OSKV 17 C 190/2022-183
- Soud:
- Okresní soud v Karlových Varech
- Spisová značka:
- 17 C 190/2022-183
- Datum rozhodnutí:
- 10. 7. 2023
- ECLI:
- ECLI:CZ:OSKV:2023:17.C.190.2022.4
- Jazyk textu:
- cs
Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Doubkem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ pro 119.789,71 Kč / elektřina
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 119.789,71 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 24.976 Kč od 10. 12. 2019 do zaplacení, ve výši 10 % ročně z částky 46.605,44 Kč od 28. 12. 2019 do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z částky 23.884,77 Kč od 23. 7. 2020 do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z částky 21.548,50 Kč od 23. 7. 2020 do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z částky 1.815 Kč od 24. 7. 2020 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, k rukám zástupce žalobkyně, náhradu nákladů řízení v částce 86 471,42 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 119.789,71 Kč. Uvedená částka sestávala předně z částek požadovaných na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 19. 11. 2004, týkající se odběžného místa pod adresou adresa žalovaného, vedeného pod č. EAN OPM: číslo podle faktury za období od 22. 11. 2018 do 21. 11. 2019, č. faktury číslo na částku 28.576 Kč, splatné 9. 12. 2009 a dále podle faktury za období od 22. 11. 2019 do 1. 7. 2020, č. faktury číslo, na částku 23.884,77 Kč se splatností 22. 7. 2020. Podle první z uvedených faktur byla zaplacena částka 3.600 Kč a tak dluh se snížil na částku 24.976 Kč, podle druhé faktury nebylo zaplaceno nic. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení dvou dalších faktur podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny z 26. 5. 2017, stejná adresa odběrného místa adresa žalovaného, EAN OPN číslo, konkrétně šlo o fakturu za období od 22. 11. 2018 do 21. 11. 2019 na částku 51.585,44 Kč se splatností 27. 12. 2019 a fakturu za období od 22. 11. 2019 do 1. 7. 2020, č. faktury číslo na částku 21.548,50 Kč se splatností 22. 7. 2020. Na první z uvedených faktur byla zaplacena částka 4.980 Kč, a tak se dluh podle této faktury snížil na částku 46.605,44 Kč, a na druhou fakturu nebylo zaplaceno nic. Kromě uvedených čtyř částek podle smluv o dodávkách elektřiny se dále žalobkyně domáhala zaplacení částek 2x 907,50 Kč jako poplatku za odpojení odběrného místa od distribuční soustavy v souladu s fakturami z 9. 7. 2020, č. faktury číslo a číslo se splatností 23. 7. 2020 a v souladu s ceníkem společnosti právnická osoba platným od 1. 2. 2020. Konečně se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částek 4x 240 Kč v souvislosti s písemnými upomínkami souvisejícími s prodlením žalovaného s tím, že se jednalo o upomínky z 20. 1. 2020 (podle smlouvy z roku 2017), 22. 1. 2020 (podle smlouvy z roku 2004), 10. 6. 2020 (podle smlouvy z roku 2017) a opět z 10. 6. 2020 (podle smlouvy z roku 2004). V souvislosti s námitkami žalovaného pak žalobkyně doplnila, že s ohledem na odstup času od uzavření první smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nemá již žalobkyně k dispozici tuto písemnou smlouvu. Elektřina však byla od uvedeného data dodávána žalovanému a žalovaným byly plněny povinnosti podle této smlouvy, zejména povinnosti platební. Žalobkyně se domnívala, že z dalších listin a okolností vyplývá, že smlouva mezi účastníky byla skutečně uzavřena.
