OSKT 9 C 32/2020-192

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Vlastou Peškovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený obecným zmocněncem jméno příjmení, titul. ⟪LB:lb_004⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částka s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z této částky od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Ve zbytku se žalobní návrh co do částky částka s příslušenstvím zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne datum se žalobce po žalovaném domáhal náhrady za újmu na zdraví, která mu byla způsobena žalovaným dne datum v době kolem údaj o čase hodin v obci obec, ul. ulice, před vstupem do klubu název, adresa. Žalovaný vytáhl a držel v ruce velký nůž, a to v okamžiku, kdy žalobce držel v sevření jméno příjmení. Žalovaný úmyslně narušil občanské soužití tak, že se vůči jinému dopustil hrubého jednání. Následkem tohoto došlo k potyčce se žalobcem, který mu chtěl z ruky nůž sebrat, přičemž došlo k poranění žalobce na článku 2. a 3. prstu levé ruky, žalovaný tedy z nedbalosti ublížil žalobci na zdraví. Žalobce tvrdil, že jednání žalovaného je v příčinné souvislosti s následkem v podobě újmy na zdraví žalobce, neboť pokud by žalovaný rozměrným nožem nemanipuloval, k potyčce mezi účastníky a v tom důsledku ke vzniku újmy na zdraví žalobce by nedošlo. Žalobce také vylučoval jakékoliv spoluzavinění své osoby na vzniku újmy na zdraví, neboť se cítil být v daném okamžiku ohrožen na životě a zdraví, nechtěl být pasivní v případě napadení žalovaným, využil okamžiku překvapení a odvrátil tak předpokládaný útok žalovaného nožem na jeho osobu. Bolestné bylo vyčísleno název nemocnicí titul příjmení na hodnotu 76 bodů, což při hodnotě jednoho bodu částka činí anonymizováno, částka. Za bodové ohodnocení žalobce zaplatil částku částka. Dále vznikla žalobci škoda na ušlém výdělku ve výši částka, neboť žalobce byl neschopen od datum do datum, což je výsledek rozdílu předpokládaného hrubého výdělku za toto období částka po odečtení náhrady mzdy od zaměstnavatele ve výši částka a nemocenských dávek částka. Tj. sečteno částka. Ve zbytku co do částky částka se žalobce domáhal náhrady cestovného za ošetřením (rehabilitaci) z obec do obec nebo do obec ve dnech datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum Náklady řízení byly účtovány v celkové výši i po zrušení rozhodnutí prvého stupně částka.

2. Okresní soud v Klatovech rozhodoval již rozsudkem j. č. 9 C 32/2020-130 dne 15. 3. 2021 tak, že žalobu v plném rozsahu zamítl. Krajský soud v Plzni pak usnesením ze dne 30. 6. 2021 j. č. 13 Co 121/2021-147 rozsudek soudu prvého stupně zrušil s tím, že je soud dle § 135 odst. 1 o. s. ř. vázán o tom, že byl přestupek nebo správní delikt spáchán, bylo-li v tom směru vydáno pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu. Jedná se o rozhodnutí stát. instituce, odboru správního, ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, č. j. spisová značka, potud, že se žalovaný dopustil protiprávního jednání spočívajícího v tom, že dne datum v době kolem údaj o čase hod. v obci obec, v ulici ulice, před vstupem do klubu název, adresa, vytáhl a držel v ruce před hosty velký nůž, a to v okamžiku, kdy žalobce držel v sevření jméno příjmení.

3. Žalovaný nabízel žalobci smírné řešení tohoto sporu, poskytnutím částečného finančního vyrovnání, ale s výší tak, jak ji požadoval žalobce, nesouhlasil. Zastával stanovisko, že si žalobce zranění způsobil sám, k čemuž došlo tím, že byl žalovaný napaden žalobcem a tento si říznul své prsty, a tak došlo k jeho zranění. Ponechal proto rozhodnutí na soudu. Způsob vyčíslení požadované náhrady nebyl žalovaným rozporován.

