OSLN 7 C 121/2016-240

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Šmicovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce:; ⟪LB:lb_002⟫ celé jméno žalobce, narozený dne datum ⟪LB:lb_003⟫ bytem adresa, anonymizováno číslo obec ⟪LB:lb_004⟫ zastoupen zmocněncem příjmení jméno příjmení, ⟪LB:lb_005⟫ bytem adresa žalovaného ⟪LB:lb_006⟫ proti; ⟪LB:lb_007⟫ žalovanému:; celé jméno žalovaného, narozený dne datum ⟪LB:lb_008⟫ bytem adresa žalovaného ⟪LB:lb_009⟫ zastoupen advokátkou anonymizováno jméno příjmení ⟪LB:lb_010⟫ sídlem kpt. příjmení číslo, PSČ obec ⟪LB:lb_011⟫ o určení vlastnického práva

I. Žaloba na určení, že pozemek číslo o výměře 24 m2, ostatní plocha, jiná plocha, zapsaný v katastru nemovitostí pro katastrální uzemí na list vlastnictví u stát. instituce, stát. instituce, je ve vlastnictví celé jméno žalobce, narozeného dne datum, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení do tří dnů od právní moci rozsudku ve výši 48 218,50 Kč k rukám právní zástupkyně žalovaného příjmení jméno příjmení, advokátky se sídlem obec, anonymizováno. příjmení číslo.

1. Žalobou podanou soud dne 27. 6. 2016 se původní žalobce příjmení celé jméno žalobce domáhal určení, že pozemek st. p. číslo tak, jak je zaznamenán ve vytyčovacím náčrtu č. zakázky číslo a vytyčený dne 5. 5. 1998 v terénu, kde je ohraničen stávajícím plotem, je v jeho vlastnictví. Návrh odůvodnil anonymizováno, že je vlastníkem parcely st. parcelní číslo (dříve anonymizováno) zaps. v list vlastnictví pro k.ú. obec u obec, dne 5. 10. 1998 Okresní úřad- Okresní pozemkový úřad zaslal vytyčovací náčrt, který určil vyznačení hranic pozemku číslo v terénu plastovými mezníky, mezník na bodu číslo je vrcholem úhlu tvořený hranicí pozemku číslo s pozemkem anonymizováno a pozemkem anonymizováno na straně jedné a s pozemkem, který tvoří obecní cestu. Žalovaný v roce 2016 koupil pozemek st.p. číslo spolu s na něm stojící stavbou bývalých kanceláří, požádal Stavební úřad (MÚ) v obec o součinnost při zjištění polohy stavby plotu, který zhotovil žalobce a také požádal geodetickou kancelář anonymizováno jméno příjmení o nové vytýčení hranice mezi pozemky číslo a anonymizováno. V terénu byla vytyčena nová hranice mezi oběma pozemky a nová poloha bodu číslo, nová hranice znamená, že žalobce by měl plot posunout o cca 1,5 m směrem do svého pozemku u bodu číslo a cca o 1 m na styku hranic pozemků číslo, anonymizováno a anonymizováno. Žalobce s posunutím plotu a anonymizováno i hranice pozemku nesouhlasí a namítá, že takto oplocený pozemek číslo užívali již jeho právní předchůdci, takto oplocený pozemek užívali v dobré víře, utvrzené vytyčovacím náčrtem a namítl vydržení pozemku, když ve prospěch jeho dobré víry svědčí zaměření a vytyčení v terénu kanceláří anonymizováno jméno z roku 1998 a tato počíná přídělem pozemku rodičům žalobce, pokračuje po vydání pozemku v restituci až do 20. 6. 2016, kdy byl žalobce seznámen s novým stavem.

2. Usnesením ze dne 24. 1. 2018 č. j. 7 C 121/2016-53 soud připustil, aby na místo původního žalobce jméno celé jméno žalobce narozeného datum vstoupil nový účastník, a to celé jméno žalobce datum narození, který se stal vlastníkem pozemku st. parcelní číslo (dříve číslo) na základě darovací smlouvy ze dne 18. 9. 2017 uzavřené mezi jméno celé jméno žalobce jako dárcem a celé jméno žalobce jako obdarovaným s právními účinky vkladu ke dni 19. 9. 2017. V podání ze dne datum žalobce doplnil, že plot, který ohraničuje pozemek číslo který je předmětem vydržení, drží žalobce a drželi žalobcovi právní předchůdci, byl postaven na počátku 90. let minulého století a původní žalobce jej svépomocí opravil v roce 2013. V roce 1998, kdy vyměřovala anonymizováno kancelář příjmení jméno pozemky, osadila terén geodetickou značkou z červeného plastu, tato vymezovala styk tří parcel, číslo, anonymizováno a číslo a tedy i rohový sloupek plotu. Značka se nacházela z tehdejšího pohledu až za plotem parcely číslo uvnitř parcely anonymizováno je nepochybné, že plot zcela respektoval aktuální vlastnictví, plot mezi parcelami číslo a číslo není sporný.

3. Usnesením ze dne 4. 4. 2019 č. j. 7 C 121/2016-99 soud připustil změnu žaloby, navrženou žalobcem v podání ze dne 1. 4. 2019, kterou se určuje, že pozemek číslo o výměře 24 m2, ostatní plocha, jiná plocha, zapsaný v katastru nemovitostí pro katastrální uzemí na list vlastnictví u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, stát. instituce, je ve vlastnictví celé jméno žalobce, narozeného dne datum. Při jednání soudu dne 6. 6. 2019 žalobce doplnil, že původní plot byl z rezavého pletiva, pospravovaný, nacházel se na stejném místě jako současný plot., není mu známo, kdy a kým byl postaven, zda mezi částmi byly sloupky nebo pletivo bylo pověšeno na náletové dřeviny. Doba pro vydržení začala od právní moci rozhodnutí pozemkového úřadu, kdy byl pozemek vrácen v restituci panu jméno celé jméno žalobce a ujal se držby tohoto pozemku. V podání ze dne 13. 6. 2019 doplnil, že obec celé jméno žalobce ohlásil Stavebnímu úřadu MÚ obec dne 30. 3. 2007 stavbu (opravu) plotu ohraničující st. p. číslo ohlášením stavby ze dne 28. 3. 2007.