2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Namítal, že vyúčtovanou elektřinu neodebral, nebyla mu dodána. Dále namítal, že objekt je dlouhodobě prázdný, neobývaný a nevytápěný. Konečně uváděl, že fakturace je ve zcela šokující likvidační finanční výši a je neúměrně penalizována. Dále žalovaný namítal, že objekt již delší dobu nevlastní. Požadoval nařízení soudního jednání. K výzvě soudu pak doplnil svoji argumentaci tak, že popírá uzavření smluv o sdružených službách dodávky elektřiny s tím, že si nepamatuje jejich uzavření a okolnosti, za nichž měly být uzavřeny. příjmení elektřiny by měly být posouzeny znaleckým posudkem stejně jako příslušná zařízení, která předmětné dodávky měla měřit. Žalovaný se domníval, že penalizace je přemrštěná podle všech standardů Evropské unie i podle stanoviska ČNB a hraničí s lichvou. Žalovaný popíral, že by byl informován o odpojení odběrných míst a nezná ceník, který by částky za odpojení měl vyčíslovat. Domníval se, že v této souvislosti žalobkyně zneužívá své dominantní postavení na trhu. Namítal dále, že vzhledem k tomu, že není majitelem předmětné nemovitosti již delší dobu, pak ve sporu není dána legitimace na straně žalovaného. Žalobkyně nechť uplatňuje své teoretické požadavky přímo u vlastníka. Žalovaný popíral, že by si byl vědom upomínání ze strany žalobkyně a popíral toto upomínání z důvodů nedoručení předmětných upomínek. Dále žalovaný nechápal, proč by měl akceptovat ceník žalobkyně.
3. Soud ve věci nařídil jednání. Při tomto jednání vymezil skutečnosti, které byly mezi účastníky sporné s tím, že žalovaný nečinil žádnou z okolností tvrzenou žalobkyní nespornou. Mezi účastníky tak bylo sporné, že žalovaný uzavřel, podepsal, se žalobkyní: a) smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny z 19. 11. 2004 ohledně odběrného místa EAN OPN číslo s adresou adresa žalovaného, adresa adresa žalovaného. Mezi účastníky bylo též sporné, že součástí smluvních podmínek byl ceník žalobkyně s možností jeho změny v čase.
4. Pokud jde o smlouvu uzavíranou 19. 11. 2004, pak žalobkyně nebyla schopna předložit listinu, ze které by uzavření uvedené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny vyplývalo. Žalobkyně však označila další listiny, které se existence vztahu mezi účastníky týkaly. Předně jde o snímek obrazovky systému žalobkyně z č.l. 77 který ohledně předmětného odběrného místa zaznamenával dodávku od 19. 11. 2004 ve vztahu k žalovanému i snímek obrazovky systému žalobkyně z č.l. 28, které zněl na jméno a tehdejší bydliště žalovaného (ulice a číslo, obec) a jeho zákaznické číslo. S účinností od 2. 10. 2013 došlo na straně žalovaného ohledně předmětného odběrného místa, ke kterému se vztahovala smlouva z roku 2004, ke změně sazby cen za dodávku elektřiny na ČEZ FIX. K uvedené změně došlo na základě žádosti zákazníka. Z uznání dluhu z z 27. 2. 2017 z č.l. 60 k faktuře číslo z č.l. 61 a z dokladu o zaplacení z 13. 1. 2017 (vkladu na účet žalobkyně) z č.l. 31 soud zjistil, že ve vztahu k odběrnému místu EAN OPM: číslo žalovaný uznal co do důvodu a výše svůj dluh podle faktury týkající se uvedeného odběrného místa za období od 20. 11. 2015 do 24. 11. 2016 s dluhem 39.760 Kč s tím, že platbou z 13. 1. 2017 došlo ke snížení dluhu podle uvedené faktury o částku 20.000 Kč odpovídající výši vkladu (uznání znělo na částku 19.760 Kč + 100 Kč za upomínku). K uvedené smlouvě se kromě faktur označených v žalobě vztahovaly další faktury od 19. 11. 2004 do 23. 1. 2017 (založené na č.l. 56, 54, 53, 47, 43, 40 a 38). Uvedeným fakturám a zálohám, které na základě nich byly vystaveny pak odpovídají evidenční údaje o platbách účtu na jméno žalovaného a jeho manželky, potvrzované doklady z evidenčního systému žalobkyně (č.l. 32 – 35, č.l. 90) a dále informace poskytnuté právnická osoba v příloze podání z 12. 5. 2023 z č.l. 135. Žalobkyně pak ve svém podání z 21. 5. 2023 rozklíčovala jednotlivé zaplacené částky a dodávku označenou žalobkyní jako B, tzn. dodávku podle smlouvy z roku 2004. Soud má tak z nepřímých důkazů za prokázané, že žalobkyně se žalovaným (i) tuto smlouvu uzavřela.
