OSKV 10 C 32/2023-137

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudkyní Mgr. Blankou Magliovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobců: a) [titul] [celé jméno žalobce], Ph.D., [datum narození] bytem [adresa žalobce] ⟪LB:lb_002⟫ b) [titul] [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně] ⟪LB:lb_003⟫ oba zastoupeni advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] ⟪LB:lb_006⟫ pro nahrazení projevu vůle

I. Žaloba na nahrazení projevu vůle žalované k uzavření smlouvy o bezplatném zřízení služebnosti stezky přes pozemek parc. [číslo] k. ú. a obec Karlovy Vary, v rozsahu vyznačeném v geometrickém plánu č. 1980 [číslo] zpracovaném [titul]. [jméno] [příjmení], ve prospěch každého vlastníka pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], vše v k. ú. a obec Karlovy Vary, k čemuž se zavázala ve článku 3. 4. 4. smlouvy o koupi nemovitostí s Městem Karlovy Vary ze dne 29. 9. 2010, se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 33 880 Kč k rukám právního zástupce žalované, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobci se domáhali nahrazení projevu vůle žalované k uzavření smlouvy o bezplatném zřízení služebnosti stezky ve prospěch nemovitosti žalobců ve znění specifikovaném ve výroku I. tohoto rozsudku. Ve svém návrhu odkazovali na kupní smlouvu ze dne 29. 9. 2010 uzavřenou mezi Městem Karlovy Vary jakožto prodávajícím a žalovanou coby kupující za účelem převodu pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k. ú. a obci [obec], v níž se žalovaná zavázala uzavřít s vlastníky domu na pozemku par. [číslo] v k. ú. a obci [obec], do 60 dnů od jejich písemné výzvy smlouvu o bezúplatném zřízení věcného břemene odpovídajícího právu chůze přes pozemek parc. [číslo]. Žalobci nabyli dům na pozemku parc. [číslo] na základě kupní smlouvy z 21. 8. 2019 a poté, co zjistili, že v katastru nemovitostí není služebnost přístupu přes pozemek parc. [číslo] zapsána, když závazek z výše uvedené kupní smlouvy uzavřené mezi Městem Karlovy Vary a žalovanou dne 29. 9. 2010 nebyl splněn, vyzvali v souladu s čl. 3 4. 4. této smlouvy dopisem ze dne 5. 10. 2022 doplněným dne 13. 10. 2022 žalovanou k uzavření smlouvy o bezplatném zřízení služebnosti stezky, což však žalovaná neučinila.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Připustila, že ve smlouvě uzavřené dne 29. 9. 2010 byl sjednán závazek k bezúplatnému zřízení věcného břemene spočívajícím v právu chůze ve lhůtě 60 dnů od písemné výzvy vlastníků domu na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec]. Namítala však, že původní vlastník nemovitosti pan [jméno] [příjmení], který s ohledem na dlouhodobou nepřítomnost druhého vlastníka (paní [jméno] [příjmení]) nemovitost výlučně užíval, se namísto uplatnění práva ve smlouvě z 29. 9. 2010 předvídané podobě dohodl se zprostředkovatelem žalované [titul]. [jméno], že mu postačí ústní dohoda na užívání cesty způsobem, který nebude žalované bránit v rozvoji pozemku, čímž zaniklo jeho práva podle kupní smlouvy, neboť bylo spotřebováno. Dále žalovaná vznesla námitku promlčení majetkového práva na vznik služebnosti s odůvodněním, že žalobci uplatnili své domnělé právo po 12 letech od jeho vzniku.

