OSKO 18 C 244/2024-31
- Soud:
- Okresní soud v Kolíně
- Spisová značka:
- 18 C 244/2024-31
- Datum rozhodnutí:
- 24. 9. 2024
- ECLI:
- ECLI:CZ:OSKO:2024:18.C.244.2024.1
- Jazyk textu:
- cs
Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Martinou Volfovou jako samosoudkyní ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem označení advokáta. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 85 160,14 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 52 020 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 52 020 Kč od 15. 2. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do požadavku žalobce na zaplacení částky 33 140,14 Kč, úroku 30 % ročně z částky 59 413,16 Kč od 26. 6. 2023 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 68 912,62 Kč od 6. 7. 2023 do 14. 2. 2024, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 892,62 Kč od 15. 2. 2024 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 52 020 Kč od 15. 2. 2024 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal na žalovaném zaplacení částky 85 160,14 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že jeho právní předchůdce, společnost právnická osoba., IČ IČO, se sídlem adresa, uzavřel se žalovaným dne 11. 1. 2023 smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které poskytl žalovanému dne 12. 1. 2023 na jeho bankovní účet peněžní prostředky ve výši 60 000 Kč. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobce uvedl, že ji jeho právní předchůdce provedl před uzavřením smlouvy s požadovanou odbornou péčí. Žalovaný mu za tímto účelem poskytl požadované informace a předložil k prověření své osobní doklady a doklady ověřující příjmy a výdaje. Z informací a dokladů (výpis z účtu) získaných od žalovaného bylo zjištěno, že jeho průměrný měsíční příjem činí 34 043 Kč. Ohledně výdajů žalovaného bylo zjištěno, že tyto činí celkem 9 763 Kč, přičemž bylo kalkulováno i životní minimum ve výši 4 860 Kč stanovené zákonem a k němu vydaným nařízením vlády. Právní předchůdce žalobce rovněž provedl lustraci žalovaného ve veřejných registrech SOLUS, NRKI a ISIR. Žalovaný měl měsíčně 23 280 Kč disponibilních finančních prostředků, tedy dostatek pro splácení požadovaného úvěru a nebyly důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce úroky s dohodnutou pevnou zápůjční úrokovou sazbou na celou dobu řádného splácení úvěru. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutých peněžních prostředků, úroků a poplatků za pojištění se žalovaný zavázal splatit ve 48 pravidelných měsíčních splátkách po 3 990 Kč počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, a proto mu dle čl. 6. části B) smlouvy vznikla povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobce smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se ocitl v prodlení o délce 30 dnů. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátek o více jak 65 dnů, právní předchůdce žalobce úvěr v souladu se smluvním ujednání v čl. 6. části B) smlouvy zesplatnil a dopisem ze dne 25. 6. 2023 vyzval žalovaného k okamžité úhradě dosud nesplacené jistiny úvěru, dlužných úroků a dlužných smluvních pokut za prodlení s úhradou jednotlivých splátek. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka celkem 71 777,62 Kč. Ode dne následujícího po zesplatnění má žalobce i nadále právo na zaplacení úroku ve výši 30 % ročně z dlužné jistiny 59 413,16 Kč až do jejího zaplacení. Smluvní strany si dále v čl. 6. části B) smlouvy sjednaly, že ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru. Novou jistinu tvořenou součtem původní dlužné jistiny ve výši 59 413,16 Kč a přirostlých dlužných úroků ke dni zesplatnění ve výši 9 499,46 Kč byl žalovaný povinen zaplatit právnímu předchůdci žalobce nejpozději v den zesplatnění úvěru. V důsledku zesplatnění úvěru a v případě nezaplacení nové jistiny byl žalovaný na základě ujednání v čl. 6. části B) smlouvy povinen ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od 26. 6. 2023, zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny ve výši 68 912,62 Kč za každý den prodlení. Od marného uplynutí 10denní lhůty pro zaplacení dlužné částky poskytnuté v oznámení o zesplatnění, tj. od 6. 7. 2023, pak žalobce uplatňuje v souladu s ujednáním v čl. 6. části B) smlouvy právo na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné nové jistiny ve výši 68 912,62 Kč do zaplacení. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy o úvěru byla z původního věřitele na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 6. 2023 a v souladu se společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 5. 12. 2023 postoupena žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 29. 11. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou aktivní legitimaci. Žalovaný za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku postoupení pohledávky uhradil pouze 7 980 Kč. Žalobce tedy konkrétně žalobou požadoval zaplacení dlužné nové jistiny ve výši 68 912,62 Kč, dlužného poplatku za pojištění ve výši 1 467 Kč, dlužné smluvní pokuty ve výši 14 780,52 Kč (vyčíslené ke dni 11. 1. 2024 jako součet neuhrazené smluvní pokuty do zesplatnění a smluvní pokuty po zesplatnění 0,1 % denně z dlužné nové jistiny od 26. 6. 2023), úroků ve výši 30 % ročně z části dlužné nové jistiny ve výši 59 413,16 Kč od 26. 6. 2023 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné nové jistiny ve výši 68 912,62 Kč od 6. 7. 2023 do zaplacení. Žalovaný svůj dluh neuhradil, přestože mu byla zaslána předžalobní výzva.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. K nařízenému jednání se žalovaný bez včasné a důvodné omluvy nedostavil, bylo tak jednáno v jeho nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o.s.ř.“).
4. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru, resp. smlouvy o úvěru č. hodnota, včetně přílohy č. hodnota (pojištění schopnosti splácet) bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba., IČ IČO, a žalovaný uzavřeli dne 12. 1. 2023 tuto smlouvu, na základě které se předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 60 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit ve 48 splátkách po 3 990 Kč, a to vždy do 20. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém bude úvěr vyplacen. Splátka v sobě zahrnovala i měsíční úhradu za pojištění schopnosti splácet ve výši 489 Kč. Sjednaná zápůjční úroková sazba činila 64,30 % ročně. Mezi stranami bylo v čl. 6 smlouvy mj. ujednáno, že jestliže se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 499 Kč, a to za každou splátku, u které se ocitl v prodlení o délce 30 dnů. Dále bylo ujednáno, že jestliže se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů je věřitel oprávněn odepřít plnění veškerých svých závazků (povinností) ze smlouvy, automaticky dojde k zesplatnění úvěru, tzn., že se k tomuto dni stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů. Rovněž bylo sjednáno, že pokud žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení.
5. Z formuláře hodnocení klienta bylo zjištěno, že předchůdce žalobce při uzavírání smlouvy hodnotil bonitu žalovaného. Zjistil jeho zaměstnavatele, kterým dle formuláře byla společnost právnická osoba., kde žalovaný pracoval od 1. 9. 2018 na hlavní pracovní poměr. Ve formuláři je dále uveden pravidelný čistý měsíční příjem žalovaného ze zaměstnání ve výši 34 043 Kč a jeho měsíční výdaje v celkové výši 9 763 Kč sestávající z částky životního minima a nákladů na bydlení ve výši 4 903 Kč, dále připočetl rezervu v částce 1 000 Kč. Disponibilní příjem žalovaného tak dle formuláře činil 23 280 Kč.
6. Z výpisu z účtu žalovaného (historie pohybů – běžný účet) za období od srpna 2022 do ledna 2023 bylo zjištěno, že předchůdce žalobce si při uzavírání smlouvy o úvěru od žalovaného vyžádal výpis z jeho účtu dokládající jeho příjem ze zaměstnání. V měsíci srpnu 2022 činila mzda žalovaného 35 833 Kč, v září 34 863 Kč, v říjnu 43 650 Kč, v listopadu 23 748 Kč, v prosinci 44 122 Kč a v lednu 2023 pak 34 260 Kč.
7. Z výpisu z registru SOLUS vyplývá, že předchůdce žalobce provedl lustraci žalovaného v tomto registru dne 11. 1. 2023, přičemž o žalovaném nebyly zjištěny žádné negativní informace.
8. Z výpisu z registru NRKI bylo zjištěno, že předchůdce žalobce provedl lustraci žalovaného v tomto registru rovněž dne 11. 1. 2023, přičemž zjištěné skóre žalovaného činilo 426.
9. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že jistina úvěru ve výši 60 000 Kč byla vyplacena dne 12. 1. 2023 na účet žalovaného, který uvedl ve smlouvě o úvěru. Variabilním symbolem platby bylo číslo smlouvy.
10. Oznámením ze dne 25. 6. 2023 předchůdce žalobce informoval žalovaného, že vzhledem k prodlení s úhradou splátky úvěru o délce 65 dnů, došlo tímto dnem v souladu s uzavřenou smlouvou k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývajících z dané smlouvy. Zároveň byl žalovaný vyzván k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru, běžných úroků přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, smluvních pokut a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením v celkové výši 71 777 Kč, a to do 10 dnů od data odeslání tohoto oznámení.
11. Z transakční historie vyplývá, že žalovaný na úvěr zaplatil celkem 7 980 Kč, přičemž poslední úhradu provedl dne 10. 3. 2023.
12. Společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 5. 12. 2023 vč. přílohy č. 1 k tomuto prohlášení (seznam postupovaných pohledávek) právní předchůdce žalobce (původní věřitel) a žalobce deklarovali, že ke dni 29. 11. 2023 došlo k postoupení pohledávky z předmětné smlouvy o úvěru z původního věřitele na žalobce. Uvedené prohlášení navazuje na smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 29. 6. 2023.