5. Pokud jde o smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny z 25. 6. 2017, týkající se odběrného místa pod stejnou adresou EAN OPM: číslo, pak uzavření uvedené smlouvy je prokazováno smlouvou předloženou v listinné podobě. Uvedená smlouva obsahuje odkaz na ceny elektřiny a podmínky použití produktu v ceníku obchodníka s tím, že zákazník se s ceníky obchodníka a všeobecnými obchodními podmínkami dodávky seznámil. V návaznosti na to lze považovat za notorietu, že smlouvy s obdobným obsahem byly žalobkyní (ale i dalšími obchodníky s elektřinou) uzavírány již v roce 2004 a že takovýto mechanismus smluv (s odkazem na tarify a platby za služby v ceníku) je pro odvětví typický. Ostatně pokud jde o dodávku podle smlouvy z roku 2004, pak žalovaný po dlouhou dobu podmínky dodávky i s ohledem na měnící se ceny akceptoval bez jakýchkoli námitek, je tedy s nimi srozuměn a toto jeho následné chování po uzavření smlouvy potvrzuje, že si musel být takového ujednání i ve smlouvě z roku 2004 vědom. Pokud jde o smlouvu z roku 2017, pak skutečnost, že žalovaný si byl vědom uzavření této smlouvy, vyplývá i z dalších faktur, které byly žalobkyní žalovanému za předcházející období vystaveny (za období od 7. 6. 2017 do 21. 11. 2018 na č.l. 105 a 108) a uhrazeny (podle smlouvy byly plněny částky z účtu spojeného s žalovaným – vizte platby týkající se dodávky A/ podle podání žalobkyně z 21. 5. 2023).
6. Mezi účastníky bylo sporné, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému cenu podle platného ceníku v souvislosti s dodávkou elektrické energie (fakturami označenými v žalobě). Již ze skutečnosti, že žalovaný plnil na časově první faktury (uvedené v žalobě a) týkající se obou dvou odběrných míst část dlužné částky svědčí tomu, že žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni (podle těchto faktur) uznává a že si odběru a dodávky byl vědom. Je pravda, že žalovaný reklamací z 18. 2. 2020 (č.l. 104), na kterou žalobkyně reagovala dopisem z 25. 2. 2020 (č.l. 73), rozporoval množství odebrané a fakturované elektřiny. Distributor pak provedl kontrolu měřícího zařízení s negativním výsledkem, tedy ve vztahu k dodávce do odběrného místa zřízeného podle smlouvy z roku 2004 nebyla zjištěna porucha měřícího zařízení. Žalobkyně pak vycházela z informací, které obdržela právě od právnická osoba Pokud jde o cenu vyúčtovávané elektřiny, pak soulad ceny v předmětných fakturách s ceníky, na které odkazovaly smlouvy, je zřejmý z ceníků předkládaných žalobkyní za celé rozhodné období dodávky (podle faktur uvedených v žalobě, č.l. 82 – 89 p.v.).
7. Pokud jde o odeslání uvedených faktur žalovanému, pak to bylo zřejmé z dokladu o odeslání písemností (ze systému žalobkyně), a to pokud jde o první fakturu týkající se odběrného místa s číslem končím trojčíslím 252 z č.l. 103, obdobného místa s číslem končícím trojčíslím 520 na č.l. 100, druhou fakturu týkající se odběrného místa s číslem končícího trojčíslím 252 na č.l. 102, druhou fakturu týkající se odběrného místa s číslem končícím trojčíslím 520 na č.l. 101.