4. Žalovaný s návrhem nesouhlasil. Pokud jde o užívání pozemků je sporným vrcholový bod číslo na hranici st. číslo st parcelní číslo, který byl původně označený v terénu plastovým mezníkem, který však neodpovídá stavu mapy katastru nemovitostí (KN). Souřadnice jsou sice shodné ve vytyčovacím náčrtu č. z. číslo z roku 1994, v současné mapě KMD a i v novém vytyčení z roku 2016 č. z. číslo 2016, ale je nesoulad v označení bodu v terénu. Nesoulad vznikl anonymizováno, že v předchozí analogové mapě KN byla budova na st parcelní číslo vyznačena tak, že obvod budovy tvořil vlastnickou hranici. Při měřítku tehdy používané mapy 1: číslo jeden milimetr na mapě zobrazuje přibližně 3 m v terénu. Za této obecně známé skutečnosti o nepřesnostech mapy KN a použitému měřítku těchto map nebylo možné ověřit jakýkoliv nesoulad v zákresu budovy v terénu a bod číslo byl následně vytyčen ortogonální metodou od stěny budovy a to chybně, jak vyplynulo z následného vyznačení stavby na st parcelní číslo v mapě KMD a vytyčení v roce 2016. Při přepracování mapy KN stát. instituce na digitalizovanou podobu mapy byl nalezen náčrt vyznačení stavby na pozemku st parcelní číslo zapsán do KN v roce 1980, který nebyl v původní mapě vyznačen a ani nebyl nalezen v době vytyčování katastru. Z původního náčrtu je patrné, že k budově přísluší ještě pozemek se schodištěm, obvod budovy tedy netvoří v části vlastnickou hranici. Kontrolním vytyčení totožných souřadnic bodu číslo ze dne 20. 6. 2016 č. z. číslo 2016 je vytyčený bod upřesněn ve své poloze oproti původně vyznačenému mezníku z roku 1994, bod nyní leží vně současného oplocení ve vzdálenosti 3 m od rohu stavby na st parcelní číslo a anonymizováno se také potvrzuje odchylka v mapách dříve používaných měřítek 1: číslo. Žalovaný koupil nemovitost pozemek st parcelní číslo s vjezdem v dostatečné šíři pro obslužnost pozemku a stavby adresa dle platného schváleného stavu zapsaného v katastru nemovitostí. V okamžiku kdy žalobce zjistil, že se stal žalovaný vlastníkem pozemku st parcelní číslo se stavbou adresa, přikročil žalobce k oplocení pozemku st parcelní číslo tak, že svým konáním uzavřel přístup žalovanému na pozemek st parcelní číslo tak, že současně není možné obsluhovat tento pozemek st parcelní číslo, není možné na něho vjíždět, pozemek upravovat, opravit jímku ani budovu adresa, protože není dodržena vzdálenost alespoň 3 m, aby na pozemek mohlo být cokoliv transportováno či dopravováno vozidlem pro potřeby oprav ze strany žalovaného. Při místní šetření pro upřesnění poměrů účastníků nařízené stát. instituce – stavební úřadem, všichni účastníci řízení odsouhlasili pořízený protokol a vytyčení bodu číslo a správnost vyznačení bodu číslo v terénu potvrdili svým podpisem. V podání ze dne 4. 9. 2018 žalovaný doplil, že měřičská značka byla v terénu při vytyčení v roce 1998 umístěna chybně, neboť byla osazena na základě ortogonální metody měřené po budově, ale budova byla v mapě zakreslena špatně, což úkol zpracovávající geodet nevěděl, a protože pozemek byl zarostlý, tak si vypomohl tím, že bod zjednodušeně odměřil od stavby. Souřadnice bodu z vytyčení v roce 1998 a 2016 jsou stále stejné, nebyly měněny, jen v roce 2016 byly vytyčeny polární metodou a i stav v katastru byl již napraven podle původního nezakresleného zobrazení budovy i se schodištěm. Na přiložené fotografii z roku 2014 je patrné. K tvrzení, že zde nebyl žádný plot, pouze nepořádek, předložil fotografií z roku 2014 s tím, že žalobce začal tvrdit, že zde byl nějaký plot z dřívějška, až když pozemek žalovaný koupil. Dle tvrzení žalovaného zde plot při uzavírání kupní smlouvy žalovaným však nebyl.

5. Ze svědecké výpovědi anonymizováno jméno příjmení, který působil u Státního statku obec od roku 1968 do roku 1982 jako vedoucí sadu, do roku 1994 jako ředitel se podává, že dům adresa byl využíván k ubytování brigádníků, později jako kancelářská budova, od domu adresa podél cesty (komunikace) vedlo oplocení z pletiva zavěšeného na sloupcích, ve vzdálenosti 2-3 metry od adresa byl sloupek s panty, a druhý sloupek byl ve vzdálenosti 5-6 metrů od prvého sloupku rovněž s panty, na kterých byla zavěšená dvoukřídlová vrata, jednalo se o trubkový rám vypletený pletivem. Původně vedle domu adresa byla vrátka, na která pak navazovala část pletiva, které vedlo k prvnímu sloupku s vraty. Asi v roce 1974 byla vedle domu na zhotovené základy přišroubovaná násypka z důvodu posílení zdroje vody, vrátka byla odstraněna, místo nich a části plotu bylo nataženo pletivo od sloupku směrem k domu, aby byl objekt uzavřen. Kolem násypky se nedalo chodit, neboť v základech se nacházely kotvící konzole. Uvedenými vraty se vjíždělo zemědělskou technikou např. i kombajnem do objektu na zahradu využívanou na uskladnění zemědělských strojů, současně zde byla čerpací stanice na naftu. Druhými vraty rovněž z pletiva v trubkovém rámu nacházející se vzdálenosti směrem podél komunikace od prvních vrat minimálně dvacet metrů, se vyjíždělo. Za jeho působení se mezi pozemky účastníků plot, který by tyto pozemky odděloval, nenacházel, bylo třeba, aby zemědělské stroje na pozemky měly možnost zajet, aby byly pozemky průjezdné. Předmětná násypka byla zde umístěna ještě v době, kdy žalovaný objekt koupil. Svědek zde byl přítomen v době, kdy objekt vlastnil již žalovaný, a násypka byla odstraňovaná. Byl požádán o zprostředkování jeřábu z důvodu odstranění násypky ze základů. Tehdy na nohách vzdálených od domu, na kterých byla násypka připevněna, bylo přivázané pletivo, které vedlo směrem od násypky dolů mezi zahrady. K předloženým fotografiím pořízeným při místním ohledání svědek uvedl, že v době jeho působení se mezi pozemky účastníků nenacházelo oplocení, a to ani část vyhotovená z dřevěného rámu s pletivem. Potvrdil, že na fotografiích jsou vyfoceny původní sloupky, mezi nimi se dříve nacházela vrata, kterými se vjíždělo do objektu, dále betonové základy, na kterých stála násypka na vodu. Setrval na své výpovědi, že v době jeho působení u státního statku zde plot mezi pozemky účastníků nebyl, a to ani část plotu. Oplocení podél komunikace, kopírovalo stavební linii objektu adresa, přímočaře vedlo východním směrem na severozápadní roh pozemkové parcely - zahrady anonymizováno. Při místním ohledání soudem svědek uvedl, že plot, dřevěný ani pletivo, který se mezi pozemky nacházel v době místního ohledání ani železné sloupky, zde dříve nebyly. Upozornil na dva kovové sloupky nacházející se podél silnice s tím, že mezi nimi byla umístěná vjezdová vrata, kterými se vjíždělo do areálu, níže podél silnice byla druhá vrata, kterými se vyjíždělo ze st.p. číslo areál byl průjezdný a parcely nebyly žádným plotem odděleny. Vedle budovy adresa se nacházela nádrž na vodu, v objektu byl dále septik, na st.p. číslo byl umístěn domek, který byl využíván za jeho působnosti jako sklad oleje, náhradních dílů. V souvislosti s vyřizováním restitucí, předpokládali, že budou provedeny pozemkové úpravy, pozemky předávali na základě mapových dokladů. adresa byl vydáván oprávněným osobám rodině příjmení, a to jako náhradní restituce za znehodnocený nemovitý majetek.

6. jméno příjmení jako svědek uvedl, že asi od roku 2000 bydlí v adresa, s manžely příjmení se občas navštívil. V roce 1980 1982 pracoval jako řidič autobusu a v budově adresa, sloužící jako ubytovna, přespával. Vyjádřil se k situaci, kterou jak uvedl, měl možnost pozorovat v letech 1980 - 1982, tehdy státní statky užívali parcelu pana celé jméno žalobce, byly zde odstavené zemědělské stroje, umístěná montovaná hala, vedle ubytovny se nacházela nádrž na vodu, těsně za domem byla jímka, na pozemku pana celé jméno žalobce se nacházela nádrž na naftu. Mezi parcelou pana celé jméno žalobce a parcelou za domem adresa bylo natažené pletivo, které začínalo na sloupku, na kterém byla zavěšena vrata, pletivo vedlo od tohoto sloupku dolů, byl ve stejné linii, jako v současné době se zde nacházející plot, byly zde další dva nebo tři sloupky za sebou, a to v přímé linii, nevysvětlil, z jakého důvodu současný plot nevede v přímce, ale vybočuje z přímé linie. Svědek připustil, že přes parcelu žalobce se v době státního statku dalo vjet i na parcelu za nocležnou. Vedle domu žalovaného byla volně přístupná ulička široká asi metr a půl a pak zde se nacházel železný sloupek se zavěšenými vraty na druhý sloupek, podél silnice směrem dolů vedl pletivový plot zavěšený na sloupcích. Druhá dvoukřídlová vrata z kovového rámu s pletivovou výplní v oplocení podél silnice se nacházela ve vzdálenosti asi 50 metrů od prvého sloupku. Svědek potvrdil, že na předložených fotografiích, pořízených při místním ohledání, je zachycen první sloupek se závěsy pro vrata, na kterých vrata byla zavěšena a druhý sloupek rovněž se závěsy pro vrata. Nedokázal vysvětlit existenci závěsu pro vrata na druhém sloupku, když dle jeho výpovědi, se zde nacházela vrata z pletiva v jednom rámu. Potvrdil, že na fotografii s nádrží se nachází nádrž, o které vypovídal a odpovídá stavu z doby, kdy objekt koupil žalovaný. V roce 1982 do obce nejezdil, v roce 1990 zde koupili domek. Uvedl, že pan celé jméno žalobce starší plot opravoval, psal žádost na opravu, původně zde byl plot z pletiva, plot opravoval dřív, než žalovaný dům adresa koupil. Pan celé jméno žalobce svědkovi přenechal vrata, která se nacházela blíže k domu adresa a místo nich mezi sloupky natáhl svědek se synem pletivo. příjmení jméno celé jméno žalobce ví, že žalovaný ho požadoval,„ aby mu nechal větší plac, aby mohl projet, že je to jeho“, což bylo asi před 4-5 lety. Dále uvedl, že na místě vyfotil nivelační bod umístěný v zemi asi ve vzdálenosti 130-150 cm od budovy žalovaného, v místech před plotem, později značka zmizela a již se zde nenachází.

