pomohl i jeho otec a také žalovaná po skončení mateřské dovolené nastoupila do zaměstnání. Žalobce nechtěl dům prodat, chtěl, aby zůstal pro rodinu. Kupní smlouvu na dům připravil prostředník žalované, když spořitelna obdržela peníze, dražbu zastavila. Částku 950 000 Kč od žalované žalobce nikdy nedostal, příjmové doklady na tuto částku podepsat nechtěl, ale žalovaná a jeho otec na něj naléhali. Žalovaná za ním v té době často chodila s různými papíry, které potřebovala podepsat. Příjmové doklady žalobce nechtěl podepsat několik dní, žalovaná na něj stále naléhala, potom pozvala jeho otce, který z toho důvodu přišel k nim domů, bylo to někdy v lednu, ještě před podpisem kupní smlouvy. Žalobce podepsal všechny čtyři doklady najednou. Důvod, proč tyto doklady musí podepsat, mu nikdo nevysvětlil, žalovaná říkala, že je potřebuje doložit. Účastníci měli zúžené společné jmění manželů před rozvodem, ale nevypořádali si ho. Žalovaná pracovala jako kadeřnice, asi půl roku před narozením starší dcery nastoupila jako prodavačka v příjmení jméno, nikdy neměla žádné úspory, od jejích rodičů účastníci nic nedostali. Matka žalované je invalidní důchodkyně, její otec již dávno nežil, rodina žila z příjmu žalobce a podporoval je finančně i jeho otec, který mu přispěl i na koupi domu a jeho rekonstrukci. Dům žalobce kupoval v době, kdy s žalovanou již vedli společnou domácnost, ale před uzavřením manželství. Žalovaná má čtyři sourozence, žili na vesnici„ ze dne na den“. Žalovaná byla od ledna 2007 do ledna 2010 na mateřské dovolené s příjmem 7 800 Kč měsíčně, poté pracovala rok jako prodavačka, kde pobírala necelých 20 000 Kč a od února 2011 do února 2014 byla na mateřské dovolené s druhou dcerou a rovněž měla příjem 7 800 Kč měsíčně. Účastníci neměli žádný majetek, který by mohli zpeněžit ani úspory.

7. Žalovaná při své výpovědi dne 24.2.2021 trvala na tom, že celou částku 950 000 Kč předala v hotovosti žalobci v jeden den, ale příjmové doklady byly rozepsány proto, že v hotovosti nebylo možné předat větší částku, než 300 000 Kč. Žalovaná trvala na tom, že celou částku dostala od své matky, ale nedohodly se, zda ji má vrátit. K matce jí vezla kamarádka, matka jí měla částku předat v hotovosti. Její matka zemřela 19.3.2019, žalovaná uvedla, že neví, kde měla matka peníze před tím uložené, ani zda je po své matce zdědila nebo dostala, ani zda peněz měla víc. V době úmrtí matky žalované její otec už nežil, dědici po matce bylo pět sourozenců. Dům, ve kterém matka žila, zdědil její starší bratr, který v něm bydlel. Svým sourozencům žalovaná údajně neřekla, že dostala od matky částku 950 000 Kč, neví, zda její sourozenci od matky nějaké peníze dostali. Babička žalované ze strany matky zemřela v roce 2005, bydlela v Severních Čechách, spolu s manželem měli statek, kde hospodařili. V roce 2015, kdy měla žalobci předat částku 950 000 Kč, byly jejich vztahy relativně dobré. V té době hrál žalobce na automatech, bydleli společně i s dětmi v rodinném domě. Žalovaná uvedla, že se neptala žalobce, co s penězi, které mu měla dát, udělal. Na své výpovědi, že peníze žalobci dala, trvala i poté, kdy jí bylo připomenuto odůvodnění rozsudku o rozvodu manželství, kde je uvedeno, že manželství bylo spokojené do roku 2013 a poté žalobce začal hrát na automatech. Žalovaná potvrdila, že žalobce neplatil hypotéku na dům, proto byla zesplatněna a dům měl jít do dražby. Dům vykoupili zpátky, žalovaná si vzala půjčku u firmy právnická osoba anonymizováno tak, aby zamezili dražbě. V té době byl dům ve vlastnictví žalobce a její matka by jí nedala peníze na cizí dům. Dále účastníci řešili situaci tak, že žalovaná si vezme hypotéku, aby mohli peníze vrátit právnická osoba anonymizováno.