8. Mezi účastníky bylo sporné, zda žalobkyně splnila předpoklady přerušení dodávky elektřiny podle smluv označených žalobkyní v žalobě pro neplnění platebních povinností žalovaného, že požádala právnická osoba o odpojení odběrného místa a že uvedené odpojení bylo realizováno. Mezi účastníky bylo sporné, že za poplatek za odpojení odběrného místa činil 907,50 Kč odběrné místo. Výše poplatku byla pak zřejmá z ceníku právnická osoba (č.l. 93).
9. Existence dluhu žalovaného vůči žalobkyni (jako podmínka pro přerušení dodávky podle smlouvy) byla zřejmá z upomínek, na které žalobkyně požadovala úhradu poplatku 240 Kč (zejména z upomínek z 10. 6. 2020, které byly současně odstoupením od smluv o sdružených službách), dále z e-mailových upomínek z č.l. 29 a 30 a dále ze skutečnosti, že nedošlo k úhradě faktur označených v žalobě. Z Všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny účinných od 1. 6. 2018 vyplývalo, že v případě dluhu za dodávku elektřiny je obchodník oprávněn od smlouvy odstoupit v případě opakovaného neplnění platebních povinností (na základě předcházejícího písemného upozornění). Z ceníku služeb právnická osoba platného od 1. 2. 2020 vyplývalo, že za uvedené odpojení, které již nebylo ostatně co do výše ceny v dispozici žalobkyně, distributorem byla požadována částka poplatku 907,50 Kč s DPH. To, že žalobkyně skutečně distributorovi uhradila částky za odpojení je zřejmé z rozpisu poplatků za odpojení ve faktuře (č.l. 122), dokladu o úhradě částky právnická osoba (č.l. 92) a z faktury vystavené právnická osoba ve prospěch právnická osoba (č.l. 93).
10. Mezi účastníky bylo sporné, že žalobkyně upomínala žalovaného čtyřmi doporučenými upomínkami z 20. 1., 22. 1.2020, číslo, 2020 a opět 10. 6. 2020. Z Všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny účinných od 1. 6. 2018 bylo zřejmé, že za doporučenou upomínku s výzvou k úhradě jakékoliv splatné platby přísluší žalobkyni poplatek v částce 240 Kč. To, že žalobkyně upomínky vyhotovila, je zřejmé z upomínek, které byly připojeny k žalobě; dále z dokladů o odeslání upomínek je zřejmé, že upomínky byly odeslány žalovanému (č.l. 94, 95, 97 a 98).
11. Z výpisu z obchodního rejstříku vyplývalo, že žalovaný měl na adrese adresa žalovaného provozovnu od 15. 5. 2005. Z faktur uvedených v žalobě a i za smlouvy o sdružených službách z 26. 5. 2017, že žalovaný byl veden v distribuční sazba D25D (tj. spadal pod domácnosti).
12. Mezi účastníky bylo sporné, že žalobkyně upomínala žalovaného před podáním žaloby o dobrovolné zaplacení dluhu. Tato skutečnost byla prokázána předžalobní výzvou s dokladem o odeslání.
13. Soud neprovedl důkaz znaleckým posudkem k návrhu žalovaného, protož žalovaný své konkrétní výhrady (a jejich důvody) vůči účtovaným odběrům (po celou dobu řízení) nedoplnil. Není tak vůbec jasné, co mělo být předmětem zkoumání znalce a jaké úvahy žalovaného k závěru o pravděpodobné nepřiměřenosti dodávky vedly. Žalovaný soudu nezpřístupnil ani podklady pro svůj závěr o excesivních cenách žalobkyně a o lichvářských sankcích pro případ porušení smluvních povinností. Protože žalovaný své námitky nevysvětlil, soud považoval za nadbytečnou též zprávu distributora o množství odebrané elektřiny (v předmětných odběrných místech). Je pravda, že žalovanému se mohlo dostat poučení o neurčitosti námitek, žalovaný se však jednání soudu, při kterém bylo dokončeno vymezení sporných a nesporných skutečností (a rozhodnuto ve věci) nezúčastnil (bez včasné omluvy).