7. Svědkyně příjmení jméno příjmení na místě samém při místním ohlední soudem potvrdila, že v roce 1998 kolega vytyčoval hranici mezi pozemky st. anonymizováno a st. číslo. V analogové mapě vyhotovené 17. 8. 2005 – kopie katastrální mapy je budova na st.p. číslo zaznamenána jako obdélník, zákres záznamu podrobného měření změn (ZPMZ, čl. 6 pv spisu) nebyl zakreslen správně v analogové mapě. V roce 1998 jako geodeti se domnívali, že stěna budovy je hranicí pozemku, což dle později dohledaného záznamu podrobného měření změn polního náčrtu (ZPMZ, čl. 6 pv spisu), nebyla pravda, protože kolem objektu adresa byly ještě pozemky, které v analogové mapě nebyly patrné a vedlo to k domněnce, že stěna budovy adresa je hranicí stavby na st.p. číslo ale z náčrtu (ZPMZ) je patrné, že součástí budovy byl ještě pozemek v šíři 90 cm. Vzhledem k tomu, že v roce 1998 byl prostor značně zarostlý, bod číslo nebyl vytyčen polárně, ale ortogonálně v domnění, že hrana budovy je hranicí pozemku, což nebyla pravda a nebyla tak zohledněna hranice od budovy, tj. 0,9 m. Na náčrtu z roku 1998 je budova na st. anonymizováno uvedena o rozměrech 22,02 a 8,16 + 1,54 m, ve skutečnosti budova je v těchto rozměrech schovaná uvnitř vyznačené parcely a má menší rozměry, přesah je 90 cm směrem k hranici pozemků. V rámci digitalizace asi v roce 2014 katastrální úřad přebíral veškeré zeměměřičské činnosti a digitalizoval rastry map v katastru nemovitostí, souřadnice vytyčených bodů v této věci jsou totožné s vytyčením z roku 1998, což je zřejmé i z geometrického plánu předloženého žalobcem, ve kterém spojnice mezi body číslo a ustanovení pr. předpisu číslo jsou se stejnými souřadnicemi, což je hranice mezi pozemky dle dokladů v katastru nemovitostí. Poukázala na to, že před zplatněním digitalizované mapy měli vlastnici možnost se v průběhu digitalizace vyjádřit, pokud se nevyjádřili, stala se hranice závaznou a platnou. obec vedená v katastru nemovitostí byla a v současné době rovněž je rovná. Svědkyně, pokud jde o hranici mezi pozemky v roce 2016, ověřovala podklady z katastru a souřadnice bodu, byly totožné s vytyčeným bodem z r. 1998. Na místě poukázala na situovaný bílý dřevěný kolík, který je dalším bodem původního vytyčení, spojnice od tohoto dřevěného kolíku k plastovému mezníku je vytyčenou hranicí převzatou z katastru nemovitostí, oranžový mezník osobně instalovala s kolegou za přítomnosti žalovaného, pana příjmení a dalších v roce 2016 a odpovídá stavu v katastru nemovitostí. Vyjádřila se ke geometrickému plánu předloženého žalobcem, že hranice mezi pozemky v přímce mezi body číslo a ustanovení pr. předpisu číslo odpovídá stavu podle katastru. Postavený plot, který je promítnut do geometrického plánu červenou čarou, nepromítá průběh hranice. K fotografii předložené svědkyní, nacházející se na seznamu – mapy.cz, uvedla, že k datu 8. 11. 2014 je patrné oplocení podél silnice, vzrostlé křoviny a stromy na pozemku. K tvrzení žalobce, že se zde nacházel mezník ve vzdálenosti číslo cm od budovy, namítla, že se nemohlo jednat o mezník, který sem dal kolega v roce 1998, protože mezník měl podle jejich výpočtů být ve vzdálenosti 1,56 m od hranice stavby. Podle jejich propočtů by mezník nedal do vzdálenosti 75 cm od budovy, k tomu neměl žádný důvod. Stávalo se, že mezníky lidé následně přemísťovali.

8. Z účastnické výpovědi žalovaného, se podává, že se o prodeji nemovitosti dozvěděl na Obecním úřadě obec, starostou obce byl ubezpečen při nahlédnutí do map vedených na stránkách katastru nemovitostí, že na parcelu za dům vjede, že se zde nachází prostor přes tři metry. Před uzavřením kupní smlouvy si nemovitost prohlédl, mezi pozemky plot nebyl, plot vedl podél silnice. V dolní části pozemku byly nějaké pletivové dílce, různě opřené o keře, bez sloupků. Vedle domu adresa se tehdy nacházela nádrž na vodu, zajistil její odstranění, za pomoci jeřábu ji zvedli a odstranili přes plot vedoucí podél silnice. Pozemek u domu adresa byl zarostlý, byl zde nepořádek, k domu plot nevedl. Keře a stromy z pozemku odstraňoval. Pan celé jméno žalobce obec s další osobou, když svědek začal parcelu čistit, začal instalovat sloupky (trubky). Požádal pana celé jméno žalobce, aby v pracích nepokračoval a upozornil ho, že to není jeho, přesto pan celé jméno žalobce ve stavbě plotu pokračoval, mezi sloupky umístil plotové díly, proto svědek poslal žádost na stavební úřad. Plastový mezník, který zde měl být umístěn geodetickou kanceláří, nevyndával. Nemá jinou možnost se dostat vozem na parcelu za domem, než v místech vedle jeho domu.

9. Z dopisu Okresního úřadu obec Okresního pozemkového úřadu obec ze dne 5.10.1998 adresovaného jméno celé jméno žalobce a Státnímu statku obec, z vytyčovacího náčrtu číslo pro vytyčení dosavadní hranice kat. parcel číslo bylo zjištěno, že jim byl zaslán vytyčovací náčrt číslo k.ú. obec u obec. Dle vytyčovacího náčrtu číslo bylo provedeno vytyčení dne 5. 5. 1998, náčrt byl vyhotoven dne 28. 9. 1998, na podkladě měr odsunutých z kat. mapy. obec mezi pozemky je vytyčena body anonymizována dvě slova číslo), anonymizována dvě slova číslo), anonymizována dvě slova číslo) a bodem anonymizována dvě slova číslo). Bod číslo je vymezen souřadnicemi číslo, číslo, bod ustanovení pr. předpisu číslo je vymezen souřadnicemi číslo, číslo, bod číslo je dán souřadnicemi číslo, číslo a bod číslo souřadnicemi číslo, číslo. Z protokolu o vytyčení hranice ze dne 5.5.1998 bylo zjištěno, že na žádost Pozemkového úřadu v obec byla dne 5.5.1998 vytyčena hranice mezi pozemky číslo v k.ú. obec, obec Libčeves, vytyčení bylo provedeno na podkladě měr odsunutých z katastrální mapy, vytyčená hranice pozemků byla v přírodě označena umělohmotnými mezníky. příjmení jméno celé jméno žalobce podpisem potvrdil, že byl seznámen s průběhem a označením vytyčené hranice pozemků, k vytyčené hranici pozemků neměl připomínky.