3. Žalující strana k tomu namítala, že závazek žalované písemně sjednaný ve smlouvě z 29. 9. 2010, mohl být měněn pouze písemně, nikoli ústním ujednáním, a zpochybňovala, že by žalovaná prostřednictvím svého zástupce s panem [jméno] [příjmení] vůbec jednala o věcném břemeni. Věcné břemeno zde bylo historicky sjednáno a [jméno] [příjmení] je nabyl od svého předchůdce [jméno] [příjmení] na základě smlouvy z 28. 4. 1956; byť v minulosti došlo z nejasných důvodů k výmazu tohoto břemene z katastru, neměl pan [jméno] [příjmení] důvod pochybovat o tom, že je z věcného práva oprávněn, ani jednat s [titul]. [jméno] o jeho obligační formě. Vzhledem k tomu, že původní vlastník domu pan [jméno] [příjmení] žalovanou nevyzval, začala lhůta ke splnění závazku běžet nejdříve od výzvy, kterou vůči žalované učinili žalobci dne 5. 10. 2022 ve znění doplnění z 13. 10. 2022.

4. Mezi účastníky bylo nesporné, že mezi Městem Karlovy Vary jakožto prodávajícím a žalovanou, jakožto kupující byla dne 29. 9. 2010 uzavřena kupní smlouva o převodu nemovitostí – pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše v katastrálním území a obci K. Vary. Ve článku 3.4.4 této smlouvy se žalovaná jakožto kupující zavázala uzavřít smlouvu o bezúplatném zřízení zde specifikovaného věcného břemene, a to ve prospěch vlastníků domu na pozemku parc. [číslo] k. ú. [obec]. Na základě kupní smlouvy ze dne 21. 8. 2019 se vlastníky pozemku parc. [číslo] k. ú. [obec], jehož součástí je stavba [adresa], stali žalobci. Právní předchůdci žalobců pan [jméno] [příjmení] (spoluvlastník) a paní [jméno] [příjmení] (nejprve spoluvlastník a po smrti pana [jméno] [příjmení] vlastník domu na pozemku parc. [číslo] k. ú. [obec]) nezaslali žádnou písemnou výzvu předvídanou v článku [číslo] výše specifikované smlouvy. Žalobci vyzvali žalovanou výzvou ze dne 5. 10. 2022 k uzavření smlouvy o bezúplatném zřízení věcného břemene, jejíž návrh zároveň zaslali žalované v příloze; tuto výzvu pak doplnili po získání geometrického plánu [titul]. [jméno] [příjmení] dopisem ze dne 13. 10. 2022; výzva žalobců byla žalované doručena do datové schránky dne 14. 10. 2022. Žalobci se obrátili dopisem ze dne 27. 9. 2022 na Město Karlovy Vary, které následně výzvou z 5. 10. 2022 vyzvalo žalovanou k dodržení svého závazku ze smlouvy z 29. 9. 2010 dle článku 3. Žalovaná dosud smlouvu o bezplatném zřízení služebnosti stezky dle geometrického plánu [titul]. [jméno] [příjmení] nesplnila.

5. Mezi účastníky bylo sporné, zda se pan [jméno] [příjmení], jakožto oprávněný ze smlouvy uzavřené v jeho prospěch dne 29. 9. 2010 o svém právu na uzavření smlouvy o bezúplatném zřízení věcného břemene odpovídající právo chůze přes pozemek v rozsahu vyznačené v geometrickém plánu č. 1980 [číslo] [titul]. [jméno] [příjmení] dozvěděl, a zda s touto smlouvou projevil souhlas.

6. Z výslechu svědka [titul]. [jméno] [jméno] bylo zjištěno, že v roce 2011 na základě plné moci od žalované jednal s panem [jméno] [příjmení], aby zjistil, jak využívá pozemek parc. [číslo] jak by si to představoval do budoucna. Pan [příjmení] prodejem pozemku parc. [číslo] nebyl překvapený, bylo zřejmé, že je se situací obeznámen, věděl, že se má se sousedem domluvit na způsobu koexistence. Ukázal svědkovi přístupovou cestu do Kolmé ulice a ptal se, co se tam bude realizovat, svědek mu přislíbil zachování průchodu do budoucnosti. Na formalizaci dohody písemnou formou pan [příjmení] netrval, byť od svědka věděl, že má právo uzavřít písemnou smlouvu na zřízení věcného břemena se zápisem v katastru nemovitostí. Sama skutečnost, že [titul] [jméno] s panem [příjmení] mluvil, byla potvrzena i čestným prohlášením paní [jméno] [příjmení] z 15. 2. 2023. Z doplnění tohoto čestného prohlášení z 22. 9. 2023 bylo zjištěno, že s ní samotnou [titul]. [jméno] o věcném břemeni nemluvil, oslovil ji jako zájemce o koupi domu; s tímto záměrem oslovil i pana [příjmení], zda s ním mluvil i o věcném břemeni paní [příjmení] nevěděla.

7. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav k datu 29. 9. 2010 bylo zjištěno, že spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] na němž stojí stavba č. [parcelní číslo], obec a k. ú. [obec], byla [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], přičemž výše podílu každého z nich činila ½.

8. Ze zveřejnění záměru prodeje pozemků Městem Karlovy Vary bylo zjištěno, že dne 7. 6. 2010 byl zveřejněn záměr prodeje pozemků [parcelní číslo], st. [parcelní číslo] a [parcelní číslo], v k. ú. a obci [obec], s věcným břemenem práva chůze pro vlastníky domu na pozemku [parcelní číslo], v k.ú. a obci [obec]; tento záměr byl vyvěšen od 7. 6. 2010 do 25. 6. 2010.

9. Z Výpisu z usnesení z jednání zastupitelstva města Karlovy Vary z 14. 9. 2010 bylo zjištěno, že na jednání zastupitelstva téhož dne byl schválen prodej pozemků [parcelní číslo], st. [parcelní číslo] a [parcelní číslo] v k. ú. [obec] s podmínkou, že se kupující zaváže s vlastníky domu na pozemku [parcelní číslo] v k.ú. a obci [obec] do 60 dnů od jejich písemné výzvy uzavřít s nimi smlouvu o bezúplatném zřízení věcného břemene odpovídajícímu právu chůze přes pozemek [parcelní číslo].

10. Z vyjádření Magistrátu města Karlovy Vary z 2. 8. 2010 bylo zjištěno, že byl vysloven souhlas se zřízením věcného břemene parc. [číslo] dle geometrického plánu GP č. [rok] [číslo].

11. Žalobci poukazovali na nevěrohodnost svědka [titul]. [jméno] a účelovost jeho výpovědi, učiněné s cílem hájit vlastní zájmy a zájmy akcionáře žalované, zpochybňovali jeho oprávnění jednat za žalovanou a namítali, že z výpovědi jednoznačně nevyplynulo, že byl pan [příjmení] při tomto rozhovoru seznámen s obsahem smlouvy. K jejímu zpochybnění navrhli výslech manželky pana [příjmení], paní [jméno] [příjmení], jakožto osoby, která byla u předmětného setkání pravděpodobně přítomná. Tento důkazní návrh soud zamítl, neboť dle jeho názoru není reálné, že by mohl přispět k lepšímu objasnění sporné skutečnosti. Jak bylo účastníkům při jednání sděleno, jedná se o babičku manžela soudkyně, které je v současné době 95 let a již mnoho let hůře slyší, přičemž by měla svědčit k obsahu patnáctiminutového jednání v roce 2011, u něhož byla pravděpodobně, částečně (v jeho průběhu odešla uvařit čaj), pasivně přítomná. Její výslech je dle názoru soudu nadbytečný i vzhledem k níže uvedenému právnímu hodnocení soudu, stejně jako dále navrhované svědecké výslechy nájemců vedlejšího pozemku manželů [příjmení], paní [jméno] [příjmení], předsedkyně představenstva žalované paní [příjmení] a člena představenstva žalované pana [příjmení] a pana [příjmení], jejichž provedení bylo rovněž soudem zamítnuto.