13. Dopisem oznámení o postoupení pohledávky ze dne 12. 12. 2023 byl žalovaný informován o tom, že pohledávka z předmětné smlouvy o úvěru byla ke dni 29. 11. 2023 postoupena z původního věřitele na žalobce. Z podacího lístku bylo zjištěno, že oznámení bylo odesláno dne 12. 12. 2023.
14. Předžalobní výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne 30. 1. 2024 byl žalovaný vyzván k úhradě celkové dlužné částky ve lhůtě do 14. 2. 2024. Z podacího lístku bylo zjištěno, že výzva byla odeslána dne 30. 1. 2024.
15. V řízení tak bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce a žalovaný sjednali dne 12. 1. 2023 dohodu označenou jako smlouva o úvěru č. hodnota, na jejímž základě byly žalovanému na jeho bankovní účet poskytnuty peněžní prostředky ve výši 60 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr vč. úroků a poplatků za pojištění splatit ve 48 měsíčních splátkách po 3 990 Kč, a to vždy do 20. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém došlo k vyplacení úvěru. Splátka v sobě zahrnovala i měsíční úhradu za pojištění schopnosti splácet ve výši 489 Kč. Sjednaná zápůjční úroková sazba činila 64,30 % ročně. Žalovaný celkem na úvěr uhradil 7 980 Kč. Právní předchůdce žalobce úvěr z důvodu prodlení žalovaného s úhradou splátek zesplatnil ke dni 25. 6. 2023 a vyzval žalovaného k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru, běžných úroků přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, smluvních pokut a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením v celkové výši 71 777 Kč. Ke dni 29. 11. 2023 došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobce. K úhradě dluhu byl žalovaný bezvýsledně vyzván předžalobní upomínkou.
16. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
17. Původní věřitel sjednal smlouvu v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 a § 420 o.z.). Vzniklý závazek je tak kromě příslušných ustanovení o.z., nutno posoudit rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru („z.s.ú.“).
18. Podle ust. § 86 odst. 1 z.s.ú. ve znění ke dni sjednání smlouvy poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
19. Podle ust. § 86 odst. 2 z.s.ú. ve znění ke dni sjednání smlouvy poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
20. Podle ust. § 87 odst. 1 z.s.ú. ve znění ke dni sjednání smlouvy, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
21. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
22. Dle výše uvedených ustanovení z.s.ú. se tak soud zabýval otázkou, zda právní předchůdce žalobce řádně prověřil schopnost žalovaného úvěr splácet, přičemž dospěl k závěru, že posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany právního předchůdce žalobce bylo nedostatečné. Původní věřitel sice náležité zjistil příjem žalovaného za několik měsíců předcházejících poskytnutí úvěru spočívající ve mzdě od zaměstnavatele právnická osoba., avšak stejnou péči nevěnoval zjišťování jeho skutečných výdajů. Namísto toho se spolehl pouze na tvrzení žalovaného a zároveň použil částku životního minima. Pokud si předchůdce žalobce od žalovaného obstaral výpis z účtu prokazující příjem ze zaměstnání, mohl si od něj vyžádat i výpis z účtu celkový, tj. včetně výdajů, který by mu umožnil seznámit se s faktickým hospodařením žalovaného. Předchůdce žalobce tak nemohl být v pozici, kdy by z výsledku posouzení úvěruschopnosti žalovaného vyplývalo, že zde nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet (viz ust. § 86 odst. 1 o.s.ř.).
23. S ohledem na to, že žalobce ve věci neprokázal, že při sjednávání smlouvy byla splněna zákonná povinnost jeho právního předchůdce řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka, je tak tato smlouva absolutně neplatná. V řízení bylo naopak prokázáno, že předchůdce žalobce uzavřel předmětnou smlouvu s žalovaným, aniž by vzal v úvahu všechny nezbytné a relevantní faktory, které by mohly ovlivnit schopnost žalovaného daný úvěr po dobu jeho trvání splácet.
24. Vzhledem k tomu, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným nebyl sjednán platný závazek, má žalobce podle ust. § 87 odst. 1 z.s.ú. nárok na vrácení peněžité částky představující nesplacenou část jistiny úvěru. Z tvrzení a předložených listinných důkazů bylo prokázáno, že předchůdce žalobce vyplatil z titulu smlouvy o úvěru žalovanému částku 60 000 Kč, žalovaný zaplatil celkem 7 980 Kč, z čehož vyplývá, že na jistinu úvěru zbývá žalovanému uhradit částku 52 020 Kč. Soud proto uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobci uhradit spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky dle § 1970 o.z. ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I. rozsudku). Ve zbytku žalobního nároku pak soud žalobu zamítl (výrok II. rozsudku).
25. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Ve věci byl při zohlednění příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku procesně úspěšnější žalovaný, kterému však v průběhu řízení nevznikly žádné účelně vynaložené náklady, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.