8. Z výpovědi svědka jméno příjmení, otce žalobce bylo zjištěno, že je mu známo, že účastníci měli problémy, neboť žalovaná mu říkala, že žalobce neplatí splátky hypotéky na dům a nedává jí peníze, svědek jí proto finančně podporoval. Žalobce byl dříve zaměstnaný u něj, proto mu svědek přestal vyplácet celou výplatu a dával jí přímo žalované, aby měla na platby spojené s provozem domu. Také ji utěšoval a o situaci účastníků spolu často hovořili, to bylo v letech 2013 2014. Svědek se domníval, že z peněz, které dává žalované, se platí i hypotéka na dům, ale pak mu žalovaná řekla, že hypotéka se neplatí a spořitelna vyhlásila dražbu. Žalovaná za ním přišla s tím, že chce dům zachovat pro děti, v té době byl svědek na syna velmi rozzlobený, protože na koupi domu žalobci přispěl, dal mu všechny své úspory, nejprve 500 000 Kč na koupi, později 250 000 Kč na rekonstrukci. Také proto měl zájem na tom, aby dům byl rodině zachován. Nejdříve chtěl dům koupit na svou firmu, později za ním přišla žalovaná, že má známého, který ji zařídí překlenovací úvěr u nějaké společnosti v obec, a tím se zaplatí spořitelně. Tento úvěr si vyjednala a vyplynulo z toho, že musí zaplatit provizi zprostředkovateli přes 80 000 Kč a tu zaplatil svědek. Pak bylo potřeba zaplatit úvěr ostravské společnosti, o tom svědek nevěděl nic podrobnějšího, v té době žalované věřil. Ta mu později sdělila, že si vezme hypotéku u další banky, ale k tomu je potřeba, aby jí žalobce dům prodal s tím, že je to podmínka, aby hypotéku dostala. Svědek zařídil odhadce domu, za odhad zaplatil 5 000 Kč. Žalovaná za ním pak několikrát přišla s tím, že žalobce nesouhlasí s prodejem domu. Svědek se pak s žalobcem několikrát o nutnosti prodeje bavil, žalobce dům prodat nechtěl, až zbývalo jen několik dnů do dražby. Jednou večer, začátkem roku, přišel svědek do domácnosti účastníků a žalobce v podstatě donutil, aby podepsal nějaký papír. Chtěl, aby se choval zodpovědně. Svědek neví, zda se jednalo o jednu listinu nebo víc, ale pamatuje si, že žalobce to podepsal, i když s tím nesouhlasil. Svědkovi není znám obsah listiny, kterou žalobce podepsal, ale ví, že se jednalo o souhlas s prodejem domu. Po několika dnech mu žalovaná řekla, že dům kupuje za 950 000 Kč, svědek se jí ptal, kde na to vezme peníze, když žádné nemá a předpokládal, že ani nikdo z její rodiny. Žalovaná mu řekla, že je to jen fiktivní, že zprostředkovatel jí řekl, že je to potřeba pro banku. Svědek nikdy nebyl u toho, když žalovaná žalobci předávala nějaké peníze, uvedl, že žádné neměla. I v této době žalovanou finančně podporoval, protože jí důvěřoval. Vyjádřil obavy, zda se nejedná o něco protizákonného předkládat bance fiktivní doklady. Žalovaná mu sdělila, že podle jejího zprostředkovatele je to v pořádku. Zanedlouho potom, co žalovaná získala dům, začala se chovat jinak, našla si milence, později se na dva roky z domu odstěhovala. Příjmové doklady na zaplacení částky 950 000 Kč, které byly svědkovi předloženy k nahlédnutí, svědek nikdy neviděl. O matce žalované uvedl, že ji znal, měli spolu dobrý vztah, ale o záležitosti spojené s převodem domu se nikdy nebavili. Matka žalované mu vyprávěla, že to měla v životě těžké, měla pět dětí a je ráda, že žalovaná teď bydlí v domě, byla v invalidním důchodu.