12. Co se týče hodnocení svědecké výpovědi svědka [titul]. [jméno], má soud za to, že samotná zainteresovanost svědka coby akcionáře žalované nemůže automaticky znamenat jeho nevěrohodnost. Svědek vypovídal po poučení soudu o případných následcích křivé výpovědi. Své zmocnění jednat za žalovaného vysvětlil s tím, že listinou, jíž byl zmocněn, vzhledem k časovému odstupu již nedisponuje. Svědek dále uvedl, že pana [příjmení] s jeho právem na zřízení věcného břemene seznámil. Skutečnost, že si nebyl jistý, zda měl kupní stranu s sebou (jak namítá strana žalující), nepřipadá soudu jako významná, když vzhledem ke stručnosti a jasnosti předmětného ustanovení bylo možné seznámit s jeho obsahem oprávněného z této smlouvy i ústně. V situaci, kdy k jednání v podstatě mezi čtyřma očima došlo před 12 lety a jedna ze stran již zemřela, a výpověď není kromě obecných námitek o zainteresovanosti svědka nijak zpochybňována, nezbývá soud, než z ní vycházet

13. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu.

Mezi Městem Karlovy Vary jakožto prodávajícím a žalovanou, jakožto kupující byla dne 29. 9. 2010 uzavřena kupní smlouva o převodu nemovitostí – pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše v katastrálním území a obci [obec]. V článku [číslo] této smlouvy se žalovaná jakožto kupující zavázala uzavřít s vlastníky domu na pozemku parc. [číslo] k. ú. [obec], smlouvu o bezúplatném zřízení věcného břemene odpovídající právu chůze přes pozemek v rozsahu vyznačeném v geometrickém plánu č. 1980 [číslo] zpracovaném [titul]. [jméno] [příjmení], a to do 60 dnů ode dne doručení výzvy uvedených vlastníků k uzavření této smlouvy. Záměr prodeje předmětných pozemků s věcným břemenem práva chůze pro vlastníky domu na pozemku [parcelní číslo], k. ú. a obec Karlovy Vary, byl ode dne 7. 6. 2010 do 25. 6. 2010 zveřejněn, dne 2. 8. 2010 vyslovil Stavební úřad Magistrátu města Karlovy Vary souhlas se zřízením věcného břemene parc. [číslo] dle geometrického plánu GP č. [rok] [číslo] a dne 14. 9. 2010 byl prodej schválen na jednání zastupitelstva města Karlovy Vary.

K datu 29. 9. 2010 byli spoluvlastníky domu na pozemku parc. [číslo] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], každý jednou polovinou, v domě žil [jméno] [příjmení] se svou manželkou, paní [příjmení] od roku 1989 žila v Kanadě.

V roce 2011 navštívil pana [jméno] [příjmení] zmocněnec žalované [titul]. [jméno] za účelem zjištění představ pana [příjmení] a domluvy na způsobu vzájemné koexistence. Byť byl svědkem informován o svém právu uzavřít písemnou smlouvu na zřízení věcného břemena se zápisem v katastru nemovitostí, spokojil se s ústní dohodou a na její formalizaci netrval. Druhá spoluvlastnice o právu na zřízení věcného břemene informována nebyla. Žádný ze spoluvlastníků nezaslal žalované písemnou výzvu předvídanou v článku [číslo] výše specifikované smlouvy.

Na základě kupní smlouvy ze dne 21. 8. 2019 se vlastníky pozemku parc. [číslo] k. ú. [obec], jehož součástí je stavba [adresa], stali žalobci. Výzvou z 5. 10. 2022 vyzvali žalovanou k uzavření smlouvy o bezúplatném zřízení věcného břemene, jejíž návrh zároveň zaslali žalované v příloze; tuto výzvu pak doplnili po získání geometrického plánu [titul]. [jméno] [příjmení] dopisem ze dne 13. 10. 2022; výzva žalobců byla žalované doručena do datové schránky dne 14. 10. 2022.

14. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

Soud posoudil smluvní ujednání, na něž se žalobci odvolávali, a které bylo součástí smlouvy uzavřené dne 29. 9. 2010 mezi Městem Karlovy Vary a žalovanou (č. 3 4. 4.), jako smlouvu budoucí ve prospěch třetího, jíž mělo dojít ke zřízení zde specifikovaného věcného břemene odpovídající právu chůze přes pozemek žalované, a to do 60 dnů ode dne doručení výzvy vlastníků domu na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec].