14. Pokud jde o výkon procesních práv a povinností žalovaným, žalovaný má jako účastník občanského soudního řízení povinnost přispět k rychlému průběhu občanského soudního řízení a má poskytnout dostatečnou součinnost, která umožňuje dojít ke spravedlivému výsledku takovéhoto soudního řízení § 101 o.s.ř.). Žalovaný od počátku namítal své špatné osobní, zdravotní a majetkové poměry a dožadoval se ustanovení zástupce z řad advokátů. Žalovaný však po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí neposkytl soudu součinnost v tom smyslu, že by zpřístupnil soudu své poměry a doložil své zdravotní obtíže (zdravotní zpráva z č.l. 167 z 5. 6. 2023 je pro tento účel nedostatečná). Pokud se žalovaný domohl u druhého jednání odročení věci bez projednání, pak (ani následně) nebyl schopen doložit, že vůbec přicházelo v úvahu, že by jeho zdravotní stav byl takový, že mu znemožňoval (omezoval) výkon práv a povinností v rámci nařízeného soudního jednání. Zde soud musí připomenout, že není odborníkem v oboru zdravotnictví a není schopen posoudit důsledky objektivních zdravotních potíží, které se žalovaný pokouší uplatňovat jako ztížení možnosti náležitého vystupování v řízení před soudem. Ostatně nic žalovanému nebránilo (a ani nebrání), aby sám nebo s pomocí jiných osob požádal soud o ustanovení zástupce a pro ten účel své rozhodné poměry zpřístupnil. V souvislosti s posledním nařízeným jednáním se žalovaný k jednání soudu ani předem neomluvil; soudce ještě v souvislosti se zahájením soudního jednání ověřoval, zda soudu nepřišla ze strany žalovaného omluva. Informace, které žalovaný soudu o svých poměrech dosud zpřístupnil, žádná zvláštní opatření pro zajištění hájení jeho práv neodůvodňovaly.
15. Soud uvedená skutková zjištění převzal za svou skutkový závěr ve věci samé.
16. Soud dospěl k právnímu závěru: Podle § 50 odst. 2 věta první z.č. 485/2000 Sb. smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v elektroenergetice a zákazníkům a výrobce elektřiny se zavazuje výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Podle § 2079 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
17. Podle § 51 odst. 1 písm. b) z. č. 458/2000 Sb. neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění,
18. Podle § 1970 o.z. dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
19. Podle § 2048 věta první o.z. uvedou-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši, nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.
20. Mezi účastníky byly uzavřeny dvě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny vztahující se ke dvěma odběrným místům (pod jednou poštovní adresou). Vztah mezi účastníky fungoval dlouhodobě, žalovaný své povinnosti podle obou smluv plnil. V tomto ohledu soud nepovažuje za důvodné námitky žalovaného, že neví o existenci uvedených smluv, protože je zřejmé, že i s ohledem na vysoké platby ze svého účtu o uzavření smluv vědět musel. Součástí smluv je odkaz na ceník s tím, že elektřina specifikovaná v předmětných fakturách odpovídá cenám uvedeným v cenících. Pokud snad žalovaný namítá nepřiměřenost uvedené ceny, je tato námitka zcela obecná a ve vztahu k uzavřeným smlouvám se zdá býti účelovou. Žalovaný totiž své námitky vůči nepřiměřené výši ceny nijak nespecifikoval a nevysvětlil, neodkázal na žádné porovnatelné údaje (které by mohly o nepřiměřenosti svědčit). Ani v souvislosti s reklamací z roku 2020 žalovaný žádnou konkrétní skutečnost, ze které odvozuje svou reklamaci, svou námitku, nevysvětlil (a navíc přezkum měřidla nevedl k potvrzení neurčité námitky žalovaného).
21. Jestliže žalovaný namítá nedostatek své pasivní legitimace, protože již k objektu nemá vztah, pak opět tuto námitku nespecifikoval s tím, že žalovaný nemusí (nemusel) mít v době smluvních vztahu k nemovitým věcem s odběrnými místy vlastnické, obligační nebo jiné právo. Žalovaného smlouvy vázaly, a pokud ztratil k nemovitým věcem vztah, měl své vztahy s žalobkyní ukončit. Jinak je i nadále povinen své povinnosti podle smlouvy plnit (i když by třeba kontrolu nad odběrným místem vykonával někdo jiný).