4. Soud provedl důkaz listinami ze spisu MÚ obec, sp. zn. spisová značka, obsahující rozhodnutí přestupkové komise a výpovědi zúčastněných, včetně kopie kamerového záznamu události ze dne datum. Dále bylo doplněno důkazní řízení o listiny, týkající se podání vysvětlení zúčastněných osob ze spisů PČR: anonymizováno číslo, s názvem„ celé jméno žalovaného podezření z pořezání ruky celé jméno žalobce“, anonymizováno číslo s názvem„ Výtržnictví příjmení příjmení obec“, anonymizováno číslo s názvem„ celé jméno žalobce obtěžování příjmení jméno“, anonymizováno číslo s názvem„ celé jméno žalovaného hrubé jednání název obec“, konkrétně se jedná o závěrečné výstupy ze šetření PČR, výslechy žalobce, žalovaného, jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení, a v neposlední řadě byl proveden důkaz znaleckým posudkem vypracovaným titul jméno příjmení ze dne datum zadaný v rámci vyšetřování Policií ČR. Jako svědek byla vyslechnuta jméno příjmení a stěžejním důkazem byl výslech svědka - vedoucího Obvodního oddělení obec, titul jméno příjmení, který se na rozhodování této věci za PČR podílel.

5. stát. instituce rozhodoval na základě spisového materiálu od PČR, Obvodního oddělení obec, číslo jednací číslo dle oznámení o podezření z přestupku proti občanskému soužití u podezřelého (žalovaného), ke kterému mělo dojít tím, že žalovaný dne datum před vstupem do klubu název vytáhl a držel v ruce velký nůž a to v okamžiku, kdy žalobce držel v sevření jméno příjmení, kterou nechtěl pustit. Následně došlo k potyčce a poranění žalobce, který chtěl nůž sebrat - jedná se o spisový materiál„ celé jméno žalovaného hrubé jednání název obec“, přičemž se v oznámení přestupku zároveň uvádí, že věc byla vyčleněna ze skutku anonymizováno číslo - přečin ublížení na zdraví, kdy měl žalovaný způsobit poranění žalobce, když toto jednání bylo odloženo usnesením dle § 159a/1 trestního řádu stát. instituce vyhodnotil skutek ve svém rozhodnutí sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí tak, že uznal žalovaného vinným ze spáchání přestupků proti občanskému soužití, jednak podle § 7 odst. 1 písm. c) bod 4 z. č. 251/2016 Sb., neboť úmyslně narušil občanské soužití tím, že se vůči jinému dopustil hrubého jednání a jednak z nedbalosti se dopustil přestupku podle § 7 odst. 1 písm. b) tím, že jinému ublížil na zdraví. Byla mu uložena pokuta ve výši částka a s náhradou škody byl poškozený odkázán na soud. Rozhodnutí nabylo právní moci dne datum.