9. Z výpovědi svědkyně jméno příjmení, kamarádky žalované, bylo zjištěno, že v době, kterou si svědkyně blíže nepamatuje, žalovanou svým autem vezla k její matce při cestě za rodiči svědkyně. Žalovaná ji o odvoz požádala, svědkyně jí dovezla před dům její matky, kde žalovaná vystoupila a při cestě zpět ji zde opět vyzvedla. Peníze u žalované neviděla.

10. Z rozsudku Okresního soudu v Kolíně ze dne 6.4.2016, č.j. číslo jednací, který nabyl právní moci dne 6.4.2016, bylo zjištěno, že manželství účastníků bylo rozvedeno. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že soužití účastníků bylo spokojené asi do roku 2013, poté žalobce změnil zaměstnání, tím se mu podstatně snížil příjem a tuto situaci se snažil řešit hrou na automatech. Postupně se dostal do velkých dluhů a přestal splácet hypotéku na dům, kde rodina žila. Manželé situaci řešili zúžením společného jmění manželů a převodem domu do výlučného vlastnictví manželky, která začala splácet hypotéku.

11. Z výpisu z Katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, stát. instituce, listu vlastnictví číslo k datu 26.11.2014 bylo zjištěno, že žalobce byl výlučným vlastníkem stavební parcely 997 – zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba adresa, vše v k.ú. a obci obec. K nemovitostem bylo zapsáno zástavní právo pro pohledávku právnická osoba ve výši 1 100 000 Kč, a to na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 23.8.2004.

12. Z listiny ze dne 20.10.2014 bylo zjištěno, že právnická osoba právnická osoba informovala žalobce o jeho výši dluhu vůči právnická osoba, který ke dni 29.10.2014 činil 1 028 965,48 Kč s tím, že po uhrazení této částky bude upuštěno od dražby.

13. Z oznámení o upuštění od veřejné dražby ze dne 29.10.2014 bylo zjištěno, že termín dražby nemovitostí stavební parcely číslo stavby adresa a zahrady parc. číslo vše zapsané na list vlastnictví, pro k.ú. a územní celek, byl stanoven na 29.10.2014. Nejnižší podání bylo stanoveno na částku 900 000 Kč, navrhovatelem dražby byla právnická osoba Od dražby bylo upuštěno, neboť závazek vůči navrhovateli byl splněn.

14. Dne 3.11.2014 vydala právnická osoba souhlas se zrušením vinkulace pojistného plnění a výslovně potvrdila, že veškeré pohledávky za žalobcem zanikly splacením ke dni 31.10.2014 (prokázáno listinou souhlas se zrušením vinkulace pojistného plnění).

15. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 29.10.2014 uzavřené mezi právnická osoba s.r.o. jako věřitelem a žalobcem a žalovanou jako dlužníky bylo zjištěno, že účastníci si zapůjčili částku 1 236 500 Kč s tím, že částka ve výši 1 028 966 Kč bude poskytnuta na účet č. bankovní účet a část ve výši 207 534 Kč bude dlužníkům poskytnuta v hotovosti, což stvrdili svým podpisem. Účastníci jako dlužníci se zavázali vrátit půjčku nejpozději do 31.1.2015. K zajištění dluhu slouží zástavní právo k výše uvedeným nemovitostem v obec anonymizováno. Poskytnutí zápůjčky v uvedené výši oba účastníci potvrdili svým podpisem na listině prohlášení o poskytnutí úvěru ze dne 7.11.2014.

16. Ze zástavní smlouvy ze dne 29.10.2014 uzavřené mezi žalobcem jako zástavním dlužníkem a právnická osoba s.r.o. jako zástavním věřitelem bylo zjištěno, že touto zástavou byla zajištěna pohledávka společnosti právnická osoba vůči účastníkům ze smlouvy o zápůjčce ze dne 29.10.2014 ve výši 1 236 500 Kč.