S ohledem na datum uzavření smlouvy aplikoval soud dle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. na věc zákon č. 40/1964 Sb., dále jen„ SOZ“

Podle § 50 odst. 1 SOZ mohou účastníci uzavřít smlouvu také ve prospěch třetí osoby. Podle odst. 2 téhož ustanovení není-li v tomto zákoně stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak, je tato osoba ze smlouvy oprávněna okamžikem, kdy s ní projeví souhlas. Dlužník má proti ní tytéž námitky jako proti tomu, s kým smlouvu uzavřel. Vzdá-li se tato osoba svého práva, zanikne dluh, nebylo-li dohodnuto, že v tomto případě má být plněno tomu, s nímž dlužník smlouvu uzavřel. Podle odst. 3 téhož ustanovení dokud třetí osoba nedá souhlas, platí smlouva jen mezi těmi, kdo ji uzavřeli; právo na plnění má účastník, který plnění ve prospěch třetí osoby vyhradí, nebylo-li dohodnuto jinak. Totéž platí, jestliže třetí osoba souhlas odepřela.

15. Podle § 574 odst. 1 SOZ se věřitel se může s dlužníkem dohodnout, že se vzdává svého práva nebo že dluh promíjí; tato dohoda musí být uzavřena písemně.

16. Podle § 100 odst. 1 SOZ se právo promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. Podle odst. 2 téhož ustanovení se promlčují všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického. Tím není dotčeno ustanovení § 105. Zástavní práva se nepromlčují dříve, než zajištěná pohledávka.

17. Podle § 101 SOZ pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

18. Na základě citovaných ustanovení dospěl k následujícímu právnímu závěru.

19. Mezi Městem Karlovy Vary a žalovanou byla uzavřena smlouva ve prospěch třetího (vlastníků domu na pozemku parc. [číslo] k. ú. [obec]). Třetí osoba byla ze smlouvy oprávněná po vyjádření svého souhlasu s touto smlouvou. Co se týče formy tohoto souhlasu, přiklonil se soud k závěru, že jej bylo možno projevit v jakékoli formě, a to i konkludentně. Pokud strana žalující namítala, že tento souhlas musel být v případě zřizování věcného břemene písemný a tento svůj názor podporovala odkazem na rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 15 Ca 620/96, upozorňuje soud na skutečnost, že jednak bylo toto rozhodnutí zrušeno rozhodnutím nálezem Ústavního soudu České republiky III. ÚS 94/97, jednak je však třeba rozlišit požadavek na písemnou formu souhlasu pro účely zápisu do katastru do nemovitostí od neformalizovaného projevu vůle být oprávněným ze smlouvy ve prospěch třetího. V řízení bylo výslechem [titul]. [jméno] potvrzeno, že pan [jméno] [příjmení] jako jeden ze spoluvlastníků domu na pozemku [číslo] se o uzavření smlouvy ve svůj prospěch dozvěděl a projevil s ní souhlas. Tím se stal oprávněným z této smlouvy a jako takový se mohl výzvou zaslanou žalované domáhat zřízení věcného břemene ve svůj prospěch, což však neučinil, stejně jako spoluvlastnice nemovitosti paní [jméno] [příjmení].

