OSKV 17 C 221/2017-853

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Doubkem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení, Ph.D. ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ za účasti vedlejšího účastníka právnická osoba, IČO ⟪LB:lb_006⟫ sídlem adresa vedlejší účastnice ⟪LB:lb_007⟫ pro 50.000 Kč / bolestné + číslo Kč/náhrad za ztížení společenského uplatnění

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 50.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 50.000 Kč od 1. 9. 2017 do zaplacení, částky 201.455 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 201.455 Kč od 11. 9. 2018 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované, k rukám zástupce žalované, náhradu nákladů řízení v částce 167.377,01 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit vedlejšímu účastníku na straně žalované, náhradu nákladů řízení v částce 41.878 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech náhradu nákladů řízení v částce a se splatností, které budou soudem stanoveny zvláštním usnesením.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 50.000 Kč jako bolestného a částky 201.455 Kč jako náhrady ztížení společenského uplatnění (ohledně této náhrady bylo rozhodnuto usnesením Okresního soudu v Karlových Varech z 10. 9. 2018, č.j. 17 C 221/2017-181 o změně – rozšíření žaloby) v souvislosti s úrazem žalobkyně dne 6. 9. 2014 při zdolávání trasy lanového centra na příjmení, které provozovala žalovaná. K úrazu žalobkyně (zlomenině klíční kosti) došlo při závěrečném sjezdu trasy po nárazu do stromu. Usnesením Okresního soudu v Karlových Varech z 13. 6. 2018, č.j. 17 C 221/2017-124 bylo rozhodnuto o částečném zastavení řízení pro částečné zpětvzetí žaloby žalobkyní (ohledně části úroku z prodlení).

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a uváděla, že a) není jasné, že žalobkyně uplatňovaný úraz utrpěla právě při používání lanového centra, b) není jasné, zda se zdravotní stav žalované nezhoršil pro odložení ošetření poranění žalované, c) žalovaná vznik škody nezavinila, popř. učinila veškerá opatření, která po ní lze spravedlivě požadovat, aby předešla vzniku poškození zdraví (které měla podle svých tvrzení utrpět žalobkyně).

3. Vedlejší účastník na straně žalované rovněž se žalobou nesouhlasil, odkazoval na námitky žalované a dále vůči nároku na odškodnění ztížení společenského uplatnění vznášel námitku promlčení (uvedený nárok byl uplatněn až v průběhu řízení a uplynuly více než tři roky od ustálení zdravotního stavu žalobkyně po úrazu do uplatnění nároku u soudu dne 30. 8. 2018).

4. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaná je podnikatel, který v rámci svého podnikání provozoval k 6. 9. 2014 lanové centrum na příjmení.

5. Mezi účastníky bylo sporné, že lanové centrum provozované žalovanou na příjmení, odpovídalo k 6. 9. 2014 plánku půdorysu lanového centra v Revizní správě pro příjmení centrum příjmení z 17. 4. 2014 (revize provedena 26. 3. 2014) jako přílohy číslo) přílohové obálky a dále listinám předloženým žalovanou s popisky Stávající lanový park s rozšířením a Půdorys centra jako přílohy číslo) přílohové obálky, územním souhlasům Obecního úřadu Pernink (stavebního úřadu) z 10. 7. 2012, č.j. 630/189/12/Pa a z 11. 8. 2010, č.j. 457/224/10/Pa jako přílohám číslo), 3) přílohové obálky.

6. Z listin s půdorysnými plánky (uvedených v předchozím odstavci), dále z místního ohledání (závěrečného sjezdu černé trasy) lanového centra na příjmení dne 22. 6. 2018 a z fotografií ve spise soud zjistil, že lanové centrum k rozhodnému datu úrazu odpovídalo půdorysným plánkům (byť, jak upozornil znalec příjmení celé jméno znalce, DiS, s ohledem na potřebu přehlednosti a názornosti nemůže půdorysný plánek vždy směrově odpovídat skutečnosti); nevyšlo najevo nic, co by svědčilo pro úpravy závěrečného sjezdu černé trasy (byť lanové centrum bylo po škodné události a před místním ohledáním dotčeno živelní pohromou s devastací části centra). Z územních souhlasů vyplývalo pouze to, že stavebník lanového centra měl souhlas ke zřízení lanového centra (a k jeho rozšíření); konkrétní podoba (prostorové uspořádání centra) zřejmé nebylo. V řízení nevyšly najevo pochybnosti, že by žalovaná činila oproti uvedenému plánku změny uspořádání lanového centra, popř. že by zasahovala do uspořádání centra jiným způsobem (např. změnou napnutí lana po 6. 9. 2014). Žalovaná k doložení neexistence zásahů do konstrukce dojezdové plošiny závěrečného sjezdu (černé a červené trasy) předložila čestné prohlášení právnická osoba (zhotovitele centra a zpracovatele revizí), že k zásahům do konstrukce (jak je též zřejmé z pravidelných revizí č.l. 410 a násl.) od zřízení v červenci 2011 do dne prohlášení (3. 9. 2018) nedošlo; při revizích byly prováděny též testovací jízdy k zajištění bezpečnosti uživatelů. Soud dospěl k dílčímu skutkovému závěru, že uvedenou spornou skutečnost se podařilo žalované prokázat tak, že plán lanového centra ke dni úrazu žalobkyně odpovídal skutečnému uspořádání centra ke dni úrazu žalobkyně a že nedošlo ani k jiným zásahům do stavu závěrečného sjezdu, na kterém se stal úraz žalobkyně.