17. Z vyrozumění Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, stát. instituce ve věci sp. zn. V číslo rok číslo bylo zjištěno, že s právními účinky ke dni 29.10.2014 byl proveden vklad zástavního práva k nemovitostem zapsaným na LV číslo, k.ú. obec pro pohledávku právnická osoba s.r.o. ve výši 1 236 500 Kč.

18. Další listiny, které právnická osoba s.r.o. doložila k výše uvedené zápůjčce, bylo potvrzení banky o vkladu částky 1 029 041 Kč na účet právnická osoba právnická osoba ze dne 29.10.2014, notářský zápis z téhož dne o uznání dluhu dlužníků celé jméno žalobce a celé jméno žalované vůči společnosti právnická osoba, výpis z katastru nemovitostí, list vlastnictví pro k.ú. obec podle stavu k 23.10.2014 a znalecký posudek číslo znalce příjmení jméno příjmení, který předmětné nemovitosti ocenil částkou 1 800 000 Kč.

19. Ze smlouvy číslo o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření ze dne 9.3.2015 bylo zjištěno, že jí uzavřela žalovaná jako dlužník s právnická osoba jako věřitelem. Předmětem smlouvy je povinnost věřitele poskytnout dlužníkovi meziúvěr ze stavebního spoření ve výši 1 400 000 Kč a úvěr ze stavebního spoření ve výši 910 000 Kč. Meziúvěr a úvěr je poskytován za účelem koupě rodinného domu dlužníkem, tedy žalovanou. Na žádost soudu právnická osoba poskytla soudu veškeré listiny k tomuto úvěru, a to vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí s právními účinky k 10.3.2015 o zřízení zástavního práva smluvního k zajištění pohledávek vzniklých na základě úvěrové smlouvy, odhad obvyklé ceny nemovitostí pro účel úvěrového řízení v právnická osoba, smlouvu o zřízení zástavního práva k věcem nemovitým ze dne 9.3.2015, kde žalobce vystupuje jako zástavce a žalovaná jako vedlejší účastník, výpis z katastru nemovitostí list vlastnictví pro k.ú. obec podle stavu k 9.3.2015 a podle stavu k 10.3.2015. Dále byla předložena žádost žalované o poskytnutí meziúvěru z 9.2.2015 a zpráva o ocenění nemovitosti.

20. Z kupní smlouvy ze dne 10.3.2015 uzavřené mezi žalobcem jako prodávajícím a žalovanou jako kupující bylo zjištěno, že žalobce prodal žalované rodinný dům adresa postavený na pozemku parc. č. st. 997 v katastrální uzemí, kterou měl ve svém výlučném vlastnictví za celkovou kupní cenu 2 350 000 Kč. Z článku III. smlouvy vyplývá, že kupující zaplatil čtyři zálohy v celkové výši 950 000 Kč v hotovosti ve dnech 2.1.2015 částku 250 000 Kč, 4.1.2015 částku 200 000 Kč, 6.1.2015 částku 250 000 Kč a 8.1.2015 částku 250 000 Kč. Zbývající částka 1 400 000 Kč bude uhrazena kupujícím bezhotovostním převodem z úvěru poskytnutého právnická osoba nejpozději do 12.3.2015 tak, že částka 1 290 000 Kč bude zaplacena na vyplacení zástavního smluvního práva na účet společnosti právnická osoba bezhotovostním převodem prostřednictvím úvěru kupujících u právnická osoba nejpozději do 12.3.2015. Část kupní ceny ve výši 110 000 Kč bude uhrazena rovněž bezhotovostním převodem prostřednictvím úvěru u právnická osoba do 12.3.2015 na účet právnická osoba anonymizována dvě slova.

21. Z příjmových dokladů číslo anonymizována dvě slova ze dne 2.1.2015, 4.1.2015, 6.1.2015 a 8.1.2015 bylo zjištěno, že je podepsal žalobce s tím, že od žalované na splátky za koupi nemovitosti přijal v těchto dnech částky 250 000 Kč, 200 000 Kč, 250 000 Kč a 250 000 Kč.