10. Z kopie katastrální mapy z 17. 8. 2005, polního náčrtu, upřesnění bodu číslo se podává, že v polním náčrtu hranice budovy stojící na parcele st. anonymizováno je mezi body anonymizováno a anonymizováno, hranice pozemku k budově je dána mezi body anonymizováno a anonymizováno.

11. Dle vyjádření Ing. příjmení ze dne 18. 5. 2017 původně označený v terénu bod číslo plastovým mezníkem, neodpovídá stavu mapy katastru nemovitostí. Uvedený nesoulad vznikl anonymizováno, že v předchozí analogové mapě katastru nemovitostí byla budova na stavební parcele číslo vyznačena tak, že se geodeti domnívali, že obvod budovy tvořil vlastnickou hranici. Vzhledem k měřítku mapy 1: číslo, kdy 1mm v mapě jsou přibližně 3m v terénu, nebylo možné ověřit jakýkoli nesoulad v zákresu budovy oproti terénu a bod číslo byl následné vytyčen ortogonální metodou od stěny budovy. Až při přepracování analogové mapy katastru nemovitostí Katastrálním úřadem v obec na digitalizovanou podobu mapy byl nalezen náčrtek vyznačení stavby na parcele st. parcelní číslo zapsán do katastru nemovitostí v roce 1980, který nebyl v původní mapě vyznačen, v době vytyčení ho nenalezli. V nalezeném náčrtku k budově ještě přísluší pozemek se schodištěm a obvod budovy netvoří v části vlastnickou hranici, náčrt byl v minulosti do katastru nemovitostí sice zapsán, ale nebyl zakreslen. V rámci zpracování nové katastrální mapy digitalizované (KMD) byl tento nesoulad napraven a současný stav v mapě KMD odpovídá původnímu náčrtu a nově vytyčenému bodu dle dokumentace o vytyčení. Souřadnice bodu jsou shodné ve vytyčovacím náčrtu č.z. číslo z roku 1994, v současné mapě KMD i v novém vytyčení z roku 2016 č.z. číslo 2016, ale je nesoulad v označení bodu v terénu. Kontrolním vytyčením totožných souřadnic bodu číslo z 20. 6. 2016 byl bod vytyčen a upřesněna jeho poloha oproti původně vytyčenému mezníku z roku 1994, bod leží vně oplocení ve vzdálenosti 3m od rohu stavby na st. parcelní číslo. Sousedního vlastníka pana celé jméno žalobce seznámila anonymizováno příjmení s chybou zobrazení stavby v původní mapě katastru nemovitosti i s chybou vytyčení. Uvedené skutečnosti nebyly mezi účastníky sporné a byly rovněž prokázané listinnými důkazy. Žalobce se domáhá určení, že je vlastníkem části pozemku z parcely st. anonymizováno, když namítá její vydržení.

12. Dle vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí sp. zn. V anonymizováno 2016 číslo, výpisu z katastru nemovitostí list vlastnictví, kupní smlouvy o převodu vlastnictví k nemovitosti uzavřené žalovaným jako kupujícím a jméno příjmení jako prodávajícím se stal žalovaný vlastníkem stavební parcely st. anonymizováno o výměře 423m2, jejíž součástí je stavba adresa – obč. vybavenost zapsané u stát. instituce, stát. instituce v k.ú. obec u obec v list vlastnictví dle kupní smlouvy ze dne 11. 1. 2016 s právními účinky zápisu dne 1. 2. 2016.

13. Z částečného výpisu z katastru nemovitostí list vlastnictví v k.ú. obec u obec, územní celek, darovací smlouvy se smlouvou o služebnosti věcných práv bylo zjištěno, že ke dni 23. 9. 2015 byl jako vlastník parcely st. číslo o výměře 1090m2 – zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba bez čp./če zapsán obec celé jméno žalobce. Ke dni 3.11.2017 byl dle výpisu z katastru nemovitostí číslo u stát. instituce, stát. instituce v k.ú. obec u obec zapsán celé jméno žalobce jako vlastník parcely st. číslo o výměře 1090m2 – zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba bez čp./če, a to na základě darovací smlouvy ze dne 18. 9. 2017 s právními účinky zápisu ke dni 19. 9. 2017 obec celé jméno žalobce jako darující a celé jméno žalobce jako obdarovaný za účasti jméno příjmení uzavřeli darovací smlouvu se smlouvou o služebnosti, na základě které obec celé jméno žalobce daroval celé jméno žalobce nemovitosti st.p. číslo o výměře 1090m2, zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je jiná stavba bez č.p. a č.e., p. číslo o výměře 1 446 m2 - ostatní plocha, neplodná půda, p. číslo o výměře 1 351 m2 – zahrada, p. číslo o výměře 2 047 m2 – zahrada, p. číslo o výměře 1 997 m2 - trvalý travní porost, p. číslo (PZE) o výměře 462 m2 původ PK, vše zapsané na list vlastnictví v k.ú. obec u obec, obci obec u stát. instituce, stát. instituce.

14. Z geometrického plánu pro rozdělení pozemku v k.ú. obec u obec, obec Libčeves číslo 2019 ze dne 25. 3. 2019 bylo zjištěno, že tímto geometrickým plánem byla z parcely st. anonymizováno o výměře 423 m2 oddělena část. st. anonymizováno o výměře 399m2 –zast. plocha, adresa obč. vybavenost a parcela s nově přiděleným číslo o výměře 24m2 – ost. plocha, jiná plocha. Bod číslo byl vymezen souřadnicemi číslo, číslo a bod ustanovení pr. předpisu číslo byl vymezen souřadnicemi číslo, číslo. anonymizováno příjmení souhlasila s vytyčenými body číslo, ustanovení pr. předpisu číslo v uvedeném geometrickém plánu, nesouhlasila s přesahem plotu do pozemku parcely st. anonymizováno.

15. Z dopisu jméno celé jméno žalobce a jméno příjmení ze dne 28. 3. 2007 adresovaného Stavebnému úřadu v obec bylo zjištěno, že jmenovaní jako spoluvlastníci nemovitosti adresa se st. pč. číslo a obec celé jméno žalobce jako vlastník st.p číslo k.ú. obec u obec ohlásili opravu plotu, která bude provedena v období od května do srpna 2007 výměnou sloupků a výměnou pletiva, s osazením sloupků do betonových patek s anonymizováno, že plot bude proveden ve stávající situaci od hranice st. pč. číslo podél st. p číslo beze změny směru ani výše - cca 170cm, vrata budou opravena a umístěna stejně. stát. instituce stavební úřad jmenovaným sdělil dopisem ze dne 10. 4. 2007, že oprava plotu jako udržovací práce, nepodléhá povolení a ohlášení dle stavebního zákona.