7. Pokud v řízení panovaly na straně žalobkyně neprokázané pochybnosti, v jaké podobě byl závěrečný sjezd žalovanou vlastně v době úrazu provozován, pak je to důsledek toho, že žalobkyně neučinila žádné kroky k zajištění důkazu (alespoň nafocení stavu lanového centra v době škody). Nárok na náhradu újmy byl uplatněn až s velkým časovým odstupem po škodné události. To však nemůže to být k tíži žalované a neplyne z toho ani žádná výhoda pro žalobkyni (byť jde o osobu, která újmu utrpěla). Jen žalobkyně nese důkazní břemeno, včetně prokázání stavu lanového centra v době vzniku škody. Pokud žalobkyně tvrdila, že sklon závěrečného sjezdu byl větší, než byl v době ohledání, popř. v době zpracování posudku, nic takového v řízení prokázáno nebylo (subjektivní poznatky svědků o rychlosti sjezdu a o sklonu lana, ani by svědci měli větší zkušenosti s lanovými centry, žádné konkrétní závěry o změnách situace v době újmy neumožňuje).

8. Mezi účastníky bylo nesporné, že lanové centrum bylo provozováno v souladu s rozhodnutím stavebního úřadu (územní souhlas z 11.8.2010, a 10.7.2012 vydané pod č.j. 457/224/10/ a pod č.j. 630/189/12/PA vydaný Obecním úřadem v Perninku, založené jako přílohy číslo přílohové obálky), v souladu s prohlášením o shodě (prohlášení o shodě ze 7.7.2011 a certifikáty e. číslo, e. číslo viz přílohy 4/ a 5/ přílohové obálky) a dále, že v roce 2014 došlo k kontrole bezpečnosti lanového centra v souladu s revizní zprávou ze 17. 4. 2014 (příloha číslo přílohové obálky). příjmení skutečnosti byly potvrzovány zmiňovanými listinami.

9. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaná dne 6. 9. 2014 absolvovala (nejobtížnější ze tří tehdy provozovaných tras) tzv. černou trasu lanového centra žalované na příjmení. Mezi účastníky bylo sporné, že žalovaná v uvedený den absolvovala celkem (všechny) tři trasy lanového centra, a to v posloupnosti od nejlehčí (modré) přes obtížnější (červenou) až k nejnáročnější (černé). Žalovaná označila k uvedené sporné skutečnosti důkaz vstupenkou (č.l. 6 spisu) a výslechy svědků jméno příjmení a jméno příjmení (uvedenou skutečnost potvrdila též svědkyně jméno příjmení). Soud má za prokázané ze vstupenky a výslechu uvedených svědků, že žalobkyně (a její spolunávštěvníci) absolvovali uvedeného dne úrazu všechny tři trasy lanového centra. Svědci žalobkyně jméno příjmení a jméno příjmení sice uvedli, že si nejsou jisti počtem využitých okruhů (tras), vstupenka v kombinaci s výpovědí instruktorů byla dostatečně přesvědčivá k prokázání této sporné skutečnosti, kterou lze označit za dílčí skutkový závěr.

10. Mezi účastníky bylo sporné, zda pracovníci žalované poskytli žalobkyni před nástupem na trasu (trasy) lanového parku poučení o právech a povinnostech dle příloh 6) a 7) přílohové obálky. Žalovaná k uvedené sporné skutečnosti označila důkaz uvedenými přílohami číslo), 7) přílohové obálky a dále výslechy svědků jméno příjmení a jméno příjmení. Z uvedených listin a výslechu svědků příjmení a příjmení (to potvrdili i svědci žalobkyně) vyplynulo, že uvedené poučení bylo žalobkyni (a jejím spolunávštěvníkům, kteří spolu s ní absolvovali trasy lanového centra, bylo poskytnuto), což soud převzal za svůj dílčí skutkový závěr.

11. Mezi účastníky bylo sporné, že žalovaná byla při absolvování„ černé trasy“ dne 9. 6. 2014, vyzvána 3x instruktorem k ukončení pohybu na trase. K uvedené sporné skutečnosti žalovaná označila důkaz výslechem svědků jméno příjmení a jméno příjmení. Uvedená sporná skutečnost nebyla žalovanou prokázána, sami instruktoři, zejména jméno příjmení, který se o žalobkyni při návštěvě lanového centra staral, pokyn k ukončení trasy nepotvrdili. Nic takového nevyplynulo ani z výpovědi žalobkyně a svědků, které označila. Nelze tedy mít za prokázané, že by se žalobkyně dopustila porušení povinnosti uposlechnout pokyny instruktorů.

