OSME 17 C 173/2020-125

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Dášou Kozákovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 ⟪LB:lb_002⟫ zastoupená advokátkou Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení 30 035 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 524,06 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky

12 205 Kč od datum do datum

12 203,76 Kč od datum do datum

12 085,21 Kč od datum do datum

11 966,66 Kč od datum do datum

11 846,28 Kč od datum do datum

11 727,1 Kč od datum do datum

11 607,92 Kč od datum do datum

11 488,74 Kč od datum do datum

11 327,76 Kč od datum do datum

11 187,35 Kč od datum do datum

11 046,94 Kč od datum do datum

10 916,39 Kč od datum do datum

10 785,84 Kč od datum do datum

10 531,83 Kč od datum do datum

10 384,6 Kč od datum do datum

10 277,76 Kč od datum do datum

10 170,92 Kč od datum do datum

10 052,06 Kč od datum do datum

9 975,66 Kč od datum do datum

9 899,26 Kč od datum do datum

9 822,86 Kč od datum do datum

9 746,46 Kč od datum do datum

9 670,06 Kč od datum do datum

9 593,66 Kč od datum do datum

9 517,26 Kč od datum do datum

9 440,86 Kč od datum do datum

9 364,46 Kč od datum do datum

9 288,06 Kč od datum do datum

9 211,66 Kč od datum do datum

9 141,26 Kč od datum do datum

9 064,86 Kč od datum do datum

8 988,46 Kč od datum do datum

8 912,06 Kč od datum do datum

8 835,66 Kč od datum do datum

8 759,26 Kč od datum do datum

8 682,86 Kč od datum do datum

8 606,46 Kč od datum do datum

8 524,06 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu nároku na zaplacení částky 13 421,02 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení jdoucím nad rámec zákonného úroku z prodlení přiznaného ve výroku I tohoto rozsudku, v rozsahu zaplacení smluvní pokuty v částce 4 409,86 Kč a v rozsahu úroku ve výši 8,60 % ročně z částky 19 472,43 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 52 682 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila dne datum ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 30 035 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní uzavřel dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 22 000 Kč. K vyplacení úvěru došlo dne datum. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu se smluvními úroky ve výši efektivní úrokové sazby 167,87 % ročně v 18 měsíčních splátkách ve výši 2 439 Kč, splatných vždy k 25. dni každého kalendářního měsíce. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posuzovala schopnost žalovaného splácet úvěr, a to jak na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, tak i z jiných zdrojů, z databází a lustrací v systémech Anonymizováno a Anonymizováno. Žalobkyně dále prověřila, že žalovaný nebyl v insolvenci, neměl u žalobkyně jinou smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku. Žalovaný po uzavření smlouvy požádal o bezúplatný odklad splátek z důvodu své pracovní neschopnosti/ukončení pracovního poměru. Po dobu odkladu splátek od datum do datum neběžel sjednaný úrok za poskytnutí úvěru. Žalovaný stanovené splátky nehradil řádně a zaplatil pouze 9 795 Kč. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 998 Kč (za celkem hodnota splátky, s jejichž úhradou se žalovaný ocitl v prodlení nejméně o 30 dnů, po 499 Kč), přičemž jednotlivé smluvní pokuty byly splatné do 10 dnů od vzniku práva žalobkyně na jejich zaplacení. Dále žalobkyni vzniklo právo na úhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši 400 Kč (za celkem hodnota splátky, s jejichž úhradou se žalovaný ocitl v prodlení o nejméně 15 dnů, po 200 Kč), přičemž tyto náklady byly splatné do 10 dnů od vzniku práva žalobkyně na jejich úhradu. Výše takto vzniklých nákladů odpovídá mzdovým a provozním nákladům žalobkyně v souvislosti s vymáháním pohledávek rozpočteným na jednotlivé pohledávky. V důsledku shora uvedeného prodlení žalovaného došlo dne datum k automatickému zesplatnění celého úvěru. Ke dni zesplatnění se dosud neuhrazené úroky staly součástí nové jistiny úvěru, přičemž její výše činila 24 228,58 Kč. Žalovaný byl dále z této částky povinen hradit úroky z prodlení. Vzhledem k tomu, že žalovaný tuto novou jistinu neuhradil, vzniklo žalobkyni počínaje datum právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky.

2. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne datum, č. j. KSPH spisová značka-právnická osoba byl zjištěn úpadek žalovaného a bylo povoleno jeho řešení oddlužením; ze zákona tak došlo k přerušení řízení vedeného u zdejšího soudu (§ 140a odst. 1 InsZ). Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne datum, č. j. Anonymizováno spisová značka-Anonymizováno bylo schválené oddlužení žalovaného zrušeno a insolvenční řízení bylo zastaveno; usnesení nabylo právní moci dne datum. Zdejší soud tak mohl pokračovat v přerušeném řízení.

3. Dříve, nežli soud začal jednat ve věci samé, vzala žalobkyně podáním ze dne datum svůj návrh částečně zpět, a to v rozsahu plateb v celkové výši 3 680,94 Kč, které žalovaný uhradil po podání žaloby v rámci oddlužení, a to společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z jednotlivých uhrazených částek pro období od uhrazení těchto částek do zaplacení (podrobně je rozpis obsažen v usnesení, kterým bylo zpětvzetí žaloby vyhověno). Žalobkyně vzala žalobu zpět také co do úroku ve výši 94,09 % ročně z částky 19 472,43 Kč. S ohledem na tuto procesní dispozici žalobkyně se žalobou, soud řízení v rozsahu zpětvzetí postupem dle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka zastavil.

4. Ke dni rozhodnutí ve věci se žalobkyně s ohledem na uvedené zpětvzetí domáhala zaplacení pohledávky ve výši 21 945,06 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky z částky 25 626,00 Kč od datum do datum, z částky 25 624,76 Kč od datum do datum, z částky 25 506,21 Kč od datum do datum, z částky 25 387,66 Kč od datum do datum, z částky 25 267,28 Kč od datum do datum, z částky 25 148,10 Kč od datum do datum, z částky 25 028,92 Kč od datum do datum, z částky 24 909,74 Kč od datum do datum, z částky 24 748,76 Kč od datum do datum, z částky 24 608,35 Kč od datum do datum, z částky 24 467,94 Kč od datum do datum, z částky 24 337,39 Kč od datum do datum, z částky 24 206,84 Kč od datum do datum, z částky 23 952,83 Kč od datum do datum, z částky 23 805,60 Kč od datum do datum, z částky 23 698,76 Kč od datum do datum, z částky 23 591,92 Kč od datum do datum, z částky 23 473,06 Kč od datum do datum, z částky 23 396,66 Kč od datum do datum, z částky 23 320,26 Kč od datum do datum, z částky 23 243,86 Kč od datum do datum, z částky 23 167,46 Kč od datum do datum, z částky 23 091,06 Kč od datum do datum, z částky 23 014,66 Kč od datum do datum, z částky 22 938,26 Kč od datum do datum, z částky 22 861,86 Kč od datum do datum, z částky 22 785,46 Kč od datum do datum, z částky 22 709,06 Kč od datum do datum, z částky 22 632,66 Kč od datum do datum, z částky 22 556,26 Kč od datum do datum, z částky 22 479,86 Kč od datum do datum, z částky 22 403,46 Kč od datum do datum, z částky 22 327,06 Kč od datum do datum, z částky 22 250,66 Kč od datum do datum, z částky 22 174,26 Kč od datum do datum, z částky 22 097,86 Kč od datum do datum, z částky 22 021,46 Kč od datum do datum, z částky 21 945,06 Kč od datum do zaplacení, pohledávky ve výši 4 409,86 Kč a úroku ve výši 8,60 % ročně z částky 19 472,43 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 52 682 Kč.

5. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

6. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 o. s. ř., v nepřítomnosti žalovaného, neboť tento se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání předvolán.