16. Ze spisu stát. instituce, Odbor stavebního úřadu sp. zn. spisová značka spisová značka bylo zjištěno, že žalovaným byla dne 30. 5. 2016 podaná žádost o zastavení prací na stavbě oplocení sousedního pozemku st. o. číslo v k.ú. obec u obec, neboť se domnívá, že je oplocení stavěno na jeho pozemku a toto by zamezilo přístupu na jeho pozemek st. p. anonymizováno v k.ú. obec u obec. Zároveň informoval o termínu vytyčení hranice pozemku dne 20. 6. 2016. Dopisem geodetické kanceláře ze dne 30.5.2016 adresovaným jméno celé jméno žalobce byl pan celé jméno žalobce informován o nutnosti provést vytyčení bodu přímo v terénu za přítomnosti dotčených vlastníků, neboť na základě zpracované mapy KMD v k.ú. obec u obec bylo zjištěno, že v terénu označený bod číslo plastovým mezníkem- neodpovídá stavu mapy katastru nemovitostí. Souřadnice bodu jsou shodné ve vytyčovacím náčrtu číslo i v současné mapě KMD, pouze je nesoulad v označení v terénu. Z protokolu o úkonu provedeného stát. instituce, stavebním odborem dne 20. 6. 2016 bylo zjištěno, že úkonu byli přítomni za pana celé jméno žalobce pan příjmení, žalovaný, za územní celek pan příjmení, paní příjmení za geodetickou kancelář a paní příjmení za stavební úřad. příjmení příjmení byl vysvětlen vzniklý stav, když asi před 20 lety v dobré víře vytyčili hranici pozemku 44 v k-ú. obec podle dostupných podkladů, následně v rámci digitalizace mapy KN byla upřesněna hranice parcely číslo. Vlastníci pozemků se vyjádřili tak, že se pokusí o vyřešení věci dohodou. Dle zástupce obce byla obec pro případ, že nedojde mezi vlastníky pozemků k dohodě, ochotna jednat o přenechání části pozemku p. číslo před p. číslo panu celé jméno žalobce. Z vytyčovacího náčrtu číslo 2016 ze dne 29. 6. 2016 bylo zjištěno, že byl vytyčován sporný bod číslo a to souřadnicemi číslo, číslo. Na fotografiích pořízených dne 20.6.2016 při kontrolní prohlídce, při které bylo provedeno geodetickou kanceláří Ing. jméno vytyčení hranice pozemku st. p. číslo v k.ú. obec u obec, v terénu bod číslo je patrná vyklizená část pozemku nacházející se u silnice, plot z pletiva nataženého mezi kůly vedený podél silnice od adresa, část budovy adresa a plot mezi pozemky postavený mezi kůly z dílů z pletiva nataženého mezi dvěma vodorovnými prkny.

17. Ze spisu Okresního pozemkového úřadu obec sp. zn. číslo bylo zjištěno, že Okresní pozemkový úřad Okresní úřad v obec vydal dne 16. 11. 1993 rozhodnutí číslo jednací o schválení dohody o vydání nemovitostí uzavřené mezi povinnou osobou Státním statkem obec a oprávněnou osobou jméno celé jméno žalobce datum narození, rozhodnutí nabylo právní moci dne 8. 12. 1993. Z dohody o vydání nemovitostí ze dne 17. 4. 1993 číslo jednací uzavřené mezi vydávajícím Státním statkem obec a příjemcem jméno celé jméno žalobce datum narození bylo zjištěno, že panu celé jméno žalobce byly vydány parcely dle stavu pozemkového katastru v katastrální uzemí mimo jiné parcela č.k. anonymizováno st.p. o výměře 0, číslo ha dle EN část st.p. č.k. číslo a číslo. Z identifikace parcel ze dne 8.1.1992 se podává, že původní parcela st. anonymizováno o výměře 1047m2 byla dle údajů evidence nemovitosti tvořena parcelou č.st. číslo – zast. plocha o výměře 50m2 a parcelou st. číslo dvůr, zast. pl. o výměře 997m2 vlastníkem a uživatelem byl zapsán Státní statek obec. Vytyčovací náčrt číslo dle doručenek byl doručen jméno celé jméno žalobce dne 8. 1. 1998. Z dopisu Okresního úřadu v obec ze dne 15. 8. 1991 adresovaného jméno celé jméno žalobce bylo zjištěno, že náplň přídělu číslo v k.ú. obec - celé jméno žalobce obec a adresa zahrnovala pozemky mimo jiné parcelu st. anonymizováno – dům adresa o výměře 0, číslo.

18. Fotografie ze seznamu mapy.cz zachycují stav v době pořízení fotografií tedy v roce 2014, a to prostor vedle budovy adresa, značně zarostlý pozemek, neprostupnou část pozemku s budovou adresa, nádrží na vodu převyšující danou budovu, vzrostlé stromy a keře sahající téměř pod střechu budovy, hromady suti, dřeva, kovový rám nacházející se mezi budovou a sloupkem, od kterého vede pletivo natažené mezi sloupky směřující podél silnice od předmětné budovy podél parcely žalobce k adresa, na jedné z fotografií jsou zachycena druhá plotová vrata vedoucí na parcelu žalobce. Z fotografií nelze dospět k závěru o existenci plotu mezi pozemky účastníků.

19. Při místním ohledání dne 7. 8. 2019 na místě samém byla vyhotovena fotodokumentace. Na místě samém bylo zjištěno, že budova adresa je situovaná u silnice (čl. 122 spisu), vstup na parcelu za budovu je možný z jedné strany kolem budovy žalovaného v místech sousedících s parcelou žalobce (čl. 123 -126 spisu). Mezi těmito parcelami se v zadní části od silnice nachází dřevěný plot (čl. 133, 141 spisu), na který navazuje plot z dílů z pletiva natažené mezi dvěma vodorovnými prkny připevněných na kovové trubky (čl. 130-132, 134, 140, 142, číslo spisu). Tyto plotové díly vedou k silnici, šikmo směrem k budově žalovaného, od posledního sloupku vedle budovy směrem od budovy šikmo k silnici a to k sloupku, na kterém byla dříve zavěšená vrata je kovový rám vyplněný pletivem rozdělený na větší a menší část (čl. 124, 125, 144 spisu). Od uvedeného sloupku směrem od budovy podél silnice mezi kovovými sloupky je nataženo pletivo (čl. 131 spisu). Prostor vedle budovy žalovaného byl vyklizen, stromy a keře se zde nenacházely, v místech, kde dříve stala nádrž na vodu, zůstala v zemi betonová deska (čl. 133, 137-139 spisu). Na pozemku žalobce byly hromady materiálu, dřeva (čl. 131, 134-136, 145, 146 spisu). Oranžový mezník, který zde byl položen při vytyčování v roce 2016, se nacházel vně plotu k silnici (čl. 149 spisu). Žalobce při místním ohledání uvedl, že podle mezníku, který byl ve vzdálenosti 75 cm od budovy, začal děda, který předtím nemovitost vlastnil, stavět plot a se stavbou plotu přestali v době, kdy jim žalovaný sdělil, že oplocení staví na jeho pozemku.

20. Soud na základě shora uvedeného učinil závěr o skutkovém stavu věci. V době podání žaloby byl vlastníkem parcely st. číslo o výměře 1090 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba bez čp./če v k. ú. obec u obec, územní celek celé jméno žalobce na základě rozhodnutí Okresního pozemkového úřadu Okresního úřadu v obec ze dne 16. 11. 1993 číslo jednací o schválení dohody o vydání nemovitostí uzavřené mezi povinnou osobou Státním statkem obec a oprávněnou osobou jméno celé jméno žalobce datum narození, rozhodnutí nabylo právní moci dne 8. 12. 1993. Usnesením ze dne 24. 1. 2018 č.j. 7 C 121/2016-53 soud připustil, aby na místo původního žalobce jméno celé jméno žalobce vstoupil nový účastník celé jméno žalobce, který se stal vlastníkem pozemku st. parcelní číslo (dříve číslo) na základě darovací smlouvy ze dne 18. 9. 2017 uzavřené mezi jméno celé jméno žalobce jako dárcem a celé jméno žalobce jako obdarovaným s právními účinky vkladu ke dni 19. 9. 2017. K žádosti pozemkového úřadu byl geodetickou kanceláří anonymizováno vyhotoven vytyčovací náčrt číslo pro vytyčení dosavadní hranice parc. číslo v k. ú. obec u obec a dne 5. 5. 1998 provedeno vytyčení, hranice mezi pozemky byla vytyčena body anonymizována dvě slova číslo), anonymizována dvě slova číslo), anonymizována dvě slova číslo) a bodem anonymizována dvě slova číslo). Bod číslo je vymezen souřadnicemi číslo, číslo, bod ustanovení pr. předpisu číslo je vymezen souřadnicemi číslo, číslo, bod číslo je dán souřadnicemi číslo, číslo a bod číslo souřadnicemi číslo, číslo. Vytyčení bylo provedeno na podkladě měr odsunutých z katastrální mapy, vytyčená hranice pozemků byla v přírodě označena umělohmotnými mezníky, protokol o vytyčení hranice pozemků ze dne 5. 5. 1998 podepsal obec celé jméno žalobce. Žalovaný je vlastníkem stavební parcely st. anonymizováno o výměře 423m2, jejíž součástí je stavba adresa – obč. vybavenost v k.ú. obec u obec, obec Libčeves s právními účinky zápisu dne 1. 2. 2016. K žádosti žalovaného, který namítal, že žalobcem stavěný plot se nachází na jeho pozemku, bylo kontrolou vytyčení provedenou v roce 2016 geodetickou kanceláří anonymizováno paní příjmení zjištěno, že sporný vrcholový bod číslo na hranici st. číslo st parcelní číslo byl původně označený v terénu plastovým mezníkem, neodpovídá stavu mapy katastru nemovitostí. V roce 1998 domněnka geodetů, že stěna budovy adresa je hranicí pozemku, nebyla správná, neboť kolem objektu adresa byly ještě pozemky, které v analogové mapě nebyly patrné, což vyplynulo z později dohledaného záznamu podrobného měření změn polního náčrtu, z něhož je patrné, že součástí budovy byl ještě pozemek v šíři 90 cm. Vytyčovacím náčrtem číslo 2016 ze dne 29. 6. 2016 byl vytyčen sporný bod číslo stejnými souřadnicemi číslo, číslo jako ve vytyčovacím náčrtu číslo z 5. 5. 1998. Shora uvedené skutečnosti byly prokázány listinnými důkazy - rozhodnutím Okresního pozemkového úřadu Okresního úřadu v obec ze dne 16. 11. 1993 číslo jednací o schválení dohody o vydání nemovitostí, vytyčovacího náčrtu číslo ze dne 5. 5. 1998, protokolu o vytyčení hranice pozemků ze dne 5. 5. 1998, vytyčovacího náčrtu číslo 2016 ze dne 29. 6. 2016, darovací smlouvy, kupní smlouvy, svědeckou výpovědí anonymizováno příjmení a mezi účastníky nebyly sporné.