22. Pokud by žalovaný rozporoval množství odebrané elektřiny (což výslovně neuvedl), z důkazů, které byly provedeny, vyplývá, že žalovaný sice zřizoval odběrná místa jako domácnost, ale měl v nemovité věci pod adresou adresa žalovaného zřízenou též provozovnu vztahující se k jeho podnikatelské činnosti.
23. S ohledem na neurčité námitky žalovaného pak soud vyšel z faktur, které byly prokazatelně do dispoziční sféry žalovaného dodány a které, s ohledem na předcházející období, odběru nejsou nepřiměřené (není přiléhavé srovnání fakturace za období, která jsou od sebe časově odlehlá). Úrok z prodlení je pak odvozen od ustanovení § 1970 o.z. ve vztahu ke splatnosti té které faktury.
24. Pokud jde o odpojení odběrných míst, je zřejmé, že žalovaný dlužil žalobkyni a že v této souvislosti má žalobkyně, jak podle energetického zákona (§ 51 odst. 1 písm. b) z. č. 458/2000 Sb.), tak podle Všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny a podle § 56 vyhl. číslo právo požadovat ukončení dodávky elektřiny žalovanému popř. odpojení odběrného místa. Žalobkyně ostatně neměla ve své dispoziční sféře výši poplatků za uvedené odpojení, v částce 907,50 Kč vč. DPH za jedno odpojení; ostatně se ve vztahu k předmětu dodávky se nejeví být výše uvedené částky nepřiměřenou a je v jiných sporech soudy akceptována a soudu není známo, že by výše této částky byla v rámci soudní rozhodovací praxe, popř. v rámci praxe Energetického regulačního úřadu označena za příliš vysokou. Žalobkyně uvedené poplatky musela akceptovat a také je právnická osoba zaplatila. Poplatek byl vyžadován 2x, protože žalovaný měl uzavřeny smlouvy ohledně dvou odběrných míst. Výše úroku z prodlení je v souladu s § 1970 o.z. a odpovídá údajům ve fakturách odeslaným do dispoziční sféry žalovaného.
25. Pokud jde o poplatky za upomínky je zřejmé, že žalobkyně upomínky vyhotovila a žalovanému odeslala. Pokud jde o výši smluvní pokuty za upomínku, pak se nejedná o smluvní pokutu v pravém smyslu slova, spíše se jedná o paušalizované náklady spojené s upomínáním věřitele vůči dlužníkovi. Vzhledem k tomu, že uvedená částka není nepřiměřená poštovním nákladům a nákladům na vyhotovení a odeslání upomínky, soud takovouto výši smluvní pokuty akceptoval a žalobkyni za doložené upomínky přiznal.
26. Žalovaný činil obecné námitky, které se týkaly rozporu nároku žalobkyně s dobrými mravy a v rozporu s požadavky na ochranu spotřebitele. V řízení žádné konkrétní důvody pro ochranu žalovaného podle § 1810 a násl. o.z. a podle z. č. 634/1992 Sb. soud na základě obsahu spisu neshledal.
27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 86.471,42 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4.792 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5., § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 119.789,71 Kč sestávající z částky 5 900 Kč za každý z deseti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, sepsání žaloby, předžalobní upomínka, čtyři písemná vyjádření ve věci a účast na třech jednáních soudu) včetně deseti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada (cesta zástupce žalobkyně ze sídla zástupce k procesnímu soudu a zpět) v celkové výši 5.503,65 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 17. 4. 2023 náhrada 1.834,55 Kč za 172 ujetých km v částce 1.234,55 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,8 l číslo km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 24. 5. 2023 náhrada 1.834,55 Kč za 172 ujetých km v částce 1.234,55 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,8 l číslo km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 10. 7. 2023 náhrada 1.834,55 Kč za 172 ujetých km v částce 1 234,55 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,8 l číslo km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 67 503,65 Kč ve výši 14.175,77 Kč.
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.