7. Z provedených listinných důkazů a z nesporných tvrzení účastníků učinil soud následující skutková zjištění:

Žalobkyně je registrovaným nebankovním poskytovatelem spotřebitelského úvěru /viz úplný výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu na č. l. 28 spisu/. Dne datum uzavřeli žalobkyně a žalovaný smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 22 000 Kč. Tuto měl žalovaný splácet po 2 439 Kč měsíčně spolu s úrokem ve výši 167,87 % ročně v 18 pravidelných měsíčních splátkách. RPSN činila 167,87 %. Dle bodu 2.2 smlouvy přirůstají úroky z poskytnuté jistiny úvěru k jistině, úroky po zesplatnění úvěru však mohou být sjednány v maximální souhrnné výši 120 % celkové částky, kterou by měl žalovaný zaplatit v případě řádného splácení (celkem 52 682,40 Kč). V případě prodlení žalovaného se splácením byla žalobkyně oprávněna požadovat smluvní pokuty (ve výši 499 Kč za prodlení s úhradou kterékoli splátky delší než 30 dnů dle bodu 6.1 smlouvy a ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny po zesplatnění dle bodu 6.5 smlouvy) a dále měla žalobkyně právo požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů (ve výši 200 Kč při prodlení s úhradou kterékoli splátky delší než 15 dnů dle bodu 6.2 smlouvy). Žalovaný dne datum požádal o úpravu splátkového kalendáře z důvodu finanční tísně. Žalobkyně na základě uvedené žádosti žalovaného provedla odklad původních splátek č. hodnota, kdy po dobu odkladu od datum do datum neběží sjednaný úrok za poskytnutí úvěru, o čemž žalovaného informovala dopisem ze dne datum /viz předsmluvní formulář na č. l. 39-41 spisu, návrh na uzavření smlouvy na č. l. 44-47 spisu, oznámení o schválení úvěru na č. l. 52 spisu včetně dodejky na č. l. 34 spisu, žádost o úpravu splátkového kalendáře na č. l. 54 spisu, splátkový kalendář na č. l. 53 spisu, potvrzení o odložení splátek na č. l. 55 spisu, prohlášení klienta na č. l. 42 - 43 spisu/. Před uzavřením smlouvy žalobkyně ověřila totožnost žalovaného /viz kopie OP žalovaného na č. l. 82-83 spisu/. Žalovaný byl v době uzavření smlouvy o úvěru zaměstnán na dobu neurčitou na pozici zaměstnanec provozu ve společnosti Anonymizováno právnická osoba. /viz pracovní smlouva na č. l. 22-27 spisu/. Měsíční příjem žalovaného v Anonymizováno činil 24 084 Kč (mzda ve výši 16 070 Kč + sirotčí důchod ve výši 8 014 Kč) a v Anonymizováno činil 23 522 Kč (mzda ve výši 15 508 Kč mzda + sirotčí důchod ve výši 8 014 Kč /viz oznámení o sirotčím důchodu na č. l. 33 spisu, potvrzení o provedených platbách na č. l. 35-36 spisu, výplatní pásky na č. l. 37-38 spisu/. Žalobkyně při hodnocení schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet vycházela z jeho pravidelného čistého měsíčního příjmu v celkové výši 23 803 Kč, tvořeného mzdou ve výši 15 789 Kč a sociálními dávkami ve výši 7 503 Kč, a z jeho pravidelných měsíčních výdajů v celkové výši 11 913 Kč, tvořených životním minimem ve výši 3 410 Kč, splátkami jiných úvěrů u žalobkyně ve výši 7 503 Kč a nákladů na bydlení ve výši 1 000 Kč /viz hodnocení klienta na č. l. 48 - 49 spisu/. Žalobkyně zařadila žalovaného do kategorie klientů představujících nízké riziko nesplácení /viz CBS skóre na č. l. 63 spisu/. Lustrací v registru Anonymizováno žalobkyně zjistila, že žalovaný v této databázi nemá žádný záznam /viz výpis z registru Anonymizováno na č. l. 62 spisu/. Na základě uzavřené smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému dne datum částku 22 000 Kč na bankovní účet č. č. účtu /viz doklad o vyplacení úvěru na č. l. 51 spisu/. Žalovaný úvěr čerpal, se splácením úvěrových splátek se však dostával do prodlení, žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru dopisem ze dne datum /viz karta klienta na č. l. 50 spisu, oznámení o zesplatnění na č. l. 59 spisu/. Žalovaný byl několikrát vyzván k úhradě dlužné částky, naposledy předžalobní výzvou ze dne datum /viz výzvy k zaplacení na č. l. 57-58 spisu, předžalobní výzva na č. l. 60 spisu, poštovní podací arch na č. l. 61 spisu/. Žalovaný žalobkyni před podáním žaloby uhradil celkem částku 9 795 Kč /viz karta klienta na č. l. 60 spisu/. V rámci insolvenčního řízení pak žalovaný na daný dluh uhradil žalobkyni částku ve výši 3 680,94 Kč /zpráva o plnění oddlužení na č. l. 112-113 spisu/.

8. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

Žalobkyně je registrovaným nebankovním poskytovatelem spotřebitelského úvěru. Dne datum uzavřeli žalobkyně a žalovaný smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 22 000 Kč. Tuto měl žalovaný splácet po 2 439 Kč měsíčně spolu s úrokem ve výši 167,87 % ročně v 18 pravidelných měsíčních splátkách. RPSN činila 167,87 %. RPSN činila 167,87 %. Žalovaný dne datum požádal o úpravu splátkového kalendáře z důvodu finanční tísně. Žalobkyně na základě uvedené žádosti žalovaného provedla odklad původních splátek č. hodnota, kdy po dobu odkladu od datum do datum neběží sjednaný úrok za poskytnutí úvěru, o čemž žalovaného informovala dopisem ze dne datum. Před uzavřením smlouvy žalobkyně ověřila totožnost žalovaného. Žalovaný byl v době uzavření smlouvy o úvěru zaměstnán na dobu neurčitou na pozici zaměstnanec provozu ve společnosti Anonymizováno právnická osoba. Měsíční příjem žalovaného v Anonymizováno činil 24 084 Kč a v Anonymizováno 23 522 Kč. Žalobkyně při hodnocení schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet vycházela z jeho pravidelného čistého měsíčního příjmu v celkové výši 23 803 Kč, tvořeného mzdou ve výši 15 789 Kč a sociálními dávkami ve výši 7 503 Kč, a z jeho pravidelných měsíčních výdajů v celkové výši 11 913 Kč, tvořených životním minimem ve výši 3 410 Kč, splátkami jiných úvěrů u žalobkyně ve výši 7 503 Kč a nákladů na bydlení ve výši 1 000 Kč. Žalobkyně zařadila žalovaného do kategorie klientů představujících nízké riziko nesplácení. Lustrací v registru Anonymizováno žalobkyně zjistila, že žalovaný v této databázi nemá žádný záznam. Na základě uzavřené smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému dne datum částku 22 000 Kč na bankovní účet č. č. účtu. Žalovaný úvěr čerpal, se splácením úvěrových splátek se však dostával do prodlení, žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru dopisem ze dne datum. Žalovaný byl několikrát vyzván k úhradě dlužné částky, naposledy předžalobní výzvou ze dne datum. Žalovaný žalobkyni uhradil částku 9 795 Kč před podáním žaloby a dále částku ve výši 3 680,94 Kč v rámci oddlužení.

9. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

10. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

13. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.

14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).