22. Z výpisu z Katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, stát. instituce, listu vlastnictví číslo k datu 14.6. 2017 bylo zjištěno, že výlučným vlastníkem stavební parcely 997 – zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba adresa a pozemku parc. číslo – zahrada, vše v k.ú. a obci obec, je žalovaná.

23. Z výzvy žalobce žalované ze dne 5.3.2018 bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky 950 000 Kč jako části kupní ceny za prodej nemovitostí dle smlouvy ze dne 10.3.2015 s tím, že jakákoliv prohlášení nebo potvrzení o úhradě této částky jsou nepravdivá a byla sepsána pouze účelově.

24. Na základě provedených důkazů má soud za prokázán následující skutkový stav:

Účastníci uzavřeli manželství dne 7.8. 2009. Žalobce před uzavřením manželství, ale již v průběhu známosti s žalovanou, nabyl do svého vlastnictví pozemek st. p. číslo zastavěná plocha a nádvoří jehož součástí je stavba adresa a pozemkovou parcelu číslo zahrada, vše v k.ú. obec. Rodinný dům sloužil k bydlení účastníků i po uzavření manželství. Žalobce část kupní ceny nemovitostí hradil z úvěru u právnická osoba Soužití účastníků bylo spokojené zhruba do roku 2013, kdy se žalobce dostal do dluhů a hypotéku na dům přestal splácet (prokázáno rozsudkem o rozvodu manželství). Ke dni 29.10.2014 žalobce dlužil právnická osoba 1 028 965,48 Kč a na tentýž den byla nařízena dražba nemovitostí v jeho vlastnictví, na nichž ve prospěch spořitelny vázlo zástavní právo. Nejnižší podání bylo stanoveno na částku 900 000 Kč právnická osoba od dražby upustila, neboť závazek vůči ní byl splněn. Prostředky na úhradu závazku získal žalobce ze zápůjčky ve výši 1 236 500 Kč, kterou oba tehdejší manželé uzavřeli se právnická osoba s.r.o. Z této částky byl uhrazen dluh spořitelně, zbylá část 207 534 Kč byla účastníkům uhrazena v hotovosti. Půjčka měla být vrácena nejpozději do 31.1. 2015 a byla zajištěna zástavním právem k nemovitostem ve vlastnictví žalobce. Dne 9.2. 2015 žalovaná požádala právnická osoba, kde měla vedeno stavební spoření, o poskytnutí meziúvěru a úvěru za účelem koupě rodinného domu. Úvěr ve výši 1 400 000 Kč jí byl poskytnut na základě smlouvy ze dne 9.3. 2015 a byl čerpán na splacení dluhu u právnická osoba s.r.o., zbývající část ve prospěch dlužnice. Úvěr byl zajištěn zástavním právem k nemovitostem, zástavní smlouvu s ČMSS uzavřel žalobce jako zástavce a žalovaná jako vedlejší účastník. Nemovitosti byly pro tento účel oceněny částkou 2 350 000 Kč. Dne 10.3. 2015 uzavřel žalobce jako prodávající a žalovaná jako kupující kupní smlouvu, na základě které na žalovanou přešlo vlastnické právo k nemovitostem zapsaným na list vlastnictví v k.ú. obec, s právními účinky zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí ke dni 17.6. 2015. Kupní cena byla dohodnuta v částce 2 350 000 Kč. Část ceny ve výši 1 400 000 Kč měla být uhrazena z úvěru u právnická osoba tak, že částka 1 290 000 Kč byla poukázána přímo na účet právnická osoba s.r.o., částka 110 000 Kč na účet zprostředkovatele úvěru právnická osoba Zbývající část kupní ceny ve výši 950 000 Kč měla být podle smlouvy uhrazena žalovanou v hotovosti již před podpisem smlouvy ve čtyřech splátkách ve dnech 2.1.2015, 4.1. 2015, 6.1.2015 a 8.1.2015. Žalovaná v měsíci lednu 2015 předložila žalobci listiny označené jako příjmové doklady číslo až 4, kde je uvedeno, že žalobce od žalované jako splátku na koupi nemovitosti přijal v těchto dnech částky 250 000 Kč, 200 000 Kč, 250 000 Kč a 250 000 Kč. Žalobce tyto listiny vlastnoručně podepsal na nátlak žalované i svého otce, neboť žalovaná mu sdělila, že tyto doklady musí doložit. Tyto listiny však společnostem právnická osoba ani ČMSS předloženy nebyly. V letech 2013 a 2014 měli účastníci finanční potíže, podporoval je finančně otec žalobce tak, že mzdu žalobce předával žalované, které v té době důvěřoval, domníval se, že je placena i původní hypotéka u právnická osoba Již dříve přispěl na koupi domu a jeho rekonstrukci. Žalobce dům žalované prodat nechtěl, příjmové doklady podepsal po naléhání přes svůj nesouhlas. Účastníci neměli v průběhu svého soužití k dispozici větší finanční prostředky, žalovaná byla v letech 2007 až 2010 a 2011 až 2014 na rodičovské dovolené, finančně je podporoval otec žalobce. Dne 6.4. 2016 bylo manželství účastníků rozvedeno.