12. Mezi účastníky bylo sporné, jakým způsobem došlo ke vzniku uplatňovaného poškození zdraví žalobkyně při absolvování černé trasy lanového centra (jakým způsobem a z jakých příčin narazila žalobkyně do stromu). V této souvislosti bylo nesporné, že žalobkyně při absolvování černé trasy lanového centra výše uvedeného dne narazila do stromu. Mezi účastníky bylo dále nesporné, že poškození zdraví spočívalo v důsledcích nárazu levého ramene žalobkyně do stromu (polstrování, které bylo na stromě umístěno). Žalobkyně k uvedené sporné skutečnosti, že náraz do stromu byl přímým důsledkem závěrečného sjezdu a k událostem (bezprostředně) před úrazem, označila důkaz výslechem žalobkyně v pozici účastníka řízení, výslechem svědků jméno příjmení, jméno příjmení a jméno příjmení, zprávou o počasí Českého hydrometeorologického ústavu z 20. 6. 2018 (č.l. 128) a videonahrávkami (reklamní plešiveckého lanového centra a dále loketského lanového centra). Žalovaná navrhla k této sporné skutečnosti provedení důkazu výslechy svědků jméno příjmení a jméno příjmení, dále důkaz místním ohledáním příslušné trasy lanového centra, záznamem o úrazu z 6. 9. 2014 (č.l. 77), fotodokumentací č.l. 76, 69 -71. Soud považoval za potřebné zpracovat znalecký posudek z oboru sport, který by se ke zjištění způsobu vzniku úrazu vyjádřil (nejprve byl ustanoven znalec celé jméno znalce, posléze s ohledem na jeho zaneprázdnění znalec příjmení celé jméno znalce, DiS; pro rozpory mezi posudky došlo též ke konfrontaci závěrů znalců).

13. Soud zjistil z výslechů svědků žalobkyně (příjmení, příjmení a příjmení), že žalobkyně utrpěla úraz v důsledku nárazu levou částí zad a ramene do (polstrování) stromu v závěru sedmdesátimetrového (závěrečného) sjezdu; z výpovědi svědků příjmení a příjmení (a z místního ohledání) vyplývalo, že se jednalo o závěrečný sjezd černého (a současně červeného) okruhu. Žalovaná se podle svědků žalobkyně při sjezdu přetočila a dokončila závěrečný sjezd zády k dojezdové plošině a narazila do stromu (s ochrannou matrace) s tím, že soud neměl pochybnosti o tom, že zajištění dojezdové plošiny odpovídalo situaci, která zde byla při místním šetření (a v době pořízení fotografií před šetřením). Ze zprávy ČHÚ (č.l. 128) sice vyplývala bouřka po 15.30 hodin, dle záznamu o úrazu (č.l. 77) vyplývalo, že k úrazu došlo do 15.00 hodin (i když žalobkyně záznam nepodepsala, jiný údaj nevyšel v řízení najevo); změna počasí se tak na úrazu nepodílela. Spekulace žalobkyně o jiném napnutí lana a o snížení jeho sklonu (oproti stavu po úrazu) nebyly v řízení věrohodně potvrzeny. Je pravda, že svědci příjmení a příjmení hodnotili rychlost pohybu při uvedeném sjezdu jako vysokou, avšak to samo o sobě nemůže poskytnout spolehlivý podklad pro závěr o odlišnostech ve sjezdu v době úrazu a v době místního šetření. Reklamní videonahrávka (č.l. 10) a videonahrávka z místního šetření (č. l. 229) neposkytují (i podle znalce příjmení celé jméno znalce) podklad pro srovnání stavu sjezdu v době úrazu a v době místního šetření (popř. v době zpracování znaleckého posudku Ing. celé jméno znalce). Znalci celé jméno znalce i Ing. celé jméno znalce DiS připustili (v písemných posudcích z 31. 1. 2019, číslo z 22. 12. 2020, číslo i v rámci svých výslechů 9. 12. 2019 a 29. 9. 2021) možnost odchylek v způsobu (zejména rychlosti) sjezdu a orientace sjíždějícího, které jsou dány konkrétními prostředky, počasím a způsobem sjezdu, aniž by bylo možné pro odstup času tyto možnosti jakkoli konkretizovat. Znalci pak neměli výhrady proti žalobkyní předkládanému mechanismu úrazu (prostý náraz ramenem do opláštění stromu s ukotvením závěrečného sjezdu černého okruhu). Soud dospěl k dílčímu skutkovému závěru, že žalobkyně svá tvrzení (o mechanismu úrazu) prokázala.

14. Mezi účastníky bylo sporné, jaké byly bezprostřední důsledky poškození zdraví žalované po nárazu do stromu obaleného izolací (šlo tedy o možné zhoršení zdraví žalobkyně po opuštění lanového centra bez souvislosti s nárazem do stromu); zda skutečnost, že žalobkyně absolvovala cestu mezi příjmení a ostrovskou nemocnicí, aniž by využila možnosti ošetření instruktory, nebo přivolání zdravotní pomoci na místo, způsobila zhoršení svého zdravotního stavu. Žalobkyně označila jako důkaz lékařské zprávy ze 6. 9. 2014 (č.l. 8), 26. 9. 2014 (č.l. 9) a 18. 1. 2015 (č.l. 10) a výslechy svědků příjmení, Košťála a příjmení (události po úrazu již nevedly k přetržení souvislosti mezi úrazem a uplatňovaným poškozením zdraví). Vedlejší účastník na straně žalované označil důkaz znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví.

15. Z výpovědi svědků žalobkyně vyplynulo, že po nárazu do stromu nedošlo k ničemu, co by mohlo vést ke zhoršení zdraví žalobkyně; žádnému takovému ději nebyli přítomni ani svědci jméno příjmení a jméno příjmení (byť ti upozornili na zásah příjmení služby na horní stanici lanovky). Z lékařských zpráv vyplynula pouze (žalobkyní uváděná) souvislost mezi úrazem v lanovém centru (náraz levým ramenem do stromu) a zlomeninou laterálního klíčku vlevo; v lednu 2015 došlo k odstranění dislokovaného drátu. Znalec doc. MUDr. celé jméno znalce ve znaleckém posudku z 1. 2. 2021 číslo z oboru zdravotnictví, odvětví ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí, specializace osteologie (č.l. 668) uvedl, že mechanismus vzniku úrazu (uváděný žalobkyní) odpovídá zjištěnému poškození zdraví; neexistují indicie, že by po úrazu došlo k dalším skutečnostem, které by zdravotní stav žalobkyně (negativně) ovlivnily (v uvedené části ani žalovaná a vedlejší účastník na straně žalované závěry znalce nerozporovali).