21. Jsou-li hranice mezi pozemky neznatelné nebo pochybné, má každý soused právo požadovat, aby je soud určil podle poslední pokojné držby. Nelze-li ji zjistit, určí soud hranici podle slušného uvážení (§ 1028 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku). Slovo pochybnost ve smyslu § 1028 o.z. znamená, že jde o pochybnost objektivní, tedy v podstatě o neurčitelnost hranice mezi pozemky. V projednávané věci jde o subjektivní spor mezi účastníky, kdy hranice je sporná jen mezi nimi. Z provedených vytyčovacích náčrtů číslo z 5. 5. 1998 a číslo 2016 ze dne 29. 6. 2016 lze zjistit, kudy hranice pozemku vede, což bylo prokázáno vytyčovacími náčrty. Souřadnice bodu jsou shodné v uvedených vytyčovacích náčrtech, v současné mapě KMD, ale byl nesoulad v označení bodu v terénu, což bylo rovněž doloženo vyjádřením anonymizována dvě slova, její svědeckou výpovědí a vysvětleny okolnosti, které vedly k tomuto nesouladu v terénu, následně k provedené kontrole a novému osazení mezníku v terénu. Geometrický plán pro rozdělení pozemku v k.ú. obec číslo 2019 ze dne 25. 3. 2019 předložený žalobcem vychází ze stejné hranice mezi pozemky, spojnice mezi body číslo a ustanovení pr. předpisu číslo jsou určeny stejnými souřadnicemi, bod číslo je vymezen souřadnicemi číslo, číslo, bod ustanovení pr. předpisu číslo je vymezen souřadnicemi číslo, číslo, což je hranice mezi pozemky dle vytyčovacích náčrtů.

22. Geometrickým plánem pro rozdělení pozemku v k.ú. obec číslo 2019 ze dne 25. 3. 2019 byl stávající pozemek st. anonymizováno o výměře 423m2 – zastavená plocha v k. ú. obec u obec rozdělen na dvě parcely, a to st. anonymizováno o výměře 399m2 a parc. číslo o výměře 24m2 ostatní plocha, jiná plocha. Žalobce odvozuje své vlastnické právo k pozemku parc. číslo o výměře 24m2 ostatní plocha, jiná plocha v k.ú. obec u obec na základě vydržení, když doba pro vydržení začala od právní moci rozhodnutí pozemkového úřadu, kdy byl pozemek vrácen v restituci panu jméno celé jméno žalobce.

23. Žalobou lze uplatnit, aby bylo rozhodnuto zejména o určení, zda tu právo je či není, je-li na to naléhavý právní zájem (§ 80 písm. c) občanského soudního řádu). Soud v daném sporu shledal naléhavý právní zájem žalobce, neboť se jedná o určení vlastnictví uvedeného pozemku, bez vydání rozhodnutí by nemohlo dojít k zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí a určovací žalobou tak lze zajistit a vytvořit pevný právní základ pro právní vztahy účastníků.

24. Soud se zabýval otázkou vydržení předmětného pozemku. Při posouzení této otázky je na místě věc posuzovat v souladu s ustanovením § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, neboť k vydržení mělo dojít za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb. Dle ustanovení § 129 odst. 1 z č. 40/1964 Sb. držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe. Podle ustanovení § 130 odst. 1 je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná. Dle ustanovení § 134 oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li jí nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost (odst. 1). Dle odst. 3 uvedeného ustanovení do doby podle odst. 1 se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce. Dle odst. 4 uvedeného ustanovení pro počátek a trvání jde-li podle odst. 1, se použijí přiměřeně ustanovení o běhu promlčecí doby.

25. Žalobce uplatňuje vlastnické právo k části parcely, která dříve nebyla samostatným předmětem evidence v katastru nemovitostí a byla oddělena z parcely st. anonymizováno ve vlastnictví žalovaného zapsané u stát. instituce, stát. instituce v k.ú. obec u obec v listu vlastnictví číslo geometrickým plánem pro rozdělení pozemku v k.ú. obec číslo 2019 ze dne 25. 3. 2019, který identifikuje pozemkovou parcelu oddělenou z původního pozemku st. anonymizováno jako parc. číslo o výměře 24m2 ostatní plocha, jiná plocha. Okolnosti, které svědčí o nabytí vlastnického práva vydržením, musí prokázat vždy osoba, která se takového původního nabytí vlastnického práva dovolává. Žalobce opírá vydržení předmětného pozemku o skutečnost, že v roce 1994 byla jméno celé jméno žalobce (předchozí vlastník) vydána v restitucích parcela st. číslo, v roce 1998 geodetická kancelář zaměřovala pozemky, osadila do terénu plastový mezník v místě, kde se setkaly tři parcely, a to číslo, anonymizováno a číslo, v té době se zde plot dle žalobce již nacházel, tvořil logickou přímku zezdola, jeho umístění bylo ve shodě s vytyčovacím náčrtem, který dostal v červnu nebo červenci 1998 od okresního pozemkového úřadu, měl oplocené všechny pozemky, které v té době vlastnil od adresa kolem všech parcel.