6. Z těchto důkazů soud dospěl k následujícímu skutkovému zjištění:

Žalobce ve svém vysvětlení ze dne datum (úřední záznam ze spisového materiálu anonymizováno číslo) uvedl, že viděl nůž v ruce u jednoho mladého kluka, on jen stál a nůž držel v ruce, byl vzdálený asi metr a půl. Když viděl ten nůž tak se„ okamžitě rozhodl“, že útočníka zpacifikuje a odebere mu ten nůž. Natlačil ho na římsu, snažil se mu nůž odebrat, chytil ho za ruku, ve které nůž držel a snažil se mu nůž z ruky vytřást, lomcoval s jeho rukou a druhou ho držel pod krkem, cit.:„ Chtěl jsem chytit ten nůž, když jsem ucítil bolest na levé ruce.“ Žalovaný ve svém vysvětlení dne datum (č. l. 42 shora uvedeného spisu) mj. uvedl, že když žalobce viděl v jeho rukou nůž, pustil dívku a okamžitě se na něj vrhnul. Žalobce ho pravou rukou chytil pod krkem a zatlačil ho na zídku, žalovaný měl nůž v pravé ruce stranou od sebe, nožem rozhodně nemířil na žalobce a žalobce se stále snažil chytat ho za pravou ruku, kde držel žalovaný nůž, který měl již za zády, kdy si všiml žalovaný, že nůž chytil žalobce přímo za čepel. Žalobce držel čepel nože, žalovaný s ním nehýbal, byl si vědom toho, že by ho mohl pořezat. Pak žalobce nůž pustil a byl pořezaný, toto si způsobil žalobce sám. Žalovaný uvedl, že nechtěl nikoho zranit, jen donutit žalobce, který držel jméno příjmení, aby ji pustil. Kdyby jej žalobce nenapadl, tak by se nezranil. Pokud se týče kamerového záznamu z této události, je o něm rovněž úřední záznam ze dne datum vyhotovený PČR, který soud po zhlédnutí a provedení k důkazu, vyhodnotil shodně tak, jako před prvním rozhodnutí soudu: Událost se stala na dlažební podestě před vstupem do restaurace v přítomnosti několika osob. Prvotní příčinou potyčky bylo to, že žalobce držel jméno příjmení zezadu za ruce, sl. příjmení stála před žalobcem. Následně přišel žalovaný vzdálený cca 2 m od těchto osob a vytáhl nůž s většími„ zuby“. Žalobce iniciála. příjmení pustil a k žalovanému hned poté přiskočil, žalovaný na žalobce nožem neútočil, ruku s nožem dal podél těla. Žalobce chytil žalovaného pod krkem a natlačil ho na zábradlí se sloupem. Nůž měl žalovaný stále v pravé ruce, žalobce byl proti žalovanému evidentně v převaze, stále se žalovaným cloumal, zřejmě mu chtěl nůž vzít. Při tomto„ cloumání“ žalovaným, kdy žalovaného přetočil, vzal svojí levou rukou za nůž a přitom se zranil, což zjistil až poté, co žalovaného pustil. Tento incident se stal v rozmezí údaj o čase hodin - údaj o čase hodin. V dalším sledu událostí se již žalobce neangažuje, žalovaný byl napaden, smýkán a natlačen na zeď již jiným mladým mužem a byl odveden ve údaj o čase hodin jinou osobou z místa události. Slyšená svědkyně jméno příjmení v tomto řízení vnímala tuto situaci tak, že byla držena„ opilým chlapem, který byl tak dvakrát silnější než já“ a viděla, když jí žalobce pustil, jak nabíhal na žalovaného, chytá za čepel, všude byli lidi a pak už jen kopali do žalovaného. Žalovaný jen nůž držel, neměl v plánu s ním útočit. Svědek příjmení jméno, vedoucí oddělení PČR obec potvrdil, že kamerový záznam z klubu název byl jedním z důležitých prvků při jejich rozhodování. Jak bylo zjištěno, při konfliktu nepožil žalovaný žádný alkohol a pokud se týče žalobce, tento nebyl bohužel testován, ač se tak pravidelně při podobných incidentech děje. Pokud se týče věci„ podezření z pořezání ruky celé jméno žalobce“, spáchání přečinu ublížení na zdraví, kterého se měl dopustit žalovaný tím, že měl způsobit zranění žalobci nožem pořezáním dvou prstů levé ruky, které si vyžádalo lékařské ošetření a dobu léčení od datum do datum, pak tato věc byla PČR odložena (viz usnesení ze dne datum rozhodnutí číslo jednací), neboť nejde o podezření z přečinu. Dle názoru svědka tam došlo k řetězení spousty špatných rozhodnutí, které vyústily k tomu zranění. Dle jeho názoru ani ze záznamu kamery není patrné, že by byl žalovaný aktivní a navíc byla tato věc dozorována státním zástupcem, který se s odložením věci také ztotožnil s tím, že tam zavinění žalovaného není, nezjistili tam příčinnou souvislost se zraněním žalobce. Rovněž svědek vysvětlil, že z celé té situace vyčlenili několik skutků, přičemž právě zranění žalobce bylo odloženo a jak dopadly ostatní věci, o nich nemá PČR zpětnou vazbu. K posouzení závažnosti zranění a mechanismu poškození ruky žalobce, byl přizván soudní znalec z odvětví soudního lékařství titul jméno příjmení, který provedl znalecký posudek ze dne datum. Z jeho znaleckého posudku se podává, že lze odzbrojování osoby držící nůž v době, kdy neútočí proti okolí, považovat za naprosto nevhodné. Mechanismy možného poranění byly ve znaleckém posudku rozebrány, např. mohlo dojít k pořezání tak, že osoba, která se snažila odebrat žalovanému nůž, jej jednou rukou držela v oblasti krku a druhou se snažila nahmatat ruku žalovaného, ve které držel nůž. Přihlédneme-li k tomu, že v danou chvíli jsou obě osoby rozrušené, se stoupající hladinou adrenalinu, kdy dochází k relativnímu zvýšení prahu pro bolest, mohla osoba - zraněná - po nahmatání nástroje sjet rukou po tomto nástroji k místu, kde podvědomě čekala ruka držící nůž a při tomto sjetí rukou po ostří nástroje, kdy se nepochybně jednalo o rychlý pohyb, aniž by si tato osoba uvědomila bolest, si způsobit řezné poranění. V případě, když je nůž ostrý na obou stranách čepele, dochází u osoby snažící se jiné osobě odebrat nůž, zpravidla k řeznému poranění prstů.