16. Mezi účastníky bylo sporné, že mezi špatnou fyzickou kondicí žalobkyně při absolvování černé trasy a jejím úrazem byla příčinná souvislost. Zástupce žalované označil k uvedené sporné skutečnosti důkaz listinami založenými pod číslo) a 7) přílohové obálky, tedy pravidly a protokolem o školení, dále výslechy svědků příjmení a příjmení. Z provedených důkazů (včetně znaleckých posudků) nevyšlo najevo, že by špatná fyzická kondice žalobkyně (vyčerpání) vedla k úrazu žalobkyně. Listiny, které se týkaly pravidel při používání lanového centra, nic nevypovídaly o kondici žalobkyně a o tom, že by v této souvislosti žalobkyně nějaká výslovná pravidla chování porušila. Svědek příjmení sice potvrdil únavu žalobkyně, vztah mezi únavou a úrazem potvrzen nebyl.

17. Mezi účastníky bylo sporné, zda zajištění stromu, u kterého (o který) došlo k úrazu žalobkyně a na který byly uchyceny prvky černé trasy, bylo dostatečné pro zabránění zranění při obvyklém užívání lanového centra. Žalovaná označila důkaz listinami založenými v přílohové obálce pod č. přílohy 2) – 5) (územní souhlasy z 10. 7. 2012, 11. 8. 2010, certifikát TÜD SÜ právnická osoba podle § 3 odst. 7 nařízení vl. č. 173/1997 Sb. pro právnická osoba číslo, včetně autorizace č.l. 409, prohlášení o shodě z 7. 7. 2011 právnická osoba), přílohy číslo přílohové obálky (revizní zprávy pro příjmení centrum příjmení z 26. 3. 2014), revizní zprávy z let 2015 – 2018 (č.l. 410, 416, 423, 436), fotodokumentaci č. l. 76, 69 – 71, 107 – 111, souhlas s užíváním stavby Obeckého úřadu obec – stavebního úřadu z 17. 10. 2013 (č.l. 404), úředního záznamu obec obchodní inspekce z 10. 7. 2019 a protokol o kontrole téže z 6. 4. 2018 (č.l. 405, 407). Pro posuzování věci měly význam listiny, které se týkaly stavu před úrazem 6. 9. 2014. Teoreticky mohla být (zejména při revizi v roce 2015) zjištěna závada, která by mohla být významná při hodnocení odpovědnosti za újmu žalobkyně; žádná taková závada zjištěna nebyla.

18. Z listin (fotodokumentace a revizní zprávy z 17. 4. 2014) vyplývala pouze podoba zajištění konce závěrečného sjezdu (náběhová lávka, stanoviště ukotvení dolní části závěrečného sjezdu) a to, že lanové centrum mělo být provozováno v souladu s právními předpisy a ČSN (a technickými požadavky na výrobky), k uvedené sporné skutečnosti se však vztahovaly zejména znalecké posudky z oboru sport: znalecký posudek celé jméno znalce a Ing. jméno celé jméno znalce, DiS. Z revizní zprávy z 17. 4. 2014 vyplývalo, že byla provedena kontrola stavu lávky (plošinky) a dále že byla provedena kontrola omotávek na závěrečném sjezdu, bez závad.

19. Znalci došli k odchylným závěrům: znalec v oboru sport celé jméno znalce v posudku z 31. 1. 2019 číslo (č.l. 285) ve znění doplnění z 9. 4. 2019 a dále při svém výslechu dne 9. 12. 2019 a 9. 8. 2021 považoval zajištění bezpečnosti v závěru předmětného sjezdu za nedostatečné (srovnával použité řešení včetně prověšení lana, náběhové lávky a opláštění stromu zejména s brzdou z lanového centra v obec), znalec příjmení celé jméno znalce, DiS naopak považoval v posudku z 22. 12. 2020 číslo ve znění vyjádření z 26. 8. 2021 (č.l. 763) a z z 24. 9. 2021 (č.l. 818) a při výslechu dne 29. 9. 2021 zajištění za dostatečné (a úraz žalobkyně jako výraz rizika sportovní činnosti, kterému nelze zcela zabránit) s tím, že porovnával jednotlivé způsoby zajištění bezpečnosti (včetně řešení v lanovém centru v obec, které vyhodnotil jako nevhodné pro lanové centrum na příjmení). Soud se přiklonil k řešení, které nabídl (a odůvodnil) znalec příjmení celé jméno znalce; znalec původně měl hodnotit možné varianty řešení zajištění bezpečnosti závěrečného sjezdu (černé trasy lanového centra). Protože však znalec měl přihlížet k závěrům posudku znalce celé jméno znalce, se kterými nesouhlasil, vyjadřoval se znalec též k otázce řádnosti zajištění bezpečnosti uživatele lanového centra (v souvislosti se závěrečným sjezdem).

