OSMB 7 C 333/2022-20

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Jelínkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 1 015 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 1 015 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 715 Kč od

6. 1. 2021 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč.

Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeného Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi dne 20. 6. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku I. rozsudku s odůvodněním, že žalovaný jakožto provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³, registrační značka, příjmení: anonymizováno, číslo technického průkazu anonymizováno neměl k tomuto vozidlu v období od 13. 8. 2020 do 23. 8. 2020 v rozporu se zákonem uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinné ručení). K zaplacení příspěvku ve výši 715 Kč (denní sazba 65 Kč x 11 dnů) vyzvala žalobkyně žalovaného dopisem odeslaným dne 22. 10. 2020. Splatnost příspěvku nastala dne 5. 1. 2021. Žalovaný neuhradil ničeho, ač byl žalobkyní před podáním žaloby vyzván k zaplacení předžalobní upomínkou. Žalobkyně po žalovaném podanou žalobou požaduje též zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč.

Žalovaný je státním příslušníkem Ukrajiny, což do řízení vnáší mezinárodní prvek. Soudy České republiky jsou mezinárodně příslušné ve věci a rozhodným hmotným právem je právo České republiky, a to na základě článku 48 odst. 2 a 5 mezinárodní smlouvy o právní pomoci ve věcech občanských publikované pod číslo Sb.m.s., neboť žalovaný má bydliště na adrese uvedené v záhlaví tohoto rozsudku a vozidlo bylo provozovatelem registrováno na území České republiky.

Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

Žalovaný se poté, co byl soudem vyzván ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, k výzvě soudu nevyjádřil, a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě. Z tohoto důvodu postupoval soud ve shodě s ust. § 115a o. s. ř., a rozhodl bez nařízení jednání.

Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: žalovaný byl v období od 12. 8. 2020 vlastníkem či provozovatelem osobního automobilu s objemem válců nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³, registrační značka, příjmení: anonymizováno, číslo technického průkazu anonymizováno, přičemž v období od 13. 8. 2020 do 23. 8. 2020, tj. po dobu 11 dní nebylo k osobnímu automobilu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinné ručení). Žalobkyně proto požadovala po žalovaném zaplacení příspěvku do garančního fondu ČKP ve výši 715 Kč (zákonná sazba 65 Kč x 11 dnů) a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč, tj. celkové částky 1 015 Kč do 60 dnů od doručení dopisu ze dne 22. 10. 2020 (prokázáno výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 22. 10. 2020, zjištěnými údaji o vozidle). K zaplacení příspěvku byl žalovaný urgován žalobkyní upomínkami ze dne 11. 2. 2021 a ze dne 11. 3. 2021 (prokázáno upomínkou ze dne 11. 2. 2021 a upomínkou ze dne 11. 3. 2021 včetně doručenky). Žalovaný nerozporoval tvrzení žalobkyně, že splatnost příspěvku nastala dne 5. 1. 2021. Před podáním žaloby právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky upomínkou ze dne 20. 4. 2022 podanou k poštovní přepravě téhož dne (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 20. 4. 2022, sledováním zásilek a podacím lístkem).

Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 111/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zákon“), nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.

Podle § 4 odst. 1 zákona jsou vlastník a provozovatel tuzemského vozidla povinni společně a nerozdílně zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti dle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle § 4 odst. 4 zákona osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dle § 4 odst. 7 zákona výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodu vzniku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dnů ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu.

Denní sazba příspěvku pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³ byla dána dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhl. č. 205/1999 Sb., ve výši 65 Kč, náklady mimosoudního uplatnění práva na příspěvek byly dány dle § 2a téže vyhlášky ve výši 300 Kč.

Žalobkyně předloženými listinami prokázala, že žalovaný byl povinen jakožto vlastník osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³, registrační značka, příjmení: anonymizováno, číslo technického průkazu anonymizováno zaplatit žalobkyni příspěvek za 11 dnů, kdy ke svému vozidlu neměl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně žalovaného dle zákona vyzvala k zaplacení příspěvku ve výši 715 Kč a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Jelikož žalovaný svou povinnost nesplnil, soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalovanou částku včetně úroku z prodlení, na nějž má žalobkyně právo dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.). Výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, které tvoří odměna advokáta za tři úkony právní služby ve výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tři režijní paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, náhrada za daň z přidané hodnoty z částky 900 Kč ve výši 189 Kč dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. a soudní poplatek ve výši 400 Kč dle položky 2 bod 1 písm. a) sazebníku poplatků v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.

Náhradu přiznaných nákladů řízení je žalovaný povinen dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.

Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění po právní moci rozhodnutí domáhat exekučním návrhem.