15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

17. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně dne datum poukázala na bankovní účet žalovaného částku ve výši 22 000 Kč. Soud vzal dále za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, ve které by se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 22 000 Kč, a žalovaný by se zavázal vrátit žalobkyni jistinu úvěru spolu s příslušenstvím. Soud však uvedenou smlouvu hodnotí jako právní jednání absolutně neplatné, neboť žalobkyně řádně nezkoumala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně v daném případě zjistila a ověřila pouze příjem žalovaného, který byl tvořen mzdou a sirotčím důchodem. Naopak jeho výdaje, a to ani ty podstatné, zjišťovány (natož ověřovány) nebyly. V hodnocení klienta byly uvedeny pouze odhadované výdaje ve výši 11 913 Kč, a to životní minimum ve výši 3 410 Kč, splátky u žalobkyně ve výši 7 503 Kč a náklady na bydlení ve výši 1 000 Kč, které nebyly nijak ověřeny (s výjimkou splátek u žalobkyně, o kterých musela mít žalobkyně z pozice věřitele povědomí). Soud k tomuto uvádí, že údaje o životním minimu, normativní náklady na bydlení či jiné statistické údaje o nákladech na bydlení, domácnost a běžnou spotřebu jsou pouze orientační údaje, které je však poskytovatel úvěru povinen ověřit a údaje individualizovat ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr. Žalobkyně měla proto výdaje žalovaného na jeho obživu i bydlení od žalovaného zjistit a následně je odpovídajícím způsobem (např. výpisem z bankovního účtu žalovaného) ověřit. Nadto měla žalobkyně zjistit a ověřit dosavadní splátkové zatížení žalovaného také u jiných poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Nic z toho se však nestalo. Při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného pak měla postupovat o to obezřetněji, když žalovaný měl v době žádosti o předmětný úvěr u žalobkyně již splátkové zatížení dříve sjednaných úvěrů či zápůjček ve výši 7 503 Kč. Soud proto dospěl k závěru, že postup žalobkyně nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však v daném případě nedošlo. Na základě shora uvedeného nemá soud za prokázané, že žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, pročež je předmětná smlouva o úvěru absolutně neplatná.

19. Ohledně následku absolutní neplatnosti soud konstatuje, že v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, neboť dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a zároveň (pro širší dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, č. j. 33 Cdo 2178/2018-77 či nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18). Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele (v podrobnostech srov. např. rozsudky Krajského soudu v Praze ze dne 1. 8. 2019, č. j. 27 Co 132/2019-97 nebo ze dne 25. 6. 2019, č. j. 23 Co 128/2019-129), v nichž se soud detailně zabýval otázkou výkladu právní úpravy účinné od 1. 12. 2016 a obsažené v §§ 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru a uzavřel, že výklad předmětného § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovujícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (teleologický výklad), kontinuitu (historický výklad) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost, ale zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti. Na tomto místě soud dále odkazuje na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 z jehož závěru vyplývá, že Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu.

20. Jelikož soud uzavřel, že smlouva o úvěru nebyla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena platně, došlo na straně žalovaného na úkor žalobkyně k bezdůvodnému obohacení ve výši 22 000 Kč, proto byl žalovaný povinen toto obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z. vydat. Z listin předložených v řízení a obsahu spisu vyplynulo, že žalovaný na svůj dluh uhradil celkem 13 475,94 Kč (včetně částečných úhrad v insolvenčním řízení), přičemž před podáním žaloby uhradil pouze částku ve výši 9 795 Kč. Zbývající částku ve výši 3 680,94 Kč žalovaný uhradil až po podání žaloby v rámci oddlužení. Povinnost k úhradě bezdůvodného obohacení přitom žalovanému vznikla v návaznosti na předžalobní výzvu, kterou byl žalovaný vyzván k okamžité úhradě dlužné částky. Předžalobní výzva byla žalovanému prokazatelně odeslána dne datum. Soud pak vycházeje z domněnky dojití konstatuje, že žalovaný se do prodlení se splacením bezdůvodného obohacení dostal dne datum a od tohoto dne byl povinen jej žalobkyni zaplatit. Vzhledem k tomu, že žalovaný v rámci oddlužení postupně žalobkyni bezdůvodné obohacení jednotlivými splátkami částečně splatil, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když zohlednil právě výši a okamžik jednotlivých splátek.

21. Ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítl, neboť v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru s tvrzeným obsahem. Žalobkyni proto nevznikl nárok na sjednané smluvní úroky, poplatky, smluvní pokutu, ani na úrok z prodlení předcházející splatnosti bezdůvodného obohacení (výrok II. tohoto rozsudku).

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady nevznikly. Při poměřování míry úspěchu a neúspěchu účastníků bylo třeba s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum sp. zn. spisová značka, či nález Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. I. ÚS 2717/08, přihlížet též k uplatněnému příslušenství, které bylo předmětem řízení (výrok III. tohoto rozsudku).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.