20. Při posuzování dostatečnosti opatření lze snížení rizika poškození zdraví je třeba vycházet z konstrukce lanového centra, která byla realizována v souladu s územně plánovacími a stavebními předpisy a též normami ČSN (aplikovanými v rámci posuzování technických požadavků na výrobky). Znalec příjmení celé jméno znalce vysvětlil, jaké jsou možné způsoby zajištění bezpečnosti závěrečného sjezdu, a dospěl k závěru, že zvolený způsob zabezpečení byl dostatečný k přiměřenému snížení rizik poškození zdraví uživatele a že jiné způsoby snížení nebezpečí nejsou vhodnější, protože tato opatření mohou vytvářet rizika jiná (a k tomu je třeba při volbě řešení přihlížet). Znalec celé jméno znalce prosazoval způsob řešení, který nepovažoval znalec příjmení celé jméno znalce za správný (s ohledem na místní podmínky) a upozornil na další rizika, která zvolený způsob řešení přináší (opuštění plošiny po provazovaném žebříku). Pokud znalec celé jméno znalce argumentoval, že nesouhlasí s tím, že by odpovídající norma ČSN považovala za pasivní brzdící systém dopadovou matraci a náběhovou lávku, pak normy ČSN používají (i používaly ve znění k datu úrazu) pouze demonstrativní výčet pasivních brzdících systémů (ne taxativní) a skutečnost, že dopadová matrace je zmiňována v jiné souvislosti nevylučuje její vyhodnocení jako pasivního brzdícího systému. Gravitace (prověšení vodícího lana), náběhová lávka i dopadová matrace mají absorbovat kinetickou energii, vznikající při sjezdu. Pokud je jejich účel shodný, není závěr znalce příjmení celé jméno znalce nepřiměřený. Argumentace znalce celé jméno znalce, že pokud k úrazu došlo, je jasné, že opatření nebyla přiměřená (konkrétně tloušťka dopadové matrace), by přenášelo veškerá rizika na provozovatele lanového centra, aniž by se přihlíželo k tomu, zda mohl příslušné riziko identifikovat a učinit opatření k jeho minimalizaci. Lze souhlasit s tím, že k vážným úrazům by při provozu sportovních činností nemělo docházet a že je (do určité míry) rozdíl mezi řízenými adrenalinovými činnostmi (např. právě lanové centrum) a prakticky neřízenými s výrazně vyšším rizikem úrazu (např. rafting, horolezectví apod.), přesto ani u řízených adrenalinových sportů nelze z povahy věci úrazy (riziko) vyloučit. Pokud k nim dochází vzácně (jako tomu je u sledovaného mechanismu úrazu), a soud nemá důvod o tom pochybovat, i když způsob evidence úrazů skutečně není zajištěn proti potencionálním manipulacím, pak by odpovědnost provozovatele byla dána v případě opakování úrazu, aniž by provozovatel provedl ověření, zda se úraz nemůže za normálního běhu věcí opakovat. Oba znalci připustili, že rizikům poškození zdraví se vyhnout nelze. Úraz žalobkyně byl podle znalce příjmení celé jméno znalce způsoben pravděpodobně souhrou okolností; úraz se vyskytuje velmi vzácně (v řízení nebylo zjištěno, že by k obdobnému úrazu došlo opakovaně, popř. že by k němu došlo i jinde za obdobných okolností).

21. Obsah zprávy právnická osoba z 10. 4. 2020 (č.l. 497) byl v souladu se závěry znaleckého posudku Ing. celé jméno znalce, znalecký posudek však zpracoval alternativy zajištění a rizikovost jednotlivých řešení na kvalitativně (argumentačně) lepší úrovni. Pokud jde o nákladovost alternativního způsobu zajištění brzdění, pak znalec dospěl k jiným závěrům (vyhodnotil jako vhodné jiné způsoby zajištění).

22. Pokud jde o dopadové matrace, pak právnická osoba zprávou z 14. 9. 2021 (č.l. 784) uvedl, že návod na užívání matrací nebyl provozovateli poskytován, z provozního řádu (příloha číslo přílohové obálky nevyplýval doporučovaný způsob užívání dopadových matrací). Znalec příjmení celé jméno znalce pak v této souvislosti poukázal na zvyklost, že dopadová matrace je určena pro dopad nohama (nikoli horní částí těla) – vyjádření z 26. 8. 2021 (č.l. 763).

23. K návrhu znalce celé jméno znalce soud vyžádal od žalované a SNĚŽNÍK, a.s. (provozovatele lanového centra obec) protokoly o úrazech (č.l. 741 a násl., č.l. 748 a násl.). Znalec uvedené protokoly nijak nevyužil s poukazem na možnost manipulací provozovatelem. Z uvedených protokolů nevyplýval obdobný mechanismus úrazu (ve zkoumaném období posledních pěti let) jako byl úraz žalobkyně. Otázka četnosti úrazů byla též vyhodnocována Ing. celé jméno znalce při úvaze o rizikovosti absolvování lanového centra uživatelem (str. 47 posudku, č.l. 647).