7. Pokud se týče připojených spisů číslo jednací číslo s názvem„ celé jméno žalobce obtěžování příjmení jméno“, soud informativně uvádí, že stát. instituce pod sp. zn. spisová značka rozhodnutím ze dne datum rozhodnutí, které nabylo právní moci tento den, aniž zahájil řízení o přestupku proti občanskému soužití, odložil věc, kterého se měl žalobce dopustit dne datum v době kolem údaj o čase hodin před vstupem do klubu název v obci obec tím, že držel v sevření jméno příjmení a nechtěl ji pustit. Pokud se týče spisu j. č. anonymizováno číslo s názvem„ Výtržnictví MC příjmení obec - anonymizováno“, z podnětu PČR byl jméno příjmení uznán vinným trestním příkazem vydaným název soudu j. č. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí tím, že dne datum v době od číslo hod do údaj o čase hod. v obec před vstupem do klubu název a posléze v prostorách dětského hřiště žalovaného opakovaně fyzicky napadal. P. příjmení se ke svému činu doznal s tím, že byl opilý, pořezání žalobce neviděl. Důkazně tyto spisy pouze dokreslují situaci před klubem název dne datum v nočních hodinách, kdy i sv. titul jméno příjmení potvrdil, že se jedná o klub, kde se scházejí mladí lidé, popíjejí alkohol a v nočních hodinách, zejména o víkendu zde nejčastěji zasahuje PČR.

8. Podle § 2910 o. z. věta prvá, škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil.

9. Dle § 2918 o. z., vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

10. Dle § 2958 o. z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy a vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