26. Výpovědi svědků příjmení a příjmení se shodují v tom, že budova adresa stojící na parcele p. číslo byla využívána státním statkem k ubytování brigádníků, později jako kancelářská budova, vedle budovy adresa se nacházela nádrž na vodu, za domem byla jímka, na pozemku pana celé jméno žalobce byla nádrž na naftu, byly zde odstavené stroje, montovaná hala, od domu podél cesty (komunikace) vedlo oplocení z pletiva zavěšené na sloupcích, dál od domu byly dva sloupky s panty, na kterých byla zavěšená vrata, směrem podél komunikace od prvních vrat byla umístěna druhá vrata rovněž z pletiva v trubkovém rámu. Oba potvrdili, že na předložených fotografiích, jsou zachyceny první a druhý sloupek se závěsy pro vrata, na kterých vrata byla zavěšena. Výpověď svědka příjmení, který popisoval stav z let 1980 - 1982, že mezi parcelou pana celé jméno žalobce a parcelou za domem adresa bylo natažené pletivo od sloupku, na kterém byla zavěšena vrata, pletivo vedlo od tohoto sloupku dolů v přímé linii a bylo ve stejné linii, jako plot, který se zde nachází v současné době, vzbuzuje pochybnosti. Pokud by pletivo mělo vést ve stejné linii, jako současný plot, pak by nevedlo v přímé linii, jak uvedl svědek. Při místním šetření a fotodokumentací bylo doloženo, že plot, který se zde nachází, nevede mezi pozemky v přímce, ale směřuje ze spodní části zahrad k budově a pak díl pletiva vybočuje od budovy na druhou stranu směrem k silnici. Tento rozpor svědek nijak nevysvětlil. Svědek připustil, že přes parcelu žalobce se v době, kdy parcely byly užívány státním statkem, se dalo vjet i na parcelu za budovou, což vylučuje jeho tvrzení o umístění plotu mezi předmětnými parcelami, ale koresponduje s výpovědí svědka příjmení, že se mezi pozemky účastníků plot nenacházel, uvedenými vraty vjížděla na zahradu zemědělská technika, druhými vraty vyjížděla, proto bylo třeba, aby byly pozemky průjezdné. Svědek příjmení působil u státního statku od roku 1968 do roku 1982 jako vedoucí sadu, do roku 1994 jako ředitel, byl obeznámen se stavem pozemků a způsobem jejich využívání, nebyly pochybnosti o tvrzení svědka, že se nenacházel plot mezi pozemky účastníků, který by tyto pozemky odděloval, a to ani dřevěný, pletivo, nebo část vyhotovená z dřevěného rámu s pletivem, který se mezi pozemky nacházel v době místního ohledání, nebyly zde ani železné sloupky. Bylo rovněž prokázáno výpovědí svědka příjmení, účastnickou výpovědí žalovaného a mezi účastníky nebylo sporné, že nádrž na vodu nacházející se vedle adresa byla odstraňována až v době, kdy objekt vlastnil žalovaný, svědek příjmení byl na místě v době, kdy byla nádrž za pomoci jeřábu odstraněna. V té době dle jeho výpovědi bylo na nohách vzdálených od domu, na kterých byla nádrž připevněna, přivázané pletivo, které vedlo směrem od nádrže na vodu dolů mezi zahrady. Možné zavěšení pletiva na náletových dřevinách dotvrdil žalobce při jednání dne 6. 6. 2019 a uvedl, že mu není známo, zda pletivo bylo mezi sloupky nebo bylo pověšeno na náletové dřeviny, což je ve shodě s výpovědí svědka o přivázání pletiva a sloupcích, které se dle svědka zde nenacházely. Mezi účastníky není sporné, že obec celé jméno žalobce příjmení příjmení byli spoluvlastníky nemovitosti adresa se st. pč. číslo, obec celé jméno žalobce vlastnil sousední parcelu st. číslo sousedící s parcelou st. anonymizováno. Listinou nazvanou Ohlášení stavby ze dne 28. 6. 2007 je prokázáno, že obec a jméno celé jméno žalobce ohlásili opravu plotu výměnou sloupků a výměnou pletiva, s osazením sloupků do betonových patek s anonymizováno, že plot bude proveden ve stávající situaci od hranice st. pč. číslo podél st.p číslo vrata budou opravena a umístěna stejně. Lze mít za to, že se nejednalo o opravu plotu mezi pozemky účastníků, jednalo se o opravu plotu, v němž byla umístěna rovněž vrata vedoucího podél st.p číslo souběžně s cestou od parcely st. číslo, jak bylo prokázáno fotografiemi a šetřením na místě samém. Sám žalobce uvedl, že mezi pozemky účastníků bylo pletivo pověšené na náletových dřevinách, není mu známo, zda zde byly sloupky, tento stav přivázání pletiva bez upevnění na sloupky byl zjištěn při odstraňování nádrže na vodu v roce 2016 z pozemku žalovaného, což bylo prokázáno výpovědí svědka příjmení. Existenci plotu ve sporné části mezi pozemky účastníků směrem k silnici nelze mít za prokázanou. Vedle budovy byla na zhotovených základech přišroubovaná nádrž na vodu, kolem které se nedalo chodit, neboť se nacházely v základech kotvící konzole, což bylo prokázáno výpovědí svědka příjmení a betonové základy shledány při místním ohledání. Z fotografií pořízených při místním ohledání a fotografií umístěných na stránkách mapy.cz lze mít za prokázané, že žalobce využíval parcelu st. číslo k umístění různého materiálu (dřevo, kamení, apod.). Sporná část pozemku dle fotografií z roku 2014 zveřejněných na stránkách mapy.cz vedle dané budovy je značně zarostlá, neprostupná, stav zachycený na fotografiích neumožňoval umístěný plotu, který v daném místě se měl dle tvrzení žalobce nacházet. Neprostupnost a nepřehlednost pozemku i v roce 1998, kdy bylo realizováno první vytyčení, je prokázaná rovněž výpovědí svědkyně příjmení příjmení, která uvedla, že v roce 1998 byl prostor značně zarostlý, bod číslo nebyl vytyčen polárně, ale ortogonálně v domnění, že hrana budovy je hranicí pozemku, souřadnice bodu jsou shodné ve vytyčovacím náčrtu číslo i v současné mapě KMD, pouze byl nesoulad v označení v terénu. Nebyl shledán důvod pochybovat o vyjádření této svědkyně, k tvrzení žalobce při místním ohledání, že se zde dle žalobce nacházel mezník ve vzdálenosti číslo cm od budovy. Svědkyně vyloučila, že by se jednalo o mezník umístěný kolegou v roce 1998. příjmení podle jejich výpočtů měl být ve vzdálenosti 1,56 m od hranice stavby, podle jejich propočtů by mezník nedal do vzdálenosti 75 cm od budovy, k tomu neměl žádný důvod.

27. Účastnická výpověď žalovaného, že v době, kdy nabyl nemovitost, plot mezi pozemky nebyl, k domu plot nevedl, v dolní části pozemku byly pletivové dílce, různě opřené o keře, bez sloupků, pozemek kolem budovy byl nepřístupný, koresponduje se svědeckými výpověďmi anonymizována dvě slova, pana příjmení, fotodokumentací i tvrzením žalobce o zavěšení pletiva na dřevinách. Tvrzení žalovaného, že pozemek po nabytí do vlastnictví v roce 2016 vyklízel, odstranil z pozemku keře, stromy, nádrž na vodu, nebylo zpochybňováno. Stav pozemku po jeho vyklizení, odstranění dřevin žalovaným zejména část vedle budovy adresa, betonová deska po odstranění nádrže na vodu byl prokázán fotografiemi pořízenými při kontrolním vytyčení hranice pozemku st. p. číslo v terénu bod číslo dne 20. 6. 2016 a následně pří místním šetření soudem (čl. spisu 137 139). Mezi účastníky nebylo sporné, že v roce 2016 byl obec celé jméno žalobce žalovaným upozorněn na skutečnost, že plot se nachází na pozemku žalovaného. Tvrzení žalovaného, že obec celé jméno žalobce začal instalovat sloupky, mezi které umístil plotové díly, až když prostor žalovaný vyčistil, je podporováno vyjádřením žalobce, dle kterého plot začal stavět předchozí vlastník (děda žalobce), nikoli tedy opravovat a se stavbou plotu přestali v době, kdy jim žalovaný sdělil, že oplocení staví na jeho pozemku. Lze tak učinit závěr, že mezi pozemky účastníků se pozemek nenacházel, předchozí vlastník plot mezi pozemky stavěl v době, kdy žalovaný prostot vedle budovy směrem k silnici vyčistil. Je nepochybné, že plot se zde nenacházel, tento byl stavěn v době, kdy žalovaný pozemek získal do vlastnictví, jinak by neměl obec celé jméno žalobce důvod se stavbou plotu přestat po té, kdy mu žalovaný sdělil, že oplocení staví na jeho pozemku. Stavbu plotu nedokončili, neboť žalovaný je upozornil, že oplocení staví na jeho pozemku. Z fotografií, výpovědi svědků příjmení, anonymizováno příjmení, účastnické výpovědi žalobce ohledně sporné části pozemku, u které žalobce namítá vydržení, je zřejmé, že umístění plotu a ohraničení této části pozemku vystavením plotu nepochybně vylučovaly vyskytující se vzrostlé dřeviny, umístěná nádrž na vodu. Pozemek byl značně zarostlý, ze strany silnice nepřístupný, tento stav bránil postavení plotu do doby, než byl pozemek žalovaným vyklizen a odstraněny dřeviny. Pokud by se plot, dle tvrzení žalobce, zde již nacházel a odpovídal vytyčené hranici podle vytyčovacího plánu, pak by vedl v přímé linii dál od bez lomení směru, tak jak bylo zjištěno při místním ohledání.

