OSME 10 C 155/2025-207

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudcem Mgr. Oldřichem Kajzrem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované A., IČO IČO žalované A sídlem Adresa žalované A zastoupená advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B ⟪LB:lb_004⟫ za účasti vedlejší účastnice na straně žalované: Jméno žalované B, IČO IČO žalované B, sídlem Adresa žalované B ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení částky 1 562 123Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částka s úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit vedlejší účastnici na straně žalované na náhradě nákladů řízení částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne datum domáhala po žalované zaplacení částky celkem ve výši částka s příslušenstvím z titulu náhrady nemajetkové újmy na zdraví, která jí měla vzniknout v souvislosti s porodem vedeným dne datum ve podezřelý výraz zařízení žalované, jakožto nástupnické společnosti původní společnosti právnická osoba., IČO IČO, se sídlem adresa (dále jen „právní předchůdkyně žalované“), a v následné poporodní péči. Tvrdila, že žalovaná při vedení porodu nepostupovala na náležité odborné úrovni, zejména při indukci porodu. Dle žalobkyně byl porod nesprávně vyvoláván a veden, namísto včasného císařského řezu byl při porodu použit nepřípustný tlak na břicho připomínající Kristellerovu expresi. Dále žalobkyně pochybení žalované spatřovala v nedostatcích monitorace stavu plodu, v rozsahu poskytnutého poučení, kdy nebyla řádně poučena o rizicích vaginálního a instrumentálního porodu, a v následné poporodní péči, kdy po porodu byl v její pochvě ponechán tampon, na což personál přes její bolesti včas nereagoval. V důsledku porodu a následné péče měly žalobkyni vzniknout trvalé obtíže v oblasti pánevního dna v podobě inkontinence moči, podezřelý výraz dysfunkce, bolestí a morfologických změn pánevního dna, jakož i psychické obtíže odpovídající posttraumatické stresové poruše. Dle znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO bylo základní ohodnocení náhrady nemateriální újmy při trvalých následcích stanoveno na částku částka. Žalobkyně po uplatnění modifikačních faktorů požaduje přiznání základní částky navýšené o 30 %, tedy částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od datum do zaplacení.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě navrhla její zamítnutí s tím, že nárok žalobkyně není dán ani po skutkové, ani po právní stránce. Uvedla, že žalobkyně byla přijata jako riziková rodička s Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno, pročež byl indikován porod před termínem, přičemž v rozhodné době nebyly splněny podmínky pro vedení porodu císařským řezem. Porod byl podle žalované veden na náležité odborné úrovni, žalobkyně byla řádně poučena a personál s ní průběžně komunikoval. V závěru porodu však žalobkyně přestala spolupracovat, a proto bylo při alteraci ozev plodu nutno porod ukončit vakuumextrakcí. Vzniklou dystokii ramének řešil personál právní předchůdkyně žalované standardními porodnickými manévry, zejména suprapubickým tlakem, nikoli Anonymizováno Anonymizováno. Pokud jde o poporodní péči, žalovaná tvrdila, že byla poskytována standardně, a i v souvislosti s ponechaným tamponem bylo reagováno adekvátně. Zdravotní obtíže žalobkyně žalovaná nezpochybňovala, namítala však, že jde o možné následky samotného komplikovaného vaginálního, zejména instrumentálního porodu, nikoli o následek postupu non lege artis, a že mezi jejím postupem a tvrzenou újmou není dána příčinná souvislost.

3. Podáním ze dne datum do řízení vstoupila jako vedlejší účastník na straně žalované společnost Jméno žalované B, IČO IČO žalované B, která uvedla, že žalobou uplatněný nárok neuznává a v plném rozsahu se odkázala na vyjádření žalované, se kterým se ztotožnila.

4. Po provedením dokazování soud zjistil následující skutková zjištění:

5. Žalobkyně byla před porodem v péči Aeskulap právnická osoba., tituly před jménem jméno FO, který termín porodu žalobkyně stanovil dle poslední menstruace žalobkyně na datum. Do podezřelý výraz docházela žalobkyně na kontroly před porodem /viz těhotenský průkaz na č. l. 53, 108 a 110 spisu, zprávy z návštěvy ambulance na č. l. 71-72, 106 spisu, laboratorní výsledky na č. l. 73, 107 a 109 spisu/.

6. Žalovaná byla dne datum v Anonymizováno:Anonymizováno přijata na gynekologicko-porodnickém oddělení, a to v Anonymizováno+Anonymizováno týdnu. Téhož dne s ní byl sepsán záznam o informovaném souhlasu s poskytnutím zdravotní péče. V informovaném souhlasu byla žalobkyně mimo jiné poučena, že u 15 % rodiček mohou nastat komplikace, které by mohly vést k ohrožení života rodičky i plodu. Rovněž vzala na vědomí, že mezi indikace, které vedou personál k vyvolání porodu patří určitá podezřelý výraz rodičky, mezi které se řadí i cukrovka. Žalovaná byla rovněž poučena o postupu v rizikové situaci plodu či matky nebo při zástavě porodu během vypuzovací doby, kdy je nutno porod zrychlit, a to za využití vakuumextraktoru, porodnických kleští nebo císařského řezu. Žalobkyně rovněž v informovaném souhlase udělila právní předchůdkyni žalované souhlas s provedením zákroků (výkonů) nutných z medicinský důvodů, které nebude možné s žalobkyní pro akutní důvody projednat. Žalobkyně také byla upozorněna na možné komplikace při porodu a svým podpisem stvrdila, že jí informace obsažené v informovaném souhlasu byly přítomnou lékařkou vysvětleny a měla možnost klást doplňující otázky. Již při přijetí uvedla, že nemá nerušený spánek, trpí diabetem, je alergická na acylpyrin, nemá žádné problémy s vyprazdňováním. V hodnotící škále všedních činností dosahovala maxima/viz záznam o informovaném souhlasu na č. l. 35-36 spisu/.

7. Od datum byl žalobkyni podáván prostin za účelem indukce porodu. Žalobkyně téhož dne v Anonymizováno:30 uváděla, že se cítí dobře, pohyby plodu cítí, kontrakce neguje. Dne datum bylo pokračováno v podávání prostinu. Dne datum žalovaná udávala silnější kontrakce, které v čase Anonymizováno:50 byly co 3 minuty, v Anonymizováno:11 žalobkyně uvedla, že je unavená, nemůže tlačit, byl jí podán Anonymizováno, žalobkyně stále netlačila, v čase 15:21 byl použita metoda Anonymizováno, po porodu hlavy plodu došlo k dystokii ramének plodu, která trvala 90 sekund. Byl použit Anonymizováno Anonymizováno (přitažení Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno k Anonymizováno), hmat Anonymizováno-Anonymizováno-Anonymizováno (Anonymizováno Anonymizováno obou rukou Anonymizováno na horní Anonymizováno Anonymizováno a dlaně na Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno) a Anonymizováno Anonymizováno (tlak Anonymizováno nebo Anonymizováno na Anonymizováno Anonymizováno směrem k Anonymizováno), z důvodu neúspěchu byla provedena extrakce předního Anonymizováno (Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno) následně proběhl Anonymizováno Anonymizováno plodu. V Anonymizováno:22 žalobkyně za využití Anonymizováno Anonymizováno porodila Anonymizováno Anonymizováno, který byl předán pediatrovi. Po porodu se žalobkyně cítila unaveně, břicho měla klidné, krvácela přiměřeně, Anonymizováno měla lehce oteklou. Dne datum žalobkyně udala, že jí z Anonymizováno Anonymizováno tampon, byla jí nasazena antibiotika. Dne datum žalobkyně udávala, že se cítí dobře, bolesti má minimální, chodí a nekolabuje. Dne datum byla žalobkyně propuštěna v celkově dobrém podezřelý výraz stavu s doprovodem. Dle kontrolního vyšetření ze dne datum byla porodní poranění ve stadiu hojení (viz podezřelý výraz dokumentace na č. l. 82-101 a 110 p. v. - 130 spisu, odborná lieratura na č. l. 20-21 spisu/. Po celou dobu podezřelý výraz, tj. od datum do datum, byla žalovaná ubytována při pobytu v podezřelý výraz na tzv. nadstandardním pokoji, a to včetně doprovodu /viz faktura na č. l. 54 spisuAnonymizováno

8. Žalovaná následně podstoupila řadu vyšetření. Dle zprávy gynekologa ze dne datum byla žalobkyně poporodně emočně labilní, asi 3 měsíce cítí v Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno při Anonymizováno, stěžovala si na bolestivé Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno, s Anonymizováno ani Anonymizováno obtíže neudávala. V rámci vyšetření bylo zjištěno, že Anonymizováno Anonymizováno je nebolestivý, pouze bolestivý Anonymizováno, na levé straně má utržen sval Anonymizováno Anonymizováno a byla u ní diagnostikována Anonymizováno Anonymizováno. Dne datum bylo ze strany lékaře zjištěno, že lékař při vyšetření nezjistil žádné viditelné odtržení nebo natržení Anonymizováno a žalobkyni bylo doporučeno rehabilitační cvičení AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno. Žalobkyně rovněž dochází na podezřelý výraz, kde řešila jak prožitky z porodu, tak svůj běžný život (vývoj dítěte, plány ohledně druhého dítěte, trvající spor, neshody a následný rozchod s partnerem, důvody rozchodu a finanční situace žalobkyně), od srpna 2023 problémy se spánkem neudává /výsledky vyšetření na č. l. 63-65 spisu, lékařská zpráva na č. l. 66 spisu, lékařská zpráva na č. l. 67 spisu, zdravotní záznamy na č. l. 68-69 spisu, 74-78 spisu a 102-105, zpráva o vyšetření na č. l. 70 spisu, lékařská zpráva na č. l. 79 spisu, zprávy o vyšetření na č. l. 80 spisu, lékařská zpráva na č. l. 81 spisu/

9. K průběhu porodu žalobkyně se vyjádřila nejdříve písemně a následně v rámci svého výslechu tituly před jménem jméno FO, porodní asistentka, která měla dne datum denní službu. Dle porodní asistentky u žalobkyně začaly v době oběda sílící kontrakce, proto byla žalobkyni doporučena sprcha, jiné metody a tišící prostředky. Něco z toho odmítla, něco ne. Po obědě kontrakce žalobkyně zintenzívněly a dle Anonymizováno nálezu se porod blížil. Žalobkyně byla i s rodinnými příslušníky (partner a matka) přesunuta na porodní box kde porod pokračoval standardním způsobem vedení. S blížícím se porodem žalobkyně přestala komunikovat, spolupracovat, veškerou komunikaci převzala přítomná matka žalobkyně. Z důvodu viditelných alteraci ozev byla ve druhé době porodní k porodu přivolána lékařka. Ke konci druhé doby porodní rozhodla lékařka z důvodu patologického Anonymizováno záznamu a nespolupráci žalobkyně o provedení porodu per Anonymizováno. Po porodu hlavy u plodu došlo k dystokii ramének, plod bylo třeba urychleně vybavit a jelikož to nebylo možné jinak byl svědkyní proveden suprapubický tlak za sponu stydkou, který vedl k porodu plodu. K užití suprapubického tlaku svědkyně přistoupila jak na základě výzvy lékařky, tak z vlastní zkušenosti. Občas k tomu potřebovala tzv. stupínek. O celém porodu se vedla dokumentace. Šití prováděla paní doktorka jméno FO. Po porodu je každá rodička vyšetřena v zrcadlech, poté dochází k šití. Stejný postup svědkyně předpokládá i v případě žalobkyně. Po porodu žalobkyně personálu děkovala za jejich práci. Svědkyně sepisovala na žádost zaměstnavatele, resp. primáře v minulosti vyjádření, jak celý porod proběhl z jejího pohledu. Před výslechem se jej četla, jelikož jej měla v emailu/viz vyjádření na č. l. 22 spisu a výslechem této svědkyně/.

10. Z výslechu tituly před jménem jméno FO soud zjistil, že tato lékařka vedla porod žalobkyně. S ohledem na časový odstup a množství provedených porodů si sice pamatuje, že u porodu žalobkyně se vyskytla nějaká komplikace, nepovažuje to však za ni zásadního, co by jí v paměti utkvělo více. Vše, by mělo být v dokumentaci, zásadní věc do dokumentace zapisovány jsou, asi ne vše, jelikož by personál nedělal nic jiného, než psal papíry. Dle sdělení pana primáře u žalované zůstal zapomenutý tampon, žalobkyně však odmítala zásah ze strany personálu. Poporodní poranění ošetřovala svědkyně, pokud podezřelý výraz po porodu krvácí, běžně se jim dávají léky na zastavení krvácení. Pokud by došlo k ponechání tamponu, tak ten za nějakou dobu vypadne, nejde o nic extrémního. V případě dystokie ramének je třeba dítě vybavit, kdy lékař vybavuje ramínka a porodní asistentka polohuje nohy a tlačí na sponu. Jinak by dítě porozeno nebylo. Kristellerova exprese by v tomto případě dle zápisu ve podezřelý výraz dokumentaci nepomohla, navíc jí ani v zařízení právní předchůdkyně žalované neprováděli. K inkontinenci moči dochází i při běžném porodu, nikoliv z důvodu užití Anonymizováno, je to spíše o váze dítěte

11. Žalovaná po porodu žalobkyně obdržela stížnost žalobkyně na vedení porodu, ke které se dne datum vyjádřil tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, primář gynekologicko-porodnického oddělení. Dle jeho vyjádření byla žalovaná přijata k podezřelý výraz k vyvolání porodu, jelikož žalobkyně trpěla diabetem a hypertenzí, což však nejsou indikace k císařskému řezu. Rizika císařského řezu jsou 30krát větší než rizika spojená s vaginálním porodem Dne datum v dopoledních hodinách začaly u žalobkyně kontrakce, byly jí ordinovány analgetika, epidural odmítla, k tlumení bolesti si vybrala Anonymizováno. Ve druhé době porodní byla vyzvána k zatlačení, což žalobkyně odmítla. U plodu se začaly projevovat známky dušení, lékařka přistoupila za dané situace k porodu hlavičky plodu pomocí metody Anonymizováno. U plodu však došlo k uvíznutí ramének v porodních cestkách, což je akutní komplikace, kterou přítomný personál vyřešil provedením doporučených manévrů – suprapubického tlaku. Na stížnosti žalobkyně ohledně výtoku reagoval primář osobně při vizitě a přikázal ošetřující lékařce provedení vyšetření žalobkyně v zrcadlech, což žalobkyně odmítla se sdělením, že již žádné potíže nemá. Žalobkyni však byly profylakticky podána antibiotika neovlivňující kojení. Žalobkyní uváděné neoptimální hodnoty jejich tělesných orgánu nesouvisejí s porodem, psychické obtíže svědčí pro laktační psychózu ze spádu hormonů. Poruchy spánku byly žalobkyní (resp. její matkou) uváděny již před porodem. Po čtyřech dnech byla žalobkyně i s dítětem propuštěna. Ze strany primáře tak nebylo v postupu personálu podezřelý výraz shledáno pochybení /viz vyjádření na č. l. 23 spisu/.

12. Matka žalobkyně učinila o porodu žalobkyně čestné prohlášení a rovněž ve věci byla slyšena jako svědek. V rámci svědecké výpovědi svědkyně nejdříve uvedla, že neví, kdo čestné prohlášení sepsal, následně uvedla, že ona s manželem za účelem obhájení dcery u soudu a na policii. Žalobkyně dne datum nastoupila dle doporučení gynekoložky do podezřelý výraz za účelem vyvolání porodu, protože měla těhotenskou cukrovku a lékařka měla pochybnosti. Po nástupu jí byly podány léky na vyvolání porodu a od Anonymizováno. Anonymizováno. ráno měla žalobkyně bolesti, které trvaly až do porodu. Z důvodu bolesti žalobkyně omdlela, a to asi v okamžiku, když se dítě „bralo ven“. Nebyla schopna tlačit, a tedy personál přikročil k porodu Anonymizováno a zdravotní sestra nejdříve na žalobkyni křičela, aby tlačila a když to žalobkyni nešlo, sestra tlačila žalobkyni na břicho, aby jí pomohla dítě vypudit ven, což bylo pro svědkyni drastické. Konkrétně bylo tlačeno tam, kde je dítě v děloze, konkrétně dopředu k ústrojí, kde má dítě přijít na svět, určitě někde tam, kde je stydká kost. Břicho svědkyně bere jako komplet břicho, tedy tlačeno bylo po celém břiše Zdravotní sestra vylezla na stupínek a lokty skákala žalobkyni na břicho. Celé události byl přítomen partner žalobkyně a podezřelý výraz personál, asi 4 lidi, co personál přesně dělal, neví, starala se o žalobkyni. Všude bylo hodně krve, měla obrovský strach. Na sále nebyl pediatr, ten přišel až poté, co jej na žádost svědkyně zavolali, dítě bylo modré, nedýchalo. Lékař jej „křísil“ asi dvě minuty. Pak se dítě rozbrečelo, změřili ho, zvážili a v inkubátoru odvezli pryč. Svědkyně jej viděla po 10 minutách, byl na nějakém přístroji, určitě dýchacím. Pak se vrátila k žalobkyni, kterou zašívali. Po porodu byla s žalobkyní stále, svědkyni se žalobkyně zdála apatická, neprojevovala zájem o dítě, měla bolesti. Svědkyně to sdělila primáři při vizitě, ten jí řekl, že v případě potřeby je možné zazvonit na personál. Poté svědkyně žalobkyni instruovala k využití toalety, žalobkyně při návštěvě toalety zjistila, že měla v pochvě zanechaný tampon. Svědkyně to obratem hlásila na sesterně, poté byla žalobkyně převezena k hygieně a prohlídce. Neví o tom, že by žalobkyně jakékoliv vyšetření odmítla, svědkyně neví, zda byly žalobkyni při porodu podávány nějaké léky na tišení bolesti, neví, že by nějaké odmítla. Po propuštění z podezřelý výraz byla svědkyně s žalobkyní ve stálém kontaktu, pomáhala jí s péči o dítě. Žalobkyně měla i poté bolesti, do dvou let od porodu od žalobkyně odešel přítel. Do současnosti se o vnuka stará svědkyně, protože žalobkyně není stále v pořádku. Žalobkyni byla nabídnuta plastika, kterou odmítá, docházela na cvičení a na křeslo pro prokrvení pánevního dna. Žalobkyně do současnosti bere medikaci od podezřelý výraz. Od porodu je žalobkyně méně veselá, stále to není ona. S odstupem času si svědkyně některé věci pamatuje hůře, více si pamatovala, když sepisovala čestné prohlášení. /viz čestné prohlášení na č. l. 38 spisu, výslechem svědkyně/

13. Soud rovněž vycházel ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, znalce v oboru zdravotnictví různá se zvláštní specializací, chirurgie a traumatologie a stanovení nemateriální újmy na zdraví. Dle znalce dosáhla nemateriální újma žalobkyně součtu korigovaných procent ve výšiAnonymizovánoAnonymizováno, Anonymizováno, což představuje v přepočtu na koruny částka. Za tento znalecký posudek žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně zaplatila částka /viz posudek v přílohové obálce soudu, dohoda o smluvní odměně na č. l. 60 spisu/

14. Ve věci byl předložen znalecký posudek tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, a znalec byl rovněž soudem vyslechnut. Z výslechu znalce soud zjistil, že posudek byl vypracován na základě žádosti právní zástupkyně žalobkyně či její matky a znalec měl zhodnotit funkční anatomii pánevního dna žalobkyně a zda stav pánevního dna žalobkyně má příčinnou souvislost se podezřelý výraz péči, která jí byla při porodu poskytnuta. Při výslechu již znalec neměl k dispozici žádné podklady, vycházel jen ze svého posudku, veškeré podklady byly z jeho strany vráceny do advokátní kanceláře právní zástupkyně žalobkyně a nedokáže zodpovědět, co vše bylo obsahem dokumentace, nejspíše ty listiny, které jsou v posudku vyjmenované. Znalec neviděl informovaný souhlas, žádné podklady si nevyžádal, posudek nejspíše dělal na poslední chvíli a nebyl na to čas. Pokud jde o závěr o kristellerově expresy znalec vyšel pouze z čestného prohlášení matky žalobkyně, zdravotní dokumentace na její provedení nepoukazuje a znalec kromě prohlášení matky žalobkyně nemá žádný důkaz o tom, že by byla provedena. Znalec vysvětlil rozdíl mezi kristellerovou expresí, kdy jde o tlak za účelem docílení posunu fetální hlavy z roviny pánevní úžiny nebo šíře. Kdežto suprapubický tlak se provádí po porodu fetální hlavy, aby se docílili porodu ramének, a to rukou nebo pěstí. Kristellerova metoda nesouvisí s dystokií ramének Provedení suprapubického tlaku je dobrou porodnickou praxí. Znalec nevyloučil, že matka žalobkyně mohla jednotlivé praktiky zaměnit. Pokud jde o poučení podezřelý výraz ohledně indukce a její alternativy znalec uvedl, že české porodnictví má hodně co dohánět a je to celosvětový problém, že adekvátní informovanost rodiček neprobíhá. K otázce vhodně zvolené preindukce se znalec vyjádřil tak, že dle jeho názoru měl být do děložního hrdla žalobkyně zaveden balónek nebo dilatační tyčinky, jelikož dle jeho názoru nález nebyl zcela schopný na indukci, ale spíše preindukci. Postup zvolený u žalobkyně je však běžným nedostatkem českého porodnictví, který by však mohl být způsobilý vyvolat komplikace. Zde však nedošlo k žádným komplikacím, které by použitím indukce, nikoliv preindukce, byly způsobeny. Pokud jde o podání infuze Anonymizováno znalec uvedl, že pokud se podá, zesílí se děložní kontrakce a sníží se perfuse krve placentou, je to však běžná porodnická praxe, kterou by však on sám nevolil. Jelikož však neměl k dispozici Anonymizováno záznam, není schopen spolehlivě potvrdit, zda Anonymizováno měl být či neměl být podáván. Znalec nebyl schopen se vyjádřit, zda bradykardie plodu byla způsobena podáním oxytocinu či nikoliv, právě z důvodu, že neměl k dispozici Anonymizováno záznam, kdy alterace ozev může být způsobena i v důsledku jiných příčin. Ze strany podezřelý výraz personálu však na uvedenou tíseň plodu bylo adekvátně zareagováno, pokud by personál nejednal adekvátně hrozilo faktické riziko poškození plodu. Ve zdravotní dokumentaci žalobkyně pak dle znalce absentuje zápis o případném odmítnutí analgetik, který by tam měl být. Pokud jde o obtíže žalobkyně pak v rámci vyšetření byla zjištěna inkontinence moči a podezřelý výraz dysfunkce, což jsou podezřelý výraz pánve, jenž mají společný rizikový faktor, kterým je vaginální porod. Přičemž extrakční podezřelý výraz výrazně zvyšují pravděpodobnost, že se tato podezřelý výraz u rodičky vyskytnou. U žen po vaginální extrakci pomocí zvonu je pravděpodobnost výskytu podezřelý výraz Anonymizováno okolo Anonymizováno %. U žalobkyně došlo ke vzniku podezřelý výraz pánve především z důvodu odtrhnuté levatoru od pánevní stěny tam, kde je kotvení. Přičemž k tomuto dochází při Anonymizováno Anonymizováno asi v 15 až 25 % případů, poranění je trvalé. Znalec však není schopen určit, zda k tomu došlo právě v důsledku extrakce nebo vlastním porodem, každopádně k extrakci přistoupeno být muselo. Dle znalce se k císařskému řezu přistupuje v případech, že se dělohu rodičky vůbec nepodařilo přimět k činnosti, anebo podařilo, ale děloha nepracuje adekvátně tak, aby bylo možné porod vaginálně dokončit. U porodu žalobkyně indikace k císařskému řezu nebyla. Na vyloučený tampon bylo rovněž dle znalce reagováno podezřelý výraz personálem adekvátně. Cena znaleckého posudku činila částka /viz znalecký posudek v přílohové obálce spisu a výslechem znalce, faktura na č. l. 61 spisu, rozhodnutí na č. l. 145 spisu/.

15. Rovněž soud vycházel ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, která konstatovala, že před porodem žalobkyně netrpěla podezřelý výraz podezřelý výraz v pravém slova smyslu ani podezřelý výraz poruchou. Od července Anonymizováno trpí žalobkyně posttraumatickou stresovou poruchou, která jí omezuje v obvyklém způsobu života. Žalobkyně má úzkostné příznaky, lehce depresivní náladu, poruchu spánku, iniciální insomnii, poruchu kontinuity spánku, flashbacky v noci. Má sníženou chuť k jídlu, není schopna navázat kontakt s muži a není schopna intimního života Stresorem zjištěné poruchy byl komplikovaný porod. V současné době se poruchy zmírňují, odeznívají. Žalobkyně však dosud užívá vysoké dávky podezřelý výraz léků v kombinaci antidepresiv na horní hranici s vysokou dávkou léků na úzkost. Cena posudku činila částka /viz posudek v přílohové obálce spisu, vyúčtování znalečného na č. l. 62 spisu/.

16. Před podáním žaloby žalobkyně na žalované uplatnila svůj nárok předžalobní výzvou ze dne datum, kterou požadovala odškodnění ve výši částka a úhradu nákladů právního zastoupení. Žalovaná na výzvu reagovala sdělením, že v postupu podezřelý výraz nebyly shledány žádné pochybnosti, a tedy neshledává důvody k úhradě jakéhokoliv odškodnění /viz předžalobní výzva na č. l. 58-59 spisu, reakce žalované na č. l. 57 spisu/.

17. V důsledku projektu fúze ve formě sloučení akciových společností ze dne datum přešla s účinky ke dni datum veškerá práva a povinnosti z právní předchůdkyně žalované na žalovanou, která se stala univerzálním právním nástupcem právní předchůdkyně žalované, tzn. vstoupila do právního postavení právní předchůdkyně žalované/viz projekt fúze na č. l. 45-52 spisu, upozornění na č. l. 55-56 spisu/.

18. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení § 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) a zákona č. 372/2011 Sb., o podezřelý výraz službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů (dále je „zákon o podezřelý výraz službách“).

19. Podle § 3 odst. 1, 2 písm. a) a b) o. z. soukromé právo chrání důstojnost a svobodu člověka i jeho přirozené rodné přijmení brát se o vlastní štěstí a štěstí jeho rodiny nebo lidí jemu blízkých takovým způsobem, jenž nepůsobí bezdůvodně újmu druhým. Soukromé právo spočívá zejména na zásadách, že každý má právo na ochranu svého života a zdraví, jakož i svobody, cti, důstojnosti a soukromí, rodina, rodičovství a manželství požívají zvláštní zákonné ochrany.

20. Podle § 81 odst. 1 a 2 o. z. chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

21. Podle § 2636 odst. 1 o. z. smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba.

22. Podle § 2643 odst. 1 o. z. poskytovatel postupuje podle smlouvy s péčí řádného odborníka, a to i v souladu s pravidly svého oboru.

23. Podle § 2645 o. z. poskytovatel odpovídá za to, že splní své povinnosti s péčí řádného odborníka; k ujednáním, která to vylučují nebo omezují, se nepřihlíží.

24. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

25. Podle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

26. Podle § 2914 věta první o. z. kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám.

27. Podle § 2956 o. z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené podezřelý výraz útrapy.

28. Podle § 2958 o. z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

29. Podle § 4 odst. 5 zákona o podezřelý výraz službách se náležitou odbornou úrovní rozumí poskytování podezřelý výraz služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality podezřelý výraz, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti.

30. Podle § 28 odst. 2 zákona o podezřelý výraz službách podezřelý výraz má právo na na poskytování podezřelý výraz služeb na náležité odborné úrovni.

31. Podle § 31 odst. 1 písm. a) zákona o podezřelý výraz službách je poskytovatel povinen zajistit, aby byl podezřelý výraz srozumitelným způsobem v dostatečném rozsahu informován o svém podezřelý výraz stavu a o navrženém individuálním léčebném postupu a všech jeho změnách (dále jen „informace o podezřelý výraz stavu“).

32. Podle § 31 odst. 2 písm. b) a c) informace o podezřelý výraz stavu podle odstavce 1 obsahuje údaje o účelu, povaze, předpokládaném přínosu, možných důsledcích a rizicích navrhovaných podezřelý výraz služeb, včetně jednotlivých podezřelý výraz výkonů, jiných možnostech poskytnutí podezřelý výraz služeb, jejich vhodnosti, přínosech a rizicích pro podezřelý výraz.

33. Podle § 34 odst. 1 písm. b) věta první před středníkem zákona o podezřelý výraz službách se souhlas s poskytnutím podezřelý výraz služeb (dále jen „souhlas“) pokládá za informovaný, je-li podezřelý výraz před vyslovením souhlasu podána informace podle § 31.

34. Podle § 45 odst. 1 zákona o podezřelý výraz službách poskytovatel je povinen poskytovat zdravotní služby na náležité odborné úrovni, vytvořit podmínky a opatření k zajištění uplatňování práv a povinností pacientů a dalších oprávněných osob, podezřelý výraz pracovníků a jiných odborných pracovníků při poskytování podezřelý výraz služeb.

35. Podle čl. 4 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně (mezinárodní smlouva č. 96/2001 Sb. m. s.) jakýkoliv zákrok v oblasti péče o zdraví, včetně vědeckého výzkumu, je nutno provádět v souladu s příslušnými profesními povinnostmi a standardy.

36. Po právním zhodnocení skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně není důvodný.

37. Soud provedl dokazování podezřelý výraz dokumentací žalobkyně, znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví porodnictví, specializace gynekologie a výslechem znalce, který posudek zpracovával, znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví podezřelý výraz, znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, se specializací chirurgie a traumatologie a stanovení nemateriální újmy na zdravý. Dále výslechy svědků, jakož i dalšími listinnými důkazy. Na základě provedeného dokazování vzal za prokázané, že žalobkyně byla dne datum přijata k porodu jako riziková rodička s gestačním diabetem a hypertenzí, přičemž z těchto důvodů byl indikován porod před termínem. Porod byl vyvoláván a dne datum probíhal vaginálně. V průběhu porodu došlo k alteraci ozev plodu, na což podezřelý výraz personál reagoval provedením vakuumextrakce. V dalším průběhu porodu nastala dystokie ramének plodu v důsledku čehož po porodu byly u žalobkyně zjištěny zdravotní obtíže v oblasti pánevního dna, zejména inkontinence moči, podezřelý výraz dysfunkce a morfologické změny pánevního dna. podezřelý výraz dokumentace zachycuje rovněž nespokojenost žalobkyně s průběhem poskytované péče. Současně bylo zjištěno, že dokumentace neobsahuje některé dílčí skutečnosti tvrzené žalovanou, zejména pokud jde o tvrzené odmítnutí analgezie či některých vyšetření, a dále že soudu nebyl předložen CTG záznam, ačkoli z ostatní dokumentace plyne, že monitorace plodu probíhala. Mezi účastníky bylo nesporné, že po porodu došlo k ponechání tamponu v pochvě žalobkyně, který byl následně spontánně vyloučen.

38. Předpokladem vzniku odpovědnosti za škodu dle ustanovení § 2910 o. z. je porušení právní povinnosti (protiprávní úkon), dále vznik škody, příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním škůdce a vznikem škody a presumované zavinění. Škůdcem může být jakákoliv fyzická nebo právnická osoba, a to, zda tato osoba bude odpovídat za své zaviněné jednání, závisí na přičitatelnosti protiprávnosti jejímu jednání, resp. jednání třetí osoby, jež je přičitatelné právnické osobě. Zaviněné je pak jednání škůdce v rozporu s požadovaným standardem chování a vyžaduje se, aby si škůdce byl svého jednání vědom a dokázal nejen posoudit své chování, ale též ovládnout a stanovit meze svého chování. S ohledem na charakter právnické osoby, která se sama svým jednáním protiprávního jednání dopustit nemůže, je deliktní odpovědnost dovozována ze zprostředkovaného jednání konkrétní osoby, jejíž jednání je pak rozhodné pro posouzení zavinění. V oblasti poskytování zdravotní péče jsou podezřelý výraz zařízení povinna postupovat v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy. Takový postup je označován jako „lege artis“ a nedodržení těchto pravidel je pak protiprávním jednáním.

39. Soud tedy vzal za prokázané, že během porodu žalobkyně, který vedla konkrétní lékařka žalované, došlo k zásahu do absolutních práv žalobkyně, přičemž jednání lékařky a podezřelý výraz personálu je přičitatelné žalované. Soud se proto primárně zabýval otázkou, zda k tomuto zásahu došlo zaviněným porušením povinnosti stanovené zákonem, tedy chováním v rozporu s právem stanovenou povinností a zda vznik újmy je případně v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním žalované. V této souvislosti soud zjišťoval, zda komplikace v průběhu porodu byly či nebyly způsobeny porušením pravidel vědy a uznávaných medicinských postupů, při respektování individuality podezřelý výraz, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti, tedy zda žalovaná, resp. její podezřelý výraz personál v průběhu porodu žalobkyně postupoval v souladu se stanovenými pravidly tzv. „Anonymizováno artis“, nebo zda v průběhu tohoto výkonu došlo k nedodržení stanovených pravidel, tedy porušení povinnosti stanovené zákonem ve smyslu § 2910 o. z., a postup lze hodnotit jako „Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno“.

40. Žalobkyně dovozuje pochybení na straně žalované v několika vzájemně souvisejících rovinách poskytované zdravotní péče. Předně namítá nedostatky informovaného souhlasu, když má za to, že jí nebyly poskytnuty dostatečné, srozumitelné a úplné informace o povaze navrženého postupu, jeho očekávaném přínosu ani o relevantních rizicích spojených s vedením porodu, a to v rozsahu umožňujícím učinit informované rozhodnutí. Dále žalobkyně tvrdí, že v jejím případě byla zvolena nesprávná porodnická strategie, když byl indikován vaginální porod, ačkoli podle jejího názoru mělo být vzhledem k jejímu podezřelý výraz stavu a průběhu těhotenství přistoupeno k ukončení těhotenství císařským řezem. V návaznosti na to žalobkyně namítá i nesprávný postup při vyvolání porodu a nesprávné vedení druhé doby porodní, včetně tvrzeného opomenutí podání adekvátní farmakologické léčby. Výhrady žalobkyně směřují rovněž k vedení podezřelý výraz dokumentace, kterou označuje za neúplnou, a tudíž neodpovídající požadavkům na řádné zachycení průběhu poskytované péče. Současně uvádí, že podezřelý výraz personál žalované měl použít nevhodné, resp. nedovolené postupy při vedení porodu. Konečně žalobkyně spatřuje pochybení i v poporodní péči, kterou považuje za nedostatečnou; v této souvislosti poukazuje zejména na zjištění ponechaného podezřelý výraz materiálu (tamponu) v pochvě žalobkyně po porodu. V důsledku shora uvedených tvrzených pochybení mělo u žalobkyně dojít ke vzniku podezřelý výraz obtíží v oblasti pánevního dna, konkrétně k inkontinenci moči, podezřelý výraz dysfunkci a morfologickým změnám pánevního dna. Soud se zabýval každým tvrzeným pochybením samostatně.

A) nedostatky informovaného souhlasu

41. Žalobkyně dovozuje odpovědnost žalované primárně z tvrzeného pochybení v procesu poskytnutí informovaného souhlasu. Vytýká zejména to, že nebyla náležitě a podrobně poučena o všech myslitelných rizicích spojených s vaginálním porodem, včetně případného použití vakuumextraktoru, a že poskytnuté poučení tudíž neumožňovalo učinit plně informované rozhodnutí o zvoleném postupu při vedení porodu.

42. Soud se s uvedenou argumentací žalobkyně neztotožnil. Z provedeného dokazování plyne, že žalobkyně před porodem podepsala informovaný souhlas, jehož součástí bylo poučení o povaze a průběhu porodu, včetně informací o možných způsobech jeho ukončení. Ačkoli tento dokument neobsahuje výslovný výčet veškerých myslitelných komplikací a následků, soud má za to, že takový požadavek by byl vůči poskytovateli podezřelý výraz služeb nepřiměřený. Porod představuje dynamický a individualizovaný proces, jehož konkrétní průběh je do značné míry nepředvídatelný a závislý na celé řadě individuálních faktorů na straně rodičky i plodu. Nelze proto spravedlivě požadovat, aby informovaný souhlas v písemné podobě vyčerpávajícím způsobem postihl všechny možné situace, komplikace a jejich potenciální dopady.

43. Podstatné je, že proces poučení není redukovatelný toliko na text formuláře. Smyslem institutu informovaného souhlasu je zajistit, aby podezřelý výraz byly relevantní informace sděleny srozumitelným způsobem a aby měl reálný prostor klást otázky a obdržet na ně odpovědi. V projednávané věci ze skutkových zjištění vyplývá, že lékař byl při podpisu informovaného souhlasu přítomen a byl žalobkyni k dispozici k případnému doplnění poskytnutých informací, čehož žalobkyně mohla využít.

44. Judikatura Nejvyššího soudu přitom ustáleně zdůrazňuje, že dostatečnost poučení je třeba posuzovat individuálně, se zřetelem k povaze podezřelý výraz výkonu, okolnostem jeho provedení, osobě podezřelý výraz i konkrétnímu obsahu sdělených informací, přičemž ji nelze mechanicky poměřovat toliko obsahem písemného formuláře (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka). Současně platí, že informovaný souhlas nemusí být dán výlučně písemně, nýbrž může být učiněn i formou ústního či konkludentního projevu vůle (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka).

45. Nad rámec uvedeného soud konstatuje, že žalobkyně v řízení netvrdila, natož aby prokázala, že by při znalosti všech jí nyní v informovaném souhlasu uváděných rizik zvolila jiný postup vedení porodu. Její tvrzení, že by v případě poučení o riziku poškození pánevního dna vyvinula při porodu větší úsilí, se soudu jeví jako ryze spekulativní. Z provedeného dokazování naopak plyne, že žalobkyně se nacházela ve stavu značného vyčerpání, případně i alterace vědomí, jak vyplynulo i z výpovědi její matky, a nebyla objektivně schopna intenzitu porodních kontrakcí a vlastní aktivní účast při porodu výrazněji ovlivnit. Nejvyšší soud přitom dovodil, že odpovědnost poskytovatele podezřelý výraz služeb v důsledku nedostatečného poučení může vzniknout jen tehdy, prokáže-li podezřelý výraz, že při znalosti rozhodných skutečností bylo reálně pravděpodobné, že by se rozhodl jinak (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka). Takový kauzální vztah mezi tvrzeným deficitem poučení a vznikem újmy však v projednávané věci prokázán nebyl; úvahy žalobkyně o odlišném průběhu porodu zůstaly toliko v rovině hypotetických úvah.

46. Nadto nelze přehlédnout, že v závěrečné fázi porodu šlo o situaci akutní, vyvolanou nepříznivou změnou ozev plodu, která vyžadovala okamžitý a efektivní zásah podezřelý výraz personálu. V takových podmínkách je prostor pro alternativní rozhodování rodičky nutně omezen, neboť prioritou je ochrana života a zdraví plodu i rodičky.

47. Soud v této souvislosti přihlédl rovněž k závěrům znalce, který se k otázce rozsahu a kvality poskytovaného poučení vyjádřil při svém výslechu. Znalec poukázal na skutečnost, že problematika adekvátní informovanosti rodiček v souvislosti s vedením porodu, včetně indikace a průběhu indukce, nepředstavuje ustálenou a jednoznačně řešenou oblast ani v rámci českého porodnictví, ani v mezinárodním kontextu. Podle jeho vyjádření jde o obecnější, dlouhodobě diskutovaný problém, spočívající zejména v obtížnosti stanovení jednotného standardu rozsahu a obsahu poučení, který by byl současně dostatečně podrobný a zároveň prakticky realizovatelný v konkrétních podmínkách podezřelý výraz zařízení. Znalec dále uvedl, že podezřelý výraz zařízení, včetně žalované, obecně vyvíjejí snahu poskytovat rodičkám informace v takovém rozsahu, aby jednak odpovídaly odborným poznatkům a současně reflektovaly i potřebu předcházet případným sporům. Tato snaha se promítá do praxe zejména prostřednictvím standardizovaných informovaných souhlasů, doprovázených ústním poučením podezřelý výraz personálu. Současně však znalec zdůraznil, že v odborné komunitě nepanuje jednoznačný konsensus ohledně toho, jakým konkrétním způsobem a v jaké míře mají být rodičky informovány o všech přínosech a rizicích jednotlivých porodnických postupů, zejména pak u indukce porodu. Odborné společnosti podle jeho vyjádření dosud nepřijaly jasné a detailní stanovisko, které by tuto otázku standardizovalo natolik, aby bylo možné bez dalšího dovodit jednotné, obecně závazné požadavky na obsah poučení ve všech případech.

48. Soud má proto za to, že při posuzování namítaného nedostatku informovaného souhlasu nelze vycházet z idealizované představy zcela vyčerpávajícího poučení o všech hypoteticky myslitelných rizicích a dopadech. Naopak je třeba reflektovat reálný stav medicínské praxe a míru odborné shody v daném oboru. Za situace, kdy ani odborná veřejnost nemá v otázce rozsahu poučení jednotné a konkretizované standardy, nelze bez dalšího uzavřít, že žalovaná postupovala non lege artis pouze proto, že neposkytla poučení v rozsahu, který žalobkyně zpětně považuje za žádoucí.

B) nedostatky ve vedení porodu – vaginální porod vs. císařský řez

49. Žalobkyně dále namítala, že s ohledem na průběh jejího těhotenství a individuální zdravotní stav mělo být již od počátku přistoupeno k ukončení těhotenství císařským řezem. Soud se touto námitkou zabýval na podkladě provedeného dokazování, především z obsahu podezřelý výraz dokumentace žalobkyně a na základě znaleckého posudku a výpovědi znalce.

50. Ze podezřelý výraz dokumentace přitom nevyplývá, že by u žalobkyně byly na počátku porodu dány medicínské indikace k provedení císařského řezu. Zaznamenaný zdravotní stav žalobkyně i plodu odpovídal fyziologickému průběhu těhotenství a nenasvědčoval existenci takových okolností, které by odůvodňovaly primární volbu operačního způsobu ukončení těhotenství. Tento závěr jednoznačně potvrdil rovněž znalec, který uvedl, že k císařskému řezu se přistupuje zejména v situacích, kdy dojde k nezdařené indukci porodu, tj. kdy se nepodaří vyvolat účinnou děložní činnost, případně kdy je děložní činnost nedostatečná či neefektivní, anebo tehdy, pokud se vyskytne jiná komplikace znemožňující bezpečné vedení vaginálního porodu. Znalec ve své výpovědi výslovně uzavřel, že v průběhu porodu žalobkyně nebyly splněny podmínky pro indikaci císařského řezu, a to ani primárně, ani sekundárně až do fáze, kdy bylo nutné řešit vzniklou akutní situaci jiným, v daném okamžiku adekvátním postupem.

51. Soud současně konstatuje, že samotná skutečnost, že se v průběhu vaginálního porodu následně objevily komplikace, nemůže vést k závěru, že volba tohoto způsobu vedení porodu byla od počátku nesprávná. Taková úvaha by představovala nepřípustné hodnocení ex post, založené na znalosti výsledku, nikoli na informacích dostupných v době rozhodování o způsobu vedení porodu. Nelze tedy bez dalšího dovozovat, že by k tvrzeným následkům nedošlo, pokud by byl porod veden císařským řezem. K tomu soud doplňuje, že ačkoli je v laické veřejnosti císařský řez někdy vnímán jako méně zatěžující či bezpečnější alternativa, z medicínského hlediska se jedná o závažný operační výkon, spojený s vlastními riziky a potenciálními komplikacemi, jak pro matku, tak pro dítě. Za situace, kdy nejsou dány jednoznačné medicínské indikace k jeho provedení, je standardním a upřednostňovaným postupem vedení porodu vaginální cestou, která je obecně považována za fyziologičtější a pro organismus rodičky méně zatěžující.

52. Na základě uvedeného soud uzavírá, že žalovaná nepochybila, pokud u žalobkyně nepřistoupila k primární indikaci císařského řezu a vedla porod vaginální cestou, neboť tento postup odpovídal tehdy dostupným medicínským poznatkům i konkrétní situaci žalobkyně.

C) nedostatky ve vedení porodu – preindukce vs. indukce, oxytocin

53. Pokud jde o samotné vedení porodu, soud na základě provedeného dokazování nedospěl k závěru, že by žalovaná postupovala v rozporu s požadavkem poskytování podezřelý výraz služeb na náležité odborné úrovni. Znalec sice ve své výpovědi připustil, že v odborné rovině může být vedena diskuse o vhodnosti některých dílčích kroků, zejména pokud jde o postup při preindukci, načasování a indikaci podání prostaglandinů či následné aplikace oxytocinu, současně však neuzavřel, že by postup žalované bylo možno kvalifikovat jako postup non lege artis.

54. Soud v této souvislosti zdůrazňuje potřebu důsledně rozlišovat mezi postupem, který může být zpětně hodnocen jako méně optimální či odborně diskutabilní, a postupem, který již představuje porušení právní povinnosti poskytovatele podezřelý výraz služeb. Medicínská praxe, zejména v oblasti porodnictví, připouští existenci více lege artis postupů, přičemž volba konkrétního z nich je vždy podmíněna aktuální klinickou situací a odborným úsudkem ošetřujícího personálu. Samotná skutečnost, že bylo možno uvažovat i o alternativním způsobu vedení porodu, proto bez dalšího neznamená, že zvolený postup byl nesprávný či protiprávní, a nemůže založit odpovědnost žalované.

55. Pokud jde o užití oxytocinu v závěrečné fázi druhé doby porodní, ze podezřelý výraz dokumentace vyplývá, že tento byl žalobkyni podán až v okamžiku, kdy podezřelý výraz personál zaznamenal zhoršení ozev plodu a současně nízkou míru spolupráce žalobkyně. Soud v tomto směru považuje za nerozhodné, z jakého konkrétního důvodu byla schopnost spolupráce žalobkyně omezena. Podstatné je, že se jednalo o situaci, kdy již docházelo k sestupu hlavičky plodu a bylo nezbytné porod bezprostředně dokončit. Za těchto okolností se postup směřující ke zvýšení intenzity děložních kontrakcí, a tím k urychlení porodu, jeví jako věcně odůvodněný a odpovídající cíli minimalizovat rizika pro plod. Znalec při svém výslechu uvedl, že podání oxytocinu u již probíhající děložní činnosti vede ke zesílení kontrakcí, což může být současně spojeno se snížením perfuze krve placentou, a tedy i s rizikem vzniku komplikací, které však vyžadují rychlou a adekvátní reakci podezřelý výraz personálu. Takový postup znalec označil za běžnou součást porodnické praxe, zejména v situacích, kdy je třeba porod urychleně dokončit. S užitím oxytocinu je současně spojena povinnost odpovídajícího monitorování stavu plodu, typicky prostřednictvím kardiotokografického (CTG) vyšetření. Ačkoli znalec neměl k dispozici konkrétní CTG záznamy, ze podezřelý výraz dokumentace vyplývá, že CTG monitoring byl u žalobkyně prováděn. Soud proto neshledal pochybení ani v tomto ohledu, neboť žalovaná postupovala v souladu s požadavky současných medicínských poznatků, když zajistila průběžné sledování stavu plodu.

56. Znalec dále uvedl, že na základě dostupných podkladů nelze jednoznačně uzavřít, zda případná bradykardie plodu souvisela právě s podáním oxytocinu, či zda byla důsledkem jiných okolností vzniklých v průběhu porodu. Nevyloučil přitom ani možnost, že k dané komplikaci mohlo dojít nezávisle na tomto zásahu. Ani z tohoto pohledu tedy nelze dovodit příčinnou souvislost mezi postupem žalované a tvrzeným nepříznivým vývojem podezřelý výraz stavu žalobkyně, a tím spíše ani porušení povinnosti postupovat lege artis.

D) nedostatky ve vedení porodu – Anonymizováno Anonymizováno vs. suprapubický tlakem

57. Žalobkyně dále v řízení tvrdila, že v průběhu porodu u ní byla provedena tzv. Kristellerova exprese. Tento závěr opírala zejména o vnímání průběhu porodu její matkou, která byla porodu přítomna jako doprovod. Znalec ve svém písemném posudku s touto variantou pracoval, avšak při svém výslechu upřesnil, že k závěru o možném použití Kristellerovy exprese dospěl výlučně na základě čestného prohlášení matky žalobkyně, neboť ve podezřelý výraz dokumentaci se o použití tohoto výkonu nenachází žádný záznam.

58. Z výpovědi svědkyně – matky žalobkyně – vyplynulo, že k údajnému provedení Kristellerovy exprese mělo dojít v závěrečné fázi porodu, v okamžiku, kdy žalobkyně již nebyla schopna efektivní spolupráce, těsně před narozením dítěte. Naproti tomu z výslechu ošetřující lékařky i znalce vyplynulo, že v takto pokročilé fázi porodu by použití Kristellerovy exprese postrádalo odborné opodstatnění. Tento manévr se totiž indikuje zpravidla v situacích, kdy je třeba podpořit sestup hlavičky plodu z vyšších pánevních rovin, tedy před samotným porodem hlavičky, nikoli až v okamžiku jejího porodu či bezprostředně po něm.

59. Soud má na základě podezřelý výraz dokumentace a výpovědí podezřelý výraz personálu za prokázané, že k zevnímu tlaku na břicho žalobkyně došlo až po porodu hlavičky plodu, a to v souvislosti s řešením komplikace spočívající v dystokii ramének. V takové situaci je standardním a odborně uznávaným postupem provedení suprapubického tlaku s cílem uvolnit zaklíněná raménka a umožnit dokončení porodu. Znalec k tomu uvedl, že podle dostupné dokumentace i popisu průběhu porodu byl podezřelý výraz personálem zvolen adekvátní a včasný postup, odpovídající správné porodnické praxi, a že nedošlo k poškození plodu.

60. Je rovněž třeba uvést, že i při provádění suprapubického tlaku dochází k aplikaci tlaku na břišní stěnu rodičky, konkrétně v oblasti nad stydkou sponou, což může být laikem vnímáno jako tlak „na břicho“ obecně. Slyšená porodní asistentka navíc nevyloučila, že při provádění tohoto manévru může zdravotnický personál využít i zvýšené polohy (např. stupátka), což mohlo přispět k subjektivnímu dojmu svědkyně, že šlo o jiný, intenzivnější zásah.

61. Za této důkazní situace soud uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno, že by u žalobkyně byla provedena Kristellerova exprese. O jejím použití neexistuje žádný objektivní doklad ve zdravotnické dokumentaci, a provedené důkazy naopak nasvědčují tomu, že popsané úkony odpovídaly řešení akutní komplikace – dystokie ramének – standardním postupem.

62. Žalobkyně dále apelovala na soud, aby při hodnocení důkazů přikládal zvýšenou váhu její verzi průběhu porodu, resp. výpovědi její matky, a to s poukazem na intenzitu prožité situace, která měla podle jejího názoru zajišťovat vyšší míru věrohodnosti oproti výpovědím zdravotnického personálu. Soud k tomu uvádí, že žalobkyně sama k věci nevypovídala a svá tvrzení uplatňovala prostřednictvím své právní zástupkyně, což je jejím procesním právem. Jediným přímým důkazem k tvrzenému použití Kristellerovy exprese tak zůstala výpověď její matky. Při hodnocení skutkového stavu však nelze vycházet z předem daného předpokladu, že výpověď účastníka či jemu blízké osoby musí být bez dalšího věrohodnější než výpovědi jiných svědků. Soud zdůrazňuje, že ani silný subjektivní prožitek svědka, ani jeho osobní vztah k účastníkovi, stejně jako ani profesní postavení zdravotnických pracovníků, samy o sobě neurčují důkazní hodnotu jednotlivých výpovědí. Hodnocení důkazů musí být provedeno v jejich vzájemné souvislosti, při zohlednění jejich vzájemné konzistence, souladu s ostatními provedenými důkazy a s obsahem listinných podkladů, zejména zdravotnické dokumentace, jakož i s odbornými závěry znalce.

63. Soud přitom výpověď matky žalobkyně nezlehčuje a je si vědom, že přítomnost u porodu blízké osoby je spojena s výrazným emocionálním zatížením. Nicméně z jejího popisu průběhu porodu nelze s dostatečnou mírou jistoty dovodit, že by skutečně došlo k provedení Kristellerovy exprese. Naopak, tento popis je slučitelný i s prováděním suprapubického tlaku v rámci řešení dystokie ramének. Za situace, kdy tvrzený zásah není doložen zdravotnickou dokumentací, není potvrzen odbornými závěry znalce a současně neodpovídá logice a indikacím jeho použití v popsané fázi porodu, dospěl soud k závěru, že nebylo prokázáno pochybení žalované v tomto směru.

E) pochybení spočívající v zanechání tamponu

64. Pokud jde o ponechání tamponu v těle žalobkyně po porodu, soud tuto skutečnost nepominul a hodnotil ji jako dílčí pochybení při poskytování poporodní péče. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že k tomuto pochybení skutečně došlo, přičemž takový postup neodpovídá požadavkům na řádné poskytování zdravotních služeb. Zdravotnický personál je povinen při ukončení jednotlivých výkonů zajistit, aby v těle pacientky nezůstaly žádné zdravotnické pomůcky, a v tomto směru tedy žalovaná nepostupovala zcela bezvadně.

65. Uvedené pochybení však samo o sobě nepostačuje k závěru o důvodnosti uplatněného nároku. Pro vznik odpovědnosti za újmu na zdraví je nezbytné kumulativní splnění všech zákonných předpokladů, tedy nejen existence protiprávního jednání, ale též vznik újmy a především příčinná souvislost mezi tímto jednáním a vzniklou újmou. Právě existence příčinné souvislosti však v projednávané věci prokázána nebyla.

66. Znalecké dokazování jednoznačně neprokázalo, že by ponechání tamponu mělo jakýkoli relevantní vliv na vznik žalobkyní tvrzených trvalých následků. Znalec naopak ve svých závěrech výslovně uvedl, že inkontinence moči, sexuální dysfunkce i morfologické změny pánevního dna jsou v příčinné souvislosti s absolvovaným vaginálním porodem, zejména pak porodem komplikovaným a instrumentálně vedeným, nikoli však s popsaným pochybením v poporodní péči. Uvedené zdravotní obtíže představují známé a v odborné literatuře popisované možné následky takového typu porodu.

67. Za této situace nelze mezi ponecháním tamponu a vznikem tvrzené újmy dovodit vztah příčiny a následku, a to ani v rovině pravděpodobnosti. Jinými slovy, ani kdyby k uvedenému pochybení nedošlo, nelze na základě provedených důkazů uzavřít, že by se zdravotní stav žalobkyně vyvíjel odlišně. Příčinná souvislost přitom nemůže být založena pouhou časovou následností ani hypotetickými úvahami o možném vlivu dané okolnosti. Soud proto uzavírá, že přestože došlo k dílčímu pochybení na straně žalované, absence prokázané příčinné souvislosti mezi tímto pochybením a vznikem žalobkyní tvrzené újmy vylučuje založení odpovědnosti žalované. Samotná existence pochybení bez vazby na vznik konkrétní újmy totiž k přiznání náhrady nepostačuje.

F) nedostatky zdravotní dokumentace

68. Žalobkyně v řízení důvodně poukázala na to, že zdravotnická dokumentace vedená žalovanou neobsahuje veškeré okolnosti, které žalovaná v průběhu řízení tvrdila, a že v ní lze nalézt i určité dílčí nepřesnosti či zjednodušení. Soud tuto námitku nepřehlédl a považuje ji za relevantní, neboť vedení zdravotnické dokumentace představuje významný nástroj zpětné kontroly postupu zdravotnického personálu a současně slouží jako jeden z klíčových důkazních prostředků v řízení tohoto typu. Sama o sobě však tato zjištění nepostačují k tomu, aby soud bez dalšího dospěl k závěru, že skutková verze žalované je jako celek nevěrohodná, natož aby z nich bylo možno automaticky dovodit porušení právní povinnosti při poskytování zdravotních služeb. Je třeba odlišovat situaci, kdy zdravotnická dokumentace vykazuje jednotlivé nedostatky, nepřesnosti či stručnost v popisu některých úkonů, od situace, kdy dokumentace zcela chybí nebo je natolik neúplná či vnitřně rozporná, že neumožňuje rekonstruovat průběh poskytované péče.

69. Judikatura Nejvyššího soudu přitom opakovaně zdůrazňuje, že samotná neúplnost či stručnost zdravotnické dokumentace nevede automaticky k obrácení důkazního břemene ve prospěch pacienta. K takovému procesnímu důsledku lze přistoupit toliko ve výjimečných případech, a to zejména tehdy, kdy absence či zásadní nedostatečnost dokumentace objektivně znemožňuje žalobci unést důkazní břemeno a staví jej do situace tzv. důkazní nouze (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka či sp. zn. spisová značka). O takový případ se však v projednávané věci nejedná. Zdravotnická dokumentace byla žalovanou vedena, byla soudu v průběhu řízení předložena a – posuzována v souhrnu s ostatními provedenými důkazy, zejména výpověďmi zdravotnického personálu a závěry znalce – umožnila soudu učinit dostatečně spolehlivý skutkový závěr o průběhu porodu a poskytnuté péči.

70. Totéž platí i ve vztahu k nepředložení konkrétních CTG záznamů. Soud nezpochybňuje, že jejich absence omezuje možnost detailní, ex post prováděné rekonstrukce časové dynamiky porodu a přesného vyhodnocení některých momentů jeho průběhu. Tato skutečnost však sama o sobě neprokazuje, že by žalovaná při poskytování zdravotní péče postupovala neodborně či v rozporu s pravidly lege artis, ani že by mezi tvrzeným pochybením a vznikem újmy existovala příčinná souvislost. V dané věci totiž nebylo prokázáno, že by právě v důsledku případných nedostatků dokumentace došlo k zastření či znemožnění objasnění rozhodujících skutečností. Jinými slovy, i přes zjištěné dílčí nedostatky v dokumentaci zůstával skutkový stav zjistitelný a soud měl k dispozici dostatek důkazních prostředků k tomu, aby mohl průběh porodu a postup zdravotnického personálu posoudit v potřebném rozsahu. Za této situace proto nelze přistoupit k závěru o obrácení důkazního břemene ani dovozovat odpovědnost žalované pouze z existence dílčích nedostatků v dokumentaci, aniž by bylo současně prokázáno konkrétní pochybení při poskytování zdravotní péče a jeho příčinná souvislost s tvrzenou újmou.

G) trvalé následky na zdraví a psychice žalobkyně

71. Ani argumentace žalobkyně, podle níž byly následky porodu objektivizovány specializovanými vyšetřeními a podle závěrů znalce souvisejí s vaginálním porodem, nemůže sama o sobě vést k závěru o odpovědnosti žalované. Soud v tomto směru zdůrazňuje, že zjištění příčinné souvislosti mezi určitým zdravotním stavem a typem porodnického výkonu nepostačuje k naplnění všech předpokladů odpovědnosti poskytovatele zdravotních služeb.

72. Skutečnost, že zdravotní obtíže žalobkyně mají původ ve vaginálním, resp. komplikovaném a instrumentálně vedeném porodu, totiž sama o sobě nevypovídá nic o tom, zda při poskytování zdravotní péče došlo k porušení právní povinnosti, konkrétně zda zdravotnický personál postupoval v rozporu s požadavkem poskytování péče na náležité odborné úrovni. Jinak řečeno, existence příčinné souvislosti mezi zákrokem a následkem nezakládá bez dalšího protiprávnost jednání.

73. Soud v této souvislosti považuje za podstatné zdůraznit, že odpovědnost poskytovatele zdravotních služeb není odpovědností objektivní za výsledek. Poskytovatel zdravotní péče neručí za to, že ke vzniku komplikací nedojde, nýbrž za to, že postupuje v souladu s aktuálními poznatky lékařské vědy a uznávanými odbornými standardy. I při plně lege artis vedeném porodu mohou nastat komplikace a nepříznivé následky, a to i takové, jaké žalobkyně v projednávané věci utrpěla.

74. V daném řízení bylo přitom prokázáno, zejména na základě znaleckého dokazování, že obdobné zdravotní obtíže v oblasti pánevního dna se mohou vyskytnout i u porodů vedených zcela standardním způsobem, bez jakéhokoli pochybení zdravotnického personálu. Za této situace by závěr o odpovědnosti žalované mohl obstát pouze tehdy, pokud by bylo současně prokázáno, že k těmto následkům došlo v důsledku konkrétního pochybení při poskytování zdravotní péče. Takový závěr však učinit nelze. Nebylo totiž prokázáno, že by žalovaná při vedení porodu porušila svou právní povinnost postupovat s náležitou odbornou péčí, ani že by existoval přímý kauzální vztah mezi tvrzenými pochybeními a vznikem újmy na zdraví žalobkyně. Za těchto okolností nelze dovodit, že by vzniklá újma šla k tíži žalované, neboť jde o následek, který může nastat i při správně vedeném porodu a který je z tohoto hlediska považován za riziko s výkonem intrinsicky spojené.

H) Vitium artis

75. Soud nepřisvědčil ani argumentaci žalobkyně, která dovozovala odpovědnost žalované s odkazem na tzv. vitium artis, tedy pochybení spočívající v individuálním selhání lidského faktoru v rámci jinak odborně správně vedeného zdravotního výkonu. Je sice pravdou, že judikatura Nejvyššího soudu připouští vznik odpovědnosti poskytovatele zdravotních služeb i v situacích, kdy sice celkový zvolený léčebný či diagnostický postup odpovídá požadavkům lege artis, avšak v jeho průběhu dojde ke konkrétnímu pochybení, zpravidla nedbalostní povahy, které má za následek vznik újmy na straně pacienta. Tento koncept však nelze aplikovat bez dalšího v každém případě, kdy dojde k nepříznivému výsledku zdravotního výkonu. Pro jeho uplatnění je nezbytné, aby byly splněny základní předpoklady odpovědnosti, tedy aby bylo konkrétní pochybení jednak bezpečně prokázáno, jednak aby bylo postaveno najisto, že právě toto pochybení bylo příčinou vzniku újmy. Nestačí tedy obecný poukaz na možnost lidské chyby, ani dovozování pochybení z pouhého výsledku zdravotního stavu pacienta.

76. V projednávané věci však takový skutkový základ zjištěn nebyl. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná zvolila nesprávný porodnický postup, a to ani ve fázi rozhodování o způsobu vedení porodu, ani v jeho jednotlivých dílčích fázích. Stejně tak nebylo prokázáno, že by podání oxytocinu představovalo konkrétní nedbalostní pochybení zdravotnického personálu; naopak z provedeného dokazování vyplývá, že tento postup odpovídal situaci vzniklé v závěrečné fázi porodu a představoval standardní nástroj používaný k jeho dokončení. Nebylo rovněž prokázáno, že by právě tento krok vedl ke změnám ozev plodu či že by byl v příčinné souvislosti se vznikem následných zdravotních obtíží žalobkyně. Znalec v tomto směru jednoznačný závěr neučinil a připustil existenci více možných příčin daného vývoje, přičemž souvislost mezi konkrétním úkonem a tvrzenou újmou nebyla objektivizována.

77. Za této důkazní situace nelze dospět k závěru, že by se žalovaná dopustila pochybení ve smyslu vitium artis. Soud znovu zdůrazňuje, že odpovědnost poskytovatele zdravotních služeb není odpovědností za nepříznivý výsledek léčby či zákroku. Samotná skutečnost, že u žalobkyně došlo k rozvoji zdravotních obtíží, byť nepochybně závažných a pro ni zatěžujících, neznamená, že žalovaná porušila svou povinnost poskytovat zdravotní služby na náležité odborné úrovni. Bez prokázání konkrétního pochybení a jeho příčinné souvislosti se vznikem újmy nelze odpovědnost žalované dovodit, a to ani prostřednictvím konstrukce vitium artis.

78. Po celkovém zhodnocení všech provedených důkazů a všech námitek žalobkyně soud uzavírá, že žalobkyně sice prokázala existenci svých zdravotních obtíží, neprokázala však, že byly způsobeny porušením právní povinnosti žalované při poskytování zdravotních služeb, ať již ve formě postupu non lege artis, vitium artis, vadného poučení nebo jiného pochybení, které by bylo v příčinné souvislosti se vznikem újmy. Soud si je zcela vědom, že porod na život žalobkyně měl zásadní vliv. Nutno však konstatovat, že porod samotný je komplexní fyziologický proces, který je pro každou ženu zásahem a jde o proces, který je pro tělo rodičky i její psychický stav, náročným. S ohledem na individualitu rodiček se s ním však také každá vyrovnává jinak. Samotný vaginální porod s sebou nese rizikový faktor, kdy právě inkontinence moči, stolice, větrů, prolaps pánevních orgánů, to vše jsou obtíže, které mají přímou vazbu na vaginální porod. V daném případě, za současné důkazní situace soudu nezbývá než uzavřít, že ošetřující personál postupoval lege artis, pokud porod byl veden vaginálně, neboť zde nebyla dána indikace k provedení císařského řezu, resp. vaginální porod nebyl kontraindikován. Personál žalované nepochybil ani v okamžiku, kdy nastaly komplikace spočívající v dystokii ramének plodu a řádně použil příslušné manévry k co nejrychlejšímu vyproštění ramének a vybavení plodu, o čemž svědčí i skutečnost, že dítě se narodilo zdravé a bez jakýchkoliv zdravotních nedostatků. Postup žalované, při jeho hodnocení ex ante, byl dle názoru soudu v souladu s pravidly vědy a uznávanými medicinskými postupy při respektování individuality žalobkyně s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti, tedy tzv. lege artis. Nelze tedy vyvodit příčinnou souvislost mezi jednáním žalované a následkem v podobě újmy na zdraví žalobkyně. Je nutno uzavřít, že bezprostřední příčinnou vzniku újmy žalobkyně, bez níž by ke vzniku újmy nedošlo, byla komplikace nastalá při porodu žalobkyně přirozenou cestou, který byl veden lege artis a nedošlo při něm k porušení právní povinnosti zakládající obecnou odpovědnost dle ustanovení § 2910 o. z. Soudu tedy nezbylo než žalobu zamítnout.

79. S ohledem na skutečnost, že v řízení nebyl prokázán samotný základ uplatněného nároku, soud se již podrobně nezabýval otázkou výše požadovaného plnění ani metodikou, kterou žalobkyně k jeho určení použila. Posuzování výše náhrady přichází v úvahu teprve tehdy, jsou-li splněny všechny předpoklady vzniku odpovědnosti, což však v projednávané věci nenastalo. Nad rámec uvedeného považuje soud za potřebné dodat, že i kdyby byly splněny podmínky odpovědnosti žalované, nebylo by možné bez dalšího vycházet ze závěrů znaleckého posudku, pokud jde o kvantifikaci tvrzené újmy. Ze způsobu zpracování posudku totiž vyplývá, že znalec při hodnocení dopadů na kvalitu života žalobkyně vycházel do značné míry ze subjektivních údajů sdělených samotnou žalobkyní, případně z informací obsažených v jiných znaleckých posudcích, které však nemají oporu ve zdravotnické dokumentaci ani v jiných objektivních důkazech provedených v řízení. Jedná se zejména o tvrzení o omezení běžných fyzických aktivit (např. neschopnost provedení dřepu) či o zásadních změnách v osobním a partnerském životě žalobkyně, včetně tvrzeného ukončení partnerského soužití z důvodu absence intimního života. Taková tvrzení mají nepochybně význam z hlediska individuálního prožívání žalobkyně, avšak pro účely stanovení výše náhrady újmy musí být podložena objektivizovatelnými důkazy, které umožňují jejich ověření a posouzení v potřebné míře jistoty. Znalecký posudek, jenž by byl založen převážně na subjektivní výpovědi žalobkyně, aniž by tyto skutečnosti byly verifikovány zdravotnickou dokumentací či jinými důkazními prostředky, nemůže být sám o sobě dostatečným podkladem pro stanovení výše náhrady. Soud by proto k takovým závěrům nemohl bez dalšího přihlédnout a musel by je posuzovat s výraznou mírou zdrženlivosti, případně by bylo třeba jejich doplnění dalším dokazováním. Z uvedených důvodů soud uzavírá, že otázka výše nároku žalobkyně nebyla pro rozhodnutí ve věci samé určující, a nadto ani podklady pro její případné stanovení nelze považovat za natolik přesvědčivé a podložené, aby z nich bylo možné bez dalšího vycházet.

80. V otázce náhrady nákladů řízení soud zvažoval, zda jsou v projednávané věci splněny podmínky pro aplikaci moderačního oprávnění podle § 150 občanského soudního řádu, tedy zda existují důvody hodné zvláštního zřetele, pro které by bylo namístě nepřiznat úspěšnému účastníkovi náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti. Soud při tomto posouzení vycházel z ustálené judikatury, podle níž je aplikace citovaného ustanovení výjimečným prostředkem, jenž má zabránit nepřiměřeně tvrdým důsledkům striktní aplikace zásady úspěchu ve věci. Takový postup je namístě pouze tehdy, pokud se v konkrétní věci vyskytnou mimořádné okolnosti, které odůvodňují odklon od základního pravidla, podle něhož nese náklady řízení účastník, který ve sporu neměl úspěch. Soud proto zohlednil nejen povahu uplatněného nároku, který se týká náhrady újmy na zdraví, tedy oblasti pro účastníka zpravidla osobně i emotivně velmi citlivé, ale i samotný průběh řízení, procesní postoj účastníků a otázku, zda žalobkyně měla reálně důvod domnívat se, že její nárok je po právu opodstatněný. Byť soud nepochybuje o tom, že žalobkyně subjektivně pociťuje své zdravotní obtíže jako závažný zásah do svého života, a její rozhodnutí domáhat se ochrany u soudu proto nelze hodnotit jako zjevně bezdůvodné či svévolné, tyto skutečnosti samy o sobě nepostačují k aplikaci moderačního práva. Rozhodující je totiž objektivní posouzení věci z hlediska splnění zákonných předpokladů odpovědnosti žalované, přičemž v posuzovaném případě žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně existence protiprávního jednání ani příčinné souvislosti. Soud dále neshledal, že by na straně žalované byly dány okolnosti, které by odůvodňovaly její procesní neúspěch v otázce nákladů řízení, ani že by její procesní postup byl nepoctivý, obstrukční či jinak excesivní. Stejně tak nebylo zjištěno, že by v průběhu řízení došlo k takovým okolnostem, které by žalobkyni objektivně stavěly do výrazně znevýhodněného postavení, jež by odůvodňovalo odchýlení se od zásady úspěchu ve věci. Za této situace soud uzavírá, že se v projednávané věci nejedná o natolik výjimečný případ, který by odůvodňoval aplikaci § 150 o. s. ř. Pouhé nepříznivé osobní důsledky sporu pro žalobkyni či citlivost věci samy o sobě důvodem pro moderaci náhrady nákladů řízení nejsou. Soud proto rozhodl o náhradě nákladů řízení podle obecných principů, zejména dle § 142 odst. 1 o. s. ř., a přiznal procesně zcela úspěšné žalované náhradu nákladů řízení ve výši celkem částka. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý z sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne datum, 2x účast na jednání před soudem dne datum, 2x účast na jednání před soudem dne datum, účast na jednání před soudem dne datum, účast na jednání před soudem dne datum) včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši částka, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 73 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,4 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 73 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,4 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 73 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,4 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 73 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,4 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.

81. Soud si je vědom, že žalovaná v rámci vyčíslení nároku na náhradu nákladů řízení žádala přiznání odměny za celkem hodnota úkonů právní služby, soud však přiznal náhradu nákladů řízení pouze za 7 z nich, které považoval za důvodné, resp. účelně vynaložené. Žalovaná žádala přiznání náhrady za dvě podání, které byly dle žalované učiněny k výzvě soudu, jednalo se o sdělení údajů na svědky ze dne datum a datum. Zde soud žalovanou vyzval, aby tyto údaje sdělila při jednání, žalovaná jimi však nedisponovala. Následně sdělení kontaktních údajů pak nelze považovat za úkon právní služby ve smyslu a.t. Pokud jde o vyjádření k mimosoudnímu narovnání, nejde o úkon, který by byl učiněn v rámci řízení, tedy ani za tento úkon právní služby nebyla soudem žalované přiznána náhrada nákladů řízení. Vyčíslení náhrady nákladů řízení rovněž nelze považovat za úkon právní služby, za který by žalované separátně náležela odměna. Žalované své náklady mohla vyčíslit již u jednání, to, že toho nebyla schopna rovněž nelze přičítat k tíži žalobkyně a ukládat jí povinnost k náhradě nákladů za tento úkon. Soud se zamýšlel, zda by zde bylo důvodné přiznat náhradu nákladů řízení za písemné vyhotovení závěrečného návrhu žalované, který byl soudu zaslán v odpoledním čase den před jednáním. Soud však stranám povinnost k zaslání závěrečného návrhu neuložil, tyto jej měly možnost přednést právě na nařízením soudním jednání a zde jej případně i do spisu založit. Navíc s ohledem na okamžik zaslání podání nebylo možné jej řádně distribuovat druhé straně, stalo se tak až při jednání, navíc i soud neměl dostatek prostoru se s podáním před jednáním seznámit, jelikož do spisu se podání dostalo až několik minut před samotným jednáním a faktické seznámení se s návrhem proběhlo až v okamžik jednání. Za takové situace považoval soud za spravedlivé ani tento úkon v rámci náhrady nákladů řízení nezohledňovat. Pokud jde o vyčíslené náklady cestovné, soud při jejich stanovení vycházel z vyhlášky 475/2024 Sb. o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2025 a dále z vyhlášky 573/2025 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2026, účinnými vždy ke dni realizované cesty. Pokud tedy žalovaná uplatnila náhradu cestovného ve vyšší částce, než stanovovaly vyhlášky a nedoložila k tomu žádného dokladu, soudu nezbylo než vycházet pouze ze znění citovaných vyhlášek. Ohledně vzdálenosti mezi soudem a sídlem právního zástupce žalované soud vyšel ze vzdálenosti dle servu mapy.com, dle kterého vzdálenost činí 36,6 km na jednu cestu.

82. O náhradě nákladů řízení mezi žalobkyní a vedlejším účastníkem soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 151 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně zcela úspěšnému vedlejšímu účastníkovi náhradu nákladů řízení ve výši částka, která představuje paušální náhradu hotových výdajů vedlejšího účastníka ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. za 3 úkony dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb, o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení a dle rozhodnutí NS ze dne datum, sp. zn. spisová značka (písemné podání ze dne datum, účast na jednání dne datum a účast na jednání dne datum), kdy odměna za jeden úkon činí částka. Jejich zaplacení soud žalobkyni uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok III. tohoto rozsudku).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.