11. V daném případě soud sice vycházel z rozhodnutí MÚ obec spisová značka ze dne datum rozhodnutí v tom smyslu, že uznal žalovaného vinným ze spáchání přestupků proti občanskému soužití, jednak podle § 7 odst. 1 písm. c) bod 4 z. č. 251/2016 Sb., neboť úmyslně narušil občanské soužití tím, že se vůči jinému dopustil hrubého jednání a jednak z nedbalosti se dopustil přestupku podle § 7 odst. 1 písm. b) tím, že jinému ublížil na zdraví. Soud je ve smyslu § 135 odst. 1 o. s. ř. tímto rozhodnutím vázán, ale pouze pokud jde o jednání žalovaného. Při posouzení spoluodpovědnosti vztažmo k poškozenému - žalobci, pak není soud výrokem o vině žalovaného vázán, pokud okolnosti případu nasvědčují, že na vzniku škody se kromě žalovaného mohlo podílet i jednání žalobce. Ze skutkového zjištění v této věci vyplývá, že na vzniku újmy na zdraví žalobce, se podílel z převážné míry žalobce sám, tj. poškozený, proto se soud zabýval i veškerými okolnostmi tohoto případu tak, jak ukládá § 2918 o. z.

12. Mezi základní předpoklady vzniku povinnosti nahradit újmu patří 1) porušení povinnosti zásahem do absolutního práva, 2) vznik škody, 3) příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním a škodou a 4) zavinění. Za protiprávní by bylo lze v daném případě považovat poranění levé ruky žalobce, tedy ublížení na zdraví, pokud by ho způsobil žalovaný jako škůdce a porušil tak zákaz zasahovat do tělesné integrity jiného. Protiprávnost by tak byla odvozena od účinku, který byl způsoben jednáním. Protiprávnost, vznik škody, příčinnou souvislost mezi obojími, prokazuje poškozený (žalobce), jedná se o objektivní znaky náhrady újmy. Pokud se týče zavinění, toto se předpokládá (§ 2911 o. z.), a to ve formě nedbalostní. Je na žalovaném, aby prokázal, že újmu nezavinil, což také tvrdil. Soud proto v daném případě zkoumal, zda právě protiprávním jednáním žalovaného byla způsobena újma na zdraví žalobci. Je-li určitým jednáním způsobena újma, je třeba toto jednání zkoumat bez ohledu na následek, neboť on sám o sobě nestačí k závěru o protiprávnosti. Obecně pro chování v rámci prevenční povinnosti platí ust. § 2900 o. z., cit.:„ Vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo vlastnictví jiného.“ V daném případě nejednali jak žalobce, tak i žalovaný v nutné obraně (§ 2905 o. z.), neboť neodvracel ani jeden bezprostředně hrozící nebo trvající protiprávní útok. Žalovaný na žalobce aktivně neútočil, což potvrdil nakonec i žalobce, který se snažil žalovaného„ odzbrojit“, když viděl v jeho ruce nůž. Jak sám uvedl, okamžitě se rozhodl, když viděl nůž, že žalovaného„ zpacifikuje“. Celou potyčku mezi účastníky vedl aktivně žalobce a ke zranění jeho ruky došlo za situace, kdy se rozhodl cit.:„ Chytit ten nůž.“ Dle názoru soudu se na daný případ uplatní ust. § 2918 o. z. (posuzování škody následkem okolností, které se přičítají poškozenému), neboť k újmě na zdraví žalobce došlo za situace, kdy žalobce dle tvrzení sv. příjmení pil alkohol (soud neměl důvod jmenované nevěřit, vždyť tato událost se odehrála v nočních hodinách v baru, kde se alkohol podává), která jej cítila, když jí násilím držel a zásadně nelze upozadit to, že to byl právě žalobce, který svým nevybíravým chováním vůči sv. příjmení celou nepříznivou situaci vyvolal. Stejně tak i náhoda se přičítá tomu, v jehož sféře vznikla - náhodně došlo k pořezání samotným žalobcem, což si v převážné míře zavinil sám. Novela občanského zákona klade důraz na zohlednění všech okolností, za nichž došlo k újmě, tedy i okolností nastalé ve sféře poškozeného, lze-li mu je přičíst. Žalobce dle názoru soudu se nenacházel v takové situaci, aby se na žalovaného (tehdy ještě nezletilého)„ vrhl“, žalovaný ho neatakoval a dle názoru soudu se žalobce nezachoval přiměřeně daným okolnostem. Sám porušil prevenční povinnost a čistě svojí nepozorností a nedbalostí si způsobil újmu na zdraví. S tím souvisí i zkoumání příčinné souvislosti mezi jednáním žalovaného a újmou na zdraví, což je otázkou skutkovou, nikoliv právní. Jde o zjišťování, zda tvrzené protiprávní jednání žalovaného bylo podmínkou vzniku újmy na zdraví žalobce jako poškozeného, neboli zda škodný následek (újma) má věcnou souvislost s konkrétní podmínkou, bez které by nenastal. To, co bezprostředně vyvolalo vznik škody (újmy), bylo jednání samotného žalobce, nikoliv žalovaného. Byla to jedna z příčin, která byla podstatná a důležitá, když žalobce sám za nůž vzal, bez tohoto jednání by tento škodný následek nenastal, žalovaný žalobce v zásadě nepořezal. V této souvislosti lze zmínit i názor Okresního státního zastupitelství v obec, vtělený do zprávy ze dne datum, kde u pokynů k provedení dalších úkonů vztažmo k PČR (č. l. 6 číslo jednací) je uvedeno, že je„ z důkazů zřejmé, že incident vyvolal poškozený, který jednak obtěžoval sl. příjmení, jednak se chtěl zmocnit nože“. Soud z důvodů shora uvedených, při zohlednění všech okolností tohoto případu, vyhodnotil spoluzavinění žalobce na vzniku své újmy na zdraví v poměru 90% a ve zbývajícím 10% na straně žalovaného. Předpokladem závěru o spoluzavinění je to, že má soud za prokazatelné, ze všech provedených důkazů včetně znaleckého posudku, že jednání žalobce bylo v příčinné souvislosti se vznikem jeho újmy na zdraví a jen v podstatně malé části bylo shledáno spoluzavinění na straně žalovaného.

