OSLT 19 C 31/2022

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Hammerem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 3 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 3 000 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 600 Kč vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Žalobce se po žalované domáhal zaplacení částky 3 000 Kč spolu s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že žalobci, jakožto majetkovému správci komunikace, bylo příslušným silničním správním úřadem stanoveno označení místní komunikace, na které je z důvodu veřejného zájmu dočasně zakázáno stání silničních vozidel. Označení předmětné místní komunikace příslušnou dopravní značkou bylo provedeno nejméně týden před dnem dočasného zákazu stání na této komunikaci. V harmonogramu čištění komunikací, který je součástí stanovení označení místní komunikace, na které je z důvodu veřejného zájmu dočasně zakázáno stání silničních vozidel, je uvedeno, že je tato úprava prováděna mimo jiné také v bloku číslo ulice, ve kterém se nachází ulice ulice v obec. Dle protokolu o odtažení vozidla bylo na předmětném úseku komunikace dne datum v 9:19 hod. zjištěno zaparkované vozidlo značka automobilu, registrační značka a byl proveden jeho odtah do areálu TSM a následujícího dne bylo vozidlo vráceno zpět na místo odtahu. Z registru vozidel bylo zjištěno, že jako provozovatel vozidla je evidována žalovaná. Na základě daňového dokladu - faktury č. číslo vystavené TSM jménem žalobce je žalovaná povinna uhradit žalobci částku 3 000 Kč se splatností ke dni datum (za jeden odtah úplný a jeden odtah zpětný), neboť neprokázala závažné důvody, které jí znemožnily odstranění vozidla. Žalovaná nezaplatila dlužnou částku ani přes upomínku žalobce.

Soud ve věci vydal dne datum elektronický platební rozkaz, který se však žalovanému nepodařilo doručit, a proto jej soud dne datum zrušil.

Soud se dotázal účastníků, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání a poučil oba účastníky, že pokud se ve stanovené lhůtě k tomuto dotazu soudu písemně nevyjádří, bude soud dle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládat, že proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání nemají námitky. Oběma účastníkům byla tato výzva řádně doručena, přičemž soud žalovanou obesílal na evidenční adresu (ulice a číslo, obec), kdy na uvedené adrese byly žalované písemnosti dne číslo uloženy na poště a po uplynutí úložní doby ji byly vhozeny do poštovní schránky. Ve stanovené lhůtě žádný z účastníků soudu nesdělil, že s tímto postupem nesouhlasí, žalovaný se k věci nevyjádřil. Soud proto rozhodl věc bez nařízení jednání.

Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. V daném případě soud provedl listinné důkazy předložené žalobcem, a to Harmonogram čistění komunikací a chodníků pro rok 2020, protokolem o odtažení vozidla, kartou vozidla anonymizováno číslo, fakturou číslo mandátní smlouva ze dne datum včetně dodatku číslo ze dne datum, nařízení Rady města číslo oznámení veřejnou vyhláškou odboru dopravy MěÚ obec ze dne datum, listina označená Bloky ulic pro čištění města. Z těchto všech důkazů bylo jednoznačně zjištěno, že veškeré skutečnosti v žalobě tvrzené včetně provozování vozidla registrační značka má soud za prokázané. Při právním posouzení věci soud rozhodoval podle § 19 odst. 5 odst. 6 zákona č. 13/1999 Sb. o pozemních komunikacích, dle něhož silniční správní úřad je oprávněn rozhodnout o označení místní komunikace nebo průjezdního úseku silnice nebo jejich částí, na kterých je z důvodu veřejného zájmu dočasně zakázáno stání silničních vozidel, příslušnou dopravní značkou podle zvláštního předpisu. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

Z uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

O nákladech řízení v předmětné věci bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 věty prvé občanského soudního řádu, podle kterého soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo bránění práva účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V posuzovaném případě měl plný úspěch žalobce, a proto soud určil, že žalovaný je povinen uhradit žalobci náklady řízení ve výši 600,00 Kč Náklady představují soudní poplatek ve výši 400 a 2 x paušální náhradu á 100,00 Kč dle § 1 a 2 vyhl. č. 254/2015 Sb.

Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu)

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu či provedení exekuce.