25. Podle § 609 věty prvé zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, dále jen o.z., nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Podle § 610 odst. 1 věty prvé o.z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Podle § 619 o.z. odst. 1 jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle odst. 2 téhož ustanovení právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Podle § 629 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

26. Žalovaná vznesla námitku promlčení nároku žalobce, neboť doklady o přijetí finančních částek žalovaný podepsal v lednu 2015 a žaloba byla podána až 9.3. 2018, tedy po uplynutí tříleté lhůty. Námitka žalované není důvodná. Soud má za prokázáno, že příjmové doklady žalobce podepsal během měsíce ledna 2015. V této době však žádná kupní smlouva ohledně nemovitostí mezi účastníky uzavřena nebyla a ani jeden z účastníků netvrdil a neprokazoval žádné jiné skutečnosti, např. uzavření smlouvy o smlouvě budoucí, ze které by závazek žalované zaplatit žalobci finanční částky vyplýval. Závazek žalované zaplatit kupní cenu za nemovitosti vznikl až podpisem kupní smlouvy dne 10.3. 2015. Ve smlouvě není stanoven termín pro zaplacení části kupní ceny ve výši 950 000 Kč, proto žalobce mohl uplatnit právo na zaplacení části kupní ceny následující den po podpisu smlouvy, tedy 11.3. 2015. Žaloba tedy byla podána včas.

27. Podle § 2079 odst. 1 o.z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle odst. 2 téhož ustanovení neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.

28. Žalobce nepopřel správnost příjmových dokladů jako soukromé listiny, když potvrdil, že doklady podepsal. Popřel však jejich pravdivost, tedy obsah, když tvrdil, že peníze od žalované nedostal. Žalobce uvedl, z jakého důvodu účastníci kupní smlouvu uzavírali, tedy za účelem získání úvěru u právnická osoba žalovanou a ke svému tvrzení, že peníze mu nebyly předány, označil důkazy. Soud ve smyslu § 132 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád, dále jen o.s.ř., všechny důkazy hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. 10. 2017 sp. zn. 23 Cdo 3895/2016).

29. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně k prokázání svého tvrzení o předání peněz žalobci nabídla pouze důkaz výše uvedenými doklady, jejichž podpis žalobce i potvrdil, samotnou kupní smlouvu a výpověď svědkyně příjmení. Z výpovědi této svědkyně soud zjistil pouze tu skutečnost, že v blíže neurčeném časovém období vezla v zimním období žalovanou k její matce. Žádné peníze však u žalované neviděla. Pokud uvedla, že žalovaná jí sdělila, že cesta dopadla dobře a peníze jí matka dala, soud k tomuto tvrzení nepřihlédl, neboť svědkyně je blízkou přítelkyní žalované a vypovídala o cestě, která se měla uskutečnit před více než šesti lety. Především však tento důkaz žalovaná navrhla až v podání ze dne 3.9. 2020, tedy dva a půl roku po podání žaloby a poté, co během řízení nejprve tvrdila, že peníze dostala 6od své babičky již před svatbou s žalobcem (podání ze dne 27.7. 2020). Toto své tvrzení změnila v podání ze dne 3.9. 2020, kdy uvedla, že peníze dostala od své matky. Při svém výslechu dne 24.2. 2021 pak žalovaná uvedla, že její matka zemřela před dvěma lety na jaře. Také se jeví velmi nepravděpodobné a rozporuplné tvrzení žalované, že v době, kdy peníze žalobci předávala, ten hrál na automatech a ona se nezajímala o to, co s penězi udělal a že jejich vztahy byly v té době relativně dobré. To je v rozporu se skutečnostmi zjištěnými z odůvodnění rozsudku o rozvodu manželství účastníků i z výpovědi svědka jméno příjmení, tedy že v roce 2013 měli účastníci neshody a finanční potíže. Za této situace se předání částky 950 000 Kč žalobci žalovanou s tím, že o jejím dalším užití neměla žádné informace, jeví jako velmi nepravděpodobné. Tvrzení žalované, že její matka měla k dispozici větší finanční částku v hotovosti, je v rozporu i s výpovědí svědka jméno příjmení, který uvedl, že s matkou žalované měl dobrý vztah a vyprávěla mu, že měla pět dětí a v životě to měla těžké. Z tohoto vyjádření rovněž nevyplývá skutečnost, že matka žalované měla nejméně od smrti své matky k dispozici větší finanční částku. Žalovaná uvedla, že má čtyři sourozence a neví, zda i jim její matka nějaké peníze darovala. Zejména však je tvrzení žalované o tom, že peníze žalobci předala v rozporu s výpovědí svědka jméno příjmení v tom, že jemu žalovaná řekla, že předání částky 950 000 Kč je pouze fiktivní a že doklad potřebuje pro banku. Soud si vyžádal veškerou dokumentaci k půjče účastníků u právnická osoba s.r.o. i úvěru žalované u ČMSS, ale žádné příjmové doklady podepsané žalobcem mezi dokumenty banky nepředložily. Také časová posloupnost mezi údajným předáním peněz v lednu 2015, žádostí žalované o úvěr v únoru 2015 a podepsání kupní smlouvy a smlouvy o úvěru s ČMSS v březnu 2015 dokládá postup žalované tak, že nejprve si zajistila podpis příjmových dokladů bez předání peněz a teprve poté požádala o úvěr, ke kterému musela doložit kupní smlouvu. Soud tak po zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dospěl k závěru, že žalobce unesl své důkazní břemeno a prokázal, že žalovaná mu částku 950 000 Kč jako část kupní ceny nemovitostí dle smlouvy ze dne 10.3. 2015 nepředala a žalobě vyhověl. Nárok na úrok z prodlení je odůvodněn ustanovením § 1970 o.z., jeho výše je v souladu s ustanovením § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Další žalobcem navržené důkazy, a to dotazy na bankovní ústavy, zda měla žalovaná u těchto ústavů peněžní prostředky, soud pro nadbytečnost neprováděl.

30. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 o.s.ř. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný, proto mu přísluší náhrada nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši v částce 4 750 Kč a nákladů zastoupení advokátem. Odměna ve výši 127 050 Kč byla stanovena dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) a sestává z devíti úkonů právní pomoci po 12 100 Kč (první porada a příprava a převzetí, 5 x účast při soudním jednání, 3 x podání ve věci samé) a tří úkonů v poloviční výši po 6 050 Kč (2 x účast u jednání soudu, podání vyjádření). Dále žalobci náleží náhrada hotových výdajů za třináct režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t., náhrada cestovních výdajů za šest cest Benešov – Kolín a zpět v celkové výši 4 248 Kč, náhrada za promeškaný čas za 24 půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 1 a.t. a náhrada za 21 % DPH v částce 28 833 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.