20. Pokud strana žalovaná tvrdila, že pan [jméno] [příjmení] se při ústním jednání rozhodl svého práva na zřízení písemného věcného břemena nevyužít s tím, že mu postačí obligační úprava, a tedy se vzdal svého práva ze smlouvy ve prospěch třetího sjednaného v článku [číslo] 4. 4. smlouvy z 29. 9. 2010, má soud za to, že k platnému zrušení takovéto závazku by mohlo dle § 574 SOZ dojít pouze písemně. V daném případě však ze samotných tvrzení žalované vyplývá, že tento úkon měl být učiněn ústně, následkem čehož je na něj třeba nahlížet jako na neplatný z důvodu nedostatku formy dle § 40 odst. 1 SOZ. Právo vyzvat žalovanou k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene tedy [jméno] [příjmení] měl i po jednání se zástupcem žalované, žalovanou však nevyzval. Že by se o smlouvě ve svůj prospěch dozvěděla spoluvlastnice [jméno] [příjmení] nebylo žalobci ani tvrzeno s tím, že žalovaná komunikovala v této věci pouze s jedním ze spoluvlastníků, který zde žil, a existenci a obsah vnitřních vztahů mezi spoluvlastníky s odkazem na ustanovení § 139 odst. 2 SOZ nezkoumala. S argumentací žalované ustanovením § 139 odst. 2 SOZ soud nesouhlasí, neboť se fakticky nejednalo o rozhodování spoluvlastníků o udělení souhlasu se smlouvou ve prospěch třetího, když paní [jméno] [příjmení] o této smlouvě vůbec nevěděla.

21. Důvodem, proč soud žalobě nevyhověl, bylo vznesení námitky promlčení ze strany žalované. Podle výše citovaného ustanovení § 101 SOZ je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. Právo vyzvat žalovaného k uzavření smlouvy mohl [jméno] [příjmení] uplatnit následující den poté, co se smlouvou projevil souhlas, tedy někdy v průběhu roku 2011, a promlčelo uplynutím tří let, tedy v někdy v průběhu roku 2014. Co se týče druhé spoluvlastnice [jméno] [příjmení], promlčelo se ve tříleté lhůtě její právo udělit souhlas se smlouvou ve prospěch třetího a stát se tak oprávněnou z této smlouvy, přičemž tato lhůta začala běžet již okamžikem uzavření kupní smlouvy ze dne 29. 9. 2010. Skutečnost, že o svém právu nevěděla, není – jak vyplývá např. z komentáře k aplikovanému ustanovení prof. JUDr. [jméno] [příjmení], CSc., obsaženému v systému ASPI – rozhodné, neboť objektivním počátkem běhu promlčecí doby den, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé, a není přitom rozhodující, zda oprávněný o existenci svého práva vůbec věděl.

22. Pokud zástupkyně žalobců namítala, že vznesení této námitky je v rozporu s dobrými mravy, soud se k tomuto závěru nepřipojil. Ústavní soud ve své judikatuře vztahující se k této problematice (viz např. rozhodnutí I. ÚS 718/11 či I. ÚS 548/11) opakovaně konstatoval, že námitka promlčení zásadně dobrým mravům neodporuje; nicméně nevyloučil výskyt situací, v nichž je uplatnění této námitky výrazem zneužití práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, a vůči němuž by za takové situace zánik nároku v důsledku uplynutí promlčecí doby bylo nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil. V daném případě soud v uplatnění námitky promlčení zneužití práva nespatřuje. Žalovaná měla povinnost zřídit věcné břemeno na výzvu vlastníka. Tuto svou povinnost neporušila, neboť ze strany oprávněného ji žádná výzva doručena nebyla. Z ničeho ji nevyplývala ani povinnost informovat oprávněné o uzavření smlouvy v jejich prospěch. Skutečnost, že došlo ke změně vlastnictví pozemku [číslo] oprávněnému nezatajovala, naopak [titul]. [jméno] s oprávněným jednal, na změnu vlastnictví jej upozornil.

23. Ze shora uvedených důvodů rozhodl soud, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí a žalobu na nahrazení projevu vůle zamítl.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, kteří byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 33 880 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý z deseti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí právního zastoupení, vyjádření ve věci z 9. 3. 2023, 2. 6. 2023, 29. 6. 2023, 14. 7. 2023, 4. 10. 2023 a 4. 11. 2023 a účasti na jednání soudu dne 6. 6. 2023, 7. 9. 2023 a 7. 11. 2023) včetně deseti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 28 000 Kč ve výši 5 880 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, mohou se žalobci domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.