24. Znalec příjmení celé jméno znalce se podle pokynů soudu zabýval též finanční (a organizační) náročností zajištění jiného způsobu řešení zmírnění rychlosti na závěrečném sjezdu. I když žalovaná ke svému tvrzení o nepřiměřené finanční náročnosti jiných řešení nepředložila žádný důkaz, se kterým by bylo možné náklady na zajištění bezpečnosti srovnávat (tj. informace o nákladech na pořízení centra a o jeho výnosnosti), dovolují předběžné závěry znalce o počtu návštěvníků (str. 15 znaleckého posudku, č.l. 615) porovnat i vhodnost opatření ve vztahu k jejich nákladnosti. Při počtu dospělých návštěvníků (číslo – 2014) 15 400 a při minimální ceně návštěvy (alespoň jeden okruh) v ceně 190 Kč činí minimální roční příjem z provozu vlastního lanového centra 2.926.000 Kč (maximální příjem při absolvování všech tří tras návštěvníky by při platbě 390 Kč – č.l. 6 - na návštěvníka činil cca 6.000.000 Kč). Minimální náklady na brzdy BrakeHawk, či brzdící karabiny (včetně udržovacích nákladů by činily číslo – 90.000 Kč (náklady na matrace cca 5.000 Kč ročně) s tím, že alternativní systémy brzdění vyžadovaly kombinaci s dalším aktivním nebo pasivním brzdícím systémem. Při zohlednění dostupných (neúplných) údajů o lanovém centru by zmiňované náklady na změny zajištění bezpečnosti závěrečného sjezdu nebyly nepřiměřené. Co je ale podstatné, ani využití nákladnějších způsobů zajištění brzdění výše nevede k nižší rizikovosti aktivity pro uživatele (jak je zřejmé z vyhodnocení rizik aktivity lanovém parku na str. 50 posudku, č.l. 650).

25. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně žalovanou vyzývala před podáním žaloby k úhradě náhrady újmy (škody) dopisem založeným v přílohové obálce pod písm. A) přílohové obálky; dále bylo nesporné, že tento dopis byl žalované doručen 18. 8. 2017, dále je mezi účastníky nesporné, že žalovaná odmítla odpovědnost za poškození zdraví žalobkyně dopisem ze dne 23. 8. 2017.

26. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaná byla v době žalobkyní tvrzeného vzniku újmy pojištěna pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou provozní činností u vedlejšího účastníka na straně žalované. Vedlejší účastník odmítl odpovědnost žalované za vzniklou škodu, a to mimo jiné dopisem z 22. 8. 2017 (č.l. 10 přílohové obálky).

27. Mezi účastníky bylo nesporné, že instruktoři působící u žalované konkrétně jméno příjmení jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení, obec Vozděch, jméno příjmení a jméno příjmení měli vydáno osvědčení o absolvování kurzu Instruktor lanových center pro sebejištění s tím, že osvědčení bylo vystaveno právnická osoba (listiny pod číslo přílohové obálky).

28. Mezi účastníky bylo sporné, zda bodové ohodnocení bolestného v souvislosti s poškozením zdraví žalobkyně dne 6. 9. 2014 v lanovém centru příjmení činí 200 bodů (nesporné bylo, že hodnota bodu je 250 Kč). K uvedené sporné skutečnosti žalobkyně označila důkaz znaleckým posudkem MUDr. jméno příjmení, Ph.D. v oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie pod písm. C/ přílohové obálky (jednalo se opravené vyhotovení posudku v původní podobě založeném pod písm. B/ přílohové obálky). Z uvedeného posudku soud zjistil, že skutečnosti tvrzené žalobkyní odpovídají znaleckému posouzení; následně vedlejší účastník na straně žalované (který je původně sporoval) je učinil nespornými. Tato skutečnost pak s ohledem na neúspěch žalobkyně (pro liberaci žalované) neměla pro rozhodnutí soudu význam.

29. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalobkyni vzniklo ztížení společenského uplatnění v souvislosti s předmětným úrazem (sporována nebyla otázka vyčíslení náhrady ve znaleckém posudku MUDr. jméno příjmení, Ph.D., z 29. 7. 2018, číslo na částku 201.455 Kč); sporná byla otázka okamžiku ustálení zdravotního stavu, ke kterému došlo dle MUDr. jméno příjmení 3. 7. 2018 a dle doc. MUDr. celé jméno znalce (ve výše uvedeném posudku) k 6. 9. 2016. Soud nakonec nepřikročil k výslechu znalce příjmení celé jméno znalce, protože žalovaná prokázala naplnění liberačního důvodu (a závěr o ustálení zdravotního stavu nemohl rozhodnutí soudu ovlivnit).

30. Soud neprovedl důkaz znaleckým posudkem v příloze B/ přílohové obálky, protože žalobkyně předložila jinou (opravenou) podobu uvedeného důkazu (a tedy příloha B/ nebyla již použitelná). Výslech znalce příjmení jméno příjmení nebyl potřebný s ohledem na zpracování sporné otázky (ustálení zdravotního stavu) znalcem s odpovídající specializací a dále s ohledem na prokázání liberačního důvodu žalovanou (provedení důkazu nemohlo na rozhodnutí soudu nic změnit); bodové ohodnocení a ocenění ztížení společenského uplatnění sporováno v posledku nebylo. Soud neprovedl důkaz výslechem znalce příjmení celé jméno znalce, protože sice otázka ustálení zdravotního stavu je potencionálně významná, neúspěch žalobkyně s ohledem na naplnění liberačního důvodu pro zproštění odpovědnosti žalovanou činí uvedenou otázku (již) nepodstatnou.