28. Základním předpokladem vydržení je předchozí nepřetržitá držba (§ 134 odst. 1 obč. zák.), tj. nakládání s věcí jako s vlastní (§ 129 odst. 1 obč. zák.) Darovací smlouvou s právními účinky zápisu ke dni 19. 9. 2017 převedl obec celé jméno žalobce na žalobce jen pozemky výslovně označené v darovací smlouvě, mimo jiné parcelu st. číslo o výměře 1 090m2 – zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je jiná stavba bez č.p. a č.e., přičemž sporný pozemek číslo o výměře 24m2 předmětem této darovací smlouvy nebyl. Pozemek parc. číslo o výměře 24m2 ostatní plocha, jiná plocha vznikl v roce 2019 rozdělením pozemek st. anonymizováno o výměře 423m2 – zastavená plocha v k. ú. obec u obec ve vlastnictví žalovaného na dvě parcely (st. anonymizováno o výměře 399m2 a parc. číslo o výměře 24m2) geometrickým plánem číslo 2019 ze dne 25. 3. 2019. Pokud by sporný pozemek vydržel předchůdce obec celé jméno žalobce, zůstal by v jeho vlastnictví. Žalobci byly v době uzavření uvedené darovací smlouvy známy výhrady žalovaného ke stavbě plotu na pozemku žalovaného sdělené žalovaným v roce 2016 dřívějšímu vlastníkovi a nemohl tedy být v dobré víře, že užívá vlastní pozemek. Doba pro vydržení začala dle tvrzení žalobce od právní moci rozhodnutí pozemkového úřadu (8. 12. 1993), kdy byl pozemek vrácen v restituci panu jméno celé jméno žalobce a ujal se držby tohoto pozemku (8. 12. 1993). Desetiletá vydržecí lhůta by pak skončila v roce 2003. Podle judikatury Nejvyššího soudu ČR platí, že držitel se nemůže dovolávat vydržení věci jeho právním předchůdcem, jestliže mu nesvědčí žádný právní titul o jejím převodu. V rozsudku ze dne ze dne 26. 10. 2010, č. j. 22 Cdo 2831/2008 pak Nejvyšší soud ČR přímo vyslovil, že námitka držitele, že sporný pozemek vydržel již jeho právní předchůdce, nemůže mít kladný vliv na výsledek řízení o určení, že vlastníkem pozemku je držitel, jestliže právní předchůdce na držitele sporný pozemek nepřevedl (neoznačil ho ve smlouvě) a převedl na něj pouze pozemky jiné v hranicích a výměře dané příslušným katastrálním operátem (obdobně sp. zn. 22 Cdo 2761/2012).

29. Ve věci soud rovněž posuzoval, zda právní předchůdce žalobce sám mohl nabýt vlastnické právo k předmětnému pozemku vydržením. S ohledem na provedené dokazování je vyloučeno, aby obec celé jméno žalobce předchozí vlastník nakládal se spornou částí parcely formou jejího reálného užívání. Bylo mu zřejmě, že parcelu, která mu byla vrácena v restituci, tak i sousední parcelu užíval státní statek k provozování hospodářských aktivit, sporná část sousední parcely žalovaného nebyla připlocena k jeho parcele. V době, kdy byly pozemky v restituci vydány, se zde měl podle tvrzení žalobce nacházet plot ve stejné přímé linii, jako je v současné době a měl být v souladu s vytyčením provedeným v roce 1998. Pokud by byl plot v místech oddělujících spornou část pozemku k jeho parcele, nepochybně by pracovník geodetické kanceláře provádějící vytyčení v roce 1998 na takovýto nesoulad upozornil. obec mezi pozemky byla vytyčena rovně, nikoli v lomeném tvaru zakresleném v geometrickém plánu předloženým žalobcem, kudy v současné době vede oplocení. V roce 1998, kdy bylo provedeno vytyčení hranice, rovněž v roce 2014 i v roce 2016, což bylo doloženo fotografiemi, svědeckou výpovědí a výpovědí žalovaného jako účastníka řízení, byl prostor mezi pozemky, vedle budovy adresa zarostlý, nepřístupný, což svědčí o tom, že nebyl udržován, nebyl užíván, nelze mít za to, že by s tímto sporným pozemkem, tak jak byl oddělen geometrickým plánem, nakládal předchůdce žalobce jako s vlastním. obec víra vzhledem ke všem shora uvedeným okolnostem nebyla dána. Soud žalobu zamítl, neboť ji neshledal důvodnou.

30. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaný měl plný úspěch. Soud přiznal žalovanému náhradu nákladů řízení v celkové výši 48 218,50Kč. Dle vyhl. č. 177/1996Sb. byla přiznaná odměna za zastupování účastníka advokátem za 11 úkonů právní služby po 3 100 Kč (§ 9 odst. 4 písm. b), §11 odst. 1 - příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ze dne 29. 5. 2017, ze dne 4. 9. 2018 a 11. 11. 2019, účast u jednání soudu dne 6. 6. 2019, 7. 11. 2019, 2. 12. 2019, 1. 2. 2021, 12. 4. 2021, účast na místním ohledání dne 7. 8. 2019), polovina úkonu za účast na vyhlášení rozsudku dne 15. 4. 2021 (§11 odst. 2 písm. f)). Žalovanému byla dále přiznaná odměna za jeden úkon (3 100 Kč) nahlédnutí do spisu dne 20. 1. 2021 za účelem seznámení se s obsahem spisu a dosud provedenými úkony. Právní zástupkyně vstoupila do řízení, převzala právní zastoupení žalovaného po předchozím právním zástupci z důvodu jeho úmrtí (nález sp. zn. I. ÚS 4012/18). Za další úkon spočívající v nahlížení do spisu dne 22. 2. 2021 nebyla odměna přiznána. Vzhledem k tomu že byl učiněn v průběhu řízení v návaznosti na jednání, u kterého byla právní zástupkyně přítomna, byla obeznámena se stavem řízení a dokazování. Pokud důvodem nahlížení do spisu byl vyžádaný spis pozemkového úřadu, pak tento důkazní návrh byl učiněn žalovaným a bylo na žalovaném, které listiny z tohoto spisu k důkazu označí. Za 12 režijních paušálů po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 4)) byla přiznaná částka ve výši 3 600 Kč. Z přiznané náhrady za právní zastoupení (39 250 Kč) je 21 % DPH ve výši 8 242,50 Kč. Podle ustanovení § 137 odst. 1 o. s. ř. mezi náklady řízení patří i odměna pro mediátora podle zákona o mediaci za první setkání s mediátorem nařízené soudem podle § 100 odst. 2. Žalovanému byla přiznaná mediátorem vyúčtovaná odměna za přípravu a realizaci prvního setkání s mediátorem dle daňového dokladu č. 1 2000 odměna za 1,5hod. po 400Kč ve výši 726Kč. Částka ve výši 2 268,80Kč za mediační jednání dle smlouvy o provedené mediaci nebyla žalovanému přiznána, neboť se nejedná o odměnu za první setkání s mediátorem nařízené soudem podle § 100 odst. 2. Žalobce je povinen zaplatit náklady řízení v celkové výši 48 218,50Kč k rukám zástupkyně žalovaného, v zákonné lhůtě 3 dnů od právní moci (ustanovení § 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Lounech.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobce podat návrh na výkon rozhodnutí, exekuci.