13. Protože žalobce uplatnil nárok ve výši částka, který nebyl žalovaným rozporován, soud z této výše vycházel. Jedná se o nárok na bolestné, které bylo vyčísleno název nemocnicí titul příjmení na hodnotu 76 bodů, což při hodnotě jednoho bodu částka činí částka. Dále vznikla žalobci škoda na ušlém výdělku ve výši částka, neboť žalobce byl neschopen od datum do datum, což je výsledek rozdílu předpokládaného hrubého výdělku za toto období částka po odečtení náhrady mzdy od zaměstnavatele ve výši částka a nemocenských dávek částka. V součtu bylo požadováno částka, včetně nákladů částka za vyhotovení. Ve zbytku co do částky částka se žalobce domáhal náhrady cestovného za ošetřením (rehabilitaci) z obec do obec nebo do obec ve dnech datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, tj. částky částka. Bez nákladů za bodové ohodnocení částka (tyto náleží do náhrady nákladů řízení) žalobce uplatnil náhradu za částka 10% z této částky je částka, kterou zaplatí žalovaný žalobci ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku, ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Zákonný úrok z prodlení je ve výši dle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb., tj. 10% ročně od datum do zaplacení. Povinnost platit zákonný úrok z prodlení pak pro žalovaného vyplývá z ust. § 1970 o. z. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úroky z prodlení, přičemž jejich výši stanoví prováděcí předpis. Datum, od kdy žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení, koresponduje s předžalobní upomínkou ze dne datum, ve které je stanovena lhůta k plnění 10 dnů od doručení této výzvy, která byla odesílána téhož dne. Ve zbytku, co do částky částka (částka částka - částka částka) s příslušenstvím, byl žalobní návrh proto zamítnut.

14. Vzhledem k tomu, že měl ve věci žalovaný částečný úspěch, ale náklady řízení neúčtoval (§ 142 odst. 2 o. s. ř.), pak soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.