31. Soud neprovedl důkaz potvrzením o zdravotním pojištění žalobkyně k 6. 9. 2014, protože z existence zdravotního pojištění žalobkyně nic ve vztahu k úrazu žalobkyně nevyplývalo. I kdyby žalobkyně z tohoto důvodu odkládala své ošetření, pak znalec příjmení celé jméno znalce potvrdil, že prodleva v ošetření zdravotní stav žalobkyně nezhoršila. Výslechem svědka příjmení jméno příjmení, Ph.D. nebyl potřebný, protože se otázkou souladu řešení lanového centra (v závěrečném sjezdu) s požadavky rozumné opatrnosti zabýval znalec příjmení celé jméno znalce (a vlastně i znalec celé jméno znalce).

32. Soud neprováděl důkaz výpisem z obchodního rejstříku ohledně žalované jako provozovatelky lanového centra (č.l. 5), dále korespondencí (č.l. 7, 11 – 19), předžalobní výzvou dle písmena A) přílohové obálky, osvědčeními (číslo přílohové obálky) a dopisem vedlejšího účastníka z 22. 8. 2017 (číslo přílohové obálky), protože se týkali buď nesporných skutečností, nebo skutečností, které pro posouzení věci nebyly významné.

33. Soud za svůj skutkový závěr převzal skutečnosti mezi účastníky nesporné a dále skutečnosti, které byly uvedeny v jednotlivým dílčích skutkových závěrech.

34. Soud dospěl k právnímu závěru: Podle § 2894 odst. 2 z. č. 89/2012 Sb. (dále jen „o.z.“) nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu. Podle § 2895 o.z. škůdce je povinen nahradit škodu bez ohledu na své zavinění v případech stanovených zvlášť zákonem.

35. Podle § 2924 z. č. 89/2012 Sb. (dále jen „o.z.“) kdo provozuje závod nebo jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti, nahradí škodu vzniklou z provozu, ať již byla způsobena vlastní provozní činností, věcí při ní použitou nebo vlivem činnosti na okolí. Povinnosti se zprostí, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo.

36. Podle § 2958 o. z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

37. Nejprve se soud zabýval otázkou, jakými normami se řídí potencionální odpovědnost žalované za újmu, která žalobkyni (při provozu lanového centra) vznikla. Protože újma žalobkyně má svůj původ v provozu lanového centra v souvislosti s jeho technickou složitostí (náročností provozní činnosti), který organizuje žalovaná (v rámci své podnikatelské činnosti), pak se vztah mezi žalobkyní a žalovanou řídí ustanovením § 2924 o.z.

38. Soudní praxe se přiklonila k závěru, že odpovědnost provozovatele dle § 2924 o. z. za újmu, popř. škodu, která má svůj původ v provozu, je objektivní bez ohledu na zavinění provozovatele (usnesení Nejvyššího soudu z 15. 4. 2021, sp. zn. číslo, usnesení Nejvyššího soudu z 30. 9. 2020, sp. zn. 23 Cdo 2321/2020, rozsudek Nejvyššího soudu z 27. 6. 2019, sp. zn. 25 Cdo 1127/2018, rozsudek Nejvyššího soudu z 18. 12. 2019, sp. zn. 25 Cdo 2595/2019). Pokud má škoda svůj původ v provozu lanového centra, který organizuje žalovaná, pak za škodu žalovaná jako provozovatel odpovídá, ledaže tvrdí a prokáže naplnění liberačního důvodu uvedeného v § 2924 o.z. V tomto smyslu zákon v souladu s § 2895 o.z. stanoví odpovědnost bez ohledu za zavinění žalované (provozovatele). Ustanovení § 2894 odst. 2 o.z. předpokládá, že odpovědnost žalované (jako osoby potencionálně odpovědné) za újmu (konkrétně uplatňovanou bolest a ztížení společenského uplatnění) musí být založena výslovným ustanovením zákona, tato povinnost nahradit újmu je založena § 2958 o.z., protože žalobkyně trpěla v souvislosti s provozem centra ublížení na zdraví.

39. V této souvislosti je třeba zmínit, že žalovaná tvrdila a prokázala, že splnila podmínky pro provozování lanového centra podle stavebních předpisů a dále předpisy týkající se bezpečnosti použitého lanového centra z hlediska posuzování splnění technických požadavků na výrobky (z. č. 22/1997 Sb. a prováděcí předpisy; norma ČSN byla ve smyslu § 4 odst. 1 z. č. 22/1997 Sb. zmiňována v certifikátech a prohlášení o shodě), včetně kontrol stavu lanového centra. Lze souhlasit i s tím, že žalovaná zajistila poučení uživatelů o pravidlech používání lanového centra způsobilými zaměstnanci. Uvedená jednání se však netýkala příčin újmy, která na zdraví žalobkyně vznikla, a tak jejich realizace nemůže sama o sobě žalovanou liberovat z odpovědnosti za provozní škodu (viz usnesení Nejvyššího soudu z 15. 4. 2021, sp. zn. 25 Cdo 1802/2020). Podstatný byl závěr znalce příjmení celé jméno znalce o tom, že žalovanou přijatá opatření k zamezení škody (pasivní brzdy) jsou dostatečná a v oboru obvyklá. Znalec srovnal jednotlivé způsoby ochrany uživatele v souvislosti se zpomalením rychlosti v závěrečném sjezdu a dospěl k závěru, že zvolené řešení je nejbezpečnější a i z hlediska norem ČSN dostatečné (dokonce způsob zabezpečení byl na vyšší než minimální úrovni). Soud si je vědom toho, že splnění podmínek právních předpisů a technických norem nemusí dostačovat pro naplnění liberačního důvodu dle § 2924 o.z., ale znalec příjmení celé jméno znalce neviděl jiný vhodnější způsob zajištění bezpečnosti, než byl využit žalovanou.

40. V této souvislosti není bez významu ani finanční náročnost pořízení aktivních brzd (včetně nákladů na zajištění jejich obsluhy, popř. dozoru nad jejich používáním). Při ceně za absolvování lanového centra a předpokládaném počtu uživatelů by volba finančně nákladného jiného bezpečnostního opatření, které by navíc nezajišťovalo vyšší míru ochrany uživatele (spíše naopak), nemohla vést k vyššímu standardu bezpečnosti, a tedy by nebylo ani vhodné, ani ekonomicky racionální.

41. Zajisté nelze očekávat, že se uživatel lanového centra vážně zraní. Na stranu druhou charakter tzv. adrenalinové zábavy nemůže riziko škody vyloučit, včetně možnosti zlomeniny. Provozovatel adrenalinové zábavy má povinnost činit opatření proti vzniku škody, které riziko škody snižují, toto riziko, včetně nebezpečí vážnějšího poškození zdraví, vyloučit nelze. Při adrenalinové zábavě vstupují do hry i prvky náhody, které se mohou za mimořádných okolností kumulovat a nelze je vždy předvídat a s ohledem na jejich výjimečnost nelze vždy ani učinit přiměřené opatření k jejich odvrácení. Ostatně v současné době již kritizovaný sjezd neexistuje; sice není jasné, zda nejde spíše o reakci na důsledky živelní pohromy, podstatné je, že se zranění uživatele (v důsledku stejných příčin) již nemůže opakovat (v řízení nevyšlo najevo, že by úrazu žalobkyně předcházel jiný obdobný úraz, na který by pochopitelně žalovaná musela reagovat).

42. Žalobkyně byla ve věci neúspěšná, a proto odpovídá podle § 142 odst. 1 z. č. 99/1963 Sb. (dále jen „o.s.ř.“) za náklady řízení, které vznikly žalované a jí podporovanému vedlejšímu účastníku na straně žalované. Žalované přísluší nárok na náhradu nákladů řízení v částce 167.377,01 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5., § 11 odst. 1 písm. a), c), d), g), odst. 2 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 251.455 Kč sestávající z částky 9.340 Kč za každý z devíti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 4.670 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 11 odst. 2 a. t. (souhrnně jde o úkony: jednání s klientem 8. 3. 2019, vyjádření z 11. 3. 2019, odvolání z 7. 5. 2019 a z 8. 8. 2019 proti procesním rozhodnutím, jednání soudu dne 9. 12. 2019 po dobu delší dvou hodin, podání z 8. 1. 2020, vyjádření z 31. 8. 2020, jednání soudu dne 2. 9. 2020, jednání soudu dne 6. 12. 2020 po dobu delší dvou hodin) včetně jedenácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., odměna z tarifní hodnoty ve výši 50.000 Kč sestávající z částky 3.100 Kč za každý z dvanácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, vyjádření z 16. 10. 2017, vyjádření z 21. 3. 2018, jednání soudu po dobu delší dvou hodin dne 9. 4. 2018, vyjádření z 9. 5. 2018, jednání soudu dne 21. 6. 2018 po dobu delší čtyř hodin, místní ohledání dne 22. 6. 2018, jednání soudu dne 29. 8. 2018 po dobu delší dvou hodin) včetně dvanácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., dále v souvislosti s cestou realizovanou dne 22. 6. 2018 náhrada 828,11 Kč za 70 ujetých km v částce 428,11 Kč (29,80 Kč za litr paliva dle § 4 písm. c) vyhlášky č. 463/2017 Sb. při průměrné spotřebě 7,1 l číslo km a 4 Kč/km za amortizaci vozidla dle § 1 písm. b) vyhlášky č. 463/2017 Sb.) podle § 13 a. t., náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 138.328,11 Kč ve výši 29.048,90 Kč.

43. Vedlejšímu účastníku přísluší náhrada nákladů v částce 41.878 Kč, konkrétně za šestnáct úkonů po 300 Kč (příprava na jednání 9. 4. 2018, 21. 6. 2018, 21. 6. 2018, 29. 8. 2018, 9. 12. 2019, 2. 9. 2020, účast na uvedených jednání soudu, účast na místním ohledání 22. 6. 2018, vyjádření z 7. 5. 2018, otázky znalci 1. 10. 2020, vyjádření z 9. 1. 2020) dle § 1 odst. 1, odst. 3 písm. a), b), c) vyhl. č. 254/2015 Sb. v částce 4.800 Kč, cestovné v souvislosti s uvedenými jednáními 2x 169 Kč, 2x 169 Kč, 2x 340 Kč, 2x 361 Kč v celkové částce 2.078 Kč, náklady na (spotřebované) zálohy na znalecké posudky 35.000 Kč.

44. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. sleduje neúspěšnou žalobkyni též povinnost k úhradě nákladů řízení, které vznikly státu. Protože uvedené náklady ještě státu vzniknou (v souvislosti s výslechem znalce celé jméno znalce při jednání soudu dne 6. 12. 2021). Podle § 155 odst. 1 věta druhá o.s.ř. bylo rozhodnuto o základu nároku státu na náhradu nákladů řízení, po vzniku těchto nákladů bude rozhodnuto o výši a splatnosti těchto nákladů.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalované povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.