OSNJ 17 C 195/2025-30

Okresní soud v Jméno žalované B rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Fejtovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky se sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované A, narozená Datum narození žalované A ⟪LB:lb_004⟫ o 30 750 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 25 000 Kč od 15. 11. 2024 do zaplacení, a to v pravidelných splátkách po 700 Kč měsíčně splatných vždy do 15.dne příslušného měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, to vše pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se, co do částky 5 750 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5 750 Kč od 15. 11. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 884 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Jméno advokátky, advokátky se sídlem adresa.

1. Žalobou podanou dne 30. 8. 2025 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 30 750 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 30 750 Kč od 15. 11. 2024 do zaplacení. Žalobní návrh odůvodnila tvrzením, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, tj. společností právnická osoba, po prověření úvěruschopnosti žalované prostřednictvím dostupných databází ISIR, CEE, CNCB, CBCB, SOLUS, BRKI, NRKI, prostřednictvím internetových stránek název smlouvu o úvěru č. hodnota dne 11. 9. 2024, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 25 000 Kč, a to poukázáním na účet č. č. účtu dne 11. 9. 2024. Žalovaná se ve smlouvě zavázala k úhradě částky 25 000 Kč se smluvním úrokem ve výši 5 750 Kč do 14. 11. 2024. Žalovaná do podání žaloby neuhradila ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi společností právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalobkyně proto v souladu se smlouvou o úvěru požaduje po žalované zaplacení částky 30 750 Kč, sestávající z jistiny ve výši 25 000 Kč, ze smluvního úroku ve výši 5 750 Kč. Právní zástupkyně žalobkyně žalovanou vyzývala před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky, žalovaná ničeho neuhradila.

2. Při jednání dne 10. 12. 2025 žalovaná uvedla, že v době, kdy si půjčovala předmětnou částku, byla zaměstnaná, bydlela u babičky, kde bydlí 8 až 9 lidí, půjčila si, aby měla na bydlení, jídlo a domácnost. Je pravdou, že z půjčené částky ničeho nevrátila, nyní je bez příjmu, má základní vzdělání, je nemajetná.

3. Soud provedl ve věci dokazování následujícími listinami, z nichž zjistil dále uvedené skutečnosti:

4. - z listiny nazvané smlouva o úvěru č. hodnota ze dne 11. 9. 2024, že právnická osoba, se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 25 000 Kč se splatností do 30 dnů, přičemž zápůjční úroková sazba činila 279,83 % ročně, celková výše úroku činila 5 750 Kč, RPSN činila 1141,20 %, datum splatnosti 11. 10. 2024, celkem splatná bez prodloužení byla částka 30 750 Kč;

5. - z výpisů z účtu právní předchůdkyně žalobkyně, že na tento účet dne 30. 7. 2024 došla verifikační platba 1 Kč z účtu žalované č. č. účtu, na tento účet poukázala právnická osoba, dne 11. 9. 2024 částku 25 000 Kč pod VS var. symbol,

6. - ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 včetně příloh, z dodatku č. hodnota ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024, z dopisu ze dne 16. 4. 2025, ze seznamu postoupených pohledávek, že společnost právnická osoba, jako postupitel postupuje na žalobkyni jako nabyvatele ve smlouvě specifikované pohledávky včetně pohledávky za žalovanou. Dopisem ze dne 16. 4. 2025 bylo postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni oznámeno žalované, zásilka byla podána k doručení dne 16. 4. 2025;

7. - z dopisu ze dne 19. 10. 2024, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky ze smlouvy o úvěru č. hodnota ve výši 30 975 Kč ihned;

8. - z dopisu ze dne 14. 11. 2024, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzývá žalovanou k zaplacení dlužné částky ze smlouvy o úvěru č. hodnota ihned,

9. - z dopisu ze dne 16. 4. 2025, z poštovního podacího lístku, že právní zástupce žalobkyně vyzývá žalovanou před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky ze smlouvy o úvěru č. hodnota do tří dnů, zásilka byla podána k doručení dne 16. 4. 2025;

10. - ze sdělení právnická osoba. bylo zjištěno, že účet č. č. účtu je veden na jméno žalované, dne 11. 9. 2024 byla na tento účet připsána částka 25 000 Kč s označením Půjčka od název č. hodnota z 11. 9. 2024.

11. - z veřejné části obchodního rejstříku, že právní předchůdkyně žalobkyně je zapsána v obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze od 25. 1. 2013 a jako předmět podnikání má zapsáno, mimo jiné, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

12. Po vyhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich souvislosti má soud za prokázaný následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalovaná se zaregistrovala na stránkách právnická osoba, právní předchůdkyně žalobkyně, požádala o úvěr ve výši 25 000 Kč, smlouvu stvrdila verifikační platbou, tím došlo k uzavření smlouvy o úvěru. právnická osoba, úvěr 25 000 Kč žalované poskytla dne 11. 9. 2024 bezhotovostně na její účet. Žalovaná se zavázala vrátit částku 25 000 Kč právnická osoba a úrok ve výši 5 750 Kč do 30 dnů, to jest do 11. 10. 2024. Žalovaná částku 25 000 Kč nevrátila. právnická osoba, vyzvala žalovanou k vrácení dluhu. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 právnická osoba, pohledávku za žalovanou z uvedené smlouvy o úvěru postoupila na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo dopisem právnická osoba, oznámeno žalované. Právní zástupce žalobkyně dopisem ze dne 16. 4. 2025 vyzýval žalovanou k zaplacení dlužné částky. Žalovaná do podání žaloby ničeho nezaplatila.

13. Uvedený závěr o skutkovém stavu věci soud dále hodnotil právně, přičemž vyšel zejména z následujících zákonných ustanovení:

14. § 2395 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

17. § 588 věta první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

18. § 2 odst. 3 o. z., výklad právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

19. § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

20. § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

22. § 86 odst. 2 ZoSÚ, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

23. § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

24. Po právním hodnocení prokázaného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně právnická osoba a žalovanou byla 11. 9. 2024 uzavřena smlouva, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o.z. a ust. § 1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdkyně žalobkyně coby poskytovatel při jejím uzavírání vystupovala jako podnikatel v předmětu činnosti poskytování nebankovních úvěrů a žalovaná jako spotřebitel. V souladu s citovaným ust. § 86 odst. 1 a 2 ZoSÚ, proto bylo povinností právní předchůdkyně žalobkyně jakožto úvěrující osoby, podnikající v předmětu poskytování úvěrů, s odbornou péčí posoudit schopnost žalované tento spotřebitelský úvěr splatit, tedy posoudit úvěruschopnost žalované, zejména porovnáním jejich příjmů a výdajů, přičemž postup získávání údajů pouze od samotného spotřebitele, není v souladu s požadavkem odborné péče, která je pro věřitele předepsána v cit. ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Z žádného tvrzení žalobkyně, ani z žádného důkazu není prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně skutečně prověřovala poměry žalované ve veřejných databázích, včetně případné výše dalších dluhů a exekucí, že porovnávala příjmy a výdaje žalované, jak předepisuje cit. ust. § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní přitom žalobkyni ukládá ust. § 101 odst. 1 písm. a) a b) ve spojení s § 120 odst. 1 o.s.ř. Vzhledem k tomu, že k prvnímu jednání ve věci se žalobkyně nedostavila, nemohla být ani o této povinnosti doplnit nedostatečná tvrzení a plnit důkazní povinnost znovu poučena (byla poučena již i před prvním jednáním v usnesení soudu ze dne 8. 10. 2025) dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. Žalobkyně tak neunesla břemeno tvrzení a na to navazující důkazní břemeno ve vztahu k tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. Jak vyložil Ústavní soud ČR ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 posuzování úvěruschopnosti je přitom obecný požadavek a není ani třeba mít stanoveno v zákoně, že je třeba úvěruschopnost zkoumat. Jelikož žalobkyně neprokázala, že úvěruschopnost žalované právní předchůdkyně žalobkyně skutečně posuzovala dle § 86 odst. 1 a 2 ZoSÚ, není smlouva o úvěru ze dne 11. 9. 2024 uzavřena platně, neboť byla uzavřena v rozporu se zákonem (konkrétně s ustanovením § 86 odst. 1 a 2 ZoSÚ), zákonu odporuje, jak má na mysli ust. § 580 odst. 1 o.z. Soud proto shledal předmětnou smlouvu o úvěru neplatnou dle 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve spojení s § 580 odst. 1 o.z., přičemž k této absolutní neplatnosti soud přihlédl i bez návrhu v souladu s ust. § 588 o.z. Z neplatné smlouvy nelze plnění přiznat. Soud posuzoval věc dále dle ustanovení § 2991 a následujících o.z. upravujících bezdůvodné obohacení. Jelikož žalobkyně prokázala, že částku 25 000 Kč převedla právní předchůdkyně žalobkyně na účet žalované, má žalobkyně nárok na vrácení částky 25 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 o.z., neboť se jedná o plnění, které žalovaná převzala bez spravedlivého důvodu z neplatné smlouvy (bez právního důvodu) a tuto částku žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně ani žalobkyni nevrátila, když smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka dle § 1879 a následujících o.z. platně postoupena na žalobkyni, proto má žalobkyně právo na vrácení částky 25 000 Kč. Soud proto v odst. I výroku tohoto rozsudku uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč s úrokem z prodlení od 15. 11. 2024 do zaplacení, jehož základ vyplývá z ustanovení § 1970 o.z. a jeho výše pak z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud povolil žalované splátky dle § 160 odst. 1 věta druhá o.s.ř. pod ztrátou výhody splátek, když přihlédl k tomu, že je bez zaměstnání, dávky SSP nepobírá, zatím jí nebyla přiznána super dávka, o kterou zažádala, trpí astmatem a ekzémem, za léky doplácí měsíčně 200 až 300 Kč měsíčně, je nemajetná, má základní vzdělání. začala řádně splácet.

25. Pokud se žalobkyně dále domáhala zaplacení 5 750 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5 750 Kč od 15. 11. 2024 do zaplacení, byla v této části žaloba jako nedůvodná ve výroku v odstavci II. tohoto rozsudku zamítnuta, neboť uvedená smlouva o úvěru ze dne 11. 9. 2024 je smlouvou neplatnou, a tedy veškeré nároky, které žalobkyně dovozovala nad rámec nároku na vrácení z titulu bezdůvodného obohacení (viz výrok I. rozsudku), nelze v soudním řízení důvodně přiznat.

26. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 25 000 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 25 000 Kč od 15. 11. 2024 do zaplacení (ke dni 10. 12. 2025 činí tento úrok 3 414,50 Kč), tedy celkem byla úspěšná co do částky 28 414,50 Kč, neúspěšná byla co do částky 5 750 Kč a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5 750 Kč od 15. 11. 2024 do zaplacení (ke dni 10. 12. 2025 činí tento úrok 785,30 Kč, tedy byla celkem neúspěšná co do částky 6 535,30 Kč, když ke dni rozhodnutí soudu předmět řízení včetně dospělých úroků z prodlení činil 34 949,80 Kč. Tedy žalobkyně byla neúspěšná z 19 %, úspěšná z 81 %, a má tedy nárok na 62 % nákladů řízení (úspěch 81 % mínus neúspěch 19 %), což představuje z částky 3 038 Kč částku 1 884 Kč. Tuto částku uložil soud žalované žalobkyni zaplatit, když částka 3 038 Kč sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 538 Kč a z nákladů za zastoupení advokátem, a to odměny stanovené podle § 6 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 400 Kč a paušální náhrady výdajů stanovené dle § 14b odst. 5 uvedené vyhlášky v částce 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení nebo obhajoby, písemné podání nebo návrh ve věci samé a výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé).

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, dvojmo, u podepsaného soudu, ke Krajskému soudu v Ostravě.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 odst. 